Page 1

Odborné informace pro úspěšné zemědělce a veterinární lékaře Březen 2012 | Marec 2012

Moderní výživa zvířat ODBORNÉ INFORMACE ZE SVĚTA V ÝŽIV Y ZVÍŘ AT

Měnící se produkce mléka ve Wisconsinu

– Strana 18

Tepelně upravené obiloviny dělají zázraky

– Strana 38


11 let

zkušeností se Sano systémem jednotné krmné dávky v ČR a SR

„Sano systém jednotné krmné dávky vychází z fyziologických potřeb dojnice pro dosažení dobrého zdraví, úspěšné reprodukce a vysoké celoživotní užitkovosti“

Dr. Peter Gerstädt, 2001 Sano – Moderní výživa zvířat spol. s r. o., Npor. O. Bartoška 15, 344 01 Domažlice Tel.: 379 713 111, Fax: 379 713 112, E-mail: sano@sano.cz, www.sano.cz Sano – Moderná výživa zvierat s. r. o., Dlhé Diely I. 23/a, 841 04 Bratislava Tel.: 02/653 16 570, Fax: 02/654 21 983, E-mail: sano@sano.sk, www.sano.sk


EDITORIAL

Chraňme pozitivní image mléka Je vždy zajímavé sledovat, co se děje na agrárních trzích v zahraničí, protože s odstupem času se řada tamních témat přesune i do České republiky. Na což je třeba být připraven. To, že chování trhu nejvíce ovlivňují nálady a  postoje spotřebitele není nic nového. Sami prvovýrobci v Německu, Dánsku či Holandsku se tedy sami snaží aktivně napomáhat tomu, aby byly jejich produkty v očích konečných spotřebitelů brány jako zdravé a celkově bezproblémové. Obraz spotřebitele, co se produkce mléka nebo chovu prasat týče, je často díky reklamám idylický: zelené louky na kterých se pasou zdravé a „šťastné krávy“. Na druhou stranu se čas od  času v  médiích vedou diskuze na  téma „zabijácké bakterie“ v  potravinách, nebo nadměrného používání antibiotik či hormonů v  živočišné velkovýrobě. To vše může velmi rychle ten spotřebitelův idylický obraz rozbít. Koneckonců hysterii okolo BSE a následné razantní spotřeby hovězího masa máme všichni ještě v živé paměti. Mělo by to být ale i dnes určité memento, aby se situace neopakovala například i s mlékem. Jak vysoká je spotřeba antibiotik při výrobě mléka, k tomu se jen těžko dohledávají přesná čísla. Je třeba naštěstí vycházet z  toho, že v  chovu dojnic se antibiotik používá relativně málo, protože vylévání mléka způsobuje velké ekonomické ztráty. Přesto všechno musí ale výrobci mléka dávat neustále pozor na  to, aby se neztratilo pozitivní image mléka jako důležité potraviny. Proto se musí vše zaměřit na to, aby se používání antibiotik či hormonálních přípravků omezilo na opodstatněné minimum. Tohoto cíle lze dosáhnout jen zlepšením chovatelské praxe a zavedením preventivních opatření jako např. vakcinací, zlepšením podmínek ustájení či zkvalitněním výživy. O těchto krocích je možné hovořit otevřeně a podporovat tak image zemědělství v  očích spotřebitelů, jak ukazuje příklad z  Holandska. Holanďané si již dávno předepsali snížení spotřeby antibiotik o  50 %. Nyní školí mlékárny jako například Friesland Campina své dodavatele ohledně „zodpovědného používání veterinárních přípravků“. To je ze strany spotřebitelů  –  kupujících této mlékárny velmi pozitivně vnímáno. Nepřímo se o totéž snažíme i my za pomoci tohoto časopisu, seminářů, nebo aktivního působení Sano odborných poradců přímo na  podnicích. Jsou to aktivity, na  kterých může chovatel minimálně dvakrát vydělat – zlepšením zdraví se zvýší užitkovost a sníží výrobní náklady a současně se zlepší obraz českých potravin v očích spotřebitelů. Nevidím tedy žádný důvod, proč s  tím nezačít hned. Třeba tím, že se pokusíte informace získané ze Sano časopisu, nebo Sano seminářů co možná nejdříve zavádět do praxe. A v tom jsme Vám připraveni pomoci.

Ing. Jiří Jelínek vedení Sano – Moderní výživa zvířat spol. s r. o.

Z OBSAHU: Ako dorobiť kvalitnú bielkovinovú siláž.. ........ 4 Rybářské závody  z Lesonic se společností SANO.................... 9 Dbejte na kvalitu pitné vody........................ 10 Správný odchov – prevence nemocí u telat.......................... 14 Měnící se produkce mléka ve Wisconsinu.................................. 18 Dojnice reagují citlivě.. ................................ 24 Tradiční zemědělská výroba s titulem Zemědělec roku 2011.. .................. 28 Jesenice 2012.. ........................................... 32 Tepelně upravené obiloviny dělají zázraky.. ............................................ 38 Vznik průjmových onemocnění a obrana proti nim.. ..................................... 44

Další číslo vyjde: Červen/Jún 2012

SANO  – MODERNÍ VÝŽIVA ZVÍŘAT ODBORNÉ INFORMACE ZE SVĚTA VÝŽIVY ZVÍŘAT

Vydavatel/Vydavateľ: Sano – Moderní výživa zvířat spol. s r. o. Npor. O. Bartoška 15, 344 01  Domažlice Tel.: 379 713 111, Fax: zvířat 379 713 112, Sano – Moderní výživa spol. s r. o. sano@ Npor. O.sano.cz  Bartoška www.sano.cz 15, 344 01  Domažlice; Tel.: 379 713 111, Fax: 379 713 112; E-mail: sano@sano.cz, www.sano.cz Sano – Moderná výživa zvierat s. r. o. Dlhé–Diely I. 23/a, 841 04  Bratislava Sano Moderná výživa zvierat s. r. o. Tel.: Diely 02/653 16 570, Fax: Bratislava 02/654 21 983 Dlhé I. 23/a, 841 04 sano www.sano.sk @sano.sk  Fax: Tel.: 02/653 16 570, 02/654 21 983, E-mail: sano@sano.sk, www.sano.sk Redakce: Ing. Jiří Jelínek, Ing. Ján Drevenák, Ing. Petr Navrátil Copyright © 2005 Sano – Moderní výživa zvířat spol. s r. o. Sazba: Jan Nikodím – nioDesign

All rights reserved. Jakékoliv užití částí nebo celku, ze­jména rozmnožování a šíření jakýmkoli způsobem (mechanickým nebo ele­k tron­ickým) i v jiném než českém jazyce bez písem­ného svo­lení redakce je zakázáno.


AKTUALITY

Ako dorobiť kvalitnú bielkovinovú siláž Spoločnosť Sano – Moderná výživa zvierat, s.r.o. usporiadala v  dňoch 6.  a  7.  marca t. r. dvojicu odborných seminárov s názvom „Ako dorobiť kvalitné objemové krmivo“. Nosnú časť tohto článku bude tvoriť vystúpenie nezávislého výživára dr. Ing. Jana Dvořáčka tak, ako ho predniesol na podujatí v Beladiciach.

Žľab čistý ako kuchynský stôl Aj takéto prirovnanie by sa dalo použiť v  súvislosti s prípravou miesta, kam bude navážaná silážovaná hmota. Po mechanickom vyčistení (nejde len o zvyšky starej siláže, ale aj o hlinu, ktorá je pri silážach vždy riziková) sa odporúča použiť aj dezinfekčný prostriedok. Silážny žľab je doslova semeniskom plesní, spór klostrídií (ich eliminácii pomáha čiastočne už aj mechanická očista žľabu). Ako ideálne z  hľadiska účinnosti, ale hlavne manipulácie sa ukazuje obyčajné vápno (účinné najmä proti baktériám a plesniam). To po nariedení vodou treba nechať nejaký čas pôsobiť a tiež si treba uvedomiť, že má alkalickú povahu, takže ho treba nechať „stráviť“, aby nerušilo účinok silážnych organických kyselín vznikajúcich pri procese fermentácie. Toto „tráviace“ obdobie tr vá približne 14 dní. Potom už môže pokojne začať naskladňovanie silážovanej hmoty. Každý silážny žľab by mal mať odtok. Ak sa pýtate či aj v prípade, že naskladňujete hmotu s takým obsahom sušiny (nad 35 %), pri ktorom už nedochádza k odtoku silážnych štiav. Chyba lávky. Odtok vody je v silážnom žľabe potrebný najmä preto, aby sa v ňom nehromadila voda z intenzívnych dažďov. Toto riziko je osobitne veľké pri zapustených silážnych žľaboch. Tu totiž hrozí aj riziko prietoku zrážkovej vody cez bočné panely. Najcitlivejšou časťou silážnej hmoty v žľabe je v prípade zrážok spodná časť, k torá sa môže veľmi ľahko znehodnotiť zhnitím jej obsahu. Ak dôjde k  zatopeniu neodkanalizovaného silážneho žľabu zrážkovou vodou, treba z neho okamžite vyčerpať vodu pomocou fekálnej cisterny. Súčasťou prípravy žľabu na silážovanie je umiestnenie bočnej plachty na panely. Hoci pri tlačení hmoty často dochádza k jej natrhnutiu na niekoľkých miestach, stále zostáva dostatočne veľká neporušená plocha plachty na  to, aby splnila svoju funkciu, t. j. zabrániť prístupu vzduchu do  silážovanej hmoty zboku. Okrem toho má aj ochrannú funkciu pre betónové bočné steny. O tomto probléme hovoril vo svojej prednáške aj poradca spoločnosti Sano Ing. Josef Kocián. Neposlúchajte knihy Keďže k valita v ýslednej siláže je závislá aj od  obsahu živín v rastline, treba sa snažiť o ich ma ximálne hodnoty. Pritom sa však nedá riadiť podľa prežitých odporúčaní. Do porastov treba ísť skôr ako to bý valo z v ykom. Te da do  luce r ny akôr ako v  štádiu butoni z ácie a  do  ďateliny skôr ako na  počiatku k vitnutia , ke ď 1/3 p o r a s tu k vitne. Tr áv y s a o dp o r ú č a lo ko siť z ačiatkom met a nia . Ja n D voř áč e k r adí na  tieto od porúčania zabudnúť a  odporúča orientovať sa podľa v ýšk y porastu (najmä v pr vej kosbe). Porast má veľmi dobré podmienk y pre rast v dôsledku dostatku jarnej

4

Podľa slov pána Dvořáčka sa v ČR používanie granulovaných silážnych inokulantov stáva pomaly prežitkom vlahy a  blí žiaceho sa letného slnovratu. A k budete pri pr vej kosbe čakať na štádium butonizácie, porast dosiahne v ýšku po pás. V prípade prívalového dažďa porast môže poľahnúť a  začať hniť odspodu. Dobré ve getačné štádium je dov te dy, k ým nezačnú žltnúť spodné lístk y na  luc e r ne (strata hmot y). Pora st by sa mal kosiť, keď je priemernému človeku po  kolená. Treba na  tomto tr vať aj napriek v ýhradám agronóma o  malom objeme pokosenej hmoty. My však chceme k valitu. Nav yše skoršia kosba prináša možnosť zv ýšeného počtu kosieb do  roka (spravidla o  jednu). Tu sa síce chy tá za hlavu ekonóm (veď to je ďalšia naf ta a ďalšie náklady nav yše). Intenzívna v ýroba mlieka si však žiada intenzívnu v ýrobu krmív.

Moderní výživa zvířat 2012|01


AKTUALITY

Kosiť s valcovým kondicionériom Rozdiely v  uvoľňovaní vody z  lístkov a  bylí lucerny a  ďateliny treba vyrovnať použitím kondicionéra, ktorý rozdrví byľ tak, že sa z nej voda uvoľňuje intenzívnejšie. Inak by mohlo dôjsť k  situácii, že rýchlejšie zavädajúce lístky s  vysokým obsahom NL) by mohli pri čakaní na  správny obsah sušiny v  byli preschnúť, následne odpadnúť, čím by došlo k rapídnemu zníženiu obsahu NL v zavädnutej hmote (namiesto 23 máte v silážnej hmote len 16 % NL). Manipulácia na pokose – straty S  pokosenou hmotou by sa malo manipulovať čo najmenej. Inak hrozí riziko polámania lístočkov, resp. inkorporácia hliny do silážovanej hmoty. To hrozí práve pri porastoch, ktoré dosahujú výšku po pás. Takúto hmotu je totiž nutné rozhodiť, obrátiť a znova rozhodiť. To predstavuje nielen dodatočné náklady, ale hlavne spomínané riziká kvalitatívneho znehodnotenia silážovanej hmoty. Kosiť treba porasty až po zídení rosy. Najmä v prípade plodín s  nízkym obsahom cukru. Napríklad lucernu by bolo ideálne kosiť večer, keď má obsah cukrov 5-6 %. Avšak v  noci by bolo zavädanie problematické. Navyše cukry v  pokosenej hmote sa cez noc „predýchajú“. V  pokosenej hmote prebiehajú početné biochemické reakcie, ktoré spotrebúvajú rozličné živiny. Z praktického hľadiska treba zvoliť vhodný kompromis: Lucernu je možné kosiť medzi 10 –11 hodinou a ďatelinu (keďže má vyšší obsah cukru už medzi osmou a  devatou hodinou dopoludnia. Podľa rýchlosti zavädania treba prispôsobiť následné pracovné operácie. Prak tické je napríklad po  6 – 8 hodinách nariadkovať pokosenú hmotu (spojiť dva riadky) a následne okamžite ju pozbierať zberacou rezačkou. Obsah sušiny – brať za rezačkou Ako hodnotiť obsah sušiny v pokosenej hmote. Podľa Jana Dvořáčka je ideálne brať zmesné vzorky priamo za rezačkou. Zavädnutú hmotu treba posudzovať podľa hmotnosti „fúry“. Pritom treba vážiť každú vlečku (náves či automobil), ktorý prekročí bránu strediska, kam sa silážovaná hmota naváža. V  prípade veľkých rozdielov (oboma smermi) v hmotnosti fúr je potrebné prijať operatívne opatrenia. Napríklad ak zberáte hmotu v blízkosti lesa, môže mať nižší obsah sušiny, tak treba prestať s jej navážaným až do  momentu, kým nedosiahne žiaduci obsah sušiny. Ak by ste pokračovali v  navážaní príliš vlhkej hmoty, mohli by ste znehodnotiť dokonca celý obsah silážneho žľabu. Ak máte k dispozícii iné porasty na zber, treba sa do nich medzi tým presunúť. Tu však treba podľa vzdialenosti od silážneho žľabu prispôsobiť aj výkon zvoznej linky. Linka by mala by ť nastavená tak, aby pracovníci v  silážnom žľabe stíhali adek vátne utláčať navážanú hmotu. Pri peknom počasí je niekedy lepšie zvoľniť tempo navá žania a  sústrediť sa na  utláčanie hmot y v  žľabe. Najslabším článkom reťaze silážovania v  našich podmienkach je práve utláčanie hmoty „na  jame“. Na  ostatné pracovné operácie už máme v  súčasnosti k dispozícii výkonnú techniku.

Tlačiť, tlačiť, tlačiť Ako sme už spomínali, ide o  najslabší článok procesu silážovania. Preto mu treba venovať adekvátnu pozornosť. Žiaduce anaeróbne prostredie pre baktérie mliečneho k vasenia sa v y t vára v y tláčaním vzduchu z  navážanej hmoty. Úspech tejto pracovnej operácie závisí aj od dĺžky rezanky a obsahu sušiny hmoty. Čím je hmota vlhkejšia tým môže byť rezanka dlhšia (3–5 cm). Naopak, pri nižšom obsahu vody musí by ť rezanka kratšia (0,5–1,0 cm). Pri tlačení do klinu treba dať pozor na to, aby nebol uhol príliš veľký. Inak sa znižuje prítlačná sila utláčacieho mechanizmu (tá smeruje kolmo nadol). Ako utláčací mechanizmus sa v  ostatnom čase ujali najmä závesné zariadenia na  báze kolies železničných vagónov. Pán Dvořáček však už v  jednom moravskom podniku videl po silážnom žľabe pri utláčaní hmoty jazdiť aj vibračný valec. Kedy je hmota dobre utlačená? Skúste po  nej prejsť osobným automobilom. Ak sa nezaborí, práca bola dobre odvedená. Vrchnú časť hmoty treba vždy ošetriť Nie je dobré, ak silážovaná hmota príliš pretŕča cez panely. Malo by to byť maximálne 10 –20 cm. Plnenie jamy „kopcom cez panely“ je zárodkom budúcej straty. To čo do jamy dáte navyše nakoniec aj tak budete musieť vyhodiť (možno nakoniec aj viac ako je „nadkapacita“ žľabu). Vrchnú vrstvu silážovanej hmoty je však v každom prípade potrebné ošetriť. Soľ či čpavok nepova žuje pán Dvořáček za vhodné prostriedky. Najmä v prípade použitia čpavku pri nižšom obsahu sušiny vo vrchnej vrstve hrozí, že znížená kyslosť prostredia dáva šancu na intenzívny rozvoj nežiaducim klostrídiám. Okrem kyseliny mravčej, octovej či propiónovej (antimikrobiálny účinok) je možné na ošetrenie vrchnej vrstvy použiť aj benzoany či sorbany (pôsobia proti plesniam a kvasinkám, proti nim pomáha aj vytesnenie vzduchu). Ošetrenie vrchnej časti silážovanej hmoty by malo prebehnúť v 2–3 vrstvách s hrúbkou 10 cm. Pre prikr y tie silá žovanej hmot y je už dnes samo zrejmosťou dvojica plachiet. Pán Dvořáček odporúča, aby vrchná plachta bola biela. Siláže prikryté tmavými plachtami majú tendenciu zahrievať sa. Preto je dôležité sledovať vývoj teploty v silážovanej hmote. Ak dosiahne teplota oproti okoliu rozdiel vyšší ako 10 °C, je zle. Zahrievanie je totiž spojené so stratou živín (najmä rýchlo dostupných cukrov). Tie potom v siláži chýbajú. Intenzívne zahrievanie býva často spojené aj s nedostatočným utlačením hmoty. Z  hľadiska prikrytia silážnej plachty je podľa pána Dvořáčka vhodná aj technológia panelov, ktoré dokážu hmotu ešte viac utlačiť (čím vlastne odhalí rezervy v utlačení hmoty). Navyše hmota po ich odstránení vykazuje väčšinou minimálne straty. Osvedčili sa aj tzv. hutné gumy, ktoré sa do  poľnohospodárskych podnikov vozia z Ostravska. Treba si však veľmi dobre zorganizovať ich oberanie zo silážneho žľabu (panelov i gúm). Konzervanty – istota riadeného procesu Neriadená fermentácia epifytnou mikroflórou máva

5


AKTUALITY

okrem iného za  dôsledok zníženie stráviteľnosti živín. Preto je vhodnejšie používať inokulanty na báze baktérií mliečneho k vasenia. Kultúrne kmene týchto bak térií vytvárajú z  90 % ľavotočivú kyselinu mliečnu. Divoké kmene naopak vytvárajú len 50 % tejto žiaducej formy kyseliny mliečnej. Prečo je dôležité, aby bola v  siláži ľavotočivá k yselina mliečna? Tá je totiž žiaduca pre vyššie organizmy (napr. baktériám je to v podstate jedno). Vyššiu účinnosť ako lak tobacily má pri „výrobe“ ľavotočivej kyseliny Enterococcus faecium (95 %). Enterococcus je vlastne prvou baktériou, ktorá spôsobuje okysľovanie silážovanej hmoty (laktobacily nastupujú až po  ňom). Krava síce vie zužitkovať vaj pravotočivú

6

kyselinu mliečnu, na jej vylúčenie však potrebuje až tri molekuly ADP (adenozíntrifosfátu), čím sa stáva táto reakcia energeticky veľmi náročnou. Pri pokusoch pána Dvořáčka s doc. Skácelom z Masarykovej univerzity v Brne bol pri pokusoch s  kultúrnymi kmeňmi laktobacilov v  bielkovinových silážach dosiahnutý 85 %-ný podiel ľavotočivej kyseliny mliečnej, kým bez konzervantov bol pomer vzniknutej ľavo- a pravotočivej kyseliny mliečnej 50 : 50. Inokula nt y vš ak p re svoje fungova nie p otre bujú adekvátny obsah sušiny v  hmote (takáto hmota sa aj nadmerne zahrieva). V prípade, že nám „ušla sušina“ je na  zvlhčenie hmoty možné použiť napríklad izotonický

Moderní výživa zvířat 2012|01


AKTUALITY

roztok (1–2 % soli), srvátku (sladkú i kyslú) či melasovú vodu (nie viac ako 2–3 kg/t). V prípade použitia srvátky je pozitívom aj jej lepivosť, ktorá zlepšuje utlačiteľnosť takejto hmoty. Používanie čistých probiotík klesá Z  výskumu, ktor ý sa robil na  Mendelovej lesnickej a zemědělskej univerzite v Brne vyplýva práve toto zistenie. Naopak, rastie spotreba kombinovaných prípravkov obsahujúcich baktérie mliečneho kvasenia, benzoany a sorbany. V Európe, hlavne kontinentálnej, sa začínajú čoraz viac objavovať problémy s plesňami a kvasinkami. Podiel plesní v epifytnej mikroflóre vzrástol za ostatných 50 rokov z 5–6 na 25 % a pri kvasinkách došlo za rovnaké obdobie k nárastu z 3–5 na 15 %. Používanie chemických konzervantov zostáva na približne rovnakej úrovni. Objavujú sa aj nové prípravky na báze dusitanov a dusičnanov. Tie však Jan Dvořáček považuje skôr za  módnu vlnu ako za  reálnu alternatívu súčasných konzer vačných prípravkov. Predpokladá, že ich používanie bude spojené s  istými zdravotnými a výživovými obmedzeniami. Rýchle prekvasenie – zbraň proti klostrídiám Pre úspech silážovania je potrebné rýchle naštartovanie okysľovania hmoty (ako sme už spomenuli o to sa stará v  prvej fáze najmä Entercoccus faecium). Rýchle okyslenie je dôležité najmä pre elimináciu klostrídií. Tie majú totiž radšej neutrálne až mierne alkalické prostredie. Adekvátne utlačenie proti klostrídiám neúčinkujem (sú to tiež anaeróby), problémom pre ne je skôr nedostatok vody (t. j. vyšší obsah sušiny). Stačí sa dostať nad hodnotu 30 %. Preto je kritické, ak do  jamy naveziete 3–4 fúr y mokrej hmoty. To je pre ne voda na  mlyn. Vlhká hmota tiež sa horšie okysľuje. Podobnou výhodou pre klostrídie môže byť aj dažďová voda v silážovanej hmote. Tá vzlína smerom nahor, zriedia sa kyseliny – „otupí“ sa pH. Zriedená hmota (často až z  18 %-ným obsahom sušiny prebudí klostrídie a dochádza k rozkladu hmoty. Hmota doslova hnije. Chemická konzervácia Používanie kyselín síce uchová v  silážovanej hmote viac cukrov ako v  prípade použitia biologických, resp. kombinovaných prípravkov, je to však značne nákladná metóda. Cukry musia byť totiž zastabilizované, takže je nutné používať pomerne vysoké dávky konzervačných kyselín (4–5 l/t hmoty). Nižšie dávky (2 l/t hmoty) nemajú taký účinok a  dochádza k  odbúraniu žiaducich cukrov vo vyfermentovanej hmote. Kyseliny sú veľmi náročné na  aplikáciu. Pôsobia len v  mieste aplikácie. Hoci ani baktérie nie sú schopné nejakého veľkého pohybu, v prípade rozvoja kolónie sa laktobacily dokážu „posunúť“ až o 1,5 cm oproti pôvodnej pozícii.

VÍCE MLÉKA, LEPŠÍ ZDRAVÍ A REPRODUKCE!

Jedinečná kombinace Baktérie mléčného kvašení Podpora mléčného kvašení s rychlým poklesem hodnoty pH Vyšší hodnota krmiva Lepší stravitelnost a vyšší příjem siláže

+

Kombinace kyselin Konzervování pomocí chemických kyselin Účinné proti kvasinkám a plísním*) Lepší stabilita siláže, účinné proti následnému zahřátí a druhotné fermentaci

Granulovaný inokulant – viac problémov ako pozitív podľa slov pána Dvořáčka sa v  ČR používanie granulovaných silá žnych inokulantov stáva pomaly pre žitkom. Z  praktického hľadiska je ich použitie spojené z  užším rozpätím obsahu sušiny v  silážovanej hmote

7


AKTUALITY

(max. do  30 –32 %). Problémom je tiež pomalší nástup okysľovania fermentovanej hmoty ako v prípade tekutých prostriedkov (keďže sa nemusia rozpúšťať ), čo je v  zásadnom rozpore s požiadavkami na riadenú fermentáciu krmovín. Pán Dvořáček však striktne neodmieta granulované silážne inokulanty. Odporúča však, aby spolu s  nimi bol do  silážovanej hmoty dávkované aj zdroj energie (napr. glukóza), aby sa proces fermentácie r ýchlejšie naštartoval. Sám má pozitívne skúsenosti s používaním kombinácie granulovaného prípravku s jačmenným šrotom (20 –30 kg/t hmoty) a enzýmom amyláza. Pri použití granulovanej formy inokulantu je nebezpečenstvo, že ak baktéria mliečneho kvasenia „nevypadne“ z  granulky, môže sa dostať do  bachora kravy, kde sa v  podstate prebudí a  usídli narvalo. Dôsledkom tohto stavu je pravidelne sa opakujúca acidóza (v  dôsledku tvorby kyseliny mliečnej), ktorá je v podstate nevyliečiteľná. Podobné nebezpečenstvo hrozí v  tomto prípade aj pri predčasnom otvorení silážneho žľabu.

sušiny na hranici 40 % a všetko prebehne bez problémov, stále budeme mať vysoký obsah kyselín vo vyfermentovanej hmote (hoci zrejme nižší ako v prípade nižšieho obsahu sušiny). Nižší obsah kyselín však môže ísť aj na  vrub slabšieho utlačenia hmoty s  vyšším obsahom sušiny, ktoré býva veľmi často spojené s rozvojom hetefermentatívneho mliečneho kvasenia, pri ktorom vzniká aj kyselina octová. Tak vznikajú aj vyššie straty živín, čo spôsobuje aj nižšiu kyslosť výslednej siláže. Kyslosť je však všeobecným problémom súčasnosti celý produkčný systém bojuje s týmto fenoménom (počínajúc pôdou, cez rastliny, krmivá až po hospodárske zvieratá). Aj v ľudskej populácii je čoraz väčší problém s prekyslením organizmu. Preto by podľa pána Dvořáčka mali namiesto vysokých dávok acidogénych potravín (napr. mäso a zemiaky) jesť viac alkalogénnych zdrojov živín (ovocie, zelenina). Pri dojniciach vznikajú často acidózy nie z  toho, že mali v  zmesnej kŕmnej dávke (ZKD) nedostatok vlákniny, ale z  toho, že siláže, ktoré sú súčasťou v ZKD majú zvýšenú kyslosť.

Prekyslené siláže – problém súčasnosti Napriek tomu, že porasty zberáme v  živinovo ideálnej fáze (mladé) a  fermentačný proces prebehol podľa všetkých pravidiel sa v  ostatnom čase stáva, že čoraz viac siláží má vysoký obsah kyselín. Tu ide proti sebe v ýživárske a  fermentačné poňatie problému. Kyslosť vodného výluhu takýchto siláži je značne vysoká a kravy nedokážu z nich namiešané krmivo adekvátne pufrovať. Ani používané systémy „externej“ pufrácie kyslosti tu už totiž nezaberajú. Ako sa to dá riešiť? Ako príklad môžu poslúžiť krajiny, kde sa silážovaná hmota ošetruje kyselinami (napr. Fínsko, Švédsko). Na pufrovanie používajú buď alkalage alebo lúhované obilie. Aj u nás sa zrejme budeme musieť vrátiť k  týmto alternatívnym formám spracovania obilia. Keď že v ýroba alkalage je drahá a technicky náročná, pán Dvořáček odporúča použiť lúhovanie obilia. ZD Brtnice na Vysočine úspešne používa lúhovaný jačmeň, ktorého výživná hodnota v  dôsledku „natrávenia“ lúhom je vyššia ako v  prirodzenej forme. Po  týždňovej expozícii lúhom sodným totiž dochádza k  narušeniu ligno-celulózového komplexu zrna a  takto upravený jačmeň má aj vyššiu stráviteľnosť bez nutnosti jeho ďalšej mechanickej úpravy. Aplikácia lúhu je jednoduchá. Granulovaná forma tejto žieraviny na nasype na obilie a zaleje sa vodou. Hmota sa zakryje napokon plachtou. Ako sme už spomínali, pre dostatočný účinok lúhu stačí jeho týždňové pôsobenie na jačmeň. Ďalšou možnosťou je použitie močoviny a  slamy do  kŕmnej zmesnej dávk y dojníc. Tu však treba dať pozor na to, aby mali dojnice k dispozícii dostatok ľahko dostupnej energie, ak sa nestíha v  bachore viazať uvoľnený čpavok, dochádza k nadmernému zaťažovaniu pečene dojníc. Niektorí výživári spájajú proces nadmerného okysľovania bielkovinových siláží s tým, že pri ich výrobe pracujeme s nízkym obsahom sušiny. Hovoria, že ak by sme sa pohybovali v intervale 35–40 % obsahu sušiny, siláže by neboli až tak prekyslené. Pán Dvořáček však oponuje týmto tvrdeniam. Ak by sme aj mali pri fermentácii obsah

Kyselina maslová škodí… Nadmerná tvorba kyseliny maslovej v dôsledku rozvoja klostrídií nie je problémom preto, že by bola jedovatá. Veď nakoniec kyselina maslová sa tvorí aj v  bachore kravy. Problémom je fakt, že pri jej tvorbe počas fermentácie dochádza a ž k  21 %-ným stratám energie (tvorba kyseliny mliečnej oberá siláž len o 4 % energie). Okrem strát energie je vo výslednej siláží nižší obsah živín a organická hmota takejto má aj nižšiu stráviteľnosť. Sacharolytická činnosť klostrídií nie je tak nebezpečná ako ich proteolytická aktivita. Pri nej vznikajú okrem iného aj tzv. mŕ tvolné jedy, ktoré nadmerne zaťažujú pečeň dojnice. Nebezpečenstvo je o to väčšie, že s používaním systému zmesných kŕmnych dávok kravy nemôžu separovať takéto krmivo zo zmesi (kedysi ho jednoducho nechali v žľabe). Ďalšie informácie z odborného seminára spoločnosti Sano prinesieme v júnovom vydaní Sano magazínu.

8

Spracoval Marián Dukes, Slovenský CHOV

Najlepšia siláž roku 2012: V závere podujatia vyhlásila spoločnosť Sano súťaž o najlepšiu siláž (osobitne pre bielkovinové a sacharidové siláže) zakonzervovanú Labacsilom. Najlepšia trojica bude ocenená finančnými odmenami vo výške 500, 300 a 150 €. Bližšie podmienky súťaže sú dostupné u predajcov spoločnosti Sano.

Moderní výživa zvířat 2012|01


AKTUALITY

Rybářské závody

 z Lesonic se společností SANO K napsání tohoto článku mě přivedla myšlenka poděkovat za dlouholetou spolupráci se společností Sano.

Jsme malý podnik o 900 ha orné půdy. Máme uzavřený chov s 340 prasnicemi a odchovem chovných prasniček genetiky TOPIGS. Nabízíme prasničky F1 a díky zvýšenému odchovu prodáváme i přebytky selat. Pro velký zájem o  naše kvalitní selata a  prasničky TOPIGS plánujeme letos navýšit stavy prasnic na  400 ks. Využíváme kompletní systém výživy a poradenství firmy SANO. AGRO družstvo Petrovice hospodaří v  zemědělské oblasti Znojemska, nedaleko Moravského Krumlova. Zhruba na polovině výměry pěstujeme sladovnický ječmen a ozimou pšenici, dále pak řepku olejnou, cukrovou řepu, slunečnici, hrách a  kukuřici na  zrno. Velká část obilovin je určena pro krmné účely, směsi si podnik vyrábí sám ve stacionární míchárně krmiv. Díky nevyrovnaným srážkovým úhrnům ve této oblasti, je výnos z  rostlinné výroby každý rok nepředvídatelný. I když cena obilovin byla za poslední roky vysoká, zachovali jsme krmný fond potřebný k produkci chovu prasat a  navazujeme tak na  tradici chovu prasat, která sahá na  farmě Kadov až do  roku 1953, kdy zde vznikl první produkční chov prasat na Znojemsku. Věřím, že i nadále bude chov prasat oborem přinášejícím nejen finance, ale i radost z dobře vykonané práce. V  této souvislosti bych rád poděkoval zaměstnancům firmy Sano za trpělivou spolupráci nejen v oblasti výživy, ale i podporou akcí ve volném čase. V říjnu loňského roku jsme pořádali rybářské závody pro místní děti a dospělé rybáře, který nám pomohla firma Sano sponzorovat. Je chvály hodné, že se dají spojit pracovní povinnosti s  možností ak tivního odpočinku. Podle radosti dětí bylo vidět, že se tento den vydařil. Někdy je nutné v dnešní stresové době vysadit tempo a věnovat se odpočinku. Rybářské závody se konaly na rybníku v Lesonicích, kam jsme pro tyto účely vysadili 100 kg tržních kaprů o délce od 40 do 55cm. Závodu se zúčastnilo 25 rybářů. Ulovilo se 33 kusů ryb. Vítězem se stal Ondřej Čapek, na druhém místě se umístil Bohumil Probošt a třetí skončil Michal Fojtík. V dětské kategorii vyhrál nadějný rybář Jakub Šibral, druhá byla Patrície Křivánková a na třetím místě skončili všichni ostatní mladí rybáři. Největší rybu ulovil Bohumil Probošt. Je i  našim nejstarším členem. K občerstvení byla připravena výborná pečená makrela. Po skončení závodů proběhla tombola o věcné ceny.

S poděkováním za AGRO družstvo Petrovice hlavní zootechnik a místopředseda Pavel Herman

9


CHOV A VÝŽIVA SKOTU

Správný odchov – prevence nemocí u telat

Životně důležité protilátky získávají až po narození z mleziva a proto kvalitní kolostrum je nejlepší a nejúčinnější vakcínou pro tele Telata přichází na  svět bez fungujícího ochranného systému. Životně důležité protilátky získávají až po  narození z  mleziva a  proto kvalitní kolostrum je nejlepší a nejúčinnější vakcínou pro tele. Antigeny z mleziva tvoří imunitu pro prvních osm týdnů. Výborně, a  máme zdravá telata s  dokonalou ochranou a  imunitou. Kdepak, to je pouze jedeno z  opatření a zlehčování tak důležitého období by nebylo na místě. Proto pokud chceme mít dojnice s  vysokou produkcí mléka minimálně 35 000 l za život a jelikož opakování je matkou moudrosti, shrneme si konkrétní opatření, která nás k chovatelskému cíli přivedou. 1. Prvotní ošetření a napojení kolostrem Tele po  příchodu na  svět vyžaduje pomoc lidských rukou, o  tom není pochyb. Je mokré, vysílené a  potřebuje čas na zotavení. Jak tedy nakládat s novorozeným teletem?

10

Bylo zjištěno, že na  předním místě příčin v ýsk y tu infekcí u telat je vlhkost, vysoká koncentrace plynů, patogenních zárodků a kontakt se staršími zvířaty. Nemoci jsou příčinou až 80 % ztrát u telat. A teď se dostáváme konkrétně k  tomu jak bychom měli všechna nebezpečí eliminovat. Narodit by se mělo do čistého prostředí na porodně s nízkým infekčním tlakem, aby do organismu nevnikaly škodlivé plyny a choroboplodné zárodky. Častým zdrojem nákazy a příčinou průjmů bývá i kráva. Je potřeba vydezinfikovat pečlivě pupeční pahýl a mokré tele ihned vysušit. Můžeme ho omýt v  teplé vodě a  osušit fénem, ale to by asi v  provozních podmínkách dost dobře nefungovalo. K prokrvení a vysušení bohatě postačí suchá sláma. Suchý kožich teleti slouží jako ideální neopren, mokrý a slepený však nikoliv. Nutno napojit kolostrem – nápojem prvního kontaktu. Období mlezivové výživy trvá 3–4 dny. Časté napájení

Moderní výživa zvířat 2012|01


CHOV A VÝŽIVA SKOTU

je důležité, protože střevní stěna novorozeného telete je ještě dobře propustná a  mohou přes ni prostupovat účinné, ochranné látky a imunitní protilátky. V každé další hodině se stěna uzavírá a  propustnost rapidně klesá. Snižuje se i obsah protilátek v mlezivu při každém dalším dojení. Není kolostrum jako kolostrum! Mlezivo krmeno do 20 min. = 100 000 bakterií do 40 min. = 200 000 bakterií do 60 min. = 400 000 b akterií – životu nebezpečné Valitu mleziva si můžeme zjistit pomocí colostrometru (dobrá hustota je více než 1 050, hodnota menší než 1 035 je nevyhovující ). PŘEHLED ZÁSOBENÍ TELAT MLEZIVEM f f 2 litry v první hodině života f f 2 litry v průběhu dalších 6 –8 hodin f f 2 litry v průběhu dalších 6 hodin f f M nožství mleziva první života: 15 % tělesné hmotnosti telete. Co ovlivňuje kvalitu mleziva? A jak toho docílit? Pohoda, výživa a kondiční stav zvířete před otelením, včasný přechod na zaprahnutí v délce osm týdnů. Jsme opět ve stáji ve večerních hodinách, do ranního dojení daleko. Ani to nemůže chovatele nijak zvlášť zaskočit, protože mají dostatečnou zásobou mraženého kolostra od  krav na  druhé (třetí ) a  v yšších lak tacích. Pokud tomu tak není a  tele pije pouze od  matky, nedostane do sebe tolik obraných látek jako při napojení ošetřovatelkou. Nejjednodušší kontrola správnosti napojení je jedenkrát měsíčně udělat v laboratoři vyšetření krve sajících telat na úroveň celkové bílkoviny (u telat starých 2–5dní ).

Hodnoty 55 a vyšší svědčí o dostatečné pasivní imunitě u vyšetřovaných telat, hodnoty < 55 můžou být pro tele smrtelné.

Vz hledem k  t omu, že mlez ivo m atek čast o neobsahuje dostatek imunoglobulinů a  protilátek proti E. Coli, Rota Coronavirům, klostridiím apod., tak do pr vních 1–2 litrů mleziva přidáme na jeho obohacení Cotosan ® .

Z hlediska prevence průjmu, který se obvykle objeví na  2–3 den po  narození, je pro střevo telete pozitivní podání živého jogurtu (tři polévkové lžíce), dávka může být i vyšší, tím nic nepokazíme. Jogur t obsahuje pro střevo telete miliardy živ ých a užitečných bakterií regulující jeho trávení. Střevo telete je po narození sterilní, jogurtem můžeme osídlování střeva podpořit a pomoci v obranyschopnosti.

Jogur t si můžete připravit i  sami: 1 litr bazénového mléka zahřátého na  38–40 °C smícháme s  pěti polévkovými lžícemi sušeného mléka nebo náhražky, přidáme kelímek (150 g) bílého jogurtu se živými kulturami! Promícháme a  takto připravenou směs uložíme na  noc na teplé místo. Ráno je jogurt hotový a vložením do lednice nám vydrží co nejdéle.

Ani pečlivý chovatelský a  krmivářský managament nechrání před onemocněním na  100 %. Pokud se problém vyskytne a  tele průjmuje, cílem ošetřování je vyrovnat ztráty tekutin. Životním ohrožením jsou v  první řadě následky a  nikoliv příčiny průjmu. Jednoduchými

Telata je nutno co možná nejdříve přesunout do prostředí s nízkým tlakem choroboplodných zárodků

11


CHOV A VÝŽIVA SKOTU

opatřeními již při prvních příznacích řídkých výkalů je nasazení „orálního rehydratačního nápoje“. S terapií proti průjmu se začne včas, dokud má tele ještě sací reflex a vykazuje pocit žízně. Při napájení se ponechává mléko a přidává se elektrolytický nápoj. To jsou nejdůležitější kroky při ošetřování průjmu pro jeho růst a  obranyschopnost. Z  minulosti ještě přetrvávají mylné názory, že samotné mléko zhoršuje průběh průjmu. Není tomu tak, tele je schopné trávit mléko v  množství až 12 % své hmotnosti a  společně s rehydratačním roztokem kompenzuje teleti ztráty tekutin, živin a energie. Proti virům, které jsou spouštěčem průjmů u telat se provádí ochranné očkování matek. Ideální je přemístění v co nejkratší době do připraveného individuálního kotce na čistou a suchou podestýlku. Většinu svého času tráví tele ležením a  dobré nastlání 20–30cm v boudě může být otázkou života a smrti telete. Jeho termoregulace je jiná než u dospělých krav a telata při špatném nastlání můžou hynout z  důvodu podchlazení a náchylnosti k dalším nemocem. Tele nechané u matky po otelení, nedostane do sebe tolik obraných látek jako při napojení ošetřovatelkou. Není radno si zahrávat s  ponecháním telat v  prostředí s vysokým tlakem choroboplodných zárodků. Tele se rodí s  nedostatečně vyvinutými plícemi a  jeho růst a  vývoj trvá ještě do  čtyř týdnů po  narození a  je dokončen až po dvanácti měsících stáří. Při vzniku zánětu průdušek škodlivé metabolity zamezují výměně plynů a ničí je. 2. Výživa na mléčné krmné náhražce Období trvá až do  56 – 62.  dne stáří telete, případně do přesunu na odchovnu. Přechod mlezivové výživy na mléčnou krmnou náhražku je plynulý, bez adaptace. Podmínkou však je přesné dávkování a příprava mléčného nápoje 125 g na 0,875 litr vody = 12,5 % sušiny ml. nápoje. Praxe však bývá jiná. Půl pytle do 100 litrů. Pozor na to, budete na 11 %! Sušina je nosič živin pro tele (cukrů, tuků, bílkovin, vitamínů a minerálů).

Už pokles o 1 % v sušině způsobuje zv ýšenou náchylnost na onemocnění – průjmy, respirační onemocnění apod.

Pokud venkovní teploty jdou pod bod mrazu, výživa se telatům přizpůsobuje. Doporučuje se použít koncentraci vyšší, cca 1 kg náhražky na 6,5–7 litrů vody. Společným jmenovatelem jsou poruchy trávení a následné průjmy. Ošetřovatelky při napájení musí dodržovat doporučené množství mléčné krmné směsi a správnou teplotu vody při rozpouštění. Teplota při ředění má být 50–55 °C, při podávání 40 – 42 °C. Dbát na  důkladné rozmíchání a hygienu krmení, aby nedocházelo hlavně po ukončení mlezivového období k průjmovým onemocněním. Množství nápoje se řídí velikostí a  věkem telete. Pohybuje se v rozmezí od 5–10 l denně, rozdělené do dvou napájení v  pravidelných intervalech. Důvodem je, aby nedocházelo k  hltavému pití velkého množství mléka.

12

,které by se mohlo dostat do  rozvíjejícího se bachoru a  následně se hnilobně rozkládat. Může znamenat pro tele úhyn z důvodu namnožení clostrídií. Průjmy u  telat mohou být způsobeny i  dietetickými chybami, díky špatnému trávení komponentů obsažených v náhražce. Nesprávně zvolená náhražka může být zdrojem antinutričních látek (sojoproteinový koncentrát) a mladé tele ji pak nedokáže účinně trávit, hlavně do věku 21 dní, kdy teprve enzymaticky dozrává. Zastoupení více jak 17 % NL je rovněž špatně. Hrozí totiž nebezpečí vtáhnutí vody do střeva. A co tuk obsažený v náhražce, jde o kvalitní rostlinný olej, nesráží se při rozmíchávání? V případě výskytu průjmového onemocnění můžeme použít jako lék první volby jogurt v  kombinaci s  rehydratačním nápojem. Rehydratační roztok podáváme cca. ½ hodinu po  napojení mlékem v  dávce 2–2,5 l dvakrát denně. Je nutné rehydratovat i v případě, že tele nepije a  to i  s  použitím drenčovací sondy. Mléko při průjmu nevysazujeme a  nezapomínáme kromě toho i  na  podávání vody. Při zhoršeném pití u  telat změříme teplotu, hodnoty 39,8 a  vyšší poukazují na  horečku. Tehdy je už nezbytný bezodkladný zásah veterináře a  zvýšená individuální péče. Včasné odhalení změn v  chování telete, následně započatá léčba a  vaše zvýšená individuální péče vrátí tele co nejdříve do pohody a častokrát i zpátky do života. Jen tehdy se jeho růst a vývoj nezastaví. Nezapomínejte veškerou léčbu i medikaci pečlivě evidovat. Výskyt a možné příčiny průjmů u telat f f bílý, pěnový průjem – E. Coli; f f ž lutý, krvavý průjem u starších telat – Salmonella f f tmavě silně krvavý průjem – kokcidie; f f c ementově tvrdé výkaly – vniknutí mléka do bachoru; f f h len nebo sliznice ve výkalech – poškození střevních klků; f f p růjem v prvních deseti dnech stáří – rotacorona viry. Sanolac Lila Citro Kompletní mléčná krmná směs pro telata se zkrmuje po  mlezivovém období standardně v  poměru 1 : 8, nebo 125 g na  litr vody. Při intenzivním odchovu se množství mléčné krmné směsi zvyuje na 160 g v litru nápoje po dobu 4 týdnů. Teplota rozmíchání 42–45 °C, teplota napájení: 38–40 °C. Sušená syrovátka, sušená syrovátka částečně odcukřená, rostlinný olej rafinovaný, (palmový 80 %, kokosový 20 %), pšeničný lepek hydrolyzovaný,pšeničný škrob, L-lysin monohydrochlorid, premix doplňkových látek+ okyselení mravenčanem vápenatým a  kyselinou citronovou, která působí pozitivně na snížení výskytu mikroorganismů v připravovaném nápoji. Bez antinutričních látek. Doporučení: f f d ávkování Sanolac ® Lila Citro je vždy 125 g/ litr vody (lépe 160 g v litru nápoje, 2 - 5 týden života) f f teplota rozmíchání musí být okolo 55 °C f f teplota napájení by měla být okolo 42 °C

Moderní výživa zvířat 2012|01


CHOV A VÝŽIVA SKOTU

Nepřestává se s podáváním vody! Vždy půl hodiny po ranním a odpoledním krmení je telatům nabídnuta temperovaná voda. V zimě asi po hodině je odstraněna, dříve než by v  chladném počasí zmrzla. Tím se napomáhá hospodaření s tělesnou teplotou. Bez vody se v bachoru neusídlí žádné bakterie a bez nich není možné strávit žádné krmivo jako je seno nebo obiloviny.

KOMPLETNÍ MLÉČNÁ KRMNÁ SMĚS S KYSELINOU CITRÓNOVOU

Potřeba tekutin u telete 40–50 kg Stav telete potřeba tekutin Zdravé 5–6 l Lehký–mírný průjem 8–9 l Silný průjem 10–12 l Startér se podává od  druhého týdne .Obsahuje jak nezby tné bílkovinné komponenty, tak předmíchanou minerální směs a  vitamíny. Stimuluje rozvoj celého trávícího traktu telat. Rychlejší vývoj bachorových papil a  střevních klků zvyšuje intenzitu absorpce živin a  tak podporuje růst a  vývoj telat. Po  tomto způsobu výživy jsou telata dobře připravena k trávení vlákniny a mohou být v krátké době odstavena od mléka. 3. Dezinfekce a doprovodná opatření. Co všechno dezinfikovat abychom eliminovali ztráty u  telat? Před každým naskladněním nového telete je potřeba pravidelně dezinfikovat boudy a  podlážky. Nejlépe po  odsunu telat do  odchovny, po  v yk ydání a  mechanické očistě. Účinně se tím sníží infekční tlak bakterií a  virů v  prostředí. Nastlání v  boudách suchou slámou pravidelně dle potřeby i každý den. Vlhkou slámu z bud odstraňovat a je dobré použít suchou dezinfekci SanoSan ® aby se zamezilo vzlínání vody. Běžně se dodržuje čistota kbelíků a napáječek, ale v případě hromadného onemocnění všechno použité nádobí je potřeba pečlivě dezinfikovat. Z  hlediska prevence je důležité v yměňovat jehly při aplikaci léčiv u  nemocných telat nebo účinně dezinfikovat alkoholem. Zachovávat nutné rozestupy mezi jednotlivýmí boudami aby se sousední telata vzájemně neolizovala. Závěr: „Co závěrem, malou poznámku.“ Chovatelé nezapomínejte Vašim ošetřovatelům připomínat jak pečovat o telata a jak se na ně dívat. Vaše veškeré chovatelské cíle budou marné, pokud od začátku a hned po porodu tele nebude mít péči, podmínky a speciální výživu.

Účinnost Sanolac® Lila Citro: • Kyselina citrónová, mravenčan vápenatý a probiotika potlačují choroboplodné zárodky v trávicím traktu • Vyvážená kombinace vitamínů a biologicky účinných látek podporuje obranyschopnost organismu a posiluje imunitní systém • Zajišťuje rychlý růst a vývoj klků • Vysoce stravitelné rostlinné tuky s bodem tání nižším nežli je tělesná teplota zajišťují optimální zásobení energií • Rychlý růst a tvorba svaloviny je stimulována přídavkem lysinu, vysoce stravitelnou mléčnou bílkovinou a pšeničným proteinovým izolátem (žádná antinutričně působící sojová bílkovina)

Užitek pro vás: • Zdravá telata s optimálním vývojem bachoru • Rychlý růst s vysokými přírůstky • Krátká mléčná fáze s rychlým návykem na objemná krmiva • Nízké náklady na odchov

Ing. Dagmar Tomanovská Sano Domažlice

13


CHOV A VÝŽIVA SKOTU

Měnící se produkce mléka ve Wisconsinu V říjnu se opět uskutečnila studijní cesta jedné skupiny chovatelů skotu a vedla do USA. Wisconsin je pro naše podniky velmi zajímavý, protože se zároveň jedná o  jeden z  vedoucích regionů specializovaných na  produkci mléka v rámci USA.

„Rosendale Dairy Farm“ má gigantické rozměry. Ve dvou separátních stájích po 4 ha se chová celkem 8 000 krav. Takovéto investiční celky jsou sice výjimkou, ale způsobily ve Wisconsinu širokou diskuzi ohledně jejich vlivu na životní prostředí Člensk ý stát Wisconsin na  severu USA je vesměs zemědělsky zaměřený. Ve  Wisconsinu, který má téměř přesně poloviční rozlohu než Německo, žije pouze kolem pěti milionů obyvatel, převážně skandinávského, německého a  polského původu. Přírodní v ýrobní podmínk y jsou s  těmi našimi téměř srovnatelné. Úhrn srážek leží na  úrovni 762 mm za  rok, s  tím, že je nutno připočítat ještě asi 90 cm sněhu. Klima je však ovlivněno více kontinentálně nežli například Šlesvicko-Holštýnsko. V zimě je tam chladněji a v létě tepleji nežli u nás. Rozsah teplot se pohybuje od -32 °C do +33 °C. V roce 1999 byla sedmidenní perioda, při které byla nejvyšší teplota -17 °C. Půda a vodní potrubí promrzly až do hloubky dvou metrů. V hlavních produkčních centrech Wisconsinu je většina

půdy vhodná pro polní výrobu (orná půda), trvalé travní porosty najdeme spíše v severních a západních částech země. Tam se praktikuje do  určité mír y extenzivnější produkce mléka s větším podílem pastvy. V intenzivních regionech na pastvě neuvidíme žádná zvířata, praktikuje se v ýlučně stájov ý způsob chovu. Rostlinná v ýroba se v  těchto regionech omezila na  tři plodiny: kukuřici na siláž, vojtěšku a sojové boby. Intenzivní změna výrobních struktur od roku 1980 Produkce mléka je pod velk ým tlakem na  změnu výrobních struktur (přehled 1). Mezi lety 1987 a  2002 klesla v ýroba mléka ve  Wisconsinu o  12 %. Od  roku 2002 stoupla produkce razantně o  asi 18 % na  téměř

Přehled 1: Změny výrobních struktur producentů mléka ve Wisconsinu Počet krav 1 000 ks 1987 36 924 1 850 1992 30 125 1 650 1997 23 205 1 450 2002 16 764 1 270 2007 14 158 1 250 2011 12 092 1 262 Zdroj: USDA, Wi. Census 1987–2011 Rok

14

Počet podniků

Mléčná produkce Mld.kg 11,2 10,9 10,2 10,0 10,9 11,8

Krav/podnik ks 50,1 54,8 62,5 75,8 88,3 104,4

Užitkovost/krávu kg 6 054 6 606 7 034 7 874 8 720 9 377

Dodávka mléka/ podnik 1 000 kg 303 362 440 597 770 976

Moderní výživa zvířat 2012|01


CHOV A VÝŽIVA SKOTU

Ještě dnes se ve  Wisconsinu chová velká část z  1,26 milionu krav v podnicích s velikostí do 150 ks a s vazným ustájením. Struktura farem se silně mění a současné době 4–5 % podniků ka ždý rok s  produkcí mléka skončí. Vzniká hodně velkých a nových podniků, které staví své farmy stavebnicov ým systémem s  možností další ho růstu. Tak si i rodinné farmy troufnou udělat krok od vazného ustájení směrem k  volným stájím na  400, nebo 800 ks. Další možností jsou formy kooperace, kdy vznikají podniky s  velikostí od  1 500 do  2 500 krav. Intenzivně se diskutuje o  nových investičních výrobních jednotkách se 4 000, nebo dokonce 8 000 kravami. V  poslední době se značně zpřísnilo schvalovací a  povolovací řízení a  na  významu získávají zejména předpisy na  ochranu životního prostředí.

Cord Lilie (vpravo) právě překládá strategie dalšího rozvoje farmy Crave Brothers o kterých informoval Mark Crave (vlevo). Po krizi cen za mléko se intenzivně investovalo ve všech oblastech

Středem zá jmu jsou vždy plány na  za jištění dostatečného přísunu živin a vody.

12 miliard kilogramů. To odpovídá asi čtyřnásobku produkce Šlesvicko-Holštýnska. Mléko produkuje 1,262 milionu krav ve  12 092 podnicích. Z  toho se snadno vypočítá průměrná velikost farmy 104 krav. Průměrná užitkovost činí 9 377 kg mléka a  farma vyprodukuje ca 980 000 kg mléka. Výhodou polohy Wisconsinu je dobrá produkce krmiv, relativně nízké ceny jednotlivých krmných komponentů a krmných směsí, dobrá infrastruktura, nepodceňování státní podpory a  „všeobecná chovatelská kultura“. Ne nadarmo si Wisconsin vypracoval přezdívku „Dairyland“.

Také odpor jinak zemědělství velmi nakloněného obyvatelstva silně vzrostl a  zpomaluje, anebo ve  výjimečných případech dokonce znemožní, stavbu takovýchto gigantick ých stájov ých jednotek. Pro provozovatele je to nová zkušenost, protože v  minulosti byli schopni realizovat své projekty bez velkých výdajů a zdržování. Růst velkých farem je dále ztížen tím, že banky od dob finanční krize vyžadují pro investice daleko vyšší podíl vlastní ho kapitálu. Do  propuknutí krize stačilo 20 %

50 45 44 35 30 25

Srpen

Červenec

Červen

Květen

Duben

Březen

Únor

Leden

2010

2009

2008

2007

2006

2005

2004

2003

2002

2001

2000

1999

1998

1997

1996

15

1995

20

Přehled 2: Vývoj cen za syrové kravské mléko v USA Překlad: US centy za kg mléka, Průměr 2011 = 39,9 centů

15


CHOV A VÝŽIVA SKOTU

Toto je nová odchovna mladého skotu pro cirka 800 ks jalovic na farmě Crave Brothers. Rovněž pro telata byly postaveny nové stáje vlastního kapitálu, nyní je zapotřebí 40 %. Ale přesto všechno se zdá, že se investorům v yplatí investovat do těchto podniků, které můžete sami vidět při průjezdu krajinou. Velké cenové výkyvy na trhu s mlékem Z  přehledu č. 2 je patrné, jak velké je kolísání cen za syrové kravské mléko v USA. Všechna státní opatření a iniciativy farmářů nebyly schopny tomuto kolísání předejít. V dobách nízkých cen za mléko spustila odbytová družstva farmářů takzvaný CWT-program (Cooperative Working Together). Z  ceny za  mléko se v  družstvu organizovaných členů, kteří produkují asi 75 % veškerého mléka ve Wisconsinu, sráželo 0,1 $/kg mléka. Tyto peníze se použily na podporu odbytu mléka a některé podniky to přimělo k tomu, aby výrobu mléka omezily, nebo s ní zcela skončily. Rovněž se vyskytly i případy farem, které skončily i bez těchto peněz. Jak vysoký byl podíl těchto farem, nebylo ale možné vyčíslit. Momentálně dostávají američtí výrobci mléka nejvyšší ceny v  historii. To přirozeně motivuje k  tomu, aby se výroba dál rozšířila. Produkce mléka stoupla v minulých letech o cca 5 % a export mléčných výrobků o 12–14 %. Toto zůstalo zatím bez následků, protože světový trh je v  současné době schopen tato množství odebrat. Američtí farmáři se museli naučit s  těmito výkyvy cen zacházet. V případě velkých investic vyžadují banky, aby si podnik část své produkce zjistil na  burze v  Chicagu. Oproti Evropě je mlékárenský průmysl ve  Wisconsinu velmi roztříštěný. Vedle několika velkých mlékáren je zde dalších asi 200 malých mlékáren, převážně producentů sýra. Dohody mezi farmáři a mlékárnami jsou uzavírány

16

ústně, délky trvání smluv jsou velmi krátké a  změna je možná často už z týdne na týden. Následující reportáže jsou z  podniků, které účastníci exkurze měli možnost v minulých letech navštívit a jsou i tak všeobecně velmi dobře známé. Rosy-Lane Holsteins ve Watertownu Všeobecně známá Rosy-Lane Holsteins Farm se nachází u Watertownu, asi na půl cesty mezi Madisonem a  Milwaukee. Hospodaří na  ní Daphne a  Lloyd Holtermannovi formou kooperace, když v  roce 1999 přijali za  společníka svého původního manažera stáda Tima Strobela z  Německa. Na  farmě se dojí v  současnosti 840 krav a odchovává se 630 kusů mladého skotu a 50 nadějných mladých býků. Mléčná užitkovost je na úrovni asi 13 800 kg mléka se 4,1 % tuku a  3,1 % bí lkoviny. Na Rosy-Lane Holsteins Farm se dojí třikrát denně a částečně se používá BST. Poté, co se v  roce 2008 postavila nová stáj pro asi 400 krav, byla rozší řena dojírna z  2 × 8 na  2 × 12 dojících míst. Na této dojírně se dojí všech 840 krav třikrát denně. Práci na  farmě zvládají tři společníci a  dalších dvacet spolupracovníků. Část spolupracovníků pochází z Mexika, což je typické pro téměř každou větší farmu. Využití pracovních sil je na Rosy-Lane Farm velmi přísně zorganizováno. Proto jsou například rozděleny skupiny krav podle rychlosti podojení. Holtermannovi zareagovali protichůdně a v okamžiku, kdy byly ceny za  mléko nízké, postavili další produkční stáj na  principu příčného větrání pro asi 500 krav. V  této stáji nového typu, který byl vyvinut v  pouštních státech, je možné dosahovat konstantních teplot ve výši

Moderní výživa zvířat 2012|01


CHOV A VÝŽIVA SKOTU

Stádo 200 kusů krav Dan Truttmanna je sedm měsíců v roce na pastvě. Krávy pochází z tříplemenného křížení které je více vhodné pro pastevní využití

Podélná strana nové stáje s příčným větráním na Holtermannově farmě byla osazena 38 velkoobjemovými ventilátory. Nasávaný vzduch je na vstupu možno do stáje ochlazovat za pomoci vodní stěny

maximálně 24 °C. Celá jedna podélná strana je osazena 38 velkoobjemov ými větrák y, k teré ženou vzduch na  přístupu do  stáje přes vodní stěnu kde se zchladí a za pomoci svislých stěn je pak dál veden řadami zvířat. S  ohledem na  vysokou spotřebu energie je ale nejisté, jestli se tento typ stájí bude dále prosazovat. Z  pohledu stavebních poradců  –  účastníků exkurze, je něco podobného v  severoněmeckých poměrech vyloučeno. Holtermannovi věří na  lepší časy pro chovatele krav, na  silné cenové výkyvy si v  minulosti zvykli a  vzali si z nich ponaučení.

Co mu však přináší velké starosti je osidlování ploch v  okolí jeho farmy. Tím, že zatím neexistuje cílené stavební plánování (územní plány), usídluje se čím dál tím více obyvatel z  měst v  této hezké krajině a  tím farmářům ztěžují další růst. Takže úplně bez regulací to také nepůjde. Stádo 200 kusů krav Dan Truttmanna je sedm měsíců v roce na pastvě. Krávy pochází z tříplemenného křížení které je více vhodné pro pastevní využití. Podélná strana nové stáje s příčným větráním na Holtermannově farmě byla osazena 38 velkoobjemov ými ventilátor y. Nasávaný vzduch je na vstupu možno do stáje ochlazovat za pomoci vodní stěny.

Truttmann Dairy v New Glarus New Glarus leží asi 70 km jihozápadně od Madisonu, ve  velmi pěkné kopcovité krajině, která se zdvihá z  jinak rovinaté země. Není divu, že se zde usadili hlavně příchozí ze Švýcarska, kteří založili osadu New Glarus, kde má farmu již od  roku 1899 pátá generace rodiny Truttmann. V  současné době na  ní hospodaří Shelly a Dan Truttmannovi. Mají smíšené stádo 200 krav, které pocházejí z  tříplemenného křížení specielně určeného pro pastevní systémy. Převážnou část z 200 ha výměry farmy tvoří louky a pastviny. Pěstování kukuřice na siláž není s ohledem na kopcovitou krajinu a nebezpečí půdní eroze možné. Užitkovost stáda je na  úrovni 9 000 kg mléka se 4,3 % tuku a 3,4 % bílkoviny. Práci obstarává Dan Truttmann se svou manželkou a  s  pomocí rodičů. Na  večerní dojení je střídavě zaměstnáno pět školáků. Vzhledem k tomu, že se zde využívá „Low-Cost- System“ (systém minimalizace nákladů), byl Dan Truttmann schopen toto období nízkých cen za mléko jen tak tak přečkat. Šetří se na umělých hnojivech, kdy se lépe využívá kejda a  i  podíl jetelů v  pastevních porostech by se měl dále navyšovat. Od biologického (eko) způsobu hospodaření Dan Truttmann opět upustil, protože za  mléko nebylo možné dostat téměř nic navíc. Dalším bodem, kde lze ušetřit, je nízká brakace na úrovni 25 %. Přesto všechno ale Dan Truttmann vidí i to, že pro zajištění budoucnosti bude nutný další růst. Proto přemýšlí o dalším navýšení stavů na 250 krav.

Rodinná farma Larson Acres Podnik Larson Acres je veden jako rodinná kooperace. V současné době na farmě pracuje na různých funkcích 16 osob z pěti příbuzensky propojených rodin (bratři, manželky, synovci) podle schopností a zkušeností. Filosofií rodiny Larson je, aby každý člen rodiny, který si to bude přát, dostal k dispozici jisté pracovní místo. Růst Larson Acres Farm je razantní. Do roku 1998 bylo na původní kmenové farmě chováno 180 ks krav. Ve stejném roce byl položen základ nové farmy dojnic stavbou stáje pro 600 kusů krav. O dva roky později bylo dokončeno navýšení na 1 200 ks krav. V  následujících letech byl podnik konsolidován. V květnu 2009 zde již chovali 1 450 ks krav s průměrnou užitkovostí 12 500 kg mléka, v roce 2011 to bylo již 2 400 ks. Předpokladem pro vysokou užitkovost je zejména dojení třikrát denně a používání růstového hormonu BST (bovinní somatotropní hormon). Vedle šestnácti rodinných příslušníků pracuje na farmě ještě dalších dvacet pět osob. Krmení (kukuřice na siláž, kukuřičné zrno, vojtěška) se pěstuje ve vlastní režii na asi 2 100 ha ploch. V předcházejících letech se postavila nová odchovna mladého skotu, kvůli novým přísnějším předpisům ale mimo hlavní farmu dojnic. Také na  Larson Acres Farm byla postavena 400 metrů dlouhá nová stáj s  příčným větráním. Následně zcela nová odchovna telat se čtyřmi stájemi, kde se odchov provozuje turnusovým systémem (all in, all out). Nejprve

17


CHOV A VÝŽIVA SKOTU

musely být ale splněny nové předpisy ohledně životního prostředí, zejména bilance živin (nitrátová a fosforečná směrnice). Z tohoto důvodu byla postavena za více jak milion dolarů jednotka na separaci kejdy. Toto zařízení je velice nákladné vzhledem k  tomu, že téměř všude ve Wisconsinu se lehací boxy stelou pískem. Tato směs z  moči, výkalů a  písku se pak musí nákladně a  složitě separovat přičemž tekutá fáze je pak coby hnojivo použita dál. Písek se vypere a  je znovu použit na  stlaní. Vyseparované organické látky by chtěli v budoucnu dále prodávat. Separace kejdy nev yžaduje pouze v ysoké investice, ale je spojená rovněž s  v ysok ými denními provozními náklady. Ed Larson, Dairy-Manager Larson Acres Farm si dělá starosti ohledně stále více se zpřísňujících předpisů na ochranu životního prostředí, které nezpůsobují pouze v ysoké vícenáklady, ale především ztěžují další růst podniků. Přesto všechno by se měla postavit „na zelené louce“ naproti té stávající ještě jedna úplně nová produkční stáj pro krávy.

V minulých letech se značně investovalo: f f  dvě nové produkční stáje (2007) po 360 ustájovacích místech; f f  nové stáje pro telata a odchov jalovic (2007), cirka 800 míst; f f  nový sklad siláží (2008) s deseti průjezdnými jámami, po 3 500 m³; f f  nová výrobna sýrů (2001), rozšíření 2005 a 2009; f f  nová budova dílny, kancelář a sociální zařízení (2010). Jako poslední byla v roce 2006 postavena bioplynová stanice, která byla dále rozší řena v  roce 2009. V  bioplynové stanici se zpracovává veškerá vyprodukovaná kejda z celého podniku. Na farmě se dále využívá také odpadní teplo. Kejda se separuje a využívá k nastýlání boxů. I zde je možno mluvit o trendu, protože celá řada velkých farem bioplynovou stanici provozuje, nebo ji plánuje. Velká poptávka je po německých technologiích a  na  World Dairy Expo bylo možno vidět hodně vystavovatelů z Německa.

Crave Brothers ve Waterloo Známá farma je stále vedena čtyřmi bratry Charlesem, Georgem, Tomem a  Markem Crave a  jejich rodinami. Vedle 20 pracovníků zaměstnaných na  plný úvazek je na farmě řada pracovních sil na částečný úvazek. V  říjnu 2011 zde bylo chováno 1 124 ks krav, užitkovost z kontroly mléčné užitkovosti byla 13 718 kg mléka (3,44 % tuku/ 3,02 % bílkovin).

Redakčně kráceno BAUERNBLATT, 7.leden 2012, str. 39–42 Autor a fotky: Johannes Thomsen Agrární komora SH

MLÉČNÁ FARMA ROKU 2012 ODBORNÝ PROGRAM

8.00 hodin – Registrace a občerstvení 9.00 hodin – Zahájení programu Vývoj reformy SZP na období 2014 - 2020 Aktuální situace v sektoru výroby mléka Praktické použití Milk Profit Dat Výroba a zpracování mléka v rámci Agrofertu 11.00 hodin – Přestávka Vliv výživy na vývoj mléčné žlázy Využití přirozených obranných mechanismů vemene v boji proti mastitidám Vliv minerální výživy na kvalitu mléka Vyhlášení vítězů soutěže Mléčná farma roku 2012 14.00 hodin – Oběd

PFI-2012.01.014

Inzerát 200 x 120 mm 18 VAR. 1

A R M A RO K ÁF U

ML

10. 5. 2012 Kulturní dům Větrný Jeníko v Větrný Jeníko v 198

JIŽ 5. ROČNÍK

Ing. Bohumil Belada, Agrární komora ČR Ing. Zdeněk Houška, MHD Jih MVDr. Petr Urban, ČMSCH, a.s. Jindřich Macháček, Agrofert Holding a.s. Ing. Jiří Jelínek, SANO - Moderní výživa zvířat spol. s.r.o. Jana Jelínková, Eurofarm Systems s.r.o. Ing. Tomáš Berka, Alltechnology C.Z., s.r.o. Ing. Růžena Seydlová, Milcom a.s.

Přihlásit na seminář se můžete na www.mlecnafarma.cz nebo telefonicky u paní Lenky Kropáčové na čísle +420 283 004 314 do 30.4.2012 Vyhlašovatel soutěže:

N

12 20

Vážená paní, vážený pane, srdečně si Vás dovolujeme pozvat na odborný seminář při příležitosti vyhlášení vítězů soutěže

ÉČ

POZVÁNKA

Generální partner:

Partneři:

Zajímá vás, jak produkovat kvalitní mléko? Přihlašte se ZDE Mediální partner:

Soutěž podporují:

Moderní výživa zvířat 2012|01


Více mléka s Mipro® Promyšlené doplnění kompletní krmné dávky TMR

n Jeden produkt pro každou fázi produkčního cyklu. n Na sebe navzájem sladěný koncept výživy. n Pro dojnice zaprahlé a v laktaci.

n Vzájemná synchronizace živin. n Podpora bachorových funkcí. n Profylaxe ulehnutí po porodu. n Eliminace poporodních komplikací. n Zvýšení dojivosti a bílkoviny v mléce.


CHOV A VÝŽIVA SKOTU

Dojnice reagují citlivě Přestože mezi všemi odborníky panuje jednota v tom, že by vždy a za každých okolností mělo mít každé zvíře k dispozici lehací box, asi každému z chovatelů se již „povedlo“ stáje jednou, nebo i vícekrát přeplnit. Přitom je třeba vždy rozlišovat, jestli je naplněnost „pouze“ 102%, nebo 110%. A jistě to bude mít různé důsledky, jestli se to stane ve staré stáji se stísněnými podmínkami, nebo v novostavbě se širokými chodbami.

Kdo chce mít u svého stáda vysokou užitkovost, zdraví i reprodukci, musí zajistit, aby každá kráva měla k dispozici své místo u žlabu i svůj lehací box Přeplněné stáje – no a co? To, proč se boxové stáje přeplňují, je snaha rozdělit fixní náklady na stáj rozdělit na větší počet krav a tím je snížit. To jsou ale dětské počty: z  dlouhodobého hlediska se v přeplněných stájích objevují problémy, které tuto finanční výhodu zničí. Často se pokládá otázka, jestli je to skutečně tak důležité, aby každá kráva měla k dispozici své místo u žlabu a svůj lehací box. Krávy mají přeci celý den na to, aby mohly žrát, a mohou se vystřídat, vždyť stejně všechny krávy nikdy neleží a nežerou současně. Celé je to umocněno zejména v letních měsících s častým výskytem teplotních stresů. V  přeplněných stájích je podstatně vyšší produkce stájových plynů, tepla atd., což klade zvýšené nároky na  dobré odvětrávání stájí a přívod čerstvého vzduchu ke zvířatům. Kráva je stádové zví ře – žádný směnový pracovník A  právě zde leží ten zlomový bod: kráva není žádný směnový pracovník, ale od  přírody stádové zví ře. To znamená, že chce dělat to, co právě dělají ostatní členky

20

stáda. Samozřejmě ne na 100 % během celého dne, ale v  určitých časech: když se předkládá čerstvé krmivo, chtějí všechny krávy žrát. V přeplněných skupinách krav ale není pro každé zvíře místo u žlabu. Krávy, které jsou v hierarchii skupiny na nižších příčkách a/nebo prvotelky stojí tedy nečinně v  chodbě (nemůže bý t žádné řeči o tom, že zrovna využijí prázdné lehací boxy na ležení ) a čekají až se uvolní nějaké místo u žlabu. Jsou-li první krávy se žraním hotové, přijdou konečně na řadu ty čekající. Teď je ale to nejlepší krmivo již částečně sežrané (i ta nejlepší TMR je nejchutnější hned po nakrmení ), a další a další krávy odchází si lehnout do boxů. Opozdilci ukojí hlad, ale sežerou jen tolik kolik je nutné. Protože teď právě kolegyně ze stáda leží a motivace přijímat krmivo již klesla, vyhlášeno je ležení. K  tomu ale chybí lehací boxy. Během dne je touha k  ležení oproti noci méně výrazná (zejména, když se v noci nesvítí ). Tak stojí krávy jednoduše v  chodbách. Jsou možná ještě nějaké boxy volné, ale jsou to možná zrovna ty, které jsou v nějakém tmavém rohu, nebo v místě s horším

Moderní výživa zvířat 2012|01


CHOV A VÝŽIVA SKOTU

relativní doba ležení

1,1 1

Exp 1 Exp 2 Exp 3 Exp 4 Exp 5 Exp 6

0,9 0,8 0,7 0,6 0,5 0,4 60

80

100

120

140

160

Koncentrace zvířat (%) Údaje z pokusů se vždy vztahují relativně k době ležení při 100 % obsazenosti stájí.

(Krawzcel a Grant, 2009)

prouděním vzduchu. V noci ale leží téměř všechny krávy... pokud je k dispozici dostatek lehacích míst. Jinak musí ve zvýšené míře stát a nejsou schopny ani během dne tento ztracený čas ležení kompletně dohnat. Krávy z přeplněných stájí jsou špinavější Ať je to jak chce, v  přeplněných stájích se pokouší krávy alespoň část času na  ležení získat tak, že si lehnou tehdy, když je nějaký box volný (anebo, tam kde je místo – chodby atp.); s výsledkem, že stupeň znečištění lehacích boxů stoupá. Protože více jak 50 % v ýkalů krávy vyloučí během ležení a zpravidla do lehacího boxu namísto za něj. To vede k tomu, že u přeplněných stájí krávy začínají ležet „na střídačku“ místo větší skupiny současně, čímž narůstá délka času, ve  kterém je lehací box obsazen ležící krávou a  je častěji na  lehací plochu káleno. Výsledkem jsou pak krávy se znečištěnými vemeny (obr. 1)! No a znečištěná vemena výraznou měrou napomáhají ke zvýšenému počtu somatických buněk a onemocnění mastitidou. Kdo má hodně času a motivované pracovní síly, může přirozeně 3–4 × denně lehací boxy čistit, ale pak se musí kráv y přehánět i  mimo dojení. Na  dostatečnou dobu ležení není možno ani pomyslet. Krávy v přeplněných skupinách nedělají nic pořádně: doby ležení kompenzují pouze nedostatečně, když si jdou lehnout během dne i když k tomu nejsou motivovány. Tyto polovičaté pokusy vedou současně ke zvýšenému znečištěni lehacích boxů, krav a  vemen s  následnými zdravotními komplikacemi (vemeno, paznehty!). Krávy s nižší užitkovostí zvládnou větší zátěž? No dobře, dejme tomu, že v ysokoužitkové k ráv y budou mít dostatek místa u  žlabu a  na  ležení. Co se ale děje s  těmi zvířaty, které jsou ve  skupinách s  nižší užitkovostí? Stabilní látková výměna, nižší užitkovost a znovu březí. Tyto krávy nemají žádný stres a tuto zátěž snadno zvládnou… můžem o tom začít trochu přemýšlet?

Znečištění vemene ve vztahu k naplněnosti skupin Počet krav se silně znečištěným vemenem

V různých pokusech klesala denní doba ležení se stoupající přeplněností stájí

4 3,5 3 2,5 2 1,5 1 0,5 0 100 %

133 %

Naplněnost skupin Počet krav se silně zašpiněnými vemeny v přeplněných skupinách (pravý sloupec) je vyšší, nežli ve skupinách, které přeplněné nejsou (levý sloupec). (Heil, 2011)

No jasně: NE! Zcela správně: ty to kráv y by měly mít nejmenší stres, tělo už nevydává nejvyšší užitkovost, krávy doplňují ztracenou tělesnou kondici, to je ta fáze, ve které se kráva zotavuje, aby mohla zdravá a odpočatá odstartovat do nové laktace. Pokud je ale v tomto období navíc zbytečně stresovaná, jak má po otelení zvládnout zátěž při všech okoloporodních a poporodních změnách krmení, ustájení atd. zvládnout? A  abychom zůstali u  tématu: a  co tepr ve zaprahlé dojnice, obzvláště ty nesmíme zatěžovat tím, že budou ustájeny v  přecpaných skupinách. Tyto krávy sice neprodukují žádné mléko, to je pravda, ale „produkují“ celé tele a jsou velice citlivé na všechny možné druhy stresu. V  současné době existují dokonce doporučení, aby se skupiny suchostojných dojnic naplňovaly pouze z 80 %. Ve  vědeckých studiích bylo prokázáno, tím bylo docíleno vyššího příjmu sušiny krmné dávky před otelením a  zároveň i po  otelení. Což jak známo vede k tomu, že krávy, které po  porodu přijmou více sušiny podstatně lépe zvládají start nové laktace. Cílem každého zootechnika je zdravé stádo s vysokou užitkovostí. Přitom je důležité si uvědomit, že ne všechny krávy reagují stejně. Přirozeně najdeme ve stádě krávy, které přesně pasují do  podmínek ustájení, které v  ne úplně ideálních podmínkách hodně žerou i leží, ale jiné krávy ne. Tyto krávy nejsou hloupé, mají jen jednoduše vyšší nároky a je jim za optimálních podmínek ustájení umožněno aby zůstaly zdravé a  schopny dát vysokou užitkovost. V přeplněných stájích je management o mnoho těžší Když už musí dojít k  dočasnému a  vědomému přeplnění stájí/něk ter ých skupin, mělo by se pravidelně kontrolovat následující:

1. J ak vysoká je úspora nákladů fixních nákladů díky přeplnění stájí skutečně? Jaká je minimální mléčná užitkovost, které se musí dosáhnout, aby se

21


CHOV A VÝŽIVA SKOTU

4,4

8 600

4,2

8 400

4,0

8 200

3,8

8 000

3,6

7 800

3,4

7 600

3,2 Množství mléka

Tuk

Bílkovina

ez en

20 0

9

8 n de Le

ec

20 0

20 0 in

Pr

os

ří

20 0 n pe

20 Kv 09 ět en 20 Č 09 er ve n 20 09 Sr pe n 20 09 Le de n 20 10 Ú no r2 01 Bř 0 ez en 20 D 10 ub en 20 Kv 10 ět en 20 Č 10 er ve n Č 20 er 10 ve ne c 20 10

3,0

8

7 400

Sr

Tuk, Bílkovina, v procentech

8 800

8

Průměrná užitkovost stáda, kg mléka/kus a rok

Přehled: průměrná užitkovost stáda

Autor: K. Mahlkow-Nerge pokryly výrobní náklady?

2. D enní kontrola mléčné užitkovosti, pokud možno 3.

4.

5. 6.

rozdělená na jednotlivé skupiny, protože přeplnění v jednotlivých skupinách se často liší. Kontrolujte všechny oblasti výrobních nákladů přesně. Když vzrostou například veterinární náklady na udržení zdraví zvířat, tak se tím často eliminuje zdánlivá finanční výhoda vyššího počtu zvířat. D ávejte pozor na  zvýšené vyřazování zvířat (nutné porážky, úhyny). Jak počty zvířat, tak i  důvody vyřazování. Zvýšená četnost problémů s vemenem (poraněné struky, zvýšený počet SB, mastitidy), nebo rostoucí počet kulhajících krav jsou následky přeplněných skupin, nebo stájí. „ Mějte v oku“ tělesnou kondici zvířat, zejména méně dominantní zvířata ve skupině žerou méně. Z apisujte si a analyzujte příjem sušiny KD u všech skupin krav. Při silně rozkolísaném příjmu krmiva se mohou některé krávy z  důvodů přeplněností skupiny „naprat k prasknutí“ vždy tehdy, když k tomu mají příležitost – získají místo u  žlabu a  ležíli tam ještě krmivo. No a další den nenajdou žádnou příležitost… příjem krmiva kolísá.

Příklad z praxe: Tento podnik měl ještě v  nedávné době průměrnou užitkovost pod 8 000 kg mléka. Ta byla ale ještě před dvěma roky o více jak 1 000 kg výše (viz graf). V průběhu

22

1,5 roku (srpen 2008 až leden 2010) klesl klouzavý průměr o 700 kg mléka a od ledna 2010 až do června 2010 o dalších ještě 300 kg. Pokles užitkovosti postihl rovnoměrně všechny skupiny zví řat bez ohledu na  to, v  jaké fázi laktace se nacházely. Co se stalo? Časová osa: f f n a jaře 2009 se začalo se stavbou nové stáje a zároveň se navyšovaly stavy zvýšením počtu krav v původní stáji; f f s táj byla naplněná na 126% (během letních měsíců!) f f v elice rychle se to ukázalo na  zhoršení zdravotního stavu paznehtů a kloubů (to se nepodařilo u některých krav „zpravit“ ani šest měsíců poté, co byly přesunuty do nové stáje); f f logicky provázené zhoršením reprodukčních ukazatelů a poklesem užitkovosti; f f p ostiženy byly zejména prvotelky; f f n a podzim roku 2009 byla otevřena nová stáj, ale s naskladněním zvířat nedošlo k radikálnímu zlepšení, ale pouze ke zbrzdění propadu. Důkaz toho, jak „dlouhou paměť krávy mají“ a že na špatné zacházení jen tak nezapomínají. Závěr: Často se argumentuje tím, že určité procento přeplněnosti stájí nemusí u dojnic být negativní a že se stejně krávy v ležení a u žlabu můžou vystřídat. Je proto nejlepší

Moderní výživa zvířat 2012|01


CHOV A VÝŽIVA SKOTU

s účinnými látkami vynikající komplex minerálních látek, vitamínů a na aminokyselinách vázaných mikroprvků pro dojnice s velmi vysokou úrovní užitkovosti V přeplněných stájích zpravidla jako první začínají trpět paznehty si zjistit a ověřit vědecké práce, nebo přímo zkušenosti chovatelů, kteří si to již vyzkoušeli. Přitom je třeba se přesně zeptat, jak vypadala stáj, jaké byly poměry v zásobení vzduchem, počet lehacích boxů, četnost krmení atd. O kolik procent byla stáj přeplněná, v jakém období a po jak dlouhou dobu. Jak se to projevilo v průměrné užitkovosti na kus a den (ECM mléko), jak reagovaly krávy po zdravotní stránce – zejména vemeno a paznehty. Na výše uvedeném příkladu je jasně vidět, že reakce stáda dojnic na přeplněné stáje jsou velmi zřetelné a trvá to dlouhou dobu, než se vše znovu vrátí do normálu i poté, co se koncentrace zvířat sníží. Proto by výše uvedená fakta měla sloužit jako odstrašující příklad k tomu, aby všechny úvahy o zvýšení počtu zvířat nad 100% končily kategorickým odmítnutím ze strany chovatele.

• Hodně mléka – vysoká mléčná užitkovost s vysokým obsahem tuku a bílkoviny • Zdravá a vysoce funkční mléčná žláza • Stabilní paznehty a odolné končetiny • Cyklické říje a dobrá reprodukce • Dlouhověkost a vysoká celoživotní užitkovost.

S využitím zahraničních zdrojů Ing. Jiří Jelínek Sano Domažlice

23


CHOV A VÝŽIVA SKOTU

Tradiční zemědělská výroba s titulem Zemědělec roku 2011

Předseda představenstva Zemědělského družstva se sídlem V Dlouhé Lhotě, pan Oldřich Jarůšek, klade velký důraz na rentabilitu výroby mléka Zemědělské družstvo se sídlem v Dlouhé Lhotě hospodaří nedaleko dálnice Příbram – Praha v  těsné blízkosti příbramského letiště, nebo přesněji na  úpatí Brd mezi městy Příbram a Dobříš. Zemědělský podnik v současné formě začal hospodařit na  1 000 ha zemědělské půdy v roce 1993. Stal se nástupcem bývalého zemědělského družstva Mír v Dlouhé Lhotě. Výměra se postupně rozšířila o 500 ha, které do družstva vrátili ti, kteří se po transformaci rozhodli hospodařit sami a 400 ha se podařilo přebrat po  státním statku Kamýk. V  současné době v  Dlouhé Lhotě tedy hospodaří na 1 777 ha zemědělské půdy.

Oceněním práce na všech úrovních je jistě i to, že podnik obdržel titul Zemědělec roku 2011.

24

Základem je půda Jednou z  priorit podniku je nákup zemědělské půdy. Do dnešního dne se podařilo nakoupit přes 180 ha půdy do  vlastnictví družstva a  je snaha v  nákupech půdy jako základního výrobního prostředku dále pokračovat. Zbytek výměry je užíván na  základě nájemních smluv s  vlastníky. Starosti přináší sousedství s  příbramským letištěm a dálnicí, což sebou nese úbytek kvalitní půdy. Za posledních deset let podniku ubývalo ročně asi 35 ha a přesto, že se momentálně tento trend podařilo zastavit, tlak na zábory zemědělské půdy trvá. To je také důvod proč se podnik především v  posledních pěti letech snaží půdu intenzivně nakupovat. Podle pana předsedy Jarůška je jenom škoda, že se mu nepodařilo přesvědčit představenstvo k nákupu již před deseti lety, kdy se cena pohybovala kolem čtyř korun za metr čtvereční. Současná cena se pohybuje přes deset korun a  na  pozemky kolem letiště jsou ceny řádově vyšší.

Moderní výživa zvířat 2012|01


CHOV A VÝŽIVA SKOTU

Hlavní činností podniku v  živočišné v ýrobě je produkce mléka a plemenného materiálu. Rostlinná výroba je zaměřená na  pěstování obilovin, řepk y a  krmných plodin. V podniku je zaměstnáno třicet pracovníků pod vedením předsedy představenstva Oldřicha Jarůška, paní ekonomk y Aleny Horákové, zootechnika Josefa Karase a agronoma Jan Karase. Rostlinná výroba Země dělské družst vo se nachá zí v  bramborářsko  –  obilné v ýrobní oblasti, k terou z  hlediska m n o ž s t v í s r á ž e k o v l i v ň u j e d e š ťo v ý s t í n z p ů s o b e n ý B r d y. N o s n ý m p r o g r a m e m r o s t l i n n é v ý r o b y j e pěstování potravinář ské pšenice na  v ýměře 50 0 ha, řepk y na 30 0 ha, kukuřice na 30 0 ha, krmných plodin na  20 0 h a a  n a  m e n š í v ý m ěře p o hy b u jíc í s e ko le m 20  h a m á k . S   to u to p l o d i n o u m a j í v   D l o u h é L h o tě dlouholeté zkušenosti, v minulosti byl mák pěstován a ž na  120 h a . D a l š í p l o din o u, k te r á zd e m á tr adi c i a  nava zuje na  pře dchozí pě stování zele niny je zelí. Ročně ho ze dvou ha prodají 70 – 90 tun a to jak hlávek, tak zelí nakrouhaného na  vlastní kruhárně, k teré si mohou zájemci ze širokého okolí sami naložit. Výnosy jsou ve  vztahu k  úrodnosti půd a  množství srážek nadprůměrné. Především povětrnostní podmínky ovlivňují rozdíl ve výnosech plodin jednotlivých let.

Investice do bioplynové stanice S  otevírajícím se jarem podnik zahajuje velkou akci, kterou je výstavba bioplynové stanice s výkonem 624 kW, společně s  v ýstavbou silá žního žlabu 30 × 60 metrů. Proinvestováno by mělo být něco kolem 65 milionů korun, což je historicky nejvyšší investice podniku. Základem krmení bioplynové stanice bude ročně zhruba 6 000 tun chlévské mrvy, 4  000 tun kukuřičné siláže a  zbytek by měl být tvořen travními senážemi. V ideálním případě by chtěli na konci léta spustit zkušební provoz, a využít tak příznivého počasí pro rozjezd. Návratnost bioplynové stanice by se v  případě využití dotací měla pohybovat mezi pěti a šesti lety, bez využití dotací kolem deseti let. Živočišná výroba Podnik drží zhruba 600 ks skotu, dojnice tvoří polovinu, aktuální stav je 300 krav mléčných plemen. Převážná většina dojnic jsou plemene české strakaté, asi 112 krav je holštýnského plemene. Na  farmě jsou také ustájené všechny kategorie od telat po vysokobřezí jalovice. Býčci jsou prodávány jako zástav, výkrm býků byl před třemi roky zrušen z důvodu nízké rentability a díky problémům vznikajících v souvislosti s výstavbou rodinných domků v těsné blízkosti farmy. V  devadesátých letech prošla farma postupnými rekonstrukcemi s cílem zajistit zlepšení pohody chovaných

Kvalitní práce krmiče Janka Zubatého a kontrola zootechnika Josefa Karase vytváří předpoklad pro ekonomickou výrobu mléka

25


CHOV A VÝŽIVA SKOTU

TMR TMR TMR laktace* suchostojné Kukuřičná siláž 25 kg 8 kg Vojtěšková senáž 14 kg 12 kg Řezaná sláma (4–5 cm) 0,75 kg 2 kg Obilný šrot 3 kg 0,8 kg Vlhké mačkané obilí 1 kg 1 kg Bílkovinný koncentrát 4 kg 0,5 kg CCM 2 kg 0,3 kg Calprosan® 0,15 kg Prenata 50® 0,075 kg *A podle potřeby doplňky Camisan®, Calprosan®, Multisan®, Kristallhefe®, Fertisan® Kuh Nová stáj pro 220 ks významným podílem přispěla k efektivnosti výroby mléka zvířat. Na  potřeby zví řat se reaguje průběžně dalšími úpravami, tak aby se vytvářely co nejlepší podmínky pro další rozvoj chovu. V roce 2005 se podařilo zrealizovat výstavbu nové haly pro dojnice s kapacitou 220 ks. Byl to významný krok pro zefektivnění výroby mléka a podařilo se pro zví řata dosáhnout velice příznivého prostředí. Rostoucí užitkovost na  farmě dokazuje, že brát ohled na krávy a investovat do jejich komfortu je cesta správným směrem. Krávy jsou ustájeny ve volných stelivových stájích s důrazem na dostatek prostoru a celkový komfort. Široký krmný stůl zajišťuje bezproblémové zakládání TMR. Jeho délka vytváří dostatečné místo pro každou

dojnici u krmné dávky, což je významný předpoklad pro maximální příjem sušiny krmiva. Moderní dojírna instalovaná před pěti lety zajišťuje rychlé podojení. Dojnice tím získávají čas navíc pro tvorbu mléka a pro příjem krmiva, dojí se dvakrát denně. Významnou součástí farmy jsou vany na koupání paznehtů umístněné ve volném prostoru mimo vlastní stáje. Tato činnost je prováděna v  pravidelných intervalech a  velmi účinně potlačuje problémy s končetinami. Pro nejmladší telata mají na farmě připravený omezený počet venkovních individuálních boxů. Zde mají telata od  5.  dne k  dispozici startér s  dostatkem čerstvé pitné

Zootechnik Josef Karas má na starosti přes 600 ks skotu

26

Moderní výživa zvířat 2012|01


CHOV A VÝŽIVA SKOTU

EKONOMICKÉ UKAZATELE UŽITKOVOST 8 495

TUK

3,97 UKAZATELE CHOVU Průměrný laktační den Ztráty do 90 dní laktace Ztráty prvotelek Inseminační index krávy Inseminační index jalovice ZDRAVOTNÍ STAV Zadržená lůžka Přetočení slezy Ulehnutí po porodu Ketózy

BÍLKOVINA 3,50 182 8 % 7 % 2,1 1,2 7 % do 1 % výjimečně minimálně

vody. Následně telata přecházejí na  skupinové ustájení, kde jsou krmeny pomocí mléčného krmného automatu. Po  mlezivovém období je krmena po  dobu osmi týdnů mléčná krmná směs Sanolac ® Lila Citro, která je nadstandardně zásobena základními živinami získanými z  mléčných produktů, s  minimálním obsahem vlákniny a naopak zvýšeným obsahem dalších specificky účinných látek. V tomto období začínáme v malém množství přikrmovat TMR od dojnic v laktaci a volně seno. Postupným navyšováním příjmu startéru a  TMR připravujeme telata na bezproblémový přechod z mléčné na rostlinnou výživu. O  funkčnosti zavedeného systému vypovídají výsledky v odchovu telat. Úhyn telat do šesti měsíců činí 3,67 %. K odchovu mladého skotu jsou využívány rekonstruované stáje původně využívané jako vazné kravíny. Jednotná krmná dávka Od roku 2002 jsou dojnice v laktaci, včetně rozdoje, krmeny jednotnou krmnou dávkou, s  výjimkou dojnic na konci laktace. Na krávy 25 dní po otelení je zvýšený dohled a  pravidelná kontrola zdravotního stavu zvířat. Včasnost odhalení případných problémů a jejich kvalitní diagnostika je základním pilířem pro rychlý a bezproblémový návrat k vysoké mléčné produkci. Veterinární péči na  farmě zajišťuje MVDr.  Josef Sýkora. Veliký důraz je kladen na kvalitu objemných krmiv, organizaci zajišťuje agronom Jan Karas. Kukuřičné siláže jsou ošetřovány kombinací biologického a  chemického konzervantu Labacsil ® Duo, podle počasí se na senáže používá Labacsil ® Duo nebo chemický konzervant.

Nakládání objemných krmiv je řešeno vozem s  frézou. Pravidelně jsou vyhodnocovány údaje o  příjmu sušiny krmiva, množství zbytků krmiva, procento přežvykujících krav, četnost přežvykování a dalších údajů potřebných pro správný managament krmení. Na  to vše důsledně dohlíží zootechnik Josef Karas. Ak tivně se podílí i  obsluha míchacího krmného vozu Janek Zubatý, který své povinnosti vykonává naprosto zodpovědně a spolehlivě. Naše spolupráce nyní ukrajuje již desátý rok a za tu dobu musím vyzdvihnout především důsledné zavádění dohodnutých opatření. Během tohoto období pravidelně konzultujeme všechny činnosti spojené s chovem skotu od  výroby objemných krmiv, organizaci stáda, řešení otázek kolem komfor tu krav, březosti, odchovu telat a mladého dobytka a samozřejmě výživy všech kategorií zvířat. Realizovaná opatření jsou vždy posuzovaná nejen z hlediska chovatelského, ale jsou projednávaná za přítomnosti předsedy a  paní ekonomky s  důrazem splnit tvrdá ekonomická kriteria. Ze zkušenosti mohu potvrdit, že jedině takový přístup může přinášet dlouhodobý profit pro podnik. Systematický přístup a důslednost přináší efekt Zemědělské družstvo se sídlem v Dlouhé Lhotě vykázalo za loňský rok 9,1 milionu korun zisku před zdaněním. Za  úspěchem firmy vidí předseda odpovědné hospodaření a  kvalitní zaměstnaneck ý kolektiv motivovaný na  výsledek. Vedení podniku je stabilní a  vy tváří tak ideální podmínky pro práci. Ani s nedostatkem pracovníků nemá podnik problémy. Důvodem je také fakt, že průměrná měsíční mzda je zde o tři až pět tisíc vyšší než u  většiny okolních podniků. K  tomu mají zaměstnanci nárok na týden dovolené navíc, možnost závodního stravování a další bonusy dle výsledků hospodaření podniku. Jak upozorňuje předseda představenstva, členům jsou v  případě vytvoření zisku vypláceny dividendy ve  výši tři a ž pět procent z  jejich majetkového podílu. Také vůči dodavatelům mají své zásady. Nikdy se nedostali do významné platební neschopnosti a ctí pravidlo platit svým dodavatelům i  přesto, že jim odběratelé mnohdy splatnosti nedodržují. I  to je jeden z  důvodů, že titul Zemědělec roku 2011 je ve správných rukou. Na závěr chci poděkovat za spolupráci všem pracovníkům podniku, kteří se aktivně podílejí na dosavadních úspěších chovu skotu.

Nejenom z  pohledu v ýživ y je stání na  sucho u  v ysokou ž i t kov ýc h k r av nej d ů le ž i t ěj š í m ob dobím pro následnou produkci mléka. V  celém p o d n ik u je d lou h o d o b ě a  d ů s le d n ě p ou ž í vá n Sano systém jednotné krmné dávk y pro kráv y stojící na sucho.

Krmení je zakládáno dvakrát denně horizontálním míchacím krmným vozem a  je pravidelně přihrnováno.

Ing.Vlastimil Blažek Sano Domažlice

27


CHOV A VÝŽIVA PRASAT

Jesenice 2012 Workshop společnosti Sano na téma: ekonomika chovu prasat = genetika + zdraví + výživa

V úvodu nás Ing. Josef Kubiš – ředitel společnosti Agro Jesenice seznámil s celkovou situací v jejich společnosti a vzhledem k tomu, že patří k těm nejlepším podnikům v rámci celé České republiky, určitě si ostatní účastníci odnesli hodně podnětů 28. února 2012 proběhl v sále budovy vedení AGRO Jesenice seminář zaměřený na  výživu, zdravotní stav a ekonomiku chovu prasat. Sano – Moderní výživa zvířat ve  spolupráci s  ČZU KZS Praha a  AGRO Jesenice a. s. přizvalo přední odborníky na tyto otázky. Dalo by se říct, že nejpozitivnějším vyzněním akce byl optimismus, jak přednášejících, tak posluchačů. Všichni věří, že se chov prasat odráží ode dna a  mí ří do černých čísel. V  úvodu nás Ing.  Josef Kubiš – ředitel společnosti Agro Jesenice seznámil s celkovou situací v jejich společnosti a  vzhledem k  tomu, že patří k  těm nejlepším podnikům v rámci celé České republiky, určitě si ostatní účastníci odnesli hodně podnětů. Pr vní odbornou přednáškou bylo v ystoupení Doc.  Ing.  Romana Stupk y CSc., vedoucí ho katedr y

28

speciální zootechniky, ČZU v Praze. Z celkového pohledu na  stav v  chovu prasat v  ČR jasně v yplý vá neustálý pokles stavů. Tabulka uvádí stavy prasat v ČR, ale skutečnost je jistě podstatně nižší. Ale i podle tohoto zdroje je meziroční pokles okolo 15 % ve srovnání s rokem 2010. Dobrou zprávou je, že spotřeba vepřového masa neklesá, i  když není na  takové úrovni jako např. v  Německu a  jiných zemích. Poptávka se tedy musí řešit dovozem masa. Současně s  tím stoupá dovoz selat ze zemí, k teré management odchovu prozatím zvládají lépe než chovatelé u nás. Pokud jako základní parametr ekonomiky chovu prasat vezmeme počet odchovaných selat na úrovni 25 ks na prasnici a srovnáme jej se skutečností v  ČR na  úrovni 22,5 ks, je nám jasné, kde nás tlačí bota. Jsou však chovatelé, kteří dosahují i  hranice 28 ks selat na  prasnici, tedy číslo, které bylo ještě

Moderní výživa zvířat 2012|01


CHOV A VÝŽIVA PRASAT

Čím nižší jsou porodní hmotnosti, tím rychleji selata prochladnou

Snížení ztrát selat

0

Pokles rektální teploty do 30 minut po porodu ( °C)

-1

Sele

Prasnice

mléčnost mateřské vlastnosti kondice, stáří

velikost vrhu

vitalita porodní hmotnost

PODÍL PŘEŽIVŠÍCH SELAT

-3 -4 -5

Příjem krmiva

nemoci

-2

800 1000 1200 1400 1600 1800 2000 2100 2200

nemoci

porodní hmotnost (g)

Prostředí

management, technika hygiena, klima

nedávno zpochybňováno jako nereálné, jako něco co vyvolávalo spíše shovívavý úsměv při prezentaci na Sano seminářích. Malé porovnání s chovateli z Německa, které nepatří k úplné evropské špičce. Celkové náklady na  vykrmené prase jsou víceméně shodné, ale velké diference jsou v jednotlivých kategoriích, jak dokládá tabulka. Náklad na  sele a  předvýkrm je u  nás o  333 Kč vyšší než v Německu! Většinu podniků by tato suma dostala do  černých čísel. Je zřejmé, že na  poli odchovu selat nás čeká ještě mnoho práce. Rezervy jsou samozřejmě i  ve  výkrmu. Tomu byla věnována druhá část přednášk y zaměřená na  vliv zkrmování různého podí lu ŘEŠ

na ekonomiku produkce vepřového masa se zohledněním vlivu pohlaví na  ekonomiku produkce vepřového masa. Pokusy probíhaly ve stanici výkrmnosti ČZU Praha. Výsledky nepřinesly žádné velké překvapení, ale porovnání jednotlivých krmných strategií je velmi zajímavé a může mít velký přínos při aplikaci do praxe. Záleží samozřejmě na jednotlivých chovech, jak výsledky tohoto testu využijí, vždy je ale nutné ve spolupráci s odborníkem nejen na  výživu najít strategii, která povede buď ke  zlepšení parametrů výkrmu, nebo ke  zlepšení ekonomiky. Jednotlivé výsledky jsou velmi obsáhlé, potřebují podrobné vysvětlení a pro případné zájemce jsou k dispozici. Následovala přednáška MVDr. Svetlany Odehnalové, Ph.D.  ze společnosti Sevaron. V  úvodu se paní doktorka vrátila zpět k  počtu odchovaných selat na  prasnici a rok. Teoreticky je možné odchovat od jedné prasnice více než 41 selat  –  tady je vidět jak velké jsou rezervy. MVDr. Odehnalová prezentovala ukazatele pro organizaci chovu  –  něk teré uvádíme a  také podrobně rozebrala poruchy zdravotního stavu a některé patologické poruchy reprodukčního aparátu prasnic.

Náklady na vykrmené prase v ČR a Německu Náklady na

ČR (Kč)

Německo (Kč)

odstavené sele

1 240

972

prasata v předvýkrmu prasata ve výkrmu

654 1 826

589 2 118

celkem za jatečné prase

3 720

3 679

Pramen: Schwarting, (2011), Boudný (2010)

1)

1 EURO = 25 Kč

29


CHOV A VÝŽIVA PRASAT

Příprava prasniček f f Kontakt prasniček s kancem až těsně před připuštěním (kolem 32 týdnů věku), po přesunu mezi prasnice ale delší dobu denně – třeba celý den. f f Z apouštění min. 135 kg a  8 měsíců věku (9 m není problém). f f Z apouštění jen při výrazném reflexu nehybnosti. f f S větelný režim – min. 100 luxů 12 hodin denně. f f S kupinové ustájení – dráždění nejen feromony kance, ale i feromony říjících se kusů. Inseminace prasnic f f K rmení i v den odstavu. f f O d odstavu do zapuštění KPK. f f Z apouštět striktně za přítomnosti kance – neumožnit pohyb po  celé chodbě, lokalizovat u  připouštěné skupiny. f f D ostatek času na inseminaci – neuspěchat, nastimulovat a až potom zapustit. f f D ůsledná evidence – tři barvy sprejů, po týdnu střídat – velmi přehledné. Závěrečnou prezentaci přednesl Ing. Petr Navrátil ze společnosti Sano na téma: Management velkých vrhů

1. Příprava na porod: f f Koncept hygienických opatření  –  musí se průběžně vyvíjet a důsledně realizovat v praxi. f f M echanická očista, odmočení, tlakové mytí nejlépe horkou vodou, důsledná a  správně provedená dezinfekce (0,4 l předem připraveného dezinfekčního roztoku na 1m²) na suchou plochu. f f N ezapomínat na  špatně přístupná místa  –  např. hnojnou klapku vyčistit i zevnitř. f f Veškeré krmné zařízení (žlaby, koryta, misky atp.) aby bylo čisté – žádné zbytky čistících anebo desinfekčních prostředků (vytřít do  sucha, nebo odsát vysavačem). f f P řed naskladněním byste měli otevřít všechny kohoutky na  vodním vedení, aby se potrubí důkladně propláchlo. f f P řívodní (svislé) trubky k niplovým napáječkám propláchnete nejsnáze tak, že na  kolíky připnete kolíčky na  prádlo. Přívody k  napáječkám selat propláchnou až krátce před porodem. V usazeninách na  vnitřní straně se uchytí mikroorganismy, které vytváří biofilm, kde se následně množí a  představují zdravotní riziko pro zvířata! f f P ravidelně provádět stěr y na  kontrolu účinnosti opatření. f f P řekontrolovat teplotu na kritických místech – např.

Snížení ztrát selat II. Vše okolo porodu

II/1: Měkké„přistání“ Materiál na stavbu hnízda urychlí porod Doba průběhu porodu, hodiny

Zdroj: Wageningen, UR

4 3 2 1 0

1,2

volné ustájení bez jutového p.

kotec s jutovým pytlem

Pokud dostanou prasnice před porodem jutový pytel, oprasí se rychleji.

30

Mrtvě narozená selata při porodu

1,0

Zdroj: Wageningen, UR

5

Porod: s jutovým pytlem = méně zalehlých selat

0,8 0,6 0,4 0,2 0

volné ustájení bez jutového p.

kotec s jutovým pytlem

Během porodu v kotcích se stáním jsou bez pytle vyšší ztráty zalehnutím Moderní výživa zvířat 2012|01


CHOV A VÝŽIVA PRASAT

na roštech pro selata by mělo být 210 °C.

f f O mytí prasnic před přesunem do  porodního kot-

ff ff ff

ff ff

ce – pokud se vyskytují kožní parazité, je potřeba ošetřit. Pokud se prasnice myjí až na  porodně je nutné použít dezinfekční prostředek. Z vláštní péči je potřeba věnovat prasničkám – získávání důvěry, osobní kontakt s ošetřovatelem, návyk na jiné napáječky atd. O šetřit drobné rány. P řirozený pud stavění hnízda pomůže prasnici zahnat nervozitu před porodem. Proto byste v tomto měli zvířata podpořit a  dát jim k  dispozici nějaký stavební materiál – osvědčil se např. jutový pytel. H nízda by se měla připravit na porod tak, že se posypou suchou desinfekcí (např. SanoSan ® ) a  vyhřejí na 40 °C. K dyž prasnice leží v  porodním kotci, je to ideální příležitost ke  zkrácení spárků (menší riziko zranění, roztržení rohoviny atp.).

2. Vše okolo porodu f f U neustále početnějších vrhů se bez intenzivní péče o novorozená selata neobejdeme. V opačném případě vzrostou ztráty selat enormně a efekt „nové genetiky“ přijde vniveč. f f J utový pytel uklidní prasnici i  selata. Pokud měla prasnice možnost ukojit touhu „stavění hnízda“, jde

ff ff ff ff

ff

ff

ff

na porod daleko klidnější. Pro selata má na uklidnění velký vliv to, že pytel je „nacucán“ slinami prasnice, takže voní jako ona. Použití jutového pytle urychlí porod a sníží ztráty. K ontrola topných lamp: 50 – 60 cm nad podlahou. Kontrola průtoku napáječek u prasnic: prasnice vypije 40 –50 litrů vody denně! P ečlivé vedení dokumentace o každé prasnici. O patrně s  použitím oxytocinu  –  příliš mnoho oxytocinu může vést ke  křečím muskulatury a  zastavení porodu. Proto by se dávka neměla podávat příliš brzy a množství by nemělo být vyšší jak 1 ml (5–10 m. j.). Zejména u  prasniček se osvědčilo stimulovat místo (na šíji) kde dojde ke vpichu několikrát tlakem prstů. A by se eliminovalo nebezpečí v ychladnutí selat bezprostředně po narození, vytřete selata nejlépe ve směsi suché desinfekce a pilin do sucha. To podporuje také prokrvení. Dýchací cesty a sliznice by však neměly přijít s desinfekčním práškem do styku. P okud selata nepřijmou včas dostatečné množství mleziva, jsou vakcinace v  podstatě neúčinné, nebo jen omezeně účinné. Obzvláště u velkých vrhů je třeba dávat pozor na to, aby všechna selata přijala dostatečné množství mleziva. U   málo životných selat se doporučuje podání nějakého podpůrného prostředku (např. Piglobin ®).

Cíle úspěšného odchovu selat a výkrmu prasat Kategorie

ukazatel

chov prasnic(odchov selat)

odstav selat na prasnici a rok

> 24

živě narozeno selat na prasnici a rok

> 11

hmotnost selat při nar. (kg/kus)

> 1,5

ztráty selat

< 12

hmotnost selat při odstavu (kg/kus)

>7

odstav selat (do 30 kg)

počet vrhů na prasnici a rok

> 2,3

počet vrhů za život prasnice

>4

přir.. hmotn. selat (g/kus/den)

> 450

spotř. krmiv (kg/kg, přír. hmotnosti)

< 1,8

ztráty selat (%) výkrm prasat

hodnota

<2

přírůstek (g/kus/den)

> 800

počet turnusů za rok

> 2,8

spotř. krmiv (kg/kg, přír. hmotnosti)

< 2,9

ztráty prasat (%)

<2

Pramen: Lindermayer a Propstmeter (2009)

31


CHOV A VÝŽIVA PRASAT

f f P upe ční šňůr u z ak racujte nejdř íve dvě minut y po narození. Délka pupeční šňůry by měla být asi na šířku dlaně (10–15 cm). Zůstala-li by delší vzniká nebezpečí, že prasnice, nebo jiné sele na ni šlápne a dojde k natržení pupku. f f P ři zakracování šňůry je třeba dát pozor na to, aby se nevyvíjel tah na pupek. Proto se doporučuje pupeční pahýl nejprve zaškrtit svorkou (používá se například ta na  zmrazování potravin). Aby se předešlo pronikání patogenů, desinfikuje se pupek a pupeční šňůra např. jódem. ff Velké vrhy se rozdělují nejlépe do dvou skupin a nechají se separátně napít. Označte si prvních 4–6 novorozených selat barvou a zavřete je až na dvě hodiny stranou, jakmile je narozeno další sele. Tato zvířata pak mohou přijmout v klidu mlezivo. Selat ale neodebírejte příliš mnoho, protože celý porod by mohl začít váznout. Separovaná selata by neměla mít žádný vizuální kontakt s vemenem (neměla by na vemeno vidět), ale musí pro ně být zajištěno teplo! Používají se různé bedny, rozříznuté kanystry atp. f f S elata se obyčejně rodí v odstupu asi 20 –30 minut. Jsou-li pauzy větší, je často lepší zasáhnout a začít s porodní asistencí.

f f O dstranit lůžko – anomálie vyfotografovat a  konzultovat s veterinářem.

f f A by se včas předešlo problémům s MMA a dalším

ff ff

ff

ff

zdravotním komplikacím (agalakcie, záněty atp.), osvědčilo se po porodu alespoň jednou denně měřit tělesnou teplotu. Výsledky dokumentovat! K dyž došlo k  poskytnutí porodní asistence, musí dojít k  ošetření prasnice. V  den porodu aplikujte 2 ml Dinolytic pro podporu kontrakcí dělohy. R ovněž lze doporučit použití Ozoncleaneru. Tento přístroj přeměňuje stájový vzduch na ozón (O 3 ) a „fouká“ desinfikující plyn skrze inseminační pipetu dvě minuty do  dělohy prasnice. Plyn má tu výhodu, že se lépe dostane všude, na rozdíl od různých výplachů. Dráždí sliznice dělohy a  tak podporuje čištění a regeneraci. V  prvých hodinách života selete by měla být povrchová teplota v hnízdě na úrovni téměř 40 °C. V dalším průběhu doby kojení se optimální teplota řídí podle chování selat při ležení. Leží-li na jedné hromadě, je jim zima. Leží-li selata různě rozeseta, nebo se dokonce vyhýbají hnízdu, je jim příliš velké teplo. Na kontrolu se dobře hodí laserový teploměr. A by si selata na  hnízdo r ychleji zv ykla, můžete

Současný stav chovu prasat v ČR Stav (ks)

Prasata celkem Prasnic

Rozdíl

Index

2010

2011

(+,-)

%

1 909 000

1 749 000

-160 000

91,62

133 000

112 000

-21 000

84,21

5,0000

390

4,5000 340 4,0000 290

3,5000 3,0000

240 2,5000 190 140

Výkrm Prasnice

2,0000 1,5000

1,0000 1995 1997 1999 2001 2003 2005 2007 2009 2011 1991 1993 1996 1998 2000 2002 2004 2006 2008 2010 1990 1992 1994

90

32

Moderní výživa zvířat 2012|01


CHOV A VÝŽIVA PRASAT

do  něho položit teplou a  měkkou podložku. např. konopnou podlážku. Rovněž lampa nad hnízdem návyk podporuje. V létě je to ale zbytečná tepelná zátěž jak pro selata, tak hlavně pro prasnici. f f Všechna tato opatření vedou ke snížení ztrát krátce po porodu – 80 % ztrát selat je do 1. týdne života 3. První dny po porodu f f S ající selata s  průjmem z trácí cenné elek trolyty  –  zejména v  prvých dnech života to může být smrtelné. Aby se tato ztráta vyrovnala, měl by se selatům nabídnout elektrolytický roztok (půl čajové lžičky soli a  čtyři jídelní lžíce hroznového cukru rozpustit ve  dvou litrech vlažné vody) několikrát denně do  čisté misky. Rovněž je možno použít „power pastu“ ( jeden kelímek bílého přírodního jogurtu, dvě jídelní lžíce oleje a dvě jídelní lžíce hroznového cukru). f f A by se selata navzájem při soupeření o  nejlepší struky neporanila, nebo dokonce bolestivě neporanila struky prasnice, můžete jim během prvních 24 hodin života obrousit hroty špičáků. f f P ři zkracování ocásků odstranit pouze jednu třetinu délky. f f P ři výskytu streptokokových infekcí na končetinách selat zavést preventivní aplikaci antibiotik. f f V yrovnávání vrhů provádějte nejlépe teprve po 12– 24 hodinách, respektive tehdy, když máte jistotu, že všechna selata dostala dostatek mleziva od své matky. f f U  příkrmu jde hlavně o to, aby se pomohlo nejslabším selatům na  jedné straně a  prasnicím na  druhé. Musí-li prasnice uživit velké a  početné vrhy bez příkrmu, ztrácí enormní množství živé hmotnosti (BCS), což se negativně projeví na reprodukci a dalším vrhu. Selata by měla přidané mléko vypít do dvou hodin, misku minimálně 1 × denně důkladně umýt. Mléčná směs pro selata musí splňovat velmi vysoké nároky na  obsah živin a  použité suroviny. Osvědčil se např. SanAmmat F. f f A plikace Fe 1. nebo 3. den života. Nejjistější metoda je injekční aplikace železa třetí den života. Podle koncentrace Fe píchněte 1–2 ml/kg živé hmotnosti buď do šíje, nebo do předkolenní řasy. f f P aralelně s  aplikací železa rovněž 3.  den života kastrujte kanečky.

Nyní s obsahuje účinné látky

a

a

speciální komplex účinných látek

Úspěšní chovatelé potvrzují: čistou kůži, pevné špárky a dobrou funkci kloubů, podporuje plodnost prasnic, zvyšuje chuť prasnic a příjem krmiva, zvyšuje tvorbu mléka, zlepšuje zdravotní stav a vitalitu prasnic a sajících selat, zabezpečuje dobrý růst selat, zvyšuje počet odstavených zdravých selat na prasnici za rok.

Toto bylo pouze několik tipů. Podrobný postup a opatření je nutné doladit přímo na chovu ve spolupráci s veterinárním lékařem, zootechnikem a ošetřovateli.

Ing. Ivoš Jílek Sano Domažlice

33


CHOV A VÝŽIVA PRASAT

Tepelně upravené obiloviny dělají zázraky Složení krmiva ovlivňuje ve vysoké míře schopnost trávení u odstavených selat. V tomto případě působí podpůrně u zvířat v senzibilní fázi použití tepelně upraveného obilí. Je lépe stravitelné a podporuje zdraví střev, říká Dr. Heinrich Kleine Klausing z Düsseldorfu. Odstavení od prasnice představuje pro selata rozhodující změnu ve složení potravy: od „tekuté výživy“ mateřským mlékem, které je charakteristické vysocestravitelnými bílkovinami, tukem a laktózou, k výživě, skládající se především z obilného škrobu a rostlinných proteinů. Současně se mění i aktivita různých trávicích enzymů, především aktivita amylázy, důležité pro trávení škrobů (viz. Produkce enzymů po odstavu). V okamžiku odstavení se snižuje aktivita amylázy, chymotrypsinu a lipázy velmi rychle na čtvrtinu až pětinu. V druhém týdnu po odstavení je koncentrace lipázy jako předtím nízká, aktivita chymotrypsinu a amylázy stoupá v době odstavu teprve na 70 až 74 % aktivity. Tato situace musí být při sestavování krmiva pro selata výběru surovin zohledněna. Aby byl obilný škrob i při značně ohraničené aktivitě amylázy ve střevě co možná nejlépe stráven, je možné škroby v obilí před nasazením do krmiva pomocí intenzivního technického zpracování „zmazovatět“. Tím vzniká „přídavný efekt zvýšení užitkovosti“ pomocí lepší stravitelnosti a  stoupajícího příjmu potravy. Kromě toho tím zabráníme, aby se do  tlustého střeva dostalo nadměrné množství nestráveného škrobu. Tím eliminujeme množení škodlivých zárodků (např. E. coli) v trávenině a dosáhneme zvýšení ochrany před průjmy.

Tepelně upravené obilí v krmivu pro selata podporuje stravitelnost

34

Moderní výživa zvířat 2012|01


CHOV A VÝŽIVA PRASAT

intenzivní látková změna analogická dříve popsané „vlhké“ extrudaci. Na  základě nové koncepce zde ale není nutné energeticky nákladné sušení zpracovaného materiálu – na proces zpracování navazuje pouze tradiční chladič. Tato technika nabízí možnost tepelně upravit různé druhy obilí ve  směsi a  tím ušetřit na  nákladném skladování jednotlivých upravených druhů obilí v silech nebo na podnicích. Narušení pevných molekulárních struktur K  pochopení toho, co ovlivňuje „zmazovatění škrobu“ v  obilném zrnu, je nezbytný pohled do  morfologie a chemické struktury škrobu. Obilí obsahuje podle druhu 40 – 60 % škrobu. Chemicky může bý t škrob rozdělen na  amylózu a  amylopektin. V prestartéru má být Amylóza (asi 20 –30 % obilného škrobu) se obsaženo 25–40 % skládá z molekul glukózy, která v této vazbě tepelně upraveného obilí. tvoří dlouhé šroubovitě tvarované řetězce. Amylopektin (okolo 70 –80 % škrobu) je rozvětvený polysacharid, v němž je mezi 2 000 a  200 000 molekulami glukózy. Vztah mezi amylózou a amylopektinem, délka řetězce a stupeň větvení řetězců Technologie pro „tepelnou úpravu“ glukózy zřetelně ovlivňují technické vlastnosti různých Pro zpracování obilí s  cílem „zma zovatění škrobů“ druhů obilí a jejich stravitelnost škrobů. existuje v praxi řada různých technických postupů. TerV moučném tělese obilného zrna jsou škroby uloženy mické postupy (např. ozařování infračerveným světlem, ve  formě jednotlivých zrnek (granulí ) o  velikosti mezi 2 v ystavení horkému vzduch) v yužívají teplotu a  dobu a 200 µm. Škrobová zrna jsou velmi dobře rozpoznatelná působení. U hydrotermických postupů (např. toastování ) pod rastrovacím elektronovým mikroskopem (1 000 náje dodatečně využívána vlhkost. Kombinace hydrotermicsobné zvětšení ). Vnitřní struktura je držena pomocí velmi kých procesů (ovlivňující veličiny: teplota, vlhkost, doba stabilních vodíkov ých můstků. Rozvětvené molekuly účinku) a mechanického zpracování (ovlivňující veličiny: amylopektinu mohou v těchto zrnech společně s neroztlak a  třecí síla) představuje technologii extrudování. větvenými molekulami amylózy tvořit semikrystalické, či Princip ex trudování je odvoditelný již ze samotného dokonce krystalické oblasti. Tyto pevně organizované názvu. Sloveso „extrudovat“ pochází z latiny a znamená struktury jsou ve  vodě nerozpustné a  v  nativní, neroz„vymáčknout, protáhnout“. Materiál je propracováván mělněné formě i  velmi odolné proti enz ymatickému v extrudačním kanále podle stavebního typu vybaveného odbourávání. jednou nebo dvěma šnekovitě formovanými hřídelemi Pomocí intenzivního mechanicko – hydrotermického různé konfigurace ( jedno nebo dvoušnekový extrudér) zpracování obilí jsou tyto struktury až do  molekulární a  tlačena skrz malé otvor y v  desce, uzavírající kanál, úrovně změněny, škroby se stávají „zpřístupněnými“. nebo skrz štěrbinu. Přitom se v extrudačním kanále tvoří Hlavní efek ty jsou zřetelné zvětšení povrchu škrobospecifick y v ysok ý tlak (až 100 bar). Jakmile produk t vého zrna a  rozsáhlé štěpení amylopek tinu a  amylóopustí extrudér, dochází k náhlému uvolnění a expanzi zy. I  tyto strukturní změny je možné dobře pozorovat extrudovaného materiálu. Pomocí působícího tření, tlaku, pod mikroskopem. Typická škrobová zrna jsou rozspecifické teplot y procesu a  expanzivní ho efek tu je s á h l e z n i č e n a a  vě t š i n o u r ov n o m ě r n ě „ r oz t ave n a“ struk tura materiálu zřetelně změněna a  je dosaženo charakteristické, vizuálně patrné textury. Při tomto typu zpracování mohou vznikat teploty až 200 °C, přičemž doba působení je velmi krátká (pár sekund). Z toho odvozujeme i název těchto extrudačních procesů zkrácený na „HTST“ (high temperature, short time). Další rozdělení spočívá ve formování materiálu před extrudací a dodání vlhkosti (pomocí páry). Při „vlhké extrudaci“ s přidáním vody a  páry (až do  30 % vlhkosti v  materiálu) se doporučuje po extrudačním procesu materiál odpovídajícím způsobem vysušit. Tento energeticky a tím i nákladově náročný krok ve výrobě zatím brání širokému využití této metody ke zkvalitnění komponentů pro výživu užitkových zvířat. Vlevo: neopracovaná směs obilí ve vodě Další rozhodující v ý voj známé ex trudační techno ® Vpravo: tepelně upravená směs logie je tzv. opticon   –  metoda. Při tom je dosažena

35


CHOV A VÝŽIVA PRASAT

Enzymatická aktivita po odstavení 100 90 80 70 60 50 40 30 20 10 0

rel. aktivita / g mukóza

zdroj: Makkink, C.A. (1993)

100 90

% škrobů odbouráno na glukózu

80 70 60 50 40 30

neopracovaná směs obilí

20

4

amyláza

5 stáří (v týdnech)

lipáza

6

10 0

chymotrypsin

do ostrůvků, připomínajících rozpuštěnou umělou hmotu. Pro výživu selat je dále důležité, že vedle velikosti a  formy škrobov ých zrn může velmi značně variovat i jejich vnitřní stavba (krystalické, amorfní, gelu podobné oblasti), která se liší u jednotlivých druhů obilovin (pšenice, ječmen, kukuřice). Na to má určitý vliv i zpracování obilí po  sklizni. Tak bylo například pokusy v  oblasti výzkumu obilovin zjištěno, že u kukuřice dochází během schnutí k  změnám v  uspořádání škrobů. Kukuřice by měla být na základě podstatně vyšší vlhkosti při sklizni, než je u pšenice a ječmene, intenzivněji sušena. To má za následek, že škroby se stávají pro enzymy ještě hůře dostupné. Toto také způsobuje, že je nativní kukuřičný škrob u  selat hůře stravitelný, než například neopracovaný pšeničný škrob. Proto hraje technická „úprava“ obzvlášť velkou roli pro stravitelnost kukuřičného škrobu. Stabilní trávení v tenkém střevě Stupeň modifikace škrobů při tlakovém hydrotermickém zpracování může být určen pomocí tzv. amyloglukozidační metody (AMG-metod) jako „stupeň narušenosti škrobů“. Z pohledu laboratoří je třeba dohlížet na to, aby byly stanovené hodnoty srovnávány jen v rámci stejného druhu obilovin. V rámci zajištění kvality jsou při výrobě tepelně upraveného obilí odpovídajícího pevně danému produkčnímu vzoru zkoumány stupně zmazovatění škrobu pomocí AMG – metody. Vysoce tepelně upravené druhy obilovin pro výživu selat by měly vykazovat průměrně stupeň zmazovatění okolo 70 %.

36

Upravené obilí je rychleji odbouráváno

upravená směs obilí 0

20

60 Minuty

120

240

Průběh odbourávání škrobu před a po tlakově hydrotermickém procesu (In vitro měření uvolnění glukózy podle pankreatické inkubace)

Narušení pevných struktur škrobového zrna pomocí intenzivního tlakově hydrotermického postupu je podmíněno čistě f yzikálně v ýrazně zlepšeným přísunem vody a  schopnosti zvlhčení. To je také dobře patrné na fotografii. V levé kádince je smíseno určité množství nezpracované obilné směsi s vodou. Nezpracovaná obilná mouka se jednoznačně viditelně usazuje. Ve srovnání s tímto v pravé kádince smícháme to samé množství již tepelně upravené směsi obilí s odpovídajícím množstvím vody. Voda je upraveným obilím zcela vsáknuta a vzniká homogenní krmná kaše. Toto má pro trávení mnoho výhod. Neboť krmivo obsahující tepelně upravené obilí se stejným způsobem smísí s  tekutinou v  žaludku, homogenně se promíchá a zajistí tím rovnoměrné prokvašení – důležitý předpoklad pro stabilní trávení v tenkém střevě. A  v  tekutém krmivu chovných selat ovlivňuje tepelně upravené obilí pozitivně homogenitu krmné kaše v krmných automatech a v žlabech. Krmivo se podstatně méně rozkládá a ve žlabu se pomaleji usazuje. Tepelně upravené obilí může také pozitivně ovlivnit akceptanci krmiva a  jeho příjem selaty. Část tepelně opracovaného obilí je již v tlamě selat rozkládána slinnou amylázou a  odbourávána až na  maltózu (sladový cukr).

Obilí pod mikroskopem: vlevo = neopracované obilí, vpravo = tlakově hydrotermicky upravené

Moderní výživa zvířat 2012|01


CHOV A VÝŽIVA PRASAT

Tím vzniká samozřejmě sladká chuť, která se pozitivně projevuje na akceptanci a příjmu potravy. Dále je dosažena u selat se zřetelně omezenou amylázovou aktivitou zvýšená stravitelnost škrobů v tenkém střevě. Při tom se r ychle uvolňuje glukóza (hroznov ý cukr), která je přímo absorbována střevní stěnou a  je k dispozici v látkové výměně. Tato jednoznačně zlepšená schopnost rozkladu škrobů na glukózu je měřitelná pomocí speciálního laboratorního postupu „in vitro“. Např. směs obilovin v  poměru 50 % pšenice, 25 % kukuřice a  25 % ječmen je zkoumána pomocí opticon® techniky před a  po  tepelné úpravě. V tepelně upravené směsi bylo během hodiny rozloženo na  glukózu 90 % škrobů, v  nezpracované směsi jen 60 % (viz. též tabulka „Tepelně upravené obilí je rychleji rozkládáno“ ). Jelikož trvá trávení krmné kaše v přední části tenkého střeva méně než hodinu a pak následuje přesun do ilea (k yčelník), dostává se v  případě neupraveného obilí do  ilea podstatně větší množství nestrávených škrobů. Tyto jsou následně k dispozici patogenům – patogenním střevním bakteriím jako E. coli, salmonele, ale i původci ileitidy – intracelulární lawsonii. Intenzivní tepelná úprava škrobů v  obilné směsi a  jejich přiměřené zastoupení v krmivu pro selata tak může významně ovlivnit udržení stabilního a zdravého střevního prostředí. Jak již bylo řečeno, pro optimální trávení škrobů v přední části tenkého střeva je nutné vedle použití tepelně upravené pšenice použít i část tlakově hydrotermicky upravené kukuřice. Ale i upravený ječmen je třeba vzít v úvahu. Výzkumy v praxi ze Španělska a ostatních evropských zemí ukazují, že použití tepelně upraveného ječmene v krmivu pro selata může výrazně zlepšit přírůstky a také využitelnost (konverzi) potravy. Jako důvod pro využívání tepelně opracovaného ječmene lze vedle lepšího trávení škrobů

v přední části tenkého střeva jmenovat i intenzivní využití vlákniny. Tím se stávají strukturní uhlohydráty v ječmenu lépe rozpustnými a zlepšuje se tak jejich schopnost vázat vodu. Tento faktor pozitivně ovlivňuje následnou tvorbu exkrementů. Shrnutí Užitkovost a  zdraví selat mohou být významně podpořeny pomocí složení potravy, která podporuje správné trávení v  jednotliv ých fázích v ý voje selete. „Tepelně upravené obilí“ zde zaujímá centrální úlohu a  je dnes nejen produktem pro prestartér, nýbrž postupně nachází své využití i v konceptech pro chov selat. Při nasazení tepelně ošetřeného obilí do  krmiva pro selata by se nemělo používat obilí jednodruhové, ale kombinace upravené pšenice, kukuřice a ječmene, která přináší výhody pro trávení, užitkovost a zdraví střev selat. S technikami, jež jsou dnes nově dostupné, mohou být tyto tři druhy obilovin také jako směs tlakově hydrotermicky upravena. S  postupujícím zma zovatě ním šk robů ( pr ůmě r ný stupeň 70 %) v  této směsi a  jejím poměrným využitím u jednotlivých druhů krmiv pro selata – mezi asi 40–20% podle fáze krmení (viz. „Tak používat tepelně upravené obilí“ ) je docíleno trávení škrobů v přední části tenkého střeva. Kromě „výkonostního“ efek tu, jenž je s  tímto spojen, se zlepšuje stravitelnost a roste příjem potravy, čímž se dostává do kyčelníku (ilea) a tlustého střeva jen malé množství nestrávených škrobů. Tím odstraníme potenciální „živnou půdu“ pro různé druhy škodlivých zárodků jako E. coli a zajistíme tak ochranu proti průjmům.

Sonderdruck dlz agrarmagazin/primus březen 2005

Tabulka: Tak používat tepelně upravené obilí Tabulka nabízí doporučení, jak by mělo být upravené obilí podle fází vývoje použito v krmné směsi pro odstavená selata a selata na chov. Ve směsi může být samozřejmě využita i kukuřice jako alternativní druh obiloviny s až 20% v hotové směsi. Přičemž by měl být podíl pšenice odpovídajícím způsobem zredukován. Speciálně u odstavových hmotností zřetelně pod 8 kilogramů se osvědčilo nasazení vysocestravitelných zdrojů proteinů jako mléčných produktů, sojoproteinového koncentrátu, bramborového proteinu, laktózy jako rychle dostupných dodatečných zdrojů energie. Pokud mícháte směsi pro odstav přímo na podniku, je nejsnazší a nejbezpečnější využít speciální startérové koncentráty. Nutné doplnění o proteiny, aminokyseliny, vitaminy, stopové prvky, minerální látky a kyseliny je možné pomocí speciálních doplňkových krmiv pro chovná selata. Tabulka: Složení krmiva pro selata v procentech Směs pro odstav Směs pro odstav Složky krmiva 7–10 kg od 10 kg Pšenice 15–30 30–50 Ječmen 10–20 15–30 Směs upraveného obilí 25–40 10–20 Startér 5–10 Doplněk pro selata 25 -30 25–30 Nebo sojový šrot + minerální krmivo pro selata + kombinace kyselin

Směs pro odstav od 20 kg 30–50 15–30 0–10 25

37


Příčiny sníženého příjmu krmiv:

Popis problematiky: Odchov selat:  Příliš nízký příjem krmiv, nízké  denní přírůstky, neuspokojivá konverze krmiva. Výkrm prasat:  Příliš nízký příjem krmiv, nízké  denní  přírůstky,  neuspokojivá  konverze  krmiva, nízká zmasilost. Kojící prasnice:  Vysoká  ztráta  živé  hmotnosti prasnic (kondice) v období kojení, snížená plodnost, zvýšené přebíhání prasnic, nízký  počet  živě  narozených  selat,  nízká  mléčnost,  ztráty  sajících  selat,  méně  odstavených  selat  na prasnici za rok. Úkol: Krmivo musí prasatům dobře vonět a chutnat.  Vůně láká prasata ke krmivu a chuť je u krmiva  udrží.  Dobře  ochucené  krmivo  je  prasaty  přijímáno  ve  velkém  množství  a  podporuje  hmotnostní přírůstky, zlepšuje konverzi krmiv,  podporuje  zmasilost  selat  a  vykrmovaných  prasat a plodnost a mléčnost prasnic. Použití: Je  důležité  podporovat  příjem  krmiv  selaty,  prasaty ve výkrmu a prasnicemi již od samého  počátku.  Jako  základ  doporučujeme  dodržovat  osvědčené  Sano  koncepty  výživy  pro  selata, prasata ve výkrmu a prasnice s  Bonni-M®,   PreKern®,  Suggi®,  Aminogold®,   Sauengold   Trag®, Fasersan Trag® a Sauengold Lac®. S tě-

 •   Nevhodné podmínky ustájení (stájové  klima, stres, počet zvířat a počet  krmných  míst, počet zvířat a počet napáječek)  •   Nízká úroveň hygieny technologického  systému krmení (zejména  systém mokrého krmení)  •   Technika krmení (racionované krmení)  •   Zásobení vodou (kvalita  a množství napájecí vody)  •   Chyby ve výživě (chutnost krmiva, vůně  krmiva, chybí efekt návyku na krmivo,  živinové složení krmiva, stravitelnost  komponentů krmiva, hygiena krmiva) Dopady sníženého příjmu krmiv: Selata a vykrmovaná prasata:  •   Nízké přírůstky  •   Špatná konverze krmiv  •   Nízká zmasilost Chovné prasnice:  •   Ztráty hmotnosti v období kojení  •   Zvýšené přebíhání prasnic  •   Zvýšené ztráty sajících selat  •   Málo odchovaných selat  •   Příliš vysoké brakování prasnic  mito  produkty  byl  ideálně  sladěn  speciální  komplex účinných látek AromiSan®. Dávkování: AromiSan®  je  plně  integrován  v  produktech  Bonni-M®,  PreKern®,  Suggi®,  Aminogold®, Sauengold Trag®, Fasersan  Trag®  a Sauengold Lac®.

Ekonomika použití AromiSan®: Užitek v odchovu selat a výkrmu prasat: Zkušenosti úspěšných chovatelů prasat potvrzují pozitivní vliv AromiSan® na příjem krmiv, zdravotní stav, hmotnostní přírůstky, konverzi krmiv a zmasilost  prasat. + 50 g vyšší přírůstky ...............cca. 30,00 € na 1 místo v odchovně selat............ resp. cca. 11,00 € na 1 místo ve výkrmně - 0,1 kg krmiva/kg přírůstku .........cca. 2,40 € na 1 místo v odchovně selat..............resp. cca. 4,20 € na 1 místo ve výkrmně + 1 % zmasilosti .........................cca.8,00 € na 1 místo ve výkrmně

Užitek v chovu prasnic: Zkušenosti úspěšných chovatelů prasat potvrzují pozitivní vliv AromiSan®  ve výživě prasnic. AromiSan® snižuje ztráty živé hmotnosti kojících prasnic, prasnice s lepší kondicí   vykazují  vyšší  reprodukční  užitkovost.  Díky  zvýšenému  příjmu  krmiva  prasnicemi  roste  mléčnost  prasnic, dostatek mleziva a mléka posiluje vitalitu a vývoj sajících selat. - 1% - 10 % - 10 % +1

ztrát sajících selat ............ cca. 6,00 € přeběhlých prasnic ........ cca. 12,00 € brakování prasnic .......... cca. 35,00 € odstavené sele............... cca. 30,00 €

na prasnici za rok na prasnici za rok na prasnici za rok na prasnici za rok

š ných ě p s ú d o o Po t v rze n prasat! c ho v a t e l ů


Organismus prasat je vybaven velkým  počtem čichových buněk s velmi dobrou inervací. Čich je u prasat úzce spojen s emocemi prasat, jelikož čichové  centrum v mozku prasat leží nedaleko  regionu  ovlivňující  emoce  a  instinkty  prasat  (limbický  systém).   AromiSan®  byl  koncipován  tak,  aby  nutil  prasata  k  opakovanému  příjmu  krmiva.  Výsledkem  zvýšeného  příjmu  krmiva  je  vyšší užitkovost prasat.

plocha (cm2) cca. 5 cca. 50

Ptáci a člověk Prase

počet buněk (106) 10-20 cca. 175

Mitral cells Gromerulus

AromiSan® intenzívně působí na chuťové receptory a čichové buňky prasat. Vlivem toho začínají prasata rychleji přijímat krmnou směs.

Olf. Fibre Olf. Epitelium Ptáci

Člověk

Prase

25000

Prasata  mají  velmi  dobře  vyvinutý  chuťový  smysl,  dokladem  toho  je  vysoký  počet  chuťových  pohárků  u  prasat.  Chuť krmiva významně ovlivňuje příjem  krmiv  prasaty.  Komplex  účinných  látek  AromiSan®  byl  ověřen  za  různých  podmínek v několika pokusech a byl co nejvíce sladěn s chuťovými požadavky prasat. Prasaty upřednostňované ochucení  krmiva zvyšuje příjem krmiv.

20000

V různých pokusech prokázal AromiSan® vysokou míru stimulace všech druhů chuťových receptorů prasat. Prasata zůstávají delší dobu u žlabu.

15000 10000 5000 0

kuře

pes

člověk

tele

prase

AromiSan® ústní dutina

Vliv  AromiSan®  v  krmivu  na  syntézu  trávících šťáv a s tím spojený vyšší příjem  krmiv  zasahuje  až  do  látkové  výměny prasat. U prasat se projeví trvalá  chuť  k  příjmu  krmiva  (efekt  návyku  na krmivo!).

žaludek

Slinivka břišní sekrece

HCI sekrece

Množství slin

tenké střevo

endokrynní: Inzulin

Exokrinní: Trypsin

Dobrá vůně a chuť AromiSan® stimuluje tvorbu a sekreci trávících šťáv. AromiSan® podporuje nejen příjem krmiv, ale i využitelnost živin z krmiv.

Vyšší příjem krmiva a lepší konverze krmiv

100 90 (%)

80

příjem krmiv

AromiSan® zvyšuje vůni a chuť krmiva.  Tento efekt byl potvrzen v nezávislých  6-týdenních  pokusech  s  vykrmovanými prasaty, které dostávaly krmivo doplněné/nedoplněné  AromiSan®.  Prasata  v  pokusu  výrazně  preferovala  krmivo s AromiSan®.

70

Vliv AromiSan® na příjem krmiv ve výkrmu prasat od 20–50 kg živé hmotnosti (test preference krmiv).

s AromiSan® příjem krmiv 70%

60 50 40 30

bez AromiSan® příjem krmiv 30%

20 10 0

+14% +10%

(%)

AromiSan®  zvyšuje  příjem  krmiv  a zlepšuje tak užitkovost prasat. V nezávislých  pokusech  zvýšil   AromiSan®  příjem  krmiv  prasaty  ve  výkrmu  o 10 %. Zvýšený příjem krmiv se projevil o 14 % vyšší užitkovostí a o 4 % nižší  spotřebou  krmiva  na  jednotku  přírůstku prasat.

-4%

příjem krmiv kontrola

hmotnostní přírůstky

konverze krmiv AromiSan

Vliv AromiSan® na příjem krmiv, denní přírůstky a konverzi krmiv ve výkrmu prasat.


CHOV A VÝŽIVA PRASAT

Vznik průjmových onemocnění a obrana proti nim

Výhřevné rošty poskytují selatům stejnoměrně teplo, čímž se předchází vzniku onemocnění

Průjmová onemocnění se mohou vyskytnout ve všech sekcích chovu. Často se projevují ve  formě nižší užitkovosti, jako např. sníženým příjem potravy, zhoršením konverze, rozdíly v růstu nebo vyšší mírou ztrát. Na následujících řádcích popíšeme, které klasické průjmové choroby se v našich stájích vyskytují, co způsobují a jak se jim můžeme bránit. Všeobecně způsobují průjmové choroby různé bakterie, viry, ale také parazité. U mladých prasat se vyskytují především bakteriální infekce, jež lze připsat kmenům E. Coli nebo Clostridium pefrigens typu C (nekrotizující enteritida). Salmonely, lawsonie (ileitida) a  brachyspir y (dysenterie) se naproti tomu v ysky tují až u  prasat po odstavu.

40

Zatímco rotavir y (mastný průjem) způsobují u  ko jených, zřídka u  odstavených selat neklid, mohou koronavir y způsobovat škody u  všech věkových skupin prasat. Koronavir y se obv ykle označují názvem TGE (transmisivní gastroenteritida) a EVD (epizootická virová diarrhoea). K známým parazitům patří kokcidie, háďátko střevní (Strongyloides ransomi) a  tenkohlavec prasečí (Trichuris suis). Co se děje ve střevě? Střevo není pouhým orgánem vstřebávání, naopak – obsahuje více než polovinu všech imunitních buněk a podílí se nezanedbatelně na obraně proti infekci. Škody ve střevech se často projeví na stavu celého organismu.

Moderní výživa zvířat 2012|01


CHOV A VÝŽIVA PRASAT

Zdravá prasata se většinou vyvíjejí homogenně Ve  střevech jsou produkovány protilátky, které podporují celkový imunitní systém. Původci nemoci bývají často rozpoznáni právě ve  střevě a  pomocí zánětlivé reakce zneškodněni. Následkem zánětu může u postiženého prasete dojít ke vzniku průjmu. Při zánětu tenkého střeva (ileitida) může stěna střeva ztloustnout natolik, že brání resorbci živin. Podle stupně poškození může dojít až ke ztrátě funkčnosti střevní stěny. Tyto poruchy se objevují především v souvislosti s infekcí lawsoniemi. Jsou-li změněny základní vlastnosti střeva (např. zničení klků koronavirovou infekcí ), projeví se to negativně na  průběhu trávení. Poruchy trávení spočívají ve  změnách příjmu substrátu, v ylučování vody nebo v yužití živin. Eventuelně může dojít ke  ztrátě tekutin, živin a elektrolytů. Jak vzniká E. coli – diarrhoea? S  nav ýšením sekrece bez poškození střevní stěny se setkáváme například u  E. coli – diarrhoee (průjmu). Pokud se přichytí zárodky E. coli na  vnitřním povrchu střeva, v ylučují jedovaté látk y, k teré mohou bý t zachyceny ve  střevní stěně a  mohou změnit fyziologické pochody ve střevě. Sekrece ve střevě je natolik zvýšená, že vyloučené množství kapaliny převyšuje zpětnou resorbci střeva a tvoří se vodnaté, žluté výkaly. Při masivní ztrátě tekutin a elektrolytů je možné, že postižené sele navzdory chuti ke  krmení vnitřně silně ,,vyschne“ – dehydratuje. Pokožka takového selete je často vrásčitá a  oči působí vpadlým dojmem. V  určité míře tomu lze zabránit podáním roztoku kuchyňské soli a glukózy.

Následující aspekty musejí být konzultovány s ošetřujícím veterinářem: V akutních případech je možné zabránit nárůstu počtu E. coli pomocí cílených dávek antibiotik, již vyprodukované jedovaté látky tím ale neeliminujeme (pramen: IDT Biologika). Původci průjmu jsou často zjišťováni pomocí široce rozšířené diferenciační diagnózy, takže se můžeme v y varovat léčebných pochybení. Obecně lze zasáhnout včasně u  infekcí způsobených jedním i více patogeny. Eventuálně může být využito očkování od matky (viz níže). Co se skrývá v mateřském mléce? V mateřském mléce se především krátce po narození v ysk y tují látk y, tzv. imunoglobuliny, k teré podporují imunitní ochranu selete. Pokud selata přijímají např. na základě nedostatku mléka příliš málo mleziva, může se to negativně projevit na  vytváření jejich imunitního systému. Abychom zabránili nedostatku mléka, mělo by dojít k  včasné a  účinné MMA – profylaxi. To je o  to snadnější, pokud měříme tělní teplotu prasnice první tři dny po  porodu rektálně a  při výskytu horečky včasně reagujeme. Jelikož imunitní látky mohou být přenášeny mlékem, je možné ,,vakcinovat“ sele nepřímo přes matku. Tzv. očkování mateřskou ochranou proti nějakému určitému původci choroby spočívá v tom, že prasnice vytváří protilátky proti tomuto původci a prostřednictvím mléka je dále předává na selata. Prasnice je zpravidla naočkována pár týdnů před porodem.

41


CHOV A VÝŽIVA PRASAT

Všeobecně způsobují průjmové choroby různé bakterie, viry, ale také parazité – např. kokcidie Jak lze ovlivnit vitalitu selat? Jelikož selata mohou především krátce po  porodu prochladnout a dostat tzv. průjem z chladu, je třeba dbát na to, aby kotce selat byly teplé a suché. Chování selat při ležení pak jasně ukáže, zda bylo dosaženo vhodné teploty, popř. zda je teplota příliš vysoká, nebo nízká. Podle toho je regulována teplota vyhřívaných matrací a infrazářičů, resp. jsou tyto zapínány, nebo vypínány. Přesun selat na kojnou prasnici je doporučován v prvních dnech života, neboť v tomto období si selata určují pořadí na  strucích. Krmení, stejně jako odpočinek, by měly probíhat nerušeně (zákonem vyžadovaná minimální doba kojení 21 je dnů). Opatření u selat jako např. podání železa, kastrace nebo očkování jsou prováděna stále ve správném věku. Co zohlednit při odstavu selat? Aby se selata naučila „ žrát “ předtím, než přijdou do  chovu – tzv. enzymatick ý trénink, je doporučováno začít s  příkrmem selat nejpozději ve  druhém týdnu života. Pro tento účel je vhodná krmná směs Bonni M, která má za úkol šetrný přechod pro trávicí trakt selete na  pevnou stravu (trénink trávicích enzymů). Zpočátku jsou nabízena jen malá množství v korytě nebo na holé ploše. Množství krmiva je pak v  závislosti na  potřebě v  průběhu doby zvyšováno. Je bezpodmínečně nutné, aby selata od prvních dnů života měla dostatečný příjem čisté a nezávadné vody. Pokud je podáváno navlhčené krmivo, musí být koryto před novým naplněním vyčištěno od lepivých zbytků krmné směsi Bonni-M ®. Aby se selata mohla plynule přizpůsobit režimu v  odchovu, musí být krmena kvalitním startérem se Suggi ® 10 %, který je pro selata atraktivní svojí vůní, chutí s vyváženým obsahem živin a  stimulací trávení. To vše jsou předpoklady pro správný vývoj trávicího traktu v době sání a po odstavu, abychom zamezili E.  Coli v  osazení stěny střeva. Zde znovu zdůrazňuji nutnost dostatečného příjmu čisté nezávadné vody a dostatečného místa u krmných automatů. Co zvážit při chovu selat a jejich výkrmu? Jelikož se prasata z různých chovů většinou liší zdravotním stavem, nedoporučuje se zpravidla dokupování

42

zvířat různého původu. Všeobecně platí, že se chovatel selat a prasat, ošetřovatel a veterinář musejí shodnout v  otázce stavu očkování a  důležitých zdravotních změnách, neboť pouze tak je možné zabránit rozšiřování chorob. Abychom přerušili infekční řetězce, měly by být v chovech v  provozu boxy, respek tive jednotlivá oddělení. Rozdíly ve  stáří zví řat jedné chovné skupiny je třeba udržet co možná nejmenší (max. jeden týden). Pro chov velmi mladých, nebo velmi lehk ých se lat může bý t užitečné oddělené ustájení, neboť zde je možné podle potřeb selat odděleně nastavit jejich koncept krmení popřípadě medikaci. Také srovnatelně lehcí běhouni (váha pod cca 30 kg), kteří jsou ustájeni ve výkrmu, potřebují bezpodmínečně speciální podmínky výživy. Vedle přiměřeného krmení nesmíme zapomínat také na  dostatečný přísun čisté vody. Kojená selata potřebují podle věku asi 0,7 až 1 litr vody na  den. Odstavená selata okolo 30 kg hmotnosti potřebují vody již trojnásobek (okolo 1–3 litrů denně) a výkrmová prasata podle hmotnostní kategorie od 3 do 11 litrů vody na den. Toto je důležité především tehdy, pokud se více zvířat dělí o jeden zdroj vody. Na co dbát při krmení? Je možné, že určité součásti výživy jsou jen těžko stravitelné. To nastává např. tehdy, jestliže krmivo není uzpůsobeno věku a tělesné váze prasete, je zkrmováno nezvyklé krmivo a nebo je nedostačující využití jednotlivých v krmivu obsažených živin. Poslední jmenované se vyskytuje často v případě, že není k dispozici dostatek enzymů pro trávicí proces (např. při překrmení ) nebo pokud nastanou problémy s  jejich sekrecí (výskyt tukových sraženin, pokud se netvoří dostatek žlučových kyselin, aby rozložily všechen tuk). Cílené fázové krmení zohledňuje vývoj aktivity jednotlivých trávicích enzymů. Je-li v  krmení selat použit např. hydrotermicky rozštěpený obilný škrob, projeví se toto na trávení škrobů. Většina enzymatického rozkladu škrobů se odehrává v  přední části tenkého střeva. Rozložené škroby jsou zví řeti k  dispozici, zatímco případným kolibak teriím, salmonelám atd. nikoliv (Klausing, 2004).

Moderní výživa zvířat 2012|01


CHOV A VÝŽIVA PRASAT

Kvalita krmiva a  jeho dostupnost mohou velmi silně ovlivnit úroveň příjmu potravy. Jelikož se nedostatečný popř. slábnoucí příjem potravy, především po  odstavu, může projevit kvašením potrav y v  žaludku a  změnou hodnoty pH v tenkém střevě, je třeba dbát na dostatečný pří jem potrav y. K rmivář ská opatření by měla umožňovat hodnotu pH mezi 2,5 a  4 v  žaludku a  mezi 4,5 a 6,5 v tenkém střevě. Nižší pH v žaludku (pod pH 4) je předpokladem pro optimální trávení bílkovin. Hodnota pH také ovlivňuje osídlení trávicího traktu zárodky mikroorganismů. Přidáním kyselin do  potravy můžeme pozitivně působit na prostředí choroboplodných zárodků. Je dosaženo určité populace zárodků, která citlivě reaguje. Přídavek kyseliny mravenčí (SanoCid®) se osvědčil např. při boji proti populacím salmonely v tenkém střevě, avšak ne u zárodků, které se vyskytují ve vzdálenějších částech střeva (např. lawsonie a brachyspiry). Jaký vliv má hygiena? Selata se často dostanou do styku s původci chorob již v porodně. Proto je důležité před každým ustájením prasnice toto místo vyčistit a vydezinfikovat. Dezinfekční prostředek musí lik vidovat určité spek trum choroboplodných zárodků a musí se nechat dostatečně dlouho cíleně působit. Odčervené prasnice by měly být před ustájením omyty, aby se do  porodny nedostaly žádné zárodky z  fekálií, popř. parazité zachycení na  pokožce zví řete. Výkaly a  jiné nečistoty musejí bý t z  porodny pravidelně a  pečlivě odstraňovány. Jelikož se mnoho patogenů přednostně množí ve  vlhkém prostředí, musí se dbát i  na  pravidelnou čistotu a  kontrolu koryt a  napájecích zařízení. Při rutinních pracovních postupech je smysluplné začít s  prací u  mladších skupin prasat a u starších skončit. To by mělo zamezit přenosu patogenů na mladší, bezesporu imunologicky slabší jedince. Pracovní pomůcky jako kolečka, lopaty, prkna atd. je nutné před pracemi s  mladými zví řaty vyčistit. V  pravidelných intervalech se doporučuje provádět zásahy proti hlodavcům a hmyzu ve stáji a jejím okolí. Vzhledem k tomu, že některé patogeny jsou přenosné na člověka a lidé je mohou přenášet z místa na místo, je třeba dbát i na čistotu pracovního oblečení a rukou.

bonbón z mléka pro sající selata Úspěšní chovatelé potvrzují: příjemně voní, selatům velmi chutná, podporuje příjem krmiv již v období sání selat, selata si s krmivem zpočátku hrají, podporuje příjem selaty (sypká směs!), stimuluje trávící trakt selat (enzymatický trénink), zvyšuje odolnost selat, podporuje vývoj a růst selat, usnadňuje přechod na pevná krmiva po odstavu, dává jistotu při odstavu.

Shrnutí: Průjmovým onemocněním lze často zabránit, pokud jsou dodržována určitá hygienická a krmivářská opatření. Přiměřený dialog mezi chovatelem, krmivářskou firmou, veterinářem, event. prodejcem dezinfekčních prostředků, může přispět k  optimalizaci zdravotní ho stavu střev prasat.

Jaroslav Veleman Sano Domažlice

43


CHOV A VÝŽIVA PRASAT

Dbejte na kvalitu pitné vody Voda je nenahraditelná pro různé fyziologické procesy v  těle prasete. Slouží mimo jiné k  udržení buněčného tlaku, ovlivňuje procesy trávení a vylučování stejně jako transport potravy a podílí se na regulaci tělesné teploty. Neustále volně dostupné dostačující množství vody vhodné kvality je základním předpokladem pro dobrý zdravotní stav a výkonnost prasat. Podle nařízení (nařízení (ES) č. 178/2002) jsou „krmiva“ definována jako látky nebo produkty, také přísady, částečně zpracované nebo nezpracované, které jsou určeny k orální výživě zvířat. Toto nařízení zařazuje pitnou vodu pod pojem krmivo. V  požadavcích na  hygienu krmiv by měl zemědělec v yužívat opatření a  postupů, k terá v  nejv yšší možné míře snižují riziko biologické, chemické nebo fyzikální kontaminace krmiv a  živočišných produktů. V  příloze III (správná chovatelská praxe – krmení ) se uvádí, že pitná voda musí být takovým způsobem upravena, aby byla vhodná pro daný druh zvířat, a že je třeba přijmout opatření k vyhodnocení a minimalizaci rizik, pokud jsou odůvodněné pochybnosti s ohledem na kontaminaci zvířat / živočišných produktů vodou. Při konstrukci, stavbě, ale i  při upevňování krmítek a  napáječek musí být snížena možnost kontaminace krmiv nebo vody na nejnižší možnou míru. Přitom musejí být napájecí systémy, pokud je to možné, pravidelně čištěny a udržovány v pořádku. V nařízeních týkajících se pitné vody jsou stanoveny takové požadavk y na  k valitu, k teré platí pro lidskou spotřebu. Všeobecně se vychází z toho, že pitná voda, která odpovídá požadavkům na pitnou vodu, je vhodná a nezávadná i pro zvířata. Na druhou stranu nemusí nutně překročení množství obsažených látek vést k  tomu, že bude voda pro zvířata / živočišné produkty označena za  rizikovou. Protože v  současnosti neexistuje žádné srovnatelně detailní nařízení na pitnou vodu pro zvířata, je momentálně charakterizováno pouze to, co rozumíme termínem „vhodná voda“ (Ministerstvo pro výživu, zemědělství a ochranu spotřebitele). Vhodná voda Chutnost vody je brána jako předpoklad pro dostatečný příjem vody a adekvátní příjem sušiny. S ohledem na snášenlivost je nutné, aby se látky obsažené ve vodě a  / nebo nežádoucí látk y v ysk y tovaly v  koncentraci, která ani pro zvíře ani pro z něj získávané produkty není škodlivá. S  ohledem na  užitelnost by neměly vznikat nedostatky u stavebních hmot (např. stavební technika a technika napaječek) ani pro další využití vody k přípravě krmiva (např. při aplikaci léčiv, určitých potravinových doplňků a tak dále). Všeobecně je dána odpovídající senzorická kvalita vody, kterou je možno určit kromě jiného na  základě zákalu a cizorodého zápachu. Nevhodná voda Provozní voda, jinak také nazý vána užitková nebo spotřební, není určena k  pití (v  tomto případě je voda

44

předtím podrobena speciálnímu využití – chladicí kapalina, oplachovací voda). Podobné platí i pro procesní vodu, takovou, jež je používána např. pro technické účely a musí mít procesně specifické využití (voda na chlazení, na mytí atd.), klasicky řečeno nevhodná k pití. To samé platí pro procesní vodu, tu vodu, jež je například používána k technickým účelům a jež s sebou musí přinášet procesně speciální vlastnosti. Pokud chceme napájet již použitou vodou, musí bý t tato v  ka ždém případě vyčištěna Druh dané kvality vody a péče o ni se přitom mohou lišit. Původ vody na napájení Voda na  napájení může být všeobecně brána z  různých zdrojů a být tak i různě kvalitní. Vzato z komunální vodovodní sítě, podléhá voda přísným požadavkům a můžeme ji tedy označit za bezpečnou. V regionech, kde neexistuje napojení podniku na veřejnou vodovodní síť, např. na venkovských usedlostech, bývá často využívána voda z  podnikových vrtů, studní nebo cisteren. Bezpečnost vody k napájení z vlastních zdrojů určují vlastnosti (povrchové) vody, která do podzemní vody vtéká. Je v zásadě možné, že tato voda může být kontaminována viry, bakteriemi, parazity, ale také houbami, řasami, výkaly, odpadní vodou atd. Využití dešťové vody také není zcela bezrizikové, pokud přihlédneme k  tomu, že se v  dešťové vodě mohou nacházet ve vodě rozpustné vzdušné emise, že tato voda stéká ze střech a  často dlouho zůstává „stát“ někde v systému. Prověření kvality vody Stejně jako původ vody i její získávání a skladování se projevují na kvalitě vody. Doporučuje se nechat alespoň jedno v roce vyšetřit pitnou vodu a následně dodržovat pravidla stanovená danou výzkumnou laboratoří k  zkušebnímu odběru a k transportu vody (například v chladu, temnotě a rychle). Při prověřování kvality je třeba dbát na  to, že odběr vzorku probíhá na určitém vhodném místě a že nemůže dojít k  žádnému znečištění vzorku zvenčí (znečištění špinavou sběrnou nádobou atd.) Pro výpovědní hodnotu čištění pitné vody je rozhodující, zda je analyzována voda nahromaděná v zásobním systému nebo ta přicházející do  napáječky, protože kvalita vstupní a  výstupní vody nemusí bý t vždy stejná. Je doporučováno přezkušovat vhodnost vody k  napájení na  úrovni napojené resp. v  systému se nacházející vody (především s  ohledem na obsahy choroboplodných zárodků a chemickou kvalitu). Základní informace týkající se regionálního vodstva

Moderní výživa zvířat 2012|01


CHOV A VÝŽIVA PRASAT

Jednotka

Parametr

Tabulka: Doporučené orientační hodnoty pro hodnocení kvality vody v napájecím a rozdělovacím systému ve smyslu bezpečnosti krmiva a potravin.

Hodnota pH

Orientační hodnota pro vhodnost pitné vody

Poznámky (možné poškození)

Hraniční hodnoty pro pitnou vodu podle nařízení o pitné vodě

> 5, < 9

Koroze ve vodovodním systému

μS/cm

< 3 000

Možné průjmy při vyšších hodnotách, chutnost

g/l

< 2,5

Schopnost oxidovat

mg/l

< 15

Míra pro zatížení s oxidujícími látkami

amoniak

mg/l

<3

Důkaz znečištění

0,5

arzén

mg/l

< 0,05

Poruchy zdravotního stavu, nízká užitkovost

0,01

Olovo

mg/l

< 0,1

0,01

Kadmium

mg/l

< 0,02

0,005

Vápník

mg/l

500

chlorid

mg/l

< 500 [2]

železo

mg/l

<3

Flór

mg/l

< 1,5

1,5

Draslík

mg/l

< 500 [2]

Neudávána žádná hraniční hodnota

Měď

mg/l

<2

2

mangan

mg/l

<4

sodík

mg/l

< 500 [2]

Elektrická vodivost Rozpustné soli (celkem)

dusičnany

Funkční poruchy, usazeniny v rourách a ventilech

6,5 - 9,5 2.500

5

Neudávána žádná hraniční hodnota 250

Antagonista jiných stopových prvků, usazeniny v rourách, tvorba biofilmů, ovlivnění chuti

Vysrážení ve vodovodním systému, možné biofilmy

0,2

0,05 200

< 200 [4]

Riziko tvorby methemoglobinu, je třeba zohlednit celkový příjem

50

Riziko tvorby methemoglobinu, je třeba zohlednit celkový příjem

0,5

Dusitany

mg/l

< 30

Rtuť

mg/l

< 0,003

Sírany

mg/l

< 500

Zinek

mg/l

<5

Všeobecné poruchy Projímavý účinek

0,001 240 Nezadána žádná hraniční hodnota

2  jiné druhy zvířat 4 telata a jiné druhy zvířat 5 pH < 5: kyselé a možné korozivní působení, přidání organických kyselin může snížit pH 6 míra pro organické sloučeniny ve vodě (< 5mg/l pro napájecí vodu) 7 usazování v potrubí a napajedlech 9 orientační hodnota jen při použití mléčných krmných automatů

45


CHOV A VÝŽIVA SKOTU

Důležité je mít vždy správnou výšku napáječky s ohledem na velikost zvířat

Ty nejlepší farmy neponechávají kvalitu vody náhodě, ale investují do vlastních úpraven

je možné získat na úřadech životního prostředí, zdravotnických úřadech atp.

choroboplodnými zárodky, je třeba dbát na to, aby někdo nevdechl do otvoru lahve, popř. se nedotkl okraje hrdla. Nakonec musí být lahev neprodleně, v co možná největším chladu a temnotě poslána do laboratoře (doporučení laboratoře).

Zkušební odběr Zkušební odběr musí být vždy prováděn čistě, přičemž se může měnit místo sběru vzorku podle dané poptávk y. Chceme-li zjistit k valitu vody ve  studni, je nutné přímo na  pumpě nabrat zkušební vzorek, oproti tomu chceme-li vědět, zda dochází k  pozdějšímu znečištění ve  vedeních vody nebo ve  stáji, je třeba vzít vzorek až u dané napáječky. Pro korektní odběr vzorku je doporučováno používat čistou skleněnou lahev o objemu 0,7–1 litr. Lahev a uzávěr by před použitím měly být umístěny do hrnce se studenou vodou, kterou zahřejeme až k varu a  následně v y vařujeme lahev a  uzávěr minimálně 15 minut. Vodovodní kohoutek nebo ventil na studni by měl být sterilizován, buď pomocí opálením (u  kovu), nebo opláchnutím alkoholem (min. 70 %). Při odběru vody z  napáječky je nutné tuto nejdříve dobře vyčistit. Aby se vymylo vodovodní potrubí, musí voda běžet min. 10 minut. K přezkoušení kvality vody v potrubí vodu nevypouštíme. Abychom zabránili znečištění vzorku okolními

Napáječky musejí být denně prohlíženy, protože se velmi rychle znečišťují

46

Výsledky zkoušky Pitnou vodu lze charak terizovat pomocí množství různých parametrů, k  nimž se řadí mimo jiné hodnota pH, vodivost, obsah solí, tvrdost vody, obsah dusičnanů, stejně jako anorganických a  organických látek. Následující příklady mají ukázat, jaký význam lze těmto parametrům stanovit: Odchylky v hodnotě pH mohou vézt k  ovlivnění zvířete, mohou ovlivnit účinnost chlorování a  rozpustnost léků stejně jako zapříčinit vznik koroze ve vodovodním potrubí. Tvrdost vody je určována ionty draslíku a  hořčíku. Vysoké obsahy uhlíkatých sloučenin vedou často k  zanesení napájecího systému, což se negativně projeví na jeho průměru a transportních schopnostech. Dále pak mohou být korozivními procesy mobilizovány nežádoucí látky jako olovo nebo zinek. Železo s  ostatními stopov ými pr vk y může působit

Kvalita pitné vody při napájení a při příjmu zvířetem se může měnit

Moderní výživa zvířat 2012|01


CHOV A VÝŽIVA SKOTU

problémy, pokud se usazuje v  rourách, kde napomáhá tvorbě biofilmů a tím zapříčiňuje změny v chuti vody. Vedle fyzikálních a  chemických faktorů můžeme vyzdvihnout i faktory biologické, které ovlivňují hodnocení kvality vody. V zásadě by měla mít voda k napájení dle možností kvalitu pitné vody podle nařízení o pitné vodě, tzn. bez salmonely, campylobakter (ve  100 ml) a  E.coli (v 100 ml) a co se týče obsahu aerobních choroboplodných zárodků CFU/ml) by neměla překročit při teplotě 37 °C a maximálně 1 000 CFU a při teplotě 20 °C a 10 000 CFU. (Kamphues a kol., 2007). Kvalitu vody lze změnit pomocí vodovodního potrubí, pump, filtrů, zásadami zpracování atd. stejně jako prodlouženými časy stání vody v systému. Vychází se z toho, že obsah choroboplodných zárodků ve vodě s narůstající vzdáleností od zdroje stoupá a obzvláště ve chvíli, kdy je na konci potrubí odebíráno méně vody. Druh napájecí techniky (z hladiny, cucák, nádrž) a jeho upevnění (místo, zakroucení, výška) je také třeba zohlednit. Všeobecně jsou možné kontaminace vody stájovým prachem, zbytky potravy, zárodky nebo vodou přenosnými původci chorob. Pravidelné kontroly, údržba a čištění napájecího systému pomáhá udržet jeho hygienický stav v pořádku. Ošetření pitné vody Ošetření pitné vody je možné provádět s různými cíli podle toho, zda mají být redukovány jednotlivé ve vodě obsažené látky, určití původci chorob nebo biofilmy. Pro úpravu vody jsou k dispozici jak fyzikální tak chemické způsoby ošetření, které se mohou samozřejmě různě kombinovat (např. filtrace v kombinaci s ozářením UV světlem). V  zásadě platí, že přísady, k teré slouží k  ošetření vody, musejí být aktuálně povoleny vždy jen pro určitý účel (např. ve  smyslu nařízení o  pitné vodě, nařízení k používání přísad na ošetření vody ve výživě zvířat a / nebo biocidní nařízení ). Každý proces dezinfekce musí být povolen. Látky k úpravě vody a dezinfekci vody podle nařízení o pitné vodě jsou volně k dispozici na internetu na  stránkách spolkového úřadu pro životní prostředí (Německo). Podle spolkového úřadu pro životní prostředí jsou např. povolené UV dezinfekční přístroje (vlnová délka 240 –290 nm), jimž byla úspěšně prokázána dezinfekční účinnost při min. 400 J/m² a vlnové délce 254 nm. Shrnutí Kvalita vody se může měnit podle původu, získávání, udržování a skladování. Často přichází zhoršení kvality vody až poté, co se voda dostane do vodovodního systému. Pravidelné kontroly, údržba, stejně jako čištění součástek vodovodního systému mohou značně pozitivně ovlivnit kvalitu vody.

Fáze odchovu selat od tří týdnů po odstavu do ca 30 kg

Úspěšní chovatelé potvrzují: • Suggi® selatům chutná a přijímají jej ráda, • podporuje trávení selat, • podporuje odolnost, vitalitu a dobrý zdravotní stav selat, • zvyšuje denní přírůstky selat, • zlepšuje konverzi krmiv, • se Suggi® jsou pěkná a kvalitní selata s vyrovnaným růstem, • pěkné a vyrovnané osvalení selat.

inné sahuje úč Nyní s ob

látky z

a

a

a

Antonín Žižka Sano Domažlice

47


Hausnachrichten

Zvýšení užitkovosti. Záchova zdraví. Optimalizace finančního profitu.

Sedm kroků pro úspěch Vašeho podniku 1. Analýza možností ke zlepšení užitkovosti

7. Kontinuální zlepšování výsledků

2. Stanovení podnikových cílů

Váš užitek se Sano: Významné zlepšení užitkovosti. Na míru střižené koncepty výživy. Zachování dobrého zdraví. 6. Pravidelné kontroly a vyhodnocení

5. Realizace Sano-konceptu výživy

Více profitu.

3. Vyhodnocení a přijetí cílených opatření

4. Prezentace optimálního konceptu výživy a poradenství

Nyní je čas jednat. Nechte si poradit od našich regionálních expertů na výživu a profitujte s praxí prověřenými koncepty úspěchu. Pověřte těmito úkoly Vaše regionální Sano poradce! Sano – Moderní výživa zvířat spol. s r. o., Npor. O. Bartoška 15, 344 01 Domažlice Tel.: 379 713 111, Fax: 379 713 112, E-mail: sano@sano.cz, www.sano.cz Sano – Moderná výživa zvierat s. r. o., Dlhé Diely I. 23/a, 841 04 Bratislava Tel.: 02/653 16 570, Fax: 02/654 21 983, E-mail: sano@sano.sk, www.sano.sk


Sano Magazín Marec 2012  

Vydali sme nové číslo Sano Magazínu - Březen / Marec 2012

Advertisement
Read more
Read more
Similar to
Popular now
Just for you