Issuu on Google+


Prostor pro tvé poznámky


Vzdávám chválu všem, kteří se umí nadchnout, tvořit, vymýšlet – a nezáleží na věku. Vše je jen a jen v nás. Mám ráda lidi, kteří nepodléhají nudě, pesimismu, lenosti… A vím, že jich je na naší škole dost. Za to jim patří dík – za to, že jsou a že nekazí den těm, jež denně potkávají. Tento časopis vznikl díky nadšení a píli právě takových studentů, o jakých sní každý učitel. A proto přeji naší škole více nadšení a méně nudy.

OBSAH ČÍSLA

EDITORIAL

Úvod

Lenka Vedralová

Seznamte se

Jeng

4

Anketa: Čteme? Language corner: Canadian high schools Fotoreportáž: Maturitní ples Fejeton, báseň Recenze Zábava: kvíz, sudoku, citáty

„Staň se poctivým člověkem a můžeš si být jist, že na světě bude o jednoho lotra méně.“ Thomas Carlyle

Kalendář, zprávy z regionu Na závěr… Příběh o záchraně lidského života

6 7 8 10 11 12 13 14 15

SOUTĚŽE Boleslav, Boleslav, překrásné město

Výtvarná soutěž „MOJE DIVADLO“

Statutární město Mladá Boleslav – Zdravé město vyhlašuje literární soutěž pro žáky základních škol, studenty středních škol, ale i pro ostatní zájemce z řad veřejnosti Mladé Boleslavi pod názvem „Boleslav, Boleslav, překrásné město“. Zájemci mohou napsat svůj příspěvek formou volného literárního útvaru (fejeton, úvaha, esej, povídka atd.), který vyjadřuje pocity ze života ve městě. Své příspěvky musí zaslat na magistrát nejpozději do 30. května 2009.

Kulturní komise Rady města Mladá Boleslav, Městské divadlo Mladá Boleslav a Magistrát statutárního města Mladá Boleslav vyhlašují výtvarnou soutěž ke 100. výročí budovy divadla v Mladé Boleslavi pod názvem „MOJE DIVADLO“.

Více informací na stránkách města: www.mb-net.cz

Podmínky soutěže: ■ soutěžní práce mohou mít podobu kreseb, grafiky, ale i trojrozměrných předmětů (keramika, plastika) o maximální velikosti 100 x 100cm Uzávěrka soutěže: ■ práce budou odevzdány do 31. 5. 2009 v obchodním oddělení v Husově ulici 214/8, 293 01 Mladá Boleslav Ostatní informace na stránkách Městského divadla: www.mdmb.cz


Rozhovor

Seznamte se (Jeng) Od září loňského roku potkáváte na chodbách naší školy Thajce Jenga. Do Mladé Boleslavi přijel na rok studovat, naučit se českému jazyku, zdokonalit se v angličtině a poznat nové přátele. Přinášíme rozhovor o lidech s nimiž se setkává, o rozdílech kultur a o jeho spokojenosti u nás. Rozhovor byl přeložen z anglického jazyka Proč sis vybral právě Českou republiku pro studium? Česká republika pro mě byla zajímavá, nikdy jsem o ní předtím neslyšel. Slyšel jsem jen o Praze. Mnoho thajských lidí zná Prahu a Českou republiku díky slavným fotbalistům. V Thajsku kouká hodně lidí na fotbal, třeba na anglickou Premier League. Například Petr Čech je u nás velmi populární. Já nemůžu jeho kvality posuzovat, protože fotbal nesleduji, nehraji a neumím ho. Hraji basketbal, proto sleduji pouze basketbal. Proč jsi vlastně šel studovat do zahraničí, co tě k tomu vedlo? Nikdy jsem neslyšel o České republice a je pro mě zajímavé cestovat a poznávat. Další věc je, že jsem věděl, že Češi mluví česky. Rád se učím jazyky, proto jsem chtěl umět další. Kdybych se rozhodl pro Spojené státy, Velkou Británii, Nový Zéland nebo Austrálii, neučil bych se nový jazyk. Do České republiky je velmi těžké se dostat jako turista, protože v Thajsku je jen jedna malá česká ambasáda. Lehčí je se sem dostat ke studiu. Myslel jsem, že Česko bude zajímavé, protože je ve středu Evropy. Česko je srdcem Evropy. Očekával jsem, že budou Evropané přátelští. Proč jsem chtěl do zahraničí? Nudil mě thajský systém vzdělávání, který je špatný. Studujeme každý den od osmi do pěti hodin

odpoledne! Většina studentů si ještě přibírá hodiny navíc předmětu, který jim nejde. Většina studentů pak studuje od osmi do devíti večer. Můžu říci, že 90% thajských studentů se učí do devíti. Mají vůbec nějaký volný čas? Učí se i v sobotu a v neděli, učí se další hodiny. Studujeme velmi tvrdě. Myslím, že hodně předmětů, které studujeme jsou zbytečné, protože nejsou potřeba na vysokou školu. Nikdy jsem si nevzal další hodiny, rozhodl jsem se vyzkoušet jiný systém. Věděl jsem, že jinde se studuje jen půl dne, do dvou odpoledne. Jinde poskytují studentům více volného času pro jejich zájmy. Proto si Evropané představují Asiaty jako těžce pracující lidi. Tráví celý den prací… Jsi tu od září, že? Za takovou krátkou dobu rozumíš poměrně velmi dobře česky… Jsem schopný odpovědět, snažím se mluvit co nejvíce. Mám rád učení se novým jazykům, myslím, že je to užitečné. Možná se vrátím do České republiky a začnu s obchodem. Chtěl bych být

obchodníkem, ale ne malým. Chtěl bych vyvážet produkty do celého světa. Řekni nám něco česky! Dobře. „Ahoj! Dobry den! Já jsem… ne, ne, ne! (smích) Jj-- menuji se Jeng a já jsem z Thajska, jsem 16 let. Já bydlím v Mladé Boleslavi. Já bydlím u Huskovi…. Huškovi – rodina.“ Jsi spokojený v České republice, s českými lidmi? Ano! Češi…. Ne, Češi, měl bych říct, že čeští přátelé jsou velmi kamarádští a štědří. Pomáhají mi. Jako vy dva. Jen jsme se potkali, skamarádili jsme se. Změnil jsem si vyučovací hodiny. Je ještě mnoho přátel. Ale nemám rád, když jedu do Prahy a někteří lidé se ke mně nechovají pěkně. Možná si myslí, že jsem Vietnamec… Vlastně nevím, co Čechům udělali Vietnamci. Ale nemyslím na to, nechal jsem to být, protože bydlím v Boleslavi. Je to štěstí, že nejsem v Praze. Jednou, když jsem byl v Praze, přišel ke mně Vietnamec a řekl mi něco v jejich řeči. Možná se domníval, že jsem jeho kamarád, nebo bratr… (smích) Bylo to zábavné. Líbí se ti české dívky? Ano, můžu říci, že jsou půvabné. Ale Asiaté a Evropané jsou tak odlišní. Máme jiné vzezření, jiné vlasy, mnoho dalších odlišností. Češi jsou svým způsobem pěkní, jako svým způsobem Thajci. České dívky jsou opravdu velice krásné.

Řekni nám nějaké rozdíly mezi českými a thajskými lidmi… Myslím, že my – Thajci – jsme velice přátelští lidé. Jsme národ úsměvů. Nevím, kdo nás tak pojmenoval. Když jsem přijel, hodně lidí se přátelsky usmívalo. Češi mají rádi sport. To máme společné. Přemýšlím o dalších rozdílech. Někteří Češi jsou dobří, jiní špatní. Stejně jako u nás. Nemůžu říct, že jsou Češi špatní. Můžeš nám říci ještě něco o své zemi? Co lidé běžně dělají v takový všední den? Začnu svým všedním dnem. Doma vstávám v pět hodin… V pět hodin?! Ano v pět ráno. Dám si sprchu, protože je u nás velké teplo. Pak se nasnídám. V Thajsku nesnídáme jenom chleba nebo rohlíky, my máme velké jídlo, jako je u vás třeba oběd. A jako vy máte rýži k obědu, tak my jí máme v každém jídle. Protože rýže je naše typická surovina. Víte, nejlepší rýže je v Thajsku. Je lahodná a jíme jí skoro se vším... Takže po snídani jdu na autobus a jedu do školy. Každé ráno v osm hodin zpívají všichni studenti společně státní hymnu. Každé ráno. Jsme také hrdí na Buddhu. Původní náboženství je buddhismus. Většina lidí vyznává buddhismus, i král. Chtěli bychom se zeptat na krále. V médiích nedávno proběhla zpráva o tom, že australský spisovatel napsal ►


Rozhovor

Jeng v pražském divadle. něco nepatřičného o thajském králi ve své knize. Měl jít do vězení na mnoho let. Osvobodila ho až milost… Máme velmi přísné zákony. Nesmíme si stěžovat, pomlouvat krále. Týká se to celé královské rodiny. Můžeme být zatčeni, vězněni, dokonce popraveni! To je velký rozdíl mezi Čechy a Thajci. My nerespektujeme nic a nikoho… Ano to je ono! Musím říci, že v hodinách plně respektujeme učitele. Po hodině mu musíme poděkovat. Máme mnoho svátků. Den učitelů, matek, otců… Jsme spořádaní, velmi zdvořilí. A ty jsi spokojený s thajským systémem, s pravidly? V minulosti jsme respektovali krále. Věděli jsme, že král je pro nás bůh. Musíme říci, že udělal mnoho dobrých věcí pro thajský lid, ale teď je starý. Nemůže nic změnit. Královský systém je ale nyní pobořený. Řekl bys nám něco o historii vaší země? Máme nezávislost. Sice jsme ji ztratili ve válce mezi Barmou (Myanmar) a Thajskem, ale získali jsme ji

zpět. Nikdy jsme ve válce neztratili ani kousek území. Nikdy jsme nebyli pod něčí nadvládou. V Thajsku máme královskou rodinu, máme také předsedu vlády. Na každé minci a bankovce je podobizna thajského krále. A jaké jsou podmínky k životu v Thajsku, například na venkově? Je tam chudoba? Ne, ne, opravdu. Myslím, že letos to bude ve všech zemích těžké, kvůli ekonomické krizi. Nevím proč… Vím proč, ale nechystám se vám to říct. Ale měli jsme velmi příznivé rozdíly mezi bohatými a chudými, díky poslednímu premiérovi. Byl trnem v oku jiným politikům, protože dělal jen to nejlepší pro thajský lid. Přišel s nápadem, že chudí lidé budou vyrábět typické thajské výrobky, které se budou vyvážet. Tak mohou získávat peníze. Vláda jim poskytovala peníze na učení. Myslím, že podmínky k životu jsou podobné těm tady. Thajsko je větší než Česká republika, je děleno na několik částí. Severní, východní, jižní… V hlavním městě Bankoku je nejsilnější ekonomika. Já bydlím v severní části země, ve druhém největším městě.

Domníváme se, že se bude Bankok v budoucnu potýkat s povodněmi, protože je v „ďolíku“. Změňme téma. Jak se ti líbil lyžařský výcvik? Byl jsem na Benecku, podruhé v životě jsem lyžoval. Líbí se mi to. Byl to ale šestidenní výcvik na horách, a myslím, že to bylo až příliš dlouhé. Pořád jenom lyže a běžky. Nesnáším běžky! (smích) V Thajsku žádný sníh není, nebo se mýlíme? Ne, ne! U nás není žádný sníh. Tady – v České republice – to byl můj první sníh v životě. A viděl jsi vůbec sníh předtím, než jsi jel na hory? Ano. Doma to bylo poprvé. Spal jsem, když ke mně

Jeng ve škole.

přišel můj bratr (z hostící rodiny pozn. red.) a řekl mi: „Sníh, sníh!“ Podíval jsem se z okna, byl jsem tak rozrušený a překvapený. Po dvou dnech mě ale sníh přestal bavit! (smích) Spíše jen hory jsou místo, kde by měl sníh být. Když je sníh ve městě, musíme ho zametat a je s ním moc práce. Otázka, která by mohla zajímat hodně našich spolužáků: Chutnají ti obědy v naší školní jídelně? Ne. Rozhodně ne. Doma jsou o hodně lepší. Jak vycházíš se svou českou rodinou? Teď si česky rozumíme lépe. Zprvu tomu tak ale nebylo. Takže vy doma nemluvíte anglicky? Ale mluvíme. Otec a sestra anglicky (z hostující rodiny – pozn. red.) hovoří. V poslední době však mluvíme hodně česky a rozumíme si dobře. ■

Děkujeme za rozhovor a přejeme krásný pobyt v naší zemi!

■ Štěpán Tomš, David Bohata, 6.A


Anketa

Čteme málo? Na tuto otázku se pokusili najít odpověď studenti semináře českého jazyka z 6. ročníku. Vytvořili anketní lístky s deseti otázkami a oslovili nejen žáky naší školy od 1. po 8. ročníky, ale zašli i do ostatních středních škol v Mladé Boleslavi. Výsledky ankety nejsou vůbec skličující, zvláště co se týče naší školy. Nyní vám předkládáme v grafické podobě to, co jsme se dozvěděli z anketních lístků zadaných na naší škole. Vám, kteří patříte k nadprůměrné skupině, gratulujeme; vy, kteří jste nedosáhli ani průměru, čtěte! Čtení se totiž nelze naučit jinak než čtením. A bez čtenářské dovednosti se prakticky nelze vzdělávat. Čtení nám zároveň obohacuje život, zprostředkovává informace, nabízí podněty pro chvíle volna. A co číst? Sledujte recenze z tisku, nechte si poradit od svých češtinářů, ale i kamarádů, zajděte do knihovny nebo knihkupectví. Kdo čte hodně, tomu neublíží ani brak. ■ ■ Lenka Vedralová

ANO

NE

Četli vám rodiče v dětství?

94 %

6%

Máte oblíbeného autora?

58%

42%

Čtete knihy i v cizích jazycích?

26%

74%

Čtete poezii?

88%

12%

Chodíte do knihovny?

69%

31%

průměrný počet knih, přečtených za jeden rok

16,5

20 15

9,5

průměrný počet knih, přečtených za jeden rok

10 5 0

1.-4. ročník

5.-8.ročník

Jak si vybíráme knihu? I. stupeň Výběr dle…

II. stupeň V procentech

Výběr dle…

V procentech

OBSAH

28%

OBSAH

23%

VZHLED

16%

VZHLED

10%

DOPORUČENÍ

10%

DOPORUČENÍ

28%

ŽÁNR

16%

ŽÁNR

14%

AUTOR

11%

AUTOR

13%

12% českým

JINÉ

19%

JINÉ

12%

73% zahraničním

Jakému žánru dáváme přednost?

Při výběru knihy dáváte přednost českým nebo zahraničním autorům?

15% nevím

I. stupeň Žánr

■ Připravil seminář českého jazyka z 6. ročníku prof. Vedralové

II. stupeň V procentech

Žánr

V procentech

DOBRODRUŽNÉ

37%

DETEKTIVKY

11%

DÍVČÍ ROMÁNY

22%

DOBRODRUŽNÉ

14%

DETEKTIVKY

10%

HORORY

4%

SCI-FI & FANTASY

31%

ROMÁNY

37%

SCI-FI & FANTASY

34%


Language corner

Topic:

Canadian high schools High schools in Canada are the schools for students in the grades 9 to 12. The school year is divided into two semesters. In each semester student chooses five subjects to study. There is the same schedule every day. So if a student chooses for example Math, Science, Physical education, English and Arts, he has these five classes every single day.

Biology class.

The main difference between the Czech and Canadian high school is the way of teaching. It is not focused on learning by heart but it is more about presentations, projects and student’s own experience. Another surprising fact is that students are allowed to use what is called the “cheat-sheet”. It is a paper where they can write whatever they want to and use it during the exam. The only condition is that it has to be written by hand. This does not count all the subjects and it mainly depends on teacher’s decision, but most of them are fine with that.

Students.

Also the breaks between classes are not usual for Czech schools. It is only four minutes interval set up to reduce smoking. There is almost no time to do anything other than move to the room where the next class is in. Late comings to class are punished. Needless to say students find their way to smoke anyway. The national anthem “O Canada” is played every morning and all the students have to rise and stay quiet during that time. It is taken very seriously. To sum up, there are many more differences in school systems of Canada and of the Czech Republic but the main ideas are the same. It is the idea to teach… ■

■ By Anna Tomšová, 8.A

VOCUBULARY BUILDING

learning

learn He's learning Spanish / to swim / how to drive. study She studied chemistry for three years. cram I can't go out tonight – I'm cramming for the exam. revise (BrE) (AmE review) In this class we'll revise / review what we did last week. practise (BrE) (AmE practice) If you practise speaking English, you'll soon improve. rehearse We only had two weeks to rehearse the play.

Graduation ceremony.

Kildonan East collegiate, Winnipeg, Manitoba, Canada.


Fotoreportáž

Maturitní ples V sobotu 7. března se v Domě kultury konal maturitní ples našeho gymnázia. Čas, který zbývá maturantům do zkoušky z dospělosti, se totiž neúprosně krátí. Po slavnostním nástupu a následném šerpování promluvila k návštěvníkům plesu ředitelka školy paní Jana Pospíšilová. Pak se zábava rozjela naplno. Průběh večera byl zpestřován vystoupeními tanečních párů, skupin, profesionálních barmanů. Vrcholem bylo půlnoční překvapení, při kterém vyběhla skupina odvážných chlapců-maturantů před publikum v plážové výbavě. Za doprovodu kapely se všichni příchozí bavili až do časných ranních hodin. ■ ■ Štěpán Tomš, 6.A

Studenti šestého ročníku na tanečním parketu. ▲

Dění vám přiblížíme v krátké fotoreportáži.

Na plese zazpívalo trio TRS spolu s maturantkou Radmilou Majerovou (8.A). ▲ Maturanti si zatančili s profesory. ▼ Barmanská show. ▲

Půlnoční překvapení. ▲


Fotoreportáž Maturitní ročníky Fotografii maturantů 8.A se bohužel nepodařilo získat včas.

8.A Mgr. Iva Bímová Třídní profesorka

Blecha Martin, Boubín Jan, Brodský Jan, Coufalová Michaela, Čežík Martin, Doubrava Milan, Formanová Dita, Herinková Jana, Hes Jindřich, Hofmann David, Jágr Martin, Janoušková Eva, Kravciv Štěpán, Krejbich David , Kropáčková Žaneta, Křivanová Petra, Majerová Radmila, Malypetrová Štěpánka, Nečesaný Petr, Nekovaříková Iva, Nezavdalová Iva, Novotná Jana, Páchová Martina, Petrovický Štěpán, Plachá Barbora, Rychtařík Josef, Štefáček Ondřej, Šteiglová Tereza, Tomšová Anna, Volfová Eliška, Zinke Lucie

8.B Mgr. Pavel Roubíček Třídní profesor

Burgetová Iva, Doležalová Eliška, Ernest Vojtěch, Fořtová Lenka, Gajdová Adéla, Holubová Květoslava, Hrabal Vojtěch, Kávová Daniela, Konečná Zuzana, Kučera Michal, Kůrka Vít, Kydlíček Martin, Lopatářová Aneta, Martínek Jakub, Motlová Brigita, Nechanická Klára, Nešpor Štěpán, Pitrmoc Jiří, Polach Tomáš, Polma Richard, Ročejdlová Markéta, Smutná Lenka, Šléglová Ivona, Šlemendová Monika, Šťastná Lucie, Šubrtová Kateřina, Šulc Milan, Toman Petr, Vlček Karel Foto: Miroslav Polach


Zbavme se služby! Každý rok první den, když se čte školní řád, padne pár slov o povinnostech třídní služby. Co patří k jejím povinnostem, víme všichni. Různí studenti však mají k dané povinnosti různý přístup. Někdo to bere zodpovědně, někdo se aspoň snaží, někdo to má na háku. Takové mytí tabule však může být tvrdý oříšek. Jak to udělat, aby nebyla flekatá? Na to aby měl člověk zvláštní vzdělání. Možná bychom na to mohli mít ve škole specialisty. Každou přestávku by proběhli všechny třídy a tabule umyli. Ale kdo by to tak mohl být? Studenti? Těžko, komu by se chtělo nebo spíš kdo by se nechal donutit? Nějaký externista? A neproběhl by náhodou ve volném čase na oplátku šatny a nevybílil je lépe než ty tabule? Kruci. Aby služba hlásila chybějící, to se stává jen občas, ale když už na to dojde, bývá to větší problém, než by se mohlo zdát. Bohužel nikdy nefunguje ta užitečná formule: „Kdo tu není, ať se přihlásí.“ A člověk si prostě mnohem lépe vzpomene na ty, které vidí, než na ty, které nevidí. O tuhle povinnost se ale asi příliš bát nemusíme. Brzy ji za nás pravděpodobně bude vykonávat systém čipových karet či něco podobného. A co třídnice? Ještě tak přenášení třídní knihy během hodiny, to se člověk aspoň uleje. Ale o přestávkách se tak snadno zapomíná… Kdybychom tak měli nějakého nosiče, ten by nezapomínal. A kdyby třídnici ztratil, důsledky by nesl sám, protože taková ztracená třídnice, ta dokáže jednoho pěkně naštvat, když ji má přepisovat, a jiného zas potěšit, když se chce nenápadně vyhnout neomluvené hodině. A úklid ve třídách? Od čeho jsou uklizečky - řeknete si? Ale proč by měly uklízet „náš bordel,“ když jsme si ho my sami udělali. Jistěže se nikomu nechce uklízet. Člověk se sotva donutí doma, natož ve škole. Proč mě jen stále napadá možnost – a co kdybychom ten bordel prostě nedělali? Tak závěrem bych podotkla, že profesionální služba je blbost, ten týden jednou za pololetí nikoho nezabije. Vždyť práce přece šlechtí – nebo ne? A pro uklidnění, třídnice bude taky brzo elektronická, stejně jako docházka a možná že obyčejné černé tabule nahradí bílé interaktivní a vůbec, třeba už služba nebude mít žádné povinnosti. Snad to bude hezké. Ale my si nemusíme dělat starosti, my se toho už nedočkáme. ■ ■ Michaela Banýrová, 6.B

POEZIE

Fejeton

Slepá láska Po čepeli kapka rudá stéká, K lůžku se mi dívka cizí sklání. Svůj šat pestrý k potěše mé svléká, Proč to dělá, nemám ani zdání. Ke konci se můj život už chýlí, Ona tu však zbyla jenom pro mě. Zpříjemnit mi mou poslední chvíli, než se octnu na nebeském dómě. Má milá mne doma zatím čeká, Doufá, že se zase vrátím k ní. Každý večer před oltářem kleká, Mne už čeká jen soud poslední. Díky Bohu, hlas mi zatím slouží, Tak té cizí dívce vyprávím, Jak se doma moje milá souží, Že neví co osudem je mým. Zrovna když mě duše opouštěla, Polibek mi dívka dala vřelý. Chudinka, jak zdrcená je celá, Znechutil ji tenhle zlý svět celý. Za nebeskou branou nyní stojím, Připadám si tady trochu sám. Snad se o ty své dvě dívky bojím, I když o nich aspoň přehled mám. Ta, které já stále říkám cizí, Se na dalekou cestu vydala. Dřív, než na mém hrobě písmo zmizí By mé milé zprávu podala. Mnoho zlého cestou zkusila, Stokrát na ni pochybnosti padly. Překonat svou pýchu musila, Třikrát zatím květy zimy zvadly.

Utopie  Ráno vstanu, uvařím si čaj a vydám se na strastiplnou cestu do školy. Bez problémů se dobyji do školní budovy, zabočím doprava ke schodům do šaten, sejdu druhé schody a zamířím znovu doprava. Stojím před dveřmi se štítkem "6.B". Jakožto první individuum ten den ve škole ze třídy sexta B nechám klíče v kapse a vezmu za kliku, komu by k něčemu byly moje obnošené boty velikosti 46, o bundě ani nemluvě; nechodím na školu asociálů. Dorazím do učebny č. 4, to je třída natřená do [doplňtedlesvéhovkusu] barvy. Lavice jsou kupodivu vysoké akorát pro potřebu sedmnáctiletého flákače, třída nepůsobí klaustrofobickým dojmem kvůli tapetáži a světla nechrčí, nepraskají a nepůsobí socialistickým dojmem. Zvoní. První minuta, druhá, třetí a přichází kantor. Sedm minut na to doráží jeden člen studentstva. Omluví se, že jednou za půl roku zaspal, což je pravda, a kantor bez zbytečných kárání a mravoučných kázání řekne: „V pořádku, posaď se.“ Hodina končí, přestávka začíná. Po chodbě nechodí zbytečné "stráže", jen jeden/jedna student(ka) není přezutý/á. Shodou náhod jde kolem jeden/jedna kantor(ka). A místo do třídnice pouze: „Prosím tě, mohl(a) by ses přezout? Děkuji.“ Student(ka) tak opravdu učiní. Pan Komenský by se alespoň trochu usmál. ■ ■ Michal Vidner, 6.B

Dlouho pak mou milou hledala, Stokrát přešla od chalupy k domu. Odradit se ovšem nedala, Poddala se plně cíli tomu. Když konečně moji milou našla, Dlouhou dobu jenom plakaly. Pak si milá pro své věci zašla, Na cestu se spolu vydaly. Stokrát milá pochybnosti měla, Proč za touto cizí dívkou kráčí. Mokrá a moc prokřehlá je celá, Měla by ji nenávidět radši? Když dosáhly dívky mého hrobu, Prostě se jen vřele objaly. Potlačily všechnu svoji zlobu A jen pro mne hořce plakaly. Jak jen může osud tak zlý býti? Co chce rozdělí, či spojí. Vždy však slunce aspoň trochu svítí A ten život za to přece stojí. ■ Michaela Banýrová, 6.B


Recenze

Nebojte se ruské klasické literatury Anna Kareninová I Autor: Lev Nikolajevič Tolstoj Překlad: Taťjana Hašková

Konec světa & Hard-boiled Wonderland Haruki Murakami

Představte si svět stejný jako ten náš, lišící se jen v tom, že největší sílu nemá počítač, ale stále lidský mozek. V tomto světě zuří informační válka mezi kalkulátory, kteří se snaží chránit data svých klientů novými a novými způsoby, a kodéry, kteří se je snaží stále vynalézavěji krást. Do života jednoho z kalkulátorů však vstoupí další prvek, který zamíchá celou realitou. Ale co je to vlastně realita? ■

Ilustrace: Rastislav Michal Lidové nakladatelství Praha, v roce 1989, 405 stran Román z dob ruského absolutismu osloví hlavně příznivce knih, kde hlavní hrdina či hrdinka dokáže vše obětovat pro svou lásku. Děj se odehrává v 2.polovině 19.století a zachycuje osudy ruské šlechtičny Anny Kareniny, která přijíždí z Petrohradu do Moskvy, aby zachránila rozpadající manželství svého bratra, což se jí podaří. Anna se v Moskvě setkává s mladou Kitty Ščerbačskou a jejím okouzlujícím nápadníkem Hrabětem Vronským. Vronský má ale v lásce soka, kterým je mladý statkář Konstantin Dmitrič Levin ucházející se o ruku Kitty. Krátké setkání vdané Anny a Vronského na plese vyústí ve vášnivou lásku, která samozřejmě nemůže skončit jinak než tragicky… Kniha nabízí sílu i krásu lásky, popisuje osudy lidí pohybujících se v blízkosti hrdinky a zároveň je zde zobrazena ruská konzervativní aristokratická společnost odsuzující vztah Anny a Vronského. Konec prvního dílu vás naplní očekáváním a zvědavostí, jak se asi bude život Anny vyvíjet dál. Jistě si bez váhání přečtete i druhý díl. Román ,,Anna Karenina“ je totiž právem považován za jeden z nejslavnějších psychologických románů světové literatury. Nebojte se náročné četby, ta vás určitě nezklame. ■

1984

George Orwell Celá Země je ve válce. Malé státy byly pohlceny třemi supermocnostmi: Eurasií, Eastasií a Oceanií. Každý občan je kontrolován a nejhorší, zločin, kterého se můžete dopustit, je zradit myšlenkou. Kdo ovládá minulost, ovládá budoucnost. Kdo ovládá současnost, ovládá minulost. A Strana v čele s Velkým Bratrem je ovládá všechny. Skutečně je rok 1984? Kdo ví? ■

Dlouhý temný čas svačiny duše Douglas Adams

Hlavní zápletka nás zavede do kanceláře poněkud netypického detektiva Dirka Gentlyho, kterého čeká poněkud netypický případ vraždy, za který podle důkazů nejspíše mohlo podivné, sedm stop vysoké zelenooké monstrum s kosou. Příběh plný severských bohů a bizarních zvratů je doplněn i neméně bizarními teoriemi o bytí či nebytí a o tom, k čemu slouží nepoužívaná část mozku. ■ 3x ■ Josef Vondrlík, 6.B

■ Alena Helikarová, 6.A

Cesta (The Road) Cormac McCarthy

Jedna z nejprodávanějších knih v internetovém knihkupectví kosmas.cz. Román jednoho z nejuznávanějších současných amerických spisovatelů Cormaca McCarthyho Cesta (The Road, 2006), který získal v roce 2007 Pulitzerovu cenu, je dílem zcela zásadním. Jak malicherné se zdají být vedle tohoto příběhu o přežití v časech postapokalypsy jinak skvělé romány jiných autorů o našich všednodenních problémech, strastech, setkáních a rozchodech. „Cesta“ je science-fiction o světě několik let po globální katastrofě, kdy na zničené zemi umírají poslední lidé. Napříč Amerikou, po silnicích, putuje otec a syn směrem k moři, i když si uvědomují, že vlastně nemají žádnou budoucnost, ale co když? Proto jdou a bojují o přežití. ■

■ Lenka Vedralová


Zábava

Vědomostní kvíz

Citáty

Vyzkoušejte si, jaké máte znalosti. Když zjistíte, že jste na otázky neuměli správně odpovědět, nezoufejte. Vždyť učený z nebe nespadl. Alespoň si své vědomosti doplníte.

„Člověk nikdy neví, co má opice nebo školák za lubem.“

1. MATEMATIKA

„Ve škole miluj studování, za školou studuj milování.“

Číslo 40 vyděl jednou polovinou a připočti dvakrát jednu desítku. Kolik je výsledek?

2. LOGIKA

Axel Munthe

„Kdyby nebe vyslyšelo dětské modlitby, nezůstal by naživu ani jeden učitel.“ perské přísloví

„Muset je nejlepší učitel.“

neznámý autor ruské přísloví

Žena potkala mládence, objala ho a řekla: „Tvoje matka mojí matky jedinou dcerou byla.“ Jaký měli mezi sebou vztah?

„Ať už říkají cokoli, ve skutečnosti mají žáci i učitelé školu rádi: jsou tam přestávky.“ Eduard Bass

3. ZEMĚPIS

Co je to CHARÓN?

„Typickej, českej, drahej a nekvalitní výrobek. Takhle ze školy ždímaj peníze! (Model Země, Slunce a Měsíce, který se otáčel obráceně.)“ Pavel Roubíček

4. SPORT

„Nejúčinnější by bylo dětem školu přísněji zakázat.“

5. ČESKÝ JAZYK

„Čas je dobrý učitel. Škoda jen, že ho nikdo z jeho žáků nepřežije.“ Curt Goetz

Kolik osob je celkem na hřišti při fotbalovém utkání? Co je to OHLÁVKA?

„Nuda je smrtelný hřích učitele.“

Alan Patrick Herbert

Johann Friedrich Herbart

6. DĚJEPIS

Kolik atentátů bylo spácháno na Adolfa Hitlera?

„Vědět a znát, to mnohý by chtěl, ale učit se nechce.“

7. CHEMIE

„Dítě, křičíš jako tele, strč si prsty do – ááále to nééé.“

8.ZDRAVOVĚDA

„Univerzita rozvíjí všechny vlohy včetně hlouposti.“ Anton Pavlovič Čechov

Co značí vzorec H2O2? Co je to DUČEJ?

9.KULTURA

„Ó, jak krásné, vědět jednu věc, nebo dokonce dvě.“

latinské přísloví Josef Zahrádka

Molière

Kdo je autorem opery CARMEN?

10. HUMOR

Co udělá beruška, když čelně narazí do kamionu? Správné odpovědi naleznete na straně 14.

Sudoku středně těžké

7 4 6 8 2

3 9

5

2 3 1 7

9

8 2

3 5

1 9 4 6

6 2 3 9

Řešení sudoku naleznete na straně 14.

5

Zdroj: MF DNES


Kalendář, zprávy

Na co se těšit

Na co se netěšit

► soutěž o nejlepšího čtenáře pro 1. – 2. ročníky (duben 2009) ► Zahrada DDM – akce u příležitosti Týdne Země, při nichž studenti 2.B budou prezentovat své dramatické schopnosti v regionálním vysílání Boleslavské televize (www.tvmb.cz) ► divadelní představení studentů 2. ročníku (seminář: dramatická výchova) ► jazykově-poznávání zájezd do Dánska (květen 2009) – 1. ročníky ► 5. květen – fotografování tříd ► 15. – 19. června – cyklistický kurz – 7. ročníky ► od 24. června – školní exkurze jednotlivých tříd

► 23. června – závěrečná porada

Úspěchy studentů

Zprávy z regionu Muzeum hraček v Benátkách se bude rozšiřovat

Student osmého ročníku Richard Polma, se umístil v celostátním kole 50. ročníku Fyzikální olympiády v kategorii A na velmi pěkném 6. MÍSTĚ. Studentka třetího ročníku Zuzana Borská, se stala se svým tanečním partnerem Michalem Šimkem MISTREM České republiky ve standardním tanci, kategorii Junioři II. Oběma studentům gratulujeme!

Prostory druhého patra benáteckého zámku, které využívá soukromý majitel k vystavování hraček, se budou pravděpodobně rozšiřovat. Nynější prostory nedovolují vystavovat všechny exponáty, které jsou k dispozici. Jediným problémem je prostor, kam by se měla stálá expozice rozšiřovat. V blízkosti výstavy totiž sídlí i jiná společnost. O rozšiřování se tedy kromě města jedná i s ní. V případě, že budou jednání úspěšná, bude mít muzeum hraček vyhrazeno pro vystavování hraček celé křídlo benáteckého muzea. O zprávě informoval Boleslavský deník. ■

■ Štěpán Tomš, 6.A

Chystá se rekonstrukce divadla Město Mladá Boleslav připravuje rozsáhlou rekonstrukci a přístavbu Městského divadla. Do celého projektu je město připraveno investovat až 70 milionů korun. Nejprve se však bude muset vybrat firma, jež celý projekt zpracuje a odhadne částku, která bude třeba. Nutnou rekonstrukci potřebuje hlavně malá scéna, na které nemají herci dostatečné zázemí. Úpravy čekají sociální zařízení a vzduchotechniku, vyměňovat se budou i sedadla. Se stavebními pracemi by se mělo začít v závěru divadelní sezóny a hotovo by mělo být v roce 2010. O zprávě informoval měsíčník Boleslavan. ■

■ Štěpán Tomš, 6.A


Na závěr…

V příštím čísle… ► Rozhovor s panem Hůlou - školníkem našeho gymnázia ► Příběh na pokračování ► Soutěž o ceny ► Mnoho dalších článků

Chceš se podílet na tvorbě tohoto časopisu? Jak vyplývá z názvu, časopis Školník je časopisem studentů. Proto by měl být přístupný každému ve škole. A právě proto, že je to časopis určený pro studenty, také studenti vytváří jeho obsah. Do jeho tvorby se můžou zapojit studenti všech ročníků. Není nutné přispívat pravidelně, stačí se pouze zajímat o dění ve škole, v regionu, v kultuře, reagovat na aktuální události. Jakýkoli příspěvek, který stojí za to, aby si ho přečetli spolužáci, odešlete na e-mail stepantoms@email.cz. Uzávěrka čísla je vždy pět dní před koncem měsíce. Každý, kdo do časopisu něco přispívá, píše články výhradně ve svém volném čase, dělá to pro školu, pro své spolužáky. Posílat nemusíte jenom články, můžete odeslat také obrázky. Prostě vše, co stojí za to otisknout. Výše uvedený e-mail použijte také pro vaše připomínky a náměty. Každá rada, která přijde a pomůže zlepšit časopis, je cenná! Pro více informací mě kontaktujte. ■ Štěpán Tomš, 6.A (uč. č. 13)

Kontakt Časopis vydává seminář českého jazyka vedený profesorkou Lenkou Vedralovu. Lenka Vedralová e-mail: vedralova@g8mb.cz Štěpán Tomš – sazba čísla, web e-mail: stepantoms@email.cz Webové stránky časopisu Školník www.casopis-skolnik.wz.cz Adresa: Gymnázium Palackého 191/1 293 01 Mladá Boleslav Webové stránky školy www.g8mb.cz

Použitý materiál Veškerá články publikované v časopise jsou výhradně prácí studentů gymnázia. Foto na titulní straně: Štěpán Tomš Foto na straně 4: Jeng Foto na straně 7 vpravo dole: KEC Foto na straně 8 vpravo dole: Miroslav Polach Foto na straně 8 2x vlevo: Dušan Petrovický

Řešení kvízu ze strany 12: 1. 100, 2. syn a matka, 3. měsíc planety Pluto, 4. 25 (22 hráčů + 1 rozhodčí + 2 pomezní rozhodčí), 5. součást koňského postroje nasazovaná na hlavu koně, 6. 3, 7. peroxid vodíku, 8. tepenná spojka, 9. Georges Biset, 10. vystrčí prdelku.

Řešení sudoku ze strany 12:

7 5 6 8 9 2 3 1 4 1 2 3 4 7 5 8 9 6 4 8 9 1 3 6 5 7 2 6 3 4 7 8 9 2 5 1 5 7 2 3 6 1 9 4 8 9 1 8 5 2 4 7 6 3 8 6 1 2 5 7 4 3 9 2 4 5 9 1 3 6 8 7 3 9 7 6 4 8 1 2 5

Foto na straně 9 nahoře: Dušan Petrovický Foto na straně 9 dole: Miroslav Polach Ostatní foto: Štěpán Tomš


Rozhovor

Správný kluk ve správný čas na správném místě Byl chladný lednový den, když se v malé obci Doubravička na Mladoboleslavsku schylovalo k velkému neštěstí. Do tamní hasičské nádrže plné vody totiž nešťastnou náhodou spadlo tříleté děvčátko. Poblíž byl však naštěstí student třetího ročníku našeho gymnázia Martin Váňa, který nezaváhal ani minutu a duchapřítomně se vrhl do ledové vody. „Byl jsem u té nádrže, když přišly děti. Ta holčička spadla do vody, ostatní děti se jí snažily pomoci klackem, tak jsem ji vytáhl,“ přiznal skromně. Pak ji také v náruči odnesl domů. Odvážného počínání našeho spolužáka, který tak svým činem holčičce zachránil život, si vysoce cení především rodina děvčátka, která dopisem vyrozuměla školu. Můžeme být proto všichni hrdí na to, jakého spolužáka mezi námi máme. ■ ■ Štěpán Tomš

Vodní nádrž, ve které málem došlo k neštěstí.


Rozhovor

Pozor, časopis Školník je dostupný také na internetu! Pro ty, na které se nedostalo v tištěné podobě i pro všechny ostatní, je časopis volně ke stažení ve formátu pdf na webových stránkách časopisu:

www.skolnik-casopis.wz.cz


Školník - I/2008-09