__MAIN_TEXT__

Page 1

informační zpravodaj Městského úřadu Královského města Slaný

Slánská radnice zdarma | číslo 11 | ročník XII | prosinec 2009

Náměstí se rozzářilo, Vánoce začaly

Slovo starosty Vážení spoluobané, milí Slaáci, rozsvícením vánoního stromku na námstí a slavnostní vánoní výzdoby msta jsme se dostali do období nejvtších svátk v roce. Do doby, která je charakteristická hektickým spchem dosplých a toužebným oekáváním dtí na píchod Ježíška a s tím spojenými dáreky. Více než kdy jindy v roce by to ml být as prodchnutý rodiovskou láskou, trplivostí a radostí. Že to mu tak asto nebývá? S velkou pravdpodobností je to jen a jen vina nás „dosplák“. Nemáme dostatek vnitní síly na osobní zklidnní a zamyšlení. A když ji nemáme my – tzv. rozumní lidé, – jak ji mohou mít ti nejmenší? Možná existuje cesta uinit dti šastné. A nejenom o Vánocích, ale po celý rok. Mžeme jim dát své dáreky, nad které není. Co mám na mysli? Naši rodiovskou lásku. A to nejen matinu, ale i otcovu a celé širší rodiny. Možná se pak naše dti nauí, že tento bytostn lidský cit – láska – napluje život a dává mu vlastní smysl. Podstatu žití. A teba si nkteré z nich osvojí nejvtší umní, které na svt zvládá málokdo. Tento cit nejen pijímat, ale umt ho i rozdávat. Na slánském námstí jsem vidl mnoho svtélek. Na ozdobených stromech a budovách, ale pedevším v oích dtí. Pál bych si, aby tato svtélka – škvírky do duší dtí (… a dosplých) – nikdy nepohasla. Pojme je spolen pifoukávat, a hoí jasným plamenem. A tím si dáme vzájemn ten nejvtší dárek, který mžeme nkomu vnovat. Pedvánoní as je také dobou, kdy se lépe snese trocha toho patosu. Je as na pipomenutí úvodního verše Velkého zákona: Slyš Velký zákon, ten a krok tvj ídí! Bu bratrem kvt, strom, zvíat, lidí a netkni se jich nešetrnou dlaní, jež z neznalosti nkdy krut raní!

Mjte se hezky! VÁŠ STAROSTA IVO RUBÍK

FOTO: ROMAN KOVÁ ML .

N

ámstí zahalené do tmy pivítalo Slaáky a hlavn Slaáky v pátek ped prvním Adventem. Jediná svtélka, která se míhala tmou, byla ta z lampión, které si dti pinesly, a dalším svtlým bodem bylo pódium, kde probíhal program k letošní Slavnosti svtla. Pohádka O stateném Mikešovi pobavila malé i vtší dti a pak se všichni jako svtlušky s lampióny vydali prvodem do historického centra msta. Po píchodu zpt k pódiu se zaal nezadržiteln blížit oekávaný okamžik, který ml námstí zbavit tmy. „Maminko, já se strašn tším na ten stromeek,“ kiel nedokav malý kluina, který stál s rodii opodál. V jeho hlase byla nefalšovaná, upímná dtská radost. Piznám se, že jsem se taky tšila. Bohužel už bez toho dtského nadšení, ale protože jsem na Slavnosti svtla ve Slaném byla poprvé, spíše to byla prachobyejná zvdavost. Když potetí zaznlo „budiž svtlo“ …a bylo svtlo, na chvíli jsem se zastavila a skuten jsem vnímala jen to, jak se nádhern námstí zahalilo do teplého vánoního svtla. Najednou to nebyl shon a tradiní pedvánoní šílenství, ale píjemný klid a pocit, že aspo jednou v roce bychom mli starosti a vné ešení problém, potíží v práci i v soukromí odložit nkam do pozadí a užívat si toho, že mžeme být se svými blízkými a dlat radost dtem nejen dárky, ale práv naší pítomností a pívtivostí. (Ono se to pkn íká a píše, ale piznejme si, že he dlá. Hned, jak jsem s rodinou opouštla námstí, íkala jsem si, že až pijdeme dom, musím napsat tento lánek.) Ale vrame se k rozsvícení stromu, které nás alespo na okamžik zbrzdilo a donutilo si uvdomit, jak íkal pan starosta, že svtlo je život, láska, nadje. Bez svtla není život. A vlastn o tom vypovídalo i to, že když ped rozsvícením námstí mnoho lidí upínalo své oi práv na lampiónky dtí. Aspo trochu svtla, aby bylo vidt na cestu. Poté, co se námstí rozzái-

lo, jakoby všichni ožili, což umocnil i krásný ohostroj, který ocenily nejen dti, ale i my dosplí. Atmosféru pedvánoního asu podtrhla i nabídka tradiního zboží, jídla a pití. Vánoce bez svaeného vína, medoviny i dalších píjemných pochoutek by pro mnohé z nás nebyly Vánocemi. Pekvapilo mne to, že Slavnosti svtla jsou skuten poklidnou pedvánoní akcí. Žádný hluný program a lidé, kteí na námstí pišli, byli díky navozené atmosfée klidní, vlídní, nikam nespchali a v pívtivé zái svtélek na stromech okolo námstí si vzájemn povídali, obcházeli stánky, popíjeli vánoní nápoje nebo vyrazili na procházku mstem. Bylo to moc fajn zastavení na závr týdne a hlavn na zaátek Adventu. Jediné, co možná chyblo k dokonalosti, byly snhové vloky. Ale teba se to letos podaí a na Štdrý den sníh napadne. Za redakci Slánské radnice vám milí tenái peji, a jsou vaše Vánoce pesn takové, jaké si je pejete mít a a je strávíte s tmi, které máte rádi. PETRA KUEROVÁ

Královské město Slaný přeje všem svým občanům šťastné a pohodové Vánoce


AKTUALIT Y

Pomozte v zimě s úklidem chodníků Sokolovna v novém

FOTO: PAVEL ŠTPÁNEK

Msto Slaný od 3. listopadu 2009 schválilo naízení obce . 1/2009, kterým se vymezily úseky chodník, na kterých se pro jejich malý dopravní význam nezajišuje schdnost odstraováním snhu a náledí. Toto naízení bylo schváleno na základ platnosti novely zákona . 13/1997 Sb. (tzv. chodníková novela), dle které pešla odpovdnost za škody zp-

KRÁTCE

Ulice Pod Horou

FOTO: PAVEL ŠTPÁNEK

R

ekonstrukce krásné, historické uliky pod Slánskou horou nedávno skonila. Probhly tam nejen opravy komunikace samotné, ale také inženýrských sítí. Vzhledem k tomu, že pvodní koií hlavy byly v minulosti postupn pelévány nkolika vrstvami asfaltu, které se postupem asu potrhaly a místy se i povrch propadal, byly opravy velmi komplikované. Nyní je však tato historická ulice v poádku a její obyvatelé ji mohou využívat bez nebezpeí úrazu i poniení aut. -KU -

2|

sobené ve schdnosti chodník na vlastníka. Vzhledem k tomu, že chodníky ve mst jsou pevážn ve vlastnictví msta Slaného, vyvstala otázka, jakým zpsobem zajistit schdnost všech mstských chodník tak, aby bylo msto schopné nann a hlavn technicky zajistit úklid a nedocházelo ke škodám. Picházelo v úvahu nkolik variant, jak zajistit nanní prostedky k zajištní úklidu. Mezi n patilo zvýšení koe cientu u dan z nemovitosti nebo zrušení nkterých investiních akcí i uzavení provozu nkterých mstských zaízení. Nakonec byla tato otázka vyešena tak, že msto využilo možnosti stanovené zákonem a vydalo naízení obce, kde schválilo, že chodníky s malým dopravním významem nebudou uklízeny. Obdobn postupuje i vtšina mst v R. S „Naízením obce . 1/2009“ je možné se seznámit na o ciálním webu msta www.meuslany.cz (dokumenty msta – vyhlášky a naízení), nebo v písemné podob na podateln mstského úadu a Infocentru msta. Pílohou naízení obce je seznam úsek ulic a ulic, které se v zimním období udržovat nebudou. Údržba ostatních chodník bude zajištna prostednictvím Technických služeb Slaný, s.r.o. Jak jste možná v této souvislosti postehli, nkterá msta se na své obany obrátila s výzvou, aby se i nadále na úklidu chodník solidárn podíleli. Dovolujeme si vás tímto požádat o totéž a za pomoc a pochopení pedem velmi dkujeme. TOMÁŠ ERNICKÝ VEDOUCÍ ODBORU DOPRAVY A SILNINÍHO HOSPODÁSTVÍ

MSTSKÉHO ÚADU SLANÝ

FOTO: PAVEL ŠTPÁNEK

V

olný as v opravené sokolovn budou moci trávit nejen vyznavai sportu, ale i kultury. Msto Slaný, které sokolovnu v Kvíku koupilo do svého vlastnictví, ji také v letošním roce nechalo opravit. „Nechtli jsme, aby sokolovna byla prodána njakému sdružení trhovc a její úel by tak úpln zmizel,“ ekl starosta Ivo Rubík. Opravy se týkaly kompletn celého interiéru vetn výmny oken, kompletní výmny elektroinstalace. Nový kabát mají sály, jevišt i salónky, novinkou je vzduchotechnika pro všechny prostory. Zmnil se i zpsob vytápní z pvodního na tuhá paliva na plynové. Je tam také pipravený prostor pro budoucí instalování horolezecké stny. Pibyly ješt jedny toalety, které jsou pístupné nejen zevnit, ale také zvenku ze zahrady. „Chtli bychom, aby prostory zahrady mohly lidé využívat k rzným spoleenským akcím, jako jsou teba svatby, grilování a podobn,“ objasnil starosta s tím, že rekonstrukci exteriéru má již radnice v plánu. Od ledna 2010 bude sokolovna v majetku píspvkové organizace Kulturní zaízení msta Slaného. Její prostory budou sloužit tedy nejen ke sportovním, ale také ke kultur-KU ním úelm.

Ve Slaném objevili poselství budoucím generacím

J

archovský, Šabach i Hebejk by mli radost! Jak vystižená z lmu Pupendo je událost, která se stala pi rekonstrukci obadní sín v budov mstského úadu ve Slaném. Pracovníci, kteí rekonstrukci provádjí, našli pod omítkou dopis, který v roce 1967, kdy se malba obnovovala, nkdo ve stn ukryl. Na rozdíl od dopisu pro budoucí generace v Pupendu, se v nm ale nepíše o nenávisti ke KS , ale obsahuje cenné asové údaje. V dopise je velmi jednoduchým zpsobem popsáno, jak je malba stará, kdo ji maloval a jména tch, kteí v roce 67 pracovali na její obnov. Na konci pak stojí výzva pípadným nálezcm, aby dopis nechali na svém míst, pípadn nco pipsali. „Samozejm budeme respektovat pání autora dopisu, pipíšeme rok a název rmy, která rekonstrukci provádí. Dopis pak vrátíme na jeho místo, aby zde byl pro píští generace,“ ekl slán-KU ský starosta Ivo Rubík. www.meuslany.cz


AKTUALIT Y

Označování psů ve Slaném čipy Zastupitelstvo msta schválilo obecn závaznou vyhlášku . 1/2009 (lze ji nalézt na webových stránkách msta), na základ které zane od 1.ledna 2010 platit pro chovatele ps ve Slaném povinnost nechat oznait jejich chovance elektronickými ipy. Pokusím se piblížit problematiku odpovmi na nkolik nejastji v této souvislosti kladených otázek.

Radar řidiči většinou respektují

Pro všechny výše uvedené pípady pak platí, že chovatel je povinen uinit oznámení o oipování psa na mstském úad do 30 dn od oznaení psa.

Kdo bude hradit náklady spojené s oipováním psa? Pímo u zvrolékae zaplatí aplikaci ipu a s tím spojenými úkony chovatel. Chovatel následn provede ohlašovací povinnost na mstském úad a splnním této ohlašovací povinnosti mu automaticky od následujícího roku bude snížen místní poplatek za psa. Protože výše poplatk je rzná podle bydlišt a chovatele, bude tato sleva uplatována po dobu 2 až 4 let. Celková ástka slevy na každého psa je 600,- K. Musím nechat ipovat psa, který již ip nebo tetování má? Samozejm, že ne. Jen budete muset tuto skutenost oznámit na mstský úad. Bohužel v tomto pípad nemáte nárok na slevu. Kterých ps se oznaování týká? Všech ps chovaných na území msta s výjimkou chovatel ps, jejichž psi se na území msta Slaný zdržují po dobu kratší než 30 dn. Do kdy musí být pes oznaen? Poídíte-li si nového psa, je lhta na oznaení do 30 dn od poízení. Poídíte-li si psa mladšího 3 msíc, zaíná 30 denní lhta bžet dnem dovršení vku tí msíc. U ps chovaných v souasné dob ve mst, kteí nejsou oznaeni ipem nebo tetováním, je lhta stanovena do 30 dn od nabytí úinnosti píslušné vyhlášky, tedy jinými slovy do 30. ledna 2010.

Pro msto ipování ps zavádí? Krom dvod lepší možnosti kontroly ps pohybujících se po mst je to i naízení orgán Evropské unie, které stanovuje podmínky pro pohyb zvíat v rámci EU a které výslovn naizuje s úinností od 1. 10. 2011 mít psa (pop. i jiné zvíe) oznaeného elektronickým ipem. Dále si msto od tohoto kroku slibuje, že pinutí k placení místního poplatku (a tím i podílení se na nákladech msta spojených teba s úklidem veejného prostranství nebo pronájmem kotc v psím útulku) i chovatele, kteí se místnímu poplatku dosud vyhýbali, nap. „penášením“ psí známky nebo pihlášením psa nkde na vesnici a jeho faktickým chováním ve mst. Co ipování pináší krom oznamovacích povinností chovatelm ps? Po aplikaci ipu lze psa zaevidovat do Centrální evidence zvíat a vcí R, nebo do Národního registru majitel zvíat. A když se vám pípadn zabhne váš miláek v cizím mst, jeho nálezce mže vaši adresu snadno v registru nalézt a pejsek se vám vrátí. Stejn tak lze vypátrat i nesvdomitého majitele psa, který by se ho chtl njakým nekalým zpsobem zbavit a následn na nm vymáhat nap. prostedky spojené s umístním psa v útulku.

a základ usnesení rady msta Slaný dne 11. 11. 2009 bylo vyhlášeno grantové ízení o poskytnutí píspvk pro sportovní a zájmové organizace psobící na území msta Slaného. Uzávrka píjmu pihlášek je 1. února 2010 do 9:00 hodin.

www.meuslany.cz

S

tacionární radar, který jednoduše vyhodnocuje silniní provoz pomocí integrovaného záznamu dat, využívá msto Slaný od roku 2006. Pi prjezdu vozidla v aktivním úseku radaru informuje radar idie o rychlosti vozidla v okamžiku prvního zachycení vozidla a poté na konci úseku meného radarem. Po prjezdu tímto úsekem jsou data uložena do pamti spolu s datem a asem. Každý Slaák ví, že tento pístroj byl v minulosti umístn v ulici Nosaická a v ulici Smetákova. V souasné dob radar mí rychlost vozidel v ulici Smeenská. Chtl bych krátce informovat tenáe o výsledcích mení, které byly zaznamenány v dob od 14:02 hodin dne 16. íjna 2009 do 12:41 hodin dne 5.listopadu 2009 . V tomto meném období projelo ulicí Smeenská ve smru z msta celkem 111 464 vozidel, což prmrn iní 5.573,2 vozidla za den. Prmrná rychlost vozidel v meném úseku byla 48,7 km/h. Celkem 77 % projíždjících vozidel dosáhlo tolerované rychlosti do 53 km/h. Našel se i idi, který v meném úseku, kde je povolená rychlost 50km/h., projíždl rychlostí 122 km/h. TOMÁŠ ERNICKÝ VEDOUCÍ ODBORU DOPRAVY A SILNINÍHO HOSPODÁSTVÍ

MSTSKÉHO ÚADU SLANÝ

Je ipování pro psa rizikem? Absolutn samozejm žádné riziko vylouit nejde. ip mže podle zákona aplikovat pouze osoba k tomu oprávnná, tedy veteriná. Aplikace se provádí zavedením ipu pod kži aplikátorem a pro psa je podobným zatížením jako teba injekce proti vzteklin. Vyhnout se migraci ipu po tle psa lze použitím „ipu s epikou“, který je jen nepatrn dražší. Výše uvedeným lze tedy pípadná rizika minimalizovat. ING. PETR KOLAKOVSKÝ, TAJEMNÍK M Ú

Vyhlášení grantového řízení na rok 2010

N

FOTO: PAVEL ŠTPÁNEK

Zájemcm jsou všechny potebné dokumenty k dispozici na internetových stránkách msta http://www.meuslany.cz/cs/mestskyurad-a-odbory/skolstvi-a-telovychova/ nebo na odboru školství a tlovýchovy, Masarykovo námstí .p. 160.

Soudní přísedící Vážení obané msta Slaného, dovoluji si vás tímto oslovit s nabídkou možnosti zastupovat msto na postu písedícího Okresního soudu v Kladn. Tato práce je nabídkou pro osoby s dostatkem volného asu, orientující se ve spolenosti, s istým trestním rejstíkem a negativním lustraním osvdením. Práce je honorována (nepíliš) vetn náklad na dopravu do Kladna (autobus). Zájemce o práci prochází provením u okresního soudu a následn jej do funkce volí zastupitelstvo msta. Pípadní zájemci se mohou hlásit u tajemníka mstského úadu. ING. PETR KOLAKOVSKÝ, TAJEMNÍK M Ú

|3


KULTURA

Vstup na hřbitov zdobí opravená vrata Obanské sdružení Wotrubia již sedmým rokem organizuje kulturní a sportovní akce ve slánské místní ásti Otruby. Na kont sdružení je celá ada uspoádaných akcí, mimo jiné i ti desítky koncert pro veejnost v kostele Sv. Jakuba v Lidicích u Otrub.

lenové sdružení zastávají názor, že propagace kvalitní hudby v regionu má pednost ped ziskem z poádání koncert, a tak jsou všechny hudební produkce pístupné zdarma, jen za dobrovolné vstupné. Díky tomu se Otruby, Lidice u Otrub a kostel Sv. Jakuba Vtšího stávají známými v celém regionu a cestu do slánské místní ásti si najdou i milovníci dobré hudby ze vzdálenjších míst. Lidické koncerty by nebylo možné poádat bez pízn sponzor, ale i soubor, které vystupují bez nároku na honorá. Peníze vybrané bhem koncert používá Wotrubia pro drobné opravy v lokalit. V roce 2006 šlo o nanní píspvek na vytvoení fotokopie oltáního obrazu Sv. Jakuba (originál byl z kostela ukraden a po jeho nalezení byla vytvoena fotokopie na desku z umlé hmoty), která je nyní umístnna v kostele. Poté byla plánována kompletní renovovace vrat na hbitov. Protože se jednalo o vtší investici, pln nanco-

Zveme vás na Vánoní koncert v kostele sv. Jakuba v Lidicích u Otrub sobotu 19. prosince od 16:00 poádá obanské sdružení Wotrubia v kostele Sv. Jakuba v Lidicích u Otrub vánoní koncert slánského pveckého sdružení Jakub Judl & spol. Zazní spirituály a staré vánoní písn ve vícehlasé úprav. Vstupné na koncert je dobrovolné a jeho výtžek bude vnován na obnovu místního kostela a hbitova.

V

Evengelická církev metodistická srden zve na Štdroveerní plnoní bohoslužbu s hudbou 24. 12. 2009 ve 23.00 Husv dm, Vepkova 1087/14, Slaný

vanou obanským sdružením Wotrubia, trvalo ti roky, než byla potebná ástka k dispozici. Vrata, kompletn opravená kováem Zelenkou z Vrbian, jsou nyní ozdobou lidického hbitova. Podkování patí nejenom Danu Zelenkovi, který pi své práci splnil veškeré podmínky Národního památkového ústavu, ale pedevším všem souborm, díky jejichž vystoupením mohla Wotrubia opravu realizovat. Tmi soubory jsou Chorus Carolinus (dva koncerty pi svíkách), Consortium Camerale Slanense (dva podzimní koncerty) a Jakub Judl & spol. (dva vánoní koncerty). Dalším koncertem, jehož výtžek bude vnován na obnovu místního kostela a hbitova, je vánoní vystoupení slánského pveckého sdružení Jakub Judl & spol. v sobotu 19. prosince od 16. hodin. Pijte si poslechnout spirituály a staré vánoní písn ve vícehlasé úprav, urit PAVEL BARTONÍEK, O.S. WOTRUBIA nebudete litovat.

Opravená hbitovní vrata v Lidicích u Otrub. FOTO P. BARTONÍEK

Česká mše vánoční Jana Jakuba Ryby

T

aké letos o Vánocích ve Slaném vystoupí pod vedením Dagmar Kohoutové smíšený sbor SUDOP se sólisty a orchestrem. Rybova vánoní mše bude provedena v chrámu sv. Go-

tharda v úterý 29. prosince 2008 v 18 hodin. Vstupné je dobrovolné a je ureno na nezbytné výdaje s dopravou a provedením koncertu. RED

Dopis od tenáky Zjištní, že Slánskou radnici netou jen Slaáci, nás velmi potšilo. Dopis od tenáky paní Novotné z Brna svdí o tom, že i když už ve Slaném nežije, stále sleduje dní ve svém rodném -RED mst. Jsme rádi, že Slánská radnice plní svj úel a každý tená v ní najde to své. Dnes jsem dostala další íslo novin Slánská radnice, vetn pohlednic na bývalý okresní soud, a velice Vám dkuji za n i za pedchozí zásilku zajímavých materiál. Píši proto, že chci vyjádit uznání za vynikající úrove této tiskoviny co do uspoádání i obsahu. Pro souasníky to znamená množství informací o událostech a dní ve mst a pro pamtníky to ani nelze slovy dost vyjádit, jaké vzpomínky a emoce nkteré vzbuzují. Nejsou to jen místa, budovy, ale lidé, spíše osobnosti a mnoho dalšího. Od první stránky ve „Slov starosty“ o dvou klášterech, zejména o kapli v bývalém gymnáziukonají se tam nyní i koncerty, což je dobe. My jsme tam chodili povinn každou nedli na mši a jedna spolužaka se tam vdávala už tehdy. Píspvek paní Vlasty Scheybalové –její muž byl náš profesor, a to byla událost, když si tehdy profesor vzal svoji žaku! Ten rohový dm, bývalý okresní soud, je mn obzvláš blízký, mj otec byl až do r. 1939 pednostou a ten „pán v taláru“. Ve Vepkové ulici jsme bydleli. A Jan Šedivka. Pamatuji si ho, když jako oktaván hrál na housle na školní akademii, která se každoron konala v divadle. Promi te mi mé vzpomínání, ale chci Vám potvrdit, jak záslužnou práci dláte vydáváním takových novin! Dkuji, snad i za tch nkolik, kteí si ješt hodn pamatují. S POZDRAVEM O. NOVOTNÁ, BRNO

P.S. Zajímalo by m, zda stále funguje synagoga nebo jak je využívána. Ve Slaném žilo dost židovských rodin, zažili jsme, když spolužáci museli opustit školu. Možná, že v nkterých dívjších íslech na n již bylo vzpomenuto? Odpov: Slánská synagoga byla dlouho sídlem Státního okresního archivu Kladno - detašované pracovišt Slaný. Po roce 1990 byla synagoga vrácena Židovské obci Praha. V souasné dob je archiv vysthován do jiných prostor a majitel hledá nové využití. Se zástupci -RED památkové pée probíhá ada konzultací o úprav interiéru synagogy.

4|

www.meuslany.cz


VOLNÝ Č AS

Program „OSTROVA“ na prosinec 10. 12. eské Vánoce s Ježíškem – celorepubliková akce, ve Slaném podruhé Hromadné vypuštní balónk s páním Ježíškovi. Na námstí T. G. M. ve Slaném od 15.00. Ježíškova schránka pro vaše dopisy Ježíškovi, losování šastných výherc pedasných dárk od Ježíška, rozdávání balónk. V 15.40 spolu s ostatními dtmi v celé R vypustíme balónky s páním Ježíškovi a pokusíme se o nový rekord. Více info na www.ostrov-svc. cz. Info: Alena Špiritová 12. 12. Dus dance cup – 1. roník ve Slaném – Novinka! Zaátek v 9.30 v Mstském divadle ve Slaném. Celorepubliková tanení soutž jednotlivc a dvojic ve všech taneních stylech všech vkových kategorií. Soutž je urena pro amatérsky tancující soutžící jednotlivce a dvojice. Pihlášky soutžících do 9. 12. na „Ostrov“. Vstupné pro veejnost 30 K. Pijte podpoit své kamarády. Info: Vlaka Ranecká

20. 12. Turnaj ve volejbale Od 9.00 v tlocvin 3. ZŠ Slaný. Startovné na družstvo 500 K. Poet tým omezen. Pihlášky do 17. 12. v DDM „OSTROV“

Ateliér „Hliněnka“ 5. 12. Vánoní jarmark – „tradice Vánoc“ Vánoní inspirace, vánoní vn, vánoní atmosféra. To vše na jarmarku, kde se mžete potšit krásnými vcmi, koupit si drobnost pro radost nebo dárek pro své blízké. Od 8.30 do 16.30 v atelieru „Hlinnka“. Info: Jiina Hrníová (777 127 136, hlinenkaatelier@seznam.cz)

Dívka roku 2010 – vyhlášení soutěže

Programy pro školy 8. 12. Soutž v basketbale – „spolupráce se 3. ZŠ“ 4. kategorie, hoši. Základní kolo AŠSSK a souást regionální soutže „1000“. Od 8.00 v tlocvin 3. ZŠ. Info: J. Jindich

Vánoční prázdniny 23. 12. Šachový turnaj „ erný k“ – „tradiní vánoní turnaj“ Pro dti do 15 let na „Ostrov“. Registrace hrá od 9.45 do 10.00. V 10.00 zahájení turnaje. Po ukonení simultánka s rozhodím turnaje Jiím Vankem. Hlavní cena gurka erného kon z dílny slánské Hlinnky, všichni zúastnní obdrží diplomy a ceny. Startovné 10 K. Info: Mirka Kaisrlíková 27. 12. Vánoní cena Slánské autodráhy – „rychlost a citlivý palec“ Tentokrát vytrvalostní soutže dvojic v klubovn automodeláství (E. Beneše 528, 3. patro). Start závodu v 10.00. Závody jsou urené pro širokou veejnost bez ohledu na vk a pohlaví. Startovné 30 K. Info: Jindra Jindich 28. 12. Vánoní turnaj ve stolním tenise – „tradiní nabídka“ Turnaj pro všechny píchozí zájemce bez omezení vku. Zaátek v 9.00 na sále „Ostrova“. Startovné 30 K. Info: Jindra Jindich 28. 12. Vánoní carcassonne – „zábava“ Skvlá desková hra pro zpíjemnní vánoních prázdnin. Seznámení s pravidly. Nebojte, jsou jednoduchá. Potom bude následovat malý turnaj. Zaátek od 14.00, startovné 20 K. Info: Pája Fuksová 28.–29. 12. Otevený Easy klub „Nudíte se?“ Neshánjte medvídka mývala a pijte do Easy klubu. Nabídneme vám rzné hry, poítae, play station, biliár a hlavn nebudete www.meuslany.cz

D

sami. Bude tu spousta dalších kamarád. Klub bude oteven od 9.30 do 14.00. Info: Monika Javoíková, Alena Špiritová

DM „Ostrov“ vyhlašuje základní kolo soutže pro dívky ve vku 13–15 let. Soutž i letos probhne ve Slaném a v Kladn. Samotné soutži pedchází pelivá píprava dívek. Soutžící pihlášené do kladenského ZK se budou pipravovat v Kladn, slánské kolo ve Slaném. Zájemkyn o soutž se mohou hlásit v kancelái „Ostrova“ nebo každé pondlí od 15.00 do 19.00 na tel. 604 973 274 do 11. 12. 2009. Info: M. Javoíková, V. Ranecká

29. 12. Turnaj ve orbale – „tradiní sranda turnaj“ Turnaj družstev (1+4), vk omezen, hala BIOS. Zaátek v 9.00. Poet tým omezen!!!! Startovné na družstvo 500 K. Pihlášky do 23.12. na „Ostrov“. Info: Jindra Jindich 30. 12. Korálkování a jiné drobné výtvarné hrátky – „kreativita“ Výrobky z korálk, drátk, bavlnek a dalšího materiálu, které si odnesete dom. Od 9.00 do 12.00 v ateliéru Hlinnka. Pihlášky do 21. 12. v kancelái „Ostrova“. Cena 40 K. Info: Jika Hrníová 31. 12. Silvestrovské párty v Grandu – „ve spolupráci s Kulturními zaízeními msta Slaný“ – novinka!

eká vás skákací hrad, spousta her, tanec, pípitek dtským šampaským a malý ohostroj. Cena 50 K. Novinka! Rozlouení s rokem 2009 pro dti i jejich rodie! Info: Monika Javoíková, Vlaka Ranecká

|5


KULTURA

Historická konference 2009 úspěšně proběhla V minulém roce byl v našem mst pro odbornou veejnost pipraven první roník historické konference Slaný a Slánsko ve 20. století. Druhý roník – s názvem Armáda, Slaný a Slánsko ve 20. století – se uskutenil v sobotu 7. listopadu 2009.

T

éma armády a Slánska nebylo vybráno náhodou. V našem regionu se narodila i žila ada muž, jejichž osudy byly s brannou mocí spojeny. Napíklad pilot Rudolf Polanecký, narozený v Blahoticích u Slaného, brigádní generál Rudolf Bulandr, rodák z Kobylník i generál zdravotnictva MUDr. Antonín Krka, narozený v Libovici a pohbený ve Slaném, kterým byly na konferenci vnovány samostatné píspvky. Dalším generálem zdravotní služby z našeho regionu je MUDr. Josef Smlý, narozený na Velké Buin, jehož hrob se nachází ve Velvarech. Z regionu pochází i podplukovník generálního štábu Stanislav Suledr, narozený v Kamenném Most, plukovník Josef Berounský, rodák ze Slaného, i major tankového vojska René erný, narozený v Kvíku u Slaného. Dalšími jsou letci - slánský rodák, eta 311. perut RAF Felix A. Heller, rotmistr 311. perut RAF a rodák ze Slatiny Josef Novák, poruík 311. perut a neumický rodák Stanislav Zeinert, i štábní rotmistr a Flying Of cer RAF Alois Mžourek z Hospozína. S naším mstem je spojen i rotmistr Karel Svoboda, radiotelegra sta skupiny WOLF-

RAM, i plukovník generálního štábu Václav Podhora, narozený v Brandýsku. Nejvýznamnjší osobností je však divizní generál Bedich Neumann, narozený v Tebichovicích. V zahraniní eskoslovenské armád dosáhl funkcí náelníka Štábu pro vybudování s. branné moci v Londýn (1943 -1944) a náelníka štábu Hlavního velitelství v Londýn (1944 - 1945). Jako jedna z prvních obtí politického smování od roku 1945 byl nejprve zproštn funkce a posléze po únoru 1948 penzionován. V lét 1948 se mu podailo odejít za hranice – do Velké Británie a zde v Londýn v ervenci 1964 zemel. Konference, na jejíž organizaci se podílely Vlastivdné muzeum ve Slaném a Mstský úad Slaný, se konala ve slánském Mstském centru Grand. Program celodenní konference byl rozdlen do dvou blok, bhem kterých byl dostatek prostoru na zajímavou diskusi mezi pednášejícími i posluchai. V první ásti vystoupil nejprve PhDr. Jií Rak z Fakulty sociálních vd University Karlovy (píspvek „ ech v císaské a královské armád“), po nm Michal Plavec z Národního technického muzea (píspvek „Rudolf Polanecký, letec eský, rakousko-uherský i eskoslovenský“), následovaný soukromými badateli Bernardem Panušem (píspvek „Slánští legionái na píkladu Kornilovce Václava erdleho“) a Luborem Kuncem (píspvek „Polní pošty a Slaný 1914–1919“). První blok jsem ukonil, jako jeden z poadatel, píspvkem „Padlí z Velké války na hbitovech Slánska“. Druhou ást zahájil soukromý badatel Václav Kýzl (píspvek „Generál zdravotni-

ctva MUDr. Antonín Krka“), následovaný Zdenko Maršálkem z Ústavu pro soudobé djiny Akademie vd R (píspvek „K problematice obrany ech ve ticátých letech: První rychlá divize a píprava obrany v prostoru Slánska“), Bc. Davidem Hubeným z Národního archivu (píspvek „Cyklistický prapor 1 v letech 1933–1939“) a Mgr. Tomášem Jaklem, Ph.D. z Vojenského historického ústavu (píspvek „Kvtnové povstání v roce 1945 ve Slaném“). Poté se svým píspvkem vystoupil Mgr. Milan Bárta z Ústavu pro studium totalitních režim (píspvek „Osud vojáka – brigádní generál Rudolf Bulandr“), Mgr. Daniel Povolný, Ph.D. z Vojenského historického ústavu (píspvek „1. tanková divize ve Slaném v srpnových dnech roku 1968“) a soukromý badatel Václav Verner (píspvek „1. tanková divize a její pedchdci ve Slaném“). Celou konferenci zakonila Božena Franková, editelka Vlastivdného muzea ve Slaném (píspvek „Památky obtem svtových válek“). Píspvky, které byly v prbhu konference pedneseny, se setkaly s pozitivním ohlasem vtšiny poslucha, což se promítlo i v podntné a fundované diskusi. Z konference je pipravován sborník, který bude vydán v prvním tvrtletí píštího roku, a tak všichni, kdo mli první listopadovou sobotu jiný program, mohou po jeho zakoupení úrove konference zhodnotit sami. V souasnosti zaínáme pipravovat již tetí roník konference, která je plánována na sobotu 6. listopadu 2010. ING. PAVEL BARTONÍEK, 1.MÍSTOSTAROSTA

Ohlédnutí za Evropským setkáním partnerských a spřátelených měst Je sice již prosinec, ale záijové evropské setkání máme stále v živé pamti. Ve dnech 11.–13. záí se ve Slaném opt sešli hosté z našeho partnerského msta Pegnitz (Nmecko) a ze spátelených mst Guyancourtu (Francie) a Linlithgow (Skotsko).

V

pátek jsme uspoádali seminá na téma 20. století: vyrovnání se s minulostí, kde jsme se mimo jiné zamysleli nad pádem berlínské zdi. Po seminái jsme naše hosty provedli nejen mstem Slaným, ale vidli i hrad Kivoklát, vzácný relikviá sv. Maura v Beov nad Teplou a nejvýznamnjší pražské památky. V sobotu veer se všichni zahraniní hosté v doprovodu svých hostitelských rodin sešli se zástupci vedení msta a s dalšími obany pi partnerském veeru v Mstském centru Grand. Vyslechli si nkolik písní v podání ženského pveckého sboru Consortium Camerale Slanense pod vedením paní Aleny Šandové, podívali se na eskou besedu v podání soubo-

6|

ru mladých taneník z Lužné u Rakovníka v ele se slenou Vlkovou, vyzkoušeli si mazurku a polku, kterou pedtanil Vláa Otta se svou partnerkou, a až do plnoci pokraovali v tanci a zábav za píjemného doprovodu skupiny Dvoaka. Z ohlas na setkání soudím, že vtšina

zúastnných byla s jeho prbhem spokojena a bude na n ráda vzpomínat. Velkou zásluhu na tom mají hostitelské rodiny ze Slaného a okolí, které nezištn nabídly všem hostm ubytování a vzorn se o n po celou dobu staraly. Vím, že se hosté i „jejich“ rodiny tímto setkáním navzájem obohatily a budou pátelské vztahy dál rozvíjet. Všem hostitelským rodinám, úinkujícím i ostatním, kteí pomáhali zajistit hladký prbh akce, patí upímné podkování. Doufám, že se obyvatelé partnerských mst budou setkávat i v budoucnu a že se ady hostitelských rodin ze Slaného a blízkého okolí ješt rozrostou. LIDMILA HR ZOVÁ

www.meuslany.cz


KNIHOVNA

Akce na prosinec ´09: Úterý 8. prosince LINET: Jednika ve zdravotnické technice. Povídání s pracovníky z nedalekých Želevic o výrobcích a úspších jejich rmy. Ve 14 hodin v pednáškové místnosti knihovny. Úterý 15. prosince Otakar Lebeda (1877–1901) tragický osud krajináe na pelomu 19. a 20. století. Pednášku pipravilo Lektorské oddlení Národní galerie v Praze pi píležitosti výstavy ve Valdštejnské jízdárn. Lektorka Monika Sybolová. V 17 hodin v pednáškové místnosti knihovny. Dtské oddlení a Poboka Na Dolíkách / 3. ZŠ, Rabasova 821, 1. patro/: 1.–17. prosince Vánoce se blíží, pijte nám pomoci vytvoit

Děkujeme všem čtenářům a přátelům knihovny za přízeň

co nejdelší papírový etz. Pomáhat mohou jak dti, tak i rodie. Chcete udlat ,,dobrý skutek“? A tím zárove udlat radost babikám a ddekm, kteí jsou sami v domov dchodc? V dtském oddlení bude pro dti pipravena ,,obí tvrtka“ jako pání, a dti ho svými malvkami a kresbami dotvoí. 21.–31. prosince Kížovka s vní Vánoc. Vyluštte správn kížovku a vyhrajete sladkou odmnu. V dob vánoních prázdnin bude poboky a uzavena a dtské oddlení otevené již od 9 hodin. Vstupní chodba knihovny:

eské Vánoce oima dtí… atmosféru Vánoc vám pomohou navodit práce dtí z Dtského domova v Ledcích. Výstava potrvá od 2. prosince do 4. ledna.

PF 2010

Pejeme vám do nového roku 2010 pevné zdraví a pohodové chvíle s dobrou knihou. VAŠE KNIHOVNICE

Meziknihovní výpůjční služba

Jindřich Hulinský podruhé Po roce vydává Knihovna Václava Štecha ve Slaném opt dílo Jindicha Hulinského. Kniha je pokraováním jeho Legend ze Slaného a ze Slánska a autor ji pislíbil napsat již v roce 1931. Na své vydání musela ekat dlouhých 78 let.

P

racovníci knihovny chtli ve vydávání Hulinského díla pokraovat a na základ jeho doporuení v doslovu k 1. vydání Legend a dalšího výbru sestavit a knižn vydat pokraování slánských povstí. Tím chtli umožnit široké veejnosti seznámit se do vtší hloubky s historií místa, kde žijí. Nelehké práce vyhledávání lánk, asto z tžko dostupných periodik a z pozstalosti autora a jejich pepis, se ujal Libor Dobner, který zárove napsal úvod k této knize. V letošním roce jsme oslavili 145. výroí narození a 75. výroí úmrtí Jindicha Hulinského, slánského kronikáe a archiváe. Dru-

hý díl jeho legend, který sám nestihl vydat, je dstojnou vzpomínkou. Kniha, jejíž obálka je velmi podobná obálce prvního dílu, vychází s nanní podporou msta Slaného, Nadaního fondu Kalich Alexandra Vondry, Antikvariátu Slaný Romana Kabátka, tlocviné jednoty Sokol Slaný, Knihkupectví Zlata, Knihkupectví a antikvariátu Petra Houšky, Mgr. Barbory Bartoníkové – Adega Duras. Cena knihy je 98,- K a za oba díly zaplatíte 170,- K, k dostání je ve všech slánských knihkupectvích, v Infocentru a v neposlední ad i ve studovn knihovny. NA A ROLLOVÁ, KNIHOVNA

Tragický osud krajináře na přelomu 19. a 20. století Intreaktivní pednáška 15. prosince od 17 hodin – Pednášková místnost knihovny Otakar Lebeda (1877–1901) i píležitosti výstavy Otakara Lebedy ve Valdštejnské jízdárn pipravilo Lektorské oddlení Sbírky umní 19. století Národní galerie v Praze ve spolupráci s Knihovnou Václava Štecha interaktivní pednášku s výtvarnou etudou na téma života a díla tohoto polozapomenutého malíe krajin nejen stedních a jižních

ech. Pijte se podívat na fascinující cestu krajinomalby na konci pedminulého století pes realismus k expresi, pojte spolen hledat autora za dílem, diskutovat a tvoit. MONIKA SYBOLOVÁ

P

www.meuslany.cz

V

minulém ísle jsme naše tenáe informovali o Meziknihovní výpjní služb (MVS), která slouží pouze pro registrované tenáe. Nevešel se již graf vypovídající o jejím využití. Zveejujeme jej tedy v tomto vydání. Pipomínáme, že požadavek na využívání MVS mžete podat osobn ve studovn knihovny nebo telefonicky i e-mailem. V okamžiku, kdy máme knihu pipravenou, kontaktujeme vás. Služba je hojn využívána nejen studenty, ale i ostatními tenái, kteí si rádi prohlubují znalosti.

Vzpomínkové rozloučení s Janem Šedivkou 7. prosince v 15 hodin Piaristická kaple

S

lánský rodák Jan Šedivka (* 1917), estný oban Královského msta Slaného – houslista, propagátor eské hudby, laureát CENY GRATIAS AGIT 2008, zemel v srpnu letošního roku. Vzpomínkové rozlouení s estným obanem msta Slaného, na které srden zveme všechny pátele a píznivce hudby.

|7


KULTURA

Kolekce starých pohlednic Wilsonovy ulice Reprodukce fotografií vydåvaných jako pohlednice během roku 2009 Pohlednice .12

W

ilsonova ulice – kolekce dvanĂĄcti pohlednic vydĂĄvanĂ˝ch kaĹždĂ˝ msĂ­c bhem roku 2009 u pĂ­leĹžitosti 90. vĂ˝roĂ­ ĂşmrtĂ­ slĂĄnskĂŠho starosty AntonĂ­na PrĂźgla (†1919). Za jeho purkmistrovĂĄnĂ­ vznikla takĂŠ NĂĄdraĹžnĂ­ tĂ­da – dneĹĄnĂ­ Wilsonova ulice. NaĹĄich dvanĂĄct historickĂ˝ch zastĂĄvek ve Wilsonov ulici ve SlanĂŠm zakonĂ­me na jejĂ­m opanĂŠm konci, neĹž jsme zaĂ­nali. DvanĂĄctĂĄ pohlednice je reprodukcĂ­ fotogra e prvnĂ­ho domu na levĂŠ stran ulice smrem od okresnĂ­ho domu. Je to dm p. 518 bĂ˝valĂŠ OkresnĂ­ hospodĂĄskĂŠ zĂĄloĹžny. RohovĂ˝ vĂ˝stavnĂ˝ dm p. 518 navrhl znĂĄmĂ˝ architekt Rudolf Ĺ tech pro OkresnĂ­ hospodĂĄskou zĂĄloĹžnu roku 1887 v novorenesannĂ­m „stihu“. ZĂĄbr z mĂ­sta, kde kdysi stĂĄla benzĂ­novĂĄ pumpa a kde se sbĂ­hajĂ­ ulice PastĂ˝skĂĄ, Dr. E. BeneĹĄe a Wilsonova, zachytil svĂ˝m objektivem – tak jako u pedchozĂ­ pohlednice – Karel HruĹĄka (len Klubu fotograf-amatĂŠr ve SlanĂŠm) v roce 1939. Budova byla vystavna na mĂ­st starĂŠho domu s Ă­slem popisnĂ˝m 518, kterĂŠ novĂĄ stavba pevzala. PvodnĂ­ dm nezasahoval svou stavbou do rovnoĂĄry dom ve Wilsonce, byl obrĂĄcen vchodem do dneĹĄnĂ­ ulice Ĺ ultysovy a v prostoru vedle nho smrem do Wilsonky byla jeĹĄt dost velkĂĄ stavebnĂ­ parcela. V letech 1869–70 patil pvodnĂ­ starĂ˝ dm Eduardu Baierovi. DalĹĄĂ­mi majiteli starĂŠho domu byli od roku 1881 Alois a Barbora Friovi a od roku 1884 Antonie PecheovĂĄ, jeĹž byla stavitelkou sousednĂ­ho domu p.597. Od nĂ­ koupila roku 1887 OkresnĂ­ hospodĂĄskĂĄ zĂĄloĹžna starĂ˝ dm i stavebnĂ­ parcelu ped nĂ­m. Dm byl zboen a na vzniklĂŠm prostranstvĂ­ byl vystavn do roviny s ostatnĂ­mi domy v ulici novĂ˝ honosnĂ˝ nĂĄroĹžnĂ­ dm. Stavba byla zapoata v lĂŠt roku 1887 a na podzim roku 1888 byla dokonena. OkresnĂ­ hospodĂĄskĂĄ zĂĄloĹžna byla roku 1950 pejmenovĂĄna na OkresnĂ­ spoitelnu a zĂĄloĹžnu ve SlanĂŠm. V roce 1952 se jejĂ­m majitelem stal eskoslovenskĂ˝ stĂĄt a nazval ji StĂĄtnĂ­ spoitelna SlanĂ˝. O rok pozdji byla

AlegorickĂĄ postava Spoivosti, sgrato dle nĂĄvrhu M. AlĹĄe

Bývalå Okresní hospodåskå zåloŞna p. 518. NavrŞenå architektem R. Štechem (1887). FOTO K. HRUŠKA 1939.

pedåna do språvy ONV Slaný. Spoitelna byla zruťena (1953) a nahrazena zdravotnickým zaízením OÚNZ Slaný a pozdji OÚNZ Kladno. V ervenci 1964 pevzalo dm do språvy KD Slaný a zídilo zde ťkolní oddlení zåvodu a nkterÊ detaťovanÊ útvary. Pozdjťí uiliťt KD bylo v nedåvnÊ dob spojeno s Integrovanou stední ťkolou Slaný.

MikolĂĄĹĄ AleĹĄ a sgraďŹ ta na domÄ› Ä?p. 518 Od roku 1896 zdobĂ­ ve slepĂ˝ch oknech druhĂŠho poschodĂ­ budovu bĂ˝valĂŠ OkresnĂ­ hospodĂĄskĂŠ budovy dv sgra ta alegorickĂ˝ch postav HospodĂĄstvĂ­ a Spoivosti, kterĂĄ byla realizovanĂĄ dle nĂĄvrhu MikolĂĄĹĄe AlĹĄe. SlĂĄnskĂŠ AlĹĄovy malby na HospodĂĄskĂŠ zĂĄloĹžn jsou na mĂ­st, kam pvodn navrhl vĂ˝zdobu malĂ­ Ferdinand Velc, k jejĂ­ realizaci vĹĄak nedo-

ťlo. AŞ v roce 1895 piťel Våclav Danda s nåvrhem, aby byl osloven Mikolåť Aleť, za kterým se rozjela slånskå delegace v ele s Våclavem Štechem. Aleť pro Slaný zhotovil dva kartony alegorických postav Hospodåství a Spoivosti, kterÊ namaloval podle karton Arnoťt Hofbauer. V druhÊ polovin ervna 1896 si hotovÊ dílo prohlÊdl såm Mikolåť Aleť. A bylo to setkåní ruťnÊ a veselo muselo být i v hostinci u BílÊho berånka, kde Aleť svým spoleníkm nakreslil na pedloŞenÊ papírky plno postaviek. Do pamtní knihy ObanskÊ zåloŞny namaloval Jezdce v kroji na koni a pipravil i nåvrh na znåmou obålku SlånskÊho obzoru. IVANA HUŠà KOVà , VLADIM�R PIBYL A IVO HOR à K

Pohlednice vyĹĄla v pĂĄtek 27. listopadu 2009 a koupit si ji mĹžete v Infocentru, nebo ve VlastivdnĂŠm muzeu ve SlanĂŠm

SlĂĄnĹĄtĂ­ skauti pĹ™ejĂ­ vĹĄem klidnĂŠ, krĂĄsnĂŠ VĂĄnoce a vĹĄe nejlepĹĄĂ­ v roce 2010! „To svtlo ve tm svĂ­tĂ­ a tma je nepohltila.“ (Jan 1,5) BetlĂŠmskĂŠ svtlo budou letos pedĂĄvat slĂĄnĹĄtĂ­ skauti ve stedu 23. 12. 2009 od 13.00 do 17.00 v prostorĂĄch Infocentra na Masarykov nĂĄmstĂ­ 159 (budova VlastivdnĂŠho muzea). Infocentrum SlanĂ˝: www.infoslany.cz/cs/Skauti SlanĂ˝: http://www.skaut-slany.xf.cz/

8|

www.meuslany.cz


INFORMACE

Oslavy státního svátku „Den vzniku samostatného československého státu“

O

slavy 91. výroí vzniku samostatného

eskoslovenska jsme si ve Slaném pipomnli 27. íjna. Z Masarykova námstí stejn jako v minulých letech se vydal na slánské hbitovy prvod doprovázený dechovou hudbou. V ele prvodu nesli vnce vojáci ze 152. ženijního praporu Rakovník a zástupci baráník Slánska, za nimi starosta Ivo Rubík a místostarostové Pavel Bartoníek a Jaroslav Hložek, pedseda svazu bojovník za svobodu Jií Shmied, zamstnanci mstského úadu, zástupci škol, baráníci a další hosté. Slavnostní chvíli dokreslovalo i vyzvánní kostelních zvon po vstupu prvodu na hbitov. S vojenskými poctami byly položeny vnce u pomník voják, kteí zemeli ve vojenském lazaretu ve Slaném na sklonku 1. svtové války a u památníku legioná, na nmž je vytesán nápis: „S pietní úctou skláníme své hlavy ped vámi – brati, kteí jste dali své vlasti to nejcennjší – své mladé krásné životy.“ Stuhy po položení vnc upravili starosta msta a pedseda svazu bojovník za svobodu.

estnou stráž u památník drželi vojáci 152. ženijního praporu a „ eskoslovenští úderníci“ v dobových uniformách. Starosta msta pednesl slavnostní projev, ve kterém podtrhl význam vzniku samostatného státu. Po eské statní hymn se prvod vrátil zpt na Masarykovo námstí, kde starosta spolu s pedsedou svazu bojovník za svobodu položili kytici k pomníku prvního prezidenta eskoslovenské republiky T. G. Masaryka. I na další pietní místa ve Slaném byly položeny kytice. V podveer v Mstském divadle oslavy pokraovaly slavnostním zasedáním mstského

Slavnostní prvod s vnci v Nosaické ulici. zastupitelstva. Již od roku 2004 se pi tomto slavnostním zasedání pedávají pamtní listy obanm, jejichž život je neodmysliteln spojen i s životem msta, o jehož rozkvt se zasloužili. V prvních adách divadla usedli ocenní obané, zastupitelé msta a estní hosté, kteí pijali pozvání starosty. Slavnost v divadle navštívili také zástupci obcí Slánska, odmnní obané z pedchozích let, píslušníci svazu bojovník za svobodu, zamstnanci mstského úadu, baráníci ze Slánska, zástupci škol, ale i cela ada slánských oban. Tato skutenost je dokladem toho, že pedávání pamtních list zasloužilým obanm

FOTO: A RCHÍV M Ú

msta se stalo souástí tradic našeho msta. Pamtní list za zásluhy v oblasti sportu byl pedán panu Václavu Šarbochovi. Za zásluhy v oblasti kultury byl ocenn pamtním listem Karel Smyczek, který z dvodu nemoci nebyl pítomen osobn. Se jmenovaným byl udlán živý rozhovor pes tzv. „telemost“, který mohli slyšet diváci v sále. Za zásluhy v oblasti školství byla ocenna pamtním listem paní Marie Liscová. Za zásluhy v oblasti zdravotnictví a sociálních vci byla ocenna pamtním listem paní Soa Koláová. Za zásluhy v oblasti pínos obanské spolenosti byl ocenn pamtním listem pan Jaroslav Seibert. -PZÚ-

Oslavy 17. listopadu ve Slaném M

Vzpomínky slánských pamtník na listopadové události ped dvaceti lety jsou soustedny ve sborníku, jehož kvalitu ocenil také senátor FOTO: PAVEL VYCHODIL Alexandr Vondra.

Sňatky ve Slaném Pehled satk uzavených od 22. 10. 2009 do 21. 11. 2009 20. 11. 2009 Jaroslav ech, Zlonice a Lucie Árvayová, Praha www.meuslany.cz

sto Slaný dstojn oslavilo v pondlí 16. 11. 2007 od 15:00 hod. státní svátek: „Den boje za svobodu a demokracii“. Nejdíve probhl pietní akt v Soukenické ulici, v rámci kterého byla na zdi tržnice odhalena nová pamtní deska „Všem obtem komunistického režimu ze Slaného a Slánska“. Pietního aktu se zúastnilo na dv desítky oban, zamstnanc úadu a vedení msta. Poté starosta msta RNDr. Ivo Rubík a 1. místostarosta Ing. Pavel Bartoníek uctili památku všech obtí komunistického režimu vncem. Na závr pietního aktu pednesl starosta msta slavnostní slovo, kde upozornil na nebezpeí komunismu a že uritá opatrnost a hrbení se v nás všech, kteí jsme dobu komunismu zažili, zstala v nás všech. Pak pozval všechny do malé galerie Vlastivdného muzea, kde oslavy pokraovaly od 16:00 prezentací sborníku: „Listopad 1989 ve vzpomínkách slánských pamtník“. Této ásti oslavy se zúastnil starosta msta, 1. místostarosta, jako vzácný host senátor Alexandr Vondra a na 60 oban, hlavn

z ad pamtník listopadových dn. Zahájení a úvodní slovo pednesl 1. místostarosta, který popsal vznik sborníku a hlavn podtrhl jeho význam. Se zdravicí vystoupil i Alexandr Vondra, který se pochvaln vyjádil o vydaném sborníku, ímž se Slaný stalo jedním z mála mst, které si tímto zpsobem pipomnlo události ped dvaceti lety. Paní Hrabánková, která se podílela na sbru píspvk do sborníku, podkovala všem pispvatelm z ad pamtník, ale i z ad student gymnázia ve Slaném, kteí sborník oživili o pohled nové generace. Krátce pohovoil o problémech na sestavování sborníku i jeden z editor Mgr. Víšek. Pak se rozproudila živá diskuse, do které se zapojili hlavn pamtníci listopadových událostí, kteí si mli o em povídat. Souástí prezentace byl i prodej uvedeného sborník, kterého souástí je i DVD se záznamem akcí ve mst od listopadu 1989 do kvtna 1990. Zájemce o uvedený sborník upozorujeme, že si jej mohou i nadále zakoupit za 70 K, a to ve Vlastivdném muzeu nebo v Infocentru Slaný.

|9


INFOCENTRUM, AKTUALIT Y

Infocentrum Slaný – vstupní brána do města Masarykovo námstí 159, 274 01 Slaný – tel.: 312 523 448 – 728 842 924 – www.infoslany.cz Od 1. listopadu do 31. března je Infocentrum Slaný otevřeno ve všední dny od 9 do 16 hodin. O víkendech a ve státní svátky je Infocentrum zavřené.

Víkendové vycházky s hůlkami Líbí se Vám nový druh chze nordic walking a bojíte se chodit sami? Pojte chodit s námi. Scházíme se každou nedli v 8:00 ped recepcí na Zimní stadion (hlavní vchod). Doba naší vycházky se pohybuje mezi 1,5 hod.–2 hod. ve svižnjším tempu. Pro ty, kteí s „hlkováním“ teprve zaínají, máme urenou hodinu v nedli od 15:00. Sraz opt ped recepcí na Zimní stadion. Trasy jsou navrženy nenároné, v mírném tempu. Nebojte se a pijte. Bude se vám vnovat odborný lektor Ing. Anna Vaníková z Klubu Matylda, o.s. Pokud se chcete dozvdt o klu-

Čtyřlístek Tvoení na tyi roní období Kurzy jsou ureny pedevším pro dosplé, ale mohou se pihlásit i šikovné dti od 9 let. Kurzy na prosinec (od16.00 hodin.) úterý 1. 12. – Vánoní ozdoby

Skládaný patchwork. Pijte si vyrobit krásnou vánoní ozdobu ze stužek. Pineste si s sebou jen nžky a dobrou náladu. Ostatní materiál je pro vás pipraven… Odnesete si dv vánoní koule. Cena kurzu vetn materiálu 250,-k úterý 8. 12. – Tea bag folding V tomto kurzu se nauíte skládat ajové sáky do rzných hvzd. Pomocí dalších materiál si vytvoíte 5 malých jmenovek na dárky a jedno velké pání. S sebou pouze nžky na papír. Cena kurzu vetn materiálu 220,- K Kontakt pro pihlášení do kurz a další informace: Míla Blahníková, tel. 724 943 113, e-mail : ctyrlistekmb@seznam.cz

10 |

bu více – www.matyldaslany.cz Doporuujeme pití s sebou.

9. ledna 2010 zveme na tradiční Tříkrálový pochod Start 30. roníku Tíkrálového pochodu je od 8:00–9:30 v Infocentru Slaný (Masarykovo nám. 159). Startovné pro leny K T 10,K, pro neleny 15,- K. Na míst možnost zakoupit oberstvení. Více informací kctslany@centrum.cz, nebo na tel. 721 347 929.

Nepřehlédněte – novinky Posvícenské mladé víno v Infocentru Slaný a keramika se slánským motivem V Infocentru Slaný si mžete vybrat a zakoupit z nabídky slánských vín z vinaství

pana Petra Rychtaíka ze Slaného-Kvíce. Nyní je ke koupi nabízeno i letošní Posvícenské mladé víno, chcete-li tzv. Martinské. Martinské víno proto, že se smí zaít prodávat až 11. 11., tedy na svátek sv. Martina. Mladé víno je ureno k rychlému spotebování. Sami vinai doporuují, aby bylo vypito do jara. Nehrozí mu zkažení, ale ztrácí na svžesti, a není tudíž urené k archivaci. Doplnili jsme nabídku zboží o výrobky z keramiky s motivy Slaného (hrnky, svícny, keramické magnety). Ceny jsou rzné. Vychází nový díl Tipu na vycházku – . 4. z edice Mstská turistika Vycházka zaíná v centru msta na Masarykov námstí a pes Hlavákovo námstí okolo nemocnice vás vyvede do mstských ástí Slaného – Otrub a Trpomch a zpt do Slaného.

Pomník legionářů je opravený Ú

stední pomník legioná z 1. svtové války, který se nachází uprosted legionáského pohebišt na IV. oddlení mstského hbitova ve Slaném, je opravený. Od jeho postavení v roce 1932 se na nm neprovádly žádné opravy vtších rozmr. Na jeho stavb se aktivn podíleli kamenosochai Josef Pejs a Gustav Fric. Z jejich dílny je na zadní stran pomníku zhotovena hlava legionáe z carrarského mramoru provedená v mlkém reliéfu. V pomníku je uloženo 40 uren s ostatky a pipomíná celkem 49 jmen legioná, kteí bojovali v 1. svtové válce. Na pední stran se ješt nacházejí 3 schránky s prstí ze zem Verdun, Zborov a Roveretto. Pomník je nedílnou souástí legionáského pohebišt a pietním místem k uctní památky obtem 1. svtové války. „V posledních letech se stav tohoto pomníku velmi zhoršoval. V pvodním obkladu se zaaly objevovat trhliny a do pomníku zatékalo, což mlo za následek ješt vtší erozi a jeho narušení po statické stránce. Pvodní dlažba kolem pomníku byla nerovná, popraskaná, prorostlá nežádoucí zelení a zcela nevyhovující z hlediska schdnosti,“ ekl udovít Šikorský z Pracovišt zvláštních úkol mstského úadu. Msto Slaný proto využilo možnost požádat o státní dotaci na jeho nákladnou opravu Ministerstvo obrany z dotaního fondu pée o válené hroby již v roce 2007. I když komise, která dotace pidluje, upednostuje opravy válených hrob obtí, které zahynuly pímo v dsledku válených operací, tak oprava tohoto pomníku jako pietního místa nebyla pro Ministerstvo obrany brána jako priorita. „I tak jsme se zpracovanou žádostí slavili úspch a v letošním roce jsme obdrželi dotaci ve výši 370 tisíc korun. Msto Slaný

na jeho opravu pisplo celkovou ástkou bezmála 155 tisíc korun,“ dodal Šikorský. Poptávkové ízení vyhrála rma Kamenictví Pále zastoupené pí Jindiškou Šrajerovou, která opravu realizovala. Pomník byl nejprve sanován, byla odsáta voda, která se v jeho útrobách nacházela, byly zalepeny všechny trhliny, všechny styné plochy byly zabroušeny do roviny. Teprve potom byl celý pomník obložen „vahlovickou“ žulou do sebemenších detail, aby se zachoval pvodní architektonický ráz. Na pomník se také doplnily léta chybjící keramické foto-rámeky s podobiznami i státním znakem a štítky z ušlechtilé oceli s vyraženými daty pipomenutých. Kolem pomníku byla následn položena zcela nová kamenná dlažba, která toto místo ješt navíc esteticky vylepšila. Oprava trvala pes 3 msíce a byla dokonena plánovit ped íjnovými oslavami státního svátku. Msto Slaný hodlá i nadále pokraovat v opravách okolních hrobových míst na tomto pohebišti, ale dotace na jejich opravu bohužel nelze využít, proto msto bude další opravy nancovat z mstské pokladny. Nezbývá, než podkovat všem zúastnným a pozvat Vás k návštv tohoto opraveného pietního místa. PRACOVIŠT ZVLÁŠTNÍCH ÚKOL M Ú SLANÝ

www.meuslany.cz


KULTURA

š

MěstskÊ kino prosinec 2009 1.–2. úterý – steda PAM TNICE PremiÊra novÊho eskÊho lmu s legendårním hereckým obsazením. Bývalí spoluŞåci se schåzejí po ťedesåti letech a Miluťka Bínovå chce zjistit, který spoluŞåk jí kdysi zniil Şivot. Hrají: Libuťe Švormovå, Stanislav Zindulka, Kvta Fialovå, Lubomír Lipský, Jan Skopeek a dalťí. ReŞie: Vlado Štancel Pístupno

14.–15. pondlí – úterý 2 BOBULE PremiÊra eskÊ lmovÊ komedie je volnÊ pokraovåní úspťnÊho snímku. Opt budeme sledovat eskapådy dvojice kamaråd z prostedí jihomoravských vinic. Hrají: Kryťtof Hådek, Lukåť Langmajer, Lubomír Lipský, Jana Švandovå, Jií Krampol, Våclav Postrånecký a dalťí. ReŞie: Vlad LannÊ Pístupno

3.–5. tvrtek – sobota CHCEŠM , CHCI T PremiÊra americkÊ romantickÊ lmovÊ komedie s titulky. Autorka ranní show se nechtn zaplete do sÊrie pobuujících test svÊho dopisovatele. ReŞie : Robert Luketic Pístupno

16.–20. steda – nedle 2012 PremiÊra americko-kanadskÊho sci- thrilleru s titulky. Varovali nås. Rok 2012 se blíŞí a s ním i konec mayskÊho kalendåe a zejm i svta. ReŞie: Roland Emmerich Pístupno

6.–7. nedle – pondlí Là SKA NA DRUH� POHLED PremiÊra americkÊho romantickÊho lmu s titulky. MuŞ teskní nad ztråtou Şeny, mŞe se ale novÊ låsce vyhýbat navky? V hlavních rolích Aaron Eckhart a Jennifer Aniston. ReŞie : Brandon Camp Pístupno

21.–23. pondlí – steda OKO VE ZDI PremiÊra esko – slovenskÊho lmovÊho thrilleru o milencích, kteí jsou neznåmým lovkem drŞeni ve sklep starÊho domu. ReŞie : Miloť J. Kohout Pístupno

8.–9. úterý – steda SAW VI. PremiÊra americkÊho lmu je volnÊ pokraovåní slavnÊho hororu s titulky. Kdo si pro tentokråt zaslouŞí bojovat o svj Şivot? ReŞie : Kevin Greutert Nepístupno 10. tvrtek * lmový klub* KRAJINA P�LIVU Obskurn poetický lm vypråví o malÊm dvåtku z feåckÊ rodiny, jeŞ Şije napl ve svt Alenky z íťe div a napl ve svt Psycha. Jejími nejlepťími påteli jsou hlavy panenek, mentåln postiŞený kapitån ponorky a vypreparovaný tatínek, který se troťinku peťlehl a zaal hnít. Hrajeme pouze v 19,30 hodin! 11.–13. påtek – nedle KN ŽNA LIBUŠE PremiÊra esko-americkÊho historickÊho lmu s titulky. Píbh je inspirovån legendou o knŞn Libuťi a zachycuje mytickÊ poåtky vlådy Pemyslovc. ReŞie: Constantin Werner Pístupno

24.–27. tvrtek – nedle *NEPROM�Tà SE 28.–30. pondlí – steda ZATAŽENO, OB AS TRAKAE PremiÊra americkÊho animovanÊho rodinnÊho lmu v eskÊm znní. Píbh o mst, kde se poasí mní 3x denn, v dob snídan, obda a veee. ReŞie: Phil Lord a Christopher Miller Pístupno Hrajeme pouze v 17,00 hodin! 31. tvrtek NEPROM�Tà SE

Od 1. ledna 2010 je zmna v hracím prolu mstskÊho kina Slaný. Hrajeme denn pouze v 19,30 hodin, pokud nebude uvedeno jinak na propagaci. Pedprodej vstupenek bude oteven denn od 17 do 20 hodin. Zamstnanci Kulturních zaízení msta SlanÊho pejí vťem svým nåvťtvníkm píjemnÊ proŞití svåtk vånoních, hodn ťtstí, zdraví a rodinnÊ pohody v novÊm roce 2010.

Hrajeme v uvedenÊ dny v 17.00 a 19.30 hodin, pokud není uvedeno jinak. Vstupenky na vťechna filmovå představení v měsíci si mohou nåvťtěvníci zakoupit v předprodeji městskÊho kina denně od 1. dne danÊho měsíce. Rezervace vstupenek je třeba vyzvednout do druhÊho dne!

MěstskÊ divadlo prosinec 2009 Úterý 1. prosince 2009 v 16,00 hodin MIKULà ŠSKà BES�DKA F.X.Meiller pipravil pro dti svých zamstnanc pestrý kulturní program. Uzavenå akce.

Sobota 12. prosince 2009 v 9,00 hodin 1.SLĂ NSKĂ? DUS DANCE CUP 2009 DDM Ostrov SlanĂ˝ a KulturnĂ­ zaĂ­zenĂ­ msta SlanĂŠho poĂĄdajĂ­ amatĂŠrskou celorepublikovou tanenĂ­ soutĹž ve vĹĄech druzĂ­ch tance, pro vĹĄechny vkovĂŠ kategorie pro sĂłla a dua. PihlĂĄĹĄky si mĹžete vyzvednout v DDM Ostrov SlanĂ˝ do 9.12.2009. Akce se konĂĄ v mstskĂŠm divadle ve SlanĂŠm od 9,30 hodin. VstupnĂŠ pro veejnost je 30 K. Pijte fandit v hojnĂŠm potu!

tvrtek 17. prosince 2009 v 19,00 hodin VĂ NO NĂ? AEROBIC SHOW JiĹž po ĹĄestĂŠ si dvata z Aerobic klubu gymnĂĄzium SlanĂ˝ pro svĂŠ rodie, prarodie, kamarĂĄdy a ĹĄirokou veejnost pipravila pehlĂ­dku skladeb. UvidĂ­te nejen ĂşspĹĄnĂŠ skladby z loskĂŠ zĂĄvodnĂ­ sezĂłny, ale i novĂŠ skladby pro letoĹĄnĂ­ sezĂłnu. Proto nevĂĄhejte a pijte se podĂ­vat a podpoit vĹĄechny ĂşinkujĂ­cĂ­. JednotnĂŠ vstupnĂŠ: 80 K.

Steda 9. prosince v 10, 13 a 15 hodin JAK KAŠPà REK VYSVOBODIL KRà LE HONZU Klasickå výpravnå divadelní pohådka pro nejmenťí divåky v podåní divadelního souboru Slånskå scÊna. DtskÊ divadelní pedplatnÊ.

PondlĂ­ 14. prosince 2009 v 19,30 hodin CYRANO Z BERGERACU SlavnĂĄ romantickĂĄ divadelnĂ­ tragikomedie o poslednĂ­m z rytĂ­ a jeho velkĂŠ lĂĄsce. ReĹžie Petr KracĂ­k. Hraje soubor Divadla pod Palmovkou Praha. V hlavnĂ­ch rolĂ­ch Martin StrĂĄnskĂ˝ a Tereza KostkovĂĄ. DivadelnĂ­ pedplatnĂŠ.

Påtek 18. prosince 2009 Và NO N� BES�DKA Žåci Obchodní akademie ve SlanÊm si pipravili vånoní program, kterým chtjí pobavut sebe i svÊ spoluŞåky. Školní pedstavení.

tvrtek 10. prosince 2009 v 15,00 hodin HRONOĹ KOLA Hudebn zĂĄbavnĂ˝ poad znĂĄmĂŠho eskĂŠho zpvĂĄka a bavie VladimĂ­ra Hrona, kterĂ˝ je pipraven pro nejmenĹĄĂ­ divĂĄky.

Steda 16. prosince 2009 v 9,00 hodin SEN NOCI SVATOJà NSKÉ KlasickÊ divadelní pedstavení v podåní StudentskÊho divadla v Praze. Pedstavení pro ťkoly

Steda 2. prosince 2009 ve 13,00 hodin OCEN N� ÚSP SN�CH Žà K

Stedoeský kraj poådå ocenní úspťných Şåk a student za reprezentaci StedoeskÊho kraje na soutŞích a pehlídkåch ve ťkolním roce 2009/2009.

www.meuslany.cz

Sobota 19. prosince 2009 v 15,00 hodin ERTOVSKĂ? MARIĂ Ĺ DivadelnĂ­ pohĂĄdka pro nejmenĹĄĂ­ divĂĄky v podĂĄnĂ­ MetropolitnĂ­ho divadla Praha. VolnĂ˝ prodej.

| 11


PRO DĚTI, Z ÁBAVA Milé dti, jsem kocourek Kuba. Bydlím ve Slaném v malém domeku pod Slánskou horou. Když je hezky, rád chodím ven. Nkdy se jen tak procházím po ulici, ale to musím dávat pozor, aby mne nepejelo auto. A tak radji bhám po cestikách, které vedou na Slánskou horu. Na jae, v lét a na podzim také chytám myši, ale v zim jsem nejradji doma. Ležím na okn a koukám, jak venku padá sníh. Když je ale dlouho ošklivé poasí, tak se nudím. Jednou, když u nás doma ozdobili stromek takovými pknými, blýskavými cingrlátky, skoil jsem po jednom. Ani nechtjte vidt, co se stalo! Stromek se zakymácel… a spadl i se mnou. Mj kluk Matj, kterému patím, to vidl, a protože ml zrovna v ruce fo ák, tak tu moji nehodu vyfotil. Byla to moc povedená fotka. A mne zrovna vera, když jsem se zase povaloval na okn, napadlo, že byste i vy, malí tenái Slánské radnice, mohli také vyfotit své pejsky, koiky, keky, morata, papoušky, zkrátka zvíátka, která máte doma. A protože se blíží nejoblíbenjší svátky vás dtí, vyfo te své zvíecí kamarády o Vánocích. Teba u stromeku nebo venku ve snhu. Urit vám rádi pomohou rodie nebo prarodie. Já se na vaše fotky rád podívám a ty nejlepší se objeví na fotostran v únorové Slánské radnici. A to není všechno! Autoi tí nejhezích snímk získají odmnu! Tak neváhejte, pipravte si na vánoní prázdniny fotoaparáty a vaše fotky mi posílejte dokonce prosince

na emailovou adresu slanska.radnice@email.cz. K fotkám napište své jméno a jméno vašeho zvíecího kamaráda. M AU, M AU, VÁŠ KOCOUREK KUBA .

Chorus Carolinus

12 |

Tajenka: Osamocen nedojde lovk nikdy k cíli

Vážení slánští milovníci hudby a naši píznivci. I v letošním roce jsme mli v plánu k vám do Slaného zavítat již po dvanácté, ale k naší velké lítosti se KPH s ohledem na další okolnosti rozhodl jinak. Dovoluji si za náš soubor psát tyto ádky kvli slibu, který jsem pi našem posledním koncert dal. Ped podkováním a rozlouením 17. 12. 2008 jsem uvedl, že píští rok pivezeme spolu s novým programem i nové CD. Tak se i mlo stát. CD se podailo vyrobit a paradoxn v dnešní ekonomické krizi jsme zvládli poídit ješt jedno. O to víc jsme se k vám tšili, že místo jednoho dárku pivezeme hned dva. Na prvním je Foto z natáení vánoního CD znovuobjevená hudba smeenského kaplana pátera Františka Mensiho (1753–1829) a druhá nahrávka je vánoní, kde je i nkolik písní, které mly ve Slaném svou premiéru. Pozvání k tak fundovanému publiku bylo pro nás vždy zavazující pi píprav program. Vlídná a svátení atmosféra, která v kapli vždy vládla, nám na oplátku dodávala sílu. Koncerty zde patily k našim nejlepším a jezdili jsme k vám nejradji. Kdyby vám náhodou zbylo v prosinci ješt pár sil, trocha asu a chuti, mžete nás vidt a slyšet napíklad pi koncert v nedli 13. 12. 2009, v kostele sv. Václava v Kladn Rozdlov, nebo pi plnoní mši svaté v blízkém Smen. Zde všude budou také výše zmínná CD k dispozici. V pípad vašeho zájmu je mohu do muzea v prosinci pivézt, uiním tak rád. S úctou a páním všeho dobrého v nastávajících ped i sváteních dnech za Chorus Carolinus Kladno Karel Procházka.

www.meuslany.cz


INZERCE

www.meuslany.cz

| 13


HVĚZDÁRNA

Městská hvězdárna ve Slaném na prosinec Mstská hvzdárna je pro veejnost otevena v úterý, stedu, tvrtek a pátek od 19 do 21 hod. Prohlídky hvzdárny a pozorování dalekohledy zaínají v 19.00,19.30,20.00,20.30 hodin. Mimoádn bude oteveno v sobotu 7. 11. – program dtského odpoledne s astronomií. Ve svátek 17. 11. bude hvzdárna otevena od 19 do 21 hodin.

V dob vánoních svátk je otevírací doba upravena následovn: 21.—23. 12. oteveno od 19 do 21 hodin 24.—27. 12. zaveno 28.—30. 12. oteveno od 19 do 21 hodin 31. 12. 2009 a 1. 1. 2010 zaveno. Filmový veer: 10. prosince od 18:00 hodin – audiovizuální pásmo Msíc – Sen a skutenosT – poad vnovaný našemu nejbližšímu kosmickému souputníkovi a zárove jedinému tlesu krom Zem, na kterém stanul lovk. Tip na pozorování: 1.–4. prosince od 19:00 hodin 8.–11. prosince od 19:00 hodin 15.–18. prosince od 20:00 hodin 21.–30. prosince od 19:00 hodin

Jupiter – nejvtší planeta ve slunení soustav Uran – sedmá planeta od Slunce a tetí nejvtší ve slunení soustav Hvzdokupy a galaxie – za mimoádn isté a klidné oblohy pozorujeme objekty vzdáleného vesmíru Msíc – nejvýhodnjší podmínky pro pozorování nejbližšího kosmického souseda

tel: 312 525 730 http://www.hvezdarna-slany.cz Astronomický kurz: Astronomický kurz se koná každé úterý od 17:00 hodin v Mstské hvzdárn. Zájemci se mohou pihlásit i v prbhu kurzu pímo na lekci.

Největší urychlovač částic na světě byl opět spuštěn

N

a okraji Ženevy, na hranicích ástice nazvána Higgsv boson. Švýcarska a Francie, v malebExperimentální potvrzení této ném kraji obklopeném blostnými zatím stále ješt hypotetické ásvrcholky vn zasnžených Alp tice si vyžádá jak neobyejné úsilí sídlí Evropská organizace pro javdc, tak i obrovské materiální derný výzkum. Je známa též pod prostedky. Pokud však bude zkratkou CERN. Centrum pro jaHiggsv boson nalezen a pokud derný výzkum je rozlehlý komplex budou zmeny jeho vlastnosti, urychlova a laboratoí založený získá fyzika dležitá data pro již v roce 1954. Na výzkumu se zde porozumní tajemství hmoty podílí 20 lenských zemí, vetn a energie, stejn jako pírodních Elementární ástice, ze kterých Simulace rozpadu Higgsova bo- zákon, které panovaly ve velmi

eské republiky. sonu po srážce dvou proton na raném vesmíru. Zatím se však V komplexu urychlova CERN je podle standardního modelu vyLHC byl dokonen nejvtší urychlova tvoena hmota ve vesmíru jedná o nejzapeklitjší problém proton na svt Large Hadron Colmoderní fyziky. lider (LHC). Obí urychlova je 27 kilometr Magnetické pole také ástice soustedí do tenkéDležitý krok k brzkému objasnní ady kladlouhý kruhový tunel vybavený soustavou asi ho svazku. Srážky ástic budou v LHC studovány dených otázek byl uinn 20. listopadu 2009. 9600 velkých magnet, které ídí a urychlují v rámci ty hlavních experiment. Každý z nich Pesn ve 22:00 SE byl po dlouhé odstávce tok ástic. Obí urychlova LHC se stavl 16 let využívá mohutné detektory umístné v tch mís- zpsobené vážnou poruchou vyslán první svaa náklady na stavbu inily zhruba šest miliard tech okruhu, kde se oba protibžné svazky ástic zek proton do urychlovae LHC. Urychlova švýcarských frank (asi 100 miliard K). Do kíží. Experimety ATLAS a CMS budou pátrat musel být pro závadu odstaven z provozu krátce jeho pípravy se zapojilo více než deset tisíc fy- po Higgsov bosonu, skrytých rozmrech a tem- poté, co byl 10. záí 2008 spuštn. Šlo o poruchu zik a na pt set výzkumných institucí a rem né hmot, LHCb se zamí na antihmotu a ALI- na jednom ze supermagnet. Pi oprav muselo z celého svta i z eské republiky. Urychlova CE na studium velkého tesku. být vymnno celkem 54 supravodivých magdokáže urychlit pohyb ástic tak, že dosahují téUrychlova LHC by ml pinést hlavn odpo- net, které udržují ástice na kruhové dráze. m rychlosti svtla. Pi jejich srážkách se tudíž v na klíovou otázku, kterou si vdci kladou Oprava trvající trnáct msíc pišla v pepotu mohou vytvoit podmínky, které existovaly ts- již rovných tyicet let, co je posledním „chy- na 700 milión korun. Závadu zpsobenou špatn po pedpokládaném vzniku vesmíru. Fyzici bjícím lánkem“ standardního modelu ele- ným zapojením vodi zavinila lidská chyba. si od nj slibují, že jim pomže nalézt odpovdi mentárních ástic. Hledaná ástice je jedním Roní pestávka se velmi intenzivn využila na ty nejožehavjší otázky dotýkající se podsta- ze základních kamen teoretické konstrukce pro vylepšování, pesnou kalibraci detektor ty vesmíru a zárove umožní experimentáln popisující svt elementárních ástic a interakcí pomocí kosmického záení a dokonení ástí potvrdit nkteré základní fyzikální teorie. mezi nimi. Podle pedpoklad je tato tzv. in- detektor, s jejichž uvedením do provozu se

ástice budou urychlovány elektrickým po- termediální i polní ástice zodpovdná za to, uvažovalo až v pozdjší dob. Vdci pedpolem a magnetické pole vytváené silnými elektro- pro nkteré elementární ástice mají hmotu kládají, že se experimenty pln rozbhnou magnety je bude usmrovat tak, aby se po prle- a jiné ne. Podle teoretického konceptu me- v lednu. Už na zaátek prosince si naplánovali tu 27 kilometr dlouhým okruhem vrátily do stej- chanismu, jímž elementární ástice nabývají první nízkoenergetické srážky ástic. S maxiného místa. Až dosáhnou plné rychlosti, zvládnou hmotnosti, navrženého skotským fyzikem Pe- málními energiemi urychlovae se poítá nejjeden okruh za mén než desetitisícinu sekundy. terem Higgsem (*1929), byla tyto hypotetická díve až v roce 2011.

14 |

www.meuslany.cz


HISTORIE

O jedné slánské ikoně a setkání s litoměřickým archimandritou Slánské muzeum shromažuje velký poet památek starého výtvarného umní a každé setkání s konkrétním výtvarným dílkem je jiné. V dob adventní se mn z muzejní kolekce vybavuje jeden drobný obraz – ikona sv. Mikuláše, která u m vždy vzbuzuje „apkovské otázky“ o smyslu života a pvodu vcí, jaké si kladl v povídce Šlépje nebo v knize Povtro. I tady se dotazujeme na osud svatomikulášské ikony… kdo ji pvodn vlastnil? Jaké bylo její putování, než se dostala do slánského muzea? Toto uvažování doprovázela pednáška ThDr. Martina Marka Krupici Th.D. (archimandrity z Litomic, který pednáší pravoslaví na Husitské teologické fakult Univerzity Karlovy) ve Slánské akademii volného asu v sobotu 28. listopadu 2009.

N

a této pednášce – pedposlední v podzimním bhu – byla také vystavena nevelká kolekce ikon ze slánského muzea, a to vetn zmínného sv. Mikuláše, svtce v byzantském a pravoslavném umní tak významného a oblíbeného. Nechme nyní stranou naši mikulášskou tradici, ty každoroní mikulášské prvody s erty a andly, které zpestují prosincový as, s vdomím, že i to obdarovávání, ta Mikulášova štdrost, vychází ze svatomikulášských legend.

Pi pohledu na slánskou ikonu je snad na míst zmínit, že nejstarší výtvarné památky spojené s životem sv. Mikuláše nalezneme v Bulharsku, v Bojan (1259), kde je cyklus osmnácti fresek ze života sv. Mikuláše, pozdji v Srbsku, ecké Soluni. Poet dl nástnného malíství však podstatn pevyšuje malba desková – obrovské množství ruských ikon, na kterých je zobrazen svtec a na rámu ikon jej doprovázejí drobné obrázky z jeho života (tzv. klejmové obrázky). Velká obliba sv. Mikuláše v Rusku, zejména v okolí Novgorodu, pipomíná, že … sv. Mikuláš byl patronem ve všech pozemských strázních ohrožujících zejména život a majetek lovka putujícího, tedy pedevším kupce, jenž tvoil jedinou vládnoucí vrstvu v Novgorodu … takto charakterizoval tohoto svtce náš byzantolog Josef Myslivec († 1971). V Rusku slaví sv. Mikuláše nejen 6. prosince, ale i 9. kvtna, kdy si pipomínají penesení ostatk sv. Mikuláše do Bari; tento zvláštní svátek byl ustanoven v roce 1089 kyjevským patriarchou Janem II. dva roky po události. Že slánská ikona pedstavuje sv. Mikuláše, jsme zjistili snadno – a to podle pípisu na druhé stran, kde je uvedeno sv. Nikolaj udotvorce (esky sv. Mikuláš divotvrce). Malba vznikla nkde v Rusku podstatn pozdji – snad v 18. nebo spíše v 19. století – a muzeu ji daroval dr. ech; prý pochází z Moskvy (klášterní práce). Martin Krupica se na slánském setkání rozhovoil nejprve o pravoslavném chrámu, pipomnl, že jeho vzorem byl starozákonní chrám v Jeruzalém (pedsí, svatyn, velesvatyn), nato vyjmenoval adu památek z ecka (napíwww.meuslany.cz

host, ikony jsou – jak se asto píše – oknem do nebe, do vnosti, za kterým spatíme svaté … ve slánském pípad sv. Mikuláše. V této souvislosti se také zmínil o ikonoborectví – o niení ikon v byzanci a podtrhl význam, který ml pro malbu ikon VII. koncil v Nicei (787). Ten odsoudil ikonoborectví a poukázal na to, že lovk se neklaní obrazu, ale uctívá ty, kteí jsou na ikon zobrazeni. Pi pohledu na svt okolo nás uvedl, že ikonoborectví petrvává i do dnešních dní, kdy teba v turecké ásti Kypru jsou asto ikony nieny … Na výzdobu našich píbytk mžeme použít rzné obrazy podle našeho vkusu, výbr je veliký … ale ikony mají jiné poslání – poslání, které nás pesahuje, a to je teba si pi dnešní devalvaci kulturních hodnot uvdomovat …

Ikona sv. Mikuláše divotvrce ze slánského muzea, kol. r. 1800. klad kláštery na hoe Athos). Když mluvil o liturgickém prostoru, zdraznil ústední úlohu ikonostasu, na kterém jsou umístny ikony, a naznail jeho vývoj. Zpoátku byl ikonostas nevysoký, pozdji, zejména v Rusku, dosáhl velké výše a skládal se z nkolika ad. Zmínil také hlavní ikony, které se na nm vždy nalézají – jsou to ikony Bohorodiky a Krista. Nevelká slánská ikona sv. Mikuláše ale z ikonostasu nepochází – mí pouze 18 x 14,5 cm. Mžeme se domnívat, že snad doprovázela majitele v zavazadle na cestách a po návratu byla zavšena v pokoji mezi ostatní ikony – ochránce domu. Vidíme na ní pouze postavu sv. Mikuláše s mitrou, okolo krku má liturgické roucho omofor – znak biskupského svcení, v levé ruce Písmo svaté a v pravou žehná … Dr. Krupica na slánské pednášce upozornil na význam gesta pi žehnání … žehnající prsty jsou drženy tak, že symbolizují ecký monogram jména Ježíše Krista. Dále uvedl, že vedle výtvarného provedení je pro ikonu podstatné oznaení, tedy jméno svatého, kterého ikona pedstavuje – bez toho by ikona nebyla ikonou. U té naší slánské je možné pedpokládat, že jméno sv. Mikuláše je pekryto postíbeným kovovým obkladem. Jak vyzdvihl litomický

Dr. Marek Krupica na dotaz, zda u nás psobí malíi ikon, se rozhovoil o novém ikonostasu v Litomicích. Ten vznikal na Krymu a jeho autorem je Michael Adler Procenko, není to tak úpln náhoda, má totiž eské pedky. Jako zajímavost sdlil, že ikona sv. Václava byla zhotovena i s ohledem na výsledky antropologického bádání … Samozejm, že toto zcela úvodní setkání nad umním svta ikon otevírá další širší otázky … teba nad djinami Ruska a jeho kulturního odkazu, který jsme se nauili vnímat ponkud jednostrann. Poslední studie historik však naznaují mnohé inspirativní momenty (dílo Vladimíra Solovjova, Pavla Florenského) a zajímavé osudy – teba N. P. Kondakova († 1925), vynikajícího ruského znalce ikon, který se po ruské revoluci se pesthoval do Prahy, kde pednášel až do své smrti. Jeho žáci založili Seminarium Kondakovianum, v jehož sbírkách se nacházela celá ada významných ikon. Nkolik snímk ze slánského setkání a základní informaci o ikonách nalezne zájemce na webových stránkách odboru kultury www. pamatky.slany.cz. A tak, až pjdete teba o Vánocích do Národní galerie za Rubensem, Rembrandtem, zastavte se v nevelké expozici ikon, nkteré jsou z Kondakova semináe, urit si zaslouží vaši pozornost … VLADIMÍR PIBYL

| 15


SPORT, ŠKOLKY

Den tatínků? Ve školce U Divadla ano! V

kalendái najdeme adu dn, které jsou oznaeny jako nejrznjší svátky nebo významné dny. V prbhu každého kalendáního roku jsou i dny, které nejsou oznaeny mimo jmen niím významným, pesto však i na n pipadá bu oslava, nebo pipomenutí si njaké události nebo výroí. Den, který tam nenajdeme s oznaením, že se nco slaví, je již tradin organizován v mateské škole U Divadla. Ten den není pevn stanoven, dti se na nj pipravují samozejm s paní uitelkami a o jeho konání jsou informováni rodie. Na setkání, návštvu školky jsou v tento den zváni tatínkové a ddekové. Je to Den tatínk. Tolik na úvod, o co v tento den jde? V prbhu roku je v každé rodin s malými dtmi co ešit, každý ví, co starostí s nimi je. ást dne

tráví práv ve školce a povinnosti ady tatínk jsou jaksi „jinde“ a v kontaktu se školkou jsou hlavn maminky. V tento den se tedy my tátové sejdeme se svými dtmi, projdeme šatnou, kde

se pevlékají, zjistíme kde mají vci, jakou mají znaku a hlavn, co se dje ve tíd, co všechno tam mají a co tam dlají. V podstat se vidíme v této sestav práv jen v tento den a nkdy jsem i pekvapen, když se sejdu s nkým známým a zjistím, že naše dti spolu chodí do školky. Tch dojm a pocit je z tohoto dne samozejm více. Dti nám pedvedou, co se nauily, pak spolen soutžíme a hrajeme si. Nkdy je u toho i trochu rozpak nebo trémy jak u dtí, tak u tatínk, ale zkušené uitelky to vždy zvládnou usmrnit tím správným smrem a to je hlavn to, aby si dti tatínk užily taky trochu jinak. Takže na závr: v den, který je organizován pro tatínky a jejich dti, si vždy udlám as. Stojí to za to prožít tento svátek. TATÍNEK JAN MACHÁLEK

Kroužky pro děti v Mateřské škole ve Vítězné ulici

V

Turistický kroužek

naší MŠ ve Vítzné ulici ve Slaném mohou dti vybírat z nkolika kroužk a mohou se v nich dále rozvíjet. V nabídce jsou tyto kroužky: výtvarný kroužek Štteek, dramatický kroužek Rolnika, Hudebn-pohybový pro dvata, Jóga pro dti, Turistický kroužek, kroužek Zobcové étniky, Keramika, Breptík. Tentokrát bych ráda pedstavila ti z tchto kroužk:.

výrobky. Byly krásné. Nabarvené, v peci již vypálené keramické želviky. Jako živé! Z hlíny se dá vytvoit ledacos. Protože se kvapem blíží Vánoce, pipravujeme malé vánoní pekvapení. Práce s hlínou naše pedškoláky opravdu zajímá, na každou hodinu se tšívají.

Keramika

Tento díví kroužek na naší MŠ probíhá jednou týdn v dopoledních hodinách vždy od 9.30 do 10.00 hodin. Zaazeny jsou zdravotní a relaxaní cviky, cviení s rzným náiním ( tye, kroužky, míky, váleky, kuželky, stuhy, šátky..). Pohybové hry a soutže, aerobik a tancování s moderní hudbou a písnikami. Holiky cvií a tancují nejen samostatn, ale i ve dvojicích nebo spolen v kolektivu. Každým rokem v msíci kvtnu pi slavnostním zahájení Výtvarné vernisáže v naší MŠ máme krátké vystoupení, na které se dvátka moc tší.

Turistický kroužek máme na škole již 7 let. Kroužek je dvakrát do msíce vždy v odpoledních hodinách (využívají ho hlavn dti, které už nechtjí po obd spát a mají dostatek energie i odpoledne). Dti jsou seznamovány s historií i souasností našeho msta a ve 2. pololetí dti vyjíždjí i do nejbližšího okolí Slaného – do Tebíze, Zlonic, Klobuk a Peruce. Pi svých vycházkách mstem, které mají své téma, poznávají dti naše msto a uí se v nm správn orientovat. Jednou z prvních vycházek je vycházka k „slanému pramenu“ – (povst o Slaném). Dále pak dti navštíví Muzeum a Infocentrum. Na dalších vycházkách dti poznávají sochy ve Slaném, kulturní zaízení a školy, sportovní zaízení, názvy ulic atd. Dtem se povídání o mst líbí a myslím si, že se na spolené odpolední vycházky vždy tší.

VEDOUCÍ KROUŽKU IVA VOKALOVÁ

M. SUNKOVSKÁ

Ateliér Hlinnka se nachází nedaleko naší MŠ. Každé liché úterý míí naše kroky práv do tchto prostor. Ve spolupráci s p. Hrníovou vytvoili pedškoláci letos své první keramické

Mateřská škola U Pánka slavila narozeniny

tyicet let uplynulo od chvíle, kdy do mateské školy U Pánka pišly první dti. Pesn tomu bylo 17. listopadu 1969 a hned první den odvedli rodie do školky 74 dtí. Nyní do tech tíd U Brouk, U Krtek a U Medvídk chodí celkem 82 dtí. Tídy v naší mateince jsou v souasné dob vybaveny moderním nábytkem, který pln odpovídá potebám dtí, máme zrekonstruované umývárny a šatny a v ásti budovy byla vymnna okna. Zmnami prošla i školní zahrada, kde se objevily nové bezpené prolézaky. K tomuto významnému výroí jsme uspoádaly i oslavu, kterou si dti opravdu užily. Hrály rzné hry, soutžily a také vidly divadelní pohádku Jak na obra. Nechybli ani gratulanti, kteí za námi pišli. Krom jiných pišli poblahopát zástupci Královského msta Slaného místostarosta Pavel Bartoníek a Dagmar Karfíková a Šárka Michálková z odboru školství. Velmi milou návštvou byl bývalý místostarosta pan Ležák. KOLEKTIV ZAMSTNANC MŠ

16 |

VEDOUCÍ KROUŽKU IVANA MALÁ

Hudebn pohybový

Slánká hokejová přípravka v říjnu a v listopadu

D

vma turnaji v Beroun a Sedlanech pokraovala zápasová skupina pípravky HK Lev Slaný. Berounský turnaj slánští kluci zvládli dobe, když vysoko porazili Sedlany

a ernošice a opt prohráli jen s domácím Berounem. V turnaji obsadili druhé místo. 7. 11. v Sedlanech se slánští Lvi nebojácn pustili do dosud neporaženého týmu berounských Medvd a po celý zápas mu byli zcela vyrovnaným soupeem. Nakonec rozhodla stelecká forma nejlepšího berounského útoníka a Slaný po výborném výkonu prohrálo 2 : 5. S domácími Sedlany slánští kluci remizovali 6 : 6 a ernošice bez problém rozstíleli 9 : 1, takže i ze Sedlan si odvezli stíbrný pohár za druhé místo. Druhé místo patí Slanému zatím i celkov. V sobotu 5. 12. bude další turnaj, tentokrát na domácím slánském ledu. Urit pijte všichni fandit a podpoit slánské kluky, aby doma vybojovali zlato. www.meuslany.cz


INFORMACE

Nabídka pomoci pro rodiny pečující o své blízké K

aždému se už v život urit stalo, že byl alespo na krátký as v dsledku nemoci nebo úrazu závislý na pomoci druhé osoby. Je to situace, kterou lidé snášejí he nebo lépe, vždy to však ovlivní jejich psychiku a nutnost pée o svou osobu jim mén nebo více vyhovuje. Vtšinou ale lovk ví, že takováto situace je krátkodobá, že stav závislosti není trvalý, že za uritou dobu pomine, a proto je schopen ho akceptovat. Jiná situace ovšem nastává v pípad zdravotn postižených, pedevším senior, kde už se nejedná o stav pechodný, ale ve velké vtšin o stav trvalý, konící až závrem celého života. V tomto pípad padá pée na manželky, manžele, pípadn dosplé dti. Celá rodina se musí se vzniklou situací vyrovnat a asto pro ni tém ze dne na den nastávají krušné chvíle spojené s permanentní péí o svého blízkého. Seniora upoutaného na lžko je poteba pravideln polohovat tak, aby mu nevznikly proleženiny, v pípad inkontinence je nutné ho pebalovat, mýt. astá je i poteba pomoci pi jídle – krmení, dodržování pitného režimu apod. Rodiny, které se rozhodnou peovat o svého blízkého doma, mu tím prokazují velkou lásku a úctu. lovk chce vždy zstat doma, v prostedí, které má rád a kde se cítí dobe.

Naše peovatelky do mnohých z tchto rodin docházejí a pomáhají rodinným píslušníkm v jejich nároné práci. Mnohé rodiny se ovšem z rzných dvod rozhodnou o svého

Diabetici tráví volný čas aktivně

seniora peovat bez cizí pomoci. Je to jejich samozejmé rozhodnutí a nikdo jim do nho nemže zasahovat. Tmto rodinám nabízí Peovatelská služba Slaný bezplatné školení pímo v jejich domácnosti jak odborn zajistit péi o zdravotn postiženého seniora. Všechny naše peovatelky se úastnily odborných peovatelských kurz, a tudíž jsou schopny své teoretické, ale pedevším praktické zkušenosti odevzdat peujícím osobám. Pedvedou jim jak správn provádt osobní hygienu na lžku a následn pevleení klienta a samotné pevleení lžka, jak správn klienta polohovat, aby se pedešlo proleženinám, jak provádt výmnu plenkových kalhotek, jak ošetovat proleženiny, rzné pevazy, výmnu mo. sáku, jak správn manipulovat s klientem pi koupeli a podle poteby i další dležité innosti. Rodinám nabízíme i poradenskou pomoc ohledn zajištní dávek sociální pée pro zdravotn postižené. Rovnž umíme poradit v oblasti zapjení nebo nákupu kompenzaních pomcek. V pípad zájmu kontaktujte pracovnice Peovatelské služby: Radku Fricovou v Brožovského ul. na tel. 312 522 257, nebo 721 023 025, nebo Alenu Zahrádkovou v ul. Na Sadech na tel. 312 525 329, nebo 725 721 252.

Pozvánka na vánoční posezení

M

stská organizace

K ve Slaném a Svaz dchodc pi penzionu Na Sadech poádají 17. 12. 2009 spolené vánoní posezení, na které zvou všechny spoluobany. Pro dobrou pohodu je zajištna hudba k poslechu a v programu

K vystoupí žáci z hudební školy ve Slaném. Pedsedkyni paní Jindišce Fenclové se podailo získat nejmladšího, již nkolikrát ocenného harmonikáe Bohouška Ježka a jeho ddeka pana Bohumila Ježka st., kteí vás jist svým vystoupením potší. Bhem programu bude podáváno malé oberstvení. Tšíme se na vás 17. prosince 2009 ve 14.00 hodin v pensionu Na Sadech /2. patro/.

S

vaz diabetik Slaný nabízí svým lenm rznorodé sportovní i kulturní aktivity, díky kterým peují o své zdraví. Ani v uplynulém letošním roce tomu nebylo jinak. Pravideln každé úterý cviíme v Penzionu a každou stedu chodíme plavat do bazénu. Velice oblíbené jsou týdenní ozdravné a rekondiní pobyty v Luanech v Jizerských horách. Spojeni byli i ti, kteí v ervnu odjeli do Zdíkova na Šumav. Pobyt byl pod vedením paní Fišerové velice pkný a pestrý. Na tyto rekondiní pobyty nám pispívá Královské msto Slaný, za což velice dkujeme. Mezi našimi aktivitami nechybly ani výlety na eské zámky, v záí jsme pak zavítali do Berouna na tradiní hrníské trhy.

www.meuslany.cz

Staráme se také o osvtu svých len. Pednášky MUDr. Lelka o nových poznatcích v léb cukrovky jsou pro naše leny novým povzbuzením v jejich nemoci. Tímto také panu doktorovi dkujeme, že na naši akci ke dni Dia, který se konal v Penzionu pro naše nemocné diabetiky, doporuil sponzora , který nabídl výmnu glukometr a také daroval nové. Den Diabetu je vždy zakonení roku a každý, kdo mezi nás pijde, si své zdraví mže ovit mením tlaku, tuku v tle, váhy a hladiny cukru v tle. lenové UO svazu diabetik 218 Slaný pejí všem hodn zdraví a krásné vánoní svátky

| 17


INZERCE

MĚSTO SLANÝ NABÍZÍ K PRONÁJMU BYTY Byt . 4 o velikosti 2+1 ve 3. nadzemním podlaží domu . p. 99, ulice Dr. E. Beneše, Slaný má celkovou podlahovou plochu 107,07 m2. Jedná se o uvolnný byt, který se skládá z kuchyn, 2 pokoj, pedsín, koupelny, WC, spíže a sklepa. Pístup do bytu je ze spolené chodby, kterou užívá další nájemce a na které je umístna spíž a koupelna s WC. Byt není vybaven kuchyskou linkou. Smlouva o nájmu bytu bude uzavena na dobu uritou, t. j. na dobu dvou let s následným prodlužováním. Nájemné za 1 m2 podlahové plochy bytu je stanoveno pro rok 2010 ve výši 49,30 K msín. K základnímu ná-

jemnému bude zapoítána platba za základní vybavení bytu ve výši 10,00 K/msíc. Krom nájemného budou nájemcem hrazeny zálohy na služby spojené s užíváním bytu. Žadatelé o pidlení bytu svou žádost pedkládají na pedepsaném formulái a skládají kauci. Bližší informace o termínu prohlídky byt, výši a termínu složení kauce, zpsobu a termínu podání žádosti o pidlení bytu a o dalších podmínkách a požadavcích je možno získat na úední desce mstského úadu nebo na internetových stránkách http://www.meuslany.cz/ v sekci úední deska – odbor správy majetku nebo na odboru správy majetku mstského úadu u paní Banertové, tel. 312 511 231.

K PRONÁJMU NEBYTOVÉ PROSTORY Nebytový prostor v 1. pate domu . p. 528 v ulici Dr. E. Beneše ve Slaném o celkové výme 62,49 m2. 4 garážová stání pro osobní vozidla v suterénu domu . p. 173 v ulici Na Sadech ve Slaném. Bližší informace je možné získat na úední desce mstského úadu nebo na internetových stránkách http://www.meuslany.cz/ v sekci úední deska – odbor správy majetku nebo na odboru správy majetku mstského úadu u paní Banertové, tel. 312 511 231. ODBOR SPRÁVY MAJETKU

Vinařství Kvíc Vám nabízí originální slánská vína stáčená vína v cenovém rozpětí 45–50,- Kč/1 l – výběr z 6 odrůd lahvová vína v cenovém rozpětí 70–120,- Kč/0,75 l – dle aktuální nabídky Vína je možné ve vinařství zdarma ochutnat! Dále nabízí možnost vánočních dárkových balení vín. Pro restaurace, vinárny, vinotéky a firmy cena dohodou. Vinařství Kvíc, Revoluční 19, Slaný-Kvíc tel. 606 620 682 www.vinarstvikvic.cz otevírací doba: čt. 12.00–19.00, pá 8.00–19.00, so 8.00–12.00

Slánský VideoMagazín Pokud chcete prezentovat svoji rmu, pozvat obany na vámi poádanou akci, nebo vyrobit krátkou reklamu do videomagazínu, kontaktujte nás: kolackovsky@meuslany.cz nebo info@husnik-video.cz.

• Historická konference: Armáda, Slaný a slánsko ve 20. století • Oprava a odbahnní erveného Odhalení pamtní desky obtem komunistického režimu • Prezentace sborníku Listopad 1989 ve vzpomínkách slánských pamtník • Slánské jazzové dny • Kest knihy Jindicha Hulínského Legendy ze Slaného a Slánska • Slavnost svtla • Divadelní festival Měsíčník Slánská radnice vydává město Slaný, IČO 0023877 • Adresa redakce: MěÚ Slaný, Velvarská 136, 274 53 Slaný • e-mail: slanska.radnice@email.cz • Telefon: 312 511 271 • Šéfredaktorka: Petra Kučerová • Evidenční číslo Ministerstva kultury ČR: 1 E 10589 • Tisk: Tiskárna KOČKA • Za obsah příspěvků odpovídají jejich autoři

18 |

www.meuslany.cz


FOTOREPORTÁ Ž

43. Slánské jazzové dny na snímcích Jiřího Jarocha Milovníci tohoto žánru si díky špikovým intrepretm opt odnesli neobyejné hudební zážitky.

Americký trumpetista Randy Brecker

Swing Quintet se zpvakou Petrou Ernyeiovou

Jazz Efterrätt s altsaxofonistou Martinem Plachým

Jií Stivín

Nmecko-francouzské kvinteto Groovin´ High bubeníka Olivera Straucha

Betty S www.meuslany.cz

Jazzová atmosféra v sále

| 19


FOTOREPORTÁ Ž

Slavnost světla 2009

Námstí plné dtí v doprovodu rodi. To je již tradiní obrázek ze Slavnosti svtla.

K navození té správné atmosféry a pro dobrou pohodu zahrál Slánský žes ový soubor.

Po rozsvícení stromu a vánoní výzdoby, vystoupilo námstí ze tmy.

Dti ze 3. základní školy zazpívaly tradiní vánoní koledy.

Pohádka O stateném Mikešovi zaujala malé i velké.

Speciální efekty se všem moc líbily.

Starosta Ivo Rubík se symbolickou louí vyzývá k rozsvícení stromu a celého námstí.

Maminky a dti z mateského centra Rybika pedvedly, co se bhem roku nauily.

...se zrodil nádherný oh ostroj.

Údiv a radost v dtských oích k Vánocm neodmysliteln patí.

Z malých „ohýnk“...

FOTO: JIÍ JAROCH

Profile for Měsíčník Slánská radnice

Slánská radnice, prosinec 2009  

Prosinec 2009 - Informační zpravodaj Městského úřadu Královského města Slaného, číslo 11, ročník XII, prosinec 2009

Slánská radnice, prosinec 2009  

Prosinec 2009 - Informační zpravodaj Městského úřadu Královského města Slaného, číslo 11, ročník XII, prosinec 2009

Advertisement