Issuu on Google+

SEM TAM

25

11. 2013

LIFE STYLE CULTURE

FREE


SEM TAM Semtam Magazine Jihočeský kulturně-společenský časopis. Zdarma. Číslo 25, listopad 2013. Náklad 2 000 ks. Místo vydání: České Budějovice. Production Oliver Mann Pavel Jaloševský Šéfredaktor Ondřej Brynych Korektury Eliška Volfová Zdeněk Brdek Reportéři Jakub Axman Natalie Czaban Anna Kárníková Petra Kollouchová Petra Lexová Matěj Malecha + externisté Foto na obálce: Simona Smrčková (www.simsfoto.cz) Pin up autor: Lenka Pužmanová (www.myslenka.info) Inzerce, dotazy, názory info@semtam.net Náměty, kulturní přehledy servis@semtam.net Sledujte nás: www.semtam.net www.facebook.com/semtamcb www.twitter.com/semtamcb www.issuu.com/semtam

Semtam podporují:

Prsa, Brad Pitt, osmiválec, pučisté, takový úvod by mohl přilákat trochu víc pozornosti, než obligátní “Milý čtenáři”, který odsune editorial do kategorie “formalita, která se nečte”. Rád bych v něm po čase napsal víc, než jen že máme pěkné rubriky a v nich skvělé články. Za předchozí dva roky jsme dostávali zpětnou vazbu především v podobě výtek jako “jak to, že nepíšete o nás, ale o nich jo”. Nebo pak poplácání od kamarádů, kteří také dělají kraviny pro kultivaci společnosti, aniž by je o to kdokoliv žádal či jim to dokonce něco hodilo. Během posledních měsíců se to ale dost změnilo. Chválu nám píší zcela neznámí lidé, dostáváme dokonce i konstruktivní kritiku a přibývají i zájemci o pomoc. Nestojí za tím nic jiného než to, že se vzhledem k lepším podmínkám úroveň Semtamu výrazně zlepšila. Díky přislíbené pravidelné podpoře (Budweiser Budvar, Dům umění, Jihočeské divadlo a nově i Alšova jihočeská galerie) můžeme plánovat dopředu, máme kancelář, tiskárnu, diktafon a dokonce i jednu částečně placenou

organizační pozici. A tak vycházíme pravidelně a dříve obvyklá několikaměsíční zpoždění nahradila pouze týdenní. S tím, co máme, jsme ale už na maximu, co dokážeme. Skutečně dobrý časopis vyžaduje víc, než jen věnovat mu většinu volného času na úkor odpočinku, zdraví, rodiny a jiných zájmů. Ale ne zas nějak moc, jelikož naše motivace a charakter projektu mu dodává na efektivitě. Stačí nám poloprofesionální zázemí pro dosažení profesionální úrovně. Fandíte-li Semtamu, můžete se modlit za přízeň našich podporovatelů. Či se nechat inspirovat panem Jaroslavem Konášem. Ten jednoho krásného dne náhodou narazil na Semtam v kavárně. Viděl jej poprvé v životě. Za pár minut se mu natolik zalíbil, že chtěl vědět, jak to, že něco takového existuje a ještě zdarma. A když to zjistil, sám nám nabídl drobný pravidelný finanční dar. Představte si Semtam, jak funguje od září. Teď si to dobré vynásobte řekněme dvěma a to špatné dejme tomu dvěma podělte. Stálo by to za to?

CONTENTS LITERATURE NOW

12

Frikulín. Tak můžeme označit skutečně free, cool a in osobu. Nebo také pozornosti zatím skrytého výjimečného jihočeského básníka Otokara Frikulína. Představí vám jej další díl seriálu Literature Now.

HUDBA

10

Po čase jsme zabrousili do tvrdších hudebních vod. Veronika Netušilová připravila profil táborské partičky F.O.B., o níž je v poslední době stále více slyšet, zejména díky novému albu Reap What You Sow.

SHOP LOCAL

16 2

SEMTAM 25

Listopad 2013

V kampani na podporu místních obchodníků jsme se tentokrát poohlídli po prodejcích potravin místních zemědělců. Chybí vám kvalitní med, síla českého česneku či chuť pravého jihočeského jogurtu?


FRONT

Anger management I hate it when I forget someone’s name and have to choose between admitting it and feeling like a heartless bastard or not introducing the person to my friends and looking like an arrogant bastard. It is a shame all the tricks for getting round this (eg. asking how the name is spelled) are so old and obvious now. We need new ones. I am already bored of people complaining that the time change is wrecking havoc with their head and their sense of routine. It is just an hour, not a week. I “lose an hour” on a daily basis, through staying in the pub too long or forgetting to set my alarm. But I dont take a month to readjust afterwards. I hate rushing out of my house in a mad panic to save precious minutes and then getting caught for ages waiting at pedestrian crossings (the one at Senovažně naměstí is clearly the worst culprit. But there are more). And then after having waited for 5 lanes of traffic, pedestrians get about 4 seconds to get across the road. Thanks. I cannot stand it when people bother me with stupid questions when I am clearly in a hurry, putting my coat on, frantically collecting my stuff together etc. It is like my lack of time for them attracts them. And it annoys me that I am incurably polite and that once my strongest strategy of

EXTREME HINTING doesnt pay off I am left pretty much weaponless. As a university lecturer, it worries me that students of English would rather look up the same words twenty times on their smart phone dictionary than take a breath and commit it to memory. Having passed over all their Maths skills to calculators is one thing, but students who keep their vocabulary in their phones, not their heads is a step too far. Typical converstaion with pissed off vendor. Me (polite and reasonable): „Do you have any tickets left for Friday?“ Her (instantly defensive): „You should have come yesterday. There is nothing I can do for you now“. Me (driven to sarcasm by the injustice): „No problem. And I see you are in the same life-loving mood as me today“. Her (insufficiently bright to catch on): „No. Not really“. Me (denied of even that slight cheap satisfaction: „Goodbye then“. Silence. It is frustrating how there is never a pub open when you need one. You can walk all day through villages rammed with them but when you really NEED a beer they are always uncharitably shut up. Adverts on buses are surely the lowest we have sunk in terms of having to advertise absolutely EVERYTHING. You would think

its a fairly simple and honest human desire to be able to look out of the window in the few scarse minutes when you are not rushing to or from work. They arent bothered though, post a stupid and pointless logo over the whole bus and we can all squint at the world through grainy holes, like its bad TV. Nobody believes me that fruit is pronounced FROOT and not FRU-IT. It really is though. The existence of real children irritates me. Not so much the crying and attention seeking, but how they undermine my attempts to be child-centred. If you dont see a real child for a bit you can get fired up by how pure, magical and spontaenous they are and how our education sytem curtails their free spirits, boxes them in and curtails their infintite potential. Then I have to be near a real child in a queue or restaurant for five minutes and I wish someone would box, restrain and curtail them instantly. Or at least stop the whining somehow. It seems pretty low of the phone operators that they will happily charge you massive prices for a monthly tariff BUT once you threaten to leave and go to a competitor they suddenly offer you a reasonable rate.

Do you need Anger management? Email us: anger@semtam.net

Zeitgeist It being November, the Czech alcohol brewing calender has moved from burčak, which is sweet and only slightly dangerous to slivovice, which is fierier on the throat but can quite easily change the course of your evening in one shot (or even your lifepath for that matter). All over the country people are brewing in their cellars and garages so that we can ignore shop bought rubbish and enjoy homemade palinka. It is a great way of supporting small scale economies, natural farming and local communities. I am all pro. Political propaganda time is over and now the billboards on the roadsides and motorways can go back to less annoying promises, like eco foods and exercise routines. At least the odd looking foods and instant weight loss plans will still be with us this time next year.

Halloween was celebrated all over Budějovice, from mucky underground HalloweenFEST in Velbloud to HOT NIGHT in Paradox. Plus daytime mask making, pumpkin carving and costume parades for the kids. Yet ask almost anyone (possibly even the guy dressed as Dracula. But who would dare to ask him?) and they will tell you that the event is an odd and awkward import from America and does not really belong to the Czech Republic. So are we decieving ourselves that we hate Halloween when really we love it or are all these events organised by some sort of American backed conspiracy? SEMTAM 25

Listopad 2013

3


KRÁTCE

News Spojení AniFestu a Anifilmu do Třeboně Po čtyřletém období, kdy v České republice dost nesmyslně existovaly dva mezinárodní festivaly animovaného filmu, došlo k dohodě. Od příštího roku se už bude konat festival pouze v Třeboni, a to od 6. do 11. května pod názvem Anifilm. Skončí tedy teplický AniFest a také tříštění finanční podpory i účasti zahraničních hostů. Podle všeho spojení přinese větší rozpočet i širší rozsah soutěžní sekce. RED

Lakomá Barka – Paleta (folk) Již třetí plnohodnotné album vydala českokrumlovská folková kapela Lakomá Barka. Skupina existující již od roku 1997 pojmenovala novou desku Paleta po nejstarší písni z obsažených 12 autorských skladeb. Jako bonus přidala na přání fanoušků dvě písně lidové. Jedná se o ukrajinskou píseň „Maryčka Čičery“ a lidovou „Pyšný Janek“. O hudební režii se postaral Petr Novotný (Žalman a spol.), o mix a mastering Petr Michal. Větší část písní pochází z pera kapelnice Lucie Roubínové, píseň „Proudy“ napsala Lucie Sirová. Kromě Palety, která je stará 14 let, se jedná o písně z posledních dvou let. Jako hosté se představí Robert Rašman na perkuse a František Hüttner na akordeon. VEN

Rekonstrukce Jihočeského divadla Pokud preferujete komornější prostory pro divadelní představení, pak vás jistě potěší vznik studiové scény 4

SEMTAM 25

Listopad 2013

s kapacitou pro stovku diváků. Nové prostory, které budou zároveň sloužit jako zkušebna, jsou však jen zlomkem úprav, kterými Jihočeské divadlo v nejbližší době projde. Rekonstrukce, jež začíná v polovině listopadu, se týká především budovy, kde byla doteď umístěna pokladna, zasedací místnost, kanceláře a bufet propojený s foyer divadla. Z tohoto důvodu je nyní pokladna v rohové části budovy se vstupem ze Zátkova nábřeží a občerstvení o patro výš. Po dokončení rekonstrukce se pokladna přestěhuje do prostor hlavní budovy. Novinkou budou i dva obslužné pulty pro urychlení obsluhy. Na novou scénu se můžeme těšit s příchodem sezóny 2014/15. Prostory pro přednášky, besedy a jiná školení či sešlosti nabídne nové didaktické centrum vybavené projekční technikou. Tyto prostory budou volně k pronajmutí. Zároveň zde zájemci budou moci nahlédnout do archivu Jihočeského divadla, který zahrnuje i fotodokumentaci a videozáznamy divadelních představení. Naposledy prošlo divadlo velkou rekonstrukcí v revolučním roce 1989, kdy se práce ujala jugoslávská firma GRO Hydrogradnja Čačak, jelikož jihočeské stavební kapacity byly tou dobou plně zaměstnány výstavbou jaderné elektrárny Temelín. Na dílčích realizacích se později podílely i české firmy. Rekonstrukci, jejíž realizace bude magistrát Českých Budějovic stát zhruba 29 milionů korun, vyhrála v soutěži jindřichohradecká společnost Arstav, s.r.o. ŠAK

Nový ředitel chce pouze špičkovou hudbu Nového ředitele Jihočeské komorní filharmonie jmenovali radní Jihočeského kraje 31. října. Stal se jím Otakar Svoboda, který vyhrál výběrové řízení poměrem hlasů 7:1 a počínaje 1. lednem 2014 oficiálně nahradí svého předchůdce Vlastimila Ochmana, jenž rezignoval na funkci letos v srpnu. Nastupující šéf je veřejnosti známý z pozice dlouholetého kulturního redaktora České televize a spolupracovníka Českého rozhlasu. Rovněž další své aktivity spojoval s kulturním děním. Do jihočeské metropole přichází Otakar Svoboda z Prahy, ale netají se vřelým vztahem k jihočeskému regionu a především jeho metropoli, kde býval významnou figurou jeho stejnojmenný dědeček, starosta Českých Budějovic v období 1919 až 1923. Čerstvě jmenovaný ředitel vyzdvihuje dvě velké přednosti hudebního tělesa, kterému bude vládnout: podporu krajských radních a vysoce kvalifikovaného šéfdirigenta, jímž je Jan Talich. Přicházející první muž Jihočeské komorní filhar-

monie hodlá přesvědčit širokou kulturní veřejnost, že těleso je zajímavé nejen ve chvílích, kdy se řeší personální otázky na vedoucích postech. „Budeme nabízet pouze špičkovou hudbu a zvát špičkové interprety, čímž bychom rádi přilákali i lidi, kteří se příliš neorientují ve vážné hudbě. Chceme se zviditelnit v Českých Budějovicích a dalších místech v kraji, oslovit publikum v Rakousku i Německu, vstoupit do Prahy a prezentovat se rovněž na mezinárodním festivalu v Českém Krumlově,“ ujišťuje Svoboda. Otakar Svoboda BIO Po roce 1989 založil v Praze vydavatelství Arta, jazzklub Agharta a od roku 1993 pracoval jako kulturní redaktor v různých funkcích v ČT. Až do letošního jara připravoval hudební magazín Mimo rámec. V posledních letech také pracoval jako PR a dramaturg zahraniční účasti pro ČNSO a festival Prague Proms. Od poloviny 90. let je externím spolupracovníkem Českého rozhlasu 3 Vltava. LHO, RED

Budějcká Thálie poprvé přilákala profesionály Neuvěřitelné číslo 118 označuje pořadí nadcházející sezony českobudějovického divadelního souboru J. K. Tyl. Hned na jejím prahu pořádá na své domácí scéně v Divadle U Kapličky 14. ročník festivalu Budějcká Thálie. V rámci této nesoutěžní přehlídky amatérských divadel se letos poprvé zapojí i profesionální soubor divadla Drak z Hradce Králové. Akce se koná od soboty 9. do neděle 17. listopadu. Připraveno je celkem 12 představení, která odehraje devět předních souborů z celé republiky. Nejvzdálenější soubor Divadlo Dostavník přijede z Přerova. Nejblíže dislokované Divadlo Pikl z Hluboké nad Vltavou, v němž pohostinsky vystupují herci ze souboru J. K. Tyl, se může pochlubit trvale vysokým diváckým zájmem, který přesahuje kapacity divadelních sálů. Dva večery v rámci letošní Budějcké Thálie, které Divadlo Pikl vyplní konverzační komedií S tvojí dcerou NE!, byly vyprodané okamžitě po zahájení distribuce vstupenek. LHO

Špatné dny začaly a druhá nahrávka Hardcoroví Bad Days Begin pokřtili 18. října své první EP. K tomuto zásadnímu okamžiku došlo v táborském klubu Orion, kde si v roce 2011 odehráli svůj debut. EPčko je ale už druhou nahrávkou, která následuje demo právě z roku 2011. EP by podle kapely mělo být zakonzervováním aktuálních nahrávek, které zachycují také nové personální složení. Do skupiny před rokem přišel zpěvák Jan Debnar. ŠAK


NÁZORY

Darovanému koni na zuby nehleď Zdeněk BRDEK

S

hrňme si nejprve, co se to vlastně stalo: Někdy na jaře letošního roku František Postl, pedagog českokrumlovské Střední uměleckoprůmyslové školy sv. Anežky České a lokální patriot, nabídl městu České Budějovice sochu „otce zakladatele“ Přemysla Otakara II. A to prosím pěkně zadarmo. Městu se tak naskytla možnost snadno vyřešit blížící se výročí svého založení. Následně vyhlásilo na Facebooku anketu týkající se umístění sochy, jíž se zúčastnilo 651 hlasujících. S převahou zvítězilo Piaristické náměstí. Ovšem mezitím se také objevily názory zpochybňující vhodnost přijetí daru. Třeba kurátor a výtvarný teoretik Jiří Ptáček na svém blogu poukázal na nedostatečnou kvalitu díla a na nestandardní průběh případného umístění sochy do veřejného prostoru. Model sochy v poměru 1:1 byl v říjnu vystaven ve Wortnerově domě, takže se zájemci mohli podívat, oč že se to vlastně jedná. V půlce měsíce se pak Rada města rozhodla dar přijmout, což naznačuje, že sochu má v úmyslu někam situovat. Je to však takto v pořádku?

ABSENCE EMPATIE

Problém nespatřuji v tom, že se Postl svým výtvarným pojetím přihlásil k realistické tradici 19. století, ostatně v malbě zrovna slaví úspěchy proud hyperrealistů (např. Jan Mikulka). Někomu se inkriminovaná socha zkrátka líbí, někomu ne, někoho nechává lhostejným – to je v případě uměleckého díla samozřejmé. Pochybný mi spíše připadá jednak způsob tvorby památníku, jednak průběh procesu rozhodování o jeho osudu. A nejen mně; ke konci října adresovali zástupci odborné veřejnosti radním otevřený

dopis, v němž protestují proti netransparentnosti postupu rozhodnutí. Celá záležitost jde evidentně proti všem soudobým trendům v architektuře či designování města. Vytváří se umělecký objekt, pro který se posléze hledá umístění, místo toho, aby se nejdříve vybral prostor a speciálně pro něj bylo stvořeno dílo, jež by mu bylo adekvátní. Během nedávné přednášky ve Slavii např. hovořil světově uznávaný čechošvýcarský architekt Miroslav Šik o tom, že nové by se mělo do starého empaticky vsazovat, přizpůsobovat se mu. Velké selhání pak vidím v tom, že i když kauza vzbuzovala rozporuplné a živé reakce, neproběhla žádná koncentrovanější diskuze, která by nechala zaznít nejrůznějším pohledům na věc přijetí, či nepřijetí daru. Nezávaznou facebookovou anketu, ani setkání s autorem sochařského návrhu v AJG, jež bylo avizováno pouhý den dopředu, za dostatečné diskuzní platformy nepovažuji. Město neprojevilo zájem o názor odborníků, ale ani obyvatel. Spolehlo se patrně na vlastní úsudek. Zodpovědnost za rozhodnutí je samozřejmě na volených zástupcích, nicméně ti mohou alespoň vyslechnout a zvážit různá stanoviska, na jejichž základě učiní rozhodnutí, které tolik zasáhne do podoby veřejného prostoru. Jistěže je zformování odborné komise, uspořádání moderované diskuze nebo dokonce vyhlášení místního referenda namáhavější a dražší než založení ankety na sociální síti, ale mohlo se vyplatit v tom, že bychom měli dobrý pocit ze zodpovědného a uváženého přístupu radních. Dotyčná socha by pak třeba neměla estetickou hodnotu, ale získala by hodnotu jinou. Takhle v nás jakožto občanech a obyvatelích města může zůstat pachuť z toho, že naše postoje nikoho nezajímají.

Ritualised misery Natalie CZABAN

H

alloween is the entrance ceremony to the most miserable month of the year. Obviously we all hate it because it is insufficently Czech and over-sufficiently American. However, a bit of ritualised morbidness is bloody useful: dark clothes and masks, painting scars and wounds all over bodies and faces that will rarely see the sun for the whole dark half of the year to come. And then the drinking, we will be doing a lot more of that now that November is here. Leave treats and children’s games for Mikulaš, Halloween works best as pure, wholesome, miserable adult fun. November does offer slightly older cultural versions of ritualised misery too though. The Czech tradition of Dušicky takes us back to our dead for reflection and a sense of continuity, grieving for all the dead and for death in general. And then there is always our pagan celtic ancestry, which leaves Samhain, the pagan New Year (31st October), taking the embracing of misery beyond pumpkins, masks and annoying rhymes. It seems that many places in south Bohemia are open to the tradition, even if they do not go much beyond putting a Celtic spin on a normal medieval-nostalgia party. Housův Mlyn in Tabor brings in Samhain yearly, in the style of music, medieval banquetting, celtic themed costumes and general cosy indoor togetherness.

This does miss out on the ritualised misery aspect, however. Unlike in Samhain ceremonies where the era of summer, growth and lightness is properly lashed into cold oblivion by the encroaching armies of winter – death, darkness, woods and wolves and the end of new beginnings. Which puts a few cold days and having to change your tyres into perspectice. Wading in misery isn’t just for ritual lovers though. Festivals like Samhain, even as street theatre, can provide a way through October and the dying of the light, through dramatising the change from Summer to Winter, making it creative and making it personal – and whatever part you play (from the last well-fed and sundazed musicians of summer dancing towards oblivion to the hungry wolves of winter, come to usher in the new era), can be filled with an idea of what has gone and what is to come. And beyond that specific celebration there is nothing new about the age old formula of being with people, creating things, being outside, and partying. A bit at least. Whatever your preference, it would be a shame to let the whole of November go by without some sort of ritual. Because its cold, dark and we are all miserable anyway.

SEMTAM 25

Listopad 2013

5


WHY I’M STILL HERE... / WHY I LEFT...

Pro východní bratry? Jako doma

P

ísal sa rok 2002 keď som si tesne po ukončení štúdia uvedomil, že ako všetko je v cajku, ale čo ďalej. No a úplnou náhodou sa ku mne dostala informácia, že niekde u Českých Budějovíc sa koná “letná škola” pre čerstvo doštudovaných, čo nevedia čo s načatým životom. Budějovice sa mi okamžite spojili s Budvarom, tak ma napadlo že keď nič iné, tak sa tam aspoň konečne naučím piť pivo. To počas štúdia v Nitre nešlo, varí sa tam Corgoň. V skratke: Letná škola – super (i keď Budvar sklamal). Následná možnosť študovať tu ďalej – bez váhania áno. Bývanie v Nových Hradech – nuda. Bývanie v Třeboni – trochu lepšie, ale stále nič moc. Bývanie v Budějicích – konečne doma! Kvalita, jednoduchosť, radosť, spokojnosť (neviem aké slovo je vhodnejšie) žitia v meste bez rodiny je pre mňa hlavne o ľuďoch v okolí.

České Budějovice, ako univerzitné mesto, je úplne ideálne na skamarátenie a stretávanie sa s ľuďmi, ktorí sú proste kámoši.

TEMNÁ STRANA

Zdeno GARDIAN

Za posledné roky som skúsil žiť vo viacerých mestách, väčších i menších ako Budějice, ale nikde to nebolo úplne ono. Veľké mesto je moc anonymné a uponáhľané. V nás, menej rozhodných tiež dosť často vyvoláva problém na ktorú akciu večer vyraziť. Malé mesto zas po nejakom čase začne pripomínať katastrofický film o hŕstke preživších v ktorom sa vlastne nič nedeje. Budějice sú akurát tak veľké, aby pôsobili dojmom príjemného malomesta a pri tom sa v nich dala nájsť zábava, kultúra, relax a hlavne kamaráti s ktorými tá zábava, kultúra a relax je vždy o stupeň lepšia. Jasne že Budějice majú aj svoju temnú stranu, ale to má každé mesto. S tým sa musí

počítať a vždy je nejaká rozumná alternatíva ako sa temnej strane vyhnúť… a bicykle sa kradnú všade. Naviac, kto tu potrebuje bicykel keď peši sa dá celé mesto prejsť za pár minút a cyklostezka na Hlubokou je stejne za pekného počasia kvôli miliónu ľudí tam nepoužiteľná. Prečo tu chýbajú niektoré obchody mi je tak trochu záhada, ale v dobe internetu je to predsa úplne jedno. Možno jediná vec čo mi na Budějicích vadila je spojenie s okolitým svetom. Ale je jasné, že to už nie je tak úplne problém mesta že cesta vlakom od východnej hranice cez Moravu sem trvá o niečo dlhšie ako let cez Atlantik. Aspoň nás, naplavenín z ďalekej Ázie tu nie je moc a stále nás môžu domorodci s úsmevom volať bratia Slováci. Pre mňa sú Budějice ideálne mesto na pohodlné žitie, kde sa dá strašne rýchle na všetko zvyknúť a cítiť sa tu “ako doma”

Nad tím jsem vůbec nepřemýšlel [00:00(min:sec), 8 cigaret, začátek] Zajímavé, jak se lidé v životě dostanou k různým věcem, potažmo situacím. Tak například, včera večer jsem na facebooku od kamaráda obdržel zprávu: „Čau. Nechtěl bys napsat úvahu do Semtamu na téma Why I left České Budějovice?“ Po mojí odpovědi: „Proč ne, jakej je deadline?“, se mi v hlavě začal rýsovat plán, jak si během týdne budu cvičně na papír dělat poznámky, rozpracovávat si v hlavě krásy Prahy, případně Holešovic či Letné, a v klidu skládat dohromady text, který napíšu v poslední půl hodině před uzávěrkou. Tak, jak se sluší a patří u člověka postiženého těžkou fází prokrastinace. Reakce na mojí otázku mě pobavila: „Deadline už byl. Je potřeba to napsat dneska, nebo zítra.“ S úsměvem na rtech jsem úkol přijal, přidal si do přátel Ondru Brynycha, domluvil detaily s příslibem, že text odevzdám v úterý večer a jal jsem se odebrat na své lože. Dělat jsem to očividně neměl. Rozhodně velký díl pravdy bude na slovech „Co můžeš udělat dnes, nenechávej na zítra“, protože se mi přes noc z hlavy vytratily všechny myšlenky na rozvitá souvětí plná nepřeberného množství gramatických chyb, kterými jsem měl v úmyslu potěšit korektora mého textu, udělat ze sebe negramota a jednou provždy

6

SEMTAM 25

Listopad 2013

Jan Bernard VANĚČEK

vzdát svoje snahy pracovat pro mediální skupinu MAFRA. Ráno jsem, kdoví proč, na včerejší konverzaci zapomněl a v poklidu se vydal do práce. Vše probíhalo dobře, dokud se mi při odchodu z práce neozval Ondra, že se mnou tedy počítá a večer ať mu slíbený text pošlu. Bloudě Prahou mě zachvacoval studený pot střídaný záchvaty pošetilých nápadů na koupi absinthu do doby, než mě na Karlově náměstí málem zachvátil automobil. Rozhodl jsem se proto trochu si to ulehčit a odebral jsem se do své oblíbené kavárny, otevřel notebook, vyndal krabičku cigaret, objednal si pití a pustil se do úkolu. Stanovil jsem si svůj vlastní deadline. Trochu netradiční. Pustil jsem si koncert Tame Impala z Reading festivalu a rozhodl se dokončit slíbenou úvahu, než skončí poslední píseň. [17:39, hraje Elephant, zbývají mi poslední dvě cigarety a já bych mohl pomalu začít přemýšlet, proč že jsem opustil České Budějovice] Od té doby, co jsem před pěti měsíci zvedl kotvy a odstěhoval se do Prahy, jsem nad tím vlastně vůbec nepřemýšlel. Důvodů bylo rozhodně víc, než bych si v tu chvíli dokázal uvědomit. Ať už to bylo kvůli práci nebo nutnosti na nějaký čas změnit prostředí, rozhodně jsem

neodjížděl s pocitem, že už se nikdy nechci vrátit. Budějovice jsou bezesporu krásné místo, ale člověk se leckdy nedokáže ubránit pocitu, že žije v Hobitíně. Městě, které nechce být rušeno jakýmikoliv neobvyklostmi. Město, jež má za rohem nádhernou přírodu. Stačí sednout na kolo a po pár ujetých km můžete zapomenout na hluk, auta i smog. [22:34, Be Above It, poslední cigareta, pozornost čím dál tím víc patří koncertu a facebooku, čárky na účtence přibývají] Spíš než důvody, proč jsem odešel, honí se mi hlavou místa, která mi chybí. Teď už se nemůžu jen tak sebrat, jít si dát drink do Horké Vany nebo Café Hostel. Jít na koncert NAAB do Velblouda nebo akce Jardy Bašty v Kredance. Stejně mám stále pocit, že jsem v podstatě Budějovice neopustil, a proto se snažím pravidelně vracet, víkend co víkend. [37:03, žádná cigareta a mě napadá poslední myšlenka] Nevěřili byste, jak často slýchám od lidí: „V Českých Budějovicích by chtěl žít každý.“ Já na to vždycky odvětím: „Kromě mě, teda.“ Ale nemyslím to vážně.


HIGHLIGHTS

Co by vám nemělo utéct Blatenské ozvěny Anifilmu Kino Blatná, 17. 11., 15:00 334 minut animované tvorby z mnoha zemí světa. Začne se pásmem estonských pohádek pro děti, pokračovat se bude vítěznými filmy letošního ročníku, potom tím nejlepším z legendární záhřebské školy animace, dále filmy prestižní jeruzalémské školy a Ozvěny Anifilmu uzavře hrůza a tajemno animovaných hororů. Pásmo krátkých animovaných filmů z loňského a letošního ročníku mezinárodního filmového festivalu Anifilm v Třeboni. Vstup volný

Slam poetry, Horká vana, ČB, 21. 11., 18:00 Básníci, pouliční křiklouni i improvizátoři by měli zpozornět. 21. listopadu se bude v Horké vaně konat jihočeské semifinále již dobře známé Slam poetry. Podstata je jednoduchá. Básník neboli slamer má v této disciplíně omezený čas, aby publiku předvedl své umění, může improvizovat, rýmovat, rapovat nebo přednést připravený text, ovšem nesmí používat žádné rekvizity. A kdo vyhraje? O tom rozhodnete jen vy, přihlížející publikum. Večerem nás provede pražský vítěz z roku 2010 Honza Kistanov. Vstup 60,-

26.-30. 11.

Steff Tej & Ejectés (Francie) Pí (3,14) local club, Písek Výtečné rocksteady s reggae polevou a rockovou náplní z francouzského Limoges. Tihle chlapíci už hrají více než 20 let a se svou hudbou projeli celý svět. Chytré a někdy částečně angažované texty dotýkající se současných ožehavých témat jsou zpívány ve francouzštině. Vstup 85,- / 65,-/ 70,-

18. 11., 20:00

28. 11., 19:30

Festival amatérských a studentských filmů Černá věž Café klub Slavie, ČB Již po třetí se můžete v listopadu těšit na soutěžní přehlídku neprofesionálních filmů z celé České republiky. Slovo neprofesionální tentokrát neznačí kvalitu, ta mnohdy překoná i ty profesionální. Návštěvníci se mohou těšit na čtyři večery naplněné filmy a na závěr v sobotu na Galavečer vítězů. Vstupné dobrovolné / 70,-

Filmový minifestival v Boudě NZDM Bouda, ČK 18.-20. 11., 18:00-19:30 Veřejné projekce filmů s tematikou multikulturalismu a  sociálního začleňování. Pondělí bude patřit mladé filmařce a jejímu filmu Já, moje romská rodina a Woody Allen. V úterý návštěvníci zhlédnou dokument ČT Na divokém severu režiséra Davida Vondráčka. Ve středu pak bude promítán dokument Život a  smrt v  Tanvaldu. Úterní a středeční promítání bude spojené s diskuzí s konzultantem Agentury pro sociální začleňování Štěpánem Bolfem, který od roku 2011 působí v sociálně vyloučené lokalitě Větřní. Vstup volný

Vladimír Václavek: hudba, čtení Kavárna U Vavřiny, 21. 11., 20:00.

Literární šleh s Jáchymem Topolem Horká vana, ČB

Svérázný hudebník, fenomenální kytarista, představitel alternativní brněnské kultury a v neposlední řadě šaman Vladimír Václavek spolupracoval s takovými esy jako jsou Pavel Fajt, Iva Bittová nebo Miloš Dvořáček. Stejně jako hudba jsou v jeho tvorbě podstatné texty. Zhudebňuje básně, sám je také píše. Nedávno Václavkovi vyšla kniha Neviditelný svět s podtitulem Šamanská pohádka pro duši, která vykazuje výrazné duchovní a filozofické aspekty. Vstup neznámý

Je tomu necelý rok, kdy jsme se museli vypořádat se smutnou zprávou, že zemřel hudebník a textař Filip Topol. Ale právě nyní se Budějčáci mohou radovat, neboť se koncem listopadu na jihu objeví Filipův bratr, spisovatel Jáchym Topol. Přijede do Horké vany představit knihu Trnová dívka, která vyšla v roce 2008. Přijďte se ponořit do indiánských příběhů. Po čtení bude následovat debata o všem možném i nemožném. Vstup 60,- / 90,SEMTAM 25

Listopad 2013

7


UMĚNÍ

Nová galerie vznikla z kotelny Galerie D9 vznikla v roce 2011 při Katedře výtvarné výchovy Pedagogické fakulty Jihočeské univerzity. Bývalá kotelna si pomalu získává respekt.

„M

yšlenka založit galerii, jakou mají vysoké školy třeba v Brně nebo Olomouci, zrála na fakultě dlouho,“ podotýká iniciátor projektu a zdejší pedagog Petr Brožka. Výstavní prostor vznikl v suterénu budovy v Dukelské ulici (č. p. 9) z bývalé kotelny po nákladné rekonstrukci. Jakožto provozovatel univerzita nechává kurátorům zcela volné ruce ve výběru vystavujících. Žádný ambicióznější projekt si však galerie nemůže dovolit. Ve školství obecně finance spíše ubývají a systém neumožňuje využívat krajské či městské granty kvůli svázanosti galerie s univerzitou. Přesto se organizátorům daří představovat v Budějovicích zajímavé mladé umělce, na něž je koncepce galerie zaměřena. Soustředí se především na studenty či čerstvé absolventy uměleckých škol, program je také doplňován pravidelnými prezentacemi ročníkových prací místních studentů. „První rok byl ustavovací,“ přibližuje Petr, „snažili jsme se proto ukázat zvučnější jména jako Václav Girsa, Vasil Artamonov, později Václav Magid, Jan Haubelt nebo Pavel Sterec.“

NENÍ VŽDY ÚPLNĚ HLADKÁ

Neznamená to, že by galerie již polevila v kvalitě, prostor dostávají hlavně umělci nastupující generace, která zatím nemá takovou pozornost médií. To, že galerie reflektuje hlavně nadregionální kontext, ji etabluje spíše mimo své působiště a paradoxně ji činí známější v odborných kruzích v rámci republiky než v jihočeské metropoli. Situace se však mění k lepšímu. V současnosti přebírá po Petru Brožkovi vedení galerie jeho kolegyně, mladá studentka dějin umění a výtvarná kritička Petra Lexová, která mimochodem přispívá i do Semtamu. Petra má podle svých slov v úmyslu vytvářet program galerie na delší dobu dopředu, neboť spolupráce s volnomyšlenkářskými umělci není vždy úplně hladká. Upozorňuje také na specifika výstavního prostoru, jenž sestává z jedné místnosti členěné ochozem, schody a zábradlím. „Součas8

SEMTAM 25

Listopad 2013

Galerie D9, not to be confused with Eminem‘s group D12.

GALERIE D9 Dukelská 9, ČB suterén Pedagogické fakulty JU úterý až čtvrtek, 10:00 – 17:00 www.pf.jcu. cz/galerie.d9

né profesionální galerie fungují většinou na základě co nejjednodušších prostorů, které se snaží vyjít umělci vstříc,“ přibližuje Petra formát tzv. white cube. „Taková naše galerie rozhodně není. Ale musíme zkrátka pracovat s tím, co máme. Koneckonců je to pro umělce výzva, jak si s prostorem poradit,“ upozorňuje Petra a Petr Brožka ji doplňuje: „A zároveň je to výzva pro kurátora, aby vybíral takové umělce, kteří to zvládnou.“ Nestandardní místo tak může být nevýhodou, ale i výhodou – nutí totiž často umělce reagovat na konkrétní podmínky, čímž vznikají neopakovatelné projekty ušité na míru. V současné době je možné v „Dé devítce“ vidět kolektivní výstavu Oheň pro národ (více o ní na vedlejší straně), do konce kalendářního roku se můžeme těšit ještě na přehlídku studentů Vilnius Academy of Arts z Litvy a výstavu Lukáše Karbuse, absolventa brněnské Fakulty výtvarných umění. Provozní doba galerie je poněkud omezena, nicméně pokud je zamčena, lze vyžádat klíč na vrátnici nebo

požádat někoho z pedagogů z vedlejších kabinetů. Aktuálně se zpracovává program na rok 2014, takže se nechme překvapit. ZDENĚK BRDEK


UMĚNÍ / KRÁTCE

Jihočeské výstavy, co se vyplatí prubnout TEREZA VELÍKOVÁ: ŠPATNĚ POLOŽENÁ OTÁZKA (Dům umění, ČB, od 27. 11. do 29. 12.)

Tereza Velíková ve své práci věnuje hodně pozornosti řeči a slovu, jež zpracovává v médiu videa. Zaměřuje se na komunikační struktury a na momenty možného neporozumění. Položím otázku, druhý odpoví. Ve volně plynoucím dialogu však může dojít k okamžiku neporozumění. Je položená otázka jen špatně položená, či její část zanikla v šumu? Kde vzniká neporozumění? „Třebaže jsou nám limity jazyka jako nástroje zřejmé a třebaže s ním podle toho nakládáme, nemůžeme uniknout citovým, subjektivním dozvukům a objektivním důsledkům jeho ´chybného´ použití,“ píše kurátor výstavy Jiří Ptáček. Vernisáž výstavy proběhne 27. 11. od 18:00. PEL XÉNIA HOFFMEISTEROVÁ: 15 MINUT PŘED USNUTÍM (AJG Wortnerův dům, ČB, do 8. 12.)

Po devíti letech se do Wortnerova domu vrací Xénia Hoffmeisterová, tentokrát ovšem nepředstavuje své malby. Na půdě galerie vytvořila podivuhodné panoptikum svého imaginárního světa. Jak uvádí kurátor Vlastimil Tetiva v narážce na název výstavy: „15

minut před usnutím je doba, kdy se realita pomalu rozpouští a před očima se začínají míhat zvířata i výjevy jakoby z jiného světa.“ Stačí vyjít do prvního patra a před očima se objeví plejáda více jak 40 zajíců, každý je na plátně zpodobněn z jiného materiálu. Jednou je tělo zajíce vytvořeno z hřebíků, jindy z prázdných čajových pytlíků nebo ze žlutých hladkých knoflíků připomínajících lentilky. Procházíme-li výstavou dál, témata se přiostřují – původně roztomilý zajíc se na sérii pláten objevuje stažený z kůže jako součást prapodivných orgií. Stejně jako kuna, která je na sérii v následující místnosti pálena zaživa. Motiv smrti posiluje i řada objektů s motivem lidské lebky, vytvořené z použitých nábojnic i ze zvířecích pozůstatků. Zvolené motivy zvláštně kontrastují s křiklavou paletou barev. I přes výraznou barevnost však imaginativní svět Hoffmeisterové nahání místy strach. Výrazným protipólem je pak hravá expozice v suterénu galerie, kde autorka vytvořila jakýsi kabinet kuriozit. Sošky ze dřeva i z plechu, masky z plastu i drátů se na některých místech pohybují na otočném stole. Expozice je důmyslně nasvícena zespoda, a tak se na zdi rozehrává další podivuhodná hra světel a stínů. Atmosféru pak dotváří hudební podbarvení. Imaginativní přemýšlení Hoffmeisterové zde dosahuje vrcholu. Jakoby se jí podařilo vytvořit místo, které nás jako spouštěč lidské imaginace přenese do stavu těsně před usnutím. PEL VÝSLEDKY ČESKO-RAKOUSKÉHO TVŮRČÍHO SYMPOZIA 2013 (Egon Schiele Art Centrum, ČK, do 24. 11.) Vstup na prezentaci je tentokrát zdarma a k vidění jsou práce Artura Magrota, který se věnuje umění ve veřejném prostoru, expresivní plátna Evy Prokopcové či meditativní práce Aloise Riedla. Z rakouských umělců lze zmínit jména jako Christoph Raffetseder, Margit Greinöcker či Patrick Schmierer. K výstavě vyšel i katalog, který kromě dokumentace deseti českých a rakouských autorů obsahuje i autorské texty objasňující umělecké přístupy a inspirační zdroje. ZB MIKROSVĚT III. (Galerie Nahoře, ČB, do 30. 11.) Již třetí ročník projektu, který představí unikátní fotografie pracovníků z vědeckých pracovišť z ČR. Mikrofotografie prováděná pomocí optických i elektronových mikroskopů odkrývá miniaturní struktury organismů a neživé hmoty. Ukazuje se tak nejen jako

důležitý zdroj nového poznání, ale také jako esteticky působivý objekt, jenž může poskytovat netušené inspirace. ZB ŠIMON PIKOUS: DIE WALKÜRE (Kino Kotva, ČB, do 29. 11.) Máte-li právě teď přístup na internet, doporučuji jediné. Před pokračováním v četbě tohoto textu si pusťte ukázku z opery Richarda Wagnera Die Walküre (1851–1856) s názvem Walkürenritt. Wagnerova monumentální hudba vás jako lusknutím prstu přenese do tajemného světa severských legend. Až pak narazíte na výstavu Šimona Pikouse a skrze jeho fotografie se přenesete do tajemného lesa, bude vám v hlavě tiše znít Wagnerova hudba. Dojem je to příjemně tajemný. Fotografie Šimona Pikouse visí v předsálí kina Kotva a rovněž v místní kavárně, kde vytvářejí zajímavou atmosféru klidu kontrastující s duchem rušného místa, jakým kino je. Hlavním motivem jeho prací je noční krajina či zákoutí lesa, kdy je stěžejní motiv osvícen umělým světlem. Vzniká tak jakási aura tajemna – odkud se světlo bere či proč má být právě tento symbol pro diváka stěžejní? Zajímavější jsou fotografie, kde umělé světlo mizí. Obraz pak zachycuje jen tajemné prostředí lesa, kdy se mezi stromy prodírá chladná bílá záře měsíce. Zde je spojitost s Wagnerovým světem vykresleným v opeře Prsten Nibelungův nejsilnější. Pikous je zde podobně jako kdysi romantičtí umělci fascinován sílou přírody a legendami, které ji obestírají. Lze mu tak prominout někdy až přílišnou snahu o efekt, která u některých fotografií bije do očí. Výstava, ačkoliv odkazuje pouze na cyklus Die Walküre, rovněž operuje s pracemi staršího data a z jiných fotografických cyklů. To poněkud ruší konečný dojem z linie příběhu. V konečném důsledku však výstava představuje celkovou Pikousovu práci, která pro svou tajemnou atmosféru stojí za zhlédnutí. PEL NÁVRATY DO BRETANĚ (Komorní galerie u Schelů, ČB, do 23. 11) Výstava umělců sdružení Hortensia (Renata Štolbová, Josef Synek, Štěpán Mikuláš Mareš, Alena Schelová, Růžena Švecová) se koná v rámci tradičních Dnů francouzské kultury. Vystavena budou díla inspirovaná loňským bretaňským pobytem. Druhá část expozice (Josef Velčovský, Miroslav Konrád, Jiří Tiller, Petr Schel, Adolf Born) bude ve dnech 24. 10. – 8. 11. umístěna v českobudějovické radniční výstavní síni. ZB SEMTAM 25

Listopad 2013

9


HUDBA / KAPELA F.O.B.

Co zaseješ, to sklidíš Biblická moudrost rozhodně platí v podání deathmetalcorové táborské kapely F.O.B. Po 18 letech poctivé práce sklízí bohatou úrodu díky značně odlišné poslední desce.

Z

a zlom v  kariéře party F.O.B. lze označit jejich aktuální album Reap What You Sow. Nechybí zde sice známý tvrdý metalcorový zvuk, obohacuje jej ale více melodických pasáží a především zpěvné vokály v podání frontmana Marka Dostála. Však se také skladby mixovaly až v peterburském studiu pod vedením ruského mistra Leonida Shipelika. Spolupráce s tímto zvukařem začala poté, co baskytaristu Corbowa kontaktovala ruská kapela z důvodu společného evropského turné. Termín jim bohužel nevyhovoval, zato se jim líbil zvuk skladeb této kapely. Pak už stačilo jen pár mailů a výsledná podoba písní se dodělávala na východě. V textové tvorbě, která je pro kapelu stejně důležitá jako samotná hudba, se prolínají témata zhrzenosti, především v lásce, marnosti a pohrdání. Temná zákoutí naší duše, beznaděj, negativní, užírající pocity, to vše patří k death-metalové muzice. Poslední deska však nabízí i zajímavé a dalo by se říci „jiné“ skladby. Například Of A Martyr začínající pomalým kytarovým brnkáním, které má k  metalcoru hodně daleko, se sice po chvíli přelije do tvrdší polohy, ale ve stěžejní refrénové pasáži se přenese ke zpěvnému vokálu.

DVA BUBENÍCI A SMĚSICE ŽÁNRŮ

Střídání brutálnějších a  melodických motivů nabízí kapele i možnost rozšíření posluchačské základny. Skladba Of A Martyr má určitě hitový potenciál, snadno se vryje do hlavy a bude vám tam pak hrát stejně 10

SEMTAM 25

Listopad 2013

Kapela F.O.B. vznikla na podzim roku 1995. Debut „Follow The Instructions“ nahrála v roce 2003 u I.F.A. Records. U nich o dva roky později vydává také svou druhou desku „Default“. Následuje třetí hudební počin „The Dice Seventh Dot For Certain Victory“ v roce 2008 a následující rok F.O.B. představuje videoklip k písni „Frozen“ v České televizi a na TV Óčko. V dubnu 2011 kapela vydává pod hlavičkou labelu Metalgate album „Tomorrow´s Fires”. Pátá přelomová deska „Reap What You Sow“ spatřila světlo světa v březnu tohoto roku a vyšla jako příloha časopisu Spark. V současné době kapela hraje ve složení Marek Dostál – zpěv, Tomáš Kotrba – baskytara, Daniel Mazanec – el. kytara, Jaroslav Kučera – kytara, Petr Hataš a Patrik Sas – bicí.

www.fob.cz www.bandzone.cz/fob www.facebook.com/fobmetal

Foto: Jan Vašulín, www.obrjen.com

jako mainstreamové „pecky“ produkované českými komerčními rádii. Nejsem si ale jistá, zda by toto kapela vnímala jako poctu. Každopádně slovo mainstream se rozhodně k partičce F.O.B. nehodí! Skupina má i zahraniční zkušenosti, letos si zahrála například u sousedů v Polsku. Zaměřovat se chce ale stále více na české publikum a co nejvíce koncertovat právě v tuzemsku. Nedávno ještě kapela řešila problémy s bubeníkem. Protože kluci nejsou žádní troškaři, mají nyní v sestavě rovnou dva. Mladého talentovaného Petra Hataše a  zkušeného Patrika Sase známého z účinkování v Čechomoru, jehož velkou vášní je, možná pro někoho překvapivě, právě metal. Do budoucna se máme určitě na co těšit. Kapela se totiž inspiruje různými hudebními žánry od metalu, elektroniky až třeba k jazzu. Odvíjí se to od toho, co momentálně poslouchají a co je zaujme, takže se nejspíš od F.O.B. dočkáme dalšího zajímavého hudebního počinu.

VERONIKA NETUŠILOVÁ RÁDIO SOUNDWAVE


REAP WHAT YOU SOW Album vyšlo 1. 3. 2013 pod labelem Metalgate Records. Mix a mastering: Post-Organic Records (Petrohrad) Distribuce: www.metalgate-eshop.cz, cena 99 korun

Nejbližší koncerty: 8.11. České Budějovice, Klub MC Fabrika + Minority Sound 29.11. Lanškroun, Apollo Music Club + Minority Sound SEMTAM 25

Listopad 2013

11


LITERATURE NOW / OTOKAR FRIKULÍN

Neznámý free–cool – in Prokletý básník čekající na uznání. Budějovický patriot, který se důsledně skrýval. Přinášíme texty stydlivého mistra slova poprvé v tištěné podobě.

P

okud jste někdy navštívili multžánrové představení jihočeského uskupení Kabaret Kajbar, pak jste nejspíše slyšeli i recitaci veršů. Jejich autorem je neznámý budějovický básník s  pseudonymem Otokar Frikulín, který před několika lety předčasně zesnul. Kajbar v  čele s  principálem Jakubem Doubravou tak pečuje o  Frikulínův literární odkaz a  snaží se udržovat mezi publikem povědomí o pozoruhodném díle této nevšední osobnosti. Frikulín se narodil jako Otokar Fingulín v Českých Budějovicích někdy v první polovině 70. let, přesné datum se zatím nepodařilo dohledat. Posměšnou přezdívku Frikulín, v  níž se spojují moderní atributy „free“, „cool“ a „in“, získal během školní docházky. Naprosto neodpovídá básníkovu naturelu, neboť ten byl podle různých svědectví spíše introvertní a plachý. „Nestál o popularitu, toužil po obyčejném jménu a sám si zvolil pseudonym Jan Novák, který se však příliš neuchytil,“ dosvědčuje Jakub Doubrava, jenž měl to štěstí, že s Frikulínem přicházel do kontaktu.

SKAUTSKÝ ODDÍL A DEPRESE

Na jeden z kabaretů totiž Frikulín donesl své texty a nabídl je k použití. Všichni hned rozpoznali jejich výjimečnou kvalitu a začalo tak jejich zhudebňování – v současnosti Kabaret Kajbar vychází téměř výhradně z Frikulínovy tvorby a šíří ji po světě. Sám autor se prý někdy i osobně účastnil kabaretních představení, ovšem vždy inkognito, v převleku, aby unikl pozornosti fanoušků. Kvůli této ostýchavosti a neochotě hovořit o intimních záležitostech není známo příliš detailů z Frikulínova života. „O dětství nikdy nemluvil, bylo pravděpodobně plné traumat. Jen víme, že čerpal inspiraci z působení ve skautském oddílu, což se projevuje na tematických básních o přírodě, jež jsou vhodné 12

SEMTAM 25

Listopad 2013

ke zpracování do žánru ´folkántry´. Jinak samozřejmě v pubertě prošel depresivním obdobím plným vzdoru a dekadentních nálad,“ naznačuje frontman Kajbaru. Neznáme ani Frikulínovo profesní zamě��ení, jisté je jen to, že pracoval pouze v nezbytně nutné míře (jako noční hlídač nebo lepič billboardů) a většinu času věnoval tvorbě. Její těžiště spočívá v poezii a písňových textech, ale Otokar Frikulín byl i znalcem dějin umění a lepil modely lodí do vypitých lahví od rumu. Miloval totiž moře, i když jej znal pouze z četby. Také se rád toulal po městě, často v přestrojení, takže pronikl i do míst, kam se za normálních okolností nelze dostat. V tom byl prý fenomenální.

HU!BEDNÍ DÁSNĚ

Podle dosavadních výzkumů nebyla doložena žádná oficiální Frikulínova publikace, s  největší pravděpodobností se kvůli své nesmělosti neodvážil nabídnout své básně k  otištění. Jeho rukopisnou pozůstalost má v držení Kabaret Kajbar, který nadále shromažďuje nově objevované Frikulínovy texty, jež se vyskytují mezi jeho přáteli nebo na zdech záchodků budějovických hospod. Objevuje se však také řada plagiátorů a  epigonů. „Pokud náhodou máte doma nějakou Otokarovu báseň, ozvěte se nám, chceme poskládat z  pozůstalosti sbírku

Otokar Frikulín je zneuznaný, neprávem opomíjený a předčasně zemřelý českobudějovický básník, jehož tvorbu z pozůstalosti prezentuje veřejnosti Kabaret Kajbar. Dochovala se především ve formě rukopisů, v plánu je ovšem i její knižní vydání.

Lov slov (i sběr), o níž se Frikulín zmiňuje v denících, spolu se zamýšleným zpěvníkem HU!dební básně – HU!bední dásně. Chtěli bychom zpřístupnit veřejnosti geniální Frikulínovo dílo v celé jeho žánrové i tematické šíři,“ doplňuje Jakub. Stejně torzovité informace jako o životě máme k dispozici i v případě Frikulínova úmrtí. Datuje se pravděpodobně krátce před dušičkový metalový speciál Kabaretu Kajbar, který se konal 31. října 2009. Frikulín se ještě podílel na jeho přípravách, ale na představení již nedorazil. Jeho věrní druhové v současnosti usilují o umístění pamětní desky na panelák, v němž nepochopený básník bydlel: Zde se narodil, žil a marodil, tvořil, hovořil, do žil požil, a zemřel… Otokar Frikulín, básník a  lokální patriot budějovický. Doufejme, že Kabaret Kajbar bude úspěšný ve snaze uchovat Frikulínův odkaz živý a že tento neprávem opomenutý regionální tvůrce dojde uznání alespoň po smrti. Takových kumštýřů věru mnoho nemáme. ZDENĚK BRDEK


Nejbližší vystoupení Kabaretu Kajbar v ČB: 8. 11. 21:00, taneční festival Mimo mísu, Kredance 15. 11. 18:00, Budějovický manifest, Horká vana 13. 12. 19:30, Literární šleh, Horká vana

Sex Výpot, pach par a křídla plesk, píst už se rozetřel A kloubů stisk, sevřen co v pysk. Průsmyk pln štáv a vzdech kreslí skvrn, když nabírá tempa Shon plný brv a ohýbá proutek, než prask, se vzpruží a vyloupne dužinu, jemňoučké slastné „ááách“

Kecy hry Nevídáno neslýcháno Dávno Schováno Hledáno i hrabáno Pramálo nalezeno Něco vyhodnoceno Bezcenno! Nevídáno neslýcháno Co je psáno to je dáno… Znovu shledáno a učesáno Pramálo spokojeno Odkojeno Stvořeno (praženo, vychutnáno, zaplaceno) Spekulováno, ukováno, vymalováno! Prodáno

Hledání zmařeného času aneb odkaz antiky čili Akropolis Do Akráče na lahváče Propylaje propila je

Nevídáno neslýcháno Co je psáno to je dáno…

Skáče ptáče do Akráče…

Porno! Vyhoněno, vyhověno zplozeno ač nechtěno Věno vydraženo, ó ženo! Znovu zaplaceno, ó ceno! Vydojeno pohnojeno vyčištěno umeteno Nevídáno neslýcháno Co je psáno to je dáno… Nanovo propleteno Čekáno a shůry dáno Děkováno vyjeveno Spokojeno že nevídáno neslýcháno ale dáno dáno dáno…

Se slovní zásobou na věčné časy do prdele! Asi… *** Mihotavá noční svět lami připomí nástroj zlatá cy bohatství m jen to likéry se konzumu jímá mě hrů zajíc na s mrtvý už není ve hře-

je mě teplot oko lov na dravou zvěřinové ho dycky se to omlu vím opět že nic ne vím… *** Chodím kolem čtverce do kruhu *** Já jsem tvůj klíč a ty visací zámek, nech mě projít do všech ženských schránek My jsme nová generace vyspíme se bez matrace Já jsem tvůj punk a ty si moje pogo nech mě dotančit ještě jedno kolo My jsme nová generace vyspíme se bez matrace SEMTAM 25

Listopad 2013

13


14

SEMTAM 25

Listopad 2013


SEM TAM SEMTAM 25

Listopad 2013

15


DIVADLO

Z jícnu sopky vyhmátl režisér, co mu přišlo nosné a silné Sotva se zastavila točna v zahradě krumlovského zámku, soubory Jihočeského divadla rozvířily prach na jevišti kamenné budovy u břehu Malše i v nedalekém Metropolu

H

istorické divadelní prosto ry zaplňuje především činohra. Aktéři báječných představení se netradičně v průběhu sezony budou na chodbách míjet se zedníky a zástupci dalších řemesel, pod jejichž rukama se zvelebí zázemí a rozšíří možnosti k oslovení diváka. Ten se od příštího roku může těšit na zbrusu novou komorní scénu, kterou zatím supluje Malé divadlo. Stavební úpravy ale provoz nijak neomezí. Šest činoherních premiér bude spojovat téma naděje. Za připravovanými inscenacemi stojí nejen domácí autoři a režiséři, ale také renomované osobnosti, jejichž jména se dávno skloňují na předních českých scénách. Dramaturgii ovlivňují poslední zásahy dosavadního šéfa činohry Martina Glasera, jenž po sezoně opustí jihočeskou metropoli, a den po dni intenzivnější působení jeho nástupkyně Jany Kališové. Příjemné osvěžení zajistí také příval čerstvých posil či hostů hereckého ansámblu. Ostrý start již na konci října obstarala premiéra horské balady Advent. Tu přesně na míru budějovickému souboru napsal i režíroval Martin Františák, někdejší dlouholetý šéf ostravského Divadla Petra Bezruče, jenž od příštího roku povede činohru v Brně. Autor čtyř původních her (tři z nich nastudoval Jan Kačer v Národním divadle, prvotinu Doma natočila Česká televize) přivezl do Budějovic vlastní adaptaci stejnojmenného románu Jarmily Glazarové a navázal na nedávno uvedená venkovská dramata Rok na vsi a Petrolejové lampy.

PŘÍŠERNĚ ZNĚJÍCÍ ZPĚV

V čase adventu dochází k exponované situaci, zmizení dítěte. Zdánlivě obyčejný příběh z valašských hor, kde postavy s jednou výjimkou hovoří místním nářečím, ve svém podtextu ukazuje na choulostivosti současné doby. „Netoužil jsem oprášit literární relikvii, ale z jícnu sopky vyhmátnout, co mi přijde nosné a silné,“ svěřuje se Františák. Na pódiu po delší době vedle sebe excelují herecké stálice 16

SEMTAM 25

Listopad 2013

Foto: Petr Neubert

Lenka Krčková s Věrou Hlaváčkovou, objevuje se také mladá posila Jiří Suchý z Tábora. Druhou činoherní premiéru dostanou diváci jako dárek před vánočními svátky. Hra Petera Quiltera nese název Je úchvatná a v nastudování Jany Kališové obohatí komediální repertoár. Děj se točí kolem postavy Florence Jenkinsové, která skutečně žila v první polovině minulého století a svým příšerně znějícím zpěvem dokázala vyprodat newyorskou Carnegie Hall. Autorská a režisérská dvojice Martin Glaser – Olga Šubrtová chystá na leden groteskní thriller Blackout, kterým se zároveň rozloučí s jihočeským publikem. Celkově osmá hra vycházející ze společné dílny Glasera a Šubrtové zkoumá křehkost lidství po kolapsu rozvodné sítě uprostřed mrazivé zimy. Nic nefunguje, všechny technické vymoženosti

jsou rázem k ničemu. A člověk se snaží přežít. Za jakoukoliv cenu. Událostí měsíce března se zřejmě stane poetické drama Yerma od Federica Garcíi Lorcy, které v překladu Antonína Přidala nachystá ve svém činoherním debutu nejlepší český operní režisér Jiří Heřman. Herecký návrat po mateřské dovolené čeká v tomto kusu Danu Verzichovou a pohostinsky vystoupí zpěvačka Marta Töpferová, pro niž původní hudbu složil Marko Ivanovič. Studiové komediální představení Louis a Louisa úspěšného dramatika Davida Giesselmana umožní hercům v dubnu rozlučku s útlým indoorem Malého divadla, který napříště zůstane k dispozici výhradně pro soubor bývalé loutkohry (více v Semtamu č. 24). Režírovat by měl šéf ostravské Arény Ivan Krejčí. Šestou premiéru na začátek května chystá


Antonín Procházka, s ní prožije budějovický režijní debut. Všemi uváděnými kusy projdou zajímavé pěvecké osobnosti, mnohé z nich ověnčené úspěchy z evropských pódií. Pozvání na konkurs před obsazením Dvořákovy Rusalky, která jako pátá premiéra zazní v létě na otáčku, přijal kupříkladu slovenský bas Štefan Kocán, jemuž tleskají diváci v Itálii i USA. „Orchestr opery pod vedením nového sbormistra Martina Veselého se v průběhu sezony představí rovněž s koncertními symfonickými programy,“ připomíná šéf souboru Miroslav Veselý.

LÁSKA CIKÁNKY NIKDY NATRVALO

filmový režisér a scénárista Petr Zelenka, jenž píše hru přímo na tělo domácím protagonistům a bude ji sám inscenovat. V Jihočeském divadle se již představil jako režisér komedie Fuk! a autor thrilleru Očištění. Nechme se překvapit, co si nachystá tentokrát. V činoherním programu zůstává divácky vděčná retrokomedie Rád to někdo horké i nesčetněkrát reprízovaná tragikomedie Tlustý prase. Dobrou náladu bude do publika nadále rozsévat Jirotkův Saturnin i představení Perfect Days. O přízeň návštěvníků opakovaně usiluje erotická groteska Muž sedmi sester, pobaví i Slepice se zářnou Danielou Bambasovou. Na trať znovu vyráží Tramvaj do stanice Touha a mrazení v zádech dál přináší Petrolejové lampy. Nechybí loňské premiéry Hostina dravců, Kivá cadla, Oidipus či Pravé poledne.

Operní soubor Jihočeského divadla nabízí atraktivní klasické tituly i světovou premiéru současné skladby. Ze čtyř nových inscenací přišla první na řadu Pucciniho Tosca uváděná ve dvou časových blocích. Po čtyřech představeních na přelomu září a října se scéna i s pěvci přestěhovala do Divadla J. K. Tyla v Plzni a vrátí se znovu v březnu. Veristickou trvalku o lásce a krvavé vášni v kulisách věčného města režijně vede Jan Burian, současný ředitel Národního divadla v Praze. Koprodukce s plzeňským divadlem, která usnadňuje hostování umělců a výrazně snižuje provozní náklady, je pilotním projektem v rámci České republiky. Budějovičtí chystají další ve spolupráci s Divadlem F. X. Šaldy v Liberci. Originální dramatický přínos bezpochyby zaznamená scénická kantáta Et nunc et semper (Nyní a navždy). Složil ji generální ředitel opery JD Mario de Rose a bude prologem k Sedláku kavalírovi nachystanému k premiéře 6. prosince, přesně v den 150. narozenin italského autora Pietra Mascagniho. Únorovou lahůdku v podobě Bizetovy Carmen nastuduje od dirigentského pultíku Mario de Rose a režijně připraví Jana Kališová. Příběh divoké cikánky, jejíž lásku nikdo nezíská natrvalo, patří vedle Aidy (Giuseppe Verdi) a Toscy k nejhranějším světovým operám a na jihu Čech poprvé zazní ve francouzštině. S příchodem jara dostane prostor komediální revue Holka nebo kluk vzniklá jako adaptace stejnojmenné filmové veselohry. Autor divadelní úpravy, „plzeňský Moliére“

BARVITÝ REPERTOÁR NA ÚROVNI

Foto: Michal Siroň

Příznivci baletu se mohou těšit na tři novinky. Celovečerní jednoaktové představení Kauza Kafka pojednávající o životě a osobnosti českoněmeckého spisovatele připravili Jihočeši ve spolupráci s Landestheater Niederbayern Pasov. Po říjnové premiéře na bavorské půdě se choreografie Attily Egerháziho přenese v listopadu do DK Metropol. Tamtéž následně dojde k uměleckému souznění operního a baletního ansámblu při společném provedení scénické kantáty Et nuc et semper. Poslední lednový den je rezervovaný premiéře baletního večera Moz-Art, k jehož vytvoření inspiroval autory odkaz geniálního skladatele Wolfganga Amadea Mozarta. V dílně Jiřího Kyliána vznikla úchvatná choreografie Šest tanců, kterou doplní Egerháziho Mirabell. Na programu zůstávají úspěšná představení Bez gravitace, Louskáček, Na scénu! a Romeo a Julie. „Od počátku svého působení v Jihočeském divadle se snažím přinášet barvitý repertoár na co možná nejvyšší umělecké úrovni,“ zdůrazňuje baletní šéf Attila Egerházi. Aktuální program s možností rezervace a informace o předplatném a zvýhodněných nabídkách najdete na www.jihoceskedivadlo.cz. LADISLAV LHOTA SEMTAM 25

Listopad 2013

17


SHOP LOCAL / FARM SHOPS

Lepší než ze Španělska je česnek od souseda Nějakou dobu to trvalo a nebyla to rozhodně snadná cesta. Přesto se v lidech něco hnulo a začali přemýšlet o potravinách a jídle, které nakupují.

C

ena přestala být hlavním kritériem. Objevily se spíše otázky odkud a jak. Na poptávku logicky reagovala nabídka a po celé republice se začalo s pořádáním farmářských trhů. Lidé jsou ale pohodlní a vyrážet v brzkých ranních hodinách na trh se jim příliš nezamlouvalo, a tak se většina trhů v našem městě neudržela. Poměrně vhodný prostor naproti vlakovému nádraží plný dřevěných stánků zeje v podstatě prázdnotou. Zákazníci ale měli zájem o české potraviny a výrobky drobných obchodníků, a tak se ve městě začaly objevovat farmářské obchody. A jejich přehled Vám přináší Semtam v dalším pokračování rubriky Shop Local.

18

SEMTAM 25

Listopad 2013

1 Obchod U Dobráka

Česká 49 WWW.OBCHODUDOBRAKA.CZ

Jediný z budějovických obchodů, který nabízí výrobky pouze od jihočeských farmářů a drobných i větších obchodníků. Nabídka je široká, od ovoce, zeleniny, mléčných výrobků po maso, klobásy a pečivo. Samozřejmě nechybí ani zákusky, výtečné buchty a různé mouky, včetně možnosti umlít si vlastní mouku nebo vyrobit vlastní vločky. Zájem je i o maso kuřecí, bio hovězí a také jehněčí, které nepatří mezi běžný sortiment většiny obchodů. Mezi nejoblíbenější produkty patří mléčné výrobky (na čemž se shodují všichni zástupci farmářských obchodů), klobásy a sýry, především ty ovčí a kozí. Se stánkem Obchodu U Dobráka se můžete také pravidelně setkat na Trhu U Vrby.

2 Náš Grunt,

Hroznová 18 WWW.NASGRUNT.CZ

Náš Grunt je celorepublikový řetězec, který nabízí tradiční produkty z Čech i Moravy. Jedna z poboček je i v Českých Budějovicích a její nabídka je stejně orientovaná jako u ostatních obchodů řetězce. Výběr ovoce, zeleniny, mléčných výrobků i masa a uzenin je doplněn o kvalitní koření, vína či likéry. Prodejna nabízí také speciální akce jako možnost objednat si svatomartinskou husu, kachnu na Vánoce nebo jehněčí na Velikonoce. Z velké části se snaží obchod podporovat malé a tradiční výrobce, například pečivo dováží z pekárny ze Zlivic u Písku, která své výrobky peče v parní peci. Zájem mají zákazníci také o máslo, jehož množství si mohou sami určit a nechat si ho ukrojit.


6

3

5

8

7 9

2 1

4

FARMÁŘSKÉ TRHY Vedle farmářských obchodů fungují v Budějovicích i trhy, které jsou pořádány celoročně. Pokud máte zájem o bližší setkání s farmáři a drobnými obchodníky, vydejte se na ně.

5

TRH U VRBY Dvůr Riegrova 51 www.trhuvrby.cz Každou druhou sobotu od 7.00 do 12.00 hodin

4 Chuť venkova, 3 U Farmářky,

Husova 41 WWW.UFARMARKY.CZ

Krámek naproti Kapličce na Husově třídě vznikl zhruba před půl rokem. Prvotním impulzem bylo nabídnout lidem kvalitní mléčné produkty z České republiky. Svůj vzor obchod U Farmářky našel u podnikové prodejny jindřichohradecké firmy Agro-la, jejíž produkty tvoří základ sortimentu farmářského obchodu. Dalšími dodavateli jsou menší a střední výrobci především z Vysočiny, zastoupení má i Jihočeský kraj. Milovníci mléčných výrobků zaplesají nad tradičními jogurty, zákysy a různými sýry (nejen z kravského mléka). Prodejna nabízí také vejce a čerstvé pečivo z již zmiňovaných Zlivic u Písku. A jelikož zákazníci vždy ocení nějakou slevu, jsou pro ně připraveny i pravidelné akce na vybrané výrobky..

Dvořákova 3 WWW.CHUTVENKOVA.CZ

Nejnovější přírůstek mezi budějovické farmářské obchody, který se zaměřuje především na tradiční produkty z jižních Čech a z Vysočiny. Za založením obchodu stojí touha pomoci malým zemědělcům a také snaha shromáždit vše na jedno místo. Největším hitem mezi zákazníky je játrová paštika a velmi oblíbené jsou také uzeniny a masové produkty od řezníka z Borovan, jehož výrobky jsou vyhlášené po celém kraji. Specialitou, kterou Chuť venkova nabízí, je pštrosí maso. Jde o dietní maso a řada zákazníků se již osmělila a vyzkoušela ho. Prodejna nabízí nejen řadu tradičních výrobků, ale i mnoho bio produktů nebo i výrobků dražších, jako jsou kvalitní čokolády nebo těstoviny. Objednat si můžete i ovocné a zeleninové bedýnky v různých velikostech, které Vám každý týden zajistí potřebný přísun vitamínů.

6

FARMÁŘSKÝ TRH TERNO Prodejní pasáž Terno, Suchomelská 2 www.znasehoregionu.cz/?c=169&reg=1&/ regiony/jihocesky Každý pátek od 10.00 hodin

7

DŮM U BERÁNKA Krajinská 225/3 www.uberanka.cz

8

TRH U VRBY Dvůr Riegrova 51 www.trhuvrby.cz Každou druhou sobotu od 7.00 do 12.00 hodin

9

TRHY NA PIARISTICKÉM NÁMĚSTÍ Piaristické náměstí Každý čtvrtek a sobotu od 7.30 přibližně do 11.00 hodin

SEMTAM 25

Listopad 2013

19


FILMOVÝ FESTIVAL / ČERNÁ VĚŽ

Audiovizuální fetišista oblékl festivalu nový kabát 95 přihlášených filmů, 8 výherních sošek, 4 promítací dny. Konec listopadu bude v Českých Budějovicích znovu patřit amatérským a studentským filmům.

A

no, i v Budějovicích máme svou velkou filmovou akci. Třetí ročník Festivalu amatérských a studentských filmů Černá věž navíc slibuje větší kvalitu filmů, více dní a bohatší doprovodný program. Ve dnech 27. až 30. listopadu se v Café Klubu Slavie budou promítat jak hrané, tak animované filmy nebo dokumenty. Vše završí galavečer vítězů, letos nově ve velkém sálu. „Zažijte absolutně nestandardní kulturní zážitek, nechoďte do kina na filmy, které vám nic nedají, ale zajděte na filmy, které se nedají lehce konzumovat, na zajímavé filmy, které v kině neuvidíte. Navíc svou přítomností můžete pomoci těm, kteří to doopravdy potřebují. Výtěžek akce poputuje totiž do jihočeského centra Bazalka, které poskytuje komplexní péči dětem s těžkým zdravotním postižením,” láká návštěvníky ředitel festivalu Milan Pleva. Tento patriot se s pomocí přátel před třemi roky rozhodl obnovit tradici amatérského filmového festivalu v Českých Budějovicích. Sám studuje pátý ročník ekonomie, má za sebou několik filmů a kamera ho částečně živí. Zúčastnil ses předchozího filmového amatérského festivalu – Stopa Stáni Skřivánka, na který Černá věž navazuje? Ano, zúčastnil. Tento festival existoval do roku 2008, kdy jsem na něj přihlásil i svůj film. Pořádali ho Arte de la Tlampač a mně se ihned zalíbil. Bylo to ve velkém sále, s profesionální technikou a zázemím pro autory. Smutné ale bylo, že přijelo hrozně málo autorů i diváků. Další ročník asi proto již nebyl. Já jsem si říkal, že taková akce by v Budějicích měla být, jsme přeci stotisícové město a je tu spousta filmových uskupení, tedy aspoň bylo. A když už máme takovou základnu, měl by tu být i festival amatérských filmů. Rozhodl jsem se založit nový festival a vzít si od Tlampačů inspiraci. Navázali jsme, ale v jiném kabátě, jiným směrem. 20

SEMTAM 25

Listopad 2013

pozná tak, že ho během sledování nevypnu, dostanu se do jeho atmosféry a ještě další den si vzpomenu, že jsem se na něj díval. A super kvalitní film, na ten si vzpomenu třeba i za rok. Z objektivního hlediska se k tomu nemá cenu vyjadřovat. Je fakt, že jsem, jak já říkám, audiovizuální fetišista. Zaujme mne design a nejvíc oceňuji charaktery a fungující chemii mezi postavami, které ladí s atmosférou. To jsem i ochoten přimhouřit oči nad hloubkou filmu a horším zpracováním.

Jakým směrem? Přišlo mi, že dříve to fungovalo spíš pro autory než diváky. Já si řekl, že je škoda, že nikdo neví, že se sem sjeli nějací filmaři. Snažil jsem se proto více oslovit veřejnost. A nejenom proto, že podle mě festival nabízí 50 % filmů srovnatelných nebo lepších než české filmy, na které chodíme do kina. Doufám, že si studenti udrží kvalitu a nespadnou do Ordinací v růžových zahradách. Točí totiž filmy s úžasnými náměty, mají hodně nápadů, jsou kreativní, technicky znalí a dovední. Foto: Simona Smrčková a Milan Pleva

Studentům se dle tebe za kamerou asi daří. Jak se podle tebe ale pozná kvalitní film? Kvalitní film se z mého subjektivního pohledu

Můžeme se v některých filmech těšit na známé tváře? Ano, studenti jsou schopni přemluvit a zadarmo nebo za symbolický honorář získat profesionální herce. Letos je tam Ondřej Navrátil, Jan Dolanský, Berenika Kohoutová a mnozí další. Loni jsme měli v jednom filmu třeba Rodena. A co naopak animované filmy? Jaké mají zastoupení? Je zvláštní, že většina studentů nedělá klasický animovaný film, často dělají něco jako je stop motion animace. To znamená, že si připraví scénu, kde mají panáčky a o milimetry je posouvají a dělí jednotlivé sekvence. Ty pak dají dohromady a vytvoří z toho celistvý film. Také se přihlašují klasické kreslené filmy, které zařazujeme do animovaných filmů. Klasickou animaci, jak ji známe, tam neuvidíme ani jednou. Nevím, jestli to studenti


na vysokých školách nedělají, nebo jestli to považují za tak jednoduché, že se zabývají něčím složitějším.

z ryzích amatérů, který natočil film delší než 45 minut. Potom máme speciální kategorii Studentské filmy, kategorii Animovaných filmů, sekci Dokumenty a také Téma ročníku. Poslední sošku nedržíme ve svých rukou my, ale diváci, je to Cena diváků.

Kolik z nominovaných filmů jsi viděl? Máš nějakého favorita? Já viděl všech 95 přihlášených filmů, protože mě zajímá všechno, co přišlo, ale i proto, že musíme připravit nominace pro odbornou porotu. Favorita určitě mám a vím, že vyhraje. Můj další oblíbenec je v kategorii Velký film. Je to příběh o tom, jak lidé vlastní lidi. Taková parafráze na život psů, někteří lidé hrají psy a další jejich páníčky. Je to svým způsobem drsný film a věřím, že ne každý ho pochopí. Námět je ale úžasný. Můžeme si díky němu uvědomit, jak se chováme ke psům. Naše zvířecí mazlíčky hrají lidé a my vidíme, jak moc se naše chování k nim liší. Jakých filmů jste letos obdrželi nejvíce? Nejvíce bylo určitě hraných filmů. Přihlásilo se také hodně dokumentů, především se silnými tématy. Třeba jeden dokument je o holce, která přišla o rodiče, později sama při nehodě přijde o nohu a přitom to bere s absolutním nadhledem. Učiněný lidský anděl. Nebo další zajímavý dokument je o hooligans ze dvou úhlů pohledu. A zase naprosto jiný je třeba dokument studentky z Českých Budějovic, která se potápí a natočila film o podmořském světě. Jsou nějaká témata, která se stále opakují? Většina autorů volí vážnější témata, chybí odlehčená témata, komedie. Možná je to tím, že komedii je úplně nejtěžší natočit. U dokumentů se opakovaně točí to, co nás trápí v dnešní společnosti, takže třeba problematika sociálních sítí. Každý rok se ve filmu nebo dokumentu objevuje Facebook. Lidé už jsou schopní díky sociálním sítím o nás zjistit vše. Facebook je ale rozšířen spíše u mladší generace. Jaký je tak průměrný věk autorů? Objeví se občas nějaký film, jehož tvůrcem je člověk středního až staršího věku, ale je to výjimka. Drtivá většina účastníků jsou lidé do 25 let. Vzpomeneš si na nejmladšího účastníka festivalu? Nejmladšímu vůbec bylo 10 let, letos je nejmladšímu 14 let. Minulý rok jsme měli pozitivní zkušenost s dětmi, které natočily skvělé filmy. Chodí na kroužky, kde se to

Diváci mohou hlasovat jak? Divák musí přijít na jedno promítací pásmo, dostane kartičku, kde si vybere jeden film, kterému dá hlas. A kartičku odevzdá. Nemyslíte si, že cena diváků je vlastně nejcennější? Myslím, že svým způsobem ano. Například na minulém ročníku výherce této kategorie pronesl: „My jsme natočili takovou komedii a hrozně jsme se báli, jak na to bude reagovat odborná porota. Sice nevím, jak na to reagují, ale dneska už je mi to jedno, protože držím v ruce cenu od diváků a uvědomuji si, že dnes jsem byl oceněn. A i kdyby to porotci pochválili, nebyl bych tak spokojený jako jsem teď.“ Studenti jsou pořád kritizováni pedagogy, proto ocení reakci diváků a jsou rádi, že tam vůbec taková kategorie je.

PROGRAM 3. ROČNÍKU 27. 11. | 19:00 | Promítací pásmo B1 | Café Klub Slávie | vstupné dobrovolné 28. 11. | 19:00 | Hlavní promítací pásmo | Café Klub Slávie | 70 Kč 29. 11. | 19:00 | Promítací pásmo B2 | Café Klub Slávie | vstupné dobrovolné | 21:00 | Filmový maraton | Café Klub Slávie | vstupné dobrovolné | 21:00 | Koncert kapely Švihadlo | Café Klub Slávie | 150 Kč 30. 11. | 09:00 | Filmová snídaně | Café Klub Slávie |vstupné dobrovolné | 20:00 | Galavečer vítězů | Velký sál KD Slávie | 70 Kč www.festivalcernavez.cz učí, někteří jejich herci byli třeba i z prvních tříd. Proto jsme jim letos udělali zvláštní věkovou kategorii do 13 let, mohli cokoliv natočit a poslat nám to. Ale letos na truc zrovna nepřišel ani jeden. Letošní rok se bude rozdávat osm sošek, v jakých kategoriích? Jednu sošku dostane autor kategorie Malého filmu, což je kategorie ryzích amatérů do 10 minut. Další se bude rozdávat v kategorii Velký film, to jsou ryzí amatéři 10-45 minut. Následuje Velkofilm, kde cenu obdrží jeden

A co kategorie Téma ročníku, co si pod tím máme představit? Je toto téma spojené nějak s centrem Bazalka, s kterým spolupracujete? Ano, letos jsme si řekli, že když už jsme charitativní akce, alespoň jedna kategorie s tím musí být nějak spojená. Vymysleli jsme téma: Film pro děti s postižením. Problém je, že každé dítě má trochu jiné postižení. Ale mezi filmy, které přišly, se objevil poměrně dlouhý film, který natočily děti z Arpidy. Hrají tam jak děti s postižením, tak i zdraví herci, třeba z divadla Josefa Kajetána Tyla. Přišlo mi úplně úžasný, že film natočily děti s postižením, přihlásily ho na náš festival a my i díky tomu pomůžeme dětem z jiného centra. Nadchlo nás to tak, že jsme si řekli, že tu kategorii trochu pozměníme a chceme ocenit právě tohle. Je tento snímek hodně odlišný od ostatních filmů? Je to skvěle natočený film, který má myšlenku, děj. Jiný je jenom tím, že v něm hraje mládež, která má nějaké postižení. Ať už fyzické nebo mentální. Jsou schopní se naučit texty, zahrát to a natočit naprosto plnohodnotný film, který je srovnatelný se všemi ostatními. ANNA KÁRNÍKOVÁ SEMTAM 25

Listopad 2013

21


MÍSTA / BUNKR

Hudba odolá i jaderné katastrofě Díky projektu Zkusebny.com získali umělci z Budějovic a okolí zajímavé útočiště. Nový volnočasový kulturní klub vzniká v protiatomovém krytu.

O

d října mají kreativní lidé nové útočiště - prostor určený kapelám, ale i malířům či divadelníkům vznikl pod patronátem města v prostorách protiatomového krytu. Ten ve výběrovém řízení získal do pronájmu David Vlk, zakladatel projektu Zkusebny.com. K dispozici bude hudební zkušebna, podle zájmu pak třeba výtvarný ateliér. Projekt Zkusebny.com zřizuje kulturní kluby, které nabízí za rozumné peníze adekvátní prostory pro uměleckou činnost. Na 125 místech po celé České republice nabízejí nejen prostory, ale i vybavení a související služby - to vše na neziskové bázi. I přes působivý počet zkušeben, budějovická pobočka je první v jižních Čechách. Cesta k otevření první jihočeské zkušebny trvala dva roky. „Po dobu hledání bylo možností stovky. Mám-li jmenovat, tak například KD Slavie, kde se konalo před rokem a půl výběrové řízení, ve kterém zvítězil jiný subjekt. O možnosti pronájmu krytu jsem se dozvěděl z naší komunity v Českých Budějovicích,“ vysvětluje autor projektu, David Vlk, volbu těchto netradičních prostor. O přítomnosti řady protiatomových krytů na území města mnoho lidí vůbec neví. Kryt v ulici U Smaltovny byl vybudován v 80. letech pro firmu Sfinx. Skládá se ze čtyř místností, sociálního zařízení a strojovny o celkové rozloze 427 metrů čtverečních. David Vlk nevylučuje v prostorách krytu ani koncerty, protože největší sál byl projektován jako malé kino, tudíž disponuje i pódiem.

DVĚ MOUCHY JEDNOU RANOU

Radnice na pronájmu netratí. Nejenže se konečně o kus přiblížila k naplnění části strategického plánu města (z roku 2008), v němž si vytkla za cíl podporovat právě takovéto aktivity. Také očekává, že nájem ve výši 112 000 korun ročně pokryje náklady na údržbu krytu. A ani bezpečnost není oslabena, ve smlouvě je uvedeno, že sdružení 22

SEMTAM 25

Listopad 2013

Foto: Ján Honza

je povinno v případě ohrožení dát prostory krytu k dispozici. Vyvstává otázka, proč město nenabídlo kryt dříve. Nejspíše proto, že by jej nikdo nechtěl, a to ani pro projekt typu Zkusebny.com. Celý podzemní komplex prodělal rekonstrukci během oprav přilehlé komunikace, a i přesto byl David Vlk jediný, kdo se do výběrového řízení v srpnu přihlásil. „Prostory nejsou dle mého názoru vhodné pro jinou činnost. Nejsou dobře přístupné, jsou mimo komerční zónu, mají vysoké náklady na provoz, nemají parkovací místa a mají řadu dalších negativ z hlediska běžného zájemce,“ vysvětluje možné důvody Vlk.

VYUŽITÍ KRYTU CIVILNÍ OBRANY PRO KULTURU ulice U Smaltovny, ČB Rozloha: 427 m2, Kapacita: ? Náplň: (zatím) hudební zkušebna Ceny: základní sazba 15 Kč/h www.zkusebny.com www.facebook.com/zkusebnycom zkusebny@zkusebny.com, +420 774 627 728


And turn this handle and then the beer comes out at the other end.

Budějovické kryty: Majitel Adresa úkrytu Město České Budějovice areál ČKD Kutná Hora a.s., Okružní 1 Město České Budějovice areál SFINX a.s., U Smaltovny 2 Město České Budějovice ZŠ Máj II, M. Chlajna 23 ČD a.s. kontejnerové překladiště ČKD Kutná hora a.s. Slévárna ČB, Okružní 1 DPMČB Horní 22 VISCOFAN CZ s.r.o. Průmyslová 2 MOTOR JIKOV a.s. Kněžskodvorská 26/2277 Společenství vlastníků jednotek Čechova 10 a 12 Správa a železniční dopravní cesty s.r.o. Nemanická 438 Na druhou stranu, pro daný záměr jsou tyto faktory nevýznamné či dokonce vítané. „V okolí nejsou žádné bytové domy, takže provoz nebude nikoho rušit,“ zdůraznil pozici mimo centrum města náměstek primátora, Miroslav Joch. Princip fungování je platba za dobu strávenou ve zkušebně, cena začíná na 15 korunách za hodinu, slevu lze získat zaplacením více zkoušek dopředu. Provoz se řídí podle rozvrhu, který je k dispozici online. Kromě prostoru si lze zaplatit nahrávací studio, dopravu na koncerty, půjčit si vybavení či si vlastní uschovat v zabezpečeném skladu. Že by se zkušebna málo využívala, se Vlk

nebojí: „Věřím, že bude o toto místo zájem. Už dva roky zpátky se mi ozývali lidé z Českých Budějovic s tím, abychom zde otevřeli zkušebnu. Nakonec těch zájemců byly desítky, tak věřím, že s využitím nebude problém.“ Zhruba do konce roku bude trvat zkušební provoz, pak by měla pobočka začít fungovat naplno. Zatím bude k dispozici hudební zkušebna, později se nabídka rozšíří podle konkrétního zájmu. Budějovická zkušebna ale nezůstane jedinou v kraji na dlouho, brzy by se měly otevřít další v Prachaticích a Písku.

Kapacita 240 430 1250 50 300 150 150 500 100 150

MŮJ NÁZOR Myšlenka je to dobrá a, jak je vidět z jiných částí republiky, tak i funkční. Co tak slýchám kamarády, se zkušebnami to je v Budějovicích dost zoufalé, takže pro kapely to je určitě cenou i dostupností výhodné. Určitě by bylo pěkné mít tu klub v krytu, na druhou stranu, už zajeté kluby mají co dělat, aby se uživily, takže takhle to kultuře určitě prospěje víc.

MATĚJ MALECHA SEMTAM 25

Listopad 2013

23


FEJETON / PETR KALAŠ

My žijeme v Dudákově... ...a není úplně jednoduché se toho pocitu zbavit, pokud máte to štěstí, že tu žijete taky. A pokud tu nežijete, ale třeba jen projíždíte, dýchne to na vás dřív, než řeknete měch.

zí každého Strakoňáka, až by tomu člověk málem začal věřit.

ŘÍZENÁ DUDÁKIZACE

K

dyž přijedete od Budějovic a valíte dál ku Praze, na druhé kruhové křižovatce se nelekněte, that‘s not an unidentified flying object, ale dudy. Když budete stát na náměstí a ptát se kolemjdoucích, kudy se na něj jde, dřív nebo později potkáte strnulou, přikrčenou postavu v křečovitém gestu kosmonauta, vystoupivšího právě ze svého Sojuzu a kynoucího shromážděným davům. Nenechte se mýlit, pán je dudák. A když si po tom všem potřebujete odskočit na vzduch, nejspíš vás místní pošlou do nejbližší zeleně na Podskalí, kde uvidíte sedět jeho „kámošku“. Ta sice nevyděsí, ale když vám někdo neprozradí víc, než že jejím předobrazem má být literární postava, napadnou vás nejspíš postupně skoro všechny ženské literární postavy (a možná i pár mužských), které ještě vylovíte z paměti. Pořád nic? Jasně, že je to chyták! Ta luzná vychrtlice je samozřejmě Dorotka ze Strakonického dudáka, ale kdo by v ní tu ráznou, bodrou venkovanku hledal, že jo? Tak jsme se zasmáli a je čas se v přírodě nadechnout. Cestou k Dorotce to moc nešlo, protože vzduch tu sytí vůně chmele, kvasnic a sladu, která nevoní každému. To se vaří Dudák. Pivo Dudák. Život ve Strakonicích se asi nijak zásadně neliší od života v jakémkoliv jiném, podobně velkém (nebo malém) městě. Máme jen tu smůlu, že patří v Čechách k urbanisticky nejhůře zdevastovaným. Ve vzduchu tady visí všudypřítomný komplex z toho, že město nemá přirozené centrum, že jeho středem místo toho prochází hlavní silniční tah z Budějovic na Plzeň právě místy, kde by asi člověk logicky takové centrum hledal. Pár desítek kroků odtud, kde by ji naopak nikdo příčetný nehledal, stojí teplárna s komínem, který je jedinou zdaleka viditelnou městskou dominantou.

KDYŽ MANTRA LEZE KRKEM

Výraz jihočeské Benátky, kterým se kdysi město pyšnilo, je už nevratně jen součástí 24

SEMTAM 25

Listopad 2013

On his way to play Call of Dudy.

místní legendy o kdysi malebném městečku na soutoku řek. Pro zdejší obyvatele je potom nezbytně těžší se s vlastním městem identifikovat a slovo Strakoňák vyslovovat bez nepatrného uzardění. Protože s čím se identifikovat? S dudákem? Nezlobte se, ale nebýt nedocenitelné folkloristické, etnografické a muzikologické celoživotní práce pana Josefa Režného, zakladatele dudáckého festivalu, povědomí o dnes tolik vzývané dudácké tradici by v dnešních Strakonicích neexistovalo a jedna ve školních učebnicích dosud přežívající Tylova báchorka by na tom s určitostí nic nezměnila. A neexistovala by ani současná snaha uměle vytvořit z dudáka univerzální marketingový symbol města a vyždímat z něj jak pár turistických kaček do městské kasy, tak snad i jakousi zástupnou kulturní identitu, když ta skutečná místním chybí. To se mimo jiné projevuje i do zblbnutí opakovanou mantrou „veStrakonicíchsenicneděje“, která po desítky let patří do slovníku nejpoužívanějších frá-

Takže vítejte ve Strakonicích. Pokud z toho na vás padla tíseň, nebojte se, pokusím se vás vzápětí přesvědčit, že není všechno jen černé nebo bílé. Že do Strakonic občas stojí za to zajet i jindy, než jednou za dva roky v době konání dudáckého festivalu, že ve městě nežijou ufoni a ani se tu nerodí děti s dudama přirostlýma k rameni. Dá se tu žít celkem v klidu jako kdekoliv jinde, a najde se tu dost lidí, kterým mantra „veStrakonicíchsenicneděje“ leze krkem. Takových, kteří místo kafrání u piva hledají cestu, jak z toho ven. Prostě proto, že je to baví a zajímá. A jenom tak mimochodem a možná nevědomky přitom vytváří novou, autentickou kulturní identitu města, kterou třeba jednou jeho obyvatelé budou moci vzít – na rozdíl od řízené „dudákizace“ – za svou. My se tomu společně se Semtamem můžeme pokusit trochu helfnout. Budeme se snažit, abyste počínaje tímto vydáním v něm našli všechno podstatné, co se ve městě chystá. Budeme plnit program, ale budeme taky chtít, abyste se o tom nejzajímavějším dozvídali podrobněji. Podíváme se i do dalších koutů Strakonicka – do Volyně, Vodňan, Blatné nebo třeba do Nahořan. Přiblížíme vám strakonickou hudební scénu, která žije s ohromnou intenzitou a kupodivu převážně bez dud. Posvítíme si na aktivity neformální skupiny Jsme Strakonice a s nimi propojeného sdružení Sunshine Cabaret, mimo jiné provozovatele open air galerie Artwall Strakonice. Budeme se zabývat veřejným prostorem a možnostmi urbanistického rozvoje města, kterým se detailně věnuje sdružení Oživme si Strakonice. Mrkneme se na místní divadelníky, výtvarníky i literáty. Nakoukneme do ekoporadny při Šmidingerově knihovně, malé, ale neuvěřitelně výkonné jednotky, která má mimo jiné na svědomí i existenci strakonických farmářských trhů nebo environmentálně zaměřený časopis Kompost. S programem nám pomůže rozjíždějící se web zivyregion.cz, kde najdete tohle všechno na jednom místě. Budeme zkrátka společně s vámi bedlivě pozorovat cvrkot. A když nám něco uteče, pošlete to do redakce, nekousne vás. PETR KALAŠ knihovník a promotér nejlepších nejhorších koncertů


FEJETON / JAN FLAŠKA

Návod, jak přestat přemýšlet P

oté, co jsem napsal dva polopatické polopolitické fejetony, mě kamarád požádal, ať teď napíšu něco, co nic neřeší, u čeho se zasměje a nemusí u toho přemýšlet. Přemýšlení mozkem je práce, za kterou je placen, a jemu by se proto hodilo alespoň chvíli nepřemýšlet. Pokud vím, existuje spousta lidí, kteří přemýšlení mozkem vysloveně nenávidí. Jedná se o zvláštní typ jedinců, kteří naplnění svých životů spatřují v tom, že mi zamořují Facebook a e-mail chytrými nápisy, vyvedenými růžovým Comic Sansem nad obrázky srdíček a sluníček a kytiček a kočiček. Tyhle chytré nápisy se většinou týkají lásky, přírody, chudých dětí s čistým srdcem, delfínů a přátelství a nabádají mě, abych i já začal myslet srdíčkem. Když těmhle lidem navrhnete, že se o to pokusíte, jakmile oni pro změnu začnou myslet vlastním mozkem, urazí se a většinou dostanou záchvat zuřivosti, při kterém se samozřejmě nepřestávají usmívat. Někdy mívám strach, aby z toho nedostalo jejich srdíčko infarkt, protože pak už by jim nezbyl žádný orgán, kterým by mohli myslet. Pozor na fejetony bez myšlenky Všem těm lidem, co mi posílají chytré citáty, bych chtěl vzkázat toto: Až bude pokácen poslední strom a otrávena poslední řeka, zjistíte, že zatímco jste vodnatýma očima zírali do obrazovky a posílali si mezi sebou cizí chytré myšlenky, někdo pokácel poslední strom a otrávil poslední řeku. Pak existují lidé, kteří třeba ani nepřemýšlejí výhradně srdíčkem, ale jejich mozek jim vynechává v jakýchsi občasných záchvatech. K takto postiženým patří například: • lidé, kteří volí komunisty, Zemanovce, Dělnickou stranu a Bobošíkovou • lidé, kteří přeposílají úplně všem lidem na světě maily o recyklovaném mléce, nemocných dětech, falešných mailech a opravdických výhrách • lidé, kteří si kupují výrobky na základě reklam, které dávají v televizi Nova uprostřed filmů Zdeňka Trošky, o kterých četli v Blesku • lidé, kteří zaměňují povrchní ironické fejetony bez myšlenky za sociálně-kritické eseje, jejichž autor se hrubě mýlí. Možná ale patříte ke skupině lidí, která má právě opačný problém: mozek vám pracuje i proti vaší vlastní vůli a vy přemýšlíte, kudy chodíte. Přemýšlel jsem, kudy jsem chodil,

abych při tom pro vás vynalezl těchto několik jednoduchých relaxačních protipřemýšlecích technik, které vám pomohou pročistit si mozek: 1. Naplňte dvě plechovky šrouby a připevněte je k uším. Následně nasedněte na traktor a vyrazte mezi brázdy. Nemáte-li traktor a šrouby, nalaďte si Evropu 2, vyjde to nastejno. 2. Jezte zelí. Je zdravé a bohaté na vitamín C a obsahuje vlákninu a kyselinu zelnou. Jezte proto hodně zelí. Zelí. Zelí. Až vám bude zle, jezte další zelí. Bude se vám dělat špatně, budete koulet očima, žaludek se vám bude obracet, zelí vám poleze z uší a váš hltan bude psát protestní dopis ombudsmanovi, ale nesmíte přestat jíst zelí. Po patnácti hlávkách zelí nebudete myslet na nic jiného, než je zelí. Zelí. Zelí. 3. Procházka lesem vám prospěje. Nadechněte se čerstvého vzduchu, zamávejte sojce, potřeste pacičkou divokému praseti, obejměte jezevce. Lehněte si do lesního podrostu, zadívejte se vzhůru k

nebi a spočítejte jehličí na stromě. Dávejte si pozor, abyste se nespletli, jinak byste museli začínat znovu od začátku. 4. Nic nepročistí mozek jako příjemné zábavné odpoledne. Zajděte třeba do cukrárny a dejte si pořádný kopec dobré smetanové zmrzliny a velkou porci šlehačkového dortu a pak ty dobroty řádně zapijte pár korblíky hořkého piva v útulné hospůdce. Klidný den zakončete troškou adrenalinu na centrifuze v zábavním parku. Zaručuji vám, že výše zmíněné relaxační metody dopřejí vašemu mozku alespoň krátkou dovolenou. Mentální odpočinek dodá vašim myšlenkám novou svěžest, originalitu a schopnost uvažovat o věcech v nečekaných souvislostech a bez předsudků. Já třeba po jedné takové relaxaci přišel na to, že je dobře čas od času zamyslet se nejen mozkem, ale i srdíčkem. JAN FLAŠKA autor je přítelem chudých delfínů s čistým srdcem SEMTAM 25

Listopad 2013

25


WHAT TO DO THIS MONTH..

Doporučujeme služba cílená především na začínající kapely, najdete zde i interprety jako Ready Kirken, David Koller či Xindl X. Překážkou není ani pokud je umělec zastupován OSA, jelikož s ní služba spolupracuje. www.vivala.cz RED

Haruki Murakami 1Q84

náboženských fanatiků, nedořešené bolestivé rodinné vztahy a nějakou tu osudovou lásku. A do toho všeho na obloze dva měsíce. Toužíte-li po vzrušujícím, veskrze originálním příběhu, avšak s nespočetnou řadou přesahů i do naší západní kultury, příběhu, který ve vás bude rezonovat ještě dlouho po přečtení, příběhu, který vám nabídne více otázek nežli odpovědí, pak zvolte tuto variaci na orwellovský rok 1984. EVO

Frank Tashlin – Vačice, která se nesmála Miluj svého teroristu „AIR AND NAVAL forces of the United States launched a series of strikes against terrorist facilities...“ Tou větou se před námi otevírá svět strhujícího seriálového thrilleru Homeland (Ve jménu vlasti), jehož první řada odstartovala americkou premiérou na podzim 2011 (v současnosti vysílaná Českou televizí), a která se dočkala už dvou dalších dvanáctidílných pokračování. Kritici nešetřili superlativy, diváci byli okouzleni. Není proto divu, že hned po odvysílání si seriál vysloužil také cenu Emmy za „outstanding drama series“, Zlatý glóbus za nejlepší televizní sérii a hlavní představitelka Clair Danes (např. filmy Romeo + Juliet nebo Terminator 3) cenu za nejlepší herecký výkon. Homeland totiž nabízí až nečekaně atraktivní kinofilmové zpracování, po čertech komplikovanou psychologii postav, strhující dějové zvraty (někdy snad až moc dramatické) a občasná akční intermezza, za která by se nemusela stydět ani navoněná hollywoodská střílečka. Postupně se nám představuje neproniknutelný svět tajných služeb, terorismu, vysoké politiky, spojený s prazvláštní, avšak o to více poutavou, linkou vztahu agentky CIA k bývalému mariňákovi, který se po osmi letech věznění vrátil zpět do vlasti. Asi tušíte, že tentokrát se žádná patri26

SEMTAM 25

Listopad 2013

otická selanka hrát nebude. Naopak, seriál nezvykle kriticky míří do vlastních řad – na povrchní (euro)americké hodnoty, prázdné fráze a neschopnost vyrovnat se se skutečnými hrozbami. Promyšlenou filmařinu rámuje přiléhavá hudba, kvalitní kamera a bravurní herecké výkony. Takže pokud vás už taky nudí nekonečné seriály o stárnoucích adolescentech v upatlaných studiových kulisách a  máte chuť se do něčeho zakousnout, rozhodně vyzkoušejte Homeland. DAW

Fair play je prodávat hudbu fair trade ČESKÁ OBDOBA VE světě proslulého Bandcampu se jmenuje Vivala. Umožňuje komukoliv velmi snadno prodávat svou hudbu či podpořit oblíbeného hudebníka koupí online. Bez účasti třetích stran si kapela sama určí cenu alba či písničky a  z  prodejní částky potom obdrží zhruba 90 %. Po nahrání skladeb do 24 hodin proběhne schvalovací proces a prodej může začít. Abyste nekupovali zajíce v pytli, můžete si skladby nejprve v limitované kvalitě přehrát on-line. Koupit lze jak celé album, tak i jednotlivé skladby. Interpretům můžete rovněž poslat nějaké peníze navíc. I když je

„TAKŽE JESTLI TO uděláte, nedá se vyloučit, že se vám potom budou každodenní výjevy najednou zdát trochu jiné, než obyčejně.“ S touto poznámkou vyšle v úvodu knihy 1Q84 tak trochu jiný taxikář tak trochu jinou románovou hrdinku-vražedkyni na tak trochu jiné schodiště… A zdá se, že je to i spiklenecké pomrknutí autora Haruki Murakamiho, japonské literární hvězdy (jméno v nedávné době skloňované i v souvislosti s Nobelovou cenou), směrem k nám čtenářům. Začtěte se do jeho knih a nic už nebude jako dřív. Od října je u nás k dostání závěrečná Kniha 3 tohoto románu, který patří k fantaskní části Murakamiho tvorby. Na zemi se pomalu, ale nevyhnutelně proplétají cesty sedmnáctileté záhadné krásky, introvertního matematikáře s vášní pro literaturu a ženy s až příliš dokonalou znalostí lidského těla. K tomu připočtěte jeden literární podvod, sektu

VAČICE JE NEJVĚTŠÍ americký vačnatec. S  oblibou se zavěšuje na větev za svůj tlustý ocas a dívá se dolů: „Smála se, když svítilo slunce. Smála se, když svítil měsíc. Smála se, když nesvítilo nic.“ Přesně taková je hrdinka z knihy Vačice, která se nesmála, vydané letos v nakladatelství Baobab. Kdy se ale vlastně přestala smát? Ve chvíli, kdy potkala jediného tvora na světě schopného a zvláštně nadaného ničit krásu a činit nešťastným: člověka. Satira amerického kreslíře Franka Tashlina má ostré hroty. Soucit s vačicí visící hlavou dolů ve městě, v kině či v kabaretu pocítí snad hlavně dospělý čtenář. Pokud je mu blízký černý humor, zároveň se zasměje. Nemůže neocenit geniální Tashlinovu myšlenku, která se točí kolem úsměvu nebohé vačice. Ten v příběhu figuruje jako usvědčující důkaz lidské stupidity i jako základní princip kreslířovy hry. Má něco společného s Exupéryho „nakresli mi beránka“. A tak je možné, že ne každý uvidí. Záměrně volím slovo vidět. Ne náhodou připomíná četba jedné z novinek Baobabu sledování animovaného filmu. Jejich autorem se ostatně stal Tashlin v sedmnácti letech. V příběhu Vačice si nelze nevšimnout ani odkazů k 30. letům 20. století, kdy její autor režíroval animované reklamy. Frank Tashlin napsal a ilustroval celkem tři satirické příběhy pro děti a dospělé. V Baobabu kromě Vačice dosud vyšel ještě Medvěd, který nebyl (2006, 2012). VG


PROGRAM

PÁTEK 15. 11.�������������� 19:00 SaturninkomedieJihočeské divadlo, ČB 19:30 J erguš Oravec Trio (SVK)blues-jazz Galerie M, Milevsko 19:30 C itronheavy metalKulturní dům, Želeč u Tábora 19:30 L aurence Juber (USA)akustická kytaraStřelnice, Tábor 20:00 P  eeni Walli Sound CrewKomix bar, Tábor 21:00 J .A.R.koncertCafé klub Slavie, ČB 21:00 N  o NamekoncertKC Jitka, Jindřichův Hradec / Budějovický Manifest

SOBOTA 16. 11.������������ 8:00-17:00 Aiwa!festival a Art showArt IGY, ČB 18:00 N  oc divadel 2013Jihočeské divadlo, ČB / Budějovický Manifest 18:00 N  oc divadel 2013Divadlo Fráni Šrámka, Písek 19:00 S t. Petersburg Festival Ballet: Labutí jezeroKD Metropol, ČB 19:00 D  en LitvyHudebně literární večer Horká vana, ČB 19:30 N  a návštěvě u NezmarůKoncertní síň Otakara Jeremiáše, ČB 20:00 S odoma Gomora, Řezník + Desade + DJ III Rick Bardohorror core, hip hopBardo, Tábor 21:00 B  rutusrockKD Kovářov 21:00 Č ankišouworld musicHospoda pod Kapličkou, Nahořany

ÚTERÝ 19. 11.�������������� 19:00 O  ndřej Havelka & Melody Makers KD Metropol, ČB 19:00 F ive Star Clarinet Quartetkaple sv. Maří Magdaleny, Jindřichův Hradec 19:30 S pitfire Company Unicorn. Divadlo jednoho herceHorká vana, ČB 19:30 B  uchty a loutkyBarbarela Reloaded, divadloMalé divadlo, ČB 20:00 H  odin RoobdivadloSUD, ČB 20:00 Th  e Pat Travers Band ( CAN), bluesrockHighway 61, ČB 20:30 L es Ejectés ( Francie). KoncertMighty Bar Velbloud, ČB

ČTVRTEK 21. 11.����������� 18:30 H  udba čaruje aneb O tajemství skrytém v tónechKoncertní síň Otakara Jeremiáše, ČB 19:00 M  už sedmi sestererotická groteska Jihočeské divadlo, ČB 18:00 S lampoetry NightSoutěž ve slampoetryHorká vana, ČB

19:00 Z imní Třeboňská nocturna: Eve Quartetsmyčcová hudbaDivadlo J. K.Tyla, Třeboň 19:00 E xpedice AyranBeseda s Veronikou a Honzou VávrovýmiMighty Bar Velbloud, ČB 20:00 V ladimír Václavekhudba, čtení Kavárna U Vavřiny, Písek

PÁTEK 22. 11.�������������� 19:00 K  auza Kafkajednoaktový balet, premiéraJihočeské divadlo, ČB 19:30 T lustý prasetragikomedieMalé divadlo, ČB 20:30 S ilent DiscoMighty Bar Velbloud, ČB

SOBOTA 23. 11.������������ 10:00 J an DrdaHrátky s čertemTěšínské divadlo v KD Metropol, ČB 19:00 K  auza Kafkajednoaktový balet, premiéraJihočeské divadlo, ČB 19:00 T rio MartinůpunkrockKD Dražice u Tábora 19:00 V álka RoseovýchkomedieDivadlo Oskara Nedbala, Tábor 19:30 N  ikolaj KoljadaSlepice, komedie Malé divadlo, ČB 19:30 V ánoční koncert orchestru Václava HybšeKD Metropol, ČB 20:00 B  lbec k večeřikomedieDivadlo U Kapličky, ČB

PONDĚLÍ 25. 11.����������� 19:00 P  ravé polednetragikomedie Jihočeské divadlo, České Budějovice 19:00 4 TETkoncert vokálního uskupeníDK Metropol, ČB 19:30 M  arek Holeček N  ever stop exploring, beseda se známým horolezcemkino Portyč, Písek 19:30 H  ledám milence, zn. spěchá!(Divadlo Artur Praha), komedieKD Soběslav

ÚTERÝ 26. 11.�������������� 18:00 L etem světemKanadaMalý sál Spektrum, Sezimovo Ústí 18:00 N  ádvoří národů Krása. Debata s estetikyHorká vana, ČB 19:00 P  ravé polednetragikomedie Jihočeské divadlo, České Budějovice 19:00 K  oncert sólistů a komorních souborů Konzervatoře Č. Budějovice Koncertní síň Otakara Jeremiáše, ČB 20:30 K  oho vypijou liškyLidmila Kábrtová (Listování)Malé divadlo, České Budějovice

STŘEDA 27. 11.������������ 19:00 S oudné sestry ( Terry Pratchett) Jihočeské divadlo, České Budějovice 19:00 P  ortugalsko Z emě, kde končil svět. Komponovaný večer Jana CempírkaHorká vana, ČB 19:00 K  arel PlíhalDK Metropol, ČB 20:00 K  omixové Jam sessionDj Erorr, StanleyS a ZbyněkKomix bar, Tábor 20:30 R  eggae BashmentMighty Bar Velbloud, ČB

ČTVRTEK 28. 11.����������� 19:00 S oudné sestryfantasy komedie Jihočeské divadlo, České Budějovice 19:00 O  ndřej Ruml A Capella Tour 2013 hosté: Dobrý Večer Quintet a dalšíKoncertní síň Otakara Jeremiáše, ČB 19:00 V ojtěch Vrtiška S kytarou od baroka po 20. století, koncertKoncertní síň Trojice, Písek 19:30 L iterární šleh J áchym TopolHorká vana, ČB 19:30 D  eštivé dny ( Divadlo Ungelt)Divadlo Fráni Šrámka, Písek

PÁTEK 29. 11.�������������� 19:00 O  rfeus v podsvětíoperetaJihočeské divadlo, ČB 19:00 L ubomír Brabec: Kytara v čase staletíkoncertsál Spektrum, Sezimovo Ústí 19:30 V ladimír Merta a Ondřej Fencl KoncertHorká vana, ČB 19:30 G  angsteři z městečka k omedieKD Veselí nad Lužnicí 20:00 B  luesy “předadventní bluesování” Kavárna U Vavřiny, Písek 21:00 T ublatanka T our 30 letKC Jitka, Jindřichův Hradec 24:00 D  J Bankrobber ( Pipes & Pints) Mighty Bar Velbloud, ČB

SOBOTA 30. 11.������������ 16:00 P  avel ŠporclMoje houslové legendy, spoluúčinkuje Petr Jiříkovský (klavír) Koncertní síň Otakara Jeremiáše, ČB 18:00 Š tefan Margita (tenor) a Irina Kondratěnko (klavír)synagogaČeský Krumlov 18:00 V ánoční recitál Leony Machálkové s pianistou Petrem BerkiRytířský sál, Strakonice 19:00 B  ez gravitacebaletní večerDK Metropol, ČB 19:00 Š kola základ životaJihočeské divadlo, ČB 19:00 M  arek Novotný Quintet J azz Meets

Classical Music, part IIKD Metropol, ČB 19:00 A  dventní předvečer s Jiřím Stivínem Egon Schiele Art Centrum, ČK 19:00 A  dventní koncert sboru Sonitus Koncertní síň Trojice, Písek 20:00 I modium, First Class Ticket (SRN), Just for BeingHotel Zlatá Hvězda, Prachatice 20:00 6 . písecký Retroples aneb “ Zlatá šedesátá “KD Jistebnice, Tábor 20:00 Z akázaný ovoce, Zoči voči (Sk), Prague Conspiracy, ExotsKD Jistebnice, Tábor 20:30 M  ovember Night Special: SLAM & HOWIE And The Reserve Men ( Švýcarsko) Mighty Bar Velbloud, České Budějovice

ČTVRTEK 5. 12.������������ 19:30 Š karedá středa aneb teta z Halifaxu (Studio Ypsilon Praha)Divadlo Fráni Šrámka, Písek 19:30 V išňový sad ( Divadlo Na Zábradlí)DK Strakonice

PÁTEK 6. 12.���������������� 20:00 V yvrhells Tour 2013: S.A.S., Inseminační staniceMusic Bar Křemelka, Strakonice

NEDĚLE 8. 12.�������������� 19:00 C igánski DiablikoncertKD Metropol, České Budějovice

ČTVRTEK 12. 12.����������� 19:00 Č eský komorní sbor č lenové operního sboru ND PrahaDivadlo J.K.Tyla, Třeboň

PÁTEK 13. 12.�������������� 19:00 K  abaret Kajbarhudebně literární showHorká vana, ČB 19:00 P  osel z LiptákovaDivadlo Oskara Nedbala, Tábor 19:00 F aces are Fiction + Minute of Fame + At Folsom PrisonHardcore / RockOrion, Tábor 21:00 T echno House LoversKotnov music club, Tábor

SOBOTA 14. 12.������������ 19:00 D  ivadlo J. CimrmanaLijavecDK Milevsko, Písek

Nejste v programu? Chcete být? Chybí vám v něm něco? Posílejte přehledy, náměty a jiné tipy na servis@semtam.net a přidávejte akce do kalendáře na kulturne.com.

SEMTAM 25

Listopad 2013

27



Semtam 25 (2013-11)