Page 1

Březen - Duben 2012 | Číslo III NEPRODEJNÉ

Časopis pro studenty Gymnázia Mladá Boleslav

skolnik-casopis.wz.cz g8mb.cz

Téma: Ekologie Ivo Theimer Lyžařský kurz Maturitní ples Skotsko Černé divadlo


úvod

Číslo III - BŘEZEN - DUBEN

4-5 6-7

Karl Heinrich Waggerl

Lyžák 2012 Lyžařské zážitky očima účastnic

8-9

Rozhovor Ivo Theimer o divadle, zapomínání textu a mobilech v hledišti

10-11

Zájezd do Skotska O Lochnessce a J. A. Komenském

Téma: Ekologie

12-13

Je ekologie perspektivním povoláním? „Víte, co dýcháte?“ Ekologie na naší škole

14

Poslední zvonění Jak oktavánům odzvonilo

15

USA vs. Švédsko Jak se žije v zámoří a na dalekém severu?

16

Můj koníček Bětka Motlová představuje černé divadlo

17

Sloupky Jak se vyhnout kretenismu? Nejsme sami

18 19

Kultura Informujeme

Mgr. Lenka Vedralová - odborný dohled vedralova@g8mb.cz Kristýna Dlasková - šéfredaktorka dlaskova.kristyna@seznam.cz

šéfredaktorka

„Domníváme se, že jsme ovládli přírodu, ale pravděpodobně si na nás jen zvykla.“

Maturitní ples 2012 Další ročník se s námi loučí

obsah

onečně nechodíme do školy za tmy a za tmy domů. Konečně se otevřely brány školního hřiště a tak nás jarem poblouznění kluci neohrožují žádnými letícími předměty odrážejícími se od zdí třídy. Konečně máme možnost načerpat vitamín D. V euforii ze slunečních paprsků jsem bezmyšlenkovitě vyběhla v tričku ven; a pak čtrnáct dní stonala. Co na tom? S probuzením přírody se v lidech probudí lidé, kteří se po zimě začínají znovu starat o životní prostředí. Ekologii se v tomto čísle věnujeme na několika stranách, zaměřili jsme se na špatné ovzduší v našem městě. Naším tvůrčím týmem se během jara přehnala vichřice plná změn. Tou nejpodstatnější je zcela nový neokoukaný design, který má na svědomí Tomáš „Dodo“ Doležal. Tomáš se stal zároveň tvůrcem webu časopisu, který také prošel grafickými změnami. Blížící se maturity nás donutily rozloučit se s dlouholetými spolupracovníky Míšou Dvořákovou, Týnou Matoulkovou a Patrickem Boháčkem. V minulosti odvedli mnoho skvělé práce, jejich připomínky nebyly nikdy od věci, a tak toto loučení nebylo snadné. Jim i celým osmým ročníkům, kteří se s celou školou rozloučili posledním zvoněním, přejeme mnoho štěstí u zkoušek dospělosti. Zároveň jsme v naší redakci přivítali novou redaktorku Bětku Motlovou, která do tohoto čísla přispěla mimo jiné článkem o svém zajímavém koníčku. Držte spolu s námi palce maturantům a užívejte si jara!

Jiří Bím - fotograf bim.jiri@gmail.com

kontakt

citát

editorial

K

Obsah

Jaro!

Tomáš D. Doležal - grafický editor dolezal.td@gmail.com Stálá redakce: Kateřina Kroupová, Dominika Rajnohová, Bětka Motlová, Lukáš Trhoň, Josef Zdobinský, Štěpán Rejhon, Tereza Štveráková Přispěvatelé: Zuzka Mazánková, Richard Pabišta

skolnik-casopis.wz.cz

33


maturitní ples

L

Číslo III - BŘEZEN - DUBEN

etošní maturitní ples byl jiný než ty předešlé, alespoň pro mě a mé spolužáky. Proč? Protože za rok touhle dobou bude řada na nás - sedmých ročnících. Sedm krásných společných let zakončíme rokem plným dohadů o barvách stužek, šerp, výběru kapely, choreografů, výzdoby a všech dalších PODSTATNÝCH věcí. A pak aby to všechno klaplo. Alespoň tak

Třídní profesorky Eva Vaňková a Lubislava Žaludová.

skvěle jako letošním maturantům. Perfektní mafiánský nástup jako úplný začátek plesu byl znamením, že celý večer bude stát za to. Celým večerem provázeli profesoři Lenka Vedralová a Radek Kotlaba. Na tanečním parketu zazářily i dívky z Gymnastické školy Martiny Wudyové a taneční skupina UR dancers. Úderem dvanácté patřil parket mužské části třídy 8. B, kteří předvedli jedinečné

Krásné maturantky ukázaly, že moc dobře vědí, jak zkrotit mafiánskou partičku.

Kluci odhodili zábrany a všem předvedli svá vypracovaná těla. Myslíte že jim to pomůže u maturit?

4

taneční vystoupení, se kterým sklidili opravdu ohromný aplaus. Fotky ostatně mluví za vše. Na všech maturantech bylo znát, že si ples užívají přinejmenším stejně tak jako my přihlížející. Letošní maturitní ples byl opravdu vydařený, nastavil nám - nadcházejícím maturantům - velmi vysokou laťku, kterou budeme jen těžko překonávat. Kristýna Dlasková

Aleš Procházka se svou třídní profesorkou Evou Vaňkovou.

skolnik-casopis.wz.cz

Kuba Švajda se převtělil do mafiánského bosse, ve své roli byl velice přesvědčivý. Že by minulý život nebo plán do budoucna?

Eliška Šlemendová a Anna Švábková na cestě za šerpou.


maturitní ples

Číslo III - BŘEZEN - DUBEN

A

A

1. řada zleva: Jana Abíková, Cu Thi Phuong Anh, Eliška Šlemendová, Tereza Svobodá, Eva Vaňková, Eliška Zörklerová, Petra Hulčíková, Ivana Stehlíková, Martina Drábková, Magdaléna Zimová, Adéla Kultová, Jana Žitná 2. řada zleva: Michaela Dvořáková, Kristýna Volfová, Markéta Němcová, Kateřina Roscová, Veronika Kubartová, Kateřina Boukalová, Nicola Tyšerová, Aneta Pospíšilová, Lucie Malá 3. řada zleva: Sébastien Lán, David Rosca, Jan Rajnoha, Ondřej Jedlička, Jakub Plachý, Aleš Procházka, Lukáš Kugler, Filip Řezníček, Otakar Kvapil, Patrick Boháček

B

B

1.řada zleva: Martina Kerdová, Zlata Hylenová, Anna Švábková, Jana Dostálová, Kateřina Regnerová, Tereza Eršilová, Lenka Vítová, Michaela Zítková, Nikola Jelínková, Jitka Šlejharová, Michaela Šimůnková, Aneta Hušková 2. řada zleva: Marek Hás, Jakub Švajda, Jiří Matúšek, Kristýna Matoulková, Lucie Šmachová, Lenka Výmolová, Iva Pitrmocová, Nguyen Nhat Linh, Aleš Suchý, Marek Blaško 3. řada zleva: Štěpán Bušek, Tadeáš Červinka, Martin Švancar, Miroslav Loun, Martin Zima, Josef Bolek, Jaromír Pumr, Jan Kysela, Ondřej Vodička

skolnik-casopis.wz.cz

5


lyžařský kurz

Číslo III - BŘEZEN - DUBEN

LYŽARŠKÝ KURZ 2012

RAKOUSKO, TAUPLITZ

D

o Rakouska na lyžařský kurs se studenti naší školy vydali vůbec poprvé. Nikdo z účastníků nevěděl, co přesně očekávat. Po šestihodinové cestě jsme dorazili do lyžařského střediska Tauplitz v rakouských Alpách. S objemnými zavazadly jsme se vyvezli lanovkou do nadmořské výšky 1610 m n. m. k našemu hotelu Berghof. Ubytovali jsme se a ještě ten den vyrazili na svah. Někteří na lyžích, jiní na snowboardu.

6

Ze začátku jsme sjezdovky zdolávali v nepříznivém počasí, kdy jsme neviděli na krok. Po dvou dnech hustého sněžení, mlhy a dokonce i deště se konečně vyjasnilo a my jsme si mohli užívat pohledu na zasněžené hřebeny hor. A byl to pohled opravdu krásný - všude třpytící se sníh, nedostupné vrcholky hor, klid a ticho. Kdo měl chuť a sílu, mohl se večer vydat na běžky - moc sil nám však nezbývalo. Po krátkém večerním programu jsme měli osobní volno, které jsme

skolnik-casopis.wz.cz

mohli strávit buď na pokojích, či v hrací místnosti (ping-pong, stolní fotbal…). Za obě třídy bychom chtěly poděkovat třídním profesorům za ochotu, skvělou organizaci a především za odvahu vydat se s námi do neznámého prostředí. Věříme, že si to profesoři užili stejně tak jako my, a doufáme, že i jiné třídy budou mít možnost zalyžovat si v Alpách. Text: Domča Rajnohová, Kačka Kroupová Foto: Sebastian Vošvrda, Jiří Bím


lyžařský kurz

Číslo III - BŘEZEN - DUBEN

Složení lyžařského kurzu 2012 Stojící: Sebastian Vošvrda, Martin Rejman, Ondra Sedlák, Jiří Bím, Jakub Procházka, Ondra Preněk, Brigita Šulcová, Michal Černý, Tomáš Doležal, Kačka Kroupová, Marek Kerda, Kačka Šašková, Honza Šimůnek, Bára Kerdová, Martin Kubín, Veronika Kaftanová, Vláďa Jonáš, Veronika Bošková, Honza Vlček, Bětka Motlová, Verča Banýrová, Mgr. Radek Kotlaba, Jakub Šulc, Anna Kotlabová, Kačka Čapková, Petr Kůrka, Honza Bosák, Bára Rygerová, Helča Holanová, Václav Hložek, Kačka Gabrielová, Jarda Vaněk, Mgr. Hana Rygerová, Mgr. Karel Kozák. Sedící: Anna Jelínková, Domča Rajnohová, Tereza Handlíková, Michaela Syrovátková, Alžběta Kotlabová, Lucka Valentová, Jana Stehlíková, Zuzka Sedláková, Kateřina Kovářová, Lenka Bendlová, Verča Němečková, Mgr. Martin Herrmann

Špičková technika.

„Mužné společenství“.

Ti nejtrpělivější.

Bez techniky to nejde.

skolnik-casopis.wz.cz

Snowboardista.

Sníh, mráz a krása.

7


rozhovor

8

Číslo III - BŘEZEN - DUBEN


rozhovor

Číslo III - BŘEZEN - DUBEN

Jste z Brna, jak jste se dostal do Boleslavi? Byla to dlouhá cesta. Z Brna jsem se nejdříve přestěhoval do Prahy a tam jsem pracoval v Technometře Praha (letecké motory). Po té přišlo první amatérské divadlo, kde jsme si psali vlastní věci. Tehdy mi babička říkala, že jsem mladý kluk a jestli si nechci vyzkoušet zablbnout na nově otevřené herecké škole v Praze. Já jsem si řekl proč ne a šel to zkusit. Přímo u přijímaček si mě vybral režisér Ivo Krobot, který tu dodnes s námi v mladoboleslavském divadle spolupracuje. A tak ještě než jsem začal školu, měl jsem svou premiéru tady v boleslavském divadle.

Jak se učíte texty? No, čím dál tím hůř (smích). Ten text mi leze do hlavy s procesem zkoušení hry. Já nejsem typ herce, který se dokáže naučit text jenom z papíru. Stalo se vám někdy, že vám úplně vypadnul text? Samozřejmě už se mi to stalo, ale od toho je v divadle nápověda. Ale je pravda, že je to spíše taková ta psychologická berlička, protože když ta situace přijde, člověk úplně vypne a nevnímá nic kolem sebe. Asi nejhorší situace nastává, když je hra ve verších, tam se dost blbě improvizuje. Duchapřítomní kolegové vám ale většinou pomůžou. Když připravujete novou inscenaci, rozebíráte nějakým způsobem jednotlivé postavy? To je nezbytné. Herec musí mít jasno, proč směřuje svoji postavu tam, kam ji směřuje. Když je dobrá komunikace mezi hercem a režisérem, rozebíráme horem dolem, možné i nemožné.

Mohl byste nám objasnit situaci se změnou ředitele? Ředitel se měl měnit a dokonce se i změnil. Situace byla z našeho pohledu zvláštní. Byla zrovna rozběhnutá sezóna, když jsme se dozvěděli, že byl ředitel odvolán magistrátem města. Takže byl vypsán konkurz a byl znovu zvolen magistr František Skřípek. Za sebe jsem tomu rád. Pro nás základní změna je, že se změnil umělecký šéf Pavel Khek. Já za herce Theimera můžu říct, že jsem se změnami velmi spokojen a těším se na budoucí spolupráci. Vidíte nějaký rozdíl mezi představením pro studenty a širokou veřejnost? Atmosféru v sále vytvářejí až samotní diváci, pokaždé je to tedy trošku jiné, jiní diváci, jiné reakce. Pro studenty se tady v Boleslavi hraje docela často a za to jsem rád. Myslím si, že je důležité komunikovat s mladým divákem a to bychom také chtěli s novým vedením rozšiřovat. Teď jsme začali po představeních pořádat besedy. Když skončí představení, zůstanou tady děcka, my herci si sedneme na jeviště a oni mají prostor na otázky, o kterých potom dále diskutujeme. To se teď skvěle povedlo na Jekyllovi, kde jsme zjistili, že tato hra mladé lidi opravdu zaujme. Já jsem toho názoru, že když jdou studenti na představení, kantor by je měl seznámit s hrou už ve škole a trošku rozkomunikovat třídu. Do budoucna by to mohlo fungovat tak, že my bychom přišli za vámi a řekli vám něco o vzniku samotné inscenace a historických souvislostech. Jak vnímáte vy herci nezájem diváků, kteří si třeba hrají na mobilech? V atmosféře to samozřejmě cítit je a my to vnímáme. Rozhodně to není tak, že my bychom si hráli svoje a nevnímali diváka. Nicméně jsem jako herec naučen vytvářet si tzv. okruh veřejné samoty. Na druhou stranu by nebylo dobré ani to, kdyby se v publiku nic nedělo. Můžou si taky říkat, že je to představení opravdu dobrý, to my nevíme.

věk nemůže použít tělo, pracuje pouze s hlasem. Ve volném čase rád sportuji. Občas si zajdu se synem na horolezeckou stěnu, jezdím na kole nebo si zahraju tenis. Samozřejmě hodně a rád čtu. Vždy s sebou nosím nějakou knihu, například teď mám v tašce klasiku od Exuperyho.

Zajdete někdy rád sám na divadelní představení? Ano, samozřejmě. Pořád jsem takový blázen, že si rád zajdu do divadla. Spousta mých známých jsou herci a vzájemně se zveme na představení. Mám prostě rád příběhy, rád je čtu, poslouchám a hraji. Živá atmosféra mezi hercem a divákem je nenahraditelná. Tam se prostě může stát cokoliv a už to nevrátíte. Děkujeme za rozhovor. Domča Rajnohová a Kačka Kroupová

Čemu se ještě věnujete kromě divadla? Kromě divadla se věnuju také dabingu, ke kterému jsem přičichnul poměrně nedávno. Dále spolupracuji s Českým rozhlasem. To je zas něco úplně jiného, tam člo

skolnik-casopis.wz.cz

9


Zájezd do skotska

Číslo III - BŘEZEN - DUBEN

Skotsko 2012 Gymnázium na cestě do Skotska J.A.Komenský by měl radost

Naše první zastavení na cestě za poznáním byl holandský Naarden, kde jsme se ve Valonské kapli poklonili památce velkého Čecha, Jana Amose Komenského, a to právě 28. března – v den, kdy se tento světoznámý pedagog před 420 lety narodil. Avšak naším hlavním cílem bylo Skotsko – země nádherných hor, temných jezer, mohutných hradů, whisky, dudáků v kiltech a také země pohostinných lidí, což studenti Hrob J.A.Komenského ocenili ubytováni v rodinách v Edinburghu. A co na cestě viděli? Bylo toho opravdu hodně. Kromě hlavního města také jezero Loch Ness, kapli v Rosslynu, pověstmi opředený hrad Glamis, Scone Palace – místo korunovací skotských králů a královský hrad Stirling. Seznámeni s historií Skotska jsme vystoupali k památníku hrdiny Williama Wallace a prošli se po bojišti Bannockburn, kde v roce 1314 skotské klany pod vedením Roberta Bruce porazili Angličany. Z novější historie nás zaujal smutný osud polárníka Roberta Falcona Scotta při prohlídce jeho lodi Discovery ve městě Dundee. V St. Andrews se studentky vyfotily s tamějšími univerzitními studenty a chlapci neodolali možnosti zahrát si golf v kolébce tohoto sportu… S Británií jsme se rozloučili v předolympijském Londýně a na palubě trajektu při pohledu na vzdalující se bílé útesy doverské si všichni slíbili – na Albion se brzy vrátíme!

Loch Ness - viděli jsme příšeru O tom, že jsou rána v horách mrazivá, jsme se přesvědčili ve Fort William, odkud jsme odjeli k jezeru Loch Ness. Na místě jsme byli asi hodinu před vyhlídkovou plavbou. Byla zima. Dlouhou chvíli jsme si krátili sledováním jedné z lodí v soustavě zdymadel. Bylo to opravdu zajímavé. Zcela nečekaně na palubě naší lodi byla také zima, umocněná chladným větrem. V podpalubí ale bylo dobře. Pozorovali jsme zasněžené hory, temné vody jezera, ale i příšeru Nessie. Máme ji i vyfocenou. Velmi zajímavé bylo i vyprávění kapitána lodi o záznamech ze sonaru, na kterých byly vidět neznámé objekty ve vodách pod námi. PS: Nevěříte? Požádejte účastníky zájezdu, rádi vám ukážou své snímky s Nessinkou. Martin Slabý Vidíte Nessie?

Glamis Castle Tak a už zase sedíme v autobuse. Naším dalším cílem je zámek, kde prožila dětství královna matka. Procházíme vcelku obyčejným vstupním sálem a najednou se před námi otevře pohled na jídelnu. Mahagonový stůl, čínský porcelán, stříbrná regata...prostě pohádka. A jako naschvál se tu samozřejmě nesmí fotit. I když tu historie mnoho nenajdeme (nejstarší exponáty jsou ze 17. století), každý sál ve mně probouzí otázku, proč nejsem tou Lady, která zde bydlí! Šperkovnice vykládané slonovinou, vyřezávaná křesla, koberce s rodovým znakem - až se člověku nechce prohlídku ukončit. Čas ale neúprosně běží. Nákupy suvenýrů, match ve fotbalu, krátký spánek na lavičce a zase hurá o hrad dál. Aneta Janitorová Glamis Castle

10

skolnik-casopis.wz.cz


skotsko

Číslo III - BŘEZEN - DUBEN

Účastníci u počitadla do začátku Omlympijských her

Noční Londýn s dominujícím London Eye

Skoti v typickém kiltu

Discovery Čtvrtý den zájezdu do Skotska jsme podnikli výlet do přímořského města Dundee. Důvodem, proč jsme tam zamířili, byla loď Discovery, tedy slavné plavidlo kapitána Scotta. Mně osobně se líbila možnost projít si velkou část podpalubí, které bylo plné figurín věrně napodobujících život na lodi. Celá loď byla v perfektním stavu! Václav Šelepa První pohled na Edinburgh

Loď Discovery

Edinburgh – hrad Při návštěvě Edinburghu jsme se samozřejmě podívali do jedné z největších pamětihodností celého Skotska, Edinburghského hradu. U brány do hradu jsou sochy Williama Wallace (vpravo) a Roberta Bruce (vlevo), dvou největších národních hrdinů, kteří se zasloužili na počátku 14.století o vítězství Skotů nad Angličany a vybojovali tak pro Skoty téměř na tři sta let svobodu. Ihned při vstupu na nádvoří jsem viděl masivní opevnění hradu a děla, která nějakým záhadným způsobem mířila na město. Z výšky se nám pak naskytl překrásný pohled na celý Edinburgh i na ústí řeky Forth zalité září slunečních paprsků. V současné době plní hrad především funkci muzea. Za zmínku stojí bezesporu Great Hall, sál který postavil Jakub IV., sklepení, jež sloužila jako vězení především během napoleonských válek, i nejstarší stavba Edinburghu – kostelík sv. Margarety z počátku 12.století. Nejstřeženější místností je ovšem prostor se skotskými korunovačními klenoty a záhadným kamenem osudu. Martin Cibulka

Black Athol Destillery Během šestého dne čekal nás - plnoleté vrchol zájezdu. Ano, řeč je o palírně Scotch whisky. Na začátku bylo řečeno něco málo o její výrobě a o typech whisky. Dělá se tzv. single malt (čistá sladová) a blended (smíchaná). Základními surovinami jsou voda, ječmen a kvasnice. Hlavní část výroby se skládá z fermentace, dvou destilací a zrání v sudech, na přesný postup je však zákon o Scotch whisky. Po celé prohlídce nás čekala ochutnávka 12 let staré a velmi dobré single malt whisky a také jsme měli možnost si domů odvézt nějaký ten dárek z obchodu. Někteří se dokonce stali členy klubu „přátel Scotch whisky“. Martin Šupej Degustace whisky

skolnik-casopis.wz.cz

11


téma

Číslo III - BŘEZEN - DUBEN

Rozhovor s ekologem

M Bc. Pavel Jareš Bc. Pavel Jareš se narodil 1. 12. 1977 v Mladé Boleslavi. Vystudoval PTI, obor inženýrská ekologie. V minulosti působil na MÚ v Bakově n. Jizerou. Zasloužil se o vznik Komisi pro výstavbu a životní prostředí na Městském úřadě v Kněžmostě, kde byl taktéž předsedou. V současnosti se zde angažuje už pouze nárazově.

Co Tě dovedlo k rozhodnutí vystudovat inženýrskou ekologii a stát se tak ekologem? Potřeba dozvědět se víc o této planetě. O tom, co nás obklopuje, jak to spolu souvisí a jak tomu já mohu pomoct. Svým způsobem je to vysoká škola všeobecná. Jde o studium chemie, fyziky, biologie, matematiky, botaniky i geologie.

rozhovor

Co je náplní práce ekologa? To je velmi různé. Pokud jde o ekologa zaměstnaného ve státní správě, tak pracuje na úřadě a dohlíží, aby věci probíhaly podle zákona. Ekolog se může zaměřit téměř na cokoliv. Existuje například ekologie odpadů, tam vymýšlí způsoby, jak odpad dále zpracovat. Já osobně bych radši chtěl sázet stromky v lese a dělat práci pro přírodu. Myslíš si, že je to perspektivní povolání? Určitě, ale ne finančně. Na druhou stranu mi to přináší určité uspokojení,

protože vím, že dělám něco pro přírodu. Vím, že nejsem člověk, který přijde do krámu, koupí si mléko a vlastně ani neví, jakým způsobem se tam to mléko dostalo a jestli v tom nějaká mléčná složka vůbec je. Doporučil bys studium ekologie studentům naší školy? Samozřejmě, získají všeobecný přehled. Důležitá je ale praxe. Ekologie se dá dělat všude, protože se dá všude nějakým způsobem pomoci. Jak se díváš na vztah Škoda Auto k životnímu prostředí? Škoda Auto se snaží, kontroluje všechny emise. Ale pořád je to továrna. Emise tu stále jsou. Občas, když jdu městem v noci, tak ve vzduchu cítím něco, co přes den, když jsou všichni vzhůru, cítit není. Děkuji za rozhovor. Bětka Motlová

Víte, co dýcháte?

K

David Hradiský

článek

Přírodovědec David Hradiský již 14 let bydlí v Praze, přesto se však aktivně zajímá o dění v jeho rodném městě-Mladé Boleslavi. Svou pozornost od roku 2010 věnuje především zhoršující se kvalitě ovzduší v Mladé Boleslavi. Nejenže o tomto tématu publikuje články na webu www.mb-eko.cz , ale zároveň se snaží nacházet reálná řešení tohoto problému.

12

valita ovzduší se v Mladé Boleslavi od roku 2003 neustále zhoršuje. V roce 2010 byly naměřeny hodnoty dokonce 6x překračující limity. Od tohoto roku se otázkou kvality ovzduší zabývá přírodovědec David Hradiský, díky kterému dnes můžete na stránkách města najít sekci Ovzduší a odkaz na ČHMÚ s hodnotami prachového znečištění. Hlavní příčiny špatné kvality ovzduší jsou dvě. Tou první jsou lokální, to znamená domácí topeniště a tou druhou je zvyšující se doprava. V roce 2005 byl poměr lokální topeniště versus doprava 65:35. Přestože podíl dopravy roste, nadpoloviční většinu znečištění způsobují lokální topeniště. Ta se nacházejí především v okrajových částech Mladé Boleslavi. „Lidé bydlící na sídlištích totiž za problém s ovzduším téměř nemůžou. Dlouho nikomu nedocházelo, že se severní část města, kde je situace nejhorší, na-

skolnik-casopis.wz.cz

chází v jakémsi ďolíčku,“ vysvětluje jeden z důvodů špatného ovzduší pan Hradiský. Okrajové části Mladé Boleslavi, jako jsou Stakory, Kosmonosy, Bradlec a Radouč, jsou výše položené a objevuje se tam více domácích topenišť. Spaliny odtud stékají do níže položených míst města. Nejhorší stav ovzduší je v období zimy, a to je kámen úrazu. Již existující opatření jsou využitelná především v létě (stavba cyklostezek, výsadba zeleně), a tak nemají téměř žádný efekt na zhoršující se stav. Pro zavedení účinných řešení je potřeba nechat vypracovat odbornou studii, která by celou situaci dokládala a především by vyhodnotila míru zdravotních rizik a určila hlavní zdroje znečištění. „Potom bychom mohli jednat třeba s Kosmonosy a požadovat zavedení vyhlášky upravující, čím lidé topí. Bez ekoanalýzy nám nikdo věřit nebude,“ obhajuje její důležitost Mgr. David Hradiský. Vypraco-

vání ekoanalýzy by tedy přispělo k dlouhodobému zlepšování stavu ovzduší. Její realizace však dosud nebyla možná kvůli finanční náročnosti. Cena studie by se mohla vyšplhat až na 1 milion Kč. Přesto nyní na získání potřebné částky p. Hradiský spolu s OS Téma dne pracuje. Nebuďme lhostejní a zajímejme se o to, jaký vzduch dennodenně dýcháme. Záleží na každém, jak se k situaci postaví a zda přispěje k řešení problému kvality ovzduší. Celou situaci sleduje David Hradiský spolu s Honzou Cindrem, kteří na webu www.mb-eko.cz průběžně publikují články na toto téma. Dominika Rajnohová, Kateřina Kroupová


téma

Číslo III - BŘEZEN - DUBEN

EKOLOGIE NA NAŠÍ ŠKOLE

E

kologie je in. Výrobci automobilů se předhánějí v produkci vozidel čerpajících energii z obnovitelných zdrojů, kontejnery na tříděný odpad jsou v našem městě na každém rohu a ani naše škola nezůstává pozadu. Není to ale jen třídění odpadu, čím se snažíme alespoň trochu dbát o životní prostředí. Ve čtvrtém ročníku studujeme ekologii v rámci hodin biologie a v létě vyrážíme směrem Rýchory do ekologického střediska Sever. Na přelomu března a dubna jsme se zapojili do Soutěže o zelenou koloběžku. Na podrobnosti ohledně všech již zmíněných akcí jsme se zeptali jejich hlavní organizátorky, paní profesorky Květuše Vinárkové.

Paní profesorka Vinárková spolu se studenty, kteří se i letos vypravili do Českého ráje pomáhat žábám. Reportáž naleznete v dalším čísle.

Kdo Soutěž o zelenou koloběžku pořádal a co bylo hlavním cílem akce? Soutěž o zelenou koloběžku pořádalo EKO Centrum DDM. Studenti by si měli uvědomit, že chodit pěšky je zdravější a hlavně běžnější než to, že je vozí do školy rodiče. Ti se ale o mladší děti více bojí, a proto je raději odvážejí, i když děti do patnácti let mají jízdné v městské hromadné dopravě zdarma. Starší studenti si cestu do školy víc užijí, když jdou společně pěšky, jedou na kole nebo na in-line bruslích. V soutěži byla konkurence vysoká - zúčastnilo se 17 škol, 6500 žáků a 490 pedagogů.

je tříděn na základní odpad, jako jsou kovy nebo plasty. Odpad můžete házet do našeho speciálního kontejneru, který se nachází v přízemí hned vedle vchodových dveří. Pokud přinesete elektronické zařízení větších rozměrů, pan školník je do odvozu bezpečně uschová.

Myslíte si, že tato soutěž něco změní? Nemyslím si, že chození pěšky do školy bude od této akce u studentů oblíbenější. Změny budou trvat déle. Doufám ale, že si žáci zvyknou více chodit jak do školy, tak domů pěšky, či jezdit například na kole.

Určitě je ohledně ekologie na naší škole stále co zlepšovat. Vidíte nějaké konkrétní nedostatky? Měli bychom se snažit šetřit energii tím, že budeme důsledně zhasínat, když opouštíme třídy a jiné prostory. Ekologické by bylo i to, kdyby studenti svévolně nepoškozovali školní nábytek nebo pomůcky. Všechny tyto věci by nemusely být tak často opravovány a vydržely by déle. Tím bychom znovu ušetřili materiál, čas, energie a peníze. Ráda bych pochválila i sekretariát školy, který se také “zazelenal” a je více nakloněn podpoře ekologie. Příkladem je organizace sběru papíru či třídění odpadu (a to i elektronického).

Na konci března se na naší škole konal sběr papíru. Jaká třída byla nejpilnější? Počet nasbíraných kilogramů se rok od roku zvyšuje, což je velmi dobře. Nejúspěšnějšími sběrateli papíru byli studenti třídy 2. A, kteří donesli do školy 1643 kilogramů, a tudíž si do svého třídního fondu vydělali přes tři tisíce korun. Naopak sedmé a osmé ročníky se letošního sběru vůbec nezúčastnily. Celkem jsme nasbírali přes 5500 kilogramů novin a lepenky a obdrželi přes deset tisíc korun!

Kolik elektroniky se zatím odvezlo? Abych pravdu řekla, čekala jsem toho trošku více. Ale asi to je dáno tím, že jsme odváželi tento odpad zatím jen jednou. Myslím si, že ve druhém pololetí to bude lepší, protože hned jak dostaneme nové počítače do učebny fyziky, tak se těch starých zbavíme tímto způsobem.

Děkujeme za rozhovor. Kristýna Dlasková Štěpán Rejhon

Kromě papíru se na naší škole sbírá i elektronický odpad. Kam můžeme odpad nosit a kam poté putuje? Elektronický odpad se odváží na sběrný dvůr do Prahy, kde

SOUTĚŽ O ZELENOU KOLOBĚŽKU V Soutěži o zelenou koloběžku zvítězila 1. ZŠ, celodenní volnou vstupenku na boleslavské koupaliště vyhrály 2 její třídy, z nichž ani jeden žák nepřijel za celý týden autem. Na druhém místě se umístila základní škola v Bakově nad Jizerou, a to především díky nasazení pedagogů, kteří až na jednu výjimku, nepoužili auto ani jednou za celý týden. Jak je vidět, když se chce, tak to jde! A jak je na tom naše škola? Umístili jsme se až na 14. místě! Autem se do školy dopravilo necelých 29% lidí. Více než polovina profesorů docházela do školy pěšky, autem se dopravovalo něco přes 30%. Studenti naší školy využívají k cestě především autobusy, celých 31% chodí do školy pěšky a autem se dopravuje 27%.

Výsledky všech 17 škol : auto : 19% žáků, 39% pedagogů bus : 37% žáků, 14% pedagogů vlak : 1% žáků, 0,6% pedagogů kolo : 2% žáků, 5% pedagogů pěšky : 41% žáků, 41% pedagogů

skolnik-casopis.wz.cz

13


í n d í e n ě n l o v z s o P

poslední zvonění

Číslo III - BŘEZEN - DUBEN

...aneb jak oktavánům odzvonilo

U

plynul další rok a letošním maturantům zvonilo naposled. Dlouho očekávané příležitosti alespoň trochu škole vrátit uplynulých osm let se oktaváni chopili opravdu pořádně. Závan octového aroma vás praštil přes nos už u divadla a bez razítka nebo nápisu na obličeji jste se do školy nedostali. Kostýmy a celkový projev maturujících tříd je rok od roku lepší. Atmosféru celého dne bohužel trochu zkazil zásah ze strany vedení školy, kdy byli studenti 8. B po počmárání nové výstavky fotek ve druhém patře nuceni uklidit, co napáchali. Osobně si myslím, že „studentské graffiti“ k poslednímu zvonění patří, ale počmárat týden „starou“ výstavu fotek také bohužel není ten nejšťastnější nápad. Ještě k tomu, když zmíněná výstavka naší škole ani nepatří a je nám jen propůjčena. Na záchody se po dlouhé době navalilo množství počmáraných studentů. Ale to už k poslednímu zvonění patří. Lukáš Trhoň

8.B

8.A 14

skolnik-casopis.wz.cz


usa vs. švédsko

Číslo III - BŘEZEN - DUBEN

Tady Švédsko

Z

dravím do republiky, jak se máte? Já osobně začínám být poněkud vyděšená. Včera jsem si po delší odmlce telefonovala s mamkou a z mé strany rozhovor probíhal přibližně takto: “Musíš to brát s tím, no... víš přece... hm, prostě dignity.” Pro získání slovíčka důstojnost jsem musela použít Google translator a připadala si jako největší blbec, když mi rodina svorně vytýkala, ať se přestanu předvádět. Help, já vážně ztrácím další jazyk! Jako by nestačilo, že jsem už zvládla zmotat frájinu a švédštinu do nerozmotatelného klubka. “Pouvez-vous förklara vad betyder l´assainissement?” Paní profesorka Svobodová ze mě bude mít radost. U nás jsem také nikdy dostatečně nedocenila pojem “aprílové počasí”. Když už konečně rozkvetly stromy a já vytáhla ze skříně plavky, přišla bouřka, ze které se nám třásl dům a kočka se mi schovala do postele (ačkoliv mě jinak nesnáší od chvíle, co jsem ji přivřela do dveří). A včera dokonce začalo sněžit. Úchvatné! Hlavně že v zimě tu sníh ležel jenom dva týdny. Ve Švédsku! Dokonce ani na horách jsme nezažili takovou vánici, a to jsme zamířili do jednoho z nejseverněji položených lyžařských středisek na světě. Lyžování se mimochodem ukázalo naprosto skvělé, akorát ta cesta byla na zabití. Představte si scénu: dvě hodiny ráno. Vlak směr Åre vyrazil už před hodinou, vy se pohodlně uložíte v posteli ve spacím vagónu a tiše proklínáte své dlouhé nohy/krátkou deku. Jste unaveni jako blázen po náročném dni ve škole a ještě náročnějších šesti hodinách cestování, ale spát nemůžete, protože vaše host-sister pod vámi zařezává jako dřevorubec po šichtě. Do toho začne vagon skřípat a vrzat, jakoby se chystal rozpadnout. Znáte Červeného trpas-líka? Jak Kochanská číhá s francouzským klíčem v ruce, a když trubky nevržou v sekvenci, jaké by měly, začne do nich zuřivě mlátit? Podobně jsem si připadala já, jenom jsem do ničeho nemlátila. Naopak jsem se

modlila, ať to vlak vydrží. Když vás potom po sedmi nejdelších hodinách vašeho života vlak vyhodí v cílové destinaci a vy se chystáte zalehnout do měkoučké postele, o níž jste předtím svedli lítý boj se svými sourozenci, definitivně vás nepotěší slova vaší hostmother: „Co tu strašíš? Oblíkej se, za deset minut vyrážíme na sjezdovku!“ Oproti tomu škola je nuda. Ztrácím přehled o datumu, což je vzhledem k blížícím se národním zkouškám a termínům odevzdání seminárek celkem průšvih. K tomu máme půlku učitelů někde v háji, takže třeba minulou středu jsem neměla školu vůbec. Viditelně jsem o nic nepřišla – zrovna před týdnem naše třída rozžhavila dějepisáře do běla, když nejlepší písemka ze švédského středověku přistála přede mnou (jen tak pro poznámku psaná švédsky s jazykovou zásobou hodnou retardovaného frekventanta mateřské školy). Umíte si představit, co museli vyvádět ostatní? Ale stejně to jde všechno víceméně mimo mě. Ve čtvrtek odjíždíme hrát první kvalifikační zápas do nejvyšší ligy, a proto vedení překopalo tréninkový plán na vojenský režim. Nechápu, co čekají, že se za ty dva týdny stane. Zázrak? Stejně mi držte palce, ať tenhle měsíc nezkoním. Protože pokud přežiju následující dva týdny, máme od Monicy známého slíbenou prohlídku místního vězení. Ale o tom až jindy. Zuzana Mazánková

Ahoj Česko!

T

ak nám tu začala atletická i fotbalová sezóna, počasí se stále drží na 25°C a včera jsem zažil pořádnou bouřku s hrozbou tornád. Paráda. Co se týče češtiny, tak právě pociťuju ztrátu slovní zásoby. Věřím, že můj článek projde pečlivou korekturou a případná nesmyslná slova budou vymazána. Jelikož jsem v maturitním „senior“ ročníku, tak mi škola končí o dva týdny dřív než zbývajícím třídám, tedy už 3. května. Maturujeme o deset dní později. Neděste se výraz „maturovat“ se zde používá pro tradiční obřad, který každý jistě dobře zná z amerických filmů. Dostaneme čepičky, plášť, diplom a následně budeme čepičky házet nad hlavy. Abych ale nepředbíhal, tak ještě v dubnu se uskuteční „prom“, tedy něco jako náš maturitní ples. Ten se teď aktuálně ve škole nejvíc řeší. Nejčastější otázka je “Who are you going to prom with?“. Každý to tu hrotí. V praxi to vypadá tak, že kluk vyštrachá to nejlepší auto, co má k dispozici v rodině, půjčí si tuxido, což je oblek s vestičkou a motýlkem nebo kravatou, která musí ladit s barvou šatů slečny. Koupí ji květinu, vezme ji na večeři a snaží se celý večer chovat jako pravý gentleman. Já se snažit nemusím. Proč? Moje slečna mě na ples odveze sama, jelikož nemůžu řídit, a taky proto, že jsem gentleman od přírody. Ale zpátky k atletice. Běhám za varsity team, ten je nejdůležitější. A také se účastním největších závodů.

Žádné úspěchy vám nemůžu prozradit, protože je ani sám nevím. Vždycky se ale umístím na dobrém místě, a tak získávám pro tým cenné body. Skloubit sportování se školou není nic jednoduchého. Celá sezóna trvá jen dva a půl měsíce a za tu dobu se trenéři snaží vymačkat z vás maximum, vše je velmi intenzivní a náročné. Podle rodičů bych se měl ozvat mým profesorům, ale zatím strategicky vyčkávám. Jsem docela nervózní z dohánění školy, ale u přezkušování budu rád za každou známku, která mě posune do dalšího ročníku. Moc se těším na svoji milovanou třídu, uvidíme se 9. června!!!

skolnik-casopis.wz.cz

Richard Pabišta

15


můj koníček

Číslo III - BŘEZEN - DUBEN

Černé divadlo N

avzdory finanční krizi si většina lidí divadlo neodepře. Stejně tak je to i u mě. Život bez divadla, ať z pozice diváka či herce, si už nedokážu představit. Mým koníčkem je černé divadlo. V roce 2007 jsem se stala členkou divadelního souboru Kašpárek, v roce 2008 jsem se už zařadila do souboru Jitřenka mezi „ty starší a zkušenější“, kde působím do současnosti. Do budoucna bych chtěla u divadla určitě zůstat, uvidím, zda jako amatér nebo profesionál. Mimo mě v souborech účinkují i další studentky naší školy - Terka Preislerová, Adéla Fidrmucová a letošní maturantka Kačka Roscová. Oba soubory fungují při Domu dětí a mládeže v Mladé Boleslavi pod vedením prof. Jaroslava Vidlaře, jehož můžete znát jako loutkoherce České televize (František z Kouzelné školky, „Jůheláci“, atd.), jeho ženy Hany Vidlařové a Aleny Holíkové. Momentálně je na repertoáru 13 „živých“ inscenací. Soubory hrají převážně technikou černého divadla. Principem této formy divadla je pohyb objektů (loutek, rekvizit) ve světelném průvanu před černým pozadím, přičemž člověk, který s daným objektem hraje, je oblečený od hlavy až k patě v černém sametovém kostýmu. Před dvěma lety oslavily oba soubory v Městském divadle Ml. Boleslav deset let činnosti. Za tuto dobu jsme odehráli množství dopoledních představení pro školy a školky, odpoledních pro veřejnost, hostovali v profesionálních divadlech na základě pozvání a v neposlední

16

řadě projezdili ČR a část Evropy v rámci zájezdů, festivalů a spolupráce se zahraničními partnerskými městy. Nedávno jsme jako hosté natáčeli pořad s ČT. V blízké době máme v plánu několik zájezdů a mj. zkoušky nové inscenace. V souboru jsme skvělá parta, se kterou je vždycky spousta legrace. Mimo zábavy je za tím vším velká spousta práce, soustředění, v neposlední řadě zodpovědnosti a mimo jiné i úžasných fyzických výkonů. S jednou loutkou totiž hrají někdy až čtyři lidé. Před premiérou nebo zájezdem nás to také všechny stojí spoustu nervů. Všichni jsme ve stresu, jelikož pan režisér chce mít všechno do puntíku. Ovšem za slova chvály od profesionálů na různých přehlídkách a potlesk diváků to rozhodně stojí. Všechna představení pro veřejnost se uveřejňují v brožuře „Kam jít“ a na webu DDM. Na repertoáru jsou nejen inscenace pro děti a tak rádi na některém z představení uvidíme i vás.

skolnik-casopis.wz.cz

Bětka Motlová

Bětka Motlová a Tereza Preislerová v budově České televize


sloupky

Číslo III - BŘEZEN - DUBEN

S L O U

P K Y

Z Francie do poslanecké sněmovny ČR?

J

e 1. dubna 1564, společně s ostatními dětmi ze vsi chodíte do školy ve Francii. Všichni se vám celý den smějí. Až doma zjistíte, že jste celý den chodili s rybou vystřiženou z papíru na zádech. Proč? Protože je Apríl! O 120 let později se tradice vítání veselého jara po smutné zimě donesla až k nám. Příbuzní se navzájem posílali kupovat bublinku do vodováhy, ohýbák na zatáčky nebo mezery do žebříku. A jak je tomu dnes? My zlomyslní Češi si děláme Apríla dnes a denně. Copak vy jste nikdy nezažili „kanadskou noc“? Nevím jak vy, ale já bych radši chodila celý den po škole s papírovou rybou na zádech nebo po městě sháněla mezeru do žebříku, než abych se probudila s obličejem pokresleným lihovkou nebo zubní pastou. Děkuju, nechci. Celých 17 let jsem se kanadským žertíkům úspěšně vyhýbala a jen zpovzdáli pozorovala své ubohé hluboce spící kamarády postupněa se podobající spíše velmi progresivním výtvorům ne příliš talentovaných pouličních umělců. O pár desítek let starší politici slaví Apríla celoročně. Pozadu nezůstal ani pan prezident, který si s týdenním předstihem pravděpodobně vystřelil ze studentů svým přesvědčením, že by se maturita z matematiky měla stát povinnou. Chlapi, vemte si lihovky nebo zubní pasty a radši čmárejte na spící kolegy v poslanecké sněmovně! Bude to mít dvojí dobrý efekt. Spící se snad konečně proberou a „umělci“ budou konečně dělat něco užitečného. Kristýna Dlasková

Nejsme sami

J

e to, jako kdybychom žili ve své vlastní nezničitelné bublině. Do práce, z práce. Do školy, ze školy. Po cestě si dát sluchátka do uší, vyhýbat se očním kontaktům, nevnímat co se děje okolo. A pak se něco stane. Jste v metru. Přestupujete na Florenci. Zamotá se vám hlava, padáte ze schodů, dopadáte na tvrdou zem. Nemůžete se ani hnout. Okolo vás procházejí desítky lidí, ale nikdo vám nenabídne pomoc. Můžete si říkat, že lidé, kteří vás obloučkem obcházejí, jsou necitliví a zlí. Můžete si ale i uvědomit, že jste do toho okamžiku byli stejní jako oni. Až vám bude lépe, můžete se okolo sebe konečně začít rozhlížet, vyndat sluchátka z uší a poslouchat druhé. Protrhnout tu zatracenou bublinu. Pak pochopíte, že nejste sami a že jste za to vlastně rádi. Lenka Janusová

Jak se vyhnout kretenismu

C

hemická látka, značka I, latinsky Iodum, halogen tvořící tmavě fialové destičkovité krystalky, který je zároveň nezbytný pro správný vývoj našeho organismu. Tak co, chemici, už víte? Správně, řeč je o jódu. Tento vzácný prvek oslavil svůj svátek 6. března. Ano, čtete správně. I chemický prvek může mít svůj Mezinárodním den. A podle mě si to zaslouží. Jodová tinktura nám slouží jako dezinfekce už pár stovek let. Mimo jiné tvoří hormony, které ovlivňují naši inteligenci. Při jejich nedostatku může dojít až ke kretenismu. A proto oslavujme jód, jezme mořské ryby a pijme Hanáckou kyselku. Denně spořádejme 150 až 200 mikrogramů jódu, neboť to je nezbytný předpoklad našeho úspěšného studia na gymplu. Jen díky dostatku jódu ve vašem těle jste dost vitální na to, abyste tento sloupek dočetli až sem. Gratuluji!

Maturita se blíží

Z

a měsíc mě čeká státní maturita. Úplně si to dokážu představit. Ráno panika v posteli. Pak trochu větší panika v koupelně končící tupým čuměním na kapající kohoutek u umyvadla. K snídani gumová houska s něčím, co vůbec nebudu vnímat. Ve školní šatně celá třída sedící na ztrouchnivělých dřevěných lavičkách jak na pohřbu. Všichni budeme dýchat plísňové výpary z navlhlé rozpadající se zdi, kterou jsme nějak zapomněli vymalovat, koukat na sebe a přát si, aby už byl červen. Lidé okolo nadávají, že Dobeš všechno „zvoral“. Já osobně se státními maturitami žádný větší problém zatím nemám. Vzala jsem si vyšší úroveň jak z angličtiny, tak z češtiny. Ne proto, že bych to potřebovala na vysokou školu, ale spíš jen z pocitu, že když už jednou chodím na gymnázium, tak bych měla umět víc nežli vyjmenovaná slova po b. Pokud jste už koukali na didaktické testy, museli jste si všimnout, že se nedají příliš naučit (mám teď na mysli hlavně český jazyk). Buď učivo umíte nebo ne. Moje představa je taková, že si druhého května sednu do lavice a něco prostě napíšu. Učitelé k nám v posledním ročníku měli různý přístup. Někteří nás nechali učit se v jejich předmětech na maturitu, jiní nedali pokoj do poslední chvíle. Nevím, co je lepší. Popravdě, stejně se budete nejvíce učit doma. Ve škole není ta správná atmosféra, pořád po vás někdo hází drobečky od svačiny, mluví o maturitním plese nebo o výběru vysoké školy. Připravte se, že slova jako vejška, deprese, scio testy, ples nebo absence uslyšíte ze všech stran a po chvíli vám to poleze krkem. Každý se na maturitu připravuje jinak. Jelikož jsem zmatkař, tak si nemůžu nechat všechno na poslední chvíli. Začala jsem se učit už někdy v únoru, když říkám učit, rozhodně tím nemyslím, že bych každé odpoledne trávila nad otevřenou učebnicí matematiky. Na to asi nemám dost silnou vůli. Myslím, že nikdo z nás. Někteří učitelé nám s přípravou hodně pomáhají, například na semináři ze základů společenských věd jsme psali každý týden test z maturitních otázek. Díky tomu mám teď daleko míň práce. Na druhou stranu, jsou i kantoři, kteří nás v tom nechají „vykoupat“. Ale co, jednou je to zkouška dospělosti, tak si musíme poradit. Co dodat? Nevím, kdy tohle číslo Školníka vyjde. Možná že už budu mít všechno za sebou, možná taky ne. Každopádně vám přeji, aby váš maturitní rok byl stejně pohodový, jako ten můj, a aby se vaše půlnoční překvapení podařilo skoro tak dobře, jako to naše:). Ještě něco na závěr – jestli se půjdete podívat na naše ústní zkoušky, nezapomeňte vysílat kvanta pozitivní energie. Kristýna Matoulková

Kristýna Dlasková

skolnik-casopis.wz.cz

17


kultura

Číslo III - BŘEZEN - DUBEN

kultura Čtení pomáhá! Čtete rádi? Spojit příjemné s užitečným můžete na stránkách www.ctenipomaha.cz. Nemusíte si kupovat srdíčka, klíčenky nebo odznáčky, pomáhat můžete i jinak. Stačí třeba jen pečlivě číst, zaregistrovat se a pak správně odpovědět na pár otázek týkajících se vaší přečtené knížky. Jestliže testem úspěšně projdete, získáte 50 Kč. Ty pak věnujete na dobročinné účely. Na výběr máte z několika možností. Peníze můžete poslat třeba na léčbu popálených křídel dravých ptáků, na pomoc bezdomovcům nebo postiženým lidem. Čtěte a svými znalostmi dělejte dobré skutky! Kristýna Dlasková

Festival Jeden svět V termínu od 19. do 24. března se v Boleslavi uskutečnil již třetí ročník festivalu Jeden svět. Jde o přehlídku dokumentárních filmů o lidských právech. Festival navštívila a s občanským sdružením Téma dne, které Jeden svět v Boleslavi zaštítilo, spolupracovala i téměř celá redakce našeho Školníka. Celý letošní ročník se točil okolo tří hlavních témat: protesty, nepokoje a revolta. Nejvíce diváků - asi zaslouženě – přilákal úvodní zahajovací film Pod sluncem tma. Vám všem, kteří jste tento skvělý dokument neviděli, ale zároveň by se vám dostalo toho štěstí a vidět jste ho mohli, tento film vřele doporučuji. Jedná se o český dokument, který vypovídá o pomoci zemím třetího světa. A to, o co se snaží, se mu jednoduše daří – přivést diváka k zamyšlení, zdali by pomoc těmto zemím neměla probíhat trochu jinak. Při školních projekcích prý sklidil největší úspěch Nedáme se umlčet. Film jsem zatím neviděl, ale určitě si ho vyhledám a zhlédnu. Na mě osobně nejvíce zapůsobila divadelní inscenace brněnského divadla Reduta - Korespondence V + W. Tato hra mapovala vzájemné dopisy obou hlavních představitelů Osvobozeného divadla Jana Wericha a Jiřího Voskovce. A to naprosto dokonale! V Mladé Boleslavi byly poměrně dlouho dopředu k vidění plakáty, které přímo vyzývaly k tomu, abyste na hru přišli. A pokud jste to ignorovali, stejně jako celý festival, dovolím si říci, že jste udělali velkou chybu. Na příštím ročníku byste proto neměli chybět. Nevěříte? Věřte… Josef Zdobinský

Výstava RNDr. Zdeňka Mrkáčka Seminář přírodních věd si ve čtvrtek 12. dubna zpestřil výuku výstavou o Českém ráji specializovanou na ptáky, která byla slavnostně zahájena na naší škole. Ke každé fotografii přírody a ptáků si studenti vyslechli výklad od zoologa RNDr. Zdeňka Mrkáčka, který je autorem fotografií. Měli jsme možnost se seznámit jak se životy ptáků, tak i s životem pana fotografa. Ten nám také prozradil, že na pořízení jedné pěkné fotografie čeká i řadu let. Spolupráce RNDr. Zdeňka Mrkáčka s naší školou určitě nekončí a osobně můžu říct, že se další výstavy ráda zúčastním. Barbara Kerdová

Návštěva Kosmonos Stejně jako v čase vánočním, tak i o Velikonocích jsme se vydali na ženské oddělení léčebny v Kosmonosech. Třída 5. B spolu s panem profesorem Herrmannem potěšila pacientky nejen zpěvem a hudbou, ale i tanečním vystoupením ve stylu 16. století. Pacientky vypadaly nadšené, což i nám dodávalo úsměv na rty. Opět jsme odcházeli s dobrým pocitem, že i taková maličkost může někomu udělat obrovskou radost. A to je přeci v životě důležité, nebo snad ne? Nikola Kuráková

18

skolnik-casopis.wz.cz


informujeme

Číslo III - BŘEZEN - DUBEN

informujeme Poslední pondělí tohoto školního roku bude patřit všem fotbalovým nadšencům. Všichni vedoucí týmů, kteří mají zájem se se svým mužstvem utkat ve školním fotbalovém turnaji, se musí nejpozději 20. června nahlásit organizátorovi Martinovi Lehkému ze 7. A (učebna č. 12). Za každou třídu mohou soutěžit nejvýše dva týmy. Přijďte i vy 25. června podpořit své spolužáky na školní hřiště!

Parta dvaceti dobrovolníků se jako tradičně i letos vypravila do Českého ráje, aby zachraňovala žáby, které přehopkávají nebezpečnou silnici. V neposlední řadě se studenti také postarali o jarní úklid. Zajímavou reportáž z letošní přírodovědné akce, která se konala 13. - 14. dubna, si budete moci přečíst v příštím čísle časopisu!

I letos se uskuteční již tradiční hudební festival studentských kapel GymploidFest 2012. Akce se stejně jako minulý rok koná na Výstavišti. Můžete se těšit na Kočky neberem, No Faces nebo Fatima Drummers. Reportáž z festivalu naleznete v dalším čísle našeho časopisu.

Spousta z vás má určitě plno nápadů, čím by se dalo naše město oživit nebo nějakým způsobem vylepšit. Mít dobrý nápad ale nestačí. V cestě za změnou stojí několik významných překážek. Kde na uskutečnění plánu vzít peníze, sponzory? Jak se spojit s magistrátem a přesvědčit vedení města? Na tyto otázky můžou zapomenout ti, kteří využili jedinečné možnosti Respekt institutu. Ten představil všem druhým a třetím ročníkům středních škol v Mladé Boleslavi projekt Studentské jamování. Vybraní studenti z celého města budou propagovat své nápady na zlepšení života ve městě celý týden v prostorách Vysoké školy Na Karmeli. Na konci týdne představí své projekty zástupcům města a sponzorům, kteří se rozhodnou a vyberou jeden ze tří projektů, který se uskuteční. Z naší školy se se svým projektem přihlásili hned tři studenti. Dva z nich, Štěpán Rejhon a Petr Řeřicha z 6. B, se zaměřili na vybudování sportoviště s možností volnočasových aktivit, zatímco Anna Podzimková ze 6. B má v plánu založit multižánrový hudební klub. Přejme jim hodně štěstí!

Druhou květnovou sobotu můžete zavítat na fair trade snídani. Mladá Boleslav se společně s dalšími 38 městy připojuje k oslavám Světového dne pro fair trade pořádáním Fair trade snídaně, celou akci organizuje studentka vedlejšího gymnázia Monika Picková. Fair trade je anglický výraz pro férový obchod s výrobky z nejchudších zemí světa. Výrobci fair trade produktů se tak zavazují k nediskriminaci, rovnosti a svobodě shromažďování. Musí zajistit dobré podmínky pro své zaměstnance a chránit životní prostředí. Fair trade výrobky můžete zakoupit v DDM Zahrada. Letošní snídaně se koná 12. května 2012 od 10.00hod v parku u kostela sv. Havla. Vezměte deky, termosky, něco na zub a hurá na snídani! (více informací na www. ferovasnidane.cz)

Studentka maturitního ročníku Aneta Hušková dosáhla výjimečného úspěchu. V rámci projektu Otevřená věda se účastnila dvouleté stáže Geologického ústavu Akademie věd, kde prováděla vědecký výzkum pod vedením několika odborníků. Na začátku dubna zvítězila na Vědecké konferenci stážistů se svou závěrečnou prací v oblasti geologie a geografie. Svůj výzkum obhajovala i v soutěži AMAVET, kde postoupila z regionálního kola do celostátního. Tam se v pátek 20. dubna umístila na vynikajícím šestém místě a také obdržela ocenění od americké instituce pro geovědce.

skolnik-casopis.wz.cz

19


Po přečtení nechte časopis ležet na parapetu na chodbě. Děkujeme!

Přidejte se do naší skupiny na Facebooku: Školník (Školní časopis G8MB) Nebo navštivte naši webovou stránku: http://skolnik-casopis.wz.cz

Časopis byl vytisknut za pomoci firmy FiZu.cz, děkujeme.

Školník - IV/2011-12  

Březen - Duben 2012

Read more
Read more
Similar to
Popular now
Just for you