Semtam 26 (2013-12)

Page 1

SEM TAM

26

12.2013

LIFE STYLE CULTURE

FREE


SEM TAM

DEAR READER

Production Semtam Magazine Oliver Mann Jihočeský Pavel Jaloševský kulturně-společenský Šéfredaktor časopis. Ondřej Brynych Zdarma. Korektury Číslo 26, Eliška Volfová prosinec 2013, Zdeněk Brdek České Budějovice, Reportéři náklad 2 500 ks. Jakub Axman Zajišťuje STCZ o. s. Natalie Czaban Anna Kárníková Petra Kollouchová Petra Lexová Matěj Malecha Šárka Kotzinová Peter Demeter Ladislav Lhota + externisté Foto na obálce: Archiv DS J. K. Tyla ČB Inzerce, dotazy, názory info@semtam.net Kulturní přehledy, náměty servis@semtam.net Sledujte nás: www.semtam.net www.facebook.com/semtamcb www.twitter.com/semtamcb www.issuu.com/semtam

For those of you who are counting the days from one Semtam to another, you must be in shock. We published issue 25 only a few weeks ago, and here we are again with issue 26. Well, enjoy it while you can, the next issue won’t be out until the 1st of February when we’ll welcome you into the new year a bit late. Magazine publishers also need holidays, plus, we want some extra time to publish issue number 27. Because as you all know, of course, Semtam celebrates 5 years in February 2014! 2013 has seen Semtam move from being irregular with themes and sections, to being able to bring you regular ideas and opinions roughly every month. We’ve managed to start some strong campaigns about supporting your local community (Shop local, p 20), we’ve continued our regular presentation of writers and publishers (p 18), the centre of the magazine is an open floor to anyone who wants to show off their work, plus this issue brings you a new section aiming to present you new people in theatre (p 10). These developments have been possible because of the continued support from Budweiser Budvar, our main supporter. In addition, we have regular support from Jihoceske Divadlo, Dum Umeni, as well as occasional support from others. To say I’m grateful would be an understatement - the truth is that without this support, there would be no Semtam in the form it exists today. So with this, all of us in Semtam, wish all of you, our supporters and our readers, a Merry Christmas and a Happy New Year! See you in 2014! Oliver

CONTENTS

8

VÁNOCE NA ULICI (O BEZDOMOVCÍCH) Předvánoční shon, shánění dárků, přejídání se a polehávání před televizí. Běžný průběh adventního a vánočního času neplatí pro ty, kteří se ocitli bez přístřeší. Jak vnímají Vánoce oni?

Semtam podporují:

10

NEPROFESIONÁLNÍ DIVADLO (ČLÁNEK A ROZHOVOR O DIVADLE) Nejen v pití piva je Česká republika velmocí, funguje u nás také neuvěřitelný počet ochotnických a neprofesionálních divadel. Semtam představuje formaci Arte della Tlampač a spolek J. K. Tyla.

22

NA SHLEDANOU, PŘIJĎTE ZAS (ČLÁNEK O GALERII NA SHLEDANOU) Galerie prezentující současné umění se nemusí nacházet jen uprostřed města nebo v upuštěných továrnách. Třeba ve Volyni se pořádají výstavy na hřbitově.

14

VÁŽNÁ HUDBA NENÍ NUDA (FILHARMONIE) Novým ředitelem Jihočeské komorní filharmonie se stal Otakar Svoboda. Z rozhovoru s ním vane svěží vítr, který dává naději, že klasika přestane být vnímána jako ctihodná fosilie.

2

SEMTAM 26

Prosinec 2013


t n e Anger manage m

FRONT

Anger, když… Když na televizí zprostředkovaném holdu osobnostem, na něž bychom neměli zapomínat (aneb Ceny Paměti národa), je laureát Jiří Stránský upozorněn, aby příliš neřečnil. Jinými slovy – honem honem, ať tam stihneme zařadit všechny reklamy. Když je podle šéfredaktora konec měsíce už čtyřiadvacátého a vy jste se zrovna chvíli předtím radovali, jak hezky to do toho třicátého tentokrát – kupodivu – stíháte… Poučení: šéfredaktor a maminka mají vždycky pravdu! Když už – výjimečně – opačnému pohlaví věnuji úsměv z ryze charitativních důvodů (doslova: v rámci charitativní sbírky), a odpovědí je mi – výjimečně – rovněž úsměv a následně široké vyhnutí se obloukem. Shopping anger: I hate “queue shopping”. This means when people go up to the counter and put their shopping basket in the line as if they are done. BUT then continuing shopping, whilst holding their place in the queue. I am always the person behind them and it is me who is late or leaves the shop raging with

anger when they have held up the line for ages, adding packs of chocolate bars or cleaning stuff from all different aisles. Some people stand at the till watching while the shop assistant counts up their hundreds of items and only when it is time to pay do they start putting it away, which takes ages. Pretty annoying for the rest of the queue (the ones not still shopping, that is). Walking anger: It is snowing already, soon there will be ice everywhere, which means I will no longer be able to walk the streets without the fear that a block of ice the size of a stereo will fall on my head, perhaps ending my life and certainly ending my brilliant academic career. Is there no way we could take this a bit more seriously than putting a few planks on a chair and a sign saying “Pozor”? In Norway, people get seriously fined or even

sent to prison if blocks of ice from their building fall and hurt someone. As a homeowner with a very icy roof in winter, I am obviously not in favour of that. But I don’t want the stereo ice to hit me either. People who walk with their heads down texting then walk into you with a shocked expression “Another person? On the streets? Walking?” Prostě anger: Já vím, ne každý je technický typ, ale to chci opravdu tak moc? Když někomu přijde e-mail, který se ptá více lidí na názor na nějakou věc, je takový problém použít možnost “odpovědět všem”? Je takový problém odpovídat vždy na poslední e-mail v diskuzi, aby se zachovala souslednost odpovědí? Je takový problém, když zapomenete něco zmínit v mailu, připojit to k již odeslané zprávě? A z čeho mě teprv může “vomejt”, je snad takový problém používat předmět? A držet se ho?

Do you need Anger management? Email us: anger@semtam.net

Zeitgeist IMAGINÁRNÍ ŽIVOT Jedním z nejoblíbenějších pořadů veřejnoprávní televize je podle všeho v současnosti StarDance, populární soutěž kombinující celebrity s profesionálními tanečníky okopírovaná podle britského vzoru. Byť mnohým tato pravidelná sobotní podívaná připadá nudná a bezkrevná, spousta lidí ji sleduje se zaujetím. Že by najednou v ČR bylo přítomno tolik latentních milovníků společenského tance? Myslím, že oblíbenost pořadu spočívá v něčem jiném. Mimo jiné spíše v tom, že lidé v něm nacházejí něco, s čím se nesetkávají v běžné realitě, ač by si to moc přáli. Třebaže se jedná o soutěž (tedy základní princip kapitalismu,

v němž žijeme), vyvolává StarDance atmosféru kolegiálnosti, solidarity a přátelského kolektivu, v němž se soutěžící navzájem povzbuzují a přejí si úspěch. Vše podbarveno laskavým humorem Marka Ebena dokonale kontrastuje s vysoce konkurenčním a nesmlouvavým prostředím našich běžných životů. Unaveni imperativem konkurenceschopnosti a oháněním se lokty si tak jednou za týden rádi dopřejeme iluzivní naději, že někde by to mohlo fungovat i jinak. PUNCH Every winter the sausage and ice cream stalls quietly convert into their next season of profit making. This time it’s watered

down mulled wine, cheap rum with hot water and syrup and a couple of raisins. Punch. Thankfully the last two years has seen a veritable revolution in the punch-market. The main square in CB is a punch-feast, with more types of hot alcohol than you can drink in a night. There’s bound to be a few good ones. When you find one, please let us know on Facebook! CHRISTMAS SHOPPING ‘Tis the season to be… shopping. Being a shopaholic in December is like being an alcoholic in, well, all year, I guess. Mainstream culture goes amok in its desire to buy, buy, buy. And what do we do? Get angry, grumble, wish it was all over and look like miserable old men and women, or give in, pull out the credit card and hope we earn enough next year to get us ready for Christmas 2014? Is there another way? In our recent issues we’ve been pushing the idea of “shopping local”, so this Christmas, support your local shop or craftsperson or repair man (page 20). SEMTAM 26

Prosinec 2013

3


KRÁTCE

News Vánoce bez kapra

Kapr a salát na šest = Vánoce. Bylo to takhle ale vždycky? A jaké jsou jiné možnosti, jak pohostit rodinu při štědrovečerní večeři? S odpovědí přichází 16. prosince kavárna Horká vana, kde ještě před propuknutím příprav můžete okusit veganské vánoční pochoutky. Dozvíte se také ledacos o tomhle životním stylu a můžete zapřemýšlet, jestli to není právě to, co vám v jídelníčku nebo i v životě chybí. Bude zodpovězena palčivá otázka ohledně kapra a jeho osudu minulého i budoucího. Rozšíříte si také své znalosti historie slavení Vánoc u nás i v zahraničí. Možná, že se letos ušetří několik kapřích životů. A možná taky ne. PK

Organizátoři Budějovického Adventu se chtějí zavděčit všem generacím

Podle nedávno zveřejněné ankety je Budějovický Advent vedle Majálesu druhou nejlepší kulturní událostí v Budějovicích. Na letošní advent město vynaloží 760 tisíc korun. Program nabídne 208 kulturních i méně kulturních položek, mezi nimiž nebude chybět tradiční oblíbený přílet anděla, na který se podle pořadatelů sjíždí zvědavci ze všech koutů České republiky. Hned po andělské exhibici vystoupí kapela Blue Effect. Zdá se vám, že je 5. prosince na náměstí čím dál méně k hnutí? Radnice letos přijala opatření, které omezí parkování a vjezd na náměstí právě v tento den. Po celý prosinec bude omezené parkování po vnitřní straně náměstí, aby trhy nebyly příliš sevřené šiky aut. Organizátoři Budějovického 4

SEMTAM 26

Prosinec 2013

Adventu jsou pyšní zejména na taková jména jako například Kamil Střihavka, Michal Hrůza nebo Debbi. Příjemným překvapením je jistě kapela Imodium, která nedávno vydala již čtvrté studiové album. Změnou oproti minulým rokům je ambice pořadatelů zaměřit se i na generaci prarodičů. Pokud je čas od času navštívíte, určitě vám neuniká, že mnozí z nich sledují Šlágr TV. Nejrůznější interpreti z tohoto širokospektrého programu vystoupí ve čtvrtek 12. prosince na náměstí, a obšťastní tak naše seniory. Adventní program nabídne potěšení i dětem. Každou neděli zahraje pohádku Téměř divadelní společnost, loutkové kočovné divadlo z Českých Budějovic. ŠAK

promítacích pásem, během kterých diváci zhlédli zhruba polovinu z 95 přihlášených filmů. Diváků navštívilo festival téměř 400 a veškeré vstupné, které bylo dobrovolné, organizátoři věnovali českobudějovickému Centru Bazalka, které se stará o děti a mládež s těžkým kombinovaným postižením. Celkově se podařilo vybrat přes 15 000 korun, což je v historii akce zatím rekordní suma. RED

Textilka v knihovně

Primátor Thoma odevzdal Černou věž

se v rukou osvíceného a praktického investora stal s přispěním špičkových českých architektů novým kulturním a společenským centrem Ostravy. Při workshopu, který se odehrál přímo v budově textilky ve Strakonicích, vznikly tři architektonické ideové návrhy. Vernisáž jejich výstavy se pod názvem Textilka v knihovně uskuteční v pondělí 9. prosince v 16:00 ve Šmidingerově knihovně ve Strakonicích. Mladí architekti přemýšleli, jak zapojit dům do těla města, jak zesílit jeho význam a najít pro něj adekvátní funkce. Vznikl například návrh s rozhlednou, další autoři navrhli lávku přes Volyňku, další přemýšleli, jak by objekt mohl postupně ožít díky pozvolnému zabydlování jednotlivých částí domu, aby se snížila vstupní investice. Architektonické návrhy na vernisáži představí sami autoři. JAF (ozivmesistrakonice. blogspot.cz)

Socha ve městě proletářů

První muž českobudějovické radnice osobně předal ocenění vítěznému snímku kategorie Malý film. Spolu s tou primátorovou získalo nového majitele celkem osm sošek Černé věže. Nyní patří vítězům již 3. ročníku Festivalu amatérských filmů Černá věž, který se uskutečnil v krajské metropoli ve dnech 27.-30. 11. 2013. Přehled oceněných: MALÝ FILM - One fine Day (Leoš Brabec); VELKÝ FILM - Bady (Jan Haluza); STUDENTSKÝ FILM - Matka (Radoslav Irša); DOKUMENT - Na Spartu (Tomáš Bláha); ANIMOVANÝ FILM - Co se asi stane, když Jasmína Trampotová vytáhne Velký špunt (Eliška Vondrušková); VELKOFILM - The Death Contract (David Březina); TÉMA ROČNÍKU - Koleje (Jiří Merta), CENA DIVÁKŮ - Márinka (Lukáš Janičík a Marta Vančurová). Čtyřdenní program nabídl několik

Na soutoku Volyňky s Otavou ve Strakonicích stojí krásná funkcionalistická přádelna bývalého Fezkotexu. Pětipatrový objekt je prázdný, firma ukončila činnost před dvěma lety a velký dům s přilehlým areálem se nedaří prodat ani pro něj najít nové uplatnění. Přitom se nachází 200 metrů od hradu a výhled ze střechy je tak úchvatný, že si na ní majitel v dobách prosperity plánoval postavit vilu. Začali jsme se o textilku zajímat a upozorňovat na ni, aby začala opět fungovat s ohledem na nové podmínky. Odehrál se proto workshop, jehož zadání bylo prosté: Navrhnout budoucí využití a tomu odpovídající formu přestavby. Dějiny Strakonic jsou přinejmenším v posledním století průmyslové a textilka nám připadala jako monumentální, byť zaprášená socha textilního průmyslu, která by mohla navíc ožít novými byty, kancelářemi nebo kulturou. Všude ve světě zažíváme zájem o industriální architekturu – u nás připomeňme např. areál Dolních Vítkovic, který

Ve druhém prosincovém týdnu přijede do Strakonic dvanáct studentů ateliéru Tomáše Vaňka z pražské Akademie výtvarných umění. Proč jsme je pozvali a co tu budou dělat? Měli by reagovat na veřejná prostranství města, sochy a pomníky a vůbec historii a současnost města. Sami se domníváme, že důvod, proč město zaplnily za posledních třicet let sochy s náměty folkloru (ať už dudáctví nebo folklór z velikonočních ostrovů), vychází z neochoty reflektovat skutečnou minulost města a z nedostatku jasných politických a tím pádem i kulturních vizí. Strakoničtí zastupitelé si chtěli jako řada jiných měst vytvořit jasně rozpoznatelný symbol pro vlastní sebedefinici i pro turisty a zvolili bezpečný folklór, který zastiňuje například lokální industriální dějiny. Cílem workshopu není vytvořit nová díla, ale zamyslet se společně, jak by se měla vést debata o soše ve veřejném prostoru malého jihočeského města na začátku 21. století. Obě akce pořádá sdružení Oživme si Strakonice. JAF (ozivmesistrakonice.blogspot.cz)


NÁZOR

Chtěl bych, aby zase vládli komunisti Ondřej BRYNYCH

K

dyž mi Karel říkal, “chtěl bych, aby zase vládli komunisti, aby to tu bylo zas jak v 80. letech,” nemohl jsem proti tomu namítnou ani zbla. V jiné situaci bych se asi pohotově s nějakým protiargumentem vytasil, ale něco jiného je kavárenská diskuze, a mluvit s bezdomovcem tváří v tvář. Ani ne tak kvůli tomu, že bych se snad byl bál o své zdraví, ale proto, že teprve tehdy si uvědomíte, jak strašně blízko máte k tomu, aby vás potkal podobný osud. Zhruba tak 20 metrů, oddělujících “běžné lidi” na cyklostesce od bezdomovců přespávajících pod mostem, je zatraceně málo na to říct, že se nás to netýká. Karel bydlel ještě nedávno na stejném sídlišti jako já. Já se odstěhoval blíže k centru, jeho zhruba ve stejné době vyhodili na ulici. A nezavdal příčinu k tomu, abych měl důvod mu jeho příběh nevěřit. Přišel o práci, jeho zaměstnavatel mu dlužil peníze, a z toho důvodu dlužil peníze jiným i on. Ač sám byl dlužen mnohem nižší částku, policie nejenže nevymohla jeho peníze, ale za jeho dluh ho vystěhovala.

STŘEDNÍ TŘÍDA NEBO FUNGUJÍCÍ STÁT?

“Když ti firma dluží 20 litrů, dělají poldové prej, co můžou, ale máš smůlu. Když já budu dlužit litra, tak skončim na ulici. To má bejt

nějaká spravodlnost? Tenhle stát je pěkně na hovno,” řekl mi věcně, téměř bez emocí, člověk, který kdyby se oholil a umyl, klidně byste od něj koupili luxusní automobil. I přes mnohé výhrady tento stát zase až za tak “pěkně na hovno” nepovažuju. Ale upřímně se tvářející lídr kandidátky na bilboardech zbylých po nedávných volbách hlásající “Fungující stát ochrání vaše bydlení” nebo o kus dál ještě lépe “Střední třído braň se” působí spíše jako karikatury, než alternativy. A to nejen pro Karla. Jak takové věci řešit? Nejjednodušší se většinou jeví radikální přístupy. Proto i lidé nejraději volí mezi dvěma extrémy, ačkoliv oba jsou stejně zhoubné. Jeden je snaha zachránit a spasit každého, i třeba proti jeho vůli. A není se co divit, že by jej lidé jako Karel, nebo ti, kteří k jeho osudu nemají daleko, docela uvítali. Ač to ve své kultivovanosti můžeme ignorovat, jsou tací, kteří k tomu prostě mají důvod. Ten druhý, který možná začíná naši společnost ovládat nyní, je jednoduše věci přehlížet - “to se mě netýká”. Jak by taky mohlo, když je to celých 20 metrů ode mě. Můžou si za to sami, tak ať se sami o sebe postarají. Jenže bacha, počet kójí, jak sám Karel říká prostorům pod mostem, kde aktuálně přebývá, je omezený.

MIMO MÍSU, mystery Natalie CZABAN

I

like a bit of mystery. And MIMO MÍSU as part of the MĚSTO V POHYBU festival in the second week of November certainly provided that. Anyone who went to Dům Uměni on Friday 8th November was greeted by 4 semi-naked young performers, dancing and moving mysteriously round the space. A young man came in from the cold. Before he had time to take off his gloves and hat, he was seduced into dancing by a female performer lying on the floor. Another elderly lady enjoyed a quick waltz round the space with a topless young man. In terms of interesting memories, no complaints. Unfortunately, these memories are clearer than the idea of what the performance was really about. And it seems that not everyone is as happy with a sense of mystery as I am. The performance began to make sense to me the next day, at the Workshop Současného Tance at Kredance. There, the very friendly and inspiring workshop leaders guided us through many exercises in following instincts and „dancing“ whatever the body wanted to express at that moment. Paired up with a partner and reacting to their instincts and impulses added another level of sensitivity and I left the workshop completely awestruck and inspired. Soon after, remembering what I had seen in Dům Uměni the previous night, the performance made sense to me – they were experimenting with the power of following their impulses, reacting to those of their coperformers and reacting to the unique setting of Dům Uměni, with the architecture displayed on its white walls and magnificent view of Budějovice naměstí beyond. I quickly informed all my friends,

so that they would know what they had seen too. However, for the other viewers it may have been too late. I had a similar experience with the final show, Improvizace ČB, on the square on Sunday (10th November). Three young, attractive (and presumably quite cold) men danced naked inside a plastic see-through box opposite the Town Hall. The tone of the music was dark and threatening and the men slowly moved through various expressions of pain: curled up into themselves or stretching arms and legs in uncomfortable directions. My friend suggested it was an idea of torture. But again we did not know. It is not a new complaint that to normal, sensible people, modern art „doesn’t make sense“. And no doubt artists do not like the idea of having to explain themselves constantly, especially when they are trying to express unclear impluses or just their own feelings. Indeed, the organisers said that their aim was to ask questions rather than give answers. But some short explanation of what these questions were and where they come from could have built a bridge between performers and audience. This would have made the town understand and feel much more included in what they saw. That Sunday, in the grey cloudy, early November rain two children stared in complete confusion at the slowly moving naked young men and then screamed to their mother „What are those men DOING?“. Nobody could really answer them. The gentleman next to me resolved the confusion in his own way: watching the naked youths for five minutes and then taking his wife’s arm and saying “Pojď, já ti to ukážu doma”. SEMTAM 26

Prosinec 2013

5


WHY I’M STILL HERE... / WHY I LEFT...

Skvělá náplň práce i volného času

S

edím v Divadelním klubu a píši článek do Semtamu. V hlavě mi běží zážitky od současnosti zpětně k mému příchodu do Českých Budějovic. Můj příjezd do města byl neočekávaný a rychlý – během jednoho týdne po přijetí do práce jsem se sbalila a přestěhovala z Košic. Docela rychlovka! Najednou jsem ve městě, které neznám, a po cestě do práce dvakrát zabloudím v uličkách kolem náměstí. Dobrý začátek. I přes tento poměrně hektický úvod jsem se brzy seznámila s městem a životem v něm. Párkrát jsem se přestěhovala a nakonec se zabydlela v jedné čtvrti. Nevím, jestli má nějaký konkrétní název, nebo je to jen „tam kolem Palačáku“. Ale pro mě je to spíše čtvrť, kde si může člověk v nedaleké večerce nakoupit i později nebo zajít na Trhy u vrby, hned poblíž si dát kávu nebo navštívit koncert v Kredanci a o ulici dál si dát pivko na Kubě. Mám ráda sekáč v Nové ulici i obchůdek s korálky. A co je též důležité, můžu chodit všude pěšky nebo na kole. Výhodou je blízkost přírody, za pár minut může být člověk u řeky nebo v lese, mimo město. Baví mě, že je tu

Jana LECÁKOVÁ

možné mít své oblíbené obchody, kavárny, bary nebo i galerie, kde to není bezejmenné, ale spíš známé. Pracovně jsem působila v obecně prospěšné společnosti Bazilika, které organizovala v oblasti kultury rozmanité akce od koncertů, tanečních představení až po různé workshopy. Skrze práci, která nebyla jenom práce, protože mě bavila, jsem měla možnost seznámit se s různými lidmi a více tak odhalovat město, jeho atmosféru a zúčastňovat se tak společenského života v něm. Návštěvu divadla, vernisáže nebo společně připravovat dětskou dílnu považuji za skvělou náplň práce i volného času. KÁVA NEVYHOVOVALA Kulturní život v Českých Budějovicích je diskutované téma. A ještě když se pohybujete alespoň trochu v okruhu lidí, kteří něco vytváří nebo organizují, tak vás to pohltí a vůbec nebudete mít pocit, že se tu nic neděje. Jasně, podmínky jsou mnohokrát obtížné, ale je důležité pokračovat a podporovat tuto sféru. Dobrou zprávou je, myslím, to, že řada kulturních akcí a počinů vzniká

„zespodu“, od lidí, kteří mají potřebu prostě něco dělat, nejen sedět na místě a stěžovat si. Tento zájem lidí o jejich okolí, podílení se na životě města, přispívá k tomu, že se tam jeho obyvatelům žije lépe. Miluji skvělou kávu, lahodné espresso s pěnou. Navštívila jsem různé kavárny v průběhu čtyř let, co jsem se sem přestěhovala, ale žádná káva mi úplně nevyhovovala. Zvláštní, ne? S oblibou piji malé espresso, italské. Dnes, přiznávám se, si dávám už třetí. Jestli je káva dobrá, usuzuji podle toho, jestli se dá vypít bez cukru i mléka, jenom čistá. Vyzkoušejte to! Rozhodla jsem se, že si nebudu jenom stěžovat a pokusím se připravovat kávu takovou, jak mi chutná a myslím si, že chutnat má. Od září to realizuji v nově rekonstruovaných prostorách Divadelního klubu, který provozuji. V Divadelním klubu se samozřejmě nepřipravuje jenom dobrá káva – v rámci prostor se snažím o vytvoření místa, kde se může prolínat atmosféra kavárny s tvůrčí atmosférou umělecké komunity. Takže co se týká nejbližší budoucnosti, zůstávám v Budějovicích…

Andersenovsko-svobodovské přemítání o Budějovicích

“T

ohle je příliš mnoho! Svět je příliš veliký! Vraťme se zpět!,“ řekla pastýřka kominíčkovi v Andersenově pohádce poté, co se oba po útěku před kozonohým vrchním a spodním válečným generálním velitelem a starým Číňanem dostali z místnosti se zrcadlem na vrchol komína. Nakonec se obě postavy skutečně zpět vrátily. Ale kdo děj dále zná, ví, že vše nakonec dopadlo dobře a štěstí porcelánové dvojice již nic nestálo v cestě. Kdyby se ale k opuštění důvěrně známého místa vůbec neodvážili, rozuzlení by bylo právě opačné. Podobnou zkušenost mohu potvrdit také. Kdybych lpěl na milých a přehledných Budějovicích tolik, že bych odmítl jít na střední škole na rok do Rakouska, po maturitě na 3 roky do Berlína a nyní bych si nebyl schopen zvyknout na Prahu, asi by mne to podstatným způsobem ochudilo. Nejen tím, že bych důkladně nepoznal jinou kulturu a jiný druh osobní formace skrze své zahraniční i domácí přátele, ale i tím, že bych možná byl méně imunní proti takzvaně změněné situaci. Když totiž o mé

6

SEMTAM 26

Prosinec 2013

Marek BENDA

nadále trvající náklonnosti k Budějovicím přemýšlím, musím si přiznat, že je spíše než na duchu místa založena na konkrétních lidech. Ale jak to asi tak v životě bývá a i Jarda Svoboda z Trabandu v písni Vlaštovky zpívá, jsme jak „z papíru draci“ v mracích létající a lidé „přicházejí a odcházejí“. Proto i ono město na soutoku Malše a Vltavy sice pro mne nyní představuje spíše záležitost minulou a vzpomínkovou, zároveň je to ale kapitola v mém dosavadním životě výrazná do té míry, že lze hovořit nejen o svobodovském bájném

„místě připoutání“, ale v budoucnu třeba i o andersenovské místnosti se zrcadlem a porcelánovými soškami, do níž navrátit se může být rozhodnutí taktéž šťastné. Možná na nějaké inklinaci ke geniu loci u mne v konečném důsledku také něco bude.


HIGHLIGHTS

Co se chystá René Trossman Highway 61, ČB

Mydy Rabycad, Swing Trio Avalon, 14. prosince, 21:00, Café Klub Slavie

Americký bluesový kytarista původem z Chicaga přijíždí do České republiky, kromě zastávky v pražské Redutě zajede i na jih Čech, aby si zahrál v budějckém klubu Highway 61. S sebou přiveze i nechvalně známou čtyřčlennou kapelu René Trossman band! Trossman přímo navazuje na tvorbu velikánů padesátých let, jakými jsou Earl Hooker nebo Jimmy Reed. Kdo přijde, zajisté neprohloupí. Vstup 150/předprodej 200/na místě

První česká electro-swingová kapela v historii přijíždí do Českých Budějovic v rámci podzimní tour spojené s vydáním jejich první desky - EP Let Your Body Move. Pokud jste neměli možnost vidět Mydy Rabycad na živo již v rámci Budějovického Majálesu, můžete tak učinit deset dní před Vánoci. 14. prosince vystoupí s našlapaným setem v Café Klubu Slavie. Pokud dáváte přednost swingové části před tou elektronickou, zajisté vás potěší i předkapela, kterou tentokrát bude budějovické Swing Trio Avalon! Vstup 70 studenti / 100 ostatní

Plexis Mighty bar Velbloud, ČB

17. ledna, 21:00

ZRNÍ Hospoda pod Kapličkou, Nahořany, STRAKONICKO

Něžný artbrut, kladenskej uhelnej zen. Osobitá poetika, místy křehká jako krusta na ranní kávě, místy drásavá jako drápy divoké šelmy. Charakteristický, nezaměnitelný zvuk se pohybuje na pomezí alternativního rocku, folku, lidové hudby ve spojení s dusavou elektronikou nebo beatboxem a řadí kapelu k tomu nejzajímavějšímu, co se v poslední době urodilo na českém hudebním poli. Zrní se pohybují na scéně již více jak deset let, ale až v loňském roce, kdy vydali svojí životní desku Soundtrack ke konci světa, se jim dostalo uznání, které si zaslouží. Kladenská kapela, která si letos v březnu odnesla z udělování cen Anděl sošku za objev roku, má divákům skutečně co nabídnout. Vstup 150

18. ledna, 20:30

Vladimír 518 Kavárna U Vavřiny, PÍSEK

14. prosince, 21.00

19. prosince, 20:00

Povídání s obrázky známého multikulturního umělce Vladimíra 518 o jeho právě vycházející knize Kmeny 0. Vstup 70

Silvestrovský galakoncert Berlínské filharmonie 31. prosince, 17:30, Kino Luna, ČESKÝ KRUMLOV Slavná Berlínská filharmonie v čele se Sirem Simonem Rattlem představí skladby S. Rachmaninova a P. I. Čajkovského. Hvězdným sólistou večera pak bude čínský klavírista Lan Lang, který předvede třetí klavírní koncert ruského skladatele Sergeje Prokofjeva. To vše v přímém přenosu na Silvestra v nově zrekonstruovaném českokrumlovském kině Luna. www.luna-kino.cz Vstup 250

Slam poetry v Dílně Výstava Napůl 14. prosince, 20:00, Dílna, vernisáž 21. prosince, 16:00, Pražská 157, TÁBOR galerie Artwall, Želivského, Přijďte si posílit poetické svaly v rámci STRAKONICE Na zdi galerie s nejvyšším stropem na světě bude viset sedm vybraných děl zpracovávajících téma Napůl, od různých regionálních autorů. Na vernisáži také proběhne ohlédnutí za rokem 2013 v galerii Artwall. Výstava bude k vidění do 24. 1. 2014. Vstup volný

Plexis se vracejí do Českých Budějovic! 18. ledna přijedou do Mighty baru Velbloud. Česká punková kapela byla založena již v roce 1984 a v roce svého třicetiletého výročí se rozhodla objet české luhy a háje na výročním turné. Již tradičně s nimi takřka celou tour pojede i kapela Apple Juice. Budějovickým punkáčům přinese Ježíšek dáreček o necelý měsíc déle než ostatním. Vstup 120/předprodej 150/na místě

projektu Posilovna o. s. Baobab Tábor. Do táborské Dílny zavítají zkušení slameři Sláďa, Šokir Huminoff, BioMasha, Robyn Kvapyl, Ewjaxvině a jako dýdžej BioMasha! Samozvaní slameři z Tábora i odjinud jsou rovněž vítáni. Večerem provází Roman Proutkovský. Vstupné dobrovolné

Krucipüsk + Who Killed Marilyn 28. prosince, 20:00, Klub Fabrička, ČESKÝ KRUMLOV Liberecká crossoverová kapela Krucipüsk, působící na hudební scéně více než dvacet let, přijede představit do českokrumlovského klubu Fabrička své poslední CD Boombay, které vyšlo na začátku listopadu. Zároveň je tento koncert zakončením Boombay Tour 2013, která odstartovala 9.11. v Plzni. Jako support zahraje domácí metalcorová partička Who Killed Marilyn. www.klubfabricka.cz Vstup 250 SEMTAM 26

Prosinec 2013

7


SPOLEČNOST / BEZDOMOVCI

Štastné, veselé a mnoho dalších emocí

Robert si díky vánočním večeřím připadá zase o něco víc jako člověk, Klára by je ale raději zaspala jako medvěd a vylezla až do jarního sluníčka.

M

ohlo by se zdát, že si v nadcházejících dnech všichni začneme zvesela pobrukovat „Vánoce, Vánoce přicházejí…“. Jsou mezi námi ale i tací (a není jich zrovna málo), pro něž svátky vánoční neznamenají klid, veselí a dárky. Vybaví se jim spíše mrazy, smutek a vzpomínky na rozsvícené stromečky za okny, která už dávno nejsou jejich domovy. Bezdomovci. 8

SEMTAM 26

Prosinec 2013

Foto: Ondřej Brynych

DŮM SV. PAVLA (Městská charita České Budějovice), Riegrova 32 Azylový dům. Noclehárna. Nízkoprahové denní centrum. Vánoční večeře 19. 12. 2013, od 14:00 do cca 17:00 Jeslová a azylová zařízení České Budějovice (příspěvková organizace) Azylový dům Filia a dům na půl cesty (Nerudova 7). Azylový dům a noclehárna (Žerotínova 9). Mikulášská besídka pro nejmenší, besedy o vánočních zvycích, výroba vánočních předmětů

Zima je zatěžkávací zkouškou pro bezdomovce i neziskovky a charitní organizace, které se o ně starají. I tak si všichni udržují humorný, možná až cynicky vyznívající nadhled nad těžkým osudem. Působilo to zvláštním dojmem, když v rámci oslav 10. výročí existence nízkoprahového denního centra (NDC) Domu sv. Pavla hráli jeho pracovníci společně s bezdomovci vlastní divadelní hru s názvem Do dna. Klienti pro ni dokonce sami složili a nahráli písně. Bylo to 19. listopadu v Horké vaně a zazněly i verše jako: “Fanda si zas vrznul, Standa chudák zmrznul.” Měsíce teplot pod bodem mrazu bezpochyby těmto lidem život značně ztěžují. A ony “šťastné a veselé” na psychice taky nepřidají.


chvilku. A v neposlední řadě jim taková událost může ukázat, co mohou získat, když se odrazí od momentálního dna. Většinou je ale efekt bohužel spíš opačný. A to hlavně u klientů, kteří vědí, o co přišli, a Vánoce jim to připomínají. Vánoce v charitě, mimo okruh rodiny, jsou sice vítanou, ale přesto náhražkou, a tak místo dobrého pocitu přicházejí deprese. Svátky by i bezdomovci rádi oslavili někde úplně jinde než v azylových domech, denních centrech či v ulicích měst.

SLOVY BEZDOMOVCŮ

Když si jako novinář vymyslíte, že si chcete promluvit s bezdomovci a ještě si to ztížíte tak citlivým tématem, jako jsou právě Vánoce, výsledek je nejistý. Těžko říct, zda jsme měly prostě štěstí na dvě příjemné a vstřícné osobnosti, nebo zda kolem této problematiky zbytečně našlapujeme příliš opatrně. I z následujících uvedených střípků můžeme soudit, že skutečnost bude jako vždy někde uprostřed.

O VÁNOCÍCH: VÝJIMEČNÝ TO ČAS?

Služby NDC zůstávají stejné jako po celý rok. Klienti si mohou vyprat, připravit teplé jídlo i nápoje, využít hygienické zázemí, psychoterapeuta, nově i lékaře, podívat se na internet nebo prostě jen chvilku odpočinout. Každý z nich může v centru pobýt až dvě hodiny denně, více není možné i kvůli kapacitě – zájem je veliký a všichni se musí spravedlivě prostřídat. Jeden z předvánočních dnů ale přesto bývá výjimečný. Podává se totiž vánoční večeře, na níž nechybí rybí polévka, smažený kapr a bramborový salát. Ten dostává charita jako sponzorský dar, vše další včetně nazdobeného stromečku je dílem zaměstnanců. Kromě večeře jsou přichystány také dárkové balíčky pro každého z příchozích, s malou a většinou velmi potřebnou drobností, pro tyto lidi ne zcela samozřejmou. Ponožky, zubní pasty, hřebeny… Na večeři se většinou objeví i biskup Pavel Posád z Biskupství českobudějovického coby zřizovatelské instituce, a tak nechybí ani několik málo slov k zamyšlení se nad smyslem a křesťanským původem Vánoc. Václava Novotná, vedoucí Domu sv. Pavla, připomíná i další důležitý aspekt takových večeří. Jsou tu prostě proto, že také lidé bez domova si zaslouží prožít nějakou hezkou

JAK MŮŽETE POMOCI? Darujte azylovým domům: trvanlivé potraviny, rukavice, spodní prádlo, čepice, zimní bundy, mikiny, spacáky, deky, ponožky, boty. Do vánočních dárečků se hodí: ručníky, hrnečky, sprchové gely, mýdla, pasty, hřebeny, deodoranty. Ježíšek by neměl zapomenout ani na ty nejmenší z azylových domů, poradí mu třeba tady: www.jazcb.cz.

Ne nutně musí být Vánoce pro bezdomovce citlivým a výbušným tématem. Asi se můžeme jen dohadovat, do jaké míry je to spíše obranný mechanismus, ale každopádně přístup nepřipouštět si toto období jako něčím specifické, natožpak smutné, u některých zabírá. Pro Roberta jsou Vánoce prostě dny v životě bezdomovce jako všechny jiné, naopak ještě s příjemným zpestřením v podobě slavnostní večeře. Obecně hůře asi toto období snášejí ženy, Kláru nevyjímaje. Smutek, strach, až nenávist ve vztahu k Vánocům, nejhoršímu období pro člověka bez domova, náročnému fyzicky, ale především psychicky. Přinášejí totiž vzpomínky, ať už na šťastné chvíle z minulosti nebo naopak na bolavá místa osobní historie. A právě tyhle vzpomínky jsou u počátků vánočních depresí. Jako by nestačilo, že člověk bojuje o samotný život a zdraví, ke strastem omrzlých nohou nebo chybějících rukavic ještě ti brouci v hlavě. Na přemýšlení mají ale bezdomovci času více než dost – v zimních mrazech je někdy nutné prochodit i celou noc, aby nezmrzli.

O VÁNOCÍCH V CHARITĚ:

Čtyřiadvacátý prosinec je pro bezdomovce den jako každý jiný. Tedy naplněný pochůzkami po městě, sháněním práce či alespoň občasných brigád a přivýdělků, také se zajde na nákup, popřípadě na teplou polévku do charity. To

výjimečné se odehrává už několik dní předem, v Domě sv. Pavla na vánoční večeři. Robert je jejím pravidelným účastníkem a tedy jedním z důkazů, že takové počínání má smysl a dokáže udělat radost. A nejde jen o kapra, cukroví a dárečky. Je to příležitost být mezi svými, třeba i kamarády, na chvíli utéci realitě a mít zážitek jako ostatní lidé. Ne každý však dorazí. A přitom i zde hraje roli jakási lidská důstojnost, kvůli níž řada jiných naopak večeři vítá. Pro Kláru by ale znamenala naopak její ztrátu, zmiňuje totiž přítomnost novinářů a televizních kamer. Intimita se tak logicky vytrácí, i když na úkor tolik potřebného (a nepříliš častého) zájmu médií, což samozřejmě nevyhovuje každému. Leccos se také musí překousnout, ti “slušní” bezdomovci těžce snášejí přítomnost lidí závislých na alkoholu či drogách. I jinak tolerantní a smířlivý Robert neskryje roztrpčení, že i s lidmi z této skupiny musí sedět u jednoho stolu. Mluvíte-li s lidmi jako je on, nezapomenou se od závislých jednoznačně distancovat a není se co divit. Spoluurčují obraz typického bezdomovce v našich představách a těm, kteří se snaží a bojují “čistě”, kazí pověst. Ač z našeho pohledu všichni na stejném dně, v jejich očích rovni si nejsou a kastují se stejně jako jiné vrstvy.

O VÁNOČNÍCH PŘÁNÍCH:

Toužíme po tom, co nemáme. I lidé bez domova touží, ale jejich přání jsou asi nepřekvapivě jiného rázu než “nemám nejnovější verzi i-phonu nebo předplatné Semtamu”. A tak se touží hlavně po práci, která by jim zajistila nejen pravidelný přísun peněz, ale v návaznosti třeba i bydlení. Touží se po návratu k důstojnému způsobu života. A že to nejsou jen plané řeči, dokazuje třeba i Robert. Aktivně shání brigády, tu odhazuje sníh, tu pomáhá v cirkuse, tu na stavbách. Chce být užitečný a využít svých schopností, zkušeností a “mládí”. V uvozovkách proto, že je – stejně jako řada dalších bezdomovců – odmítán i kvůli svému věku; se slovy “starý” odmítáme padesátníky v době, kdy přestává být výjimkou dožít se i dvojnásobného věku. Touží se po těch i nejmenších gestech, která by člověku ukázala, že jej někdo za člověka hodného pozornosti pokládá. A tak se tito lidé radují z kamínků ze silnice, které jim druh přinese, protože “to znamená, že na mě myslel ve chvíli, kdy je sbíral”. ELIŠKA VOLFOVÁ & NATALIE CZABAN SEMTAM 26

Prosinec 2013

9


DIVADLO / JK TYL

Prkna, jež znamenají okres P

sal se rok 1895, tedy 39 let od smrti miláčka národa, režiséra a ředitele kočovné společnosti Josefa Kajetána Tyla. Tehdy vznikla myšlenka založit v Českých Budějovicích divadelní spolek, který by mohl hrdě nosit jeho jméno. Po několika obstrukcích na radnici, jež byla v držení rakouských mocipánů, vznikl první ochotnický soubor J. K. Tyla, toho času fungující v hostinci u Červeného srdíčka na Lannově třídě. Vůbec prvním představením, které secvičil, byla Jiráskova Vojnarka. Od té doby se z něj na celá desetiletí stal nástroj šíření myšlenky zdravého češství. Dokonce se každé špatné vyslovení českého slova trestalo peněžní pokutou. Divadlo zaznamenalo rozmach zejména v době po první světové válce. Druhý světo10

SEMTAM 26

Prosinec 2013

vý konflikt ale přinesl umučení a popravu jedenácti divadelníků. Mezi popravenými byl i nejstarší člen spolku Bedřich Pietroň. V roce 1950 se konala oslava výročí pětapadesáti let trvání divadla. O osm let později přichází do spolku tehdy osmnáctiletý vyučený instalatér Jaroslav Pausar, nyní 72letý nejstarší člen J. K. Tyla. I neváhala jsem ani chvíli a rozhodla se tohoto vytrvalého muže najít a popovídat si s ním o jeho divadelní kariéře.

PŘÍBĚH TAKŘKA POHÁDKOVÝ

Foto: Ondřej Brynych

V chladný sobotní podvečer mi otvírá dveře bytu Jaroslavova manželka Anna. Seznámili se, když on byl v Berouně na vojně a ona měla před maturitou. Spojovala je láska k divadlu. „Už před vojnou jsem hrál divadlo v Písku na učilišti. Tehdy tam působil jako

vychovatel bývalý dramaturg Jihočeského divadla, Voráček. Díky němu jsem přišel do Budějovic k Tylovi,“ vzpomíná na své začátky Jaroslav Pausar s tím, že předtím se věnoval loutkoherectví. Jeho paní, Anna, začala s divadlem už v osmé třídě základní školy. Po maturitě se odstěhovala za svým milým do Budějovic a u Tyla působí od roku 1965. „Jsem vystudovaná ekonomka a celý život jsem proseděla v kanceláři. Divadlem ale žijeme a vzpomínám si na všechny role, které jsem odehrála,“ říká 67letá Anna Pausarová. V dobách komunismu jezdili „Tyláci“ po zájezdech a hráli zejména pohádky. „Nevzpomínám si, že by nám někdy nějakou hru zakázali. Existoval ale výbor, který rozhodoval o tom, co se bude hrát. Texty se často


První díl seriálu o nadšencích s divadelním umem

Ať už loutkáři nebo činoherci, vězte, že se po jižních Čechách potulují spousty lidí, kteří se věnují divadlu často, rádi, s chutí a zcela bez nároku na odměnu. Takovým nadšencům se říká ochotníci a my jsme se rozhodli, že jim dopřejeme trochu publicity a v příštích několika číslech se budeme věnovat právě jim. Začínáme s nejstarším ochotnickým spolkem J. K. Tyla, kterému živě kontrastuje nezávislá skupina herců a komiků Arte della Tlampač.

upravovaly tak, aby byly politicky korektní,“ říká Anna. Za všechna ta léta se v ochotnickém souboru vystřídaly desítky herců. „Mladí přijdou, pak se ožení, vdají nebo odejdou za prací a na divadlo už nezbývá čas,“ shoduje se Anna s Jaroslavem. Oni dva patří mezi deset členů, kteří Tylem žijí stále. „Máme jen jednu dceru. Na víc dětí vlastně kvůli hraní ani nebyl čas. Ta hrála u Tyla taky. Teď má tři dcerky v rozmezí od osmi do 23 let. Všechny už se u nás na pódiu vystřídaly, ať už jako trpaslíčci, nebo třeba víly,“ chlubí se pyšná babička.

A PAK PŘIŠLA KRIZE

Ne vždy bylo ale ochotníkům do smíchu. Byly časy, kdy se soubor téměř rozpadl, a není to tak dávno. V roce 2008 totiž spolek přišel o svou domovskou scénu na Lannově třídě. Po letech spolupráce s Jihočeskou energetikou, která jim poskytovala zázemí v budově bývalého E.ONu, přišla před pěti lety těžká rána. „V lednu nám řekli, že se do května

musíme odstěhovat. Náhradní prostory nám nikdo nesehnal, a tak jsme byli tři roky téměř bezprizorní. Nebylo kde zkoušet, kde skladovat kostýmy. Občas jsme si pronajali Malou scénu v Metropolu, ale nebyli jsme nikde doma,“ vzpomínají manželé Pausarovi. Tehdy od souboru odešlo mnoho lidí. Ztráty ale nebyly pouze personálního charakteru. Ochotníci byli nuceni vyházet spousty kulis a kostýmů, které se používaly už od založení divadla a některé byly až sto let staré. „Chodili jsme to tenkrát přebírat a rvalo nám to srdce. Náš režisér Jan Štěch pak obvolával jiné ochotnické soubory a každý z nich si mohl vybrat, co se mu zachtělo. Nějaké školce jsme dokonce věnovali perníkovou chaloupku, abychom jí nemuseli vyhodit,“ připomíná Anna. Souboru se později naskytla příležitost usadit se v České ulici místo tehdejšího antikvariátu a knihkupectví Tiché (dnes Horká Vana). To by si ale vyžádalo mimo jiné i značné investice. Nakonec se ochotníkům podařilo podepsat nájemní smlouvu s platností na 20

let v dnešním Divadle U Kapličky. „Snad se nám podaří smlouvu prodloužit. Sice nám to na Lannovce vyhovovalo lépe, jelikož jsme nemuseli platit nájem, ale jsme rádi, že máme kde zkoušet,“ říká vděčně Anna.

OD TYLA AŽ K PUB ANIMALS A TROŠKOVI

Foto: ARCHIV DS J. K. TYLA ČB

Manželé Pausarovi ve svém věku stále pravidelně dochází na zkoušky. Před premiérou až dvakrát týdně. Anna momentálně pracuje na přípravě premiéry Sněhové královny. Jaroslav hraje intrikána v Zapomenutém čertovi. Krom divadelních prken si zahráli i komparzní role v několika filmech. Anna se například objevila v druhém a třetím pokračování Troškova Kameňáku. Jaroslav Pausar si střihl roli ve videoklipu kapely Pub Animals k písni Elephantman. Za dva roky oslaví Pausarovi zlatou svatbu. A takovou premiéru nezažije každý. ŠÁRKA KOTZINOVÁ SEMTAM 26

Prosinec 2013

11


DIVADLO / ARTE DE LA TLAMPAČ

Pár krůčků za slovem „amatéři“ Z

ačínali jako studentský soubor a první vystoupení měli v rámci vánočních besídek. Postupem času se “Tlampači” dostali do povědomí nejen domácího budějovického publika. Hráli v pražských divadlech Na Prádle a V Celetné. Natočili dva celovečerní filmy. Stali se z ochotníků profesionály? Na tuto i mnohé jiné otázky odpovídal jeden ze členů spolku Arte della Tlampač Tomáš Plhoň. Vaše hry a skeče jsou ve většině případů vaší vlastní autorskou tvorbou. Jak vznikají? Improvizací? Někdy je to skutečně kuriózní porod, jako když na zkoušce jeden z nás vběhne na pódium a začne cosi takříkajíc rozjíždět. Zbytek se směje a začnou se na to nabalovat nápady. Většinou je to ale úplně opačně. S kolegou Adamem Balažovičem napíšeme text a ten se potom dotváří na zkoušce. Někdy se jen přihazují nápady, jindy se zase úplně otočí vyznění proti původnímu smyslu. A nakonec to často ještě postavíme na hlavu při vystoupení. Tam teprve vlastně zjišťujeme, co to proboha děláme, a jak na to reagují lidi.

ARTE DELLA TLAMPAČ Divadlo je aktivní již od roku 2004. Odehrají až 30 představení za sezónu. Zatím asi největšího úspěchu dosáhla inscenace Hovězí poluce, která se objevila na prestižní přehlídce experimentálního divadla Šrámkův Písek. www.tlampac.cz www.youtube.com/ user/ArtedellaTlampac

Mluví se o vás jako o amatérském divadle. Hráli jste ale např. i v Divadle V Celetné. Stáváte se profesionály? Profesionálové dostávají většinou zaplaceno, my jsme rádi, že se zaplatí nájem. Ale úplně vážně, profesionálové určitě nejsme. Když se opijeme, občas si troufneme říct, že jsme “nezávislý soubor” (a napíšeme to do propagačních materiálů), ale tu hranici je hrozně těžké určit. Už před pár lety se nám podařil ten pro každý soubor zásadní krok, kdy na vás přestanou chodit maminky s babičkami, a vybudovalo se stabilní publikum. Těžko říct, jak ten stav nazvat, ale snad je to aspoň pár krůčků za slovem “amatéři”. Hrajete divadlo, točíte filmy a videa. Je to opravdu “jen” váš koníček? Máte čas i na jiné zaměstnání? Může člověk na svůj koníček sprostě nadávat? Pokud ne, tak už to “jen” koníček není. Je to dřina, zvlášť poslední dobou s přípravou celovečerní hry. Ale ten živý kontakt s publikem je odměna k nezaplacení. Vynahradí částečně i všechny hemeroidy a nervová zhroucení. Většina z nás pracuje nebo studuje, případně obojí najednou, ale čas se prostě najít musí. Troufnu si za ostatní kluky říct, že jsme s tím tak srostlí, že už bez toho být 12

SEMTAM 26

Prosinec 2013

nemůžeme. Na druhou stranu nás to zároveň musí bavit. To je podmínka číslo jedna, které se držíme posledních skoro deset let. Jak vlastně Tlampači vznikli? Vcelku všedním způsobem, jako většina podobných souborů - během studentských let na gymnáziu. Gymnázium Česká mělo před nějakými deseti lety hodně dobré divadelní zázemí, existovaly tam vedle sebe asi čtyři soubory najednou (dneska se to tam, mám pocit, trochu vrací). My jsme ale byli revoltující duše, takže jsme si založili odštěpené uskupení. Kromě několika vánočních besídek jsme hráli hlavně mimo gympl, točili filmy a vůbec dělali spoustu nevýznamných věcí... Až se to zvrhlo tak daleko, že jsme s tím po maturitě nechtěli přestat. Foto: Viliam Kopál

Proč název Arte della Tlampač? To je taky záležitost ještě ze studia. Chystali

jsme zrovna velkou budějovickou charitativní akci na pomoc zaplaveným oblastem Asie po úderu tsunami v roce 2004. Cítili jsme se asi trochu provinile. Pár dní před katastrofou jsme hráli skeč, kde dětem v Japonsku dával dárky místo Santa Clause Hodný strýček Tsunami. Benefici jsme skutečně zorganizovali, ale někdy týden předtím vznikla potřeba napsat se pod nějakým názvem do programu. Tlampač je takové roztomilé, libozvučné slovo. A měli jsme zrovna kurzy italštiny, tak jsme si říkali...proč ne? A nějak to vydrželo. Přináší to aspoň hezké pohledy na tváře lidí, kteří se snaží si ten název znovu vybavit. Navíc je to název s tak pěknými vzpomínkami. Na té akci se vybralo asi 20 tisíc korun, takže nějaký ubohý zatopený Tchajwanec si mohl pořídit solidní zánovní ledničku. PETER DEMETER


V adventním čase v divadle něco navíc

V

šichni už cítíme vánoční atmosféru ve vzduchu, stromeček na náměstí svítí a město ožívá řadou tematických akcí. Divadelní kultury chtiví jedinci si přijdou na své v Jihočeském divadle, které pro ně připravilo nad rámec svého běžného programu i několik adventních koncertů a představení, aby se dostali do té správné nálady. Na druhou adventní neděli připadá koncert Václava Žáka, hrajícího na violoncello, v doprovodu klavíristy Maxima Averkieva a operního sboru JD. O dva dny později se v Katedrálním kostele sv. Mikuláše uskuteční od 19 hodin koncert věnovaný duchovní hudbě 20. století, gospelům a spirituálům, ve kterém se znovu divákům představí operní sbor Jihočeského divadla pod vedením nového sbormistra Martina Veselého. Spirituálů se bude program držet i nadále, a to konkrétně těch černošských, které si budou moci vychutnat návštěvníci adventních trhů na budějovickém hlavním náměstí 13. prosince od 18:00.

RYBOVKA NEMŮŽE CHYBĚT

Speciální předvánoční program dále pokračuje dvěma reprízami baletního představení Louskáček na hudbu P. I. Čajkovského. Moderní podobu tohoto klasického vánočního příběhu mohou diváci přijít zhlédnout 15. a 22. prosince. Česká mše vánoční Jana Jakuba Ryby patří k tomuto období roku už téměř neodmyslitelně. Pokud se chcete naladit na vánoční vlnu, navštivte tradiční Vánoční koncert Jihočeského divadla den před Štědrým dnem. Toužíte-li naopak si vánoční náladu uchovat i po rozbalení všech dárků, přijde vám vhod termín 26. prosince. Speciální adventní program se v Jihočeském divadle uzavírá na poslední den roku 2013, na Silvestra. Pokud si chcete tento den před propuknutím bouřlivých oslav užít ryze divadelně, máte možnost strávit téměř celý den na představeních různých žánrů. Nejprve od 10 hodin vyrazte se svými ratolestmi na dobrodružnou komedii Sto roků prázdnin, po obědě a nějakém tom odpoledním klidu se vraťte na operetu Jacqua Offenbacha Orfeus v podsvětí a už za dvě hodiny vás přivítá poslední letošní představení, totiž na konec samozřejmě něco pro zasmání, Saturnin. A pak už zbývá jen slavit a vrátit se v nové sezóně. PETRA KOLLOUCHOVÁ SEMTAM 26

Prosinec 2013

13


HUDBA / FILHARMONIE

U svaté Anny nebudou trpět posluchači, ani hudba J

ihočeskou komorní filharmonii od ledna 2014 povede jako ředitel Otakar Svoboda, jenž vyhrál konkurs po srpnové rezignaci svého předchůdce Vlastimila Ochmana. Šedesátiletý bývalý šéf kulturní rubriky ČT a dlouholetý spolupracovník ČRo naposledy působil jako dramaturg Českého národního symfonického orchestru. Šéfdirigent Jan Talich se chce vyvarovat koncertů, které nejsou prestižní, ani nepřinášejí zisk. Obrozené směřování orchestru si přeje odstartovat s ředitelem, který uvažuje v moderním střihu a dobře se orientuje v hudebním byznysu. Co vy na to? Ve spojení se mnou je znalost hudebního byznysu dost ožehavá informace. Řekněme, že jsem jezdil hodně ven, takže mám nějakou představu. V každém případě bude nutné čelit konkurenci, která je obrovská. Konkurovat můžete dvěma věcmi. Českým orchestrům se to daří levnější cenou, byť nás začínají předbíhat Rumuni a Maďaři. Prorazit lze také tím, že jste zajímaví. Pokusíme se skloubit obojí dohromady. Při uvedení do funkce jste vyzdvihl přednost Jihočeské komorní filharmonie, která spočívá v přítomnosti vysoce kvalifikovaného šéfdirigenta. Tím je orchestr bezesporu zajímavý, že? Stoprocentně. Pan Talich ještě ke všemu připomíná jménem svého vynikajícího předchůdce. Za důležité ale považuji také přivést zajímavé sólisty a hostující dirigenty, kteří s námi budou vystupovat. Vzpomínám, jak před léty přišli k České filharmonii angličtí dirigenti John Eliot Gardiner nebo Charles Mackerras a najednou hrál orchestr o třídu výš, alespoň podle znalců. Tento efekt je třeba podpořit i na jihočeské úrovni. Máte střední ekonomické vzdělání. Do své pozice tedy přicházíte jménem nás laiků? Ano, ostatně úloha ředitele není být umělecký šéf, který určuje základní linii hudební stránky. V těchto věcech mezi námi panuje souhra a to je naše velká výhoda. Respektuji, že pan Talich je odborník. Vždycky se spolu dohodneme. Mým úkolem je pozvednout filharmonii v záležitostech propagace, působení, kontaktů s městy a případnými sponzory, možnostmi hrát po republice, v zahraničí, na festivalech.

14

SEMTAM 26

Prosinec 2013

Foto: Ondřej Brynych

Prořekl jste se kdesi, že hodláte přilákat ke spolupráci nositele dalšího slavného příjmení, Lukáše Hurníka, šéfredaktora rozhlasové stanice Vltava, jenž uvádí hudební pořady například v Hradci Králové. Ta záležitost je konzultovaná a mohu potvrdit, že budeme velmi rádi, pokud se nám podaří Lukáše Hurníka přivést. Je jedním z mála, kdo umí mluvit o vážné hudbě tak, aby to laici vzali a nebylo to kožené. Zároveň to však je otázka až další sezony a také peněz. Určitě chceme uvádět hosty, které budou všichni znát, mediálně známé lidi. Ale nebudou to popíci, ani profláklé osobnosti. Ve vašich plánech figurují koncerty s průvodním slovem? Přesně tak. Považujeme za nutné, aby se tam mluvilo a řeklo se lidem, zahrajeme tohle, má to takovou historii, existují tři různé verze, zahrajeme vám tu, či onu. Lidé by měli mít pocit, že jsou vtažení do koncertu. Mnozí laici ani neví, že znají určité skladby. Každý asi slyšel Čtvero ročních dob od Vivaldiho nebo

Vánoční hudbu od Mozarta, ale třeba si hned neuvědomí název a jméno skladatele. U řady strhujících věcí často nevíte, že jde o klasiku. Třeba je slyšíte jako znělku České sody nebo vidíte film doprovázený hudbou, která se vám zdá nádherná, a je to Čajkovskij, Mahler nebo Beethoven. Budeme hledat taková díla a snažit se zabalit je trochu jinak, přitažlivě. Osobně se budu s velkou chutí snažit také o uvolnění atmosféry při koncertech. Nejsem zrovna příznivcem sezení v kravatách a na nepohodlných židlích. Zažil jsem třeba festival v londýnské Royal Albert Hall, kde se v létě vyndaly sedačky, lidé si sedli na zem v tričkách, džínách i kraťasech a celý den poslouchali symfonické orchestry z celého světa. Neublížilo to ani jim, ani té klasice. Jihočeská komorní filharmonie se tedy vydá cestou, při níž nebudou trpět posluchači, ani hudba? Říkáte to přesně. Nevyjádřil bych to líp. Tohle je naše společné přání. Vždyť za časů Mozartových lidé spontánně vykřikovali na


Klasika nerovná se čtyřicet minut sedět a strnule poslouchat symfonii, byť sebekrásnější

Předpokládám, že hudební oporu máte i ve své domácnosti, neboť žijete s houslistkou. Velmi s ní žiju, ano. Gabriela Plíšková Vermelho je muzikantka výrazně rozkročená mezi žánry. Zabývá se sólovými projekty, hraje v Talichově komorním orchestru a na jaře vystoupí s Jihočeskou komorní filharmonií. Momentálně dokončuje vlastní desku, do čehož jí přišlo narození našeho potomka. Jelikož jsme spolu tři roky, tak nebyla rozhodujícím elementem v mém hudebním směřování, ale budu se jí ptát na řadu věcí. Přicházíte do jihočeské metropole. Váš dědeček Otakar Svoboda se tady stal prvním českým starostou v období 1919 až 1923. Je to pro vás silná souvislost? S výjimkou rodné Prahy mám k Budějovicím opravdu zcela jiný vztah než ke kterémukoliv jinému místu. Dědečka jsem neměl šanci poznat, neboť umřel, když bylo mému tátovi 14, ale odmalička sem jezdím za příbuznými. Jako kluk jsem chodil pro pivo do restaurace Vatikán a vždycky jsem fandil hokejistům Motoru nebo fotbalistům Dynama. Budějovické týmy v obou těchto sportech se snaží o návrat do extraligy, kam jistě patří pro svoji tradici. Něco podobného, s jistou nadsázkou, bych chtěl dosáhnout také s filharmonií.

operách, a když se jim něco nelíbilo, házeli pomeranče. Až takhle to uvolnit nechceme, ale musíme si přiznat, že teprve naše doba udělala z koncertů vážné hudby jakousi okázalost, při níž všichni jenom sedí, ani se nehnou. Tuším správně, že hodláte přilákat i mladé publikum? Naše hudební těleso a hudbu, kterou produkuje, chceme přiblížit co nejširším vrstvám, mezi něž patří i mladí lidé. Ale nepodléháme iluzi, že zaujmout mladou generaci je snadná věc. S námi bylo taky těžké pracovat, když jsme vstupovali do světa dospělých. Prostě jsme poslouchali bigbít a ne nějakou klasiku. Zachytit tyto lidi znamená ukázat jim, že klasika nerovná se čtyřicet minut sedět a strnule poslouchat symfonii, byť sebekrásnější. Pokusíme se hledat vstřícné kroky, přestože filharmonie hraje repertoár zaměřený na zasvěcené posluchače.

Prozradíte, jak se vyvíjel váš osobní vztah k vážné hudbě? Předně musím říct, že nemám vůbec žádné hudební vzdělání a neovládám žádný nástroj. Mám to prostě laicky rád, což může být v určité fázi výhoda. Nakonec skladatelé psali a píší své opusy pro laiky, aby je zaujali. Od mládí jsem se hodně věnoval muzice poslechovým způsobem. Za minulého režimu jsem chodil na nelegální pražskou burzu a kupoval za tři stovky elpíčka rockových kapel nebo jazzrockových formací a zpěváků. Tři sta korun bylo hodně peněz a když jsem šel kolem supraphonu a viděl tam Myslivečky, Mozarty, Mahlery od různých symfonických orchestrů, tak jsem po nich sáhl. Cena byla přijatelná, třicetšest nebo čtyřiačtyřicet korun. Přidal jsem k tomu i nějaké kytarové věci od Mikulky. Možná deset let jsem bojoval sám se sebou, než jsem do toho pronikl a zjistil, jak je klasika nádherná.

Co tedy hodláte změnit, jaké máte plány? Vycházím z toho, že každý muzikant, stejně jako kdokoliv v jiné profesi, se chce dostat co nejvýš. Ale nemůže být dobrý, pokud není členem dobrého týmu. A musí mít ambice, které jsou podpořené ekonomicky. Proto se vynasnažím zlepšit hudebníkům jejich ekonomické podmínky. Budu hledat kvalitní hosty, stejně jako možnosti hrát na co nejlepších místech. K tomu je nutné zvýraznit propagaci orchestru, najít nový design. Chci se pustit do intenzivní spolupráce s budějovickou konzervatoří nebo Alšovou jihočeskou galerií. Ve vizi na příští sezónu si dokážu představit uspořádání velkého jihočeského open air festivalu. Myslím také na úpravy koncertního prostoru v Kněžské ulici a přilehlých budov. S tím souvisí i návrat k původnímu názvu kostela svaté Anny. Současný název je příliš dlouhý. Obsahuje zbytečně slovo síň i jméno nepříliš významného skladatele Otakara Jeremiáše. LADISLAV LHOTA SEMTAM 26

Prosinec 2013

15


Tak a聽 v獺m letos kon

16

SEMTAM 25

Listopad 2013


nečně padnou

SEM TAM

SEMTAM 25

Listopad 2013

17


LITERATURE NOW / JAN MEDEK

Bez peněz do vydavatelství nelez Všechno už bylo napsáno, ale ještě ne všemi. Vydat knihu nebylo nikdy snadnější než dnes.

I

nternet a nová média hrají v našich životech stále větší úlohu. A týká se to i kultury – třeba podoby literatury se proměňují díky nejrůznějším internetovým fórům nebo e-knihám. Ty jsou stále populárnější, avšak přesto zůstává tištěná kniha čímsi speciálním. Pořád rádi posloucháme šustění papíru a nasáváme knižní vůni. Vydání tištěné publikace je tak autory považováno za významnou událost, završení určitého procesu. Jaké možnosti ale vlastně má začínající autor, který chce publikovat své texty v knižní podobě? Zeptali jsme se spisovatelů, jež znáte i ze Semtamu: básnířky Kateřiny Bolechové, prozaiků Davida Jana Žáka a Miroslava Pecha a fejetonisty Honzy Flašky. „Existuje několik typů nakladatelů. Jednak je to klasický nakladatel, který vydává to, co si myslí, že je dobré, pak dnes existují copycentra, kam donesete připravenou knížku a oni ji vydají, aniž by je zajímalo, o co se jedná,“ podotýká soukromý nakladatel Jan Medek. Prosadit se u prestižních a zavedených vydavatelství je pro začínajícího autora velmi složité. Je to běh na dlouhou trať, který vyžaduje spoustu trpělivosti. A nezáleží na tom, jestli se jedná o poezii, nebo prózu, shodují se oslovení, až na Davida Jana Žáka. „Pokud je autor absolutně neznámej, tak je to celkem jedno,“ říká Míra Pech. „Nebude 18

SEMTAM 26

Prosinec 2013

Foto: Josef „Peparazzi“ Böhm

čtená ani jeho próza, ani jeho poezie, kromě okruhu nejbližších přátel a rodiny.“ David, který má zkušenost s publikováním básní i románů, se ovšem domnívá, že vydat sbírku poezie je snadnější, neboť to není tak finančně nákladné a autor se může snáze spolupodílet. Sám Míra se třeba u své prvotiny ani nepokoušel oslovit nějaké renomované vydavatelství. „Nešlo o to, že bych tomu, co píšu, nevěřil,“ upřesňuje talentovaný Jihočech. „Zkrátka jsem věděl, že z toho, že jsem napsal knížku, se nikdo nepodělá. Tak nějak mi bylo jasný, že ji budu muset vydat na vlastní náklady. To je dneska naprosto běžný.“ Obrátil se proto na jindřichohradeckou firmu Epika, kterou vede výše citovaný Jan Medek. Vydal u Epiky první dvě knihy, s třetí už uspěl u pražského nakladatele Petra Štengla. K dalším malonákladovým vydavatelstvím patří třeba Šuplík nebo Nová forma, u níž si nechal vytisknout svou sbírku fejetonů Honza Flaška. „Udělají tam člověku z jeho PDF knížečku už asi od 10 kusů,“ doplňuje. Každopádně se zdá, že u prvních knížek musejí autoři počítat s vlastní investicí. Míra i Katka Bolechová, jejíž první sbírky vyšly jako neprodejné přílohy časopisu Psí víno, se shodují na tom, že na všech svých dosavadních publikacích se nějak finančně podíleli. Míra přitom upozorňuje, že bez finančního

příspěvku se většinou neobejde ani zavedenější nakladatelství. Samozřejmě je možné najít si nějakého sponzora, když na to má autor schopnosti. A pokud tedy shromáždíte dost peněz, není dnes problém nechat si vydat knihu. Jistá demokratizace umožněná technickým pokrokem se týká i dalších druhů umění, ale nese s sebou také negativní jevy. „Na jednu stranu je to osvobozující,“ říká Honza, „na druhou stranu se v tom nikdo nevyzná a kvalita se v tom množství balastu těžko prosazuje i hledá.“ David si v této souvislosti povzdychl, že dnes už máme víc autorů než čtenářů, přičemž řada titulů je pouze plýtváním papíru. Lituje proto stromy, které padly na jejich výrobu: „Dřív jsem knihy miloval, dnes se mi z nich zvedá žaludek, museli se obětovat ti krásní velikáni. Radši se dneska koukám do koruny stromu, než do stránek nějakýho připitomělýho románu.“ Nízká kvalita řady titulů vydaných na vlastní náklady může být způsobena mimo jiné neexistencí redaktorské práce, která je běžná u významnějších nakladatelství. „Rozhodně bych nevydávala knihu bez redigování,“ přitakává Katka. „Redaktor, který knihu rediguje, texty uspořádá, zbaví je plevele. Toho už není autor sám schopen, texty už sice prošly jeho autorecenzí, ale je třeba pohled někoho jiného, pohled zvenčí. Editor může knize pomoci – i když samozřejmě také nemusí.“ Podobný pohled na důležitost redaktorské a editorské práce sdílí i David, který varuje před netrpělivostí a dokonce příliš nedoporučuje vydávat knihy na vlastní pěst. „Nakladatelství je dnes hodně,“ dodává, „takže je možné je oslovovat, bombardovat a přesvědčovat, což je únavné, ale pokud je text dobrý, jistě se prosadí, dřív nebo později.“ Kapitolu samu pro sebe pak představuje distribuce, vytištěnou knihu totiž není snadné dostat ke čtenáři, pokud člověk nezaplatí drahého distributora. A obcházet osobně knihkupectví s batohem svých knih na zádech není asi úplně ideální. Vydat dnes knihu nicméně není v podstatě příliš těžké. Vydaná kniha ovšem z člověka spisovatele neudělá, k tomu je stále ještě potřeba i něco navíc. ZDENĚK BRDEK


Dobrodružný život regionálního vydavatele Nakladatel Jan Medek klade důraz na dlouhodobé budování značky a upozorňuje, že stěžejní je umět prodat své produkty. Co všechno vydáváte? Dnes už ročně vydám skoro 30 knih. Máme třeba program pro začínající autory, kteří si u nás mohou vydat knížku za dobrý peníz a v malém nákladu. Jedna ediční řada – poměrně populární – se týká historie Jindřichova Hradce, chystám se i na bibliofilie. Hodně důležité jsou právě regionální tituly, na něž se dá sehnat i nějaká malá dotace, navíc se toho víc prodá. S poezií a prózou je to špatné, tam se dá jedině doufat, že se objeví nějaký výjimečný autor. Teď jsem dělal s Jihočeským klubem Obce spisovatelů, s nímž úzce spolupracuju, sborník týkající se hororu, sci-fi a fantasy nazvaný Poselství píšťaly. Právě probíhá druhý ročník téhle soutěže.

Co vás přivedlo k tak nejistému povolání, jako je knižní vydavatel? Úplně na začátku byl literární server Epika. cz, který funguje dodnes. V roce 2007 pak vznikl nápad, že vydáme sborník. Měl ovšem řadu formálních nedostatků. Postupně jsem si koupil první mašinu na dělání vazby, ale neměl jsem tehdy moc zkušeností s organizací, takže jsem udělal spoustu začátečnických chyb. Dnes už jsem zkušenější, mám lepší stroje. Jako odrostlejší generace chci podporovat ty mladší, abychom tu vůbec měli nějakou kulturu, protože když se to nebude dělat, tak to špatně skončí. Profiluje se Epika nějak? Snažím se být někde mezi klasickým nakladatelstvím a copycentrem. Nechci ale vydávat úplně cokoliv, usiluju o jistou kultivaci, alespoň co se týče grafické podoby, a zakládám edice. Třeba edici české poezie pokládám za průřez bez ohledu na hodnocení. To jednou

vyhodnotí někdo, kdo si to vezme jako studijní materiál, jako svědectví doby. Jak vlastně takové nakladatelství funguje? Moje firma stojí v podstatě na určitém knowhow, na specifickém a ojedinělém způsobu ruční výroby, který není příliš drahý. To znamená, že celou knihu jsem schopen udělat sám, případně ve spolupráci s někým dalším, a to za poměrně málo peněz. Musel jsem se naučit různé možnosti tisku, což je klíčové, a vázání. Nakladatelství si na sebe nevydělá, takže ho financuju z výroby. Granty žádné nemám, spoléhám na sponzory, protože bez nich to dost dobře nejde. Stát zkrátka nemá peníze na všechno, já od něj nedostávám ani korunu. V Hradci se o kulturu celkem stará muzeum nebo infocentrum – a jelikož fungují ze státních peněz, mohou si dovolit jít víc do mínusu než já. Postupně dokonce začínám financovat i cizí projekty.

Vydavatelství Epika Miřiovského 678, Jindřichův Hradec Malé soukromé vydavatelství Epika provozuje v Jindřichově Hradci filantrop a nadšenec Jan Medek. Vydává regionální literaturu, beletrii a organizuje řadu dalších aktivit. www.epika.cz Foto: Josef „Peparazzi“ Böhm

Ovšem neomezujete se pouze na produkování knih. Mám totiž slabost pro pořádání akcí. Organizujeme tady pod záštitou města Textík, což je patrně největší literární soutěž v jižních Čechách, která má i výtvarnou část. Zapojit se mohou i děti, kategorie jsou rozděleny na poezii a prózu, věkově do a od 15 let; uzávěrka je 15. ledna. Posledního ročníku se zúčastnilo přes 260 účastníků. Dál zkoušíme i experimentální tvorbu, což je třeba projekt Dada kniha za jednu noc. Jde o to, že se jednoho večera sejdou autoři u piva a vytvoří celou knihu včetně grafiky. Dělali jsme taky literární slet na statku a chceme v tom pokračovat, samozřejmě se pokoušíme i o různá čtení a křty. A co distribuce? To je velký problém. Na produkci velkých nákladů nemám ani peníze, ani autory a taky nejsem součástí zaběhnutého vydavatelského systému. Distribuce spolkne spoustu peněz, takže ji v podstatě moc neprovozuju, nevyplatí se mi platit obchodníka. Účastním se různých trhů, poutí a něco se prodá přes internet. Knihkupectví si ode mě vezmou maximálně onu regionální literaturu. Jakou literaturu sám čtete? Já jsem technický typ, takže musím přiznat, že beletrii moc nečtu. Studuju spíš technickou literaturu k oboru, bez sebevzdělávání si svou profesi nedovedu představit. Perfektním zdrojem je v tomhle ohledu internet. ZDENĚK BRDEK SEMTAM 26

Prosinec 2013

19


SHOP LOCAL / REPAIR SHOPS

Broken doesn’t mean dead A guide to getting your stuff fixed for less than buying it new

C

hristmas does not have to be all about buying new stuff. It could be more about maintaining our relationship to stuff. Two weeks of holiday (this year at least) gives much needed time for family, catching up on news, watching how kids have grown, talking about old times etc. It is more about maintaining than anything new. It could be the same with stuff. I understand that not everyone shares my hatred of having to find presents and of shopping in general. I even understand that some people (although less and less if what people tell me is true) take real pleasure in buying presents for their friends and family at Christmas. But I also hear, from friends in England and the Czech Republic, of their sadness in seeing children open present after present and moving on madly to the next one, not really interested in any of them. I can’t really imagine a Christmas without stuff now. But Czechs associate Christmas time with cleaning (I bless my English upbringing for having never taught me such a tradition. We clean once a year, in spring). They could also associate it with cleaning up stuff, sorting what needs to be thrown out and fixing what does not. In this spirit we have assembled a basic guide to where you can get things fixed in České Budějovice.

Clothes

Zakázkové krejčovství Senovažné náměstí 9 (Dům služeb) You can go here with ripped, worn, torn, too big, too small or too ugly (maybe not) men and women’s clothes and get them back as good as new in plastic bags like from a catalogue (a magical catalogue, where the clothes you buy are guaranteed to fit and suit you). The staff are very professional (if not super friendly – I assume they have a lot of sewing and mending to do and don’t want to waste time making small talk at the counter). They have solved forever my lifelong problem of what to do with your favourite jeans when they get holes in the knees. Good prices too.

1

20

SEMTAM 26

Prosinec 2013

Shoes and bags

Bikes

Jan Říha Široká 9/431

Cyklocentrum Hyka Žižkova 26

This must be the most old-school shoe fixers in Europe; it is simple, professional and hardworking and could be the setting for a story by Hans Christian Andersen. It smells of leather and polish, the owner wears a worn apron and there are piles of half-fixed shoes behind the counter. They even offer a schuhreparaturen sign in the window for those inhabitants of Budějovice still living under the Austro-Hungarian Empire. Simply no complaints about this shop, they fix your shoes, bags and other leather goods in days at a tiny price. Also, I had a great conversation with the owner about our shared hatred of modern zips (they must be DESIGNED to break) so I would trust him with my life. And definitely my shoes.

Not many people buy new bikes because the old one is a bit rusty or has a flat tire. But they do, like me, leave the bike in the cellar while they plan to fix it. And have to take the bus for six months and get sick and arrive everywhere late. Cyklocentrum can help avoid this by servicing old bikes, from minor problems to major ones. Best to text or ring in advance though, as they are pretty busy. You can also buy new or second-hand bikes here and rent dětské vozíky for idyllic daytrips out with little kids and bikes. The staff are very fair and very matey (friendly) too which makes you feel confident in handing your bike over to them and admitting that you do not really know how to fix a puncture. Sensitive stuff.

2

3

Foto: Ondřej Brynych


4

1 2 5

3

General repairs

Electronics ELMOT Blahoslavova 1 “Šikovný” is the only word to describe Elmot, according to their growing fanclub of grateful owners of broken electrical goods. They repair fridges, washing machines, hairdryers, lawnmovers, microwaves, fix faulty appliances, re-attach broken doors and source spare parts for broken electrical goods. The company has been around for more than 20 years and prides itself on its individual approach. The staff are very matey too and seem to do their best to fix anything which can be fixed so that you do not have to buy again new. They have an e-shop too.

4

(and umbrellas!)

Jiří Najman Žižkova 1321/1 (budova PVT, u bývalé zastávky MHD) Mr Najman has a tiny shop just off Žižkova in which he fixes zips, bags, shoe soles and umbrellas, meaning you don’t have to throw your umbrella away and buy a new one each time there is a strong Autumn wind. He also sharpens ice skates, knives and scissors and fixes keys. He is very high on the matey (friendly) score with me too because he fixed the zip on my bag as soon as I showed it to him and refused to be paid for it. I suspect he hates modern zips too. A comrade.

5

Others CLOTHES FIXERS Petra Bendíková, Hroznová 52/9 Galina Čirkovičová, Široká 436/17 SHOES Milan Klimeš, Dukelská 1710 Ivo Pokorný, Plachého 56/1 CLOTHES AND SHOES Sal Gaia, Krajinská 31 (v pasáži) JEWELLERY Lucie Novotná, Čechova 521/34

NATALIE CZABAN

SEMTAM 26

Prosinec 2013

21


UMĚNÍ / NA SHLEDANOU

Loučení, jež je dobré opakovat Trend prezentovat současné umění v opuštěných industriálních halách již není žádnou novinkou; ve Volyni se posunuli ještě o kousek dál.

V

olyně je půvabné městečko, jehož umístění v šumavském předhůří způsobuje, že se celé rozkládá ve svahu. Úplně na vrcholu obce, uprostřed mladého lesa, se nachází hřbitov pojmenovaný stejně jako kopec – Malsička. Směřují tam zadýchané kroky pozůstalých, kteří chtějí uctít památku svých mrtvých, ovšem v poslední době bývají návštěvníky hřbitova také fanoušci výtvarného umění. Ne že by toužili poklonit se u hrobu nějakého uměleckého velikána; poblíž renesančního kostela Proměnění páně z přelomu 16. a 17. století se totiž nalézá budova galerie nesoucí příznačný název Na shledanou. Onou budovou, připomínající velký prosklený stan, je smuteční síň postavená koncem 80. let 20. století, která však nikdy nebyla uvedena do provozu a zůstávala tak opuštěná. Tuto situaci se podařilo změnit v roce 2010, kdy z iniciativy Městského muzea ve Volyni vznikla galerie současného umění, na čemž měl důležitý podíl i vstřícný přístup obecních zastupitelů. Kurátorem a hlavním organizátorem se stal Jan Freiberg, jenž předtím pracoval v galerii Klatovy Klenová. „Cílem galerie je zpřístupnit současné umění, aby mohlo být vnímáno jako součást veřejného života a veřejného prostoru na malém městě,“ uvádí Freiberg na webu galerie. A zdá se, že galerie se opravdu stala součástí kulturního života, a to nejen lokálního. Volyňské výstavy díky své kvalitě vyvolávají ohlas i za hranicemi regionu a galerie Na shledanou je na výtvarné scéně již poměrně známým pojmem. Program a koncepce galerie jsou založeny na rezidenčních pobytech oslovených umělců, kteří ve Volyni vždy nejprve nějaký čas pobývají a teprve poté reagují svým dílem na specifika neobvyklého výstavního prostoru. V centru pozornosti pak stojí důkladně vytěsňovaná a přitom jediná životní jistota člověka. „Vzhledem k tomu, jak je smrt tabuizovaným tématem, rádi bychom se zaměřili 22

SEMTAM 26

Prosinec 2013

na to, aby se o ní dalo prostřednictvím výtvarného umění otevřeněji komunikovat,“ dodává k tomu kurátor. Tematické jsou proto i další aktivity a doprovodné akce, které galerie pořádá. Vydávány jsou třeba Hřbitovní noviny, jež obsahují rozsáhlé profily vystavujících umělců, články a rozhovory o funerální a spirituální architektuře.

DROBNÝ ZÁSAH – DALEKOSÁHLÉ NÁSLEDKY

Foto: Jan Freiberg

Za tři roky se ve volyňské galerii vystřídaly takové umělecké osobnosti jako Ondřej Maleček, Josef Bolf, Lenka Vítková, Tomáš Vaněk, Jiří Thýn s Václavem Kopeckým, Martin Zet, Jan Turner nebo Daniel Vlček. Jedná se o kvalitní tvůrce, jejichž tvorba však není vždy snadno stravitelná pro nepoučeného diváka. Spolupráce Jana Freiberga s uznávanými umělci ovšem překračuje rámec galerie, např. v půlce prosince zavítají do Strakonic studenti pražské Akademie výtvarných umění navštěvující konceptuální ateliér Tomáše Vaňka, aby se vyjádřili k lokální problematice městského designu a veřejného prostoru. V plánu jsou zejména besedy a diskuze zástupců různých relevantních stran. Příklad galerie Na shledanou a na ní navázaných aktivit tak ukazuje, že odvaha prezentovat současné umění na malém městě se vyplácí a že i ve skromných podmínkách

lze odvádět špičkové výkony. Aktuální výstava je jedenáctá v pořadí, jmenuje se proto prozaicky #11 a jejím autorem je Jaromír Novotný. Potrvá až do 31. března, takže na výlet do Volyně je poměrně dost času. Novotný (narozen 1974) je absolventem zmiňované AVU, ale vyučil se tiskařem, což je patrné i na jeho volyňské výstavě. Pracuje totiž se základními tiskařskými barvami a prezentuje minimalistické monochromní tisky, na jejichž podobě se významně podílí množství barvy na válečku. Na jedné stěně smuteční síně tak nalezneme soustavu papírů, na nichž se nacházejí obdélníky a čtverce nestejně intenzivní černé barvy, které snad upomenou na náhrobky. Naproti je pak pro změnu umístěn rozměrný, černý, různě sytý čtverec. Zbylé dvě prosklené stěny budovy mají na sobě natisknuty opět černý a magentový (purpurový) pruh, ovšem nezastiňují náš výhled ven, pouze jej dobarvují. Výtvarný kritik a kurátor Radek Wohlmuth ve své recenzi v Lidových novinách (z 25. 10. 2013) interpretoval umělcovo gesto tak, že v podstatě pojal celý dům jako svého druhu obraz, a vyzdvihl novátorství tohoto postupu v rámci autorova dosavadního díla: „Novotný de facto jen změnil podložku – plátno vyměnil za velké plochy skleněných tabulí v průčelí a na zadní fasádě budovy.“


GALERIE NA SHLEDANOU Hřbitov Malsička, Volyně Pro návštěvu je nutné vyzvednout klíče v infocentru na náměstí, nebo v Městském muzeu www.galerienashledanou. blogspot.cz

Novotného zásah do prostoru galerie se na první pohled zdá subtilní. Nezasáhnou nás žádné výpravné malby, ale proměňuje se spíše celkové emocionální naladění, což je pozorovatelné pouze pozvolna. Černá barva odkazuje ke smutku a rezonuje s místem posledního odpočinku, purpurová pak o to více vystupuje. Nenápadným a v podstatě velmi jednoduchým způsobem však Novotný tematizuje základní atributy lidského vnímání světa. Za běžných podmínek je totiž sklo transparentní a my jej při svém pohledu skrze něj nevnímáme. Soustředíme se na to, co vidíme za ním. Tím, že autor sklo lehce podbarvil, vytvořil vlastně určitý filtr, či lépe řečeno, zviditelnil filtr, který byl v procesu naší percepce přítomen už před podbarvením. Upozornil tak, že se na svět vždy díváme skrze určitý kategorizující filtr, který si neuvědomujeme, jelikož ho považujeme za příliš samozřejmý. Drobná změna tohoto filtru přitom může radikálně proměnit naši interpretaci reality. Novotného umělecká intervence je promyšlená a nabývá až meditativního charakteru. Skvěle tak komunikuje s místem své realizace a dokazuje, že kvalitní současné umění má co říct, pokud mu člověk naslouchá.

Trapper & Boa

Osudová dobrodružství Jana a Mikoláše Alše 12. 12. 2013 - 2. 2. 2014 Wortneruv dum AJG U Cerné veže 22, Ceské Budejovice

ZDENĚK BRDEK SEMTAM 26

Prosinec 2013

23


UMĚNÍ / KRÁTCE

Jihočeské výstavy, co se vyplatí prubnout TARAS KUŠČYNSKY: FOTOGRAFIE

(Galerie U Radnice, Tábor, do 10. 1.) Křehkost, citlivost, krása. To jsou příznačné atributy nejen prací Tarase Kuščynského, ale i žen obecně. Ženskou nahotu ztvárňuje tento fotograf tvořící od 50. let 20. století do počátků let 80. pozoruhodným způsobem. Nejde o strohé zobrazení ženského těla, které často ženu staví do zranitelné pozice. Fotografie jsou místo toho naplněny úctou a pokorou. Tématem a jeho zpracováním se Kuščynsky řadí mezi umělce, kterým se i přes nepřízeň politických podmínek dostalo uznání jak v normalizačním Československu, tak v zahraničí. Výstava „nejoslnivější hvězdy“ československé inscenované fotografie 60. a 70. let byla do Tábora převezena z pražské Staroměstské radnice a koná se v době, kdy uplyne třicet let od smrti tohoto českého fotografa. LB

NÁVRAT MALÍŘE JANA ZRZAVÉHO DO VODŇAN

torem se line nostalgie. Na Vodňansku objevil Zrzavý pro své obrazy krajinu tichých rybníků a poutních kapliček, která se spolu s náboženskými motivy stala častým motivem jeho děl v období 40. a 50. let 20. století. PEL

TEREZA VELÍKOVÁ

(Dům umění, ČB, do 29. 12.) Jak podotýká kurátor výstavy Jiří Ptáček, Tereza Velíková je výtvarnou umělkyní, která hodně pozornosti věnuje řeči a slovu. Stavební materiál nachází v běžné mluvě. Prostřednictvím inscenačních a postprodukčních postupů ovšem proniká hlouběji k lidskému dorozumívání a k vyvstávání rozporů (nedorozumění) jako neoddělitelné součásti úsilí sdělovat a porozumět si. RED

TRAPPER & BOA. OSUDOVÁ DOBRODRUŽSTVÍ JANA A MIKOLÁŠE ALŠE (AJG Wortnerův dům, ČB, od 12.12. do 2.2.)

LUKÁŠ KARBUS: AKVARELY; ADÉLA KORBIČKOVÁ: KRESBY

(Městská galerie Vodňany, do 29. 12.)

Nestává se často, aby se v menším městě, jako jsou Vodňany, konala výstava malíře formátu Jana Zrzavého, jedné z klíčových postav moderního českého umění. Vodňany se však Zrzavému staly útočištěm v roce 1942 a malíř, jenž si oblíbil okolní krajinu, se celých 14 let do města vracel. Výstava má vzpomínkový charakter, snaží se představit umělcův pobyt ve městě i vztah k místním obyvatelům a okolní krajině. Součástí je i prezentace místních umělců, jež mistr výrazně ovlivnil. Na dřevěných překližkách visí kopie dopisů a pohlednic z cest, které malíř zasílal vodňanským přátelům. Z reproduktoru se místností ozývají vzpomínky místních na malíře. Pros24

SEMTAM 26

Prosinec 2013

(aka Boa) brouzdali jihočeskými lesy. Pro Mikuláše byl starší bratr vzorem, byl dobrým kreslířem a v umění podporoval i bratra. Nedlouho po Janově tragické smrti odešel Mikuláš do Prahy a nastoupil na Akademii výtvarných umění. Vrcholem výstavy je Alšův cyklus Živly z roku 1881 zobrazující život Indiánů. Odkazuje na období dětských her a paralelně i na Jana, z jehož kreseb Mikoláš přejímal celé výtvarné motivy. Na výstavě se poprvé objeví Janovy práce, které jeho bratr po celý život až pietně schraňoval. Jejich přítomnost podporuje dojem intimity. Jsou součástí příběhu Mikolášových obrazů a zároveň důkazem snahy o vyrovnání se s bolestným životním zážitkem. Součástí expozice jsou i práce tragicky zesnulého malíře Víta Soukupa, dokumentující život současných euro-Indiánů. Výstava bude zahájena 12. 12., nicméně již nyní je patrné, že se Alšova jihočeská galerie snaží vytvořit jinou výstavu, než byla její dosavadní produkce. PEL

Chystaná výstava bratrů Alšových slibuje silný příběh s nádechem dobrodružství. Koncept je založen na jejich vztahu a pohnutém osudu: jeden se stal známým malířem a druhý se z nešťastné lásky zastřelil. Příběh, o němž výstava referuje, však začíná v okamžiku těsně před dospělostí. Je postaven na dětské hře na indiány, kdy Jan (aka Trapper) a Mikoláš

(Galerie D9, ČB) Prosincovou výstavu akvarelů Lukáše Karbuse (vernisáž 10. 12.) vystřídá v lednu ostrá tužka Adély Korbičkové (vernisáž 14. 1.). Ačkoliv Karbus studoval v malířském ateliéru Martina Meinera na brněnské FaVu VUT, školu předčasně ukončil a vrátil se zpět do rodné krajiny severních Čech. Zde se začal věnovat hospodaření, především práci se dřevem. Právě opuštěním uměleckých kruhů a stáhnutím se do míst, která jsou mu blízká, vtiskl své práci velmi osobní rozměr. K malbě se vrací hlavně po večerech a je to jeho vědomé rozhodnutí, díky němuž umění získává osobní smysl. Akvarelům nechybí kvalitní výtvarné pojetí, ve kterém nemalou roli hraje imaginace. Typická barevná i tvarová velkorysost vypovídá o práci se symbolickou rovinou, která v jeho nerealistických krajinách žene vodu na stavidla asociativních představ diváka. Adélu Korbičkovou možná také každý nezná, přestože má autorka na Budějovice pevné vazby. Korbičková, v současné době na stáži u Federica Díaze

a Davida Kořínka, se v rámci svých studentských prací již dlouhodobě věnuje hranicím kresby, jejichž prezentace obvykle končí jako součást důmyslné instalace. Samotná symbióza dvou médií, tedy kresby a sochy, se snaží pracovat s divákovým vnímáním a zkoumá možnosti konečného dojmu z uměleckého díla. PEL

PETR ZNACHOR: PLANKTON

(Galerie SUD, ČB, do 19. 12.) Že by se rodila nějaká nová umělecká tendence? Po výstavě Mikrosvět III. v DK Metropol tu máme další výstavu vědeckých fotografií, které pomocí mikroskopů zachycují ty přírodní součásti, jež pouhým okem spatřit nelze. Snímky hydrobiologa Petra Znachora ukazují rozmanitost běžně se vyskytujících řas, sinic a planktonních živočichů našich vod. Pro laika mohou být překvapením tvary zachycených organismů, ale i pestrost jejich barev. Není nakonec příroda nejkreativnějším umělcem? ZB

ROMAN TÝC: 3 KILA OSUDU; MIRIAM SCHWACK: ANALÝZA

(Egon Schiele Art Centrum, ČK, do 1.1.) Ještě do konce roku je možné v Krumlově navštívit výstavu známého českého provokatéra, který za své přelepování panáčků na semaforech neváhal strávit nějaký čas ve vězení, a rakouské umělkyně, jež se svou poetikou blíží Mexičance Fridě Kahlo. K vidění jsou na jedné straně Týcovy portréty, na něž byl použit lidský popel, na straně druhé Schwackové malby spojující v sobě intimní ženskost, magický realismus a nádech naivismu. ZB

DALŠÍ DOPORUČENÉ VÝSTAVY:

Mirek Růžička: Snílci (ArtWall, Strakonice, do 20. 12.) Vladimír Veselý, Petr Hejný, Blanka Havlíčková: Dialogy (Galerie Dolní brána, Prachatice, do 31. 12.) Manuel Knapp (Dům umění, ČB, od 8. 1. do 9. 2.) Fotouniverziáda 2013 Pod vlivem impresionismu (Galerie Nahoře, ČB, do 10. 2.)


SPOLEČNOST / PIKADOR

Nabodnut na kopí jak dobytek Jaký je rozdíl mezi pikadorem a párkem v rohlíku? Pikador je mnohem lepší. [anonymní klasik]

Pro nás naplaveniny bývá jednou z iniciačních historek, kterak jsme se ztrapnili neznalostí toho, co je pikador. Avšak ani většina “pravých” Budějčáků nezná skutečný původ této pochoutky.

Z

atímco od kolonádských po Valašsko si dávají prostý a lidový párek v rohlíku a dokonce i v Praze se přou tak maximálně o to, zda to je či není hot dog, jižané musí mít něco speciálního. Ale pozor, pokud jste dosud pikador brali jen jako podivný lingvistický výstřelek àla “my máme pikador a co máte vy?“, zbystřete zrak a začtěte se do příběhu, který přepsal historii českého pouličního občerstvení. Ne nadarmo totiž označení pikador zní tak světově. Už můžeme prozradit to velké tajemství: pikador jako gastronomická pochoutka pochází právě z Českých Budějovic! A tedy nikoliv Cimrmanovo město zaslíbené, ale zbytek republiky se odlišuje, když originální název překrucuje na prapouhý párek v rohlíku. Tím, kdo s kombinací párek-rohlík-kečup/hořčice seznámil českou kotlinu, byl Václav Masopust, svého času českobudějovický řezník a vedoucí provozovny závodu potravin v Krajinské ulici. Právě tam se od října 1972 začaly prodávat první pikadory.

ZASUNOUT CELÝ Slovník spisovného jazyka českého pikador (dř. ps. též picador), -a m. (ze špan.) zápasník s býky vyzbrojený kopím

Inspirací byla Masopustovi letní dovolená ve Španělsku, o které si vedl deník. Semtam z něj přináší exkluzivní ukázky, v nichž se objevitel vyznává z nadšení ze své procházky Madridem a především jednoho z obchodů. „U jedné výlohy s občerstvením zůstávám stát, vidím, jak z tlustého bodla sundává prodavač děravý rohlík, teplý párek namáčí do hořčice, vsouvá ho do rohlíku obaleného ubrouskem a podává zákazníkovi.“ Masopust si výsledný produkt fotí a hned přemýšlí, pod jakým jménem jej přenese do českého prostředí. Nakonec zvolí název pikador – označení španělských zápasníků s býky. Jeden z býčích zápasů na koridě totiž viděl a vybavil si moment, kdy takový pikador zapíchává kopí do hrudi býka, tedy jakousi volnou asociaci k bodlům, na něž se napíchávají rohlíky. Václav Masopust po návratu zkonstruoval stroj na přípravu pikadorů. Ten byl díky kolům přepravy schopný, se šesti bodly,

do nichž vnikala horká pára k ohřívání rohlíků, s hrncem na ohřívání párků, ale také se stříškou chránící prodejce před sluncem či deštěm. Autor měl poměrně jasnou představu, na níž si trval, třeba když chtěl, aby „párek byl do rohlíku zasunut celý a ne, aby ho jedna čtvrtina byla nad rohlíkem“. Dokonce si kvůli tomu na pekárně vyžádal dodávku větších rohlíků. Pikador si velmi rychle najde oblíbence i v dalších okresních městech a mimo kraj. Mluví se o návrhu na patent, ale Masopust není originálním vynálezcem, a tak dostává pouze jednorázovou odměnu coby konstruktér stroje na výrobu. Kromě částky 1 000 korun je mu uděleno také ocenění pro nejlepšího zlepšovatele Jihočeského kraje v roce 1972 a – světe, div se – nevyužitá možnost týdenní návštěvy Sovětského svazu. A od těch časů v zemích českých s pikadorem na věčné časy a nikdy jinak! ELIŠKA VOLFOVÁ SEMTAM 26

Prosinec 2013

25


FEJETON / KATEŘINA BOLECHOVÁ

Vstříc novým obzorům Ztratit práci? Kdo z nás na to nepomyslel? Ale co když se tahle myšlenková „koketérie“ stane realitou…

N

jsem předtím zastávala pozici, budu asi zvyklá na nějaký standard. Před očima se mi mihne leštěná paneláková stěna ještě z dob totáče, to je přesně ten luxusní standard, na kterej jsem zvyklá.

e, že by mi na pracovním stole přistála prázdná krabice od banánů se slovy: „Zítra už nechoďte.“ Já jsem si to dala v honosnějším stylu. Vezla jsem si výpověď rovnou z hlavního města. Hověla si v mém batohu, zatímco já si proplachovala mozek plechovkovým pivem v autobuse s nápisem „Fun and Relax“. Moje (teď už bývalá) firma se rozhodla shodit nějaká kila a vyházet přebytečnej nábytek. Občas je potřeba i firemnímu tělu dopřát očistnou kúru. Krajinou představ pobíhal dramatický obraz mé budoucnosti, jak sedím před Hlavákem, somruju cigára a v náručí kolébám krabicové víno. Doma jsem si strhla evidenční nálepku z čela a připadala si jako židle v průjezdu, co čeká, až ji odvezou do sběrného dvora. Prvních čtrnáct dnů v jiném stavu nezaměstnanosti jsem si přála, aby mi na makovici spadla mohutná police s knihami, co mi visí nad postelí. Stavy chandry střídají stavy euforie a pocit svobody. Dokonce se mi na kole přestal krátit dech. V prvních dnech se telefony a maily netrhly: „no, stejně tě tam byla škoda“, „hele, všechno zlý je k něčemu dobrý“ nebo „no, vůbec si neumím představit, kdyby se to stalo mně“ či „otevírají se ti nové obzory“. A tak různě dál. Jeden z prvních obzorů, který se mi otevřel, byl přechod na nákupy do levnějšího marketu. Příručky radí: „Ztráta zaměstnání je velký stresující faktor, třeba jako rozvod nebo svatba.“ No ještě že se k tomu nevdávám, to by mi musely na hlavu spadnout ty police minimálně dvě. „Buďte aktivní, nepodléhejte pasivitě.“

UFOUN V NÁLEVU

KDO PRVNÍ NAJDE VÝCHOD

Při tvorbě strukturovaného životopisu a jeho zadávání na pracovní portály ani nelze být pasivní, mám dojem, že by bylo jednodušší přihlásit se do výzkumného programu NASA. A co ti svářeči, brusiči, taviči, ti, co doma nemají hranatého kamaráda, nebo se s ním neumí bavit? Možná si musí vyrobit cedulku „chcete mě?“ a ťuky ťuk od jedněch dveří ke druhým. Posílám životopisy a představuji si personalisty, jak staví ze stohů žádostí papírové hrady. Pracovních míst je málo a na trhu práce uspějí jen ti dynamičtí, ti s vizí, ti zakroucení flexibilitou, kreativitou. Sklízím první ovoce, volají mi hlavně z pojišťoven. Za chvíli budu přesvědčena, že právě já bych mohla být nejlepším pojišťovákem na celé zeměkouli.

Ilustrace: Oli Divišová

Brzy mě čeká výběrové řízení, forma AC (Assesment Centre, česky hodnotící centrum). Kritickým okem příručky si prohlížím ostatní uchazeče, minimálně polovina je nevhodně oblečena. Jako myšky v bludišti: která první najde východ, je ta nejšikovnější. V polovině zápasu jsem vyloučena do konce hrací doby. Jsem ta nejšikovnější: první jsem našla východ. A na obzoru další švestky ze zahrádky v podobě plechového hangáru. Vedoucí oddělení daného marketu se mě ptá, jak si představuji finanční ohodnocení. Hluboce se zamyslím a pak vyložím na stůl cifru, on vykládá svou. Prohrál. Ale jen o fous. Loučí se se mnou slovy, že vzhledem k tomu, jakou

Další obzor, tentokrát v podobě cesty vlakem do pohraničí. A jelikož se potenciální zaměstnavatel nachází téměř na hraničním přechodu, čeká mě štreka z nádraží. Lodičky do tašky a výprava v teniskách začíná. Nakonec se na dané místo dostávám jako chytrá horákyně, chvíli jdu, chvíli se vezu, krajem, který je ochucen všelijakými ingrediencemi. Dobytek, čerpací stanice, traktory, Night Cluby, německé nápisy, zapadlost i pofidérní lesk. Na výběrovém řízení je nás asi sedm. Manažeři jsou hned tři. Klasické tlachání výběrového řízení, například: „co vy a počítač?“, „co vy a německý jazyk?“, ale žádná praktická zkouška. Dostáváme se na dopravu do zaměstnání. Zveřejňuji, že nevlastním auto. Na tvářích se rodí údiv. Kdybych položila na stůl ufona naloženého do octa, bylo by to zřejmě srozumitelnější než to, že někdo ve 21. století nedisponuje vozem. Pak už lodičky do tašky, tenisky na nohy a šup na vlak. Jak se tam tak motám ještě notný kus od nádraží, jede proti mně auto s rakouskou SPZ, zastavuje, zvolna se otáčím… kabelku přes rameno. Muž stahuje okénko, já jdu dál. Chvíli čeká, pak asi zklamaně odjíždí. Co si tak asi myslet, když se samotná ženská potlouká u E55… Na druhý den mi volá personalistka: „Bohužel jsme vás nevybrali.“ Krom jiného si neodpustím utrousit cosi o nelukrativnosti svého věku. Personalistka mě uklidňuje, že to přece vůbec nehraje roli a že vypadám výborně. Ach, tyhle milosrdné lži. Tuhle jsem šla s košem, míjela mne paní s čelovkou na hlavě, táhla kočárek s popelnicovými poklady. Když člověk zvedne víko kontejneru, otevřou se nevídané obzory. Nakonec… štěstí přeje připraveným, čelovku mám doma v šupleti. KATEŘINA BOLECHOVÁ SEMTAM 26

Prosinec 2013

26


FEJETON / JAN FLAŠKA

Návod na kulturně-společenský život s miminem M

noho lidí si myslí, že když si pořídíte malé dítě, váš kulturní a společenský život přestane existovat. To je samozřejmě nesmysl. Člověk může kulturně a společensky žít svému dítěti navzdory. Může své dítě dokonce zapojit do svého kulturního a společenského života. Zlí jazykové tvrdí, že to pak není žádný život, ale to jsou zlí jazykové.

NÁVŠTĚVA RESTAURACE

Když zajdete s malým dítětem do restaurace, uvědomíte si spoustu věcí. Například že těch 30 minut, po které čekáte na jídlo, jež jste byli zvyklí strávit příjemnou konverzací, je fakt ohromně strašlivě příšerně ohromně strašně příšerňácky dlouhatananánská doba. My dospělí to máme snadné, neboť ve svém věku a při svých zkušenostech snadno nalezneme vhodná konverzační témata k vyplnění časového vakua, ale zkuste se vžít do dítěte, které má slovní zásobu plže a jeho jediným tématem je „uá uá“. Budete rádi, když tu půlhodinku udržíte dítě alespoň trochu bdělé a klidné díky tomu, že mu s pomocí vidličky, telefonu a tácku pod pivo sehrajete pohádku „O masitém knedlíku“. Navíc je potřeba z dosahu dítěte odstranit vše, co jde překotit, vylít, ocucat, shodit, stáhnout nebo ušpinit. Například: prakticky úplně všechno. Nejnebezpečnější, s čím se může dítě v restauraci setkat, je jídlo. O jídlo se dá spálit, ulepit, umazat sebe, stůl, podlahu, květiny, záclony, psy apod. Do jídla se dá nalít polévka, pivo a šťáva a pak se vztekat, že to tatínek odmítá papat. Jídlo lze házet na ostatní hosty, číšníka, rodiče nebo na jiné jídlo. Pokud vás zajímá dalších 4 729 způsobů využití jídla, pořiďte si malé dítě. Změní se i vaše preference v podnicích. Namísto restaurací, kde mají za 70 Kč steak s chilli papričkami a fotbálek, začnete vyhledávat bufety, kde vypláznete 300 Kč za dušené tofu s kapustovou omáčkou jen proto, že tu mají dětskou židličku a hrací koutek s ošoupaným zajícem. Většina toho drahého jídla samozřejmě skončí pod stolem (na květinách, záclonách, číšníkovi atd.), a to v množství, které by nakrmilo středně velkou zoo – kdyby tedy zvířátka jedla dušené tofu.

POŘÁDÁNÍ VEČÍRKU

Přestože se musíte starat o malé dítě, nebojte se uspořádat pro přátele pěkný večírek. Určitě

se budou dobře bavit i bez vás, až budete krmit, koupat, uspávat a spát. Jen jim nezapomeňte říct, ať zamknou, až budou odcházet.

NÁVŠTĚVA DIVADELNÍHO PŘEDSTAVENÍ

Když už dítě není tak mrňavé, můžete s ním vyrazit za kulturou, například do divadla nebo do galerie. Samozřejmě s ním nepůjdete na představení typu „Antigona“, „Král Lear“ nebo „Bůh masakru“. S malým dítětem půjdete na představení typu „Kterak skřítek Snítek a kytička Fňufálka zachránili království fantazie před zlým Melounem“. Chvíli po začátku zjistíte, že herecký ansámbl tvoří jeden herec s jednou loutkou, který úsporná opatření v hereckém obsazení kompenzuje tolika zcizujícími prvky, flashbacky a dějovými zvraty, že zhruba po 15 minutách vzdáte všechny pokusy kus pochopit. Místo toho se zaměříte na něco zajímavého, například na to, jak moc má herec chlupaté nohy. Vaše dítě to vzdá chvíli po vás a začne se živě a nahlas zajímat o lízátko svého souseda. Když už i zlý a zpocený Meloun s chlupatýma nohama začne z pódia vykřikovat, že sežere každého, kdo při pohádce zlobí, je čas s dítětem opustit sál. Silou mu tedy vytrhnete z ručiček lízátko, které vrátíte do pusinky sousedního dítěte, a za velikého křiku ho odvlečete pryč. Za rohem pak koupíte dvě lízátka, která spolu cucáte, zatímco sedíte na obrubníku a koukáte na auta. Dítě je šťastné a vy přemýšlíte, jestli by příště nebylo lepší jít spolu radši na „Antigonu“ nebo „Boha masakru“.

NÁVŠTĚVA KONCERTU

Pro malé děti jsou vhodné jen odpolední koncerty pod širým nebem. To proto, že malé dítě nikdy nikde nevydrží déle než dvě minuty, pokud tam není dětský koutek s ošoupaným zajícem. Jistě by vám bylo líto prchat z koncertu vynikající hudby už po dvou minutách jen proto, že dítě vyžaduje dětský koutek a ošoupaného zajíce. Proto je třeba s ním chodit pouze na odpolední koncerty pod širým nebem, kde hrají velmi špatnou hudbu. Dvě minuty mozkového výplachu velmi špatnou hudbou jsou pro rodiče i pro děti až až.

NÁVŠTĚVA GALERIE

Než půjdete s malým dítětem na výstavu, musím vás upozornit, že na rozdíl od vás

je dítě připraveno vnímat exponáty všemi smysly. Nechce vystavené kusy jen vidět; musí si na ně i sáhnout, nutně je potřebuje celé olízat a potom ještě běhat po sálech a dupat a křičet a dupat. Díky dítěti se vám také rozšíří okruh otázek, které vás v souvislosti s exponáty budou napadat: 1. Do jaké míry jsou vystavená díla autorskou výpovědí a do jaké pouhou vyprázdněnou, formalistickou machou autora? 2. Uměl by autor těchhle obrazů namalovat Krtečka? 3. Co to tady tak strašně smrdí? Kde tu vlastně mají záchod? 4. Proboha, nezapomněl jsem doma vlhčené ubrousky a náhradní kalhoty? Když je dítě umyto, kalhoty vyměněny a všechna díla poslintána, nezbývá než se rozloučit s naondulovanými paními, které výstavu hlídají a úsměvem naznačují, že by radši hlídaly to roztomilé hravé dítě než ty ocucané hnusárny na stěnách.

NÁVŠTĚVA KINA

Jít do kina s malým dítětem je samozřejmě nemožné – už proto, že vaše představy o tom, jak strávit tři hodiny koukáním na plátno se diametrálně liší (vy: „Hunger Games – Vražedná pomsta“; dítě: „Krteček a kachničky“ 30× za sebou). Je tedy třeba sehnat někoho, kdo dítě pohlídá (= pustí mu 30× za sebou „Krtečka a kachničky“), jít do kina bez dítěte a po celý film se každé dvě minuty dívat na mobil, jestli náhodou nevolal hlídač dítěte, že dítě má hlad, že si odmítá hrát, že odněkud spadlo nebo že se zaseknul Krteček. Mnohem pohodlnější než se stresovat v kině je zůstat doma a film si ukrást na internetu. Poté, co dítě někdy kolem jedenácté konečně usne, si nakradený film můžete v klidu pustit, nalít si k tomu sklenku něčeho dobrého a po pár minutách krvavé řežby na obrazovce usnout jak špalek.

SHRNUTÍ

Chtěl jsem tento článek nějak pěkně zakončit, třeba nějakou hezkou větou o tom, že děti jsou dar a požehnání našich životů, ale bohužel na to nemám čas, protože se právě zaseknul Krteček. JAN FLAŠKA rodič je autor SEMTAM 26

Prosinec 2013

27


PROGRAM 7.12. �������������������� 10.15 H orká vana Česká 9 Kouzelná píšťalka a Labutí panna – divadlo pro děti Téměř divadelní společnost 14.00 – 17.00 A JG, Wortnerův dům U Černé Věže 22 Adventní workshop nejen pro Benjamíny a Lucie 15.00 N áměstí Přemysla Otakara II. Pavlína Jíšová – koncert - statutární město České Budějovice a RK Invest s.r.o. 16.00 Evangelický kostel tř. 28. října Adventní setkání pro celou rodinu – výroba společného perníkového Betlému 18.00 Náměstí Přemysla Otakara II. Den s Rockrádiem – KAMIL STŘIHAVKA statutární město České Budějovice a RK Invest s.r.o.

8.12. �������������������� 10.00 – 16.00 Galerie Pod kamennou žábou 2. Adventní dílna pro děti i dospělé – TVOR o.s. 13.00 Náměstí Přemysla Otakara II. BYSTŘINA – koncert dětského folklorního souboru ze Zlivi - statutární město České Budějovice a RK Invest s.r.o. 15.00 Divadlo U Kapličky Husova 45 J. Drda: Zapomenutý čert – DS J. K. Tyl České Budějovice o.s. 15.00 M alé divadlo Hradební 18 Vánoční abeceda – vánočně laděné loutkářské varieté 15.00 N áměstí Přemysla Otakara II. Čaroděj a pyšná princezna – Téměř divadelní společnost - statutární město České Budějovice a RK Invest s.r.o. 16.30 N áměstí Přemysla Otakara II. Pohádkové Adventní KINO - statutární město České Budějovice a RK Invest s.r.o. 16.30 Husův sbor Palackého náměstí Adventní koncert – účinkuje: Jihočeské pěvecké sdružení, Katedrální sbor Collegium Musicum Budvicense – Náboženská obec CČSH České Budějovice 17.00 Jihočeské divadlo Dr. Stejskala 19 Adventní koncert s mistrovským violoncellem – V. Žák, L. Červená a soubor opery Jihočeského divadla 17.30 Galerie Pod kamennou žábou – 2. Adventní zpívání – BÁROVÁČEK – koledy – Tvor o.s. 18.00 Náměstí Přemysla Otakara II. JOE COCKER REVIVAL – koncert - statutární město České Budějovice a RK Invest s.r.o.

9. 12. ������������������� 15.00 Náměstí Přemysla Otakara II. Hodina slávy – koncert studentů statutární město České Budějovice a RK Invest s.r.o. 28

SEMTAM 26

Prosinec 2013

16.30 Náměstí Přemysla Otakara II. Kulinář Petr Stupka živé vystoupení s ochutnávkou kulinářských dobrot statutární město České Budějovice a RK Invest s.r.o. 18.00 Náměstí Přemysla Otakara II. KVINTETKY – vokální seskupení - statutární město České Budějovice a RK Invest s.r.o. 19.00 Koncertní síň O. Jeremiáše Jihočeská komorní filharmonie & Nezmaři – dirigent: J. Talich 19.00 DK Metropol společenský sál FEŠÁCI s hosty Š. Rezkovou a E. Horkou Agentura TRDLA s.r.o. 19.30 Horká vana, Česká 9 – Vlasta Redl a Monty – koncert, folk 20.00 Studentské universitní divadlo Hroznová 8 Kráska na scéně neboli Variace na hamletovské téma – Divadélko M. Rejžo Pavlíka Mariánské Lázně

10.12. ������������������� 15.00 Náměstí Přemysla Otakara II. slávy – koncert studentů - statutární město České Budějovice a RK Invest s.r.o. 18.00 Náměstí Přemysla Otakara II. FLÁM - statutární město České Budějovice a RK Invest s.r.o. 19.00 Studentské universitní divadlo Hroznová 8 Suda v SUDu – autorský pořad S. Sudy 19.00 DK Metropol Malá scéna Příběhy ze starého zákona – Divadlo Viola Praha, příběhy vyprávějí: J. Somr a B. Munzarová 19.00 Koncertní síň O. Jeremiáše Jihočeská komorní filharmonie & Nezmaři – dirigent: J. Talich 19.00 Katedrální kostel sv. Mikuláše Koncert sboru opery Jihočeského divadla – duchovní hudba 20. století, gospely a spirituály 19.30 Malé divadlo Hradební 18 GeisslersHofcomoedianten: Láska ke třem pomerančům – fantastický pohádkový příběh

11.12. ������������������� 15.00 Náměstí Přemysla Otakara II. Hodina slávy – koncert studentů statutární město České Budějovice a RK Invest s.r.o. 16.30 Náměstí Přemysla Otakara II. ROZMARÝN – pěvecký soubor - statutární město České Budějovice a RK Invest s.r.o. 17.00 -18.00 Náměstí Přemysla Otakara II. Radniční punč rozlévání punče radními města - statutární město České Budějo vice 17.15 Náměstí Přemysla Otakara II. Česko zpívá koledy - Dudlajda a děti - společné zpívání koled – statutární město České

Budějovice, RK Invest s.r.o. a Rádio Impuls 18.00 Horká vana Česká 9 Bez vytáček o křesťanství – beseda 19.00 Koncertní síň O. Jeremiáše Jihočeská komorní filharmonie & Nezmaři – dirigent: J. Talich 19.00 Český rozhlas Č. Budějovice Studiový sál, U Tří lvů 1 Brněnský rozhlasový orchestr lidových nástrojů 19.00 Divadlo U Kapličky Husova 45 J.C. Islert: Jo, není to jednoduché – francouzská konverzační crazzy komedie – DS J. K. Tyl České Budějovice o.s. 19.00 Náměstí Přemysla Otakara II. PETR SPÁLENÝ – koncert - statutární město České Budějovice a RK Invest s.r.o.

12.12. ������������������� 14.00 Dům Slavie Předvánoční seniorská píseň – účinkují: pěvecký soubor Rozmarýn a Radostné přátelství, taneční soubor Slunečnice, Seniorský country soubor z Prachatic, folklorní soubor Lučina z Úsilného, kapela Patrioti - Městská organizace Svazu důchodců v Českých Budějovicích 15.00 Náměstí Přemysla Otakara II. slávy – koncert studentů - statutární město České Budějovice a RK Invest s.r.o. 17.00 Náměstí Přemysla Otakara II. Den s Šlágr TV - statutární město České Budějovice a RK Invest s.r.o. 17.00 Husův sbor Palackého náměstí 1 Adventní koncert žáků LŠU O. Jeremiáše a konzervatoře - Náboženská obec CČSH České Budějovice 19.30 Kostel sv. Jana Nepomuckého ul. B. Němcové Gospelové Vánoce – Nate Brown & The Washington Gospel Singers (USA) – koncert – statutární město České Budějovice a Pragokoncert Bohemia, a.s.

13.12. ������������������� 15.00 Náměstí Přemysla Otakara II. slávy – koncert studentů - statutární město České Budějovice a RK Invest s.r.o. 16.30 Náměstí Přemysla Otakara II. Úsviťáček – vystoupení folklorního souboru písní a tanců - statutární město České Budějovice a RK Invest s.r.o. 17.00 Znovuzrozená Chelčického 95 VÁNOČNÍ PŘÍBĚH - Divadlo Já to jsem 18.00 Náměstí Přemysla Otakara II. Sbor opery Jihočeského divadla - spirituály statutární město České Budějovice a RK Invest s.r.o. 19.00 Koncertní síň O. Jeremiáše Pocta Václavu Talichovi – Jihočeská komorní filharmonie – dirigent: J. Talich - Jihočeská komorní filharmonie České Budějovice 19.30 Horká vana Česká 9 Literární

šleh s Kabaretem Kajbar – Studentské universitní divadlo 20.00 KD Vltava KEKS – koncertní zábava s hity kapely s budějovickou předkapelou Bloody Rose

14.12. ������������������� 10.00 Náměstí Přemysla Otakara II. Závodní dopoledne s Nord Blancem statutární město České Budějovice a RK Invest s.r.o. 10.00 Malé divadlo Hradební 18 Vánoční abeceda – vánočně laděné loutkářské varieté 10.15 H orká vana Česká 9 Pohádka o písničce – Divadlo Harmonika 16.00 Kostel sv. Jana Nepomuckého Adventní koncert – ženský komorní sbor Bella Musica z Č. Budějovic, rakouský chrámový sbor Ichthys z Heidenreichsteinu – Bella Musica o.s., statutární město České Budějovice a Klub českých turistů 17.30 Náměstí Přemysla Otakara II. Den s Hitrádiem FAKTOR - statutární město České Budějovice a RK Invest s.r.o. 17.30 Sál CASD Fr. Šrámka 34 Noc, kdy přišlo světlo – vánoční koncert s duchovním slovem – Církev adventistů sedmého dne 18.00 Náměstí Přemysla Otakara II. Den s Hitrádiem FAKTOR - DEBBI - statutární město České Budějovice a RK Invest s.r.o. 19.30 Horká vana Česká 9 Nejhodnější medvídci: Fyzik a jeptiška – divadlo

15.12. ������������������� 10.00 – 16.00 Galerie Pod kamennou žábou 3. Adventní dílna pro děti i dospělé – výroba lucerniček – TVOR o.s. 13.00 Náměstí Přemysla Otakara II. Koledy s Bárováčkem- statutární město České Budějovice a RK Invest s.r.o. 15.00 Divadlo U Kapličky Husova 45 M. Mašková: Sněhová královna - pohádka o veliké lásce - DS J. K. Tyl České Budějovice o.s. 15.00 Náměstí Přemysla Otakara II. Zlatá husa a Modrý kahanec – Téměř divadelní společnost - statutární město České Budějovice a RK Invest s.r.o. 16.00 Jihočeské divadlo divadelní sál DK Metropol Louskáček – baletní vánoční příběh - soubor baletu Jihočeského divadla 16.30 Náměstí Přemysla Otakara II. Pohádkové Adventní kino - statutární město České Budějovice a RK Invest s.r.o. 17.30 Galerie Pod kamennou žábou 3. Adventní zpívání – CANTUS FIRMUS – Tvor o.s.


18.00 N áměstí Přemysla Otakara II. MOONBEANS - statutární město České Budějovice a RK Invest s.r.o.

16.12. ������������������� 09.00 - 17.00 Dům Slavie Vánoce s Jihočeským muzeem – Medové pondělí – zdobení perníčků se SOŠ veterinární, mechanizační, zahradnickou a jazykovou České Budějovice 10.30 hod. a 14.00hod. – Přednáška o historii svíček a včelích produktů – hovoří V. Zemánek 19.00 hod. – Vánoční koncert s Pavlínou Jíšovou Jihočeské muzeum v Českých Budějovicích a statutární město České Budějovice 15.00 Náměstí Přemysla Otakara II. slávy – koncert studentů - statutární město České Budějovice a RK Invest s.r.o. 16.30 Náměstí Přemysla Otakara II. Kulinář Petr Stupka – živé vystoupení s ochutnávkou kulinářských dobrot statutární město České Budějovice a RK Invest s.r.o. 18.00 Náměstí Přemysla Otakara II. BuDuS – vystoupení dudáckého souboru - statutární město České Budějovice a RK Invest s.r.o. 18.30 Koncertní síň O. Jeremiáše Vánoční koncert dětem s českobudějovickou folkovou skupinou NEZMAŘI – Jihočeská komorní filharmonie České Budějovice 19.00 DK Metropol divadelní sál F. R. Čech: Dívčí válka – Divadlo Artur - hrají: F. R. Čech, M. Maděrič, S. Pogodová, P. Martinák, P. Novotný aj.

17.12. ������������������� 09.00 - 17.00 D ům Slavie Vánoce s Jihočeským muzeem – Tvořivé úterý – Vánoční svícny a jejich výroba, 13.00 hod. – přednáška na téma Lidové zvyky a obyčeje s Mgr. Zvonařovou, 17.00 hod. – Zpěváčci z Arpidy - vystoupení pěveckého kroužku při DC Arpida, 19.00 hod. – Swing trio Avalon – koncert jazzové skupiny Jihočeské muzeum v Českých Budějovicích a statutární město České Budějovice 15.00 Náměstí Přemysla Otakara II. slávy – koncert studentů - statutární město České Budějovice a RK Invest s.r.o. 17.00 Jihočeská vědecká knihovna Čtyři Dvory Čtení bez hranic – Vánoce detektivní - Jihočeská vědecká knihovna v Českých Budějovicích 17.00 Alšova jihočeská galerie, Wortnerův dům U Černé Věže 22 Proměny vnímání v současném umění – přednáší akad. malíř Petr Pavlík 18.00 Náměstí Přemysla Otakara II. Úsvit + Úsviťáček – společné vystoupení souborů písní a tanců - statutární město České

Budějovice a RK Invest s.r.o. 19.00 Koncertní síň O. Jeremiáše Vánoční koncert – Jihočeská dechová kapela JIŽANI – Jihočeská komorní filharmonie České Budějovice 19.00 Dům Slavie Vánoce s Jihočeským muzeem – Vánoční koncert s P. Jíšovou Jihočeské muzeum v Českých Budějovicích a statutární město České Budějovice 19.30 Malé divadlo Hradební 18 Divadlo Vosto5/Stand´artní kabaret – divadelně hudební improvizační večer

18.12. ������������������� 09.00 - 17.00 Dům Slavie Vánoce s Jihočeským muzeem – Veselá středa – Dárečky pro maminky – výroba vánočních dárků s ateliérem TVOR, 13.00 hod. – přednáška na téma Magie adventní kuchyně – přednáší PhDr. Macková, 14.30 hod. – Vystoupení DFS Bárováček, 19.00 hod. – Koledování s Úsvitem – tradiční společné zpívání vánočních koled Jihočeské muzeum v Českých Budějovicích a statutární město České Budějovice 15.00 Náměstí Přemysla Otakara II. slávy – koncert studentů - statutární město České Budějovice a RK Invest s.r.o. 16.30 Náměstí Přemysla Otakara II. VEHICLE CLUB BAND - statutární město České Budějovice a RK Invest s.r.o. 18.00 Náměstí Přemysla Otakara II. Robbie Williams revival - statutární město České Budějovice a RK Invest s.r.o. 18.00 – 22.00 KD Vltava BUDVARKA – vánoční koncert lidové kapely k poslechu, tanci i dobré náladě 19.00 Dům Slavie Vánoce s Jihočeským muzeem – Koledování s Úsvitem – Jihočeské muzeum v Českých Budějovicích a statutární město České Budějovice 19.00 Divadlo U Kapličky Husova 45 F. R. Čech: Dívčí válka - Úsměvný pohled na úsvit českých dějin - DS J. K. Tyl České Budějovice o.s. 19.30 Koncertní síň O. Jeremiáše Vánoční koncert – CIMBAL CLASSIC - Jihočeská komorní filharmonie České Budějovice 19.30 Studentské universitní divadlo Hroznová 8 J. Nepomuk Piskač: Počítání oveček II – lingvistický (re)cyklus

19.12. ������������������� 15.00 Náměstí Přemysla Otakara II. slávy – koncert studentů - statutární město České Budějovice a RK Invest s.r.o. 18.00 Náměstí Přemysla Otakara II. Jihočeští trubači - statutární město České Budějovice a RK Invest s.r.o. 19.00 DK Metropol divadelní sál Z. Podskalský/E. Illin, V. Hála: Světáci –

Divadelní společnost Háta – hrají: M. Bočanová/A. Gondíková, V. Žehrová, M. Absolonová, I. Andrlová, P. Vítek, M. Zounar, J. Přeučil aj. 20.00 Highway 61 Jirsíkova 2 VELIKÝ ZUŠ BAND - koncert

20.12. ������������������� 15.00 Dům U Beránka Krajinská 35 Beránkovy Vánoce – Zdobení vánočního stromu, 17.00 hod. – Rozsvícení dvorku s vánočním stromem, 17.10 – koncert Komorního pěveckého sboru ABWUN, absolventů Gymnázia J. V. Jirsíka – občanské sdružení TAM-TAM 15.00 – 20.00 Náměstí Přemysla Otakara II. Den s Českým rozhlasem České Budějovice – Budvarka, Rozhlasový swingový orchestr a New Rangers – moderuje: M. Hlaváček - statutární město České Budějovice a RK Invest s.r.o. 16.30 Náměstí Přemysla Otakara II., katedrála sv. Mikuláše předávání Betlémského světla – Český rozhlas České Budějovice a Biskupství českobudějovické 17.00 Piaristické náměstí Živý Betlém – Borovanští betlémáři pantomimicky vyprávějí betlémský příběh - statutární město České Budějovice 17.00 a 20.00 Koncertní síň O. Jeremiáše Vánoční koncert – J. J. Ryba: Česká mše vánoční - Jihočeská komorní filharmonie – spoluúčinkují: DPS Jitřenka a Chrámový sbor Velešín, sólisté: A. Trahová /soprán/, J. Kosinová /mezzosoprán/, J. Zedník / tenor/, P. Podauf /bas/, dirigent: M. Štilec 18.00 Evangelický kostel tř. 28. října Autorský adventní koncert Jana Meisla s rodinou 18.00 Kostel sv. Prokopa Adventní koncert – ženský komorní sbor Bella Musica – Bella Musica o.s.

21.12. ������������������� 09.00 -16.00 Galerie Pod kamennou žábou Žába vánoční – koledy, vánoční trh, výtvarná dílna i něco k zakousnutí a na zahřátí – Tvor o.s. 09.00 Dům U Beránka Krajinská 35 Beránkovy Vánoce – Ježíškova manufaktura – 09.00-16.00 hod. - výroba vánočních dárků s pomocí jihočeských řemeslníků a výtvarníků, 09.00 -18.00 hod. – Vánoční stůl našich babiček a dědečků – vyzkoušení receptů, 17.00 hod. – JAZZ BEÉ – muzicírování adventní i lidové – občanské sdružení TAM-TAM 10.00 Náměstí Přemysla Otakara II. Závodní dopoledne s Nord Blancem statutární město České Budějovice a RK Invest s.r.o.

10.00 Malé divadlo Hradební 18 Maruška a Duch Vánoc – pohádka – Jihočeské divadlo 10.15 Horká vana Česká 9 Vánoční pohádka – Studio dell´Arte – divadlo pro děti 15.00 Náměstí Přemysla Otakara II. SUPERMAN - statutární město České Budějovice a RK Invest s.r.o. 17.00 DK Metropol divadelní sál Tradiční vánoční koncert přípravných pěveckých sborů Modřinky a Hvězdičky, pěveckých sborů Jitřenka a Puellae Budwicienses – dirigent: Mgr. E. Gadzhyyeva - Dům dětí a mládeže v Českých Budějovicích 17.00 DK Metropol divadelní sál Dětský pěvecký sbor Jitřenka – tradiční vánoční koncert 17.30 – 19.00 Náměstí Přemysla Otakara II. Den s Rádiem Blaník – Petr Kotvald statutární město České Budějovice a RK Invest s.r.o. 20.00 KD Vltava Taneční Párty (Hard Core/Tribe/Hard Tek) – „Kill The Santa“ – Virus, Badtekk, Pentatonica

22.12. ������������������� 09.00 – 17.00 Piaristické náměstí Panská ulice V ánoce na starém městě a staročeská vánoční ulička v Panské – předvádění a prodej tradičního lidového umění agentura M-ARS a statutární město České Budějovice 09.00 – 18.00 Dům U Beránka Krajinská 35 Beránkovy Vánoce – Rybí trh – ukázka filetování a kuchyňské úpravy ryb, jihočeský kaviár z Vodňan, 14.00-16.00 hod. – Balení dárků z přírodních materiálů, 17.00 hod. – Zlaté struny adventní neděle – koncert na závěr Beránkových Vánoc – občanské sdružení TAM-TAM 09.00 – 18.00 Galerie Pod kamennou žábou Žába vánoční – koledy, vánoční trh, výtvarná dílna i něco k zakousnutí a na zahřátí – Tvor o.s. 15.00 Náměstí Přemysla Otakara II. Nafrněná princezna – Téměř divadelní společnost - statutární město České Budějovice a RK Invest s.r.o. 16.00 Jihočeské divadlo divadelní sál DK Metropol Louskáček – baletní vánoční příběh 16.30 Náměstí Přemysla Otakara II. Pohádkové Adventní KINO - statutární město České Budějovice a RK Invest s.r.o. 17.30 Galerie Pod kamennou žábou 4. Adventní zpívání – FURIANT – TVOR o.s. 18.00 Náměstí Přemysla Otakara II. JSPT Úsvit – koledy - statutární město České Budějovice a RK Invest s.r.o. 19.00 Český rozhlas Č. Budějovice Studiový SEMTAM 26

Prosinec 2013

29


Program sál, U Tří lvů 1 Chrámový sbor sv. Anny z Věžovaté Pláně 19.30 Horká vana Česká 9 J. Somr: Stařec a moře – Divadlo Viola - divadlo

3.1. ���������������������

23.12. �������������������

4.1. ���������������������

18.00 Jihočeské divadlo Dr. Stejskala 19 Tradiční vánoční koncert – J. J. Ryba, L. Janáček – soubor opery Jihočeského divadla

10.00 Malé divadlo Hradební 18 Kašpárek v rohlíku 2 – dětský kabaret - Jihočeské divadlo 15.00 Husův sbor Palackého náměstí Benefiční koncert pro Nazaret – účinkují Nezmaři a S. Klecandra – Náboženská obec CČSH České Budějovice

25.12. ������������������� 10.00 Dětská herna s kavárnou BARBORKA Piaristická 22 Čárymurka – pohádka

26.12. ������������������� 15.30 Husův sbor Palackého náměstí Vánoční koncert – účinkuje: Jihočeské pěvecké sdružení, Katedrální sbor Collegium Musicum Budvicense – Náboženská obec CČSH České Budějovice 16.00 Jihočeské divadlo Dr. Stejskala 19 Tradiční vánoční koncert – J. J. Ryba, L. Janáček - soubor opery Jihočeského divadla

28.12. �������������������

19.00 Koncertní síň O. Jeremiáše Novoroční koncert – Jihočeská komorní filharmonie – P. Chromčák

6.1. ��������������������� 14.30 Náměstí Přemysla Otakara II. Zahájení Tříkrálové sbírky – slavnostní příjezd Tří králů do města, zahájení sbírky: biskup Mons. Mgr. P. Posád - Městská charita České Budějovice

7.1. ��������������������� 09.00 Jihočeská vědecká knihovna, Na Sadech, dětské oddělení – Dopoledne pro nejmenší

VÍCEDENNÍ AKCE ��������

10.00 Malé divadlo Hradební 18 Čert a kočka – pohádka - Jihočeské divadlo 19.00 Divadlo U Kapličky Husova 45 J. Franco, G. Melanie: Bordel na ministerstvu – nepoliticky korektní komedie - DS J. K. Tyl České Budějovice o.s.

14. – 19.12. (10.00 – 17.00 ) Radniční výstavní síň Vánoční tvůrčí dílny pro děti – možnost zhotovení drobných dárečků či vánočních dekorací – statutární město České Budějovice 14. – 21. 12. (09.00 – 17.30) Nádvoří radnice Vánoční řemeslné trhy – od 15.00 hod. kulturní program, od 16.30 hod. Večerníčky – divadelní představení pro děti - statutární město České Budějovice 18.12. – 19.12. Literární kavárna Měsíc ve dne Nová 3 Festival na podporu lidem se zdravotním a duševním znevýhodněním – představení pro děti, prodej výrobků chráněných dílen, aj.

31.12. �������������������

VÝSTAVY ����������������

10.00 Malé divadlo Hradební 18 Sto roků prázdnin – dobrodružná komedie Jihočeské divadlo 12.00 Náměstí Přemysla Otakara II. 11. ročník Pohádkového poledne aneb po čtyřech věžích kolem Samsonovy kašny Pohádkové království, o.s. 16.00 Jihočeské divadlo divadelní sál DK Metropol Orfeus v podsvětí – rozpustilá opereta – soubor opery Jihočeského divadla 18.00 Jihočeské divadlo Dr. Stejskala 19 Saturnin – poetická komedie – soubor činohry Jihočeského divadla

1. 10. - 30.12. Jihočeská vědecká knihovna Lidická 1, 1. patro J. Vrchlický, K. J. Erben - výstava 13.11. – 5.12. Radniční výstavní síň – ZŠ Máj I statutární město České Budějovice 27.11. – 22.12. 27. 11. v 17.00 v ernisáž Galerie Pod kamennou žábou Vánoční výstava – výstava výtvarného atelieru Tvor – Tvor o.s. 29.11. – 6.1. 2014 Art Galerie Present Architektura barev – adventní výstava obrazů a plastik - umělci: J. Wagner, A. Knotek, A. Krejča, L. M.

10.00 Malé divadlo Hradební 18 O jednom malém ježkovi – pohádka - Jihočeské divadlo

29.12. ������������������� 15.00 Malé divadlo Hradební 18 Popelka… z krejčovského salónu – pohádka - Jihočeské divadlo

30.12. �������������������

30

SEMTAM 26

Prosinec 2013

Wagner, J. Achrer, J. Ryzec, I. Bednářová, Š. Radová, P. Císařovský, A. Chabera 30.11. – 23.12. Komorní galerie u Schelů Panská 7 Adventní výstava - 30.11. v 11.00 hod. vítání Adventu zpěvem koled s P. Kubíkovou 2.12. - 30.12. Jihočeská vědecká knihovna Lidická 1, přízemí Fotografie studentů SUPŠ sv. Anežky České Český Krumlov 2.12. - 30.12. Jihočeská vědecká knihovna Lidická 1, 2. patro Králové Šumavy 3.12. – 14.2.2014 3.12. v 17.00 vernisáž Galerie Nahoře DK Metropol Fotouniverziáda 2013 12.12. – 3.2. 2014 12.12. v 17.00 vernisáž Alšova jihočeská galerie Wortnerův dům, U Černé Věže 22 TRAPPER & BOA – osudová dobrodružství Jana a Mikoláše Alše 16.12. – 18.12. Dům Slavie Ten vánoční čas – výstava a setkání s tradičními řemesly - Jihočeské muzeum v Českých Budějovicích a statutární město České Budějovice 20.12. – 20.1. 2014 20.12. v 19.00 v ernisáž Galerie SUD Hroznová 8 Odstíny života a vášně – výstava fotografií A. a D. Boháčových 23.12. – 18.1.2014 Radniční výstavní síň Asociace jihočeských výtvarníků – statutární město České Bu dějovice 28.12. – 29.12. 10.00 – 19.00 / 10.00 – 17.00 Klub železničních modelářů Lidická 226 Výstava železničních modelů a kolejišť – Českobudějovický automotoklub

ZMĚNA PROGRAMU VYHRAZENA ktualizace na www.c-budejovice.cz, A www.cb-info.cz Prodejní síť CBsystem: www.cbsystem.cz

SOBOTA 7. 12. ������������� 7.00 - 12.00 T rhy u vrby rodinné farmářské trhy Kredance, ČB 14.30 N eohrožený Mikeš Premiéra klasické pohádky Divadlo Oskara Nedbala, Tábor 18.00 Divadelní Spolek Prach: Hrasamotna.Dotx. Horká vana, ČB 19.00 C hristilizér Vánoční koncert NAAB Kredance, ČB 20.30 S pace Fajses ( IN Dub) Reggae/Dub Jammin’ LIVE Velbloud, ČB 21.00 W ohnout Bez Elektriky Tour Recykle music bar, Tábor

NEDĚLE 8. 12. �������������� 17.30 A dventní koncert pěveckého souboru Abwun Horká vana, ČB 18.00 Z apomenutý čert Divadlo U Kapličky, ČB 18.00 K oncert poetických melodií Ivo Kratochvíla Kostel Povýšení sv. Kříže, Veselí nad Lužnicí 19.00 J itka Zelenková S plněná přání Divadlo Oskara Nedbala, Tábor 19.00 C igánski Diabli Koncert Metropol, ČB

PONDĚLÍ 9. 12. ������������� 19.00 V ánoční musica Divina Praga Divadlo Oskara Nedbala, Tábor 19.00 F ešáci, Erika Horká (Kalounová) a Šárka Rezková Metropol, ČB 19.00 J ihočeská komorní filharmonie & Nezmaři Dirigent: Jan Talich Koncertní síň Otakara Jeremiáše, ČB 19.30 R ecitál Vlasty Redla (Support Monty) Komorní koncert Horká vana, ČB 20.00 K ráska na scéně neboli Variace na hamletovské téma Divadélko Michala Rejžo Pavlíka Mariánské Lázně Divadlo SUD, ČB

ÚTERÝ 10. 12. �������������� 18.00 N a sever od slunce Filmový klub Horká vana, ČB 19.00 S wing Band Tábor se sólisty Divadlo Oskara Nedbala, Tábor 19.00 Příběhy ze starého zákona Divadlo Viola Metropol, ČB 19.00 J ihočeská komorní filharmonie & Nezmaři Dirigent: Jan Talich Koncertní síň Otakara Jeremiáše, ČB 19.00 S uda v SUDu Autorský pořad Stanislava Sudy Divadlo SUD, ČB 19.30 Vlasta Redl Kino Bios eM, Milevsko 20.30 P eter Pan Speedrock (Holandsko),


Honky (USA), Gauneři Speedrock / Superboogie Velbloud, ČB

STŘEDA 11. 12. ������������ 19.00 Úsměv Dafné Italské tragikomedie Divadlo Oskara Nedbala, Tábor 19.00 J o, není to jednoduché Francouzská konverzační komedie Divadlo U Kapličky, ČB 19.00 J ihočeská komorní filharmonie & Nezmaři Dirigent: Jan Talich Koncertní síň Otakara Jeremiáše, ČB 19.00 S erata Italiana italský večer Kredance, ČB 20.30 F resh beatz Dubstep/Electro/Techno Velbloud, ČB

ČTVRTEK 12. 12. ����������� 15.30 F estival slova diskusní odpoledne Kredance, ČB 20.00 H oodin Roob Divadlo SUD, ČB 19.00 Český komorní sbor Zimní Třeboňská nocturna Divadlo J.K.Tyla, Třeboň 18.00 T oulky za poznáním Srí Lanka DK Milevsko 19.00 B arevný čtvrtek západní pobřeží USA Divadlo Oskara Nedbala, Tábor 19.15 D avid Peltán Opuštěné objekty na Táborsku Vinotéka U Černého kocoura a zeleného stromu, Tábor

PÁTEK 13. 12. �������������� 19.00 Pocta Václavu Talichovi Jihočeská komorní filharmonie, Daniel Lozakovitj – housle, Dirigent: Jan Talich Koncertní síň Otakara Jeremiáše, ČB 19.00 V ánoční nezásilka Premiéra. Mladá krev v SUDu Divadlo SUD, ČB 20.00 T wo Towers HULU Jazz a Lola Band Kredance, ČB 20.00 Literární šleh hostí Kabaret Kajbar – aneb Po stopách veršů Otokara Fingulína Horká vana, ČB 20.30 Ty Syčáci, Mucha Velbloud, ČB 20:00 Excelent tour UDG a Kamarádi BAGS, KOFE-IN Music Bar Křemelka, Strakonice 20:00 SUNSHINE koncert a premiéra dokumentu: Back to the roots BARDO, Tábor 21:00 T echnoHouse Lovers Kotnov music club, Tábor 19:00 F ACES are FICTION + MINUTE of FAME + At Folsom Prison Orion, Tábor 19:00 P osel z Liptákova Divadlo Na šikmé ploše Divadlo Oskara Nedbala, Tábor

SOBOTA 14. 12. ������������ 9.00 - 17.00 Ježíšek v Kredanci Trhy, pohádka, zdobení vrby Kredance, ČB 10.30 Hoodin Roob Komedie Divadla SUD, režie: Pavla Staňková Divadlo SUD, ČB 19.30 Fyzik a jeptiška Divadlo na tahu Horká vana, ČB 20.30 D elilahs (Švýcarsko), Surfaholics (Rakousko), Nano, DJ Tchichiman Velbloud, ČB 17.00 S onitus Jakub Jan Ryba: Česká vánoční mše Koncertní síň Trojice, Písek 19:00 D ivadlo Járy Cimrmana Lijavec DK Milevsko 20:00 S lam Poetry P osilovna O.S. BAOBAB Ateliér Dílna, Tábor

NEDĚLE 15. 12. ������������ 14.00 D en knihy Baobab Měsíc ve dne, ČB 16.00 D ramec SUD RENDEZ-VOUS S TABATĚRKOU Divadlo SUD, ČB

PONDĚLÍ 16. 12. ����������� 18.30 V ánoční koncert Nezmaři hodin. Cyklus pro děti a rodiče Koncertní síň Otakara Jeremiáše, ČB 19.30 V eganský piknik – Vánoce bez kapra Přednáška s ochutnávkou Horká vana, ČB 19:00 F . R. Čech: Dívčí válka Metropol, ČB

ÚTERÝ 17. 12. ��������������

19.00 P lovárna Cirkusová humoreska Divadlo Oskara Nedbala, Tábor

PÁTEK 20. 12. ��������������

NEDĚLE 29. 12. ������������

SOBOTA 21. 12. ������������

PÁTEK 3. 1. �����������������

20.00 NAAB večírek vánoční Kredance, ČB 20.30 S mutný Karel Velbloud, ČB 20.00 Tea Jay Ivo Kavárna U Vavřiny, Písek 21.00 T ábor Superstar Band Recykle music bar, Tábor

19.00 N ovoroční koncert Jihočeská komorní filharmonie, Dirigent: Petr Chromčák Koncertní síň Otakara Jeremiáše, ČB

NEDĚLE 22. 12. ������������ 19.30 S tařec a moře Josef Somr, Marek Holý - Divadlo Viola Horká vana, ČB

PONDĚLÍ 23. 12. �����������

STŘEDA 18. 12. ������������

17.00 - 23:59 Happy Birthday Baby Jesus Gifts Everywhere

ČTVRTEK 19. 12. ����������� 20.30 XVW Night vol. IV Velbloud, ČB 19.00 S větáci DS Háta Metropol, ČB 20.00 K meny - Vladimir 518 Kavárna U Vavřiny, Písek

20.30 P ampalini Funky Jam, Le Beng Koncert Velbloud, ČB

17.00 a 20.00 Jihočeská komorní filharmonie J.J. Ryba – Česká mše vánoční aj Koncertní síň Otakara Jeremiáše, ČB 19.00 Galerie SUD - Odstíny života a vášně Vernisáž výstavy fotografií Davida a Aleny Boháčových Divadlo SUD, ČB 20.00 K řešFest akustické hraní Autorské čtení Kredance, ČB 20.30 Hypnos, Mater Monstifera, The Agony Koncert Velbloud, ČB 21.00 P ub Animals + Munchies KC Jitka, Jindřichův Hradec 19.00 Keks & Crossband + Bell Book and Candle Hotel Palcát, Tábor 19.00 V áclav Neckář a Bacily Divadlo Oskara Nedbala, Tábor

19.00 Tango a Lindy hop tančírna tančírna Kredance, ČB 19.00 V ánoční koncert Jihočeská dechová kapela Jižani Koncertní síň Otakara Jeremiáše, ČB 19:00 M arie Rottrová Hala Stromovka, ČB 19.30 C imbal Classic Folkový cyklus Koncertní síň Otakara Jeremiáše, ČB 20.00 L atal night aneb Hynek calling DJ night Kredance, ČB 20.30 Pinkout Gay & Lesbian and friends night Velbloud, ČB 19.00 F. Ringo Čech. Dívčí válka Divadlo U Kapličky, ČB 19.00 T ři v tom Divadlo Oskara Nedbala, Tábor

SOBOTA 28. 12. ������������

19.00 J azz E lisabeth Lohninger, Walter Fischbacher, Petr Dvorský, Jiří Stivín ml. Hotel Dvořák, Tábor

20.30 J unost (Německo), The Duffs, The Secrets Koncert Velbloud, ČB

PONDĚLÍ 30. 12. ����������� 20.30 Silent Disco Velbloud, ČB

ÚTERÝ 31. 12. �������������� 20.30 Total Blackout Silvestr Drum’n’Bass party Velbloud, ČB 19.00 B ordel na ministerstvu Divadlo U Kapličky, ČB

STŘEDA 1. 1. ��������������� 15.30 N ovoroční varhanní koncert Ladislava Šotka Kostel Klokoty, Tábor

NEDĚLE 5. 1. ��������������� 19.00 R ay Cooney – Prachy Městské divadlo, Prachatice

PONDĚLÍ 13. 1. ������������� 20.00 G lenn Miller Orchestra KD Metropol, ČB

24. 1. ������������������������ 19.00 T ónobraní Zimní Třeboňská nocturna Divadlo J. K. Tyla, Třeboň

ÚTERÝ 24. 12. ��������������

STŘEDA 25. 12. ������������ 21.00 Vánoční Tlustá Berta KC Jitka, Jindřichův Hradec

ČTVRTEK 26. 12. ����������� 20.30 Z nouzectnost Velbloud, ČB 20.00 Welcome to the jungle Djs. Chris Su (Hu), Pixie, Akira, P.no, a další. M ilenium, Tábor

PÁTEK 27. 12. �������������� 20.30 Final party IX. Better Way, Budějcký Křupani, Dirty Blondes, Boy, Just For Being, Dj Řízek Velbloud, ČB 21.00 S ome Other Place Koncert Recykle music bar, Tábor

DISCLAIMER: These dates and events were put together late at night. Use them at your own risk. If something seems more fun than you think is likely, double check with the organiser. If something seems more boring than you think is likely, double check with the organiser. Are you angry your event isn’t here? So are we. Let us know about it next time. SERVIS@SEMTAM.NET

SEMTAM 26

Prosinec 2013

31