Brožura Současná finská literatura

SOUČASNÁ FINSKÁ LITERATURA

Alexandra Salmela Den falešné kočky

Než natáhnu brka

Mikko-Pekka Heikkinen Chiméra 38

Väärän kissan päivä

Očista

Poromafia

Jádro Slunce

Antti Tuomainen

Kätilö

Strašidelná chůva

Kuokkamummo

Tommi Kinnunen

Zmrzlinář

Antihrdina

Tuutikki Tolonen

ZNÁTE FINSKOU LITERATURU?

Neljäntienristeys Tuomas Kyrö Puhdistus Katja Kettu

Marko Hautala

Spojte autora Porodní bába a název díla Teemestarin kirja v originále i českém překladu.

Mörkövahti Kjell Westö

Mielensäpahoittaja Johanna Sinisalo Čtyřcestí

Mies joka kuoli Sobí mafie

Sofi Oksanen

Kalba ve spoďárech Miska Rantanen

Bába motyka

Hägring 38

Jäätelökauppias Katri Lipson

Mrzout

Emmi Itäranta

Strážkyně pramene Antisankari

Kalsarikänni

Pasi Ilmari Jääskeläinen

Auringon ydin

Restart? Aktuální trendy ve finské literatuře Ema C. Stašová Když se řekne finská literatura, vybaví si čeští čtenáři historické romány Miky Walta­ riho a zadumané mumínky, jadrný humor Arta Paasilinny a možná i specifický druh magického realismu, pro nějž se vžil název „finské podivno“. Jak se tyto žánry vyvíjely po roce 2010 a jaká témata v současné finské próze mimo jiné rezonují? Malá nápo­ věda: často se jedná o záležitosti, o nichž se ve Finsku dosud mlčelo.

Historický román: násilí na ženách a stigmatizace Poté, co Sofi Oksanen vydala úspěšný román Očista (č. 2010), začalo se hovořit o nové vlně historického románu psané­ ho zejména autorkami, které se zaměřují na dosud tabuizovaná témata, například válečné násilí na ženách a menšinách.

Výraznou představitelkou této vlny je Katja Kettu a její román Porodní bába (č. 2015) o palčivé kapitole finských dě­ jin – spolupráci s nacistickým Německem za druhé světové války. Kettu píše o kru­ tém jednání se ženami, ale i příslušníky ugrofinských menšin, jako jsou Sámové a Marijci. Podobné téma i kulisy finského Laponska zvolila pro svou kratší prózu Paní Plukovníková (č. 2019) renomovaná autorka Rosa Liksom. Ve Finsku ve tři­ cátých letech sílí fašismus a mladá hlav­ ní hrdinka se zamiluje do sadistického, o téměř třicet let staršího muže. Domácí násilí v textu bobtná podobně jako násilí válečné.

Historické tabu otevírá též Tommi Kinnunen, „finská Elena Ferrante“, jak ho nazval největší finský deník Helsingin Sa­ nomat. V románu Ei kertonut katuvansa (Neřekla, že lituje, 2020) zachycuje pouť žen vracejících se po roce 1945 z nor­ ského pracovního tábora. Finská společ­ nost je považovala za nacistické děvky

a nespravedlivě vinila z vypálení Laponska.

Kinnunen vypráví jejich příběhy bez toho­ to ideologického zabarvení.

Je to

moje tělo

Finské autorky i po roce 2010 věnují po­ zornost ženskému tělu a tělesnosti. K již poměrně zavedenému tématu poruchy 3

příjmu potravy přibylo právo rozhodovat o svém těle a těhotenství, obchod s ná­ hradním mateřstvím či detabuizace men­ struace.

Mentální anorexii, ale také vztahu k vlast­ nímu tělu obecně a násilí na ženách se vě­ nuje Laura Lindstendt v ambiciózním románu Oneiron (č. 2017), kde se setkává sedm žen v bezčasí mezi životem a smrtí.

Knihu charakterizuje postmoderní hra s li­ terárními útvary. Podobný princip textové koláže využívá nekorunovaná královna finského podivna Johanna Sinisalo v dys­ topickém románu Jádro Slunce (č. 2015).

Pomocí fiktivních útržků ze slovníků, zá­ konů a článků líčí konzervativní společ­ nost s přísně vymezenými rolemi mužů a žen, jejíž uspořádání připomene Příběh služebnice Margaret Atwood.

Obchod s náhradním mateřstvím a zne­ užívání žen ve státech bývalého východ­ ního bloku v posledních letech literárně zpracovává Sofi Oksanen. Zabývá se jím v románech Norma (č. 2016) s fantask­ ním motivem čarovných vlasů a Psí park (č. 2020), který umístila na Ukrajinu.

V literatuře pro mládež najdeme odtabui­ zovanou tělesnost například v díle Siiri Enoranty. Její fantasy román Tuhatkuo­ levan kirous (Tisícsmrtná kletba, 2018) se odehrává v prostředí čarodějnické školy připomínající svět Harryho Potte­ ra, ovšem zde je ke kouzlení potřeba po­ užít a obětovat něco ze svého těla: třeba pramínek vlasů či chlup, popřípadě men­ struační krev. První menstruace se tak v životě mladých čarodějek stává velmi vítanou událostí, o níž se čile diskutuje.

Děti mají noční můry a počítače Současnou finskou literaturu pro mladší děti charakterizuje otevřenost ve zpraco­ vání těžkých témat, hororové prvky i mo­ tiv počítačových her a programování.

V ilustrované knize Stínidla (č. 2019) Maiji a Anssi Hurmeových se setkáme s per­ sonifikovaným steskem, který se objevu­ je poté, co někdo zmizí nebo umře. Ville 4

Tie­täväinen zachycuje v grafickém romá­ nu Vain pahaa unta (Samé noční můry, 2013) zlé sny své dcerky. Vykresluje ri­ tuál, jak se nočního děsu zbavit a vyzrát na něj. Na legrační strašidla, ale třeba i vílí trus či ektoplazmu narazíme také v sérii pro menší děti Strašidelný krámek (č. dva díly 2020) autorky Magdaleny Hai s ne­ bojácnou devítiletou hrdinkou v hlavní roli.

Do dětské literatury pronikají rovněž IT technologie a počítačové hry. Za po­ zornost stojí hravé naučné knihy o pro­ gramování, počítačích a internetu Hello Ruby (č. 2017, 2019) od spisovatelky a vý­ tvarnice Lindy Liukas či šestidílná sci-fi Kepler62 (č. 2018–2019) finsko-norského dua autorů Tima Parvely a Bjørna Sortlanda s ilustracemi Pasiho Pitkänena, v níž počítačová hra zavede děti z dysto­ pického světa až na expedici do dalekého kosmu.

Ekodystopie, ekothriller, ekosatira Ekologická témata severské literatuře v současnosti dominují a také na finském knižním trhu rostou jako houby po deš­ ti v žánrech dystopických, detektivních i humoristických. Příkladem je postmo­ derní textová koláž Antihrdina (č. 2019) autorky slovenského původu Alexandry Salmely, kde se setkávají dva protichůd­ né světy: ekofašistická totalitní republika a kapitalistický stát zaměřený na spotře­ bu. To v satirickém románu Betoniporsas (Betonový zátaras, 2018) Mikko-Pekky Heikkinena se v regionech hroutí tradiční agrární kultura. Městský bloger brojí proti přistěhovalectví venkovanů do města pod heslem „náplavy v Helsinkách nechceme“, zatímco Červený kříž v uprchlickém tábo­ ře uprostřed parku zajišťuje venkovanům přísun vody. Heikkinen se inspiroval svě­ tovou uprchlickou krizí vyvolanou válkou v Sýrii a postavil ji na hlavu.

S celosvětovou odezvou se setkala eko­ lo­gická dystopie Strážkyně pramene (č. 2014) od autorky Emmi Itäranty, si­ tuovaná do světa po velké přírodní ka­ tastrofě, v němž se povážlivě ztenčily zásoby vody. Dospívající hrdinka Noria žije ve vojenské diktatuře a snaží se ochránit vodní pramen. Dystopický svět na prahu ekologické katastrofy líčí také román Tai­ vas (Nebe, 2018) spisovatelky jménem Piia Leino. Vypráví o společnosti, která zkolabovala po občanské válce. Hranice země se uzavřely a nacionalistická dikta­ tura se snaží své občany ukolébat virtuál­ ní realitou.

Přistěhovalci, uprchlíci a populismus Finská společnost se potýká s pravicovým populismem, což dokládá i skutečnost, že je v tamním parlamentu silně zastoupená nacionalistická strana Praví Finové.

O fiktivní straně Popula napsala v ro­ ce 2012 román uznávaná autorka Pirjo Hassinen. Knihu podle populistické stra­ ny pojmenovala a věnovala se také ne­

zaměstnanosti, šedé ekonomice, rasismu či sexismu. V titulu Terminaali (Terminál, 2013) spisovatele Hannua Raittily pátrá otec po odpovědi na otázku, proč se z je­ ho dcery stala islamistická terorist­ ka.

O globalizaci a uprchlické krizi píše Raittila s typickým kousavým humorem. Do kůže mladé uprchlice se pro změnu dostane­ me v dystopickém titulu pro mládež Tääl­ tä minä karkaan (Padám odsud, 2020) od Sari Peltoniemi. Její text se zabývá dětskou zkušeností s válkou, ale také prá­ vy menšin.

S balkánskými přistěhovalci se setkáme v pozoruhodných románech Pajtima Statovciho, který je kosovského původu.

V jeho debutovém románu Moje kočka Ju­ goslávie (č. 2016) se střetává chladné Fin­ sko s teplokrevnou balkánskou obrazností a do popředí se dostává rovněž LGBT tema­ tika. S těmito prvky autor pracuje i ve své nejnovější próze Bolla (2019) oceněné lite­ rární cenou Finlandia.

Píšu o sobě, tedy jsem Finská literatura nedávno zaznamenala doslova boom autofikce, inspirovaný nej­ spíše úspěchem šestidílné autobiografie Můj boj (č. 2016) norského autora Karla Oveho Knausgårda. Také finští spisovatelé rádi píšou o svém zdánlivě nudném životě.

Jeden z nich dotáhl autofikci k dokonalosti a titul po sobě dokonce pojmenoval: Jussi Seppänen (2020). Seppänen v knize po­ pisuje svůj boj s vážnou nemocí, ale také trable s láskou. S vlastním psychickým one­ mocněním se v grafickém románu Armo (Milosrdnost, 2017) vyrovnává též Emmi Valve a učí se mít ráda samu sebe i s úz­ kostnou poruchou.

Komplikovaný vztah s matkou řeší drama­ turgyně a spisovatelka Saara Turunen v ro­ mánu Rakkaudenhirviö (Láskobluda, 2015).

S humorem popisuje, jak se vzepřela přání matky, aby byla nenápadnou, poddajnou ženou a stala se například uklízečkou. Místo toho nastoupila uměleckou dráhu.

5

Žánr autofikce si vyzkoušely i zavedené autorky Anja Snellman, jež se v titulu Antautuminen (Podvolení, 2015) zaobí­ rá svou přecitlivělostí, či Selja Ahava. Ta se na stránkách kontroverzního titulu En­ nen kuin mieheni katoaa (Než zmizí můj muž, 2017) vyrovnává s nově odhalenou transidentitou svého manžela a rozpadem rodiny. Přirovnává se přitom ke Kryšto­ fu Kolumbovi, který se mylně domníval, že objevil cestu do Indie, a přitom doplul do Ameriky. Za toto připodobnění byla kritizována finskou LGBT komunitou i mla­ dou generací čtenářů na čtenářské sociál­ ní síti Goodreads.

Senioři jako naděje Věk dožití patří v severských zemích k nej­ vyšším v Evropě, a tak není divu, že se hr­ diny próz stále častěji stávají senioři, kteří zdaleka nepatří do starého železa. Čiper­ né stařenky z domova důchodců odha­ lují zločiny v krimitrilogii Minny Lindgren Babičky (č. 2015, 2016) navzdory nesro­ zumitelnosti moderního světa i vlastní za­ pomnětlivosti a chudobě.

Tuomas Kyrö stvořil postavu vtipně na­ bručeného staříka, který si získal srdce Finů natolik, že se dočkal celého humo­ ristického cyklu. První kniha Mrzout, kde kaž­ dá kapitola začíná zlidovělou hláš­ kou „to jsem se zas jednou dožral“, vyšla ve Finsku v roce 2010 (č. 2017). Miláčkem finského publika se stala také činorodá babička komiksové kreslířky Anni Nykänen, která si život užívá plnými doušky – série komiksových stripů Mummo (Ba­ bička) vychází knižně od roku 2010 a dnes čítá už pět dílů. Postavu Babičky a Mrzou­ ta spojuje až nečekaná pokrokovost myš­ lení například ve vztahu k přistěhovalcům a cizincům. Paradoxně tak dávají naději do budoucna mladším generací Finů.

Co se do našeho nástinu trendů v součas­ né finské próze nevešlo? Například obraz moderních partnerských vztahů ovlivně­ ných technologiemi i novými poznatky 6

na poli genderu či detabuizace některých duševních onemocnění. Stranou jsme ne­ chali i doznívající krizi maskulinity a oba­ vy z úpadku západní společnosti, které ve finské literatuře rezonovaly začátkem milénia, či stále aktuální „love/hate“ vztah k Rusku, v němž se střetává fascinace roz­ háranou slovanskou duší s kritikou nedo­ držování lidských práv, k němuž v Rusku dlouhodobě dochází.

V tomto ohledu bude zajímavé sledovat, kam se výše nastíněný výběr aktuálních témat bude ubírat v budoucnu a zda ně­ které z nich ve finské literatuře zakotví na delší čas. ▪

Tradice, multijazyčnost a mnohožánrovost. Současná finskošvédská literatura Jan Dlask

Ve více než pětapůlmilionovém Finsku žije výrazná švédskojazyčná menšina čí­ tající necelých tři sta tisíc osob. Má na­ příklad to privilegium, že její rodná řeč je druhým úředním jazykem země. Pojem finskošvédská literatura pak označuje tu část literatury pocházející z Finska, kte­ rou ve své mateřštině tvoří právě finští Švédové. Jejich literatura je jako minorit­ ní poměrně malá: švédsky tištěné knihy ve Finsku mívají průměrně nižší náklady než díla publikovaná finsky, a ne každému z autorů se podaří v překladu proniknout na finskojazyčný knižní trh či se v originá­ lu uplatnit ve Švédsku. Na druhou stra­ nu je švédskojazyčných autorů v zemi relativně mnohem víc, než by se dalo předpokládat z podílu finských Švédů na finském obyvatelstvu, za čímž stojí výrazná kulturní tradice daná historicky.

Finové si své švédskojazyčné literatury váží, což dokládá fakt, že dané tituly bý­ vají v zemi často odměňovány literárními cenami, včetně té nejsledovanější, romá­ nové ceny Finlandia. Tu za svá díla získali v posledních letech například Bo Carpelan (2005), Kjell Westö (2006) a Ulla-Lena Lundberg (2012). Westö a Monika Fagerholm za své knihy z let 2013, re­ spektive 2019 zase obdrželi Cenu Severské rady za literaturu udělovanou nejlepšímu dílu ze zemí evropského Severu.

Tradiční versus

nové

V období po přelomu tisíciletí se v této menšinové literatuře stále ještě do jisté míry uplatňuje tvorba v rámci jejího tra­

dičního žánru, měšťanského a psycholo­ gického románu s typickou jednohlasnou ich-formou a perspektivou jedné osoby.

Představiteli tohoto žánru jsou především Peter Sandelin a Bo Carpelan, jehož ro­ mán Berg (Hora, 2005) je stejně tak jako jiná jeho díla založený na obrazu světa vy­ tvářeného pomocí fantazie a smyslů. Ví­ ce autorů a autorek ale již dává přednost novému směru finskošvédské prózy, který se etabluje od 90. let 20. století a kte­ rý je spojován s postmodernismem. Je pro něj charakteristické odvážné překra­ čování literárních konvencí, vypravěčská vybroušenost, mnohohlasnost, rozbíjení hranice mezi skutečností a fikcí, parodič­ nost, vícero časových rovin včetně rych­ lých historických přesunů, problematizace samotného vyprávění, intertextualita či „multimediálnost“ – texty obsahují odka­ zy na jiné kulturní žánry včetně populární kultury a mohou též samy v sobě stírat hranici mezi žánrem vysokým a nízkým například tím, že využívají prvky thrilleru a detektivního románu.

Multijazyčnost a multikulturalita Charakteristickým rysem zmíněného no­ vého směru je zanevření na izolované a do sebe zahleděné prostředí finsko­ švédské menšiny. K tomu slouží různo­ rodější jazyk: autoři opouštějí dřívější snahu vytvářet iluzi jednojazyčné švéd­ skojazyčné skutečnosti a užívají na­ opak ze své zkušenosti důvěrně známé mnohojazyčnosti s tím, že do textů mísí zejména finštinu, angličtinu či ruštinu.

7

Díla jsou i na obecné rovině jazykově experimentálnější než dříve, například imitují a parodují různé způsoby mluvy.

Rovněž využívají nová Vråkören je vilová čtvrť na mořském pobřežíprostředí: nedaleko od Helsi- zatímco nek. Dětská psycholožka Robin se sem po několika letech vradříve bylo zvykem psát o finských Švédech cí, aby ochránila svou matku Henriku před šikanou ostatních obyvatel čtvrti, která se mezitím změnila ve zbohatlický žijících na maloměstě, dnes jeresort oblíbeným pro společenskou smetánku. Vyrostly tu moderní domy s obřídějištěm velkoměsto a skoky pak mi panoramatickými okny a vysokými a cizina, zdmi zabraňujícími zvědavým pohledům. Pod luxusním povrchem cosi vře. Všichni tu bývají vedle časových i geografické. mají strach, děti i dospělí. Někdo zhanobil místní hřbitov, špitá se o obchodu s drogami, v minulosti tu došlo k záhadným úmrtím Například dílo De vackra kusinerna a čtvrtí se opět potuluje tajemný muž s kuší.

(Krásné sestřenice, 2008) od MikaelyMístní Sundström Strömberg-Schalin) matky na Robin naléhají,(nyní aby pomohla jejich dětem, které jsou situací ohroženy nejvíce. Robin však není připravena na to, se odehrává jak na řídce obydleném ven­ že stopy míří přímo do její vlastní rodiny a charitativní organizace, kterou spoluzaložila Jak tato organizace ve skutečkově, tak i její v matka. urbánním prostředí helsin­ nosti funguje? A jak její činnost souvisí s tajemstvími, která pečlivě skrývá každá z rodin ve Vråkören?

Bude mít Robintaké dostatek sil ských finských Švédů, ale ve snově čelit zdrcující pravdě o svém životě? exotických oblastech Montany a (dříve finského, dnes ruského) Vyborgu. Román Vänd om min längtan (Obrať mou tou­ hu, 2016) od Ann-Luise Bertell vypráví příběh zklamané ženy zkoušené osudem, která se rozhodne opustit život na finském venkově a hledá štěstí v Kanadě. Ve fin­ skošvédských dílech se v době posledních desetiletí též odráží větší multikulturnost současné finské společnosti: na popisu partnerských vztahů s cizinci z dalekých zemí (Marianne Backlén) či adopcí tam­ ních dětí (Marianne Peltomaa) jsou te­ matizovány otázky střetu různých kultur, nepochopení jinakosti starší generací, či přímo rasismu. Román Johanny Holmström Asfaltoví andělé (č. 2014) se ode­ hrává v prostředí smíšeného manželství muže ze severu Afriky a finskošvédské islámské konvertitky. Fenomén větší fin­ ské multikulturality možná nejlépe ilustru­ je Zinaida Lindén, Ruska žijící ve Finsku a píšící švédsky o ruském, ale i japonském milieu.

ISBN 978-80-7473-463-2

Historie a třída Na rozdíl od dřívějška jsou v současnosti jedněmi z nejčastějších finskošvédských prozaických děl historické romány, kom­ binované se zobrazením určité spole­ čenské třídy, respektive vztahů mezi pohlavími. Možná „nejpostmodernějším“ finskošvédským autorem píšícím o ději­ 8

nách a stavícím na parodizaci, spojování faktů a fikce, nespolehlivém vypravěči, magickém realismu či surrealismu je Lars Sund, jenž dokončil svou oceňovanou tzv. siklaxskou trilogii v roce 2003. Ulla-Lena Lundberg je autorkou románu Marsi­ pansoldaten (Marcipánový voják, 2001) odehrávajícího se za druhé světové války; oproti velkým událostem bojů na frontě je předkládán obrázek života rodiny v době konfliktu. Dílo Is (Led, 2012) se odehrává v poválečné době na šérách, kde si budu­ je svůj domov mladá farářská rodina.

O něco mladší Kjell Westö je autorem širokých historických panoramat z Finska doby 20. století, v nichž z perspektivy jednotlivců a rodin řeší mj. otázky moder­ nizace, finskošvédské identity a so­ciál­ního či třídního postavení. Jeho kolektivní ro­ mán Där vi en gång gått (Kudy jsme kdysi chodívali, 2006) se odehrává během první poloviny 20. století. Zpra­covává osudy tří

rodin z různých spo­lečenských tříd, ari­ stokratické, střední a dělnické, a to na po­ zadí finské občanské války z roku 1918 – stejně tak jako Chiméra 38 (č. 2020), věnující se událostem z pánského klu­ bu několika privilegovaných helsinských finských Švédů v roce 1938, osudovém pro celou Evropu i svět. Třídní otázka je rovněž zdůrazňována v autorově románu Den svavelgula himlen (Sírově žlutá ob­ loha, 2017) z doby od 60. let 20. století až po současnost, a to v podobě vzta­ hu sourozenců z velmi zámožné a moc­ né helsinské rodiny, jejíž tajemství čekají na své odkrytí.

Robert Åsbacka se často zaměřuje na postavy z dělnické třídy. Jeho román Orgelbyggaren (Varhanář, 2008) je ob­ rázkem práce a stárnutí, kdy starší muž účtuje se životem stráveným prací na lod­ ním trajektu a vyrovnává se s trauma­ tem z předčasné smrti své ženy. Carola Sandbacka napsala tradiční a realistická

historická vyprávění o několika genera­ cích měšťanského rodu za druhé světové války. Při popisu rodinných osudů z doby 19. století využil Jörn Donner materiá­ lu z historie vlastní rodiny.

Ženy a dívky – i muži Ve feministické analýze vztahů mezi po­ hlavími ze 70. a 80. let pokračuje i v no­ vém tisíciletí Märta Tikkanen. Její kniha z roku 2010 Emma och Uno. Visst var det kärlek (Emma a Uno. Určitě to by­ la láska) zpracovává obtížné manželství autorčiných prarodičů. V případě dnes již přímo kultovní spisovatelky Moniky Fagerholm a jejích následovnic lze hovo­ řit až téměř o samostatné škole, temati­ zující bolestný vývoj dívek či mladých žen v prostředí s protichůdnými nároky, spo­ luurčovaný spo­lečenským po­stavením, sexuální orientací či jiným marginalizu­ jícím faktorem. Fagerholm ve svých dí­ lech vytváří výstřední fiktivní univerzum scén mysli a podvědomí a rovněž mnoha různých a opakujících se tematik, jejichž pojednání paradoxně bývá zároveň jak banální a triviální, tak i vážné a tragické.

Děje se točí kolem mnohostranných lid­ ských vztahů lásky i pomsty. Autorčiny texty, plné slovních hříček a bohatých jazykových rejstříků, charakterizuje speci­ fický rytmus založený na opakování.

Román Den amerikanska flickan (Ame­ rická dívka, 2004) s prvky thrilleru a pro­ zaické balady je postaven na příběhu dvou dívek ve fiktivním prostředí, tematizuje ženskou a dívčí identitu a prezentuje magické prostory nabité významy. Jeho samostatné pokračování má název Glit­ ter­scenen (Třpytivá scéna, 2009). Zatím poslední autorčinou knihou je Vem dödade bambi? (Kdo zabil bambiho?, 2019), mj. vyprávění o ženském přátelství i rivalitě a o rozpadu rodiny, které se vy­ dává po stopách dávné události brutálního znásilnění. Román byl čten v sou­vislosti s programem hnutí #metoo, 9

tedy upozorňováním na násilí na ženách.

Toto téma je mj. rovněž přítomné jak ve Westöově knize z roku 2013, tak v jeho nejnovějším románu Tritonus (Tritón, 2020) o věhlasném dirigentovi ve středním věku, potýkajícím se s rozpadem vztahu a s traumatem z prožitého teroristického útoku.

Jako autorčinu pokračovatelku lze uvést Hannele Mikaelu Taivassalo, která pí­ še rovněž literaturu označovanou jako dystopická. Je autorkou románu se sur­ realistickými a mystickými motivy Fem knivar hade Anders Krapl (Andrej Krapl měl pět nožů, 2007). Dílo In Transit (2016) zpracovává osudy čtyř lidí navracejících se do venkovského prostředí vlastního dětství a vypořádávajících se s vášní a tou­ hou. O bolesti a krutosti života mladých žen a jejich identitě, někdy z autobiogra­ fické perspektivy, píší také Sanna Tahva­ nainen či Emma Juslin, jež v románu Frida och Frida (Frida a Frida, 2007) očima dvou vypravěček popisuje jednak třídně margi­ nalizovanou a rozpadající se rodinu, jednak lesbickou lásku. Malin Kivelä se zaměřuje na popisy neidylického dětství. V románu z roku 2006 Du eller aldrig (Ty anebo ni­ kdy) vystupuje žena s autistickými rysy; dílo Hjärtat (Srdce, 2019) pojednává o vy­ pjaté situaci ženy, jejíž novorozený syn trpí vrozenou srdeční vadou. Tematiku mateř­ ství, ale i šílenství či zla a dobra pojednává román Johanny Holmström Själarnas ö (Ostrov duší, 2017), a to prostřednictvím tragických příběhů dvou žen odehrávají­ cích se s odstupem čtyřiceti let.

Určitou protiváhu této ženské a dívčí lite­ ratury představují díla spisovatelů Fredrika Långa, Henrika Janssona či Kaje Korkey-Aha. Jsou psaná z perspektivy mladších mužů a popisují manželství, boj mezi pohlavími, muže v roli „losera“ a po­ stavy „věčných chlapců“ hledajících vlast­ ní identitu, kteří nejsou schopní dospět a žít v partnerském vztahu či najít místo ve společnosti. Vztah k manželce upnuté na akademickou kariéru a ke svým dospě­ 10

lým dětem řeší i hlavní postava novináře a básníka v románu Petera Sandströma Laudatur (S vyznamenáním, 2016).

Mnohožánrovost – i do budoucna

Pro vícero z výše zmíněných autorů pla­ tí, že po prvotních pokusech psát básně, povídky či dramata přešli raději k tvorbě románové, které si dnešní literární scéna cení nejvíce. Toho je příkladem také slibný a nadějný autor Philip Teir, původně bás­ ník a povídkář, který v roce 2017 publikoval již svou druhou prózu, román o životních volbách a lžích a také o dětství a dospě­ losti s názvem Så här upphör världen (Tak končí svět), zaměřující se i na ekologickou tematiku.

To ale neznamená, že se švédsky ve Finsku kromě románů jiné žánry nepěstují. Vyni­ kající renomé má například finskošvédská povídka. U finských Švédů je rovněž oblí­ bená esejistika; z poslední doby uveďme sbírky esejů založené na dosavadních ži­ votních zkušenostech autorek, tedy knihu Sary Ehnholm Hielm Och hjärtat, det var mitt (A srdce, to bylo mé, 2018) o ročním pobytu v Římě, četbě a psaní vlastní knihy, a Merete Mazzarelly Om livets mening (O smyslu života, 2017), pojednávající otáz­ ky životního smyslu pomocí reflexí součas­ ného světa, který je plný ostrých protikladů.

Finskošvédská literatura se před více než sto lety etablovala především díky lyrice.

Současné finskošvédské básnictví bývá zvykem rozdělovat na tradiční a na inspiro­ vané tzv. jazykovým materialismem. Jako představitele druhého směru zmiňme ales­ poň Ralfa Andtbacku, autora sbírky Wun­ derkammer (2008), jež má představovat určitý kabinet kuriozit a princip náhodného výběru, v němž se vytváří poezie ze sbírání a o sbírání.

I finskošvédská literatura pro děti a mlá­ dež, pyšnící se světoznámo u spisovatelkou Tove Jansson, má mladším generacím čtenářů dodnes co říci. Oblíbenými jsou Linda Bondestam, Malin Klingenberg nebo Karin Erlandsson.

Příběhy, které si chcete nechat vyprávět

Všechna práva výro

bce a

tní vlas ků

g Da

–

17

– 94

vy hr az

T ři

e růž

en

a.

–C

Be zs

Dm

o uh

p3 –

lasu

AK3 36

je vý

roba kopií

á ozov , pronájem, veřejné prov

éa ov las ozh ní, r

ji n

ní íře éš

– aOgn–eH 79 1o tB4o–okTři růže – CD in 4 minuty D – AK mp3 8 hod Natt och 429 –7 las hod Nik in 1 5m i nu t–

CD 2

1

to

n

On eH ot K4 –A

CD

té

ok Bo

Všechna práva výro

ení té to nahrá vky zakázáno.

29

Ni kla sN at to ch

j

so u

ah

lu dí

rá vk yz

k áv pr

ak

ch

áz án o.

ký ors aut hla

ak

oz ov án í,

áz án o.

roz av

rá vk yz

so n u né to vy ej té eř hr ní az ,v íře l as m en éš a. tní áje ji n Be ků ron zs éa au ií, p o uh tor sov ský ko p lasu hla ba ch p roz o r j , e í ý n v ráv k vý u je zová dílu jso roba kopií ou,hvlaesřejné provo u vyhrazen, ap.rB oneázjesm

j

v

e

ah

lu dí

a áv pr

pr ov

na

k áv pr

ch

ch

e Vš

ký ors aut

sov

ků

éa

tní vlas

jiné š íř

b ce a

ýr ob c

Všechna práva výro

b ce a

tní vlas ků lu dí

rá vk yz

k áv pr

ak

ch

áz án o.

ký ors aut j

so u

ah

Po dlouhá desetiletí nebyla finskými Švé­ dy příliš produkována díla literatury main­­‑ streamové. Dnes má ale i fenomén se­ verské detektivky své finskošvédské ná­ sledovníky i následovnice: vedle Torstena Petterssona přeloženého do češtiny v le­ tech 2011–2014 zmiňme z poslední doby detektivní romány Evy Frantz či Karin Erlandsson.

Po celé 20. století fungovaly na finsko­ švédském knižním trhu dva hlavní konku­ renční nakladatelské domy, Söderströms a Schildts, jejichž stále užší a užší spolu­ práce vedla v únoru 2012 k vzájemné fúzi.

Ta se za poslední léta stala jednou z nejvý­ raznějších, nejdiskutovanějších a nejkon­‑ troverznějších událostí švédskojazyčné literární scény ve Finsku, neboť panova­ ly značné obavy z monopolizace literární branže a ztráty rozmanitosti. V říjnu 2015 však byl založen dům alternativní s lapi­ dárním názvem Förlaget (Nakladatelství).

Zdá se tak, že mnohožánrová literár­ ní produkce může být u finských Švédů i do budoucích let zachována. ▪

vy hr az

onehotbook.cz

en

a.

Be zs

o uh

lasu

je vý

roba kopií

éa sov hla roz ání, ozov , pronájem, veřejné prov

ji n

ní íře éš

té

11

to

n

Katja Kettu VLČÍ RŮŽE Katju Kettu, autorka bestselleru Porodní bába, je mistrnou vypravěčku dramatických příběhů o historických událostech 20. století. V románu Vlčí růže nás opět zavede do neznámého, ale fascinujícího prostředí – do indiánské rezervace Fond du Lac v Minnesotě. Nežijí tam však jenom indiáni, nýbrž i „Findiáni“ – potomci finských přistěhovalců a původních obyvatel.

12 POHODLNĚ ZAKOUPÍTE TAKÉ V INTERNETOVÉM KNIHKUPECTVÍ WWW.KOSMAS.CZ KNIHY

KNIHY FINSKÝCH AUTORŮ VYDANÉ V PORTÁLE

TUUTIKKI TOLONEN

Strašidelný dopis Ilustrace Pasi Pitkänen, Překlad Alžběta Štollová Příběh Maikki, Hilly a Kaapa přímo navazuje na knihy Strašidelná chůva a Strašidelná cesta. Závěrečný díl volné trilogie ze světa lidí a bubáků, jež v sobě mísí to nejlepší z Roalda Dahla, Astrid Lindgrenové a J. K. Rowlingové.

Děti čeká rozhodující bitva! Povede se jim s pomocí Strážce, Velkého Ducha Župana a bubáků zahnat temné síly zpět pod zem?

TIMO PARVELA

Koumákův blog Ilustrace Pasi Pitkänen Překlad Michal Švec Pate dostal úkol na prázdniny: má si psát deník.

Psát „deník“ je zastaralé, tak začne psát blog, který sdílí se svými spolužáky (dobře známou Ellou, Hannou, Tukkou, Sampou, Provokatérem a ostatními). O prázdninách se Pate nikam nechystá, na návštěvu k nim však přijede „ten emu“. Ale kdo ten emu asi je? Pate je koumák, a proto usoudí, že ten emu nemůže být nikdo jiný než velký nelétavý pták. To je jasné! A tak začne pro kamaráda připravovat hnízdo. Ten emu je ale jiný ptáček.

A o dobrodružství s ním není nouze.

obchod.portal.cz 13

„Nejzajímavější z finské literatury jsou kratší žánry“ Viola Parente-Čapková působí jako literární vědkyně na Univerzitě v Turku. Z finštiny překládá poezii, prózu a titulkuje filmy. Je rovněž autorkou mnoha odborných textů o finské literatuře, podílela se například na naučné publikaci Moderní skandinávské literatury 1870–2000. Se svým manželem Antoniem Parentem získala v roce 2004 Státní cenu za překlad a propagaci finské literatury. Ptala se Ema C. Stašová.

Z finštiny překládáte od devadesátých let, kdy česky vycházelo mnohem méně severských knih než dnes. Jak náročné tehdy bylo finský román u nakladatele prosadit? A nemusíte dnes, vzhledem k boomu severské literatury, nabídky naopak odmítat?

Odpovím – jak jinak – na základě vlastní zku­ še­ no­ sti. První překlady poezie i prózy jsem v 90. letech publikovala časopisecky, což jsem vždycky doporučovala začínajícím pře­ kladatelům. Prvním větším překladem byl pak překlad „malého románu“ Miky Waltariho, ke kterému mě přizvala Markéta Hejkalová; vě­ děla, že jsem o Waltarim napsala diplomovou práci. Knížka s názvem Plavovláska, obsahující jeden Markétin překlad a jeden můj, vyšla v na­ kladatelství Hejkal. Podobně mě pak v druhé polovině 90. let oslovil pan nakladatel Ivo Že­ lezný; první román jsem přeložila „na zakázku“, druhý jsem mu už nabídla sama. Pro One Wo­ man Press jsem navrhla román Johanny Sinisa­ lo Ne před slunce západem.

V posledních cca patnácti letech jsem překla­ dy románů skutečně spíš odmítala a věnovala se především překladu kratších žánrů. Jednak z praktických důvodů (při intenzivní badatel­ ské a pedagogické činnosti zbývá na překlá­ dání méně času), jednak proto, že je považuji ve finské literatuře za daleko zajímavější než romány. Opravdu dobrých románů ve finštině není mnoho, zatímco poezie, povídek a jiných kratších textů ano.

Jak vzpomínáte na své překladatelské začátky? Zažila jste si při převodu finštiny do češtiny nějaký „aha moment“?

Těch bylo spousta a přicházejí nové. Překládání je proces a často dojdete k řešení, které vám v tu chvíli přijde skvělé, ale za nějakou dobu

14

už byste daný problém řešila jinak. O mnohých otázkách diskutujeme s manželem, který pře­ kládá (mj.) z finštiny do italštiny.

K nejúspěšnějším románům nyní patří tituly z kategorie takzvané nové vlny historického románu, které jsou psané převážně ženami.

Proč se finské autorky, jako je Sofi Oksanen nebo Katja Kettu, podle vás obracejí do historie a jaká témata nastolují?

Jmenované autorky jsou součástí širšího trendu, který trvá už nějakou dobu. V mnoha (nejen) evropských zemích se prosadily spisovatelky, které zobrazují historické události z pohledu dosud marginalizovaných skupin, jako jsou ženy a dívky. Chtějí pokračovat v procesu zpochybňování tradičního pojetí světové i národní historie jako velkého příběhu, kde je hlavním protagonistou člověk-muž. Často vedou dialog s vývojem v historických a jiných humanitních vědách, například s mikrohistorií, postkoloniálními a genderovými studii, které se zase inspirovaly a inspirují literaturou. Každá autorka či autor má přitom svá specifická témata.

U Sofi Oksanen je to estonská historie a osu­ dy žen a dívek ze zemí bývalého Sovětského svazu. Můžeme ji tedy řadit např. k autorkám a autorům tzv. literatury krvavých zemí, tj. ze­ mí východní Evropy nejkrutěji postižených totalitními hrůzami 20. století. Zároveň její díla nabízejí nový pohled na finskou historii a na finský přístup k těmto zemím.

Podobné je to i u Katji Kettu, která tematizu­ je kolonialismus v nejrůznějších souvislostech.

Kromě příběhů ze zemí bývalého Sovětského svazu a z finské historie i z prostředí tzv. fin­ diánů, potomků amerických původních obyva­ tel a finských přistěhovalců do USA. Je dobře, že se jejich knihy překládají, hlavně do „západ­ ních“ jazyků, kde je problematika sovětského imperialismu pořád ještě velmi okrajová.

Jaká další témata rezonují v současné finské próze? A jak je to s poezií?

To je těžká otázka, témat je samozřejmě ob­ rovské množství. Jde také o to, na jaký druh literatury se člověk dívá. Nejviditelnější je pochopitelně literatura, která dostává ceny a kterou propagují literární agenti a velká na­ kladatelství; kromě ní vychází spousta knih, kterým se této pozornosti nedostane, aniž by byly méně zajímavé, často spíš naopak. Silně přítomná jsou samozřejmě ekologická témata, mj. v ekologických dystopiích, které zaplavily knižní trh nejen ve Finsku a dominují i v litera­ tuře pro mládež. Ale ekologie je široký pojem a v širším slova smyslu je přítomná v každém literárním díle. Pokud pojem zúžíme např. na zobrazení vztahu k živé i neživé přírodě, je fascinující sledovat jeho vývoj v literatuře Fin­ ska od nejstarších písemných i ústních pamá­ tek do současnosti. Ústní lidová tradice včetně zaklínadel je v současné poezii stále silně pří­ tomná, dokonce i v poezii vizuální, dostupné mj. na stránkách digitální a experimentální poe­zie nokturno.fi.

Ve své akademické kariéře se zabýváte i literaturou menšin. Jaká jsou specifika současné finské literatury psané v menšinových jazycích? Co by podle vás stálo za to přeložit do češtiny?

Literatura menšin se ve Finsku dostala do širší­ ho povědomí až v posledních dvou desetiletích, daleko později než např. Švédsku. Je obtížné, ale o to zajímavější srovnávat jednotlivé men­ šiny a jejich statut v rámci literárních institucí.

Finskošvédská literatura má samozřejmě úpl­ ně jiné postavení než literatura sámská či díla psaná např. somálskou menšinou ve Finsku.

Literatura menšin je tradičně mnohojazyčná, a to nejrůznějším způsobem. Na tom všem ne­ ní vůbec nic nového, nové je to, že se kultuře menšin věnuje daleko více prostoru v médiích.

Nejlepším příkladem je Alexandra Salmela, autorka slovenského původu píšící finsky, ab­ solventka finštiny na FF UK v Praze. Z překla­ datelských dluhů bych zdůraznila ten, který existuje vůči mnohojazyčné sámské literatuře – díky záslužné práci badatelů a překladate­ lů se s ní čeští čtenáři už začali seznamovat a spolu s nimi se těším na další překlady.

Otitulkovala jste hned několik finských filmů, které se v poslední době probojovaly do české kinodistribuce, například Druhou stranu naděje Akiho Kaurismäkiho nebo třeba pozoruhodný černobílý snímek

Foto: Minna Numminen-Jalava

Nejšťastnější den v životě Olliho Mäkiho.

Jaké výzvy jste při překladu řešila? A co z finské kinematografie vás osobně nejvíc oslovuje?

Filmů, především z finštiny, ale i z jiných jazyků jsem otitulkovala opravdu hodně, naposledy debut režisérky Jenni Toivoniemi, který šel loni v ČR do distribuce pod názvem Víkend na chatě. Titulky jsou výborným tréninkem překlada­ telské disciplíny, když do nich musíte vtěsnat co nejadekvátnější překlad dialogů včetně sty­ lové roviny, často i nejrůznější intertextuální narážky. Je to dobrá průprava např. pro pře­ kládání poezie, i když jde samozřejmě o úplně jiný žánr. Překládat v titulcích typický humor Akiho Kaurismäkiho je krásná práce. Kauris­ mäki a filmy typu Olliho Mäkiho (režiséra Juhy Kuos­ manena) patří k dílům finské kinemato­ grafie, která mě oslovují nejvíc. Jsou to příběhy „obyčejných lidí“ z historie a současnosti, často využívající poetiku typu under­statement; jako příklad můžou posloužit některé filmy Markkua Pölönena a Klause Häröa. Z dnes už klasických děl mám ráda filmy Mikka Niskanena, Rauniho Mollberga a Pirkko Honkasalo, která je známěj­ ší jako dokumentaristka. Je skvělé, že díky ak­ tivitám Skandinávského domu se i čeští diváci měli a mají možnost seznamovat také s mno­ hými méně komerčními finskými filmy. ▪

15

„Když si s autorem sednu, je radost si jeho knihu napsat česky“ Jan Marek Šík vystudoval finštinu a švédštinu. Působí coby odborný asistent na Masarykově univerzitě a je vedoucím brněnské pobočky Skandinávského domu. Jeho nejnovějším překla­ datelským počinem je román Chiméra 38 současného finskošvédského autora Kjella Westöa, oceněný Cenou Severské rady za literaturu. Ptal se Petr Kujal.

Jak jsi se k Westöovi a překladu Chiméry 38 dostal?

Román posbíral řadu ocenění, čemu myslíš, že vděčí za takový úspěch?

V originále kniha vyšla v srpnu 2013 a já asi měsíc nato letěl přes Helsinky, kde jsem sa­ mozřejmě zamířil k letištnímu knihkupectví.

A všude viděl finský překlad Chiméry. O tom, kdo je to ten Westö, jsem měl jen dost matné povědomí. Nicméně jsem si zrovna říkal, že jestli chci v překládání udělat díru do světa, je načase najít si nějakého „svého“ autora. Na­ psal jsem agentům o knihu, nadšeně ji pře­četl, kus přeložil a začal obesílat nakladatelství. Od­ povědi byly zamítavé (když už nějaké). Kousek jsem ale udal do Tvaru. Když pak Chiméra získala Cenu Severské rady, vychrlil jsem nové kolečko mailů, protože jsem se domníval, že tohle se už musí prodat samo. Neprodalo a já se mohl konejšit jen tím, že stejně jako porotci (a na rozdíl od českých nakladatelů) poznám kvalitu…

Skandinávci na Westöovi oceňují, že přibližuje kritické historické momenty. Což samo o so­ bě není nic zvláštního, to už je mainstream, ale na Chiméře se mi líbí, že není přehnaně expresivní, nesnaží se prvoplánově šokovat.

Naopak se některým věcem vyhýbá, nedo­ říkává, nezobrazuje přímo, jako by se za ně autor vnitřně styděl.

Příběh překladu pokračoval až v roce 2019, kdy se o mém úryvku v Tvaru dozvěděl Jan Dlask z FF UK, který zrovna vydal u Pavla Mer­ varta monografii o finskošvédské literatuře.

A já byl najednou nečekaně postaven takřka před hotovou věc: že tentýž nakladatel by Chiméru chtěl vydat.

Za což jsem rád, protože ta kniha prostě má něco do sebe. Odehrává se v době, kdy je další válka v Evropě už na spadnutí, ale lidé stále dokáží před budoucností zavírat oči.

Hrdinku, která si v sobě už dvacet let ne­ se trauma z občanské války, v níž její rodina stála na straně poražených, zaměstná takový typický liberální metropolitní snob, který má o „nižších“ třídách jen dosti mlhavé představy, avšak zároveň se rád vnímá jako jejich přítel.

Vyvine se mezi nimi zvláštní vztah, který však zůstává ve stínu událostí, jež ani jeden z nich nemůže ovlivnit.

16

Jaká jsou podle tebe specifika při překladu finskošvédské literatury?

Největším specifikem je ona jedinečná per­ spektiva, jež se v Chiméře nejkonkrétněji pro­ jevuje ve švédských názvech míst, která do podvědomí českých čtenářů pronikla (po­ kud vůbec) ve finských verzích. Finština a Fi­ nové přitom v knize hrají zcela marginální roli, proto bylo třeba promyslet, jak s místními názvy nakládat. Předestřu, že výsledkem je nepřekvapivě kompromis, který někdy využí­ vá i finských názvů tam, kde autor zásadně používá švédské.

Co dalšího z finskošvédské literatury by si podle tebe zasloužilo překlad do češtiny?

Tak rozhodně další Westö. Například ve svém nejnovějším románu Tritonus (2020) vykročil ze svého typického prostředí historických Hel­ sinek do oblasti finských šér a do současnosti, dokonce blízké budoucnosti, a dotýká se i té­ matu pandemie.

Z „lehčích“ žánrů bych poukázal na young adult fantasy trilogii od Marie Turtschaninoff o třináctileté Maresi, která se musí probíjet krutým světem krutých mužů. Obecně mě fascinuje, jak je finskošvédská literatura pes­ trá a i objemná – člověk by vůbec nehádal, že finských Švédů je mnohem míň než třeba obyvatel Brna.

Kromě překládání sám i píšeš (fantasy trilogii Rituál). Je pro tebe při práci těžké rozlišovat mezi rolemi spisovatele a překladatele?

Překladatel a spisovatel mají společné mi­ nimálně to, že oba musejí tu stejnou knihu napsat od začátku do konce. Dále pak jejich činnost spočívá v neustálé snaze adekvátně vyjadřovat myšlenky, ať už vlastní, nebo ně­ koho jiného. Překládání je prostě dřina. A co teprve, když se překladateli do rukou dostane text nevalné kvality, který by si podle jeho mí­ nění zasloužil mírnější korekce... To se mi pak honí hlavou, nakolik člověk chce/musí být věr­ ný originálu, či by měl angažovat své dřímající literární ambice a textu vypomoct. Beru to ale jako spíš extrémní případ. Když si s autorem sednu, což se mi, troufám si říct, s Westöem stalo, je pro mě radost si jeho knihu napsat česky. Popravdě mě při překladu někdy napa­ dají slovní spojení, která se mi natolik zalíbí, že bych si je nejraději „ukradl“ do svého tex­ tu a v překladu použil nějaká chudokrevněj­ ší – ale pak mi to stejně nedá, protože třeba pro Chiméru jsem prostě chtěl udělat maxi­ mum. ▪

Foto: Petra Antalová

Proč pěstovat jen zeleninu?

Další díl oblíbené série s kocourkem Fiškusem a dědou Pettsonem

hostbrno.cz

17

FINŠTÍ LAUREÁTI NOBELOVY CENY ZA LITERATURU 1939

Frans Eemil Sillanpää

FINŠTÍ LAUREÁTI CENY SEVERSKÉ RADY ZA LITERATURU ROK LAUREÁT ZA KNIHU 1963

Väinö Linna

Pod Severkou (Täällä Pohjantähden alla)

1973

Veijo Meri

Kersantin poika

1975

Hannu Salama

Siinä näkijä missä tekijä

1977

Bo Carpelan (finšv.)

I de mörka rummen, i de ljusa

1985 Antti Tuuri Pohjanmaa 1998

Tua Forsström (finšv.)

Efter att ha tillbringat en natt bland hästar

2004

Kari Hotakainen

Na domácí frontě (Juoksuhaudantie)

2010

Sofi Oksanen

Očista (Puhdistus)

2014

Kjell Westö (finšv.)

Chiméra 38 (Hägring 38)

2020

Monika Fagerholm (finšv.)

Vem dödade bambi?

Český název uvádíme jen u knih, které byly vydány v českém překladu. finšv. = finskošvédský/á autor/ka

18

Výpravná publikace

o Finsku

121

120

LA PO NS KO : DO MO V SA NTA CLA US E

Claus pocház í Každý ví, že Santa ších je jednou z největ z Lapo nska a dnes í ve Finsku . turisti ckých atrakc

nejen pro cestovatele

FINSKO

letech kého boomu v 50. i Od počátku turistic legendu o Santa Clausov 20. století, který rozšířil Finska rok píše Santovi do v Laponsku, každý dětí z celého světa. Švédský o více než půl milionu finskéh m konkurentem í Jultomten je největší přicház enně každod však Santy. Do Laponska ji z Finska, Spojeného přes 32 000 dopisů, nejčastě děti a Japonska, v nichž království, Itálie, Polska přání. odhalují svá vánoční čně každoro kruh polární Santa Claus a severní tu návštěvníků a můžete přitáhnou půl milionu třiceti národností. Naštěstí í potkat turisty zhruba ých jazyků, ale i základn Santa zná několik evropsk ně. fráze v čínštině a japonšti

Ochrana legendy

na Santa ve Finsku odbornicí u Sinikka Salokorpi je pro ministerstvo obchod ící Clause a vytvořila í verzi o Santovi“, zahrnuj a průmyslu „oficiáln I když kých Santových šatů. i fotografie autentic tónu, definuje více m zábavné v psaná že je brožurka code. Říká, mimo jiné, než jen předepsaný dress ten ie se zahraničními Santy, ní i když panuje harmon ve Finsku. „Jde o obchod jediný pravý Santa žije pi. podnik,“ říká Salokor bitvu – Santa je velký

FINSKO

Ve Finsku je mnoho Santů, pro jednoho člověka je to příliš mnoho práce

Úžasné

FREE EBOOK

Zajímavé

fotografie

& APP

Podrobné

souvislosti

mapy

Santa Claus je ve Finsku

velká věc

SE SANTA CLAUS EM TEMAT ICKÉ PARKY druhé pojmem, dokud jej během Severní polární kruh nebyl mu příliš i němečtí vojáci, ale nikdo světové války neoznačil Eleanor sem v roce 1950 přijela nevěnoval pozornost, než k této příležitosti byla postavena Roosevelt na návštěvu; ím Roosevelt se stala neoficiáln jednoduchá chatrč. Paní v níž dnes vesnice Santa Clause, patronem rozrůstající se poštu.

Santa Clause a Santovu najdete obchody, kancelář roce 1998, patří k největším Santa park, otevřený v Santou. Pouhé turisty ve spojitosti se finským lákadlům pro „park“ polárního kruhu našel 2 km od hlavní oblasti Vydáte-li uměle vytvořené jeskyně. důmyslné umístění uvnitř najdete na kopec Syväsenvaara, se 200 metrů směrem fotografie atrakce. Digitálně vyrobená kouzelné sáně a další i když dvě minuty – jde o oblíbený, se Santou je k mání za podíl: společnosti chtějí svůj drahý suvenýr. Ale i další také. design jsou tu k dostání vánoční potřeby a finský

ara parku, uvnitř pohoří Syväsenva Magická jeskyně v Santa Laponska, kde í hlavní město finského v Rovaniemi, neoficiáln jsou Vánoce po celý rok ve svém oficiálním domově Santa a jeho manželka kopce na finsko-ruské hranici v Korvatunturi, 480 m do

ňuje

cestuje helikoptérou, upřednost Ačkoliv Santa Claus občas Rudolfa pro přepravu svého soba

tří může sice pramenit z příběhu Dávání vánočních dárků ale čerstvě narozenému Ježíškovi, mudrců přinášejících dary až do konce 19. století rozšířené. vánoční obdarovávání nebylo e za zvyklostí, které dnes považujem Tehdy bylo zavedeno mnoho tradice

Každoročně jsou Santovi doručeny stovky tisíc dopisů, i ty, na kterých se píše lakonické „Santa, severní pól“ nebo „Sobí ulice“, vždy doputují až k severnímu polárnímu kruhu ve Finsku

• Úžasné fotografie • Historie, kulturní souvislosti, dnešní trendy • Přírodní fenomény • Současná společnost, umění a architektura • Mapy a zajímavosti formát 150x223 mm 288 stran, cena 690 Kč

finština Tato příručka vám umožní pohotově se dorozumět v běžných i nouzových situacích na cestách a při komunikaci s cizinci, a to i pokud jste v jazyce úplným začátečníkem.

Důraz je kladen na praktickou aktivní komunikaci, přehlednost a snadnou orientaci v textu.

finština konverzace

konverzace

pro školní výuku • 70 studijních poznámek

• Pečlivě vybraná aktuální slovní zásoba • Přehled gramatiky s příklady • Dvojbarevný tisk pro lepší přehlednost hesel

finštiny

s praktickými příklady

O B S A H KO N V E R Z AC E

• • • • • •

2 600 vět a frází 1 600 slovíček v tématech 6 000 hesel ve slovníku Výslovnost Doporučení a upozornění Užitečné přílohy

finština

finsko-český česko-finský

ISBN 978-80-87062-84-5

...nejen do školy

www.lingea.cz

hřbet 26,5 hřbet 9 mm

Praktické jazykové příručky o finštině Knihy i on-line přístupy

šikovný gramatikaslovník současné

S A HOUBJSEA H S L O V N Í K U atických • 36jevů 000 hesel y • 5 000 příkladů, idiomů a frází příkladů • 59 000 překladů • 69 stran konverzačních okruhů vhodných jímavosti

ISBN 978-80-7508-205-3

finsko-český a česko-finský

finsko-český česko-finský

Čísla Všeobecné výrazy Určování času Barvy a rozměry Veřejné nápisy Cestování Ubytování Stravování Na dovolené Sport a volný čas Nakupování Nouzové situace Bydlení Rodina Práce a brigáda Komunikace Oboustranný slovník Gramatika Praktické informace

šikovný slovník

www.lingea.cz

gramatika současné italštiny

ika šikovný slovník

hřbet 15 mm

konverzace se slovníkem a gramatikou

www.lingea.cz |  /Lingea.cz

Bibliografie překladů finské literatury do češtiny 2008–2020 Finská literatura u nás zažívá v posledních le­ tech doslova zlaté období. Nikdy dříve nevy­ cházelo tolik finských knih v češtině jako nyní a Česká republika se i celosvětově drží mezi zeměmi s největším počtem vydaných fin­ ských titulů. V letech 2008–2020, která pokrý­ vá tato bibliografie, se čtenáři mohli seznámit s bezmála dvěma sty novými literárními pře­ klady knih finské provenience, ročně vychází kolem dvacítky titulů. Kromě etablovaných současných spisovatelů, jako jsou Pasi Ilmari Jääskeläinen, Katja Kettu nebo Sofi Oksanen, se daří představovat nové autory a stejně tak vydávat i klasiky – stálicí je zejména Mika Wal­ tari, jehož bestsellerové romány vycházejí zno­ vu a znovu, ale vedle toho se v češtině objevují i jeho další, dosud nepřeložená díla. Podobné je to s knihami autorky mumínků Tove Jansson a humoristy Arta Paasilinny.

Vyhledávaný českými nakladateli je zejména současný román a žánrová beletrie – značné oblibě se těší fantastika označovaná jako fin­ ské podivno a humoristická próza. Vycházejí i finské detektivky, ale počtem titulů se nemo­ hou rovnat krimi z ostatních severských zemí.

Daleko více než dříve se na naše knižní pul­ ty dostává finská literatura pro děti, objevuje se také komiks a literatura faktu. Zmínku za­ slouží i ediční projekty hned několika povídko­ vých výborů a jedné antologie lyriky, za nimiž stojí čeští překladatelé a pedagogové.

Tato bibliografie mapuje české překlady fin­ ské literatury v teritoriálním smyslu – zahrnuti jsou tedy autoři finskojazyční i švédskojazyční, případně finští autoři píšící anglicky. Časové rozpětí vychází z předchozí bibliografie vyda­ né v rámci sborníku Suomi a my, která končí rokem 2007. V seznamu uvádíme pouze knižní překlady vydané tiskem a audioknihy. Nejsou tedy zahrnuta periodika, elektronická média (ani e-knihy), tiskem nevydaná dramata, pře­ klady pro rozhlas apod.

Autoři jsou v bibliografii řazeni podle české abecedy, stejně tak názvy knih. Přechýlená podoba jména je uvedena v závorce pouze u autorek, jejichž příjmení na obálce přechý­

20

lil český nakladatel. Antologie jsou uvedeny pod jménem editora/ů. Za tučně vysázeným názvem českého vydání následuje v kulatých závorkách a kurzívou název originálu. U titulů, kterým se od roku 2008 dostalo nového vy­ dání, uvádíme v závorce poznámku o vydání a také informaci o vydání prvním. Opakované vydání téhož titulu (knižní i audioknižní) je od­ sazeno na nový řádek. Imprinty nakladatelství zmiňujeme jako nakladatele knihy (zpravidla v souladu se Souborným katalogem ČR). Údaj o počtu stran vychází z katalogizační metodiky Národní knihovny ČR (uvádí se poslední číslo­ vaná strana, u nestránkovaných knih všechny strany).

Za pomoc s doplněním údajů a s jejich kontro­ lou děkujeme všem zapojeným překladatelům.

Bibliografii sestavil Michal Švec.

Mapa světa podle počtu překladů finské literatury v různých obdobích na webu FILI: https://fili.fi/en/literary-exports/worldmap-of­ -finnish-literature

POUŽITÉ ZKRATKY ed. – editor/ka eds. – editoři Il. – ilustroval/a Pozn. – poznámka Přel. – přeložil/a s. – stran(y) vyd. – vydání ? – nejistý údaj

AHAVA, Selja Co padá z nebe (Taivaalta tippuvat asiat). Přel. Michal Švec. Beta, Praha 2019. 245 s.

AHOLA, Tapani; FURMAN, Ben Nikdy není pozdě na spokojený tým. Model dvojité hvězdy (Tuplatähti. Työpaikan hyvä henki ja kuinka se tehdään). Přel. Johana Sandqvist. Portál, Praha 2017. 135 s.

AHONEN, Jaakko; AHONEN, Lauri Sojčák (Pikku Närhi). Přel. Richard Klíčník (z anglického? překladu). Argo, Praha 2016. 128 s.

AHONEN, Janne; HOLOPAINEN, Pekka Jako orel královský (Kuningaskotka). Přel. Alena Lawrenzová a Petr Hybský (z anglického? pře­ kladu). Olympia, Praha 2014. 203 s.

AHONEN, JP Belzebubové (Belzebubs). Přel. Naďa Špetláková (z anglického originálu). Paseka, Praha 2020.

121 s.

ARO, Jessikka Putinovi trollové (Putinin trollit). Přel. Lenka Fárová (z finského originálu s přihlédnutím k autor­ skému překladu do angličtiny). N media, Praha 2020. 376 s.

CARLSON(OVÁ), Kristina Na konec světa (Maan ääreen). Přel. Vladimír Piskoř. Dybbuk, Praha 2014. 174 s.

Zahradník pana Darwina (Herra Darwinin puutarhuri). Přel. Vladimír Piskoř. Mladá fronta, Praha 2011. 109 s. ČERMÁK, Jan (ed.)

Kalevala Eliase Lönnrota a Josefa Holečka v moderní kritické perspektivě (Kalevala). Přel.

Josef Holeček. Academia, Praha 2014. 1113 s. 5., komentované vyd. eposu (1. vyd. českého překladu eposu Josef Holeček, Praha 1894–1895).

DONNER, Kai Reinhold Na Sibiři mezi Samojedy (Siperian samojedien keskuudessa 1911–1913 ja 1914). Přel. Anežka Melounová. Dauphin, Praha – Podlesí 2018. 331 s.

FÁROVÁ, Lenka; PARENTE-ČAPKOVÁ, Viola; DLASK, Jan (eds.)

Lesní lišky a další znepokojivé příběhy. Antologie finských fantastických povídek (zastoupení autoři: Pasi Ilmari Jääskeläinen, Leena Krohn, Anne Leinonen, Tiina Raevaara, Johanna Sinisalo, Jyrki Vainonen, Maarit Verronen). Přel. Martina Bendová, Kateřina Janoušková, Anna Jirásková, Laura Kauppinenová, Tomáš Pavelka, Soňa Wojnarová, Eliška Zoubková. Pistorius & Olšanská, Příbram 2016. 125 s.

Za letních nocí se tu nespí lehce. Antologie povídek z finského severu (zastoupení autoři: Hanna Hauru, Mikko-Pekka Heikkinen, Antti Hyry, Katja Kettu, Eeva Kilpi, Henni Kitti, Maritta Lintunen, Siiri Magga-Miettunen, Rosa Liksom, Timo K. Mukka, Maria Peura, Joni Skiftesvik).

Přel. Zuzana Burdová, Karolína Horká, Hana Kalábová, Laura Kauppinenová, Petr Kujal, Ivona Mendelová, Eva Rýdza, Blanka Schůtová, Dominika Střížková, Eliška Turčanová, Zuzana Vorlíko­ vá. Pistorius & Olšanská, Příbram 2019. 135 s.

FURMAN, Ben Nikdy není pozdě na šťastné dětství. Jak překonat minulost (Ei koskaan liian myöhäistä saada onnellinen lapsuus). Přel. Johana Sandqvist. Portál, Praha 2015. 119 s.

Toníkův zlý sen… a jak mu s ním babička pomohla (Ollin painajainen). Přel. Johana Sandqvist.

Portál, Praha 2020. 31 s. Il. Mathias Weber.

HAI, Magdalena Strašidelný krámek a příšerný lechtiprášek (Painajaispuoti ja kamala kutituspulveri). Přel. Mi­ chal Švec. Pikola, Praha 2020. 58 s. Il. Teemu Juhani.

Strašidelný krámek a ztracené zuby (Painajaispuoti ja hampaat hukassa). Přel. Michal Švec.

Pikola, Praha 2020. 58 s. Il. Teemu Juhani.

HANUŠOVÁ, Jitka (ed.)

Finská čítanka (zastoupení autoři: Virpi Hämeen-Anttila, Juha Hurme, Emmi Itäranta, Pasi Ilmari Jääskeläinen, Katja Kettu, Tuomas Kyrö, Rosa Liksom, Pipsa Lonka, Harry Salmenniemi, Annu Silfverberg, Johanna Sinisalo). Přel. Lenka Fárová, Jitka Hanušová, Vladimír Piskoř, Ema Stašová, Martina Šímová, Alžběta Štollová, Michal Švec. Labyrint, Praha, 2018. 241 s. Pozn. Zrcadlové vyd. finských originálů a českých překladů.

21

HAUTALA, Marko Bába motyka (Kuokkamummo). Přel. Linda Dejdarová. Knižní klub, Praha 2016. 318 s. Šeptající dívka (Kuiskaava tyttö). Přel. Linda Dejdarová. Knižní klub, Praha 2017. 239 s.

HAVUKAINEN(OVÁ), Aino; TOIVONEN, Sami Tatu a Patu. Superhrdinové (Tatu ja Patu supersankareina). Přel. Lenka Fárová. Albatros, Praha 2013. 54 s.

Tatu a Patu. Vesmírné dobrodružství (Tatun ja Patun avaruusseikkailu). Přel. Lenka Fárová.

Albatros, Praha 2013. 54 s.

HEIKKINEN, Mikko-Pekka Sobí mafie (Poromafia). Přel. Anežka Melounová Křístková. Argo, Praha 2019. 389 s.

HIEKKAPELTO(VÁ), Kati Kolibřík (Kolibri). Přel. Linda Dejdarová. Host, Brno 2016. 412 s.

Bezbranní (Suojattomat). Přel. Linda Dejdarová. Host, Brno 2018. 330 s.

HILTUNEN, Pekka Černé ticho (Sysipimeä). Přel. Barbora Špronglová. Argo, Praha 2014. 394 s.

Finské pouto (Vilpittömästi sinun). Přel. Barbora Špronglová. Argo, Praha, 2013. 411 s.

HILTUNEN, Simo V rouše beránčím (Lampaan vaatteissa). Přel. Linda Dejdarová. Bookmedia, Ostrava 2019. 451 s.

HIRVONEN, Elina Až vyprší čas (Kun aika loppuu). Přel. Jana Mašková. Dobrovský s. r. o. – Knihy Omega, Praha 2015. 181 s.

HOLMSTRÖM(OVÁ), Johanna Asfaltoví andělé (Asfaltsänglar). Přel. Ondřej Vimr. Kniha Zlín, Zlín 2015. 353 s.

Hush Baby (Hush Baby). Přel. Helena Matochová. Kniha Zlín, Zlín 2016. 366 s.

HOTAKAINEN, Kari Neznámý Kimi Räikkönen (Tuntematon Kimi Räikkönen). Přel. Ondřej Kučera (z anglického? překladu). Timy Partners, Praha 2020. 278 s.

Role člověka (Ihmisen osa). Přel. Vladimír Piskoř. Dybbuk, Praha 2011. 253 s.

Slovo boží (Jumalan sana). Přel. Vladimír Piskoř. Dybbuk, Praha 2012. 269 s.

HUIKARI, Olavi Zázračné stromy (The Miracle of Trees). Přel. Jiří Pilucha (z anglického originálu). Dokořán, Praha 2019. 57 s.

HUOTARINEN(OVÁ), Vilja-Tuulia Místo ženy (Naisen paikka). Přel. Marika Kimatrai. Dauphin, Praha – Podlesí 2011. 89 s.

HURME, Maija; HURME, Anssi Stínidla (Varjostajat). Přel. Alžběta Štollová. Cesta domů, Praha 2019. 40 s.

ITÄRANTA, Emmi Strážkyně pramene (Teemestarin kirja). Přel. Michal Švec. Plus, Praha 2014. 286 s.

JÄÄSKELÄINEN, Pasi Ilmari Den falešné kočky (Väärän kissan päivä). Přel. Vladimír Piskoř. Paseka, Praha 2018. 314 s.

Literární spolek Laury Sněžné (Lumikko ja yhdeksän muuta). Přel. Vladimír Piskoř. Paseka, Praha 2015. 317 s.

Magický průvodce městem pod pahorkem (Harjukaupungin salakäytävät). Přel. Vladimír Piskoř.

Paseka, Praha 2017. 332 s. Pozn. existují dvě různé verze románu, s odlišným koncem.

JANSSON(OVÁ), Tove Bláznivé léto (Farlig midsommar). Přel. Libor Štukavec. Albatros, Praha 2011. 189 s. 3. vyd.

(1. vyd. 1994).

Cestovat nalehko (Resa med lätt bagage). Přel. Jana Holá. Orsini, Praha 2017. 171 s. Čarodějův klobouk (Trollkarlens hatt). Přel. Libor Štukavec. Albatros, Praha 2010. 206 s. 4. vyd.

(1. vyd. 1984). (audiokniha) Mumínci a čarodějův klobouk. OneHotBook, 2018. 3 hod. 56 min. Účinkuje Vladi­ mír Javorský. Čarovná zima (Trollvinter). Přel. Libor Štukavec. Albatros, Praha 2012. 170 s. 5. vyd.

(1. vyd. 1977).

22

Jak to bylo dál aneb Knížka o Muminkovi, mimle a malé Mie (Hur gick det sen?). Přel. Dagmar Hartlová, přebásnil Radek Malý. Argo, Praha 2018. 24 s.

Kniha léta (Sommarboken). Přel. Helena Chvojková. Plus, Praha 2011. 142 s.

Kometa (Kometen kommer). Přel. Libor Štukavec. Albatros, Praha 2010. 203 s. 3. vyd.

(1. vyd. 1995). (audiokniha) Mumínci a kometa. OneHotBook, 2018. 3 hod. 34 min. Účinkuje Vladimír Javorský.

Muminek. Kompletní kreslené stripy Tove Janssonové, svazek 1–5 (Moomin, The Complete Tove Jansson Comic Strip) Přel. Libuše Trávníčková, Luboš Trávníček (z anglických originálů). Argo, Praha 2009, 2009, 2010, 2011, 2011. 95, 84, 104, 110, 86 s.

Muminek a narozeniny (Moomin and the Birthday Button). Přel. Dominika Křesťanová (z anglic­ kého originálu). Argo, Praha 2011. 26 s.

Muminek a noční dobrodružství (Moomin and the Moonlight Adventure). Přel. Dominika Křes­ ťanová (z anglického originálu). Argo, Praha 2011. 26 s.

Muminek a sníh (Moomin and the Winter Snow). Přel. Dominika Křesťanová (z anglického origi­ nálu). Argo, Praha 2011. 26 s.

Pozdě v listopadu (Sent i november) Přel. Libor Štukavec. Albatros, Praha 2020. 234 s. 2. vyd.

(1. vyd. 1997).

Tatínek a moře (Pappan och havet). Přel. Libor Štukavec. Albatros, Praha 2014. 285 s. 2. vyd.

(1. vyd. 1998). (audiokniha) Mumínci. Tatínek a moře. OneHotBook, 2020. 5 hod. 52 min. Účinkuje Vladimír Javorský.

Tatínek píše paměti (Muminpappans memoarer). Přel. Libor Štukavec. Albatros, Praha 2016.

238 s. 4. vyd. (1. vyd. 1985).

JÄRVELÄ, Jari Dívka s bombou (Tyttö ja pommi). Přel. Barbora Špronglová. Argo, Praha 2015. 232 s.

Komu hlava sejde (Se kun tulee viimeiseksi). Přel. Vladimír Piskoř. Cosmopolis, Praha 2020. 261 s.

JOHANSSON, J. K. Laura (Laura). Přel. Michal Švec. XYZ, Praha 2015. 203 s.

Noora (Noora). Přel. Michal Švec. XYZ, Praha 2015. 236 s.

Venla (Venla). Přel. Michal Švec. XYZ, Praha 2016. 180 s.

KAARLA, Riina; KAARLA, Sami Zvířecí agenti. Noví kamarádi (Täältä tullaan, lemmikit!). Přel. Ema C. Stašová. Bambook, Praha 2020. 104 s.

KANKIMÄKI, Mia Ženy, které mi nedají spát (Naiset joita ajattelen öisin). Přel. Martina Šímová. Motto, Praha 2020. 436 s.

KETTU, Katja Můra (Yöperhonen). Přel. Lenka Fárová. Argo, Praha 2017. 382 s. (audiokniha) Bookmedia – Audiotéka, Praha 2017. 10 hod. 46 min. Účinkuje Pavla Gajdošíková.

Porodní bába (Kätilö). Přel. Jitka Hanušová. Argo, Praha 2015. 327 s. (audiokniha) OneHotBook, 2016. 11 hod. 12 min. Účinkují Pavla Beretová, Jaroslav Plesl, Jan Vlasák.

Sběratel dýmek (Piippuhylly). Přel. Jitka Hanušová. Argo, Praha 2016. 235 s.

KETTU, Katja; ANDERSSON, Jan Brloh (Peräkammarin poika). Přel. Jitka Hanušová. Argo, Praha 2020. 136 s.

KINNUNEN, Tommi Čtyřcestí (Neljäntienristeys). Přel. Lenka Fárová. Argo, Praha 2015. 328 s. (audiokniha) Audiotéka, Praha 2018. 8 hod. 17 min. Účinkuje Simona Postlerová.

Vystrkov (Lopotti). Lenka Fárová. Argo, Praha 2018. 362 s.

KORHONEN, Riku Lékařský román (Lääkäriromaani). Přel. Kateřina Kollerová, Adéla Miklasová. Dauphin, Praha 2014. 429 s.

KUKKONEN, Janne Lapka. Poklad tří králů. První díl (Voro). Přel. Jitka Hanušová. Fragment, Praha 2019. 94 s. Kolo­ roval Kévin Bazot.

23

Lapka. Poklad tří králů. Druhý díl (Voro). Přel. Jitka Hanušová. Fragment, Praha 2019. 109 s.

Koloroval Kévin Bazot.

Lapka. Poklad tří králů. Třetí díl (Voro). Přel. Jitka Hanušová. Fragment, Praha 2020. 93 s.

Koloroval Kévin Bazot.

KUNNAS, Mauri; KUNNAS, Tarja Nejveselejší kniha o autech (Hurjan hauska autokirja). Přel. Magdalena Břenková (z anglického? překladu). Grada, Praha 2014. 45 s.

Nejveselejší kniha o pirátech (Apua, merirosvoja!). Přel. Magdalena Břenková (z anglického? překladu). Bambook, Praha 2015. 36 s. Školní výlet do vesmíru (Kaikkien aikojen avaruuskirja). Přel. Jana Bílková (z anglického? překla­ du). Bambook, Praha 2016. 48 s.

KYRÖ, Tuomas Mrzout (Mielensäpahoittaja). Přel. Ema Stašová. Argo, Praha 2017. 173 s. Il. Štěpán Dančo.

LANDER(OVÁ), Leena Rozkaz (Käsky). Přel. Vladimír Piskoř. Argo, Praha 2013. 291 s.

LAUNIKARI, Mika; PUUKARI, Sauli (eds.)

Multikulturní poradenství. Teoretické základy a osvědčené postupy v Evropě (Multicultural Guidance and Counseling). Přel. Zuzana Hadj Moussová, Libuše Mohelská (z anglického originá­ lu). Dům zahraničních služeb MŠMT pro Centrum Euroguidance, Praha 2009. 291 s.

LEHTOLAINEN, Leena Bodyguardka (Henkivartija). Přel. Lenka Fárová. Argo, Praha 2014. 291 s.

Bodyguardka II. Lev práva (Oikeuden jalopeura). Přel. Lenka Fárová. Argo, Praha 2014. 274 s.

Krev v jezeře (Veren vimma). Přel. Markéta Hejkalová. Hejkal, Havlíčkův Brod 2010. 280 s.

Ostrov s majákem (Tuulen puolella). Přel. Jitka Hanušová. Hejkal, Havlíčkův Brod, 2009. 302 s.

Spirála smrti (Kuoleman spiraali). Přel. Lenka Fárová. Hejkal, Havlíčkův Brod 2009. 313 s.

Zasněžená žena (Luminainen). Přel. Markéta Hejkalová. Hejkal, Havlíčkův Brod 2008. 282 s.

LEIKAS, Antti Skřítek (Tonttu). Přel. Vladimír Piskoř. Paseka, Praha 2019. 213 s. Il. Martin Svoboda.

LEINO, Marko Past (Ansa). Přel. Linda Dejdarová. Knižní klub, Praha 2013. 426 s.

LIKSOM, Rosa Paní plukovníková (Everstinna). Přel. Lenka Fárová. Kniha Zlín, Praha 2019. 155 s. Život je jen náhoda (Väliaikainen). Přel. Vladimír Piskoř. Pistorius & Olšanská, Příbram 2020. 149 s.

LINDGREN, Minna Babičky. Den zkázy (Ehtoolehdon tuho). Přel. Vladimír Piskoř. XYZ, Praha 2016. 277 s.

Babičky. Mrtvý kuchař (Kuolema Ehtoolehdossa). Přel. Vladimír Piskoř. XYZ, Praha 2015. 300 s. (audiokniha) XYZ, 2016. 10 hod. 37 min. Účinkuje Daniela Bartáková.

Babičky. Na útěku (Ehtoolehdon pakolaiset). Přel. Vladimír Piskoř. XYZ, Praha 2016. 322 s.

Naštvaná vdova (Vihainen leski). Přel. Vladimír Piskoř. XYZ, Praha 2019. 252 s.

LINDSTEDT(OVÁ), Laura Oneiron (Oneiron). Přel. Barbora Musilová. Argo, Praha 2017. 389 s.

LIPSON(OVÁ), Katri Kosmonaut (Kosmonautti). Přel. Vladimír Piskoř. Argo, Praha 2016. 173 s.

Zmrzlinář (Jäätelökauppias). Přel. Vladimír Piskoř. Argo, Praha 2014. 263 s.

LIUKAS, Linda Hello Ruby. Dobrodružné programování (Hello Ruby. Adventures in Coding). Přel. Ondřej Novák (z anglického originálu). Dynastie, Praha 2017. 112 s.

Hello Ruby. Velká cesta do nitra počítače (Hello Ruby. The Great Journey Inside the Computer).

Přel. Jana Mandelíková (z anglického originálu). Dynastie, Praha 2019. 88 s.

Hello Ruby. Výprava do internetu (Hello Ruby. Expedition to the Internet). Přel. Jana Mandelíko­ vá (z anglického originálu). Dynastie, Praha 2019. 99 s.

METSOLA, Aino-Maija Barvy (Colours). Baobab, Praha 2016. 14 s.

Počítání (Counting). Baobab, Praha 2016. 14 s.

24

MOTAI, Hiroko Milion bilion vánočních skřítků (Miljoona biljoona joulupukkia). Přel. Alžběta Štollová (z finského znění). K-A-V-K-A, Praha 2020. 38 s. Il. Marika Maijala.

NÄRHI, Kati Agnes a sedmý host (Seitsemäs vieras). Přel. Jitka Hanušová. Paseka, Praha 2017. 145 s.

NOUSIAINEN, Miika Kořeny (Juurihoito). Přel. Vladimír Piskoř. XYZ, Praha 2017. 301 s.

NYKÄNEN, Harri Cesta černých ovcí (Raid ja mustempi lammas). Přel. Jan Petr Velkoborský. Knižní klub, Praha 2011. 204 s.

OKSANEN, Sofi Baby Jane (Baby Jane). Přel. Linda Dejdarová. Odeon, Praha 2014. 170 s. Čas ztracených holubic (Kun kyyhkyset katosivat). Přel. Linda Dejdarová. Odeon, Praha 2013.

313 s.

Norma (Norma). Přel. Linda Dejdarová. Odeon, Praha 2016. 322 s.

Očista (Puhdistus). Přel. Jan Petr Velkoborský. Odeon, Praha 2010. 296 s.

(2. vyd.) Odeon, Praha 2019. 296 s.

Psí park (Koirapuisto). Přel. Linda Dejdarová. Odeon, Praha 2020. 408 s.

Stalinovy krávy (Stalinin lehmät). Přel. Linda Dejdarová. Odeon, Praha 2012. 392 s.

PAASILINNA, Arto Chraň nás Pánbůh před Finem (Auta armias). Přel. Anežka Melounová Křístková. Hejkal, Havlíč­ kův Brod 2018. 211 s.

Komu není shůry dáno, dlouho duchem nebude (Herranen aika). Přel. Markéta Hejkalová.

Hejkal, Havlíčkův Brod 2015. 162 s.

Krátká paměť pana rady (Elämä lyhyt, Rytkönen pitkä). Přel. Vladimír Piskoř. Hejkal, Havlíčkův Brod 2009. 174 s.

Nejdelší chobot ve Finsku (Suomalainen kärsäkirja). Přel. Markéta Hejkalová. Hejkal, Havlíčkův Brod 2016. 188 s.

Prostopášný modlitební mlýnek (Rietas rukousmylly). Přel. Markéta Hejkalová. Hejkal, Havlíčkův Brod 2010. 156 s.

Syn boha hromovládce (Ukkosenjumalan Poika). Přel. Jan Petr Velkoborský, Hejkal, Havlíčkův Brod 2009. 214 s. Šťastný muž (Onnellinen mies). Přel. Vladimír Piskoř. Hejkal, Havlíčkův Brod 2012. 158 s.

Tři chlupatá zvířata (Jäniksen vuosi; Hirtettyjen kettujen metsä; Rovasti Huuskosen petomainen miespalvelija). Přel. Jan Petr Velkoborský, Vladimír Piskoř. Hejkal, Havlíčkův Brod 2018. 564 s.

Pozn. Druhá vyd. románů Zajícův rok [1. vyd. 2004], Les oběšených lišek [1. vyd. 2006], Chlupa­ tý sluha pana faráře [1. vyd. 2005]. Živý na vlastním pohřbu (Elävänä omissa hautajaisissa). Přel. Markéta Hejkalová. Hejkal, Havlíč­ kův Brod 2014. 131 s.

PAKKANEN, Outi Vrah na party (Kuolema käy jatkoilla). Přel. Eva Osinová (z německého? překladu). MOBA, Brno 2008. 269 s.

PALLASMAA, Juhani Myslící ruka (The Thinking Hand). Přel. Lubomír Klímek (z anglického originálu). Archa, Zlín 2012.

159 s.

Oči kůže (The Eyes of the Skin). Přel. Michal Janata (z anglického originálu). Archa, Zlín 2012. 85 s.

PANTZAR, Katja Sisu. Odolnost, síla a štěstí po finsku (Nordic Kiss. How I Found My Sisu). Přel. Viola Somogyi (z anglického originálu). Mladá fronta, Praha 2018. 231 s.

PARIKKA, Jussi Geologie médií (The Geology of Media). Přel. Jan Petříček (z anglického originálu). Karolinum, Praha 2020. 201 s.

PARKKINEN(OVÁ), Leena Na řadě je Max (Sinun jälkeesi, Max). Přel. Jitka Hanušová. Argo, Praha 2014. 286 s.

25

PARVELA, Timo Ella a kamarádi (Ella ja kaverit 2) Přel. Alžběta Štollová. Portál, Praha 2018. 131 s. Il. Magda Veverková Hrnčířová.

Ella a superstar (Ella ja Paterock). Přel. Alžběta Štollová. Portál, Praha 2020. 157 s. Il. Magda Veverková Hrnčířová.

Ella v Laponsku (Ella Lapissa). Přel. Alžběta Štollová. Portál, Praha 2019. 131 s. Il. Magda Vever­ ková Hrnčířová.

Ella ve škole (Ella ja kaverit 1). Přel. Alžběta Štollová. Portál, Praha 2017. 116 s. Il. Magda Vever­ ková Hrnčířová.

PARVELA, Timo; SORTLAND, Bjørn Kepler62. Kniha 1: Pozvánka (Kepler62. Kirja 1: Kutsu) Přel. Michal Švec, Jitka Jindřišková (z fin­ ského originálu s přihlédnutím k norskému překladu). Host, Brno 2018. 110 s. Il. Pasi Pitkänen.

Kepler62. Kniha 2: Odpočítávání (Kepler62. Nedtelling). Přel. Jitka Jindřišková, Michal Švec (z norského originálu s přihlédnutím k finskému překladu). Host, Brno 2018. 150 s. Il. Pasi Pitkä­ nen.

Kepler62. Kniha 3: Cesta (Kepler62. Kirja 3: Matka). Přel. Michal Švec, Jitka Jindřišková (z finské­ ho originálu s přihlédnutím k norskému překladu). Host, Brno 2018. 148 s. Il. Pasi Pitkänen.

Kepler62. Kniha 4: Průkopníci (Kepler62. Pionerer). Přel. Jitka Jindřišková, Michal Švec (z norské­ ho originálu s přihlédnutím k finskému překladu). Host, Brno 2018. 128 s. Il. Pasi Pitkänen.

Kepler62. Kniha 5: Virus (Kepler62. Kirja 5: Virus). Přel. Michal Švec, Jitka Jindřišková (z finského originálu s přihlédnutím k norskému překladu). Host, Brno 2019. 186 s. Il. Pasi Pitkänen.

Kepler62. Kniha 6: Tajemství (Kepler62. Hemmeligheten). Přel. Jitka Jindřišková, Michal Švec (z norského originálu s přihlédnutím k finskému překladu). Host, Brno 2019. 182 s. Il. Pasi Pitkä­ nen.

PELO, Riikka Náš všední život (Jokapäiväinen elämämme). Přel. Kateřina Výtisková. Kniha Zlín, Zlín 2017. 511 s.

PELTOLA (PELTOLOVÁ), Sirkku Finský kůň (Suomen hevonen). Přel. Alžběta Štollová. In ČERNÍK, Zbyněk (ed.). Pět severských her. Divadelní ústav, Praha 2012, s. 117–185.

PETTERSSON, Torsten Dej mi své oči (Ge mig dina ögon). Přel. Irena Kunovská. Argo, Praha 2011. 309 s.

Hitlerovi nepřátelé (Hitlers fiender: Berlin oktober 1938 – januari 1939). Přel. Helena Matochová.

Argo, Praha 2014. 227 s.

Skryj mě ve svém srdci (Göm mig i ditt hjärta). Přel. Čeněk Matocha. Argo, Praha 2012. 259 s.

PEURA, Maria Na okraji světla (Valon reunalla). Přel. Vladimír Piskoř. Havran, Praha 2009. 175 s.

PULKKINEN, Riikka Zapomenuté šaty (Totta). Přel. Vladimír Piskoř. Motto, Praha 2013. 318 s.

RAJANIEMI, Hannu Kvantový zloděj (The Quantum Thief). Přel. Daniela Orlando (z anglického originálu). Laser, Praha 2012. 351 s.

Server a dračice (The Server and the Dragon). Přel. Daniela Orlando (z anglického originálu). In STRAHAN, Jonathan (ed.). Nejlepší science fiction a fantasy 2011. Laser, Plzeň 2012, s. 123–132. Žalozpěv za mladého losa (Elegy For a Young Elk). Přel. Daniela Orlando (z anglického originá­ lu). Laser, Plzeň 2011. In STRAHAN, Jonathan (ed.), Nejlepší science fiction a fantasy 2010. Laser, Plzeň 2011, s. 17–32.

RANTANEN, Miska Kalba ve spoďárech (Kalsarikänni). Přel. Jitka Hanušová. Paseka, Praha 2019. 181 s.

REITTU, Ninka Zmáťa & Záhada. Všechno dobře dopadne (Messi ja Mysteeri. Kaikki järjestyy!). Přel. Barbora Musilová. Host, Brno 2017. 42 s.

Zmáťa & Záhada. Vzhůru za dobrodružstvím (Messi ja Mysteeri: Käpälät kohti seikkailua).

Přel. Barbora Musilová. Host, Brno 2018. 41 s.

26

RIMMINEN, Mikko Igelitkové pivo (Pussikaljaromaani). Přel. Vladimír Piskoř. Kniha Zlín, Zlín 2010. 283 s.

RÖNKÄ, Matti Muž s tváří zabijáka (Tappajan näköinen mies). Přel. Jan Petr Velkoborský. Knižní klub, Praha 2011. 199 s.

RÖNKKÖNEN, Henriikka Ze života single ženy (Mielikuvituspoikaystävä ja muita sinkkuelämän perusasioita). Přel. Ema C. Stašová. Motto, Praha 2020. 183 s.

ROPPONEN, Ville Uralské okno (Uralilainen ikkuna). Přel. Petra Hebedová. Pavel Mervart, Červený Kostelec 2018.

221 s.

SAARELAINEN, Tapio A. M. Bílý odstřelovač Simo Häyhä (Sankarikorpraali Simo Häyhä). Přel. Petr Tůma (z anglického pře­ kladu The White Sniper). Mladá fronta, Praha 2019. 263 s.

SAARIKOSKI, Pentti Čas v Praze (Aika Prahassa). Přel. Lenka Fárová. Dybbuk, Praha 2017. 133 s.

Dopis pro mou ženu (Kirje vaimolleni). Přel. Michal Švec. Dybbuk, Praha 2016. 143 s.

SALMELA, Alexandra 27 aneb Smrt vás proslaví (27 eli kuolema tekee taiteilijan). Přel. Barbora Špronglová. Argo, Praha 2012. 327 s.

Antihrdina (Antisankari). Přel. Michal Švec (z finského originálu s přihlédnutím k doplněnému a upravenému autorskému překladu do slovenštiny). Větrné mlýny, Brno 2019. 440 s. Žirafí máma a jiné příšery (Kirahviäiti ja muita hölmöjä aikuisia; Žirafia mama a iné príšery).

Alžběta Štollová (z finského a slovenského originálu). Albatros, Praha 2015. 91 s. Il. Martina Matlovičová.

SARJANEN, Petri Bílá smrt. Příběh legendárního odstřelovače Zimní [sic] války Sima Häyhäho (Valkoinen kuolema). Přel. Vladimír Piskoř. Mladá fronta, Praha 2015. 135 s.

SEECK, Max Věrný čtenář (Uskollinen lukija). Přel. Ema C. Stašová. Cosmopolis, Praha 2020. 386 s.

SEPPÄLÄ, Juha Mr. Smith (Mr. Smith). Přel. Vladimír Piskoř. Havran, Praha 2014. 236 s.

SIEKKINEN, Raija Pan král (Herra kuningas). Přel. Alžběta Štollová. Malvern, Praha 2020. 32 s. Il. Hannu Taina.

SIMUKKA (SIMUKKOVÁ), Salla Bílá jako sníh (Valkea kuin lumi). Přel. Johana Sandqvist. Egmont, Praha 2014. 195 s. Černá jako eben (Musta kuin eebenpuu). Přel. Johana Sandqvist. Egmont, Praha 2014. 142 s.

Rudá jako krev (Punainen kuin veri). Přel. Jitka Hanušová. Egmont, Praha 2013. 228 s.

SINERVO, Helena V domě básnířky (Runoilijan talossa). Přel. Michal Švec. Dybbuk, Praha 2018. 210 s.

SINISALO, Johanna Jádro Slunce (Auringon ydin). Přel. Linda Dejdarová. Odeon, Praha 2015. 336 s.

SNELLMAN(OVÁ), Anja Obchod s mazlíčky (Lemmikkikaupan tytöt). Přel. Linda Dejdarová. Metafora, Praha 2009. 283 s.

Safari klub (Safari Club). Přel. Linda Dejdarová. Metafora, Praha 2009. 390 s.

SONNINEN, Lotta Deník špatných nálad pro matky (Äidin pieni pahan mielen kirja). Přel. Tereza Tabachová (z ang­lického překladu The Little Book of Bad Moods for Mothers). Esence, Praha 2020. 127 s.

Můj deník špatných nálad (Pieni pahan mielen kirja). Přel. Tereza Petrůjová (z anglického překla­ du The Little Book of Bad Moods). Esence, Praha 2019. 112 s. Il. Piia Aho. STATOVCI, Pajtim Moje kočka Jugoslávie (Kissani Jugoslavia). Přel. Jitka Hanušová. Argo, Praha 2016. 247 s.

27

SUPINEN, Miina Säde. Příliš milovaná dívka (Säde). Přel. Martina Šímová. Brána, Praha 2015. 241 s.

SUSI, Pauliina Okno do dvora (Takaikkuna). Přel. Linda Dejdarová. Kalibr, Praha 2019. 430 s.

SVĚTLÍK, Marek E. (ed.)

Finské pohádky I (Suomalaiset kansansadut I). Vybral a přel. Marek E. Světlík. MESS, Praha 2011. 324 s. Il. Daniel Henych. ŠVEC, Michal (ed.)

Bílé přeludy na vlnách. Antologie finské lyriky. Přel. Lenka Fárová, Jitka Hanušová, Michal Kovář, Petr Kujal, Martin Mokrý, Viola Parente-Čapková, Ema C. Stašová, Alžběta Štollová, Michal Švec, Ivona Mendelová Zorn, Jan Dlask, Blanka Knotková-Čapková. Pavel Mervart, Červený Kos­ telec 2020. 323 s. Pozn. Zahrnuje 74 autorů od 16. století do 80. let 20. století.

TAMMINEN, Petri Strýčkova ponaučení (Enon opetukset). Přel. Vladimír Piskoř. Mladá fronta, Praha 2009. 171 s.

TAMMINEN, Tapio Himmler a jeho finský buddha (Himmler ja hänen suomalainen Buddhansa). Přel. Anežka Me­ lounová Křístková. CPress, Brno 2020. 349 s.

TERÄS, Mila Jak liška vymalovala oblohu (Kettu ja värit). Přel. Alžběta Štollová. K-A-V-K-A, Praha 2020. 34 s.

Il. Karoliina Pertamo.

TOLONEN, Tuutikki Strašidelná cesta (Mörköreitti). Přel. Alžběta Štollová. Portál, Praha 2020. 246 s. Il. Pasi Pitkänen.

Strašidelná chůva (Mörkövahti). Přel. Alžběta Štollová. Portál, Praha 2018. 270 s. Il. Pasi Pitkä­ nen. (audiokniha) Audiotéka – Portál, Praha 2019. 7 hod. 11. min. Účinkuje Bára Štěpánová.

TUOMAINEN, Antti Důl (Kaivos). Přel. Vladimír Piskoř. Kniha Zlín, Zlín 2016. 277 s.

Léčitel (Parantaja). Přel. Vladimír Piskoř. Kniha Zlín, Zlín 2012. 178 s.

Malá Sibiř (Pikku Siperia). Přel. Jan Marek Šík. Kniha Zlín, Praha 2020. 248 s.

Moje temné srdce (Synkkä niin kuin sydämeni). Přel. Vladimír Piskoř. Kniha Zlín, Zlín 2015. 266 s.

Než natáhnu brka (Mies joka kuoli). Přel. Vladimír Piskoř. Kniha Zlín, Praha 2018. 261 s.

VALTONEN, Jussi Oni nevědí, co činí (He eivät tiedä mitä tekevät). Přel. Michal Švec. LEDA, Praha 2018. 486 s. (audiokniha) Bookmedia, Ostrava 2018. 24 hod. 5 min. Účinkuje Filip Švarc.

WALTARI, Mika Bosá královna (Kaarina Maununtytär). Přel. Vladimír Piskoř. Hejkal, Havlíčkův Brod 2008. 243 s.

Cizinec přichází (Vieras mies tuli taloon). Přel. Jan Petr Velkoborský. Knižní klub, Praha 2012. 142 s.

V tomto překladu 2. vyd. (1. vyd. v tomto překladu Knižní klub, Praha 2005). Čtyři západy slunce (Neljä päivänlaskua). Přel. Marta Hellmuthová. Hejkal, Havlíčkův Brod 2014.

176 s. 2. vyd. (1. vyd. Vyšehrad, Praha 1976). Pozn. Kritické poznámky Markéta Hejkalová.

Dohra (Jälkinäytös). Přel. Jan Petr Velkoborský. Knižní klub, Praha 2012. 172 s. Il. Ján Petrovič.

2. vyd. (1. vyd. Knižní klub, Praha 2006).

Egypťan Sinuhet (Sinuhe egyptiläinen). Přel. Marta Hellmuthová. Český klub, Praha 2008. 830 s.

10. vyd., v Českém klubu 5. vyd. (1. vyd. Lidová demokracie, Praha 1965).

(11. vyd.) Český klub, Praha 2009. 830 s. V Českém klubu 6. vyd.

(12. vyd.) Český klub, Praha 2010. 830 s. V Českém klubu 7. vyd.

(13. vyd.) Český klub, Praha 2010. 830 s. V Českém klubu 8. vyd.

(14. vyd.) Český klub, Praha 2011. 830 s. V Českém klubu 9. vyd.

(15. vyd.) Český klub, Praha 2013. 830 s. V Českém klubu 10. vyd.

(16. vyd.) Vyšehrad, Praha 2019. 825 s. Ve Vyšehradu 6. vyd.

(17. vyd.) Vyšehrad, Praha 2019. 825 s. Ve Vyšehradu 7. vyd. (audiokniha) Radioservis, Praha 2012. 5 hod. 43 min. (zkráceno). Účinkuje Josef Červinka. (audiokniha) OneHotBook, Praha 2020. 40 hod. 3 min. Účinkuje Lukáš Hlavica.

28

I ZÁPADY SLUNCE e âtyfii západy slunce Waltari pí‰e o podivulétû, kdy vznikal jeho slavn˘ román etovi. âtyfii západy slunce jsou dojímav˘m m o nepokojném lidském srdci, o jeho ztrácení zení, ale zaujmou i Waltariho jemn˘m m. Druhé ãeské vydání, doplnûné o dosud kované autorovy poznámky. Z fin‰tiny pfieloÏila Hellmuthová, oddíl Kritické poznámky pfieloÏila a Hejkalová.

78-80-86026-64-0, 176 stran, s pfiebalem, doporuãená prodejní cena 229 Kã

Pfiecházím na ãtvrté nádvofií. Po mramorovém schodi‰ti sestupuji do mrtvé tulipánové zahrady. Kolem kvûtinového jezírka stoupám k Bagdádskému pavilonku. Jsem sám. NedokáÏu odolat poku‰ení a rozvalím se na ‰irokém ãerveném divanu Murada IV. Zaprá‰en˘mi botami se dot˘kám orientálního koberce. Obklopuje mû nádherná fajáns – slonovinové a perlové arabesky v jasné modfii.

Jsem v nejpodivuhodnûj‰ím místû serailu a celé Konstantinopole.

Z terasy Bagdádského pavilonku se otvírá v˘hled zároveÀ na Marmarské mofie, Bospor a na Zlat˘ roh. Jedin˘m pohledem ovládnu Stambul, Peru a Scutari. Nad záfiivû modrav˘m mofiem se v blankytu vzná‰ejí Princovy ostrovy. Pahorkaté asijské pobfieÏí mohu sledovat aÏ tam, kde nebe a mofie spl˘vají ve zlatavém oparu.

Nikdo mû neru‰í. Sním u brány Asie, na hranici svûtadílÛ, o zrození, slávû a smrti fií‰í a národÛ. Ve velkém muzeu ve vnûj‰í zahradû serailu pode mnou je sarkofág Alexandra Velikého. Nûkde tam v dáli za asijsk˘mi horami leÏí HannibalÛv hrob. Jsou to jenom symboly, vyvrÏené osudem a okolnostmi ze zapomnûní, obrovské stíny.

O serailu by se dal napsat velkolep˘ historick˘ román.

Mika Waltari Vlak osamělého muže

HEJKAL

A A TMA grafická novela Láska a tma je pfiíbûhem nedoásky ve spofiádaném svûtû kaÏdodennosti, ale fik˘m vyznáním spisovatele. NejdÛleÏitûj‰í vûcí je pro nûj literatura a on jí obûtuje Ïivot svÛj blízk˘ch. Z fin‰tiny pfieloÏila Markéta vá, ilustrace Cristian del Risco.

78-80-86026-49-7, pevná vazba s pfiebalem, n, doporuãená cena 229 Kã

Mika Waltari Vlak osamělého muže

NAKLADATELSTVÍ

O SMUTKU A RADOSTI Mûsto smutku a radosti se odehrává bûhem jedrního dne roku 1936 v Helsinkách. Sledujeme pfiíbûhÛ, zdánlivû izolovan˘ch (dávn˘ zloãin, úspû‰nému muÏi muãivû pfiipomene ve chvíli, nejménû ãeká, venkovan, kter˘ pfii‰el o v‰echno se snaÏí vybudovat si nov˘ Ïivot, zoufalá láska oucnosti...), které se v‰ak postupnû zaãínají at a jako barevné nitky vytváfiejí fascinující oby, kdy o Finsko a celou Evropu zaãínají bojozrÛdné ideologie. Pfiedstava lidsk˘ch osudÛ teãek velikého obrazce se objevuje v fiadû ho dûl. Vyjadfiuje jeho pfiesvûdãení, Ïe Ïivot o ãlovûka je cenn˘, kaÏd˘ má na svûtû úkol ní, byÈ si jich sám tfieba není vûdom.

Waltariho nejlep‰ích dûl pfieloÏila Markéta vá.

78-80-86026-48-0, pevná vazba s pfiebalem n, cena 229 Kã

Mika Waltari

je znám pfiedev‰ím jako autor rozsáhl˘ch k˘ch románÛ, ale pozornosti ãtenáfiÛ by nemûly ut ani skvûlé novely z Waltariho souãasnosti. datelství Hejkal vy‰ly:

Vlak osamělého muže

Jeho království (Valtakunnan salaisuus). Přel. Marta Hellmuthová. Český klub, Praha 2011.

363 s. 5. vyd., v Českém klubu 3. vyd. (1. vyd. Vyšehrad, Praha 1974).

(6. vyd.) Vyšehrad, Praha 2018. 379 s. Ve Vyšehradu 3. vyd.

Kdo zavraždil paní Skrofovou (Kuka murhasi rouva Skrofin?). Přel. Jan Petr Velkoborský. Knižní klub, Praha 2014. 221 s. V tomto překladu 3. vyd., v Knižním klubu 2. vyd. (1. vyd. v tomto pře­ kladu in 3x komisař Palmu, Odeon, Praha 1989).

Láska a tma (Koiranheisipuu). Přel. Markéta Hejkalová. Hejkal, Havlíčkův Brod 2013. 117 s.

Město smutku a radosti (Surun ja ilon kaupunki). Přel. Markéta Hejkalová. Hejkal, Havlíčkův Brod 2010. 189 s.

Nepřátelé lidstva (Ihmiskunnan viholliset). Přel. Marek E. Světlík. Český klub, Praha 2008. 674 s.

3. vyd. (1. vyd. Český klub, Praha 1999).

(4. vyd.) Český klub, Praha 2011. 674 s.

(5. vyd.) Český klub, Praha 2013. 674 s.

Omyl komisaře Palmua (Komisario Palmun erehdys). Přel. Jan Petr Velkoborský. Knižní klub, Praha 2009. 224 s. V tomto překladu 3. vyd. (1. vyd. v tomto překladu in 3x Komisař Palmu.

Odeon, Praha 1989).

Pád Cařihradu (Johannes Angelos). Přel. Marek E. Světlík. Český klub, Praha 2009. 392 s.

5. vyd., v Českém klubu 3. vyd. (1. vyd. Práce, Praha 1975).

(6. vyd.) Český klub, Praha 2013. 392 s. V Českém klubu 4. vyd. (audiokniha) OneHotBook, Praha 2014. 10 hod. 20 min. Účinkují Jaroslav Plesl, Stanislav Zindul­ ka.

Tajemný Etrusk (Turms kuolematon). Přel. Marta Hellmuthová. Český klub, Praha 2009. 618 s.

4. vyd., v Českém klubu 3. vyd. (1. vyd. Práce, Praha 1972).

(5. vyd.) Vyšehrad, Praha 2019. 572 s. Ve Vyšehradu 1. vyd. (audiokniha) Radioservis, Praha 2015. 9 hod. 2 min. (zkráceno). Účinkují Josef Somr, Lukáš Hlavica a další.

Velká iluze (Suuri illusioni). Přel. Jana Mašková. Dobrovský s. r. o. – Knihy Omega, Praha 2016.

168 s.

Vlak osamělého muže (Yksinäisen miehen juna). Přel. Markéta Hejkalová. Hejkal, Havlíčkův Brod 2018. 174 s.

Zázračný Josef neboli Život je dobrodružství (Ihmeellinen Joosef). Přel. Jan Petr Velkoborský.

Knižní klub, Praha 2008. 205 s.

WESTÖ, Kjell Chiméra 38 (Hägring 38). Přel. Jan Marek Šík. Pavel Mervart, Červený Kostelec 2020. 315 s.

Finského spisovatele MIKU WALTARIHO (1908 –1979) proslavil na celém svûtû román ze starovûkého Egypta EgypÈan Sinuhet. Pfiesto Waltari v Egyptû nikdy nebyl – ani pfied napsáním románu, ani po jeho vydání. O to víc cestoval do ostatních zemí, v nichÏ se jeho romány odehrávají.

V knize Vlak osamûlého muÏe z roku 1929 mlad˘ Mika Waltari popisuje své první velké putování Evropou. Z Helsinek cestoval pfies Berlín, Prahu (která v nûm kupodivu zanechala dojem velmi nelichotiv˘), VídeÀ, Budape‰È, Bûlehrad a Sofii do Istanbulu, odkud se pak vracel pfies Dubrovník, ¤ím a PafiíÏ zpátky domÛ. Je to poutav˘ popis Evropy, která byla deset let po konci první svûtové války je‰tû plná nadûjí a iluzí, a také dojímav˘ deník mladého muÏe, jeho citového a tvÛrãího hledání.

Waltari se na podobnou cestu vydal znovu o dvacet let pozdûji, napsal o ní knihu Cesta do Istanbulu (ãesky vy‰la v nakladatelství Hejkal roku 2003).

V Istanbulu se odehrává nûkolik jeho velkolep˘ch historick˘ch románÛ: Temn˘ andûl, Pád Cafiihradu, Krvavá lázeÀ a pfiedev‰ím ·Èastná hvûzda, která je jedním z nejpÛsobivûj‰ích moderních zobrazení zhoubné totality.

Vlak osamûlého muÏe vychází ãesky poprvé, a ãe‰tina je prvním a zatím jedin˘m cizím jazykem, do nûhoÏ byla kniha pfieloÏena.

nakladatelství Hejkal si mÛÏete objednat nkách www.hejkal.cz.

29

Tato brožura vychází k festivalu Týdny finské literatury, který se koná v září 2021.

Děkujeme všem partnerům festivalu za podporu.

Vydal Skandinávský dům, z. s., v Praze roku 2021.

Editor: Michal Švec Korektura: Jitka Jindřišková, Ema C. Stašová Na obsahu se podíleli: Jan Dlask, Kateřina Jagošová, Petr Kujal, Viola Parente-Čapková, Ema C. Stašová, Jan Marek Šík Grafická úprava: Linda Šperlová © Skandinávský dům 2021 ISBN 978-80-904443-4-8

Vyzkoušejte si své znalosti finské literatury a kultury.

V tajence se skrývá dokončení citátu Miky Waltariho: „Bohatým není ten, kdo má zlato a stříbro, ale ten, kdo se (tajenka).“ 1.

Ve které oblasti Finska leží Kuopio, město spojené se životem slavné spisovatelky, dramatičky a novinářky Minny Canth?

2.

Uveďte příjmení jediného finského nositele Nobelovy ceny za literaturu.

3.

Doplňte název filmu Akiho Kaurismäkiho: Muž bez …

4.

Jak se jmenuje finský lidový hudební nástroj, který podle mýtu zhotovil Väinämöinen?

5. Uveďte příjmení finského spisovatele a básníka (1937–1983), který strávil ve druhé pol.

60. let několik měsíců v Praze.

6. Jak zní celé jméno autorky příběhů o mumíncích? (napište bez mezery mezi jménem a příjmením) 7.

Román P. I. Jääskeläinena Literární spolek Laury Sněžné se odehrává ve fiktivním městečku.

Jak zní v českém překladu jeho název?

8.

Uveďte příjmení rodiny, o jejíchž osudech pojednává trilogie V. Linny Pod Severkou.

9.

Jaké je křestní jméno hlavní postavy románu Ne před slunce západem J. Sinisalo?

10. Doplňte název románu K. Hotakainena: Na … frontě.

11. Uveďte příjmení dosud jediné finské prezidentky: Tarja …

12. Jaké francouzské křestní jméno používal nejslavnější finský hudební skladatel?

13. Jak zní český název prvního finsky psaného románu? (napište bez mezery)

↓ 1.

2.

3.

4.

5.

6.

7.

8.

9.

10.

11.

12.

13.

KETTU SINISALO KROHN JÄRVEL Ä PARVEL A LIKSOM SALMELA LINDSTEDT WESTÖ KINNUNEN TUOMAINEN JÄ ÄSKELÄINEN

ISBN 978-80-904443-4-8