Č Á SOUČASNÁ Á NORSKÁ LITERATURA
1
Erlend Loe
Vidunderbarn Muž, který se nechtěl vrátit domů
Lars Saabye Christensen Samuel Bjørk Jo Nesbø
Dag Solstad
Jít krást koně
Jostein Gaarder
Tarjei Vesaas
En flyktning krysser sitt spor Ostych a důstojnost Naiv. Super
V lese visí anděl
Dvě sestry
ZNÁTE
Agnes Ravatn Lajla Rolstad
Bílí negři
Zázračné dítě
Hlad Kabalmysteriet
NORSKOU
Roger Pihl
LITERATURU?
Bjørg Vik
Spojte autora a název díla v originále i českém překladu.
Aksel Sandemose
Sult Min kamp To søstre Halvbroren
Fugletribunalet
Og været skiftet og det ble sommer og så videre Můj boj
Pedro Carmona-Alvarez
Kniha o moři Ut og stjæle hester Domeček pro panenky Bělidlo Hvite niggere Karl Ove Knausgård Naivní. Super Uprchlík kříží svou stopu
Morten Strøksnes Per Petterson Åsne Seierstad Roy Jacobsen
Ptačí tribunál
Knut Hamsun
Havboka
Sněhulák
Et dukkehjem A počasí se změnilo, přišlo léto a tak dál
Ingvar Ambjørnsen Henrik Ibsen
Bleikeplassen
Malé klíče, velké pokoje
Tajemství karet
Snømannen Ulveøya
Mannen som ikke ville hjem Genanse og verdighet
Det henger en engel alene i skogen Vlčí ostrov Poloviční bratr
Små nøkler, store rom
Norské literární mnohohlasí Barbora Grečnerová
V Norsku se vede dobře nejen lidem, ale i knihám. Literatura se v této bohaté pětimilionové zemi těší velké podpoře. Vedle snížené sazby DPH na knižní produkci stát odkupuje od každého vydaného díla vysoký počet exemplářů, které putují do knihoven po celé zemi. Tento velkorysý krok podněcuje nakladatele k vydávání původní tvorby, a to především mladých začínajících literátů. Skrze agenturu NORLA také Norsko finančně napomáhá šíření svých autorů za hranice. Jostein Gaarder otevřel norské literatuře dveře do světa v devadesátých letech, Jo Nesbø převzal štafetu po přelomu tisíciletí, o několik let později oslnil čtenáře 3000stránkový autobiografický opus Karla Oveho Knausgårda Můj boj. Stále ale ještě zbývá mnoho zajímavých, dosud nepřeložených titulů, které mají potenciál oslovit zahraniční publikum. Technologie propojují svět do jedné bezbřehé sítě, v níž se vzdálenosti mezi lidmi měří na nanovteřiny. Navzdory pokroku však naše planeta zůstává místem velkých rozdílů – sociálních, ekonomických i kulturních. Spisovatelé současný život reflektují v jeho rozmanitosti a chaotičnosti, v níž se složitě definuje, co či zda vůbec něco je pro danou národní literaturu typické. Přesto snad platí, že autoři jsou díky historické zkušenosti své země, její geografické poloze a současné politicko-společenské situaci k některým skutečnostem citlivější než jinde. Představme si současnou norskou literaturu jako člověka stojícího na dvou nohou. Jednu z nich tvoří knihy o něm samém, o jeho identitě, vztahu k duši i tělu, ale také k nejbližším lidem. Druhá noha je tvořena poměrem jedince k Zemi, jejíž vývoj a změny nás zcela zásadně ovlivňují.
Ekologická angažovanost a dystopie Naposledy se o angažovanosti v norské literatuře mluvilo v 70. letech, které byly spjaty s radikálně levicovými tendencemi. To se ale v roce 2013 náhle změnilo. Ve snaze zvýšit povědomí o klimatické krizi založili norští autoři iniciativu Forfatternes klimaaksjon §112, jejímž cílem bylo psaním ekologicky zaměřených textů přimět politiky i společnost, aby před problémem nezavírali oči. Jednalo se o neobvykle konkrétní kampaň, která byla sice již ukončena, ale produkce s touto tematikou tím rozhodně nezmizela. Spisovatel a architekt Bård Isdahl v knize Havari: en roman om luft (Havárie: román o vzduchu, 2013) vypráví o Norsku za dvacet až třicet let, v němž kriticky stoupá teplota vzduchu i počet klimatických uprchlíků. 3
Apokalyptický román Før de henter oss (Než nás vyzvednou, 2015) Petera Franziskuse Strasseggera pojednává o dvou starých lidech, kteří jako jedni z mála přežívají v měsíční krajině sužované dešti a nedostatkem potravy. Čekají, až si je někdo vyzvedne, byť není jasné, kdo to má být ani kam je má odvézt. Podobně pesimistický je i společný titul Jona Binga a Toreho Åge Bringsværda London 2084, (Londýn 2084, 2014), v němž města mizí pod vodou, zvířata téměř vyhynula, ozonová vrstva se ztenčuje. Detektivní příběh odkazující ke slavnému britskému předchůdci nás zavádí do světa, kde je všechno monitorováno chytrými technologiemi, jejichž dohledu nelze uniknout. Vzestup dystopických vyprávění se nese nejen na vlně ekopesimismu, na uprchlickou krizi Evropy upomíná román Zombie
Nation (Národ zombie, 2014) Øysteina Steneho o ostrově osídleném živými mrtvými. Několik knih z tohoto proudu máme k dispozici i v českém překladu. Na úbytku včel a nedostatku vody ukazuje nezvratné změny podnebí a přírody Maja Lunde v románech Historie včel (č. 2017) a Modrá (č. 2018). O průmyslovém lovu ničícím podmořský život i zhoubném turismu se zmiňuje ve své Knize o moři (č. 2018) i Morten A. Strøksnes. Klimatická bajka pro děti Josteina Gaardera Anna (č. 2014) mimo jiné předpovídá, že v roce 2082 budou lidé konzumovat synteticky vyrobenou stravu.
realitu. Dopad technologií na podobu každodenního života je tak markantní, že není možné, aby ho literární tvorba nereflektovala. Marit Eikemo v románu Alt inkludert (All Inclusive, 2015) trefně popisuje, jak její hrdinka hledá na internetu nábytek zdarma. Nabídek je mnoho, ale vždy se ukáže, že prodávající chce i něco získat – pozornost, péči, čas, ochotu naslouchat. Bjørn Vatne v knize Slik skal vi velge våre ofre (Takto si volíme své oběti, 2015) vykresluje otce, jenž tráví dny v ubíjející práci, po večerech nechává své pravé a notně agresivní já vyplout na povrch v anonymním blogu. Fenoménem internetových celebrit se zabývá satirický titul Fantombildet (Obraz Fantoma, 2013) Aleksandera Bergana popisující, jak lze na míru vyrobit hvězdu. Technologie neovlivňují jen témata knih, ale i jejich jazyk a strukturu. Ve snaze o vystižení komunikace v 21. století autoři stále častěji sahají k napodobování sms zpráv, postů na sociálních sítích či e-mailů. Ty tvoří podstatnou část románu Christiana Valeura Steffen tar sin del av ansvaret (Steffen na sebe bere svůj díl odpovědnosti, 2009) o mladíkovi podléhajícím citům nebo kontroverzního díla Arv og miljø (Dědictví a prostředí, 2016) o sexuálním zneužívání dětí. V něm autorka Vigdis Hjorthová rekapituluje citlivou elektronickou komunikací tří sourozenců, jejíž autenticky znějící záznam podpořil domněnku, že příběh má reálný základ.
Tělo jako zrcadlo duše
Virtuální
stopa našich životů
Díky mobilnímu telefonu v kapse kdykoli zjistíme, co se děje na opačném konci světa. Své životy otiskujeme do blogových zpovědí a instagramových profilů, které ale často zrcadlí spíše naše sny než 4
Tělo, jeho nemoci i nedokonalosti, procházejí současnou norskou literaturou v mnoha podobách, v nichž je lidská schránka symbolem bolavé duše. Dny blogerky a anorektičky popisuje román Evig søndag (Věčná neděle, 2012), v němž navíc autorka Linnéa Myhre své protagonistce vtiskuje vlastní jméno. Eroticko-naturalistickou hru těla, včetně domácího potratu, přináší kniha Kristiny
N E J P R O DÁVA N Ě J Š Í NORSKÁ KNIHA
5
Leganger Iversenové I ringane (V kruzích, 2015), v níž jde tělesnost ruku v ruce s bojem o moc. Popisem mezního stavu vědomí uprostřed boje s těžkou nemocí na sebe upoutala pozornost Ellisiv Stifoss-Hanssenová v titulu La meg sove til dette bare er en drøm (Nechte mě spát, dokud se jedná jenom o sen, 2014). Postupný odchod těla i mysli z tohoto světa reflektují skrze své stárnoucí postavy autorky Laila Sognnæs Østhagenová v románu I morgen forsvinner jeg litt til (Zítra zase o kus zmizím, 2014) nebo i českým čtenářům známá Kjersti Annesdatter Skomsvoldová v debutu Čím jdu rychleji, tím jsem menší (č. 2014).
Tváře
rodiny
Norská literatura už dlouho svébytným, málomluvným jazykem zobrazuje rodinné a mezilidské vztahy, v nichž důležitou roli hrají děti vyrůstající ve složitých partnerských konstelacích. Monica Isakstuenová na základě vlastní zkušenosti otevírá v knize Vær snill med dyrene (Buď hodná na zvířata, 2016) otázku vhodnosti střídavé péče. Bezvýchodně působí i příběh Marie Kjos Fonnové Kinderwhore (2018), v němž se dvanáctiletá Charlotte, jejímž pokojíčkem prochází stále noví náhradní tatínkové, uzavírá před světem pomocí uklidňujících prášků. Nemoc a smrt si nevybíráme, přijdou a obracejí životy naruby. S diagnózou autismu u svého malého syna bojuje matka v románu Olaug Nilssenové Tung tids tale (Řeč v těžkých časech, 2017). Smrt dítěte tragicky poznamená zbytek členů rodiny v titulu autorky Tiril Broch Aakre Redd barna (Zachraňte děti, 2015) nebo v díle norského spisovatele chilského původu Pedra Carmony-Alvareze A počasí se změnilo, přišlo léto a tak dál (č. 2018). Mezilidské vazby a neschopnost komunikovat v rámci nejbližší rodiny jsou již tradičně doménou norské povídkové tvorby, v níž v posledních letech zaujímají 6
silné místo ženské autorky jako Ingvild H. Rishøi se sbírkou Vinternoveller (Zimní povídky, 2014) nebo Kristin Lindová s výborem Utid (Nečas, 2014).
Klasičtí vypravěči I v současné literatuře nachází své místo klasické, epicky bohaté příběhy, často sahající do minulosti Norska. Lars Saabye Christensen zasadil zamýšlenou trilogii Byens spor (Stopy města, 2017 a 2018) do milovaného Osla po skončení druhé světové války. Cestou třídílné rodinné ságy ze severního Norska se vydává Roy Jacobsen, jehož si již můžeme přečíst i v českém překladu (č. Ostrov, 2014; Bílý oceán, 2016; Oči nemlčí, 2018). Jan Kjærstad v knize Slekters gang (Dějiny předků, 2015) píše o vzestupu a pádu Norska v 19. a 20. století z pohledu tří žen žijících v daleké budoucnosti a ve společenském románu Berge (č. 2019)
předjímá politicky motivovaný útok, který otřese celou zemí. K archetypálnímu vyprávění s biblickými aluzemi sahají jak tvůrci starší, tak nastupující generace. Jon Fosse získal za svou trilogii o lásce, vině a víře Mámení, Sny Olavovy, Na sklonku dne (č. 2009, 2015, 2016) Cenu Severské rady za literaturu 2015. O dvě desetiletí mladší Lars Petter Sveen zasazuje své dílo o lásce a přátelství Guds barn (Děti boží, 2014) přímo do rámce Ježíšova příběhu.
Náklonnost českých čtenářů k norským, či obecně severským knihám, trvá již více než století. Můžeme si ji vysvětlovat spřízněností malých národů, přitažlivostí skandinávské přírody nebo nám blízkou málomluvností tamějších spisovatelů, s níž syrově popisují složitost lidských vztahů. Ať už jsou důvody jakékoli, tento stručný výčet naznačil, že současná norská lite7
ratura je stejně bohatá jako norské vody a že je v ní stále co objevovat. Přináší intimní osobní příběhy, osudy obyčejných lidí na pozadí velkých dějin i angažované texty, do nichž autoři vtiskují své obavy z přístupu člověka k planetě, jejíž zdroje nejsou nekonečné. ▪
Autorka vystudovala norštinu a bohemistiku na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Publikovala několik překladů z norštiny, edičně připravila výbor současné norské prózy Norská čítanka (2016) a je redaktorka (nejen) severských sekcí internetového časopisu iLiteratura.cz.
„SEVERSKÁ DĚTSKÁ literatura je pro mne něco výjimečného“ Jarka Vrbová je výraznou postavou českého literárního překladu z norštiny. Přeložila celou řadu oblíbených autorů – Larse Saabyeho Christensena, Roye Jacobsena, Josteina Gaardera, Pera Pettersona a další. Jak se jí s jejich knihami pracuje? Ptala se Marie Binderová.
Co vás vlastně k severské literatuře při vedlo? Byla jsem v dětství a v mládí velký knihomol. V malešické knihovně jsem doslova brala jednu polici po druhé a jednou jsem domů odcházela s Kristinou Vavřincovou. Bylo to pro mne úplné zjevení. Od té doby jsem vy hledávala severskou literaturu systematicky. Překládáte díla předních současných norských autorů, jako jsou například Per Petterson, Lars Saabye Christensen, Ing var Ambjørnsen nebo Roy Jacobsen. Má tvorba „vašich“ autorů něco společného? Jsme především spřízněni generačně. Oni mezi sebou i já s nimi. I když léta prožitá v českých zemích se lišila od nedávných dějin ve Skandinávii, ledacos bylo přece jen společné: kupříkladu naivní nadšení konce šedesátých let (byť naše ideály byly politic ky poněkud jiné). Přísně vzato jsou i životní a spisovatelské dráhy jmenovaných autorů jiné – Petterson přesvědčený levicový autor, vzešlý z dělnického prostředí, Christensen přecitlivělý a spjatý se „svou“ čtvrtí Osla, Am bjørnsen bouřlivák, jehož zajímají lidé stojící mimo většinovou společnost, Jacobsen, který hlavní město stále vnímá z perspektivy seve ronorských rybářů, mezi nimiž léta pracoval, anebo Edvard Hoem. Toho jste sice nejmeno vala, ale jeho životní dráha je také zajímavá – od vypjatého maoisty ke spisovateli, jehož tvorba se v posledních desetiletích soustře ďuje na dokumentární romány ze života jeho předků v západonorském kraji Romsdalen. Je překládání severské literatury něčím specifické? A co je na něm nejtěžší? Řekla bych, že je specifické především la koničností stylu severských autorů. Přírodní
8
poměry, povaha obyvatel, jazyk, vyjadřová ní. Vše spolu souvisí – vše je jakoby strohé, úsporné. V češtině by ale doslovný překlad působil jinak: možná až chudě, primitivně. Češtinu je třeba drobnými slůvky či o stu peň expresivnějšími synonymy obohatit, ovšem citlivě, aby nebyl charakter originálu narušen. Ráda pro ten jev používám slovo rozkošatit. Představuji si, že překladatelé z barokně rozkošatělé francouzštiny postu pují opačně – doslovný překlad by naopak působil přebujele. Dokáže vás při překládání stále ještě něco překvapit? S jakými překladatelskými oříšky se potýkáte? Možná byste čekala komplikace kupříkladu s oceánografickou terminologií – ovšem, ta kové potíže jsou, ale hlavní problém je právě v oné zmiňované jednoduchosti jazyka, v zá mlkách, v tom, že autoři nechávají na čtenáři, aby si ledacos domyslel. Severská literatura je sice chudá formou, ale její bohatost spočívá v tom, co ve čtenáři vzbuzuje. My však mu síme českého čtenáře nenápadně navigovat. A další problém: ta nešťastná nářečí! V Nor sku je jich nepočítaně a pro tamního čtenáře jsou dokonalou směrovkou na kraj, odkud mluvčí přichází. Co s nimi ale v češtině? Těžko můžeme použít nějaký severomoravský nebo třeba plzeňský dialekt. Kromě literatury pro dospělé překládáte hodně i knihy pro děti, například Josteina Gaardera nebo Astrid Lindgrenové. Je vám jedno nebo druhé milejší? Severská dětská literatura je pro mne ně co výjimečného. Bývá náročná obsahově, někdy je z hlediska českých rodičů dokonce nevhodná – vzpomeňme třeba na Bratry Lví
srdce Astrid Lindgrenové či Jako v zrcadle, jen v hádance Josteina Gaardera – v obou je hlavní postavou dítě, které umírá. Skandináv ská dětská kniha je pro mne symbolem střízli vosti, upřímnosti a – obrazně řečeno – nulové ušišlanosti.
Historií města po roce 1948 prorůstají lidské příběhy a doplňují je dokumenty o práci dob rovolníků Červeného kříže. Zajímavě koncipo vaný román a opět mistrovsky vyprávěný. ▪
Gaarderův neobyčejně úspěšný román Sofiin svět jste sama objevila a prosadila jeho vydání v češtině. Je to běžné, nebo k vám nakladatelství přicházejí už s kon krétními tituly? Většinou sama tituly navrhuji a doporučuji. V posledních letech je ale výjimkou naklada tel Vladimír Pistorius, který se aktivně zajímá o nové knihy Roye Jacobsena. Určitě vám i právě teď vzniká pod rukama další zajímavý počin. Prozradíte, na co se čtenáři můžou těšit? Pracuji na románu Larse Saabyeho Chris tensena Stopy města. Upřímně doufám, že bude připadat zajímavý i českým čtenářům, přestože se autor důkladně zabývá norským hlavním městem, které Češi většinou dosud neznají.
Foto: archiv překladatelky
Nakladatelství Doplněk představuje norské autory a literaturu Víc než 15 let vydáváme v edici Soudobá evropská próza knihy převážně norských autorů. Díky nadaci NORLA vyšlo u nás téměř 20 titulů, z nichž některé jsou již rozebrány, a další nabízíme za velmi nízkou cenu. Silné a poutavé příběhy z moderní norské literatury vydáváme ve skvělých překladech (např. za román Beatles obdržela Jarka Vrbová cenu Obce překladatelů za překlad roku) i provedení – celá ediční řada má jednu výtvarnici, která vychází nejen z obsahu románů či povídek, ale i z toho, jak na ni působí. Knihy jsou vázané, s přebalem, záložkou a na krásném lehkém papíře, takže i tlusté romány bereme do ruky s radostí. Zbývá už jen si vybrat... http://www.doplnek.cz/kategorie/12-soucasna-evropska-proza
Do zcela jiné kategorie spadají knihy norského sociálního antropologa T. H. Eriksena. Vydali jsme tři jeho publikace. O všechny je zájem, o čemž svědčí, že kniha Syndrom velkého vlka vyšla ve druhém vydání a Tyranie okamžiku dokonce již ve třetím vydání. Více najdete na http://www.doplnek.cz/vyhledavani/hledat/Eriksen
„Knausgård se vyžívá v detailním líčení banálních každodenních zážitků“ V současné době není, snad s výjimkou Joa Nesbøho, úspěšnějšího norského spisovatele než Karla Oveho Knausgårda, autora šestidílného autobiografického opusu Můj boj. O této „literární reality show“ si Jitka Jindřišková povídala s překladatelkou Klárou Dvořákovou Winklerovou.
Když v Norsku v roce 2009 vyšel první díl hexalogie Můj boj, vyvolal značný rozruch. Proč? Norsko je, co do počtu obyvatel, malá ze mě a Knausgård ve své autobiografii po jednává nejen o své rodině, ale i o jiných reálných osobách, nezřídka všeobecně známých, které ve svém subjektivním vy právění nijak nešetří. Vše se také odehrá vá na skutečných místech, která můžete navštívit. Můj boj v Norsku vyvolal velkou debatu o tom, kde jsou hranice fakt, fikce a vkusu. Trvalo poměrně dlouho, než se Můj boj dočkal českého překladu (2016). Pokoušela jste se román prosadit? A jak se stalo, že se ho ujal Odeon? S nabídkou mě oslovilo nakladatelství Eu romedia Group, pro které jsem už dříve překládala, a z iniciativy mých tamních spolupracovníků byl román posléze zařa zen do edice Odeon. Uvažovalo se u českého vydání o jiném názvu hexalogie než Můj boj, podobně jako v Německu? Proč vůbec autor (podle vás) zvolil tento název? O jiném titulu se u českého vydání ne uvažovalo. Ačkoliv se jedná o název pro vokativní a mohlo jít i o promyšlený mar ketingový tah, trefně vystihuje, o čem autobiografie pojednává. Autor se pro střednictvím psaní vyrovnává se svou 10
minulostí, s komplikovaným vztahem k ot ci, s problémy a prohřešky dospívání, i se současným životem, vztahem ke své ženě, s vlastní rolí otce rodiny. A v tomto smyslu skutečně svádí boj. Podle ohlasů na internetu se zdá, že Knausgård české čtenáře nezaujal tolik jako Nory, Němce či Brity. Čím to podle vás je? Úspěch v Norsku je pochopitelný, jak by lo řečeno už v úvodu, a neznalostí tam ních, či švédských, reálií zůstává čtenář nepochybně částečně ochuzen. Pokud jde o Německo a Británii, možná tam pa noval větší hlad po memoárové literatuře tohoto typu a v této generaci (autor je čerstvý padesátník) než u nás. V Británii a především v USA také vydávání Mého boje provázela vydatná mediální kam paň, autor se účastnil mnoha veřejných vystoupení a bulvární tisk se zabýval jeho soukromým životem. V čem je Knausgårdův styl novátorský a jedinečný? Zvláštní je, že vlastně asi v ničem – pro to jsou také tak rozporuplné reakce literárních kritiků či jiných spisovatelů, Můj boj hodnotí buď nadšeně, anebo je vůbec nezaujal. Knausgård je bezesporu dobrý vypravěč a pozorovatel a zručný esejista, ale jde spíš o to, o čem píše než jakým způsobem. Během své tvůrčí krize dospěl k přesvědčení, že skutečná
literatura musí vycházet pouze z osobní zkušenosti autora. Text autobiografie nesměřuje k žádnému rozuzlení, jen tak plyne, Knausgård otevřeně popisuje svůj soukromý život, upřímně odhaluje své myšlenky a pohnutky, nijak se nešetří a je schopen sebereflexe, vyžívá se v de tailním líčení banálních každodenních zá žitků, které formují život každého z nás. Pokud je čtenář naladěn na stejnou vlnu, autorovo vyprávění ho pohltí. Jako byste otevřeli cizí deník a nacházeli v něm svá vlastní tajemství, jak to naprosto výstižně vyjádřila spisovatelka Zadie Smithová. S jakými výzvami jste se potýkala při překladu? Největší výzvou, s níž se stále potýkám a která v posledních dvou dílech ještě kulminuje, je samozřejmě obrovský roz sah této autobiografické série. Který díl hexalogie je vaším oblíbeným a proč? Nemám žádného jasného favorita. Každý z dílů je specifický, stejně jako období života, která autor v jednotlivých čás tech líčí. A Knausgård má neobyčejnou schopnost vcítit se a znovu vše vidět autenticky očima Karla Oveho, jakým byl v daném období, malý chlapec, rozhára ný mladík, novopečený otec… Bylo od počátku v plánu, že vyjdou všechny díly, nebo se čekalo na pro deje prvního dílu Smrt v rodině? Kdy se hexalogie v češtině završí? V plánu byly nejprve tři díly, ale myslím, že rozhodnutí přeložit hexalogii celou na konec prodejnost až tak neovlivnila. Kdy vyjde poslední díl, se zatím neodvažuji předpovídat, vzhledem k jeho mimořád né obsáhlosti. Měla byste chuť převést do češtiny i další Knausgårdovy knihy? Určitě měla. Ale vzhledem k tomu, že už jsem s Karlem Ovem strávila přes tři roky a několik dalších mě ještě čeká, nejspíš si od něho bu du muset nejdřív trochu oddychnout. ▪
Foto: archiv překladatelky
„Pracovat na sobě se dnes dá snáz než dřív“ Její jméno si český čtenář spojuje zejména s překlady norské krimi Joa Nesbøho a humoristických románů Erlenda Loea. Vedle překladu z norštiny se Kateřina Krištůfková věnuje redaktorské práci, je předsedkyní spolku Překladatelé Severu a šéfredaktorkou nakladatelství Elg. Otázky kladla Ema Stašová.
K mým literárním oblíbencům patří Erlend Loe, kterého jste pro český trh objevila a jste jeho dvorní překla datelkou. Je Loe vaše překladatelská „srdcovka“?
Vztahy mezi námi jsou podle mě přátel ské, nevím o žádné nevraživosti, snažíme se vzájemně si pomáhat a podporovat se. Ale uvidíme, až opadne vlna detekti vek a rybník se nám zmenší.
Rozhodně ano, natrefila jsem na něj bě hem prvního pobytu v Norsku, naprosto mě nadchl a nadšení trvá dodnes. Roz hodla jsem se, že ho musím představit českým čtenářům, a i když to nešlo snad no, nakonec se to povedlo. Loeův román Naivní. Super byl můj první překlad z nor štiny, dostala jsem za něj ocenění v sou těži Jiřího Levého, takže i z těchto dů vodů… Ale jinak Loeovi poslední dobou dost šlape na paty Gaute Heivoll, který si našel mě – prostřednictvím Jarky Vr bové, za což jsem jí moc vděčná. U něj je ale problém, že děj svých románů často zasazuje do rodného kraje a zpracovává lokální témata, takže ne všechny jeho knihy se hodí pro překlad.
Na co by se měl zaměřit začínající lite rární překladatel-norštinář, aby odváděl co nejlepší práci?
Jaký je stav literárního překladu z nor štiny? Jaké mezi vámi překladateli panují vztahy? Vždycky je co zlepšovat, ale celková úroveň mi přijde slušná a všichni norštináři, které znám, se snaží překládat kvalitně. Myslím, že už je nás dost, na rozdíl od dob, kdy jsem začínala, to nás bylo pomálu, ale také bylo mnohem složitější prosadit ně jakou norskou knihu k vydání. S boomem severských detektivek se mnohé změ nilo. Pokud vím, hlavně na detektivky nakladatelé často překladatele i shánějí. 12
Toho je spousta a na tak malém prostoru všechno vyjmenovat nelze. Dle mého ná zoru by měl být hlavně pokorný a skrom ný – zdá se mi, že mladí mají často pře hnaně vysoké sebevědomí a myslí si, že zvládnou všechno. Doporučila bych začít polehoučku, něčím jednodušším, nevr hat se hned na Hamsuna nebo Ibsena, věnovat se textu pečlivě, najít si vhod ného betačtenáře (ideálně kolegu nor štináře), nespolupracovat s neseriózními nakladateli, chtít zkušeného redaktora, ideálně ještě znalého výchozího jazyka, a při všem myslet na to, že pověst mám jenom jednu, a jakmile si ji zkazím, bude náprava složitá, ne-li nemožná. S jakými oříšky se překladatelé z noršti ny potýkají? A jakým způsobem se mo hou vzdělávat a pracovat na sobě? Osobně se nejvíc potýkám s reáliemi a s tykáním/vykáním. A pak s překladem složenin, které jsou v originále krásně výstižné, ale do češtiny je nelze převést jedním slovem, jako je lommeringing (když se vám na telefonu v kapse omy lem vytočí něčí číslo) nebo trøstespise (zahánět žal jídlem). Pracovat na sobě
se dnes dá snáz než dřív – lze jednodušeji udržovat kontakt s jazykem, číst noviny, sledovat rádio, televizi, nabízejí se různé kurzy a workshopy, ale člověk se musí aktivně zajímat. Pro mě osobně jsou hod ně přínosné diskuse s kolegy překladateli a s redaktory. Setkala jste se někdy s nepochopením nebo překvapivými komentáři od čes kých čtenářů vašich překladů? Měla byste pro čtenáře norské literatury nějakou radu či „disclaimer“? Do Knihy Zlín často psali angličtiny ne znalí čtenáři detektivek Joa Nesbøho, že nerozumějí anglickým výrazům v textu. A když pak přímo do redakce dorazil dů chodce s knihou, ve které měl podtrhané anglické věty a chtěl je přeložit, padlo rozhodnutí, že budeme dávat dozadu slovníček. Jenže ten zase nemohl být vý běrový a muselo se pak do něj zařazovat všechno, i základní slova. Načež se začali ozývat čtenáři vládnoucí angličtinou, že to snad nemyslíme vážně, že přece každý ví, co znamená hello a thank you. Takže někdy se nezavděčíte. Ale jinak když už mi někdo píše, většinou chválí, případně upozorňuje na nějaká moje či autorova přehlédnutí, za což jsem samozřejmě rá da. Co se týče druhé části otázky, občas bývají čtenáři překvapení, že Seveřané píšou i něco jiného než detektivky a že umějí být vtipní – očekávají depresi, ne humor. Takže ta rada by mohla znít: Se ver není jen krimi a deprese. Jste předsedkyní nově vzniklého spolku Překladatelé Severu. Komu je spolek určen a jaké má plány? Spolek je určený všem překladatelům i zájemcům o překlad ze severských a z baltských jazyků. Zjistili jsme, že máme potřebu se scházet, vyměňovat si zkušenosti a informace, hájit svoje zájmy a dál se vzdělávat – tomu budou uzpůsobené naše aktivity. Také chceme zvyšovat povědomí o práci překladatele a propagovat severskou kulturu, literatu ru zvláště. ▪
© Jakub Goldmann, magazín Lógr
VYDAVATELSTVÍ
14
NORSKÉ KNIHY Z NAKLADATELSTVÍ ARGO MORTEN A. STRØKSNES KNIHA O MOŘI aneb Umění ve čtyřech ročních obdobích ulovit na otevřeném moři z gumového člunu žraloka grónského Přeložila Jarka Vrbová Podtitul nelže: Lov vzácného druhu severského žraloka popisuje živým reportážním stylem jedna z linií textu. Do mírně ztřeštěného podniku se pustili dva dobří přátelé, autor a Hugo Aasjord, velmi dobrý malíř moře, působící na rodných Lofotech. Do líčení jejich trampot vstupuje vyprávění o námořnících, o lodích (místní o nich mluví s láskou, skoro jako o členech rodiny), jindy zase úvahy o vztahu člověka k přírodním živlům nebo fakty nabité, avšak strhující pasáže ze základů ichtyologie, oceánografie a hydrologie.
MARTA BREENOVÁ, JENNY JORDAHLOVÁ NEOHROŽENÉ ŽENY Sto padesát let boje za svobodu, rovnost a sesterství Přeložila Jitka Jindřišková Před 150 lety vedly ženy a muži velice rozdílné životy. Ženy nemohly volit ani samy si vydělávat peníze. Nemohly rozhodovat o vlastním těle. Rozhodovaly za ně otcové, až do chvíle, než se vdaly. Pak rozhodoval manžel. To se změnilo ve chvíli, kdy se ženy začaly organizovat. V komiksové knize Ženy norská novinářka Marta Breenová spolu s ilustrátorkou Jenny Jordahlovou vykládají dějiny ženského hnutí, i s mnoha dramatickými bitvami, jež musely ženy vybojovat, aby se domohly svých práv.
GUNSTEIN BAKKE V OČEKÁVÁNÍ Přeložila Marta Bartošková
KNIHA V V ZÁŘ YJDE Í 2019
V románu Gunsteina Bakkeho V očekávání se spojují tři příběhy - Julia Pastrana byla mexická medvědí žena", která v 19. století " cestovala po Evropě s kočovnou společností a jejím obludáriem. V r. 1860 přijíždí ve vysokém stupni těhotenství do Moskvy a je populárnější než kdy dřív, protože se všichni nemůžou dočkat, aby se dozvěděli, jestli bude děcko taky chlupaté. O sto let později najde naprosto osamělý společensky vyloučený Finn na skládce v Oslu Juliino vycpané tělo, odnese si ho s sebou domů a žije s ním, aby si měl s kým povídat. A v r. 2013 cestuje norská novinářka Kira, těhotná ze znásilnění, do Mexika, aby napsala reportáž z předání Juliina těla zpátky mexické vládě. Vítěz Ceny Evropské unie za literaturu v 2012. KNIHY POHODLNĚ ZAKOUPÍTE TAKÉ V INTERNETOVÉM KNIHKUPECTVÍ WWW.KOSMAS.CZ
15
V NĚKTERÝCH ZÁPADNÍCH ZEMÍCH BYL POTRAT POVOLEN ZA ZVLÁŠTNÍCH OKOLNOSTÍ. ŽENA MUSELA PŘEDSTOUPIT PŘED KOMISI A VYSVĚTLIT, PROČ CHCE NA POTRAT JÍT.
KOMISE POTOM SOUHLASILA…
V ROCE 1973 VSTOUPIL V USA V PLATNOST ZÁKON, PODLE KTERÉHO MÁ ŽENA PRÁVO SE SAMA ROZHODNOUT, ZDA PŮJDE NA POTRAT.
16 Ukázka z knihy Neohrožené ženy
… NEBO NESOUHLASILA.
VŠE ZAČALO, KDYŽ 21LETÁ NORMA MCCORVEYOVÁ Z TEXASKÉHO DALLASU POTŘETÍ OTĚHOTNĚLA.
PROTLOUKALA SE ŽIVOTEM JAKO NARKOMANKA A JEJÍ PRVNÍ DVĚ DĚTI BYLY DÁNY K ADOPCI.
NORMA SE OBRÁTILA NA PRÁVNÍKA, ABY JÍ POMOHL.
V TEXASU SMĚLY JÍT ŽENY NA POTRAT JEN V PŘÍPADĚ OHROŽENÍ VLASTNÍHO ŽIVOTA.
TEN JI ODKÁZAL NA DVĚ PRÁVNIČKY HLEDAJÍCÍ PŘÍPAD, KTERÝ BY ZPOCHYBNIL PŘÍSNÝ POTRATOVÝ ZÁKON.
JSTE OCHOTNÁ JÍT AŽ K NEJVYŠŠÍMU SOUDU?
ANO!
POTÉ CO NORMA SOUDNÍ SPOR VYHRÁLA, ODVOLAL SE STÁT TEXAS K NEJVYŠŠÍMU SOUDU.
TEN ROZHODL, ŽE ZÁKAZ JE V ROZPORU S ÚSTAVOU. A TAK MUSELY VŠECHNY AMERICKÉ STÁTY POTRAT POVOLIT.
17
Norští laureáti Nobelovy ceny za literaturu 1903
Bjørnstjerne Bjørnson
1920
Knut Hamsun
1928
Sigrid Undset
Norští laureáti Ceny Severské rady za literaturu ROK
LAUREÁT
ZA KNIHU
1964
Tarjei Vesaas
Ledový zámek (Is-slottet)
1967
Johan Borgen
Nye noveller
1978
Kjartan Fløgstad
Dalen Portland
1987
Herbjørg Wassmo
Hudløs himmel
1989
Dag Solstad
Roman 1987
1996
Øystein Lønn
Hva skal vi gjøre i dag og andre noveller
2001
Jan Kjærstad
Oppdageren
2002
Lars Saabye Christensen
Poloviční bratr (Halvbroren)
2009 Per Petterson
Proklínám řeku času (Jeg forbanner tidens elv)
2012
Dager i stillhetens historie
Merethe Lindstrøm
2015 Jon Fosse
Mámení, Sny Olavovy, Na sklonku dne (Andvake, Olavs draumar, Kveldsvævd)
České názvy uvádíme u knih, které byly vydány v českém překladu.
18
NAPÍNAVÉ VESMÍRNÉ DOBRODRUŽSTVÍ POKRAČUJE Hrstka vyvolených dětí se zabydluje na vzdálené planetě Kepler62e a snaží se přijít na kloub všem záhadám, se kterými si už od výcviku lámou hlavu. Pro čtenáře od 9 let
Být jiný není žádná sranda norSký eR besTselL Seznamte se s Anne Beou, je jí dvanáct, umí skvěle počítat, má vynikající smysl pro humor. A zároveň je ze všech sedmáků skoro nejmíň oblíbená.
prO čtEnáře Od 10 leT
19
hostbrno.cz
BIBLIOGRAFIE PŘEKLADU NORSKÉ LITERATURY do ČEŠTINY 2013–2018 Norská literatura se zájmu českých čtenářů a nakladatelství těší dlouhodobě. Počet vydaných knih nicméně za posledních deset let nebývale stoupl a v současnosti se pohybuje kolem 30 až 35 titulů ročně. Za tento nárůst norská literatura nepochybně vděčí oblibě žánru severské krimi, v Norsku zastoupené především tvorbou Joa Nesbøho, ale i dalších autorů jako Samuel Bjørk, Tom Egeland, Jørn Lier Horst nebo Thomas Enger. Zároveň se však často objevují také současné romány od velkého počtu různých autorů. Stálicemi na českém trhu jsou zejména Jostein Gaarder, Erlend Loe a Roy Jacobsen. Zajímavým fenoménem je trilogie Věčně zpívají lesy, Vane vítr z hor a Není jiné cesty Trygveho Gullbransena, již četly už naše babičky a která vychází znovu a znovu, byť v překladu z přelomu 60. a 70. let. Tu a tam vyjde i jiná klasika, tentokrát však už v moderním překladu jako v případě Bělidla Tarjeie Vesaase a Hladu Knuta Hamsuna, za jejichž převodem do češtiny stojí Helena Kadečková. Tato bibliografie mapuje knihy norských autorů vydané v českých překladech od roku 2013 do roku 2018 včetně. Předchozí léta byla již zpracována formou brožury (do roku 1992) či elektronicky na portálu iLiteratura.cz (do roku 2012). Výběrovou bibliografii z let 1990–2016 obsahuje Norská čítanka. Do našeho seznamu jsou zahrnuty pouze knižní tituly, nikoli texty vydané v tištěných či elektronických periodicích nebo uvedené v rozhlase či na jevišti. Zaznamenáváme nicméně audioknihy, u nichž uvádíme i knižní dílo, ze kterého vycházejí, byť bylo vydáno dříve než v uvedeném časovém rozsahu. Opomíjíme naopak e-knihy, které jsou v českém prostředí téměř výlučně elektronickými verzemi knih vydaných v papírové podobě. Na vysvětlenou připojujeme také několik praktických edičních poznámek: V případech, kdy český nakladatel přechýlil příjmení autorky na obálce, doplňujeme u příjmení v závorce koncovku „OVÁ“. Imprinty nakladatelských do
20
mů uvádíme v souladu s informacemi v tiráži (zpravidla ve shodě s katalogem Národní knihovny ČR) jako nakladatele knihy. U titulů, kterým se po roce 2012 dostalo novějších vydání, připojujeme pro lepší přehled i starší české edice, pokud se jedná o stejný překlad. Autoři jsou v seznamu řazeni podle české abecedy, stejně tak jejich české názvy knih. Za tučně vysázeným názvem českého vydání následuje v kulatých závorkách a kurzívou název originálu. Opakované vydání téhož titulu je odsazeno na nový řádek. Za pomoc s doplněním údajů a jejich kontrolu děkujeme všem zapojeným překladatelům. Marie Binderová, Jitka Jindřišková
POUŽITÉ ZKRATKY Brož. – brožované Ed. – editor/ka Il. – ilustroval/a Přel. – přeložil/a Revid. – revidované (vydání) s. – stran vyd. – vydání ? – nejistý údaj
AARØ, Selma Lønning Už budu! (Jeg kommer snart). Přel. Anežka Sobotková. XYZ, Praha 2016. 215 s. AMBJØRNSEN, Ingvar Elling. Pokrevní bratři (Brødre i blodet). Přel. Jarka Vrbová. Doplněk, Brno 2006. 197 s. (2. vyd., v XYZ první) XYZ, Praha 2016. 243 s. (audiokniha) XYZ, 2016. 1 CD (7 hod 20 min). Účinkuje Jan Hájek. Elling. Výhled do ráje (Utsikt til paradiset). Přel. Jarka Vrbová. XYZ, Praha 2017. 188 s. Samson a Roberto. Dědictví po strýčkovi (Arven etter onkel Rin-Tin-Tei). Přel. Jarka Vrbová. Il. Per Dybvig. Mladá fronta, Praha 2015. 117 s. ASBJØRNSEN, Peter Christen; MOE, Jørgen Engebretsen O mlýnku, který mele na dně moře (Kvernen som står og maler på havsens bunn). Přel. Jiřina Vrtišová. In: S pohádkou do světa. Il. Daniela Benešová. Albatros, Praha 2016. BAKKE, Gunstein Maud a Aud: román o silničním provozu (Maud og Aud). Přel. Alice Týnská. Dauphin, Praha 2015. 215 s. BAKKEID, Heine Až mi zítra budeš chybět (Jeg skal savne deg i morgen). Přel. Daniela Krolupperová. Plus, Praha 2017. 334 s. (audiokniha) Plus, 2017. 1 CD (11 hod 26 min). Účinkuje Filip Švarc. BERGENE(OVÁ), Lise Kouzelný patchwork (Lapper: stort og smått). Přel. Blanka Brabcová (z anglického překladu Passion for Patchwork). Ikar, Praha 2008. 152 s. (2. vyd.) Ikar, Praha, 2014. 152 s. BJORVAND(OVÁ), Agnes-Margrethe Astrid Lindgrenová (Astrid Lindgren). Přel. Kateřina Krištůfková. Il. Lisa Aisato. Presco Group (Ella & Max), Praha 2018. 109 s. BJØRK, Samuel Sova (Uglen). Přel. Eva Dohnálková. Plus, Praha 2016. 397 s. (2., brož. vyd.) Plus, Praha 2017. 397 s. (audiokniha) Plus, 2016. 2 CD (12 hod 15 min). Účinkuje Petra Špalková. V lese visí anděl (Det henger en engel alene i skogen). Přel. Eva Dohnálková. Plus, Praha 2015. 381 s. (2., brož. vyd.) Plus, Praha 2016. 381 s. (audiokniha) Plus, 2016. 2 CD (15 hod 7 min). Účinkuje Petra Špalková. BONNEVIE(OVÁ), Live Klan koní (Hestenes klan). Přel. Iva Vedralová. CooBoo, Praha 2014. 359 s. BRATTBERG, Fredrik Pozice (Posisjonen). Přel. Karolína Stehlíková. In: Pozice a jiné hry na politiku. Svět a divadlo, Praha 2017. BREITEIG, Bjarte Pět let tátou (Mine fem år som far). Přel. Ivana Voráčková. Doplněk, Brno 2016. 193 s. BREKKE, Jørgen Bezesný (Drømmeløs). Přel. Veronika Vladimírová. XYZ, Praha 2017. 333 s. Pátý element (Menneskets natur). Přel. Marie Binderová. XYZ, Praha 2018. 332 s. Říše milosti (Nådens omkrets). Přel. Tereza Blatná. XYZ, Praha 2016. 375 s.
21
CARMONA-ALVAREZ, Pedro A počasí se změnilo a přišlo léto a tak dál (Og været skiftet og det ble sommer og så videre). Přel. Jitka Jindřišková. Dybbuk, Praha 2018. 184 s. DAHL, Kjell Ola Černý anděl (Svart engel). Přel. Alice Týnská. MOBA, Brno 2016. 368 s. Podezřelý (Fjerde raneren). Přel. Alice Týnská. MOBA, Brno 2014. 293 s. DAMHAUG, Torkil Slepá skvrna (Døden ved vann). Přel. Miluše Juříčková a Štěpán Lichorobiec. Jota, Brno 2011. 423 s. (2., revid. vyd.) Přel. Miluše Juříčková a Štěpán Lichorobiec. Jota, Brno 2013. 422 s. Žhář (Ildmannen). Přel. Tereza Blatná. Jota, Brno 2013. 472 s. EGELAND, Tom Ďáblova maska (Djevelmasken). Přel. Pavla Nejedlá. Kalibr, Praha 2018. 583 s. Nostradamova závěť (Nostradamusʼ testamente). Přel. Klára Dvořáková Winklerová. Knižní klub, Praha 2013. 599 s. Strážci úmluvy (Paktens voktere). Přel. Daniela Krolupperová. Knižní klub, Praha 2018. 525 s. Tajemství katakomb (Katakombens hemmelighet). Přel. Klára Dvořáková Winklerová. Knižní klub, Praha 2014. 230 s. Třináctý učedník (Trettende disippel). Přel. Pavla Nejedlá. Knižní klub, Praha 2016. 542 s. ENGER, Cecilie Matčiny dary (Mors gaver). Přel. Alice Týnská. MOBA, Brno 2016. 231 s. ENGER, Thomas Fantomová bolest (Fantomsmerte). Přel. Alice Týnská. MOBA, Brno 2013. 423 s. Horká půda (Våpenskjold). Přel. Alice Týnská. MOBA, Brno 2015. 360 s. Instinkt dravce (Blodtåket). Přel. Alice Týnská. MOBA, Brno 2014. 375 s. Kamenný déšť (Skinndød). Přel. Alice Týnská. MOBA, Brno 2013. 357 s. Smrtelná rána (Banesår). Přel. Alice Týnská. MOBA, Brno 2017. 344 s. ENGLUND, Terje B. Špion, který přišel pozdě: československá rozvědka v Norsku (Spionen som kom for sent. Tsjekkoslovakisk etterrettning i Norge). Přel. Zuzana Hlavičková. Prostor, Praha 2018. 300 s. ERIKSEN, Thomas Hylland Odpady: odpad ve světě nechtěných vedlejších účinků (Søppel. Avfall i en verden av bivirkninger). Přel. Daniela S. Zounková. Doplněk, Brno 2015. 172 s. Tyranie okamžiku (Øyeblikkets tyranni). Přel. Daniela Zounková a Miluše Juříčková. Doplněk, Brno 2005. 167 s. (2. vyd.) Doplněk, Brno 2009. 167 s. (3. vyd.) Doplněk, Brno 2018. 167 s. ESPEDAL, Thomas Proti umění (Imot kunsten). Přel. Jarka Vrbová. Havran, Praha 2013. 128 s. FALDBAKKEN, Matias Restaurant The Hills (The Hills). Přel. Jarka Vrbová. Odeon, Praha 2018. 208 s. FIGUEIREDO, Ivo de Henrik Ibsen: člověk a maska (Henrik Ibsen. Mennesket og masken). Přel. Karolína Stehlíková. Univerzita Karlova v Praze (Karolinum), Praha 2015. 670 s.
FINNANGER(OVÁ), Tone Tilda – půvabné domácí šití (Tildas hus). Přel. Eliška Pernická (z anglického překladu Sew Pretty Homestyle). xooxoo, Jablůnka nad Bečvou 2014. 144 s. Tilda a dům hraček (Hjemmelaget og lykkelig). Přel. Ivana Mádrová (z anglického překladu Tildaʼs Toy Box). Metafora, Praha 2016. 135 s. Tilda a její nápady (Tildaʼs Seasonal Ideas Collection). Přel. Eva Fuková (z anglického originálu?). Metafora, Praha 2017. 143 s. FISKE, Anna Haló, město! (Hallo byen!). Přel. Kateřina Krištůfková. Presco Group (Ella & Max), Praha 2018. 32 s. Haló, tam dole! (Hallo der nede!). Přel. Kateřina Krištůfková. Presco Group (Ella & Max), Praha 2018. 32 s. FJELL, Jan-Erik Práskač (Tysteren). Přel. Martin Nagy. Knihy Dobrovský (Omega), Praha 2018. 408 s. FLATLAND(OVÁ), Helga Když můžeš, zůstaň. Když musíš, odjeď (Bli hvis du kan. Reis hvis du må). Přel. Miluše Juříčková. Větrné mlýny, Brno 2015. 218 s. FLØGSTAD, Kjartan Pyramida: portrét opuštěné utopie (Pyramiden). Přel. Hana Kendíková. Kniha Zlín, Zlín 2013. 117 s. FOSSE, Jon Na sklonku dne (Kveldsvævd). Přel. Ondřej Vimr. Pistorius & Olšanská, Příbram 2016. 52 s. Sny Olavovy (Olavs draumar). Přel. Ondřej Vimr. Pistorius & Olšanská, Příbram 2015. 69 s. FOSSUM(OVÁ), Karin Kdo miluje jinak (Den som elsker noe annet). Přel. Daniela Mrázová. Host, Brno 2014. 220 s. Provokatér (Varsleren). Přel. Karolína Stehlíková. Host, Brno 2013. 213 s. FROBENIUS, Nikolaj Potemnělé větve (Mørke grener). Přel. Iva Vedralová. Doplněk, Brno 2015. 195 s. GAARDER, Jostein Anna: bajka o klimatu a životním prostředí Země (Anna). Přel. Jarka Vrbová. Albatros, Praha 2014. 181 s. Anton a Jonatán (Anton og Jonatan). Přel. Jarka Vrbová. Il. Akin Düzakin. Albatros, Praha 2014. 34 s. Jako v zrcadle, jen v hádance (I et speil, i et gåte). Přel. Jarka Vrbová. Il. Oldřich Jelen. Albatros, Praha 1999. 136 s. (2. vyd.) Albatros, Praha 2014. 134 s. Kouzelný kalendář: podivuhodné putování do Betléma (Julemysteriet). Přel. Jarka Vrbová. Il. Markéta a Ondřej Laštůvkovi. Karmelitánské nakladatelství, Kostelní Vydří 2002. 241 s. (2. vyd.) Karmelitánské nakladatelství, Kostelní Vydří 2014. 239 s. (3. vyd.) Karmelitánské nakladatelství, Praha 2017. 239 s. (audiokniha) Tympanum, 2008. 3 CD (3 hod 13 min). Účinkují Josef Abrhám, Marek Eben, Jan Jiráň a Libuše Šafránková. Loutkář (Dukkeføreren). Přel. Jarka Vrbová. Plus, Praha 2017. 243 s. To je otázka (Det spørs). Přel. Jarka Vrbová. Il. Akin Düzakin. Albatros, Praha 2013. 71 s. GRANHUS, Frode Vír (Malstrømmen). Přel. Eva Dohnálková. Jota, Brno 2014. 319 s.
23
GULBRANSSEN, Trygve Není jiné cesty (Ingen vei går utenom). Přel. Oldřich Liška. Práce, Praha 1970. 162 s. V tomto překladu 1. vyd. Vyšlo společně s dílem Vane vítr z hor. (2. vyd. v tomto překladu) Československý spisovatel, Praha 1991. 497 s. Souborné vyd. celé trilogie. (3. vyd. v tomto překladu) Motto, Praha 2001. 201 s. (4. vyd. v tomto překladu) Motto, Praha 2009. 201 s. (5. vyd. v tomto překladu) Československý spisovatel, Praha 2016. 214 s. Vane vítr z hor (Det blåser fra Dauingfjell). Přel. Oldřich Liška. Práce, Praha 1970. 162 s. V tomto překladu 1. vyd. Vyšlo společně s dílem Není jiné cesty. (2. vyd. v tomto překladu) Československý spisovatel, Praha 1991. 497 s. Souborné vyd. celé trilogie. (3. vyd. v tomto překladu) Motto, Praha 2001. 199 s. (4. vyd. v tomto překladu) Motto, Praha 2009. 199 s. (5. vyd. v tomto překladu) Československý spisovatel, Praha 2016. 214 s. Věčně zpívají lesy (Og bakom synger skogene). Přel. Jiřina Vrtišová a Oldřich Liška. Práce, Praha 1969. 228 s. (2. vyd. v tomto překladu) Československý spisovatel, Praha 1991. 497 s. Souborné vyd. celé trilogie. (3. vyd. v tomto překladu) Motto, Praha 2000. 269 s. (4. vyd. v tomto překladu) Motto, Praha 2009. 269 s. (5. vyd. v tomto překladu) Československý spisovatel, Praha 2016. 293 s. GUNNARSEN, Marcus; GUNNARSEN, Martinus; KRISTOFFERSEN(OVÁ), Kirsti Marcus & Martinus: náš příběh (Marcus & Martinus: Vår historie). Přel. Františka Procházková. Jota, Praha 2018. 191 s. HAGERUP(OVÁ), Hilde Strašidla z mrazivého ostrova. Za horou smrti (Spøkelsene på Frostøy. Bak Dødsfjellet). Přel. Daniela Krolupperová. Il. Karel Jerie. Albatros, Praha 2015. 231 s. HAGERUP(OVÁ), Hilde; HAGERUP, Klaus Detektiv Tim & spol. Velikonoční záhada (Mesterdetektiv Tim & Co 2. Påskemysteriet). Přel. Valerie Fröhlichová. Il. Luděk Bárta. Albatros, Praha 2015. 92 s. HAGERUP, Klaus Dívka, která chtěla zachránit knížky (Jenta som ville redde bøkene). Přel. Šárka Stejskalová. Il. Lisa Aisato. Knihy Dobrovský (Omega), Praha 2018. 60 s. HALLE, Jesper Lesík: severský thriller o ztraceném dětství (Lilleskogen). Přel. Jarka Vrbová. Národní divadlo moravskoslezské, Ostrava 2015. 117 s. HAMSUN, Knut Hlad (Sult). Přel. Helena Kadečková. Dybbuk, Praha 2016. 237 s. V tomto překladu 1. vyd. HARSTAD, Johan Záchranka (Ambulanse). Přel. Ivana Řezníková. Pistorius & Olšanská, Příbram 2013. 149 s. HEIVOLL, Gaute Královo srdce (Kongens hjerte). Přel. Kateřina Krištůfková. Kniha Zlín, Zlín 2016. 222 s. HOLT(OVÁ), Anne Požehnáni ti, kdož žízní (Salige er de som tørster). Přel. Klára Dvořáková Winklerová. Jota, Brno 2013. 204 s. Slepá bohyně (Blind gudinne). Přel. Klára Dvořáková Winklerová. Jota, Brno 2013. 294 s. Smrt démona (Demonens død). Přel. Klára Dvořáková Winklerová. Jota, Brno 2014. 239 s.
HORST, Jørn Lier Honicí psi (Jakthundene). Přel. Dominika Křesťanová (z anglického zkráceného překladu The Hunting Dogs). In: Umři znovu. Tarsago Česká republika, Praha 2016. Honicí psi (Jakthundene). Přel. Kateřina Krištůfková. Kniha Zlín, Zlín 2016. 379 s. (audiokniha) Audiotéka/Bookmedia, 2017. MP3 (12 hod 12 min). Účinkuje Zdeněk Kupka. Na zimu zavřeno (Vinterstengt). Přel. Tereza Blatná. Jota, Brno 2014. 333 s. Poustevník (Hulemannen). Přel. Kateřina Krištůfková. Kniha Zlín, Praha 2018. 347 s. Případy pro Detektivní kancelář č. 2. Operace: Bouřkový mrak (Detektivbyrå nr. 2. Operasjon Tordensky). Přel. Jitka Jindřišková. Il. Hans Jørgen Sandnes. Fragment, Praha 2017. 98 s. Případy pro Detektivní kancelář č. 2. Operace: Temný muž (Detektivbyrå nr. 2. Operasjon Mørkemann). Přel. Jitka Jindřišková. Il. Hans Jørgen Sandnes. Fragment, Praha 2017. 99 s. Záhada maltézských hodin (Maltesergåten). Přel. Pavla Nejedlá. Kniha Zlín, Zlín 2017. 157 s. Záhada mloka (Salamandergåten). Přel. Pavla Nejedlá. Jota, Brno 2014. 146 s. Záhada mořského dna (Undervannsgåten). Přel. Pavla Nejedlá. Kniha Zlín, Praha 2018. 126 s. Záhada otevřených hrobů (Gravrøvergåten). Přel. Pavla Nejedlá. Kniha Zlín, Praha 2018. 117 s. Zaslepení (Blindgang). Přel. Kateřina Krištůfková. Kniha Zlín, Praha 2018. 374 s. HOVLAND, Henrik Johan už není sám (Johannes Jensen og Kjærligheten). Přel. Jarka Vrbová. Il. Torill Kove. Albatros, Praha 2017. 45 s. CHRISTENSEN, Lars Saabye Chet tady nezahraje (Chet spiller ikke her). Přel. Jarka Vrbová. In: Pět severských her. Divadelní ústav, Praha 2013. IBSEN, Henrik Domeček pro panenky /Nora/ (Et dukkehjem). Přel. František Fröhlich. Artur, Praha 2013. 106 s. Heda Gablerová (Hedda Gabler). Přel. František Fröhlich. In: Hry II. Divadelní ústav, Praha 2006. Heda Gablerová (Hedda Gabler). Přel. František Fröhlich. Artur, Praha 2018. 113 s. (audiokniha) Radioservis, 2013. 2 CD (1 hod 50 min. Účinkují Vilma Cibulková, Ivan Trojan, Viktor Preiss, Lukáš Hlavica, Milena Dvorská, Dana Černá a Marie Marešová. Peer Gynt: fantastická pouť za nalezením sebe sama (Peer Gynt). Přel. Josef Brukner a Josef Vohryzek. Národní divadlo moravskoslezské, Ostrava 2018. 155 s. JACOBSEN, Roy Bílý oceán (Hvitt hav). Přel. Jarka Vrbová. Pistorius & Olšanská, Příbram 2016. 198 s. Oči nemlčí (Rigels øyne). Přel. Jarka Vrbová. Pistorius & Olšanská, Příbram 2018. 197 s. Ostrov (De usynlige). Přel. Jarka Vrbová. Pistorius & Olšanská, Příbram 2014. 206 s. JOHNSRUD, Ingar Kalypso (Kalypso). Přel. Eva Dohnálková. Host, Brno 2017. 444 s. Vídeňské bratrstvo (Wienerbrorskapet). Přel. Eva Dohnálková. Host, Brno 2016. 444 s. (audiokniha) OneHotBook, 2016, 1 CD (9 hod 35 min). Účinkuje Petr Stach. KAGGE, Erling Radost z ticha: proč zavřít dveře před hlukem světa (Stillhet i støyens tid. Gleden ved å stenge verden ut). Přel. Viola Somogyi. Jan Melvil Publishing, Brno 2018. 232 s. KNAUSGÅRD, Karl Ove Můj boj 1: Smrt v rodině (Min kamp. Første bok). Přel. Klára Dvořáková Winklerová. Odeon, Praha 2016. 413 s. Můj boj 2: Zamilovaný muž (Min kamp. Andre bok). Přel. Klára Dvořáková Winklerová. Odeon, Praha 2017. 556 s.
25
Můj boj 3: Ostrov chlapectví (Min kamp. Tredje bok). Přel. Klára Dvořáková Winklerová. Odeon, Praha 2017. 412 s. Můj boj 4: Tanec v temnotách (Min kamp. Fjerde bok). Přel. Klára Dvořáková Winklerová. Odeon, Praha 2018. 466 s. KRISTENSEN, Monica Holanďanův hrob (Hollendergraven). Přel. Iva Vedralová. Motto, Praha 2013. 355 s. KVÆVEN, Tore Drsný je zákon mé země (Hard er mitt lands lov). Přel. Marie Novotná. Plus, Praha 2015. 435 s. LIE, Bjørn Rune Lyžníci z Plískanic (Slapsefjell). Přel. Daniela S. Zounková. Baobab, Praha 2014. 50 s. LINDELL(OVÁ), Unni Cukrová smrt (Sukkerdøden). Přel. Eva Dohnálková. Plus, Praha 2013. 391 s. Temný muž (Mørkemannen). Přel. Eva Dohnálková. Plus, Praha 2013. 383 s. LINDSTRØM, Merethe Hosté (Gjestene). Přel. Jana Břečková, Aneta Grossová, Lucie Korecká, Zuzana Micková, Zuzana Miesslerová, Markéta Podolská, Karolína Vyskočilová. Dybbuk, Praha 2014. 147 s. LOE, Erlend Doppler (Doppler). Přel. Kateřina Krištůfková. Vakát, Brno 2007. 130 s. (2. vyd.) Vakát, Brno 2011. 130 s. (3., revid. vyd., v nakl. Kniha Zlín 1. vyd.) Kniha Zlín, Zlín 2017. 159 s. V tiráži chybně uvedeno 2. vyd. Konec světa, tak jak ho známe (Slutten på verden slik vi kjenner den). Přel. Kateřina Krištůfková. Kniha Zlín, Praha 2018. 302 s. Náklaďáky Volvo (Volvo lastvagnar). Přel. Kateřina Krištůfková. Kniha Zlín, Zlín 2017. 228 s. LUNDE, Maja Historie včel (Bienes historie). Přel. Martin Nagy. Knihy Dobrovský (Omega), Praha 2017. 382 s. Modrá (Blå). Přel. Tereza Švejkovská. Knihy Dobrovský (Omega), Praha 2018. 365 s. Nejúžasnější věc (Helt sanne historie om hvordan det aller beste ble til). Přel. Šárka Stejskalová. Il. Hans Jørgen Sandnes. Knihy Dobrovský (Omega), Praha 2018. 54 s. LUNDE, Stein Erik Nemůžu usnout (Eg kan ikke sove no). Přel. Marie Novotná. Il. Øyvind Torseter. Cesta domů, Praha 2018. 31 s. MÄRTHA LOUISE; NORDENG(OVÁ), Elisabeth Duchovní klíč: naučte se odemknout svou spirituální sílu (Møt din skytsengel). Přel. Michaela Škultéty (z anglického překladu The Spiritual Password). Knižní klub, Praha 2015. 191 s. MOHN, Therese Zimní sen (Gittes vinterdrøm). Přel. Pavla Nejedlá. Stabenfeldt, Praha 2013. 151 s. MORTENSEN, Audun
Out of office reply. Přel. Ondřej Buddeus. MAKE*detail, Praha 2013. 45 s. Vybrané básně. MYTTING, Lars Dřevo (Hel ved). Přel. Ivana Voráčková. Knižní klub, Praha 2015. 244 s.
26
NESBØ, Jo Červenka (Rødstrupe). Přel. Kateřina Krištůfková. Kniha Zlín, Zlín 2014. 577 s. V tomto překladu 1. vyd. (2. vyd. v tomto překladu, brož.) Kniha Zlín, Zlín 2014. 577 s. (audiokniha) OneHotBook, 2014. 2 CD (14 hod 42 min). Účinkuje Hynek Čermák. Doktor Proktor a konec světa. Možná… (Doktor Proktor og verdens undergang. Kanskje). Přel. Jiří Vyorálek. Il. Per Dybvig. Jota, Brno 2013. 298 s. (audiokniha) OneHotBook, 2016. 1 CD (8 hod 13 min). Účinkuje David Novotný. Doktor Proktor a prdicí prášek (Doktor Proktors prompepulver). Přel. Jiří Vyorálek. Il. Per Dybvig. Jota, Brno 2012. 196 s. (2., brož. vyd.) Jota, Brno 2015. 196 s. (audiokniha) OneHotBook, 2014. 1 CD (4 hod 35 min). Účinkuje David Novotný. Doktor Proktor a vana času (Doktor Proktors tidsbadekar). Přel. Jiří Vyorálek. Il. Per Dybvig. Jota, Brno 2012. 281 s. (2., brož. vyd.) Jota, Brno 2018. 281 s. (audiokniha) OneHotBook, 2014. 1 CD (7 hod 13 min). Účinkuje David Novotný. Doktor Proktor a velká loupež zlata (Doktor Proktor og det store gullrøveriet). Přel. Eva Dohnálková. Il. Per Dybvig. Jota, Brno 2013. 205 s. (audiokniha) OneHotBook, 2017. 1 CD (5 hod 8 min). Účinkuje David Novotný. Krev na sněhu (Blod på snø). Přel. Kateřina Krištůfková. Kniha Zlín, Zlín 2015. 151 s. (2., brož. vyd.) Kniha Zlín, Zlín 2015. 149 s. (audiokniha) OneHotBook, 2017. 1 CD (3 hod 39 min). Účinkuje David Novotný. Levhart (Panserhjerte). Přel. Kateřina Krištůfková. Kniha Zlín, Zlín 2013. 722 s. (2., brož. vyd.) Kniha Zlín, Zlín 2014. 722 s. Lovci hlav (Hodejegerne). Přel. Kateřina Krištůfková. Kniha Zlín, Zlín 2011. 250 s. (2., brož. vyd.) Kniha Zlín, Zlín 2011. 265 s. (audiokniha) OneHotBook, 2013. 1 CD (8 hod 32 min). Účinkuje Filip Švarc. Macbeth (Macbeth). Přel. Jana Jašová (z anglického překladu Macbeth). Práh, Praha 2018. 542 s. (audiokniha) Práh, 2018. 2 CD (17 hod 28 min). Účinkuje Václav Neužil. Nemesis (Sorgenfri). Přel. Kateřina Krištůfková. Kniha Zlín, Zlín 2011. 495 s. (2. vyd., brož.) Kniha Zlín, Zlín 2012. 517 s. (audiokniha) Radioservis/OneHotBook, 2013. 1 CD (4 hod 56 min). Účinkuje Igor Bareš a další. Netopýr (Flaggermusmannen). Přel. Kateřina Krištůfková. Kniha Zlín, Zlín 2013. 397 s. V tomto překladu 1. vyd. (2. vyd. v tomto překladu, brož.) Kniha Zlín, Zlín 2013. 397 s. (audiokniha) OneHotBook, 2013. 1 CD (10 hod 50 min). Účinkuje Hynek Čermák. Policie (Politi). Přel. Kateřina Krištůfková. Kniha Zlín, Zlín 2015. 609 s. (2., brož. vyd.) Kniha Zlín, Zlín 2015. 609 s. (audiokniha) OneHotBook, 2015. 2 CD (14 hod 4 min). Účinkuje Hynek Čermák. Vydáno také zvlášť jako 1. část (7 hod 3 min) a 2. část (6 hod 48 min). Přízrak (Gjenferd). Přel. Kateřina Krištůfková. Kniha Zlín, Zlín 2014. 517 s. (2., brož. vyd.) Kniha Zlín, Zlín 2014. 517 s. (audiokniha) OneHotBook, 2014. 2 CD (14 hod 45 min). Účinkuje Hynek Čermák. Půlnoční slunce: Krev na sněhu II (Mere blod). Přel. Kateřina Krištůfková. Kniha Zlín, Zlín 2015. 213 s. (2., brož. vyd.) Kniha Zlín, Zlín 2015. 213 s. (audiokniha) OneHotBook, 2017. 1 CD (5 hod 14 min). Účinkuje Václav Neužil. Senzační sbírka zvířat doktora Proktora (Doktor Proktors sensasjonelle samling av dyr du skulle ønske ikke fantes). Přel. Kateřina Krištůfková. Kniha Zlín, Praha 2018. 57 s. Sněhulák (Snømannen). Přel. Kateřina Krištůfková. Kniha Zlín, Zlín 2012. 510 s. (2., brož. vyd.) Kniha Zlín, Zlín 2013. 510 s. (3. vyd.) Kniha Zlín, Praha 2017. 510 s. Spasitel (Frelseren). Přel. Kateřina Krištůfková. Kniha Zlín, Zlín 2013. 520 s. (2., brož. vyd.) Kniha Zlín, Zlín 2013. 524 s.
27
Syn (Sønnen). Přel. Kateřina Krištůfková. Kniha Zlín, Zlín 2015. 499 s. (2., brož. vyd.) Kniha Zlín, Zlín 2015. 499 s. (audiokniha) OneHotBook, 2015. 2 CD (16 hod 33 min). Účinkuje Petr Kubes. Švábi (Kakerlakkene). Přel. Kateřina Krištůfková. Kniha Zlín, Zlín 2013. 392 s. (2. vyd.) Kniha Zlín, Zlín 2013. 392 s. (audiokniha) OneHotBook, 2016. 1 CD (10 hod 53 min). Účinkuje Hynek Čermák. Zachrání doktor Proktor Vánoce? (Kan doktor Proktor redde jula?). Přel. Kateřina Krištůfková. Il. Per Dybvig. Kniha Zlín, Praha 2017. 237 s. Žízeň (Tørst). Přel. Kateřina Krištůfková. Kniha Zlín, Zlín 2017. 597 s. (2., brož. vyd.) Kniha Zlín, Praha 2017. 597 s. NORSKÁ ČÍTANKA. Gutenbergova čítanka současné norské prózy. BUGGE, Mikkel; CARLSSON, Dagfinn; FOSSE, Jon; IVERSEN(OVÁ), Kristina Leganger; LIND(OVÁ), Kristin; MARSTEIN(OVÁ), Trude; MORTENSEN, Audun; RAVATN(OVÁ), Agnes; RISHØI(OVÁ), Ingvild Hedemann; STENE, Øystein; SVEEN, Lars Petter. Ed. Barbora Grečnerová. Přel. Marie Binderová, Ondřej Buddeus, Eva Dohnálková, Barbora Grečnerová, Jitka Jindřišková, Pavla Nejedlá, Karolína Stehlíková, Ondřej Vimr, Jarka Vrbová. Labyrint, Praha 2016. 250 s. NYGÅRDSHAUG, Gert Mengeleho zoo (Mengele Zoo). Přel. Marie Voslářová. Práh, Praha 2018. 351 s. ØRSTAVIK(OVÁ), Hanne Farářka (Presten). Přel. Pavla Nejedlá. Doplněk, Brno 2014. 181 s. ØSTBY(OVÁ), Anne Ch. Kousky štěstí (Biter av lykke). Přel. Viola Somogyi. Argo, Praha 2018. 294 s. PALM(OVÁ), Linn Když jde štěně do světa: co dělat a na co nezapomenout, když se k vám nastěhuje štěňátko (Valpen flytter hjemmefra). Přel. Štěpánka Horáková. Plot, Praha 2014. 181 s. PEERS, Bobbie Agent orbulátoru (Orbulatoragenten). Přel. Marie Voslářová. Kniha Zlín, Praha 2018. 201 s. Kryptoportál (Kryptalportalen). Přel. Marie Voslářová. Kniha Zlín, Praha 2018. 220 s. Zloděj luridia (Luridiumstyven). Přel. Marie Voslářová. Kniha Zlín, Zlín 2016. 244 s. PETTERSON, Per Na Sibiř (Til Sibir). Přel. Jarka Vrbová. Knižní klub, Praha 2013. 175 s. Proklínám řeku času (Jeg forbanner tidens elv). Přel. Jarka Vrbová. Knižní klub, Praha 2015. 181 s. PETTERSEN(OVÁ), Siri Ódinovo dítě (Odinsbarn). Přel. Jitka Jindřišková. Host, Brno 2016. 562 s. Plíseň (Råta). Přel. Jitka Jindřišková. Host, Brno 2017. 451 s. Síla (Evna). Přel. Jitka Jindřišková. Host, Brno 2017. 459 s. PIHL, Roger Muž, který se nechtěl vrátit domů (Mannen som ikke ville hjem). Přel. Ivana Voráčková. Plus, Praha 2018. 276 s. RAVATN(OVÁ), Agnes 53. týden (Veke 53). Přel. Ivana Voráčková. Doplněk, Brno 2017. 159 s. Ptačí tribunál (Fugletribunalet). Přel. Eva Dohnálková. Plus, Praha 2018. 212 s.
28
REIERSGÅRD(OVÁ), Marit Boží prst (Jenta uten hjerte). Přel. Kateřina Krištůfková. Kniha Zlín, Praha 2017. 329 s. Závěje (Stolpesnø). Přel. Kateřina Krištůfková. Kniha Zlín, Zlín 2017. 357 s. RENBERG, Tore Muž, který miloval Yngveho (Mannen som elsket Yngve). Přel. Kateřina Krištůfková. Doplněk, Brno 2013. 315 s. Tak zítra (Vi ses i morgen). Přel. Ondřej Vimr. Argo, Praha 2015. 483 s. ROLSTAD(OVÁ), Lajla Vlčí ostrov (Ulveøya). Přel. Daniela Mrázová. Kniha Zlín, Zlín 2016. 242 s. SEIERSTAD, Åsne Dvě sestry (To søstre). Přel. Kateřina Krištůfková. Absynt, Žilina 2018. 511 s. SKOMSVOLD(OVÁ), Kjersti Annesdatter Čím jdu rychleji, tím jsem menší (Jo fortere jeg går, jo mindre er jeg). Přel. Ondřej Vimr. Argo, Praha 2014. 143 s. SMELAND(OVÁ), Kari Rodina Vraniboudova: Kýchání u sousedů (Familien Kråkestrup og nyset i nabohuset). Přel. Jarka Vrbová. Il. Nikkarin. Albatros, Praha 2015. 109 s. SOLBERG(OVÁ), A. Audhild Superkrávy a moře trapasů (Superbitchene driter seg ut). Přel. Aneta Grossová. Host, Brno 2017. 191 s. Superkrávy v ohrožení (Det spøker for superbitchene). Přel. Aneta Grossová. Host, Brno 2018. 201 s. Válka proti superkrávám (Kampen mot superbitchene). Přel. Aneta Grossová. Host, Brno 2016. 209 s. SOLSTAD, Dag Jedenáctý román, kniha osmnáct (Ellevte roman, bok atten). Přel. Ondřej Vimr. Pistorius & Olšanská, Příbram 2013. 133 s. SORTLAND, Bjørn; PARVELA, Timo Kepler62: Cesta (Kepler62: Matka). Přel. Michal Švec a Jitka Jindřišková (z finského originálu s přihlédnutím k norskému překladu Reisen). Il. Pasi Pitkänen. Host, Brno 2018. 148 s. Kepler62: Odpočítávání (Kepler62: Nedtelling). Přel. Jitka Jindřišková a Michal Švec (z norského originálu s přihlédnutím k finskému překladu Lähtölaskenta). Il. Pasi Pitkänen. Host, Brno 2018. 150 s. Kepler62: Pozvánka (Kepler62: Kutsu) Přel. Michal Švec a Jitka Jindřišková (z finského originálu s přihlédnutím k norskému překladu Invitasjonen). Il. Pasi Pitkänen. Host, Brno 2018. 110 s. Kepler62: Průkopníci (Kepler62: Pionerer). Přel. Jitka Jindřišková a Michal Švec (z norského originálu s přihlédnutím k finskému překladu Pioneerit). Il. Pasi Pitkänen. Host, Brno 2018. 128 s. STAALESEN, Gunnar Pokrevní pouta (Dødens drabanter). Přel. Veronika Vladimírová. Garamond, Praha 2016. 312 s. STEEN, Thorvald Velbloudí mraky (Kamelskyer). Přel. Iva Vedralová. Doplněk, Brno 2013. 163 s. STRØKSNES, Morten A. Kniha o moři aneb Umění lovit ve čtyřech ročních obdobích na otevřeném moři z gumového člunu žraloka grónského (Havboka, eller Kunsten å fange en kjempehai fra en gummibåt på et stort hav gjennom fire årstider). Přel. Jarka Vrbová. Argo, Praha 2018. 247 s.
29
SVEEN, Gard Poslední poutník (Den siste pilegrimen). Přel. Daniela Mrázová. Host, Brno 2016. 491 s. (audiokniha) Audiotéka/Bookmedia, 2017. MP3 (18 hod 50 min). Účinkují Tomáš Jirman a Michal Stalmach. SVENSEN, Henrik Uhranuti výšinami: dějiny hor a proč nás přitahují (Bergtatt: Fjellenes historie og fascinasjonen for det opphøyde). Přel. Jarka Vrbová. Argo, Praha 2017. 306 s. SVINGEN, Arne Balada o zlomeném nosu (Sangen om en brukket nese). Přel. Iva Vedralová. Albatros, Praha 2014. 214 s. TANGEN, Geir Maestro (Maestro). Přel. Eva Dohnálková. Plus, Praha 2017. 326 s. Srdcerváč (Hjerteknuser). Přel. Daniela Krolupperová. Plus, Praha 2018. 375 s. TILLER, Carl Frode Kroužení II (Innsirkling II). Přel. Pavla Nejedlá. Dauphin, Praha – Podlesí 2015. 357 s. TVEDT, Chris Prach jsi a v prach se obrátíš (Av jord er du kommet). Přel. Marta Lykkenborg. Jota, Brno 2014. 351 s. ULLMANN(OVÁ), Linn Než usneš (Før du sovner). Přel. Pavla Nejedlá. Motto, Praha 2013. 285 s. UNDSET(OVÁ), Sigrid Kristina Vavřincova: Věnec, Paní, Kříž (Kristin Lavransdatter: Kransen, Husfrue, Korset). Přel. Dagmar Chvojková-Pallasová. Lidová demokracie, Praha 1963. V tomto překladu 1. vyd. (audiokniha) Radioservis, 2012, 2016. 1 CD (8 hod 54 min). Účinkuje Hana Kofránková. VESAAS, Tarjei Bělidlo (Bleikeplassen). Přel. Helena Kadečková. Kalich, Praha 2015. 190 s. VIK(OVÁ), Bjørg Malé klíče, velké pokoje (Små nøkler store rom). Přel. Marie Binderová, Magda Králová, Andrea Krchová, Věra Martínková, Adéla Šímová, Eliška Zoubková pod vedením Jarky Vrbové. Pistorius & Olšanská, Příbram 2017. 228 s. VÆRØYVIK, Sissel Ráchelina kniha (Rakels bok). Přel. Alice Týnská. MOBA, Brno 2015. 382 s. WALGERMO, Alf Kjetil Tlukot mého srdce (Mitt bankande hjarte). Přel. Jana Chmura Svatošová. CooBoo, Praha 2015. 166 s. WASSMO, Herbjørg Sto let (Hundre år). Přel. Jarka Vrbová. Doplněk, Brno 2013. 409 s.
30
Brilantní norská detektivka plná napětí a nečekaných zvratů. Dopadnou detektivové Munch a Krügerová vraha dřív, než se v lesích objeví další malý anděl?
Temný příběh, kde nechybí syrovost, záhady ani pokřivená minulost - první kniha s vyšetřovatelem Thorkildem Askem.
Druhý případ detektiva Muncha a vyšetřovatelky Mii Krügerové, kteří tentokrát stojí proti brutálnímu vrahovi i vlastním démonům.
I při psaní kriminálních románů může jít o život... Druhý díl norské detektivní série s charismatickým vyšetřovatelem Thorkildem Askem.
Detektiv Munch a vyšetřovatelka Mia Krügerová na lovu rafinovaného vraha. Třetí díl bestsellerové krimi série.
Úsměvná próza o velkých i malých věcech v životě, o samotě i přátelství a o tom, jak je někdy třeba odrazit se a vyletět vstříc vesmírným možnostem.
www.albatrosmedia.cz 31
Výpravná publikace
o Norsku
17 H | 19 CTION ÚVOD NAME-R INTRODU CHAPTER
18 | ÚVOD
podél jich je roztroušených ostrovy (kolem 200 000 km. se natáhne na 83 000 pobřeží) délka pobřeží
FJORDY: DUŠE NORSKA
od je lemováno fjordy Dlouhé norské pobřeží na dě směrem k Arktidě Osla na jihovýcho jsou ty, které se nacháseveru. Nejdramatičtější horo pobřeží, se strmými zejí podél západníh ími z vody a malými skými hradbami stoupajíc Fjordy skalním výčnělku. farmami na každém , představí je si a všichni jsou nádherné, věčné
nejen pro cestovatele
když je řeč o Norsku.
FOLKLOR: SÁ A LIDOVÉ PO GY VĚSTI
Stavangeru
e DŮLEŽITÉ ÚDAJE en
Největší jezero: Mjøsa pevnorské a také evropské Největší ledovec (na 2 487 km nině): Jostedalsbreen, srážek: Bergen Město s největším množstvím 2 16 lidí na km Hustota zalidnění: dřevo, plyn, železo, měď, ryby, Přírodní zdroje: ropa,
norsko
vodní energie Finsko Švédsko (1 619 km), Hranice se sousedy: (727 km), Rusko (196km)
norsko Úžasné
Podrobné
souvislosti
mapy
norština konverzace
Tato příručka vám umožní pohotově se dorozumět v běžných i nouzových situacích na cestách a při komunikaci s cizinci, a to i pokud jste v jazyce úplným začátečníkem. Důraz je kladen na praktickou aktivní komunikaci, přehlednost a snadnou orientaci v textu.
území a také Jedním z odlehlých norských Špicberské souodomovem ledního medvěda je severně od pevstroví, které se nachází 600 km velrybářská niny. Prvně ostrovy sloužily jako a dnes uhlí těžilo zde se základna, poté a výzkumu. ruchu o turistickéh z žijí Špicberky A ÚCHVATNÁ KRAJIN IE A MOŘSK Á SCENER
n
Léto v Eidsbugarde, Jotenheime
země dominují vrcholy Na mnoha místech nejhorNorsko je jedním z a náhorní plošiny. čtyři pětiny jeho pevniny natějších států Evropy, nad 150 metrů. Nejvyšší jsou v nadmořské výšce v národním parku Jotungen Galdhøpig vrchol, sahá do výšky (doslova „domově obrů“), Legendaheimen většina ze 13. stolet nachází se této oblasti V ví, í vyprá maličkého 2 469 metrů. jak dva Norsku také najdete krále Håko níci přenesli země. Vváleč 2 hnahor do bezpe se snažili nejvyššíc – 487 km čí před povst uchvátit h ledovců alci, kteří největších evropskýc jedny z trůn breen je největší z nich. velký ledovec Jostedals á 23 % lesy, obdělávan z pokrývají země Sága Völsu Zbytek nga popis uje příběh Ódina, který potrestal valkýru Brunhildu za neposlušn ost
% a zbytek jsou jezera, půda tvoří slabá 3 vaná půda. močály, bažiny a neobdělá na podél pobřeží Většina obyvatel je soustředě zformovaných údolích a ve vnitrozemí v mnoha doby ledové – těmi stejledovci během poslední vytvořily mnoho norských nými ledovci, které údolí je asi 230 km fjordů. Jedním z největších který se táhne od Lilledlouhý Gudbrandsdal, hlavní Dovre na severu a je hammeru na jihu po u. z Osla do Trondheim dopravní osou na cestě se nachází největší norJižně od Gudbrandsdalu ské jezero Mjøsa. prvkem země je pobřeží, Dalším nápadným v Evropě. Je dlouhé nejrozeklanější a nejdelší pevpouze zahrnuje číslo 25 000 km, přičemž toto Přidáme-li ještě odlehlé ninské Norsko s fjordy.
Norský Santa Claus – Julen issen – údajn ě žije v Drøba ku Skalní rytiny v Hjemmelu ftu na dalek z doby před ém severu 6 000 lety pocházejí
Lesní troll
od Theodora
Zlatý věk liter atury
Kittelsena, rok 1890
17. května 1814, po téměř 400 letech dánsk nová norská é nadvlády, byla ústava. Tato událost předzn jazyka. Peter amenala obroze schválena Christen Asbjør ní norského nsen (1812– byli součástí 55) a tohoto „zlaté ho věku“. Inspiro Jørgen Moe (1818–82) Grimmovými váni německými a Norem Andre asem Fayem bratry Norske Sagn , který (Norské legend y), začali Asbjør v roce 1833 vydal první sbírku nsen a Moe sestav norských lidový ch ovat pověstí, kterou Eventyr og Folkes nazvali Norske agn (Norské duchařské příběh HuldreJejich první díl y a lidové pověs vydali v roce 1845, druhý ti). rozhodl vydat v roce 1852. ilustrovanou Asbjør verzi, nsen malíře své doby do se – mezi nimi Erika které „zapojil“ ty nejlepší norské Kittelsena. Sbírky Werenskiold a a Theodora pověstí sesbír „klasikou“ norské ané Asbjørnsene m a Moem se literatury. Ilustra staly pak trollům jejich ce Kittelsena vizuální podob a Werenskiold u, jak ji známe a daly podnes. Artefakt z Gotlandu znám ý jako „Odin se zvýrazně ovi ptáci“ nými zobák y a pařáty
• ÚŽASNÉ FOTOGRAFIE • HISTORIE OD VIKINGŮ PO SOUČASNOST • PŘÍRODNÍ FENOMÉNY • SOUČASNÁ SPOLEČNOST, UMĚNÍ I ARCHITEKTURA • MAPY A ZAJÍMAVOSTI PRAKTICKÉ A OBLÍBENÉ JAZYKOVÉ PŘÍRUČKY PRO NORŠTINU
konverzace
norsko-český a česko-norský
Čísla Všeobecné výrazy Určování času Barvy a rozměry Veřejné nápisy Cestování Ubytování Stravování Na dovolené Sport a volný čas Nakupování Nouzové situace Bydlení Rodina Práce a brigáda Komunikace Oboustranný slovník Gramatika Praktické informace
šikovný slovník
gramatika současné norštiny
česko-norksý
ISBN 978-80-7508-101-8
• přehledná sazba • dvoubarevný tisk
ých legend je krajina. Mnoh jených s moře é z příběhů spom se týkal Storkých stvoř y mytic masivů, a horských ení,jezer z nichž v oblasti nejznáměj jsouledovců, došívnitrozemí, příšera se táhnou daleko z jezer jehož části fjord,Drau a Mjøsa afjord, pravděpogen – perso Geiranger také konejšivýnifikace a konečně zemřeli na všech ze všech. , kdo moři fjord . V jezer dobně ech a řekác žijenejhezčí vodní duch h či démon Nøkken (Nixi zvaný e). Hory a lesy obývá mnoho mytic kých stvoř běhy o význa ení a přímných krajin cích, které ných prvúdajně stvoř ili trollové, existují po celé zemi. Tyto „znač tu po sobě ky“ prý nechali trollové, aby ukázali svou velikost a sílu například kaňon Jutu – jako v Østerdalen lhogget u.
85
šikovný
gramatika slovník mluvník současné norština
R A M A T I K A OOBBSSAAHH U SJ lE O v n í k u popis aktuálních gramatických jevů • 35 000 hesel jasné a stručné výklady • 6 500 příkladů, idiomů a frází množství praktických příkladů • 62 000 překladů • 80 stran konverzačních okruhů vhodných poznámky, výjimky, zajímavosti pro školní výuku křížové odkazy podrobný rejstřík • 100 studijních poznámek 9 788075 081018
G • • • • • •
mluvník
současné norsko-český norštinyčesko-norský www.lingea.cz
9 788075 081308
h překladů
ISBN 978-80-7508-130-8
vazeb
ází
www.lingea.cz
ačních obratů v rámečcích
Ů Ž E španělštině vídající daným
Žijí zde divocí sobi, arktická parkem.LEG Hoth ve ENDPark Y Oztvárnil sněžná. ZEMIplanetu a sovice Stálým téma tem norskvrací úder. filmu Star Wars – Impérium
norština
šikovný
gramatika slovník
klad
Zajímavé
fotografie
na západě. zarývající se do země a sever skandinávZemě zabírající západ ím (společně se souostrov ského poloostrova se á Jan Mayen) rozprostír
Norské slovo pro lidov 12. století ou pověst psáno ve je eventyr, tvaru latinskéh již od o slova adve ævintyr, což je zkom olenina ntura, družství nebo nějakou zvláš které znamená dobr byly větši otní událost. nou nápa Tyto pově ditými příbě od jednoho sti hy, které vypravěče se předávaly k dalšímu, vyjádřené a popisovaly ve fantastick vztahy kých form ých a často ách. Vypr symbolicavěči býva duchovní, li většinou kteří použ ívali lidov jako pros ou pověst tředek k šířen Lidový styl í morálky. se snažil být destinace konkrétní předevšímna . Ať užturistická idda, oblíbená byl námět Hardangerv fantastick jakko národním li norským vyprávěn jeý,největším země, í mělo být vždy jihozápadě „uvěřiteln é“. liška
Loď z Oseb ergu, použí vaná jako tzv. pohře bní loď, pochází z let 815–20
& APP
ě různorodá – tisíce Norská krajina je neobyčejn k h ostrůvků úžiny Skagerra ostrovů a skalnatýc arktická tundra na severu, na jihu, řídce zarostlá Norska a hluboké fjordy husté lesy na východě
2
Nejvyšší hora: Galdhøpigg Nejdelší řeka: Glomma
EBook
ním terén Norska úskalím i požehná Během celé historie byl členitý také významn ou roli při formová ní pro obyvatel e země. Hrál charakte ru Norů.
Špicberky a ostrovem jako Mez i nors ké a je skoro tak velká kult ploše 385 155 km dlouhá k severu je země a ságy. Tent o urní pok lady patř í lege na ndyKalifornie. Od jihu ěrně s objemnou důle žito u součdruh oblí ben ého vypr ávěn 1 750 km, široká je nerovnom u. Na í jepevninskou plochou jižně od Trondheim ástí náro dníh o duc ha. je jen 6 km široká. nejužším místě u Narviku
Lysefjord východně od
FrEE
DIVOKÁ ZEMĚ
ve Stavangeru na jihu, Západní fjordy začínají průhlavní město ropného což je dnes norské lenu, velké skalní myslu, nedaleko Preikesto výšce 600 metrů nad tabule, stojící v závratné k Harse táhnou na sever Lysefjordem. Fjordy v zemi, který největších z dangerfjordu, jednomu hudby a kde staré tradice je také hodně známý y cestovatele, jako třeba a vypravěčství ovlivňoval Edvarda Griega. skladatele z 19. století pobřeží se nachází přístav Dále na sever podél Sogbrána do fjordů, pak Bergen, známý jako Nordfjord a fjord) nejhlubší 84 nefjord (nejdelší a
O B S A H KO N V E R Z AC E
• • • • • •
2 600 vět a frází 1 600 slovíček v tématech 6 000 hesel ve slovníku Výslovnost Doporučení a upozornění Užitečné přílohy
norsko-český
česko-norskýnorštiny česko-norský konverzace
• Pečlivě vybraná aktuální slovní zásoba • Přehled gramatiky s příklady • Dvojbarevný tisk pro lepší přehlednost hesel
32
rozvažte si jazyk
ISBN 978-80-7508-072-1
s praktickými příklady www.lingea.cz
...nejen do školy
9 788075 080721
hřbet 28 mm
hřbet 36,5 mm hřbet 9 mm
hřbet 15 mm
se slovníkem a gramatikou
www.lingea.cz | /Lingea.cz
iLiteratura.cz má Sever prectený
recenze, rozhovory, portréty (nejen) severských autoru
vyzkoušejte naši novou aplikaci
33
Tato brožura vychází k festivalu Týdny norské literatury, který se koná v březnu a dubnu 2019. Děkujeme všem partnerům festivalu za podporu.
Norsko je v roce 2019 čestným hostem knižního veletrhu Frankfurter Buch messe ve Frankfurtu nad Mohanem. Tamní prezentaci norské literatury zajišťu je organizace NORLA. Ta se již od roku 1978 stará o propagaci norské literatury v zahraničí a mimo jiné podporuje překlady z norštiny vydávané zahranič ními nakladatelstvími. Pro více informací viz norla.no/en, norway2019.com a booksfromnorway.com.
Vydal Skandinávský dům, z. s., v Praze roku 2019. Editorka: Jitka Jindřišková Korektura: Ema Stašová, Michal Švec Na obsahu se podílely: Marie Binderová, Klára Dvořáková Winklerová, Barbora Grečnerová, Jitka Jindřišková, Kateřina Krištůfková, Ema Stašová, Jarka Vrbová Grafická úprava: Linda Šperlová © Skandinávský dům 2019 ISBN 978-80-904443-2-4
Vyzkoušejte si své znalosti norské literatury a kultury. Tajenka ukrývá dokončení citátu Henrika Ibsena: „K čemu je ti, že máš pravdu, (tajenka)?“ 1. Jak se jmenuje hlavní hrdinka fantasy trilogie Havraní kruhy? 2. Jaká je nejvyšší hora Norska? 3. Jak se jmenuje legendární vyšetřovatel z detektivek Joa Nesbøho? 4. Doplňte druhou část názvu knihy Thomase Hyllanda Eriksena: Tyranie … 5. Který spisovatel je autorem textu norské hymny? Uveďte pouze příjmení. 6. Jaká je norská národní rostlina? 7. Jak se jmenuje vulkanický arktický ostrov, který je součástí Norského království? 8. Doplňte druhou část názvu filmu, v němž si zahrála Liv Ullmanová: Podzimní … 9. Jak se jmenuje první do češtiny přeložená kniha Linn Ullmanové? 10. Uveďte příjmení autora obrazů Nemocné dítě či Tanec života. 11. Kde se odehrává děj románu Hlad Knuta Hamsuna? Uveďte současný název města. 12. Kdo napsal trilogii Ostrov, Bílý oceán a Oči nemlčí? Uveďte pouze příjmení.
↓
1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12.
L Ø O G A A R D E R S C H R I S T E N S E N A R A V A T N N I O K N A U S G Å R D G E
ISBN 978-80-904443-2-4
36