Page 14

POZVÁNKY, INFORMACE

Dny italské kultury ve Slaném Pod stejným názvem byl v říjnovém čísle roku 2017 zveřejněn článek zmiňující nadcházející dny národních kultur a informující, že pro následující rok zvítězila země z  Apeninského poloostrova. Následně byl pevně stanoven a zveřejněn též termín. Dny italské kultury ve Slaném se budou konat od 6. do 13. dubna 2018. V tuto chvíli je program ve stádiu přípravy a  shromažďování podnětů. Knihovna chystá přednášku o  současné italské literatuře s PhDr. Alicí Flemrovou, Ph.D. z Ústavu románských studií pražské University Karlovy. Kulturní zařízení města Slaný (KZMS) jedná o zapůjčení dokumentů, které by se daly promítat v našem kině. V první fázi jsou zatím ve výběru dokumenty Svatý Petr a papežské baziliky Říma (https://pannonia-entertainment. cz/svaty-petr -a-papezske -baziliky-rima/), Florencie a  galerie Uffizi (https://pannonia-entertainment.cz/florencie -galeria -degli-uffizi-2/), La Scala – Chrám zázraků (https://

pannonia-entertainment.cz/la-scala-chram-zazraku/), či dokument Jaromila Jireše Il divino Boemo z roku 1974.   Vlastivědné muzeum připravuje výstavu „Praha  – rudolfinské reflexe“ s  grafikami významných českých výtvarníků. Výstava, která je nyní ke zhlédnutí v Itálii, bude mít ve Slaném svoji českou premiéru. Na vernisáži by měli být přítomni i  někteří členové sdružení Hollar (Ing. Pavel Piekar, Mgr. Kateřina Slezáková). Z Itálie by měl dorazit kuchař Silvano Ilardo, podrobnosti jeho pobytu ve Slaném jsou zatím v jednání. Předběžně je též domlouván koncert Sukova komorního orchestru, jednoho z našich špičkových koncertních těles. V repertoiru by měl mezi italskými autory zaznít i Gioacchino Antonio Rossini, od jehož úmrtí v  letošním roce uplyne 150 let.

V historické rovině je reflektováno vzájemné vojenské střetnutí v letech Velké války. Možnými tématy přednášek jsou Rakousko-uherská polní pošta na Sočské frontě a v Benátsku 1915—18 (Libor Kunc) nebo Letci ze Slánska na italské frontě 1915—1918 (Michal Plavec). „Ochutnávka“ italské historie a kultury nemůže obsáhnout vše, co by bylo zajímavé. Na to je týden příliš krátkou dobou a rovněž možných témat je nepřeberné množství. Považuji vždy za vhodné připravovat program alespoň trochu „na míru“ budoucím návštěvníkům. Chci proto opakovaně požádat všechny aktivní spoluobčany, aby své nápady a  náměty týkající se italské kultury odesílali na bartonicek@meuslany.cz. Za Vaši ochotu a spolupráci předem děkuji. Pavel Bartoníček uvolněný člen rady města

Zdravím Vás a přeji krásné Vánoce. Dopis dcery generála Berounského Někdy v prosinci 2016 jsem získal přes rodinu generála Aloise Vicherka kontakt na dceru generála Josefa Berounského, slánského rodáka, ruského legionáře a československého letce. Po nečekaném skonu její maminky ve Velké Británii a  tragické smrti tatínka na křižníku Edinburgh 30. dubna 1942, když se vracel ze Sovětského svazu do Velké Británie, spolu s  bratrem osiřeli. Většinu jejích vzpomínek jsem zařadil do článku o generálovi Berounském, který jsem napsal do sborníku Slaňáci ve světě – Slaný a Slánsko ve XX. století, jenž spatřil světlo světa na začátku listopadu loňského roku. S paní Olgou jsem si vyměnil několik e-mailů. Již v prvních z nich z prosince 2016 psala, že „je špatný čas pro navázání nového kontaktu, těžce unavena“. V létě 2017, když jsem studii o jejím tatínkovi dokončil a poslal jí ji, aby mne případně v  některých bodech opravila a  doplnila, mne upozorňovala, že „bohužel mi nemoc skýtá jen krátkodobou koncentraci… Jsem vděčna, že jste mi umožnil udělat si představu o rozsahu Vašeho bádání… I otcovy písemné projevy jsou pro mne novum a jen lituji, že takový příběh musel čekat přes 75 let“. Přiznám se, že jsem si tehdy vůbec neuvědomoval, že od smrti generála Berounského uplynulo již tři čtvrtě století, přesně oněch 75  let. Během naší korespondence se paní Olga často omlouvala, že se ozve s  nějakou poznámkou nebo připomínkou, až jí bude lépe, až na tom bude zdravotně lépe. Na konci října  2017 mi paní Olga poslala doplňující informace k mé studii. K lítosti nás obou ovšem již nebylo možné tyto doplňky do knihy zapracovat, neboť se již tiskla. Aby nebyli čtenáři ochuzeni, rozhodl jsem se její

14 |

Prezident E. Beneš posmrtně uděluje plk. Berounskému Československý válečný kříž. Zleva: Jarmila Kumpoštová, Ivo Berounský, Olga Berounská. Přihlížejí generálové Sergěj Ingr, Rudolf Viest, Karel Janoušek a Bruno Sklenovský. Foto ze sbírky Olga Stoupa. nezveřejněné vzpomínky publikovat zde. „Po příjezdu do Francie jsme byli krátce ubytováni i s neznámým počtem československých vojáků na zámku v  Augerville na Loiře. Též zde byli Bohuslav Martinů a  Vítězslava Kaprálová. S námi, mojí maminkou, bratrem a mnou, jak si pamatuji, bydlely paní Pernikářová [manželka kapitána letectva Jan Pernikáře, pozdějšího spolupracovníka Josefa Berounského v  Moskvě a Kujbyševu] a paní Grünová, obě s jednou dcerkou. Tatínek působil od začátku na organizaci našich leteckých jednotek a my jsme byli přestěhováni do Capbretonu u  Pyrenejí. Další otázkou je, kdy tatínek opustil po nacistické invazi Francii. V knize „Kdo byl generál Píka“ vzpomíná jeho tehdy osmnáctiletý syn na tyto události. Od 25. května 1940 byl u své matky v  Capbretonu a  čekal se svým přítelem Zdeňkem Řezáčem na příležitost stát se dobrovol-

níkem u britského královského letectva. Píše, že plukovník Berounský přijel do Capbreton se rozloučit s rodinou a při té příležitosti vzal oba hochy s sebou. Převezla je nákladní loď s uhlím do anglického přístavu Falmouth. Francouzské přístavy již byly zaminovány a davy čekající na převoz byly vděčny za jakoukoliv bárku. Hoši byli již 1. červenci 1940 uvedeni do řad britského královského letectva. Tatínek tedy odjížděl někdy koncem června, kdežto my jsme jeli až v červenci na poslední lodi, která směla vyplout. Ve Velké Británii jsme žili jen krátce v Merton Hall, a to již s paní Kumpoštovou [manželkou plukovníka generálního štábu Prokopa Kumpošta, velitele československé vojenské mise v  Istanbulu a  později styčného důstojníka u  britského vrchního velení na Středním Východě]. Pak jsme bydleli v  Wolverhamptonu a  Thetfordu, kde maminka zemřela. Otec byl s letci i ubytován,“ doplnila paní Olga chybějící a nejasná místa v životopise jejího tatínka. Krátce po vydání sborníku ho Královské město Slaný prostřednictvím Pavla Bartoníčka zaslalo dceři generála Berounského. Paní Olga již 15. listopadu 2017 poslala poděkování: „Děkuji za dnes došlé dva výtisky s článkem o mém otci… Vaše monografie je krásně upravená a  bohatá na informace, i  takové, které jsem sama neznala… Zdravím Vás a přeji krásné Vánoce.“ Na dálku, do švýcarského Curychu, přeji paní Olze, aby se její zdravotní stav zlepšil a někdy ještě měla tu možnost se podívat do Slaného, do města, kde se její tatínek narodil a  kde mu byla v  listopadu  2016 péčí Společnosti patriotů Slaného a  Královského města Slaného odhalena pamětní deska. Michal Plavec, Národní technické muzeum

www.meuslany.cz

Slánská radnice, leden 2018  

Leden 2018 - Informační zpravodaj Městského úřadu Královského města Slaného, číslo 1 ročník XXI, leden 2018

Slánská radnice, leden 2018  

Leden 2018 - Informační zpravodaj Městského úřadu Královského města Slaného, číslo 1 ročník XXI, leden 2018

Advertisement