Issuu on Google+

Odborné informace pro úspěšné zemědělce a veterinární lékaře Březen 2010 | Marec 2010


Pro dojnice s užitkovostí nad 9 000 litrů mléka Číslo výrobku 2100

Exklusivní vitamino-minerální komlex účinných látek s organicky vázanými mikroprvky – cheláty.

Nyní obsahuje účinné látky a Požadavky na Topsan®:  •  R   ůzné zdroje hořčíku  s  vysokým  podílem  síry  k  stabilizaci  zdravotního stavu a užitkovosti dojnic.  •   Vitamín K₃ k posílení imunity a krvetvorby dojnic.  •   Vitamín C  pro  zvýšenou  obranyschopnost vůči infektům a k ochraně telat prostřednictvím vyšší kvality mleziva.  •   Cholinchlorid pro optimální metabolickou aktivitu jater dojnic a k prevenci  syndromu ztučnělých jater.  •   Niacin  –  lepší  průběh  energetického  metabolismu,  prevence  ketózy  a podpora mléčné užitkovosti.  •   Vysoký obsah komplexu vitamínů B  –  dodatečná  jistota  pro  správnou funkci bachoru a látkové výměny  a lepší využití potenciálu užitkovosti.  •   Jód – zvyšuje funkčnost štítné žlázy  a zlepšuje parametry reprodukce.  •   Zvýšený obsah biotinu  podporuje  reprodukci.  Biotin  podporuje  zdravotní  stav  paznehtů,  chrání  kůži  a rohovinu.  •  Kombinace extrémně vysokého obsahu vitamínu E a  selenu  –  podporuje  pravidelnou  říji,  plodnost  a  zdravotní stav vemene.  •  Z   výšený  obsah betainu  pozitivně  ovlivňuje  energetický  metabolismus  dojnic,  pro  více  mléka  s  vyšším  obsahem složek. Komplex účinných látek Kerasan® má za úkol:  •  T   vorbu  mezibuněčné  hmoty  škáry  paznehtů  a  kutikulárního  keratinu  rohoviny  paznehtů  (syntéza  keratinu).  •   Podporu zrání a vytvrzení rohoviny  paznehtů (chrání před vředy nášlap-

a

Vaše cíle: • Hodně mléka – roste dojivost. • Vysoký podíl bílkoviny a tuku v mléce. • Zdravé výkonné vemeno při menším množství som. buněk. • Stabilní, zdravé nohy a paznehty. • Pravidelná říje pro vyšší plodnost – každý rok jedno tele.

né plochy paznehtů).  •   Zpevnění  škárových  lístků  a  papil  rohoviny  paznehtů  a  ochrana  před  kulháním dojnic.  •   Zlepšení  zdravotního  stavu  paznehtů – vyšší příjem krmiv – vyšší mléčná užitkovost. Komplex účinných látek Mastitisan® má za úkol:  •   Snížení  počtu  somatických  buněk  (buněčný ochranný mechanismus).  •   Posílení imunitního systému a obranyschopnosti vemene (dlouhověkost  dojnic)  •   Podporu  tvorby  keratinu  ve  strukovém kanálku k posílení funkce strukového  svěrače  (ochrana  před  infekcí vemene).

Dávkování: 10 g  Topsan®  na  každý  litr  mléka.  Zkrmovat  celoročně (365 dnů v roce),  v  období  stání  na  sucho  100–200 g denně.

 •  Z   lepšení  zdravotního  stavu  vemene – vyšší mléčná užitkovost.  •   Podporu  látkové  výměny  (ochrana  před ketózou). Komplex účinných látek Fertisan® má za úkol:  •   Podporu  ovulace,  zrání  folikulů  a projevů říje.  •   Zlepšení  intervalu,  zabřezávání  po  první inseminaci a prevence vzniku  luteálních a folikulárních cyst.  •   Ochranu  epitelů  vaječníků  a  dělohy  pro optimální fetální vývoj.  •   Ochranu před endometritidami a zadržením placenty.  •   Vyšší  počet  živě  narozených  vitálních telat.


editorial

Milí chovatelia, priaznivci Sano systémov výživy! Čo nám prinesie načatý rok 2010?

Všetci dúfame, že vyššie výkupné ceny surového kravského mlieka, ktoré Vám chovateľom mliečneho dobytka opäť umožnia uvažovať o nových investíciach do výroby mlieka. Na čo si musíme zvyknúť sú cenové výkyvy, ktorých sme svedkami za posledné dva roky. Samotných Novozélanďanov, ktorí sú už desaťročia zvyknutí na drsné svetové trhové prostredie, výkyvy prekvapili a uštedrili im ťažké rany. Svetová trhová cena reaguje medzičasom veľmi neelasticky na zmeny množstiev. To znamená, že už malé výkyvy množstiev (ponuka), vedia vystreliť cenu do výšin, ale aj zraziť k zemi. Pre chovateľov mliečneho dobytka to znamená po prvé, že musia byť do budúcna pripravení na extrémne cenové výkyvy, čo má samozrejme dôsledky ohľadne likvidity a plánovania investícií. Po druhé - podľa vyjadrení svetových marketingových odborníkov - v budúcnosti majú väčšiu šancu obstáť tí, ktorí budujú vlastnú jedinečnú značku. Hodnota tejto značky nebude určovaná len zložením výrobkov, pretože spotrebitelia majú vďaka internetu stále lepšiu možnosť porovnávať výrobky nespočetného množstva svetových výrobcov. Vedia každý mliečny výrobok porovnať, či už ide len o obsah mliečneho tuku, alebo sušiny. Ďalšími určujúcimi hodnotami značky sa stanú pôvod, chuť, tradícia. Viem, že sa to ľahšie povie, ako urobí. Ale práve na základe toho budú spotrebitelia preferovať jednotlivé značky. Toto vyžaduje systematickú prácu, koncentráciu na podstatné veci. Vyžaduje to taktiež silného partnera so svetovým zázemím na úseku výživy. Ten musí poskytovať úspešné poradenstvo v maštali, doložené referenciami iných úspešných chovateľov. Sano spolupracuje v rámci Európy so špičkovými chovmi, ktorým veľakrát nestačí ani ich dnešných pekných 32 litrov na kravu. Spolu vieme, že potrebujeme dosiahnuť a udržať aspoň 34 litrov. Systematickou prácou chceme túto métu v priebehu nasledujúcich rokov dosiahnuť. Dnes sa spolu koncentrujeme na zlepšovanie zdravotného stavu stáda, sprevádzaného lepšou plodnosťou a úžitkovosťou kráv. Koncentrujeme sa na dorábanie objemových krmív excelentnej kvality. Len tak budeme mať spolu šancu obstáť na drsnom trhu po roku 2013. Ponúkame strategické partnerstvo majiteľom podnikov v  Čechách a na Slovensku! Prinesieme know-how a dlhoročné praktické skúsenosti. Taktiež pokiaľ ide o chovateľov ošípaných - v časoch obrovského konkurenčného tlaku žiadajú ich odberatelia záruky kvality, volajú po otvorenosti. Len ten producent odstavčiat, ktorý produkuje zdravé odstavčatá sa dokáže presadiť v priestore svetovej konkurencie. Ale aj pri chovateľoch s uzavretým obratom stáda nie je jedno, či váži odstavča pri odstave na 28. deň 8,5 kg, alebo len 6,5 kg. Taktiež z pohľadu ekonomiky hrá významnú úlohu, či viem vyskladniť na 50. deň z odchovne odstavča vážiace 18,5 kg, alebo len 16 kg. Pri mojich návštevách viacerých chovateľov na Slovensku som zistil, že mnohým chovateľom ošípaných kazí ekonomiku práve nezvládnutie prvých 50. dní života prasaťa. Tu majú veľké úhyny, zlý zdravotný stav sprevádzaný tým, že zvieratá neprijímajú dostatok potravy a teda aj nerastú. Vyvinuli sme jedinečný koncept výživy prasiat do 50. dňa života. Ten zvládne problematiku enzymatického tréningu a aj imunologickej pauzy ciciakov a odstavčiat, čím Vám zabezpečí odstavovú hmotnosť v priemere 8,5 kg a hmotnosť na 50. deň v priemere 18,5 kg. Straty u odstavčiat do 2 %. Ozvite sa nám, dostanete od nás darček - vstupný audit Vášho chovu zadarmo. Nastal čas oprieť sa o silného partnera! Sme tu pre Vás, na nás sa môžete vždy spoľahnúť.

Z obsahu:

Benchmarking v praxi............................................4 Trénink pro dorost..................................................6 Dobrý start do života…..........................................8 Volný prístup k bufetovým stolom!.....................10 Monitoring subklinickej ketózy u dojníc.............14 Méně prostoru, méně mléka.................................16 Záhadné případy mastitid....................................18 Cirok je zaujímavý aj ako krmivo pre hovädzí dobytok................................22 Testovanie konzervačného prípravku SanSil Liquid........................................26 Řízené porody snižují ztráty prasnic...................32 Optimální management pro velké vrhy...............36 MMA včas rozpoznat a neprodleně léčit.............40 Selata: časný příjem krmiva jim dělá dobře....... 44 Ztráty prasnic....................................................... 46 Mykotoxiny............................................................52 Holanďané plánují porodní kotce budoucnosti...................................58

Další číslo vyjde Červen/Jún 2010

Moderní výživa zvířat/Moderná výživa zvierat Sano odborné informáce/Sano odborné informácie

Vydavatel/Vydavateľ: Sano – Moderní výživa zvířat spol. s r. o. Npor. O. Bartoška 15, 344 01  Domažlice; Tel.: 379 713 111, Fax: 379 713 112; E-mail: sano@sano.cz, www.sano.cz Sano – Moderná výživa zvierat s. r. o. Dlhé Diely I. 23/a, 841 04  Bratislava Tel.: 02/653 16 570, Fax: 02/654 21 983, E-mail: sano@sano.sk, www.sano.sk Redakce: Ing. Jiří Jelínek, Ing. Ján Drevenák, Ing. Petr Navrátil Copyright © 2005 Sano – Moderní výživa zvířat spol. s r. o. Sazba: Jan Nikodím – nioDesign

Ing. Ján Drevenák výkonný riaditeľ, Sano Bratislava Březen 2010 / Marec 2010

All rights reserved. Jakékoliv užití částí nebo celku, ze­jména rozmnožování a šíření jakýmkoli způsobem (mechanickým nebo ele­ktron­ickým) i v jiném než českém jazyce bez písem­ného svo­lení redakce je zakázáno.

3


Chov a výživa skotu

Benchmarking v praxi jak spolu souvisí benchmarking a ekonomika výroby mléka? Co je to vlastně benchmarking? V čem může být farmáři užitečný? Má smysl se tímto nástrojem zabývat? Podívejme se tedy na následující otázky konkrétně. Robert C. Camp, jedna z vůdčích osobností v oblasti benchmarkingu definuje benchmarking jako „…hledání nejlepších postupů v podnikání, které vedou k vynikajícím výsledkům“. Benchmarking je specifický postup, který vyvinula na počátku osmdesátých let společnost Xerox Corporation. Smyslem benchmarkingu je jednak poznání vlastní pozice na základě srovnání s konkurencí, jednak posílení této pozice s důrazem na to, co sami umíme dobře, a učením se od jiných tam, kde jsou oni lepší.

1. Získávání dat

6. Realizace opatření

2. Zpracování dat

5. Plán opatření

3. Centrální vyhodnocení

Základními kroky a doporučeními benchmarkingu jsou: „„ Důkladné poznání vlastní činnosti, zjištění vlastní pozice, odhalení předností a slabin. „„ Poznání, jak to dělají jiní, určení jejich slabin a předností. „„ Definování faktorů úspěchu. Od konkurentů je nutno převzít jen to nejlepší. Zjistěte v čem, a proč jsou lepší a převezměte to. „„ Získání převahy. Máte k tomu předpoklady, protože využíváte svých předností a slabiny jste našli a napravili. Benchmarking je odhalování rezerv a slabých míst, stanovení cílů pro to, aby organizace mohla nastartovat proces zlepšování, a aby porozuměla změnám, které jsou k takovému zlepšování nutné. Konečné důsledky benchmarkingu se pak mohou odrazit například „„ v lepším rozhodování (založeném na lepších informacích), „„ ve stanovení náročnějších cílů, „„ v nastartování a urychlení procesu změny, „„ v úsporách nákladů, v  konečném důsledku tedy zlepšení výsledků, konkurenceschopnosti či konkurenční pozice organizace. Z výše uvedeného vyplývá, že Benchmarking je systematický a průběžný proces měření, proces neustále porovnávající procesy organizace s nejlepšími konkurenty kdekoli v sousedství či na světě. Cílem je získat informace, které pomohou organizaci přijmout opatření pro zlepšení její výkonnosti. Benchmark je naměřená hodnota „nejlepšího ve své třídě“, referenční nebo měřící standard pro srovnání.

4. Zpráva o výsledku

Benchmarking podnikového odvětví produkce mléka Použití v praxi na farmě. Metodu porovnávání můžeme velmi dobře aplikovat například při vyhodnocování nákladů na litr vyrobeného mléka. Jednou z možností je porovnávání celkových nákladů, nebo nákladů v jednotlivých segmentech. Můžeme tak náklad rozdělit na samostatné položky a srovnáním s jinými farmáři odhalit kde jsou náklady v podniku vyšší než u nejlepšího farmáře. Jednoduchý výpočet a porovnání můžeme udělat například v segmentu náklady na krmiva na litr mléka. Krmiva si dále můžeme rozdělit na vlastní a nakoupená. V předešlých dvou letech jsem provedl celou řadu analýz nákladů na krmiva na výrobu litru mléka a došel jsem k velmi zajímavým výsledkům. Jak již mnozí čtenáři tuší rozhodujícím vstupem, který se na nákladech na krmiva podílí největším dílem, jsou náklady na vlastní objemná krmiva. 5,00 Kč

Jak udělat Benchmarking? Pro využití benchmarkingu jako metody ke zlepšování a dosahování nejlepších výsledků je nutné nejdříve stanovit oblasti a ukazatele, které budeme porovnávat s ukazateli, kterých dosáhl nejlepší v daném segmentu podnikání. V praxi to znamená, že srovnáváme ukazatele, které jsou strategické pro naše podnikání, a  je nezbytné, abychom v těchto ukazatelích dosahovali stejných nebo lepších výsledků než nejlepší konkurence. Po  vyhodnocení srovnání ukazatelů navrhneme opatření ke  zlepšení ukazatelů. Opatření realizujeme. Zlepšování pravidelně opakujeme a vytváříme předpoklady k tomu, abychom dosáhli nejlepších výsledků. 4

4,50 Kč 4,00 Kč 3,50 Kč

Ø

3,00 Kč 2,50 Kč 2,00 Kč 1,50 Kč 1,00 Kč 0,50 Kč 0,00 Kč

1.

2.

3.

4.

5.

6. Podnik

7.

8.

9.

10.

průměr

Graf 01: Porovnání nákladů na krmiva na litr mléka v jednotlivých chovech Březen 2010


25 Kč

25 l

20 Kč

20 l

6,00 Kč

5,00 Kč

Ø

4,00 Kč 15 Kč

15 l

10 Kč

10 l

3,00 Kč

2,00 Kč 5 Kč

5l Ø

0 Kč -

1.

2.

3.

4.

5.

6.

7.

Náklad na 1 lt. Mléka v krmivech KD 2

8.

9.

10.

Průměr

0l

Průměrná denní dodávka mléka lt na 1 ks

Graf 02: Porovnání nákladů na krmiva na litr nadojeného mléka ve srovnání s užitkovostí na kus Dalším důležitým faktorem je kvalita těchto krmiv a jejich živinové složení. Krok 1 – Porovnání nákladů na  krmiva na  litr mléka v jednotlivých chovech. Tady jsou při porovnávání zjišťovány největší rozdíly mezi dobrými chovateli a těmi ostatními. Vyhodnocování a porovnávání bylo prováděno v různých zemědělských podnicích a vstupní data byla získávána dotazováním. Na základě poskytnutých podkladů byla vyhodnocena efektivita krmení a cena krmné dávky v krmivech nakoupených i vlastních. Průměrná velikost chovu byla 500 dojnic. Průměrná užitkovost byla 18,60 litru mléka na kus a den. Na všech farmách se krmilo směsnou krmnou dávkou a na všech farmách byly dojnice rozděleny do 2–3 skupin dojnic v laktaci, dále na skupinu krav na sucho, před porodem a skupinu dojnic po porodu. Krok 2 – Porovnání nákladů na krmiva na litr nadojeného mléka ve srovnání s užitkovostí na jeden kus. V tabulce a grafu můžeme pozorovat, že ne vždy spolu korespondují průměrná užitkovost na kus a den a náklad na 1 litr nadojeného mléka v krmivech. Například chov č. 6 měl nejvyšší užitkovost ze skupiny, ale také třetí nejvyšší náklad. Naopak chov č. 4 měl užitkovost nejnižší, ale náklad se pohyboval těsně pod průměrem. Krok 3 – Protože ve většině porovnávaných chovů bylo zjištěno krmení krmiv, které dojnicím nic nepřináší a pouze krmnou dávku zdražují bez efektu na užitkovost, nebo zdraví zvířat, byla chovateli nabídnuta alternativa. Ve všech případech byl vypracován návrh řešení, ve kterém byl kladen důraz na  zvýšení užitkovosti a  na  snížení nákladů 6 000 Kč

5 000 Kč

1,00 Kč

- Kč

1.

2.

3.

4.

5.

Náklad na 1 litr mléka v krmivech původní KD

6.

7.

8.

9.

10.

Průměr

Náklad na 1 litr mléka v krmivech nová KD

Graf 03:Porovnání původní a nové krmné dávky – srovnání nákladů na 1 litr mléka v krmivech na krmení. Při zpracování řešení bylo přihlédnuto především k  možnostem v  daném podniku z  hlediska managementu krmení, množství jednotlivých vlastních krmiv a cenám a sortimentu krmiv nakoupených. Ve většině případů byl zjednodušen systém krmení a byl podstatně snížen počet jednotlivých skupin. Ve všech případech byla nabídnuta ekonomicky výhodnější varianta. Jak je vidět v poslední tabulce a grafu mezi jednotlivými chovy byli velké rozdíly v možných úsporách na dojnici a rok. Největší celkový rozdíl byl zaznamenán v chovu č. 6, kde celková částka za uspořená krmiva dosáhla výše 3 171 850 Kč. V chovech č. 2, č. 3 a č. 10 představoval celkový rozdíl 1 454 000 Kč – 1 778 740 Kč. Závěrem je možno konstatovat, že provedené porovnávání mělo pro všechny farmy velký přínos. Hlavní přínos pro chovatele spočívá v navrženém řešení, které klade důraz na: „„ snížení nákladů, „„ ekonomicky opodstatněné využívání nakoupených krmiv, „„ omezení nákupu zbytečných krmiv, „„ jednoduchost a proveditelnost, „„ optimalizace krmení ve vztahu k výživě přežvýkavců, „„ ve většině případů následné zvýšení užitkovosti, zvýšení složek mléka a zlepšení zdravotního stavu. Všichni tito chovatelé měli možnost zjistit, jak fungují srovnatelné podniky, a kde právě stojí oni. Vyhodnocení bylo provedeno přísně anonymně a se všemi podklady bylo a je zacházeno jako s důvěrnými. Výpočty nesloužily a neslouží pouze ke zjištění stavu v době výpočtu, ale ve všech podnicích, kde byly provedeny úpravy podle navrženého řešení, jsou náklady dále pravidelně sledovány a vyhodnocovány.

4 000 Kč

3 000 Kč

2 000 Kč

Seznam použité literatury je k dispozici u autora.

1 000 Kč

0 Kč

1.

2.

3.

4.

5.

6.

7.

8.

9.

10.

Průměr

Rozdíl v nákladech na 1 ks dojnice

Graf 04: Rozdíl v nákladech na dojnici za rok Marec 2010

Ing. Petr Navrátil, Sano Domažlice petr.navratil@sano.cz

5


Chov a výživa skotu

Trénink pro dorost Management jalovic. Jestliže se jalovice dojí již v době před prvním otelením, zvyšuje to jejich užitkovost v prvních týdnech laktace. Navíc je počet somatických buněk nižší a snižuje se stres zvířat.

Dojení jalovic již před otelením snižuje jejich stres Stres – toho mají jalovice před prvním otelením spoustu. Jsou přemístěny, musí si zvyknout na jiné prostředí, nová zvířata a případně také na jiné osoby. Mění se krmná dávka a navíc číhá po otelení za každým rohem zdravotní nebezpečí: ketózy, mastitidy, zánět dělohy a mléčná horečka. Kromě toho je dojení samo o sobě stresující. Abychom na to zvířata navykli, může být ku prospěchu, dojit jalovice již před otelením. Americké studie ukazují, že jalovice, které jsou dojeny již ke konci březosti, dávají přímo po otelení více mléka a tento náskok udržují i v prvních týdnech laktace. Při jednom průzkumu na americké Purdue University dávaly jalovice dojené již před otelením v době otelení již 19 kg mléka a rovněž v prvních dvou týdnech laktace více mléka, než jalovice, které byly poprvé dojeny až po otelení (viz. také dojivost je vyšší). Jiné studie zjistily podobné hodnoty a ukazují, že jalovice, které jsou dojeny v pozdní době březosti, dávají v průměru více než 10 kg mléka v době otelení a v následujících dvou týdnech mají vyšší dojivost, než jejich kolegyně, které se do doby otelení nedojily. Zajímavé je také, že u již dříve dojených jalovic, zjevně není negativně ovlivněn obsah mléčných složek. Vědci z Purdue University uvádějí, že jalovice dojené před otelením, případně po ote6

lení, mají přibližně stejné množství mléčných složek. Tím by měly dříve dojené jalovice výhodu, co se týká celkového množství tuku a bílkovin. Příjem sušiny je vyšší Kupodivu byl také příjem sušiny u  jalovic dojených ke konci březosti podobný, jako u tradičně chovaných zvířat. Překvapující bylo, že příjem sušiny u dříve dojených jalovic se k porodu dramaticky nesnížil. Jejich příjem sušiny se pohyboval kolem 1,9 % jejich tělesné hmotnosti. U  tradičně chovaných zvířat pouze u 1 %. Tato výhoda vyššího příjmu krmiva zůstala prvních 28 dní po otelení zachována. Přes zvýšený příjem sušiny, měly jalovice dojené před otelením horší energetickou bilanci v Close-Up fázi, než ostatní zvířata. Dojily a nepřijímaly pro to dostatek krmiva. Přesto energetická bilance po otelení neklesla dále, ačkoliv se dojivost zvýšila. Žádné ze zvířat z této pokusné skupiny neonemocnělo na ketózu. Přesto je riziko, že jalovice onemocní na ketózu vyšší, když se energetická bilance zhorší, protože se mobilizují tělesné rezervy pro podporu produkce. Jako prevenci doporučují vědci zvýšit energii v krmné dávce u zvířat, které jsou dojeny na konci březosti. Březen 2010


40

Mléčná užitkovost (kg)

1200

Pokusná skupina Kontrolní skupina

30

1000

Somatické buňky (1000 PSB/ml) Kontrolní skupina

Pokusná skupina

800

20

600 400

10

200

0 -15

-10

-5

0 5 10 15 Dny před/po otelení

20

25

Graf 01: Dojivost je vyšší Nižší počet somatických buněk Výzkum na univerzitě Purdue ukazuje navíc, že edémy vemene se u jalovic dojených před otelením vyskytují zřetelně méně často. Nedojené jalovice byly postiženy 3 x častěji než jalovice dříve dojené. Předpokládá se, že dojením se podporuje tok krve k vemenu a ten se postará o to, že část tekutin, které vyvolávají otoky je odváděna pryč. Také cesta k dojírně a zpět by mohla být nápomocná při zamezení edémů. Protože pohybem je podpořeno prokrvení. Je zajímavé, že zvířata s edémy před otelením tráví více času ve stoje. Kvalita mléka a zdravotní stav vemene je kromě toho podporována dojením před otelením. Tak studie ukazuje, že jalovice, které nebyly před otelením dojeny, mají vyšší počet somatických buněk. V prvním týdnu laktace měla kontrolní skupina v průměru 965 000 PSB/ml, zatímco jalovice dojené ke konci březosti vykazovaly v průměru pouze 110 000 PSB/ml. Tento rozdíl zůstal zachován během celého 1. měsíce po otelení (viz. „Snížení PSB“) Lepší kvalita mléka zůstává, podle vědců, také navíc zachována během celé laktace. Tyto výsledky podle jejich názoru poukazují na to, že dojení a tím také proplachování tkáně vemene před stresem z otelení pomáhá připravit imunitní systém na obranu proti bakteriím ve vemeni. Méně stresu Navíc vědci zjistili, že se zdá, že dříve dojené jalovice trpí méně stresem v tranzitní fázi. Jsou již zvyklé na dojírnu a dojení. Proto stály v dojírně klidněji, než kontrolní zvířata, která byla dojena až po otelení. Navíc se zdálo, že se v okol-

0

-1

1 2 Dny před/po otelení

4

Graf 02: Snížení počtu somatických buněk ním prostředí cítí lépe. Před otelením ležely déle a během ležení častěji přežvykovaly než zvířata kontrolní skupiny. Závěr Včasným dojení lze snížit zdravotní problémy jalovic jako edémy vemene a dojivost se zvyšuje. Navíc se snižuje stres zvířat, ale než teď začneme všechny své jalovice dojit před 1. otelením, musíme si nejdříve ujasnit, jak by to v dané stáji a managementu co nejlépe fungovalo. Jalovice, které by se měly dojit na konci březosti, by se měly ustájit ve speciální skupině. Tak by moly být nejlépe zásobeny odpovídajícím krmením a pozorovány. Navíc musí být mléko vhodné k prodeji! Proto musí být mléko před a těsně po otelení vylito, a nebo velmi dobře kontrolováno, než přijde do úchovné nádrže. Také kvalita mleziva trpí při předčasném dojení, protože se protilátky dodatečnou produkcí mléka zředí. Proto musí být nasazeno zamražené plnohodnotné mlezivo, aby se neohrozilo zdraví telete. Dále ještě není konečně ujasněno, jaký vliv má negativní bilance energie zvířat na jejich reprodukci. I když výzkum dosud neukázal, že jalovice dojené před otelením mají říji později. Krmit krmnou dávku bohatší na energii by podle názoru vědců mohla být cesta jak podpořit energetický status a dojivost těchto zvířat. Celkově se zdá, že dojení před otelením sice podporuje dojivost, zdravotní stav a pocit pohody jalovic. Ale mnohé otázky ohledně statusu výživy, plodnosti a vhodného začlenění do stávajícího systému ještě nejsou zodpovězeny. dlz, 12/2008, str. 86–88

Jsou-li jalovice dojeny v pozdní fázi březosti, je jejich příjem sušiny v okamžiku otelení vyšší Marec 2010

7


Chov a výživa skotu

Dobrý start do života… …je více nežli „poloviční nájemné“! Hygienický porodní box, rychlý příjem kolostra, nebo správná teplota napájení – na mnoha farmách ještě dřímají rezervy, jak ukazuje jedna studie ze Saska.

Daří-li se dobře telatům, daří se dobře i zemědělci Úspěch při odchovu telat je dalece vzdálen o toho, jak by to mělo být. Ztráty telat a mnohem více – mnoho euro se zde zbytečně ztrácí. Přitom by telata měla právě v prvních měsících života rychle přibírat a růst. Na mnoha podnicích se denní přírůstky ještě pohybují pod 400 gramů. To je jen polovina optimálního přírůstku! Přitom je právě časové období od porodu do odstavu rozhodující pro pozdější zdraví zvířat a schopnost dosahovat vysokou užitkovost. Ilka Steinhöfel ze saského Zemského úřadu pro zemědělství ukazuje, kde ještě leží rezervy. Méně mrtvě narozených telat v porodním boxu Často problémy začínají ještě dříve, než telata přijdou na svět. Tak je možné například díky včasnému přesunu vysokobřezích krav do porodního boxu rozhodujícím způsobem ovlivnit podíl mrtvě narozených telat. Krávy by se měly v každém případě před porodem přesunout do separátního 8

porodního kotce. I v případě velmi pozdního přesunu (jeden den před porodem) je možné riziko mrtvě narozených telat minimalizovat až k 5 %. Zůstanou-li ale zvířata ve stáji společně se stádem, vzrůstá nebezpečí mrtvě narozeného telete čtyřnásobně na více jak 20 %. Ale pozor: pouze pokud porodní box nabízí dostatek místa a dobré hygienické podmínky, umožňuje bezstresové otelení zvířat. Pokud možno: žádnou pomoc při porodu Neustále, tak jako dříve platí: Nejlepší pomoc při porodu je žádná pomoc! Většina krav se telí sama, jen kdyby se nechaly. Do porodu se většinou zasahuje nehygienicky, příliš brzy a příliš velkou silou. Smysluplnější by bylo zvýšit interval pozorování (kontroly) a každý zásah redukovat na minimum. Protože průběh porodu rozhodujícím způsobem ovlivňuje vitalitu telete. Tak vyžadují telata z těžkých porodů většinou dvounáBřezen 2010


80 70

% telat

hodnota pH

7 6 5 4 3 2 1 0 0

zdravá nemocná

60 50 40 30 20

2

4

6

8

8 × napájení

10 12 14 16 18 20 22 24 Hodiny

Graf 2: Hodnota pH v žaludku Čím častěji se denně napájí, tím lépe se stabilizuje hodnota pH v optimální oblasti (pH 2–5) Grafy: Driemer

10 0

2 × napájení

30 min. 1. kolostrum po porodu

2 hod.

Graf 1: Časný příjem kolostra Čím časnější je příjem kolostra, tím jsou telata zdravější! Zdroj: Steinhöfel sobnou dobu, než telata z otelení bez pomoci při porodu. Čím je stres při porodu pro krávu a tele menší, tím rychleji je možný příjem kolostra. Boj krav o sociální postavení v rámci stáda (při skupinovém telení), nebo jsou-li v boxu pro telata průchozích zábrany, to vše může příjem kolostra oddálit. Doba k prvnímu napití se až ztrojnásobuje na více než čtyři hodiny, pokud se v prvních hodinách po porodu vyskytují rušivé vlivy. 60 % telat nenajde vemeno Pokud možno včasný příjem kolostra chrání před nemocemi až do věku jalovice. Pouze 40 % telat se dokáže během prvních třech hodin samo napít. Proto by se nově narozená telata měla co možná nejdříve napojit nezávadným kolostrem. Pokud se telata napijí kolostrem během první půlhodiny, tak zůstanou z 60 % zdravá (přehled 1). Pouze telata, která jsou již od startu fit, mohou optimálně růst a již v prvním měsíci života dosáhnout denního přírůstku až 600 g. Oslabíli telata nějaké onemocnění déle než pět dní, pak přiberou na hmotnosti jen polovic. Napájet třikrát denně V prvních týdnech může být čtyři až šest litrů mléka denně málo. Mladá telata mají vysokou potřebu živin a musí dostat k dispozici mléka více – a to pokud možno nejlépe v mnoha menších dávkách. Existuje jedno pravidlo: 4 % z tělesné hmotnosti. U telete vážícího 50 kg by to bylo například maximálně dva litry na napojení. U menších množství nápoje je proces vysrážení v žaludku telete lepší. Hodnota pH klesá rychleji a zůstává tak pro efektivní enzymatické trávení na optimální úrovni (pH 2–5). Kyselé prostředí působí jako bariéra proti choroboplodným zárodkům. Při napájení Marec 2010

8 × denně by zůstalo pH stabilně v tomto rozmezí. Naproti tomu, pokud se napájí jen dvakrát denně, významně stoupne hodnota pH a trvá to téměř pět hodin, než znovu poklesne pod pH 5 (přehled 2). Osminásobné napájení je však z pracovně technických důvodů na většině podniků téměř nerealizovatelné, dokud se nenaučí na  napájecí automaty. Ale již při napájení třikrát denně se zkracuje časové rozpětí s vysokým pH. Teplota napájení by u sladkého nápoje měla činit minimálně 35 °C, protože jinak lze očekávat problémy s vysrážením nápoje ve slezu. Okyselené nápoje by se měly napájet s minimálně 18 °C, protože jinak telata méně vypijí. Při nízkých teplotách zvýšit nápoj (koncentraci) V  prvních dnech a  týdnech je běžnou praxí ustájit novorozená telata nejprve v individuálních boxech. Zejména boudy se přitom vyznačují nízkým bakteriálním tlakem a  dostatkem čerstvého vzduchu. Kompromisy se ale musí přijmou v hygieně krmení (škůdci, vlhkost, UV-záření). V létě by měly být boudy chráněny před přímým slunečním zářením, aby se u zvířat zabránilo teplotnímu stresu. V zimě, na základě nízkých teplot je třeba pokrýt zvýšenou záchovnou potřebu. Při poklesu teploty o 10°C by se proto mělo navíc napájet nejméně okolo + 0,25 l mléčného nápoje, respektive + 4–6 g mléčné KS/l nápoje. Po asi čtrnácti dnech je možné telata sloučit do menších skupin po čtyřech až osmi telatech. Velké skupiny s 15 až 25 telaty je možné tvořit od osmi týdnů stáří. Aby zůstal infekční tlak minimální, mělo by se vždy pracovat na základě principu „all in – all out“ a telata přemisťovat po skupinách. Závěr S čím menším stresem porod proběhne, tím mají telata vyšší vitalitu. Dříve se napijí kolostra, rostou rychleji a jsou zdravější. S optimálními podmínkami ustájení a dobrým managementem napájení můžete přispět svým dílem k dobrému startu telat do života. Dr.Ilka Steinhöfel, Zemský úřad pro zemědělství Köllitsch, Sasko Elite 5/2009, str. 26–28 9


Chov a výživa skotu

Volný prístup k bufetovým stolom! Vyhodnotenie nových poznatkov z výskumnej maštale vo Futterkampe ukázalo, že správanie sa jalovíc a starších dojníc pri kŕmení sa od seba výrazne odlišuje. To má veľký význam najmä pre manažment zdravia paznechtov, ale zohľadniť to treba aj pri dispozičnom riešení maštale.

Jalovice prijímajú oveľa menšie porcie krmiva ako dojnice. Preto musia častejšie behať ku kŕmnemu žľabu Ešte stále platí, že na viacerých podnikoch s mliečnym dobytkom sa až 30 % jalovíc nedožije konca prvej laktácie. Príčinou úhynu sú predovšetkým poruchy látkovej výmeny a z toho vyplývajúce ochorenia (vemien, paznechtov, chýbajúca plodnosť). Príčina porúch látkovej výmeny často pochádza z nedostatočného príjmu krmiva na začiatku laktácie. Je síce známe, že prvôstky prijímajú menej krmiva ako staršie kravy, avšak koľ ko sušiny (a  tým aj energie) môžu jalovice prijať na  začiatku laktácie, mnohí nevedia. Chýbajú konkrétne údaje. Preto sa vo výskumnom centre Futterkamp robila desaťmesačná analýza s  26 jalovicami a 36 staršími kravami (v priemere 3,3 laktácie) zameraná na  správanie sa kráv pri prijímaní krmiva počas prvých 100 dní laktácie. 10

Detailné výsledky: „„Všetky zvieratá zvyšujú takmer rovnako svoj príjem krmiva až do 15. týždňa laktácie (Prehľad 1). „„V prvom až piatom týždni laktácie zvyšujú jalovice príjem sušiny o 45 %, staršie kravy oproti tomu „len“ o 38 %. „„ Od šiesteho týždňa po 100. deň laktácie zvýšili jalovice svoj príjem krmiva ešte raz o 17 %, kravy len o 11 %. „„ Jalovice prijali v strede prvých 100 dní laktácie 17,3 kg sušiny, a tým o 21 % menej ako staršie kravy (21,8 kg sušiny). Keď zohľadníme príjem krmiva vzhľadom na váhu zvierat, zníži sa rozdiel na 13 %. Jalovice bežia k „bufetovým stolom“ 51 × Napriek týmto rozdielom v schopnosti prijímania krmiBřezen 2010


26 24 22 20 18 16 14 12 10

príjem sušiny

dojnice jalovice 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 týždeň laktácie Prehľad 1: Príjem krmiva u dojníc a jalovíc Príjem krmiva u jalovíc a starších dojníc stúpa kontinuálne od začiatku laktácie

va, potrebovali všetky zvieratá rovnaký čas na jeho príjem. V strede prvej tretiny laktácie strávili denne 2,9 hodín prijímaním potravy. Ale dĺžka prijímania krmiva sa zmenila v priebehu prvých 100 dní laktácie: zatiaľ čo staršie dojnice v prvých šiestich týždňoch laktácie strávili kŕmením 2,77 hodín, a tým dovedna o 19 minút dlhšie žrali ako jalovice (2,45 hod.), preklopil sa tento stav po ôsmom týždni laktácie naopak. Od tohto okamihu sa jalovice zdržali každý deň o 18 minút dlhšie pri kŕmnom žľabe (3,26 hod./deň) (Prehľad 2). To znamená, že jalovice so zvýšeným príjmom krmiva napokon aj tak potrebovali viac času na žranie. Pri starších kravách sa v priebehu laktácie síce tiež zvýšil príjem krmiva, napriek tomu kravy od piateho týždňa laktácie nestrávili viac času pri kŕmnom žľabe. To znamená, že staršie dojnice sú schopné počas laktácie prijať väčšie množstvo krmiva rýchlejšie ako jalovice. Najväčšie rozdiely sa týkali frekvencie návštev pri kŕmnom žľabe. Tak bolo pri prvôstkach s 51 návštevami kŕmneho stola zaregistrovaných denne v priemere o 12 návštev viac ako pri starších dojniciach (Prehľad 2). V polovici prvých 100 dní laktácie prijali jalovice 339 g sušiny pri každej návšteve kŕmneho stola, staršie dojnice oproti tomu 559 g (+ 40 %).

200

Dĺžka prijímania krmiva (min/zviera a deň)

180

s účinnými látkami vynikající komplex minerálních látek, vitamínů a na aminokyselinách vázaných mikroprvků pro dojnice s velmi vysokou úrovní užitkovosti • Hodně mléka – vysoká mléčná užitkovost s vysokým obsahem tuku a bílkoviny • Zdravá a vysoce funkční mléčná žláza • Stabilní paznehty a odolné končetiny • Cyklické říje a dobrá reprodukce • Dlouhověkost a vysoká celoživotní užitkovost.

160 140 dojnice jalovice

120 100

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 týždeň laktácie

Prehľad 2: Dĺžka prijímania krmiva u dojníc a jalovíc Dĺžka žrania u jalovíc a starších dojníc razantne narastá v prvých piatich týždňoch laktácie Marec 2010

11


Chov a výživa skotu

Jalovice zvýšili v priebehu laktácie paralelne s príjmom krmiva aj frekvenciu návštev kŕmneho stola. U starších dojníc ostala ale častosť návštev žľabu počas celej doby napriek narastajúcemu príjmu krmiva konštantná. To znamená, že pri starších dojniciach sa prijaté množstvo krmiva počas každej návštevy kŕmneho žľabu s pokračujúcou laktáciou, a tým stúpajúcim príjmom krmiva zvyšovalo. V protiklade s tým ostalo množstvo krmiva prijaté jalovicami pri každej návšteve žľabu od tretieho týždňa laktácie konštantné – nezávisle od množstva prijatého krmiva (Prehľad 3). Krívajúce jalovice prijímajú výrazne menej krmiva Vysoký príjem krmiva sa so zvýšenou frekvenciou návštev žľabu oveľa viac spája s jalovicami ako so staršími kravami. Inak povedané: jalovice sa viac nabehajú. A to si vyžaduje naopak zdravé paznechty. Prvôstky bez ochorení paznechtov prišli ku kŕmnemu žľabu a prijímali z neho krmivo 54 × za deň. Jalovice, ktoré museli mať počas trvania výskumu minimálne raz ošetrené paznechty, sa pri kŕmnom žľabe objavovali denne v priemere

o 12 × menej. Reakciou na to je príjem krmiva u jalovíc, aj keď nie taký dramatický, ako by sme sa na základe zníženej častosti výskytu pri kŕmnom žľabe domnievali: prvôstky s diagnózou „poškodené paznechty“ prijmú denne o 0,5 kg sušiny v krmive menej ako jalovice so zdravými paznechtami. Za to, že príjem krmiva sa neznížil výraznejšie, je možné vďačiť skutočnosti, že jalovice s „chorými paznechtami“ zvýšili príjem množstva krmiva pri každej návšteve žľabu o viac ako 30 % na 420 g sušiny/návštevu. Na porovnanie: jalovice so zdravými paznechtami zožrali 320 g sušiny/návštevu žľabu. Inak povedané jalovice s poškodenými paznechtami prijali o šesť percent sušiny menej v porovnaní so zdravými paznechtami (žiadne problémy s paznechtami a končatinami). To sa odzrkadlilo aj v mliečnej úžitkovosti. Táto poklesla u chorých zvierat s 28,3 kg ECM o 1,5 kg resp. 5 % (zdravé zvieratá: 29,8 %). Naproti tomu, keď ide o staršie zvieratá, častosť výskytu pri kŕmnom žľabe počas výskumu neklesla ani pri výskyte ochorení paznechtov.

Čím stiesnenejšie pomery v maštali, a čím viac jalovíc bojuje o svoje krmivo, tým častejšie dochádza k vynechávaniu príjmu krmiva 12

Březen 2010


0,65 0,60 0,55 0,50 0,45 0,40 0,35 0,30 0,25 0,20

kg krmiva/návštevu

dojnice jalovice

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 týždeň laktácie

Prehľad 3: Prijaté množstvo krmiva na každú návštevu žľabu Príjem krmiva pri každej návšteve kŕmneho žľabu ostáva u jalovíc relatívne stály, staršie dojnice ho zvyšujú na začiatku laktácie Čo to znamená v praxi? Súhrne môžeme skonštatovať, že jalovice v porovnaní so staršími zvieratami prijímajú menej sušiny pri každej návšteve kŕmneho stola. Vysoký príjem krmiva u jalovíc je možné dosiahnuť iba častým behaním ku kŕmnemu žľabu. Zúžené maštale a nedostatok možností vybočenia môžu byť na škodu úžitkovosti a telesnému vývinu zvierat, pretože každá zamedzená cesta ku krmivu znamená takmer vždy premeškanú porciu krmiva. Tiež je nutné zabrániť preplneniu maštale. Dojnice a jalovice veľmi presne registrujú, či je v  maštali pre každé zviera k  dispozícii jedno ležovisko. Pretože jalovice musia častejšie behať ku krmovisku, sú nútené častejšie opúšťať svoje ležovisko. Môžeme vychádzať z toho, že v prípade preplnenia opúšťa jalovica svoje (možno aj ťažko vybojované) ležovisko len nerada a preto aj zriedka. Tým sa v konečnom dôsledku vzdáva nevyhnutne potrebnej energie, pretože nemôže primerane zvyšovať množstvo krmiva každou návštevou kŕmneho stola. Pomer zviera : kŕmne miesto = 1 : 1 by sa mal teda dodržiavať v stádach s vyšším podielom jalovíc (nad 15 až 20 %). Bezpodmienečne treba zabrániť preplneniu maštale. Každé zviera potrebuje svoje kŕmne miesto! Inak je možné organizovať skupinu zvierat, ktorá pozostáva iba zo starších kráv. Pretože staršie kravy môžu množstvo krmiva obmieňať resp. zvyšovať pri každej návšteve žľabu, nemusí sa pomer zviera : kŕmne miesto (> 1 : 1) nevyhnutne prejaviť negatívne. Práve pre mladé zvieratá je dôležité, na základe ich veľkej intenzity pohybu, aby mohli s korektne vystrúhanými paznechtami vyštartovať do prvej laktácie. To znamená, že profesionálne ošetrenie paznechtov u mladého dobytka sa musí uskutočniť v posledných troch až štyroch mesiacoch pred prvým otelením. Dr. Katrin Mahlkow-Nerge, Šlezvicko-Holštajnsko Elite 5/2008, str. 26–28

Marec 2010

Rychle využitelná energie pro vysokoprodukční dojnice Multisan® Nektar zvyšuje stravitelnost strukturální vlákniny, stabilizuje syntézu mléčného tuku a zlepšuje úroveň látkové výměny dojnice.

Zásluhou nasazení Multisan® Nektar v krmné dávce roste mléčná užitkovost a snižuje se riziko vzniku mastitidy.

13


Chov a výživa skotu

Monitoring subklinickej ketózy u dojníc Množstvo ketolátok v krvi dojníc sa prirodzene zvýši po otelení. Prečo sa tak deje? Produkcia mlieka sa dramaticky po otelení zvýši. Tento nárast sa udeje pred dostatočným príjmom sušiny špeciálne energetickým príjmom. Väčšina kráv nedokáže pokryť potrebu energie na produkciu mlieka a kvôli tomu sú nútené využiť a zmobilizovať vlastné tukové rezervy za účelom dostatku energie. Mobilizovaný tuk vstupuje do pečene a je pretransformovaný na ketolátky. Zvýšenie ketolátok v krvi nemusí byť škodlivé pre zdravie dojnice. Ketolátky poskytujú energiu okolitým tkanivám keď je nedostatok sacharidov. Takže každá krava, ktorá bude produkovať dostatok mlieka aby bola dostatočne výkonná, bude mať zvýšenú hladinu ketolátok v krvi po otelení. Problém nastane ak sa príjem sušiny dostatočne nezvýši v skorom štádiu laktácie na pokrytie energetických potrieb a obmedzenie lipomobilizácie. zistiť výskyt subklinickej ketózy u dojníc. Výskumní pracovníci v Kanade zistili, že výskyt subklinickej ketózy v stáde je približne 41 % za prvých deväť týždňov laktácie. Rozsah na vzorke 25 stád bol 8–80 %. Je pravidlom že výskyt subklinickej ketózy je 2–4 oproti priemeru kráv liečených na klinickú ketózu. Keď si vezmeme zníženú mliečnu produkciu a zároveň zhoršené reprodukčné ukazovatele, strata na jeden prípad subklinickej ketózy je 78 dolárov. Ak rátame s výskytom 41 % v stáde, ekonomický dosah bude 3 200 dolárov ročne na každých 100 kráv v stáde. Takže monitorovanie subklinickej ketózy v skorom štádiu pomôže znížiť ekonomické straty.

Vrchol výskytu subklinickej ketózy je počas prvých dvoch týždňov laktácie Je subklinická ketóza problém? Subklinická ketóza je definovaná ako nárast cirkulujúcich ketolátok bez prejavov klinickej ketózy.Väčšina výrobcov mlieka by súhlasila, že dôsledky subklinickej ketózy môžu byť vyššie ako samotná klinická ketóza. Keď je táto diagnostikovaná, krava môže byť liečená a monitorovaná prakticky okamžite. Avšak ak sa nepodarí zachytiť príznaky subklinických prejavov ketózy, náklady môžu byť vyššie, pretože ketózu zbadáme až keď je už rozvinutá do klinickej formy. A to bude viesť k zníženej mliečnej produkcii počas celej laktácie. Subklinická ketóza bola spájaná so zníženou mliečnou produkciou, zníženou reprodukciou, dislokáciou slezu, metritídami, mastitídami a klinickou ketózou. Takže ľahko môžeme vidieť, že dôsledky subklinickej ketózy môžu byť obrovské. Je dôležité poznamenať že vysoko produkčné dojnice majú vyššiu hladinu ketolátok ako nízko produkčné. Tomu nie je ťažké uveriť. Vysoko produkčné kravy mobilizujú viac telesného tuku a sú vo väčšom riziku rozvoja subklinickej ketózy. Výskyt a ekonomika subklinickej ketózy Najvyšší výskyt subklinickej ketózy je v prvých dvoch mesiacoch po otelení a najrizikovejšie sú prvé dva týždne. Niekoľko pokusov a výskumov v teréne bolo vedených s cieľom 14

Monitoring subklinickej ketózy krvnými metabolitmi Je dôležité odobrať dostatok vzoriek aby mohli byť vyvodené správne závery. Ako najčastejšia chyba je odber iba 1–2 vzoriek a z nich nie je možné interpretovať správne výsledky. Aspoň 10–12 vzoriek má byť odobraných z testovanej skupiny kráv. Analýza neesterifikovaných mastných kyselín u kráv pred otelením Keď sa kravy dostanú do negatívnej energetickej bilancie, nastáva zvýšenie neesterifikovaných mastných kyselín (NEFA) v krvi v dôsledku zvýšenia tukovej mobilizácie. Zvýšenie koncentrácie NEFA v krvi vedie k zvýšenému vychytávaniu v pečeni. V pečeni môže byť NEFA zoxidované na oxid uhličitý, čiastočne na ketóny alebo reesterifikované na triglyceridy. Kravy by mali zostať v pozitívnej energetickej bilancii do jedného až dvoch dní pred otelením. Počas posledných dvoch dní pred otelením sa NEFA zvýši do istej miery u všetkých kráv, ale rozdiely medzi kravami sú obrovské. Preto je ťažké interpretovať NEFA hladiny získané zo vzoriek počas záverečných dní pred otelením. Preto je najlepšie používať NEFA testy, ak už viete, že v stáde sú problémy so subklinickou ketózou. Vysoké hladiny NEFA pred otelením indikujú ketózu po otelení v dôsledku negatívnej energetickej bilancie. Podľa Dr. Herdta z Michiganskej štátnej univerzity aspoň polovica kráv 2-4 týždne pred otelením by mala mať hladiny NEFA <325ueq/L a 14–4 dní pred otelením <400 ueq/L. Podľa Dr. Grummera z Univerzity Wisconsin, ak testujete kravy v deň telenia, aspoň polovica kráv by mala mať NEFA <1000ueq/L. Tri dni po otelení by mali mať NEFA <700ueq/L. Březen 2010


Kravy by mali byť testované tesne pred kŕmením kvôli získaniu stropných NEFA hodnôt. Je dôležité použiť NEFA testy tam kde sa vyskytne zvýšený počet subklinických a klinických prípadov. Plazmové hladiny NEFA sú veľmi rôznorodé a automaticky neznamenajú výskyt ketózy po pôrode. Analýza Beta Hydroxy Butyrátov u kráv po otelení Skvelý test pre monitorovanie subklinickej ketózy je sérový beta-hydroxy-butyrát (BHB). Tri ketolátky bežne sa vyskytujúce v krvi sú acetón, acetoacetát a BHB. V krvných vzorkách BHB je najstabilnejší ketón. Výskumom stanovený limitný bod 14,4 mg/dl BHB je indikátorom subklinickej ketózy. (Duffield, 2002). Pri BHB nad touto hodnotou sú kravy v riziku metabolických porúch. Kravám by mali byť odoberané vzorky pre BHB medzi 2 a 14 dňom laktácie. Nie viac ako 10 % testovaných kráv by malo byť nad 14,4 mg/dl.Vzorky by sa mali odoberať 4–5 hodín po nakŕmení aby sme získali stropné hodnoty. BHB testy sú drahé a výsledky získame až za niekoľko dní, avšak sú najpresnejšie na monitoring subklinickej ketózy. Určite pre ich cenu nie sú vhodné na každodenný monitoring, ale na periodické testovanie stáda áno. Monitoring subklinickej ketózy v moči a mlieku Mliečne ketónové testy a močové ketónové prúžky predávané v USA sú založené na jednoduchej chemickej reakcii. Acetoacetát reaguje s nitroprusidom a mení farbu od bielej po fialovú. Čím vyššie množstvo ketónov, tým tmavší odtieň fialovej a teda vyšší stupeň ketózy. Existuje aj kanadský tzv. Keto test, ktorým sa zisťujú hladiny BHB v mlieku. Všetky tieto mliečne a močové testy sú rýchle a ľahko vykonateľné, avšak je ťažké nimi určiť množstvo ketolátok. Citlivosť a špecifickosť sú dôležité pre stanovenie kvality ketónových testov. Citlivosť testu nám udá podiel subklinicky ketotických kráv, ktoré boli testované pozitívne. Napríklad, ak je test citlivý na 80 %, 80 % kráv, boli testované pozitívne a 20 % kráv boli nesprávne vyhlásené ako negatívne. Špecifickosť testu nám dáva podiel neketotických kráv testovaných negatívne. Napríklad, ak test je 90 % špecifický, 90 % neketotických kráv sú negatívne testované a 10 % bolo nesprávne určené ako subklinicky ketotické. Univerzita v Minnesote v nedávnej dobe vykonala štúdiu, ktorá mala vyhodnotiť tri bežne používané diagnostické testy pre detekciu subklinickej ketózy. Testované boli nitroprusidový močový test (Ketostix® Bayer), nitroprusidový práškový mliečny test (KetoCheck™, Great States Animal Health), a mliečny BHB testovací prúžok (KetoTest™, Elanco Animal Health). Porovnávala sa citlivosť a špecifíckosť testu oproti sérovému BHB. KetoCheck test mal nízku 42 % citlivosť a až 99 % špecifickosť. Asi 58 % subklinicky ketotických kráv bude nezistených a iba 1 % neketotických bude mylne označené za pozitívne. Ketostix mal citlivosť 79 % a 96 % špecifickosť. KetoTest mal 75 % citlivosť a 93 % špecifickosť. Tieto dva testy odhalia tri zo štyroch prípadov subklinickej ketózy a len výnimočne dajú mylne negatívny výsledok. Ak chcete zistiť len skutočne subklinicky testované kravy, KetoCheck bude váš test. Avšak väčšina farmárov ho nebude Marec 2010

používať. Chcú detekovať toľko subklinicky ketotických kráv koľko najviac bude možné, aj s tým, že možno budú liečiť niekoľko kráv, ktoré sú zdravé. Potom Ketostick a KetoTest bude ich voľba. Monitoring mliečneho tuku : pomer bielkovín. Krava v negatívnej energetickej bilancii mobilizuje telový tuk na pokrytie energetických potrieb. Časť mastných kyselín, ktoré sa mobilizujú sú priamo začlenené do mliečneho tuku, čo vedie k nárastu percenta tuku v mlieku. Percento bielkovín v mlieku sa zníži z dôvodu zníženia dodávok energie. Preto pomer mliečneho tuku ku bielkovinám môže byť užitočným nástrojom pre monitorovanie výskytu subklinickej ketózy vo vašom stáde. Ak viac ako 40 % kráv na prvej skúške kontroly úžitkovosti bude mať pomer tuku a proteínov väčšie alebo rovné 1,5 môže byť v stáde zvýšená hladina subklinickej ketózy. Pomer tuk : bielkovina je dobrý na detekciu problémov v stáde, ale nie však dosť citlivý na individuálnu detekciu ochorenia. Protokol monitoringu subklinickej ketózy Vrchol výskytu subklinickej ketózy je počas prvých dvoch týždňov laktácie. Krvné ketolátky začnú narastať v deň telenia v dôsledku dramatického nárastu plazmových NEFA počas telenia. Počas prvých dvoch až troch týždňov po telení ketolátky sa prudko zvýšia a buď sa ustália alebo znížia v dôsledku zvýšeného príjmu sušiny a je dosiahnutá energetická bilancia. V ideálnom prípade všetky otelené kravy budú testované počas prvých dvoch týždňov. Najlepšie je použiť močové ketónové pásiky pre ich citlivosť, špecifickosť a ľahkú použiteľnosť. Vo väčšine prípadov sa zistí že 40 % v stáde má subklinickú ketózu. Monitoring pomeru tuk : bielkovina by bol ideálny raz za mesiac. Krvné vzorky na NEFA a BHB by sa brali teľným aj oteleným kravám. Avšak v reálnom svete testy aj možnosti varírujú od farmy ku farme. Súhrn Subklinická ketóza je definovaná ako nárast cirkulujúcich ketolátok bez prejavenia sa znakov klinickej ketózy. Ketolátky sa zvýšia po otelení. Zvýšenie ketolátok v krvi nemusí byť škodlivé pre zdravie dojnice. Ketolátky poskytujú energiu okolitým tkanivám keď je nedostatok sacharidov. Takže každá krava, ktorá bude produkovať dostatok mlieka aby bola dostatočne výkonná, bude mať zvýšenú hladinu ketolátok v krvi po otelení. Problém nastane ak sa príjem sušiny dostatočne nezvýši v skorom štádiu laktácie na pokrytie energetických potrieb a obmedzenie lipomobilizácie. Najvyšší výskyt subklinickej ketózy je v prvých dvoch mesiacoch po otelení sa a najrizikovejšie sú prvé dva týždne. Máme prostriedky na detekciu kráv, ktoré sa najskôr môžu dostať do štádia klinickej ketoza a s tým spojenými metabolickými ochoreniami. Monitoring ketolátok v moči a mlieku označí kravy, u ktorých sa liečbou dosiahne úspešná laktácia. Darin Bremmer, Ph.D. Pozn.: Zoznam literatúry je k dispozícii u MVDr. Mateja Chorvátha matej.chorvath@sano.sk 15


Chov a výživa skotu

Méně prostoru, méně mléka Již malé zvýšení stavu zvířat nad normu se může negativně projevit na dojivosti a zdravotním stavu stáda.

Vysokoprodukční dojnice potřebují dostatek místa k ležení, protože denně leží až čtrnáct hodin a přežvykují Mnoho mléčných farem má nyní kurs růstu. Stáda se navyšují, ale stájové kapacity často nejsou ve stejné míře rozšiřovány. I když stáje ihned „nepraskají ve švech“, tak je někdy stáj příliš „těsná“. Ale právě vysokoprodukční dojnice potřebují dostatek místa k ležení, protože denně leží až čtrnáct hodin a přežvykují. Ve výzkumném ústavu v Chazy (USA) jsme proto zkoumali, jak působí přeplnění stáje na chování dojnic a jejich užitkovost. Koncentrace ustájení zvýšená ve třech krocích Abychom mohli testovat vliv různě velkých koncentrací ustájení, zastavili jsme 92 HF dojnic na více laktacích a 44 jalovic ve čtyřřadé volné boxové stáji. Nejdříve mělo každé zvíře k dispozici lehací box a místo u žlabu (koncentrace ustájení 100 %). V následujících týdnech jsme zvýšili kon16

centraci ustájení na 115 %, 130 %, případně 145 % (ca 0,7 lehacího boxu na krávu). Velikost stáda jsme neměnili, abychom neovlivnili chování krav kvůli bojům o pořadí v hierarchii stáda. Krávy se dojily 3 × denně, průměrné denní teploty se během pokusu pohybovaly kolem 8,9 °C, vlhkost vzduchu 78,2 %. Během doby trvání pokusu jsme zaznamenávali trvání různých vzorců chování (ležení, příjem krmiva, stání v krmné chodbě atd.). Zvláštní pozornost jsme zaměřili na chování zvířat mezi půlnocí a čtvrtou hodinou ranní, protože tehdy většina zvířat odpočívá v lehacích boxech. Kromě toho jsme se koncentrovali na  kulhající zvířata, která v  porovnání se zdravými zvířaty tráví více času v lehacích boxech. Ukázalo se, že koncentrace ustájení má zřetelný vliv na dobu trvání ležení (přeh led 1). Ta se zredukovala o jedBřezen 2010


250 200

Obsah PSB × 1000 ml

Dojivost kg/den

počet SB dojivost

50 48

150

46

100

44

50

42

0

40

100 115 130 Koncentrace zvířat %

145

Graf: Dojivost klesá se zvýšenou koncentrací zvířat nu hodinu z 12,3 hodin (100 % koncentrace) na 11,2 hodin (145 % koncentrace). Naproti tomu stála zvířata značně déle v chodbách (1,3 hodiny, případně dvě hodiny). Obzvláště v noci (0:00–4:00 hodin) se dal prokázat negativní vliv vysoké koncentrace na chování při ležení. Protože při 100 % vytížení, leželo v nočních hodinách 71,1 % zvířat a při přeplnění naproti tomu pouze 58,7 % stáda. 2 kg ztráty na mléce Se sníženou dobou odpočinku v lehacích boxech se zároveň snížila také denní dojivost ze 43,5 kg mléka na 41,4 kg. Také obsah tuku v mléce klesl z 3,84 na 3,67. Kromě toho jsme mohli pozorovat, že se zvyšující koncentrací zhoršovala kvalita mléka. Obsah PSB se pohyboval při 100 % koncentraci kolem 135 000 PSB/ml mléka, při 145 % okolo 236 000 PSB/ml mléka. Denní doba příjmu krmiva oproti době ležení zůstala konstantní, také při vysoké koncentraci 145 % zůstala průměrně kolem pěti hodin. Ovšem zvířata projevovala jiné chování během žraní při sníženém prostoru, nežli u prostoru 1:1. Takto stálo při 100% koncentraci 67,2 % krav po prvním dojení u krmného stolu (čerstvé krmivo), při vysokém stupni osazení naproti tomu jen 54,6 % stáda. Navzdory konstantní době pro příjem krmiva, klesla četnost žraní z 7,2 na 6,3. Tento vývoj ale neměl žádný vliv na příjem sušiny. Lze proto vycházet z toho, že krávy při sil-

Jalovice a kulhající krávy reagují na přeplnění ve stáji s masivním poklesem dojivosti nějším konkurenčním tlaku u krmného stolu rychleji žraly. Také celková doba přežvykování se nezredukovala. Ovšem krávy při ležení přežvykovaly méně. Enormní ztráty mléka u jalovic Při pozorování stáda bylo kromě toho nápadné, že jalovice reagovaly daleko intenzivněji na přeplnění, než krávy na vyšších laktacích. Tak se lišila dojivost starých a mladých krav při koncentraci 100 % denně jen o 2,7 kg. Po přeplnění dávaly jalovice oproti tomu o 6,8 kg méně mléka než dojnice na více laktacích. Nejvíce ovlivnilo přeplnění ovšem užitkovost kulhajících krav. Dojivost u těchto zvířat se snížila o 11,8 kg při 130 % koncentraci. Tyto deprese užitkovosti lze zpětně zdůvodnit prodloužením doby stání o 1 hodinu na chodbách. Závěr Každá dojnice by měla mít k dispozici místo na ležení a k žrádlu. Protože se zvyšující se koncentrací stojí zvířata déle neproduktivně na chodbách. Obzvláště jalovice a kulhavé krávy reagují citlivě na omezené možnosti pro ležení a dávají značně méně mléka. Hustota osazení 115 % by proto v praxi také z ekonomických důvodů neměla být překračována. Rick Grant, Miner Institute Chazy, USA

Tabulka 1: Koncentrace ustájených zvířat ovlivňuje chování krav Koncentrace v % doba ležení (hod/den) stání v chodbě (hod/den) doba příjmu potravy (hod/den) přežvykování (hod/den) přežvykování během ležení (hod/den)

100 12,3 1,3 4,9 8,5 8,0

115 12,0 1,6 4,9 8,5 7,9

130 11,5 1,7 5,0 8,4 7,4

145 11,2 2,0 5,0 8,1 7,0

S přibývající přeplněností stáje se redukovala doba ležení. Oproti tomu stály krávy zřetelně déle na chodbách.

Marec 2010

17


Chov a výživa skotu

Záhadné případy mastitid: často je na vině krmení Především v podnicích s vysokou užitkovostí jsou stále častěji hlavní příčinou vzniku mastitid chyby v krmení. Informuje Birgit Schwagerick ze zdravotní služby pro chov skotu, Meklenbursko – Přední Pomořansko.

Zaprahlé dojnice jsou často krmeny silážemi nízké kvality. Pak jsou problémy předprogramovány V posledních letech jsme jako zdravotní služba stále častěji přivoláváni k úporným, pouze velmi těžko léčitelným zánětům vemene. Hledání za  to zodpovědných původců onemocnění se často nechalo přirovnat k pověstnému hledání jehly v kupce sena: bakteriologická vyšetření vzorků mléka přinášela buď negativní, nebo jen těžko interpretovatelný výsledek. Mimo to se antibiotická léčba často ukazovala jako neúspěšná. Jako hlavní příčiny zánětů vemene se nakonec zjistily nedostatky v kvalitě objemných krmiv a složení krmné dávky. Rozsáhlá analýza příčin Naposledy jsme tuto problematiku samotnou našli u devíti velkých stádech dojnic v Meklenbursku – Pomořansku. Vedle těchto nejasných případů mastitid se společně vyskytovaly ještě další zdravotní problémy. To byly jednotlivě: „„Velmi vysoký obsah somatických buněk „„ Poruchy bachorové fermentace a poruchy vstřebávání s následným průjmem „„ Metabolické acidózy „„ Odbourávání tuku s poškozením jater „„ Ztráty hmotnosti a poruchy reprodukce V těchto devíti postižených podnicích se chovalo od 117 do 523 krav. Šest z těchto chovů dosáhlo užitkovosti vyšší jak 9 000 l mléka. Dojící technika a ustájení se lišily. Obsah somatických buněk všech krav zařazených do kontroly užit18

kovosti se v době naší poradenské činnosti pohyboval mezi 178 000 a 434 000 SB/ml. Ve všech podnicích se předkládala TMR, v osmi chovech bylo stádo rozděleno do více krmných skupin. Nálezy ze vzorků mléka nemocných zvířat nedaly žádný jednoznačný obraz (přehled 1): na jedné straně byli dle očekávání nalezeni původci Staphylococcus aureus a Streptococcus agalactiae. Na druhé straně zde rovněž dominovaly jednoduché stafylokoky, streptokoky a koryneformní bakterie. Ve dvou vzorcích se mimo toho našly pseudomonady, vždy v jednom vzorku bacily a prototheka. Až 50 % bez nálezu V pěti podnicích patří pravidelný bakteriologický rozbor kolostra k prevenci proti mastitidám. Přitom byly prokázány přednostně různé streptokoky jako například Streptococcus (EPS) uberis a coliformní bakterie. Asi 30–50 % vzorků z podniků zůstalo bez zvláštního nálezu. Ve dvou chovech to bylo dokonce více než 70 %! V jednom podniku se nenašly vůbec žádné typické patogeny mastitid. Při hledání příčin zdravotních problémů jsme mohli velice rychle vyškrtnout práci dojičů a hygienu dojení. Rovněž se problémy s mastitidami nedaly vysvětlit nedostatky dojící techniky, nebo ve způsobu ustájení zvířat. Všem podnikům však byly společné značné nedostatky Březen 2010


Co je možné dělat?

Pokud nejsou nálezy bakteriologických rozborů jednoznačné, pak je třeba vzít pod lupu krmení v kvalitě objemných krmiv a složení krmných dávek. Čtyři travní siláže, tři kukuřičné siláže a jedna žitná siláž, stejně tak jako krmná sláma se dokonce ukázaly jako nevhodné ke krmení! „„ Travní siláže: V některých podnicích vykazovala travní siláž vysoké obsahy popelovin, kyseliny octové, máselné a rovněž alkohol. Zde bylo možné nalézt hodnoty až do 42 g/kg sušiny. Siláže s vysokými hodnotami alkoholu a amoniaku se ukázaly jako obzvláště výrazně poškozující zdraví. Alkoholy, produkty bakteriálního rozkladu a mykotoxiny zabíjí ve zvýšené míře bachorové bakterie. V podnicích s obzvláště vysokými obsahy alkoholu v silážích jsme našli nejvyšší somatické buňky a silné poruchy látkové výměny. Některé siláže byly příliš vlhké a byly proto velmi špatně přijímány. V  jednom případě byla siláž v  balících příliš dlouhá, takže zvířata měla možnost krmivo selektovat. U několika travních siláží jsme zjistili druhotnou fermentaci (samozahřátí). Žitná siláž obsahovala rovněž alkohol (44 g/kg sušiny) i přes jinak dobré bodové hodnocení. „„ Kukuřičné siláže: Rovněž kukuřičné siláže byly nápadné vysokými hodnotami alkoholu (až 26 g alkoholu/ kg sušiny). Byly více postiženy kukuřičnou snětí a obsahovaly mimo alkoholu ve zvýšené míře také amoniak. „„ Krmná sláma: Krmná sláma, slisovaná v balících byla vlhká a horká. Dílem byla dokonce i přes výrazná plísňová ložiska zkrmována. Nápadné bylo, že zejména suchostojná zvířata byla krmena krmivy se špatnou kvalitou. Obzvláště dramatické zhoršení zdravotního stavu vemene ve stádě nastalo po zkrmování plesnivé krmné slámy. Somatické buňky v postiženém podniku dosáhly nazpátek původních hodnot teprve po šesti měsících! Kvalita slámy má přirozeně velký vliv na zdravotní stav, i jakožto stelivo, hlavně v chovech s hlubokou podestýlkou. Je zřejmé, že krávy z podestýlky sežerou slámy významná množství. A právě v chovech na hluboké podestýlce je riziko infekcí díky vyššímu bakteriálnímu tlaku ze slamnatého lože a hnoje obecně vyšší. „„ Chyby ve skladbě krmné dávky: Vedle těchto kvalitativních nedostatků byly udělány křiklavé chyby i ve sloMarec 2010

V  prozkoumávaných devíti podnicích bylo možné problémy s  mastitidami odstranit díky následujícím opatřením: „„Jednak byla z krmení odstraněna objemná krmiva nízké kvality. Vysokým obsahům popelovin, respektive alkoholu, stejně tak jako plísním v silážích se nechá předejít jen optimálním procesem silážování. Byť nejsou dány žádné oficiální hraniční hodnoty pro obsah alkoholu, na základě zkušeností je možné říci, že se zdravotní problémy vyskytují u množství nad 10 g/ kg sušiny. Obzvláště vyšší alkoholy (butanol, propanol) se zdají mimořádně škodlivé. „„V   některých podnicích byla krmná dávka pro suchostojné dojnice změněna tak, že obsah energie oproti krmné dávce v laktaci nepadá tak strmě dolů. Některé podniky například z krmné dávky odstranily seno (ad lib), nebo se snížil obsah energie v krmné dávce příprava na porod. Krávy s vysokou užitkovostí a dobrou perzistencí reagovaly velmi pozitivně na jednotnou krmnou dávku pro zaprahlé dojnice: krmná dávka v laktaci se (bez produktů z  řepy a  s  doplněním minerálního krmiva pro suchostojné) „naředí“ 3–5 kg krátce řezané slámy tak, že podle kondice a užitkovosti krav zůstane v krmné dávce koncentrace energie 6,1–6,3 MJ NEL a maximálně 13,5 % NL. Doba stání na sucho se zkracuje na 45–50 dnů. Tím odpadá krmná dávka příprava na porod. Důležité je, že vedle zachování rovnováhy v  biomase bachoru se u krav neobjeví žádné změny hmotnosti: především žádné hubnutí! V každém případě by si měl každý chovatel před změnami v  krmné dávce suchostojných dojnic vyžádat kvalifikovanou, podmínkám konkrétního podniku odpovídající radu. Došlo k výraznému poklesu obsahu somatických buněk a množství mastitid. Výměna siláží ovlivnila zdraví vemene velice rychle: při zařazení mikrobiologicky zdařilých siláží do krmné dávky klesla míra výskytu mastitid okamžitě dolů. Somatické buňky reagovaly s lehkým zpožděním. To, že se jednalo o  problémy zapříčiněné výživou, dále potvrdilo nahromadění výskytu mastitid u  krav po  otelení, které byly zatíženy poruchami látkové výměny. Viditelné mastitidě podle slov místních veterinárních lékařů často předchází nějaké primární onemocnění. Krávy mají poruchy trávení, acidózu, ketózu, horečku a někdy dokonce ulehnou. Tento problém se vyskytoval u vícera z těchto zde popsaných mléčných farem. Mimo to jsou s typickými Coli mastitidami spojeny často aborty a přetočení slezu. žení krmných dávek. Zde se zejména jednalo o náhlé změny ve zkrmování objemných krmiv během období stání na sucho, které škodí bachorové mikroflóře zvířete. Po zaprahnutí byla část dobré travní a kukuřič19


Chov a výživa skotu

zahřívající se, nebo dokonce plesnivé siláže oslabují enormně imunitní systém zvířete

Typický vzorek mléka krávy s infekcí Streptococcus agalactiae množství kukuřice a jadrných krmiv u zvířat ve fázi přípravy na porod.

Ve třech podnicích nebyla kukuřičná siláž již dokonce vhodná ke krmení né siláže masivně snížena a nahrazena velkým množstvím sena a slámy, nebo nekvalitní travní siláží. Druhý problém představuje obnovené krmení velmi vysokých

Chyby ve výživě oslabují imunitu Tyto chyby ve  výživě, jednotlivě i  ve  vzájemné souhře enormně zatěžovaly imunitu zvířat natolik, že náchylnost na patogeny z prostředí, jako jsou koaguláza negativní stafylokoky, nebo eskulín pozitivní streptokoky výrazně stoupla. V jednom podniku bylo například více akutních mastitid způsobených „zárodky z prostředí“ nežli Streptococcus agalactiae, byť tento patogen bylo možno nalézt v 13,6 % vzorků. Ačkoliv v jednom jiném podniku se léčba Staph. aureus neprováděla důsledně, tak chyby ve výživě zatěžovaly zvířata více nežli relativně vysoké promoření se Staph. aureus (podle rozboru stáda ca 30 %). Tak se na počátku laktace registrovalo mnoho těžkých mastitid, ale bez nálezu Staph.aureus.

Přehled 1: Spektrum patogenů v devíti podnicích Podnik

Počet vzorků

Staph. aureus

A C1 G H

361 80 16 70

3,3 37,5 25 –

B 323 3,4 C2 772 5,3 D 114 5,3 E 981 5,7 F 1242 2,2 Legenda: Staph. aureus = Staphylococcus aureus Strep. agalaktiae = Streptococcus agalactiae Arc. pyogenes = Arcanobacterium pyogenes Strep. dysgalaktiae = Streptococcus dysgalactiae Coli. = coliformní bakterie

20

Strep. agalaktiae Arc. pyogenes Strep. dysgalaktiae Coli. b Bakteriologická vyšetření v % z pozitivních nálezů 13,6 0,8 2,2 12,7 – 1,2 2,5 1,2 – – – 6,25 – – 1,4 17,1 Bakteriologická vyšetření čerstvě otelených zvířat v % – 0,3 1,2 8,4 – 0,2 0,2 7,6 – 3,5 3,5 15,8 3,5 1,6 1,6 3 – 0,3 0,3 7,2

KNS

EPS

Kv

Ek

Cory

22,4 35 12,5 7,1

6,6 23,8 12,5 1,4

3,3 1,2 – –

0,8 – 6,25 –

1,7 25 6,25 –

42,4 23,3 28,9 22 25,6

12,7 5 15,8 6,7 9,9

– 0,4 0,9 0,1 1,2

0,3 0,1 2,6 0,1 0,9

– 0,2 7 3,4 4,6

KNS = koaguláza negativní stafylokoky EPS = eskulín pozitivní streptokoky mimo enterokoků, vč. Streptococcus uberis Kv = kvasinky Ek = enterokoky Cory = koryneformní bakterie

Březen 2010


Špatné siláže škodí bachorové mikroflóře Jak toxické siláže, tak i chybné změny v krmné dávce vedou k odúmrtí bachorové mikroflóry a vyplavení endotoxinů, čímž vznikají takzvané endotoxikózy. Tyto endotoxiny dráždí játra a imunitní systém, vedou k poruchám prokrvování tkání, zánětům a horečce a jsou mimo jiné zodpovědné za proniknutí střevních baktérií do krevního řečiště skrz normálně jinak neprostupnou střevněkrevní bariéru. Při vysoké zátěži endotoxiny je vemeno ve zvýšené míře infikováno patogeny z prostředí. Obzvláště tím trpí krávy po otelení, vzhledem k tomu, že endotoxiny (i mykotoxiny) se rovněž ukládají do tukové tkáně a po porodu v souvislosti s rozpouštěním tuku se uvolňují do organismu. Při zásadních změnách složení krmné dávky v  době po zaprahnutí je bachorová mikroflóra rovněž poškozována. Při použití travních siláží nízké kvality, sena ad libitum, nebo vyřazení kukuřičné siláže z krmné dávky pro suchostojné dojnice dojde k silnému omezení přísunu pro bachorové mikroorganismy důležitých živin, jako jsou cukry, bílkoviny a škrob (ve srovnání s laktační krmnou dávkou). K endotoxikóze svým způsobem patří (rovněž způsobuje odumírání bakterií v bachoru) ještě bachorová acidóza. Ta se nemůže objevit jen při příliš vysoké dávce lehce fermentovatelných uhlohydrátů, ale také při nedostatku strukturálně účinné vlákniny. To je často případ energeticky bohatých, spíše vlhčích travních siláží. Rovněž příliš dlouho míchaná, respektive velmi vlhká TMR vykazuje tento nedostatek. Taková vláknina „nepíchá“, chybí mechanické dráždění stěny bachoru a tím je omezeno přežvykování a tvorba slin. Tento problém se vyskytoval ve čtyřech z devíti podniků. Z důvodů těžce porušeného imunitního systému nelze vyloučit vznik sekundární infekce patogeny z prostředí, které se do vemene dostanou skrz strukový kanálek. Bakterie se usídlují v různých orgánech, jako např. ve vemeni. Nakonec dojde k typické „Coli mastitidě“. Top agrar 6/2009, str. R 12–15 Fotky: Nussbaum, Tischer (2), Ziegler (2)

Jaké patogeny, jak léčit? K choroboplodným zárodkům z prostředí patří coliformní bakterie, jako E. coli a klebsielly, eskulín pozitivní streptokoky a enterokoky. Vzhledem k tomu, že jsou vystaveny tvrdé konkurenci, je pro ně typická výrazná rezistence na antibiotika. A následně často neúspěšné léčení. Enterokoky se jako původci mastitid vyskytují ojediněle, coliformní bakterie naproti tomu stále častěji. Pro úspěch terapie je důležité léčení základního onemocnění: použití prostředků tlumících zánět a horečku, stimulujících bachor a střeva (např. lněné semeno), chránících játra a podávat vitamíny (např. B12) Protikladem je Streptococcus agalactiae jakožto kontagiózní, na vemeni žijící patogen, který je dobře léčitelný jednoduchými antibiotiky. U léčení Staphylococcus aureus se nic nezměnilo: účinnou terapii je ale možné i přes dobrou citlivost na antibiotika očekávat jen v období stání na sucho.

Marec 2010

VÍCE MLÉKA, LEPŠÍ ZDRAVÍ A REPRODUKCE!

Jedinečná kombinace Baktérie mléčného kvašení Podpora mléčného kvašení s rychlým poklesem hodnoty pH Vyšší hodnota krmiva Lepší stravitelnost a vyšší příjem siláže

+

Kombinace kyselin Konzervování pomocí chemických kyselin Účinné proti kvasinkám a plísním*) Lepší stabilita siláže, účinné proti následnému zahřátí a druhotné fermentaci

21


výroba krmiv

Cirok je zaujímavý

aj ako krmivo pre hovädzí dobytok

Cirok sa v posledných rokoch zviditeľnil predovšetkým ako surovina na výrobu bioplynu. Napriek tomu sa medzičasom hromadia otázky o jeho vhodnosti využitia ako krmiva pre hovädzí dobytok – či už pre využitie jeho nadmernej kapacity alebo pre vyváženie nepriaznivých pôdnych a klimatických pomerov touto nenáročnou kultúrou. Kukurica ako základná krmovina alebo surovina na výrobu bioplynu má vo viacerých poľnohospodárskych podnikoch dominantné postavenie. V niektorých lokalitách (napríklad v letnom suchom počasí) však nie je pestovanie kukurice dostatočne efektívne. V súvislosti so striedaním plodín sa preto stále častejšie diskutuje o inej alternatíve ku kukurici, ktorou je cirok. Špecialista na deficit vody Druhy ciroku prichádzajú do úvahy predovšetkým ako druhotná plodina po  nejakej zimnej medzikultúre resp. po skoro zberaných obilovinách na GPS. Cirok sa vyznačuje nízkymi nárokmi na kvalitu pôdy a zásobenie vodou (rastliny C4). Vďaka svojmu vytvorenému systému koreňov môže veľmi dobre prijímať vodu a živiny, spotrebuje málo vody, pretože tak ako pri kukurici rastová vrstva na listoch znižuje odparovanie a pri nedostatku vody sa mení na akýsi druh stavu stuhlosti zo sucha (režim maximálnej úspory vody). Cirok má veľký potenciál pre tvorbu biomasy v krátkom vegetačnom období a má dobrú silážovaciu schopnosť. Z dôvodu vysokých teplotných nárokov pre klíčky a nízku toleranciu chladu je možné siať cirok v spolkovej krajine Meklenbursko–Predpomoransko až koncom mája resp. začiatkom júna. Cirok je rastlinný rod z čelade tráv. Kultúrne formy ciroku sa v nemecky hovoriacom priestore nazývajú tiež Cirok obyčajný (Mohrenhirse), Cukrový cirok (Zuckerhirse), Sudánska tráva, Cirok sudánsky (Sudangras) alebo Cirok zrnový milo (Milo). Zrná určené na sejbu sú na základe svojej odolnosti usychať najdôležitejšou obilninou na výrobu chleba v Afrike, pestujú sa aj v južnej Európe, Strednej Amerike a južnej Ázii. Ako východisková látka pri výrobe múky a ako krmivo pre dobytok patrí cirok na piatu priečku pestovania obilnín na celom svete. Dnešné výnosy zrna dosahujú v Afrike hodnoty okolo 100 kg/ha, z USA prichádzajú správy o dosiahnutých výnosoch až 100 metrákov sušiny na ha pôdy, avšak len pri používaní vyšľachtených rastlín, ideálnom zavlažovaní a hnojení. V Nemecku slúži cirok v závislosti od termínu žatvy tiež na kŕmne účely, avšak prednostne sa využíva na výrobu bioplynu. Údaje o kŕmnych hodnotách v stredoeurópskych podmienkach sú preto k dispozícii len v obmedzenom rozmere. Vo všeobecnosti sa vychádza z údaju o nižšej hodnoVďaka svojmu vytvorenému systému koreňov môže cirok dobre prijímať vodu a živiny, spotrebuje málo vody 22

Březen 2010


Tabuľka 1: Obsah živín v ciroku a kukurici pri pestovateľskom experimente v Gülzow v roku 2007 ako aj tabuľka kŕmnych hodnôt podľa DLG Kultúry sušina XP XF XA XL škrob ME NEL g g/kg sušiny MJ/kg sušiny Sorghum sudanense (n=1) 269 86 268 64 17 0 9,4/8,71 5,5/5,01 Sorghum bicolor (n=4) 232 77 265 66 12 1 9,5/8,91 5,5/5,21 Sorghum bicolor x sudanense (n=3) 271 74 263 56 14 4 9,3/8,71 5,4/5,01 Kukurica (n=2) 342 64 176 42 37 353 11,2 6,8 1 odhad rovnice GfE 2008: podľa kukurice/podľá tráv XP = dusíkaté látky; XF = surová vláknina; XA = popoloviny; XL = tuk; ME = metabolizovateľná energia; NEL = nettoenergia laktácie

te ako má silážna kukurica. Keďže v poslednom období sa zvýšil dopyt na skrmovanie cirokového krmiva, vysvetlenie o vhodnosti ciroku ako krmiva pre dobytok by mali dať rozbory obsahu živín a a energie rozličných druhov a odrôd ciroku z  pestovateľského experimentu vykonaného v  Krajinskom výskumnom ústave v  Meklenbursku–Predpomoransku. Menej energie ako kukurica Pestovateľské experimenty sa uskutočnili v lokalite Gülzow v roku 2007. Porovnávané boli štyri druhy Sorghum bicolor, jedna odroda Sorghum sudanense a tri odrody kríženia Sorghum bicolor × Sorghum sudanense. Ďalej boli súčasne analyzované dve odrody kukurice. Odrody ciroku boli vysiate 24.  5. a  odrody kukurice 10. 5. 2007. Termín zberu bol 10. 10. 2007. Všetky údaje sa vzťahujú na nesilážovaný materiál (Tabuľka 1). Podľa DLG sa nachádzajú obsahy energie pri porovnateľných sušinách vo vzorkách ciroku nižšie, a to na základe vyššieho obsahu vlákniny a popola. Medzi jednotlivými druhmi ciroku existujú len nepatrné rozdiely. Kukurica dosahuje vyššiu hodnotu energie. Nápadný je nízky obsah škrobu v druhoch ciroku, ktorý je sotva preukázateľný. Pre charakterizovanie hodnoty krmiva je zaujímavé určiť predovšetkým presný podiel vlákniny (Tabuľka 2). Obsahy ADF (acido detergentná vláknina) a NDF (neutrálne detergentná vláknina) sú v ciroku výrazne vyššie ako v kukurici. To sa aj zo skúseností poľnohospodárov z USA s ich cirokom očakávalo. Relatívne vysoké hodnoty ELO (organická hmota štiepená enzýmami) poukazujú na  vhodnosť pre kŕmne účely, hoci je nám známe, že cirok sa zberá neskoro a okamih zberu musí byť optimalizovaný, aby ho bolo možné úplne využiť ako surovinu v kŕmnej dávke pre prežúvavce. Vysoké hodnoty cukru podčiarkujú na jednej strane jeho veľmi dobrú predispozíciu pre silážovanie – v spojení s nízkym obsahom dusíkatých látok a popolovín. Na druhej strane tiež vysvetľujú už spomínané vysoké hodnoty in vitro stráviteľnosti (ELO).

Takmer žiadny škrob, ale veľa cukru Keby sme porovnávali iba na základe obsahu škrobu, kŕmna hodnota ciroku oproti kukuričnej siláži by výrazne poklesla. Je ale možné, že sa porasty odrôd a druhov ciroku nachádzali v skoršom štádiu zrelosti, čím sa v rastlinách tvorený predstupeň cukru ešte neuložil ako zásobný uhľohydrát škrob. Hovorí za to aj porovnateľne nízky obsah sušiny v ciroku. V množstve škrobu a monosacharidov (Tabuľka 3) ako aj pri neštrukturálnych uhľohydrátoch (NFC) nie je rozdiel medzi cirokom a kukuricou taký drastický. Množstvá minerálnych látok, tiež makro a mikroprvkov sú v ciroku a kukurici podobné (Tabuľka 4). Cirok pestovaný v Meklenbursku–Predpomoransku dosahuje v štandardných podmienkach a v závislosti od poveternostných podmienok až pomerne neskoro obsah sušiny nevyhnutný pre silážovanie (Obrázok). Cirok je schopný na rozdiel od kukurice prežiť dlhšie obdobia sucha a dokáže sa zregenerovať prostredníctvom zásob vody. Do zberu úrody by mala celá rastlina dosiahnuť obsah sušiny 26 až 30 %. Pri cukrovom ciroku sa premena cukru na škrob uskutoční len veľmi obmedzene. Naproti tomu narastie neskôr obsah surovej vlákniny skutočne rýchlo. Optimalizovať čas zberu úrody je preto pri dnešných existujúcich formách ciroku o niečo ťažšie ako pri kukurici. USA: cirok ako kŕmna plodina sa osvedčil Pohľad na Spojené štáty je dôležitý, pretože tam už majú skúsenosti so skrmovaním ciroku. S osevnou plochou tri milióny hektárov po celých Spojených štátoch má Sorghum bicolor ako kŕmna plodina pre mliečny dobytok narastajúci význam (obzvlášť Stredozápad USA). Cirok sa môže nasiať neskôr ako kukurica, efektívnejšie využíva vodu, prináša vyššie zisky z biomasy a aj v období sucha a letných horúčavách prináša akceptovateľné výnosy. Správy z USA však informujú aj o tom, že stráviteľnosť sušiny je normálne vyššia u kukurice ako pri bežnom kŕmnom ciroku. Príčinou je dvojnásobný obsah lignínu. Lignín ako primárne nestráviteľná súčasť bunkových stien

Tabuľka 2: Rozdiely v podiele vlákniny v ciroku a kukurici zistené pri pestovateľskom experimente v Gülzow v roku 2007 Kultúry

sušina XF ADF NDF Pektíny/hemicelulóza g g/kg sušiny Sorghum sudanense (n=1) 269 268 353 524 171 Sorghum bicolor (n=4) 232 265 350 524 174 Sorghum bicolor x sudanense (n=3) 271 263 334 521 188 Kukurica (n=2) 342 176 232 414 182 ADF=acido detergentná vláknina; NDF=neutrálne detergentná vláknina; ELO=organická hmota štiepená enzýmami

Marec 2010

ELO 541 579 540 678

23


výroba krmiv

Tabuľka 3: Podiely uhľohydrátov v ciroku z pestovateľského experimentu v Gülzow v roku 2007 Kultúry

sušina g 269 232 271 342

Sorghum sudanense (n=1) Sorghum bicolor (n=4) Sorghum bicolor x sudanense (n=3) Kukurica (n=2) NFC = neštrukturálne uhľohydráty

monosacharidy

škrob g/kg sušiny 0 1 4 353

209 214 223 86

rastlín obmedzuje stráviteľnosť uhľohydrátov bunkových stien v bachore. Sekundárne spôsobuje lignín skôrnatenie samotnej vlákniny v rastline, a tým zabraňuje jej dodatočnému stráveniu. Pretože vyšší obsah lignínu redukuje potenciálnu mieru stráviteľnosti vlákniny v bachore, dochádza k väčšiemu naplneniu bachora, zníženému príjmu sušiny a dochádza k poklesu produkcie mlieka pri používaní bežných hybridov kŕmneho ciroku. Preto existuje celý rad chemických a pestovateľských pokusov, ktoré zlepšujú stráviteľnosť vlákniny v ciroku prostredníctvom zníženia obsahu lignínu alebo jeho naviazania na uhľohydráty v bunkových stenách. Takzvané Brown Midrib genotypy (BMR) napríklad obsahujú menej lignínu a majú zmenené chemické zloženie lignínu. To vedie zároveň k lepšej stráviteľnosti NDF vlákniny oproti bežnému ciroku. Ďalej predstavíme výsledky nekoľkých pokusov kŕmenia cirokom v porovnaní s kukuricou.

NFC 309 318 334 442

jedná o rastliny s hnedými prútmi, ktoré v porovnaní s normálne sfarbenými druhmi vykazujú o 10 až 20 % nižší obsah lignínu. Hybridy týchto mutácií boli kedysi pestované na výnos a kvôli pevnosti prútov. V polovici osemdesiatych rokov bol po prvý raz začlenený druh ciroka BMR do pokusov s výživou produkčných dojníc. Pritom sa neobjavili žiadne príznačné rozdiely v stráviteľnosti sušiny a mliečnej úžitkovosti medzi kukuričnou a cirokovou silážou. Porovnanie s lucernovou senážou nutné Lucernová senáž sa v deväťdesiatych rokoch javila vo výžive mliečneho dobytka podobne efektívne ako kukuričná siláž. Preto bola lucerna v ďalších pokusoch tiež porovnávaná s bežnými typmi ciroku, BMR cirokom a kukuricou. Výskumy s dojnicami okolo 100. dňa laktácie a dennou mliečnou úžitkovosťou 25 kg sa konali v Nebraske. Siláž tvorila 60 až 65 % sušiny v kŕmnej dávke. Obsah živín v ciroku v amerických analýzach vykazoval podobné hodnoty ako naše vlastné rozbory. Hodnoty mliečnej úžitkovosti dojníc kŕmených BMR cirokom, kukuricou alebo lucernou boli podobné. Avšak dojnice zo skupiny kŕmenej už pôvodne cirokovou silážou dojili denne o 13 až 23 % menej mlieka. Kŕmna dávka s kukuričnou silážou bola vzhľadom na úžitkovosť FCM mlieko (prepočítané na tuk) najlepšia. Vzhľadom na príjem sušiny a efektívnu tvorbu mlieka (kg mlieka na každé kg prijatej sušiny) mala siláž z BMR ciroku vždy väčšie výhody ako siláž zo štandardného ciroku. Súvisí to predovšetkým s lepšou stráviteľnosťou NDF a ADF vlákniny v BMR ciroku, ktorá sa potvrdila v experimentoch vykonaných na fistulovaných dojniciach.

Druhy Brown Midrib obsahujú menej lignínu V šesdesiatych rokoch sa v USA rozbory zameriavali predovšetkým na to, aby po nedostatočných pokusoch z päťdesiatych rokov priniesli aktuálne výsledky o vhodnosti krmiva a potenciáli ciroka vo výžive mliečneho dobytka. Nedostatok dažďa a niekoľko noviniek v druhoch ciroka tento záujem ešte zosilnilo. Pri priemernej úžitkovosti 20 kg mlieka na dojnicu a deň a použití 50 až 60 % siláže v celkovom príjme sušiny bol príjem sušiny v kŕmnej dávke s kukuričnou silážou spravidla vyšší ako v dávke s cirokom a dosiahol sa tiež vyšší denný nádoj mlieka. Už spomínané Brown Midrib typy resp. druhy sú výsledkom ďalšieho pestovania genetických mutácií obyčajného ciroka z dvadsiatych rokov minulého storočia. Pritom sa

Tabuľka 3: Podiely uhľohydrátov v ciroku z pestovateľského experimentu v Gülzow v roku 2007 Kultúry

sušina g 269 232 271 342

Sorghum sudanense (n=1) Sorghum bicolor (n=4) Sorghum bicolor x sudanense (n=3) Kukurica (n=2) NFC = neštrukturálne uhľohydráty

monosacharidy

škrob g/kg sušiny 0 1 4 353

209 214 223 86

NFC 309 318 334 442

Tabuľka 4: Obsah minerálnych látok v ciroku a kukurici z pestovateľského experimentu v Gülzow v roku 2007 Kultúry Sorghum sudanense (n=1) Sorghum bicolor (n=4) Sorghum bicolor x sudanense (n=3) Kukurica (n=2)

24

sušina g 269 232 271 342

Ca

P

Na

4,6 3,7 4,2 2,2

3,1 3,1 2,7 3,0

0,2 0,2 0,2 0,2

Mg g/kg sušiny 1,9 2,2 2,0 1,6

K

S

Cl

Zn

15,0 16,8 13,2 10,0

0,9 0,8 0,7 0,7

1,1 1,0 0,9 0,5

22 18 18 17

Mn Cu mg/kg sušiny 44 4,7 44 3,5 49 4,5 42 5,0

Fe 139 130 120 139

Březen 2010


BMR cirok vedie nad konvenčným cirokom V deväťdesiatych rokoch bolo možné preukázať pozitívny vplyv nasadenia BMR ciroku oproti tomu štandardnému vzhľadom na príjem krmiva, stráviteľnosť a mliečnu úžitkovosť. Vtedy sa totiž nerozlišovalo, na akej polohe génu v chromozóne bola zmena lokalizovaná (BMR-6, BMR-12, BMR18). Pre objasnenie sa vykonali ďalšie analýzy výživy s holsteinskými kravami – tiež v Nebraske. Pri priemerných 124 dňoch laktácie a 40 % pokusnej siláže vzťahujúcej sa na sušinu v dávke nadojili pokusné skupiny s BMR-6 (s 33,7 kg FCM/ deň) a s kukuricou (33,3 kg FCM/deň) porovnateľne rovnaké množstvo mlieka. Najhoršie výsledky dosiahla skupina s konvenčným cirokom (29,1 kg na deň). Príjem sušiny medzi jednotlivými skupinami bol porovnateľný (23 až 25 kg na zviera a deň), obsah mliečnych zložiek bol relatívne nízky (3,6 až 3,9 % tuku; 2,9 až 3,0 % bielkovina). Zaujímavé je, že celková stráviteľnosť NDF vlákniny bola síce pri BMR ciroku vyššia ako pri bežnom ciroku, ale medzi genotypmi (porovnávali sa druhy BMR-6 a BMR-18) bola odlišná (54,4 % k 47,9 %). Stráviteľnosť pri kukurici bola 54,1% a štandardnom ciroku 40,8 %. Celková stráviteľnosť škrobu bola vyššia u dojníc, ktoré dostávali kukuričnú siláž. To poukazuje na vyššiu strávitelnosť škrobu kukuričnej siláže v porovnaní s cirokovým škrobom. Obsah škrobu v cirokovej siláži bol medzi 11 až 17 % sušiny, pri kukuričnej siláži okolo 20 %. Lignín je primárny faktor, ktorý obmedzuje stráviteľnosť bunkových stien. Cirok typu BMR obsahuje menej lignínu (2,3 až 2,5 % ADL v sušine) ako bežný cirok (2,9 %) a aj ako kukuričná siláž (2,6 %). Druhy BMR môžeme teda považovať za efektívnu alternatívu ku kukuričnej siláži (35 až 45% sušiny v kŕmnej dávke). Na záver: V poslednom období sa hromadia otázky ohľadom kŕmnych hodnôt ciroku, ktorý sa pôvodne sial ako energetická plodina pre bioplynové stanice. Z rozborov rôznych typov ciroku vyplývajú hodnoty o obsahu živín a energie, ktoré zdôvodňujú jeho využitie vo výžive prežúvavcov za podmienok dosiahnutia optimalizácie zberu úrody. Cirok by sa potom mal cielene zberať a využívať ako kŕmna plodina. V zahraničí už existujú skúsenosti pokiaľ ide o kŕmne dávky s cirokovou silážou pre vysokoprodukčné holsteinské dojnice. Tieto potvrdzujú, že existujú značné rozdiely v druhoch a sortách. Využitie ciroku ako kŕmnej suroviny sa zdôvodňuje (aj medzinárodne) lepšou stráviteľnosťou sušiny a dobrými výnosmi z úrody. Tieto agronomické výhody je potrebné podložiť konkrétnymi analýzami jednotlivých druhov ciroku zameranými na obsah živín, stráviteľnosť (predovšetkým vlákniny) ako aj účinkami vo výskumoch.

Více mléka z vojtěškové a jetelové siláže

• d oporučeno pro 30 –35 %

sušiny v silážované hmotě • 5 00 000 živých zárodků na jeden gram silážované hmoty • o bsahuje šest různých kmenů homofermentativních bakterií mléčného kvašení a pečlivě vybranou skupinu enzymů • r ychle snižuje hodnotu pH v silážované hmotě • m éně ztrát energie • s ilně potlačena tvorba kyseliny máselné • s nížená možnost zaplísnění • j istota produkce voňavé a chutné siláže

Zvyšte i vy mléčnou užitkovost díky kvalitní vojtěškové a jetelové siláži.

Dr. Peter Sanftleben1, Dr. Bernd Losand1 a Ines Klostermann2 Krajinský výskumný ústav pre poľnohospodárstvo a rybolov Meklenbursko-Predpomoransko: 1 Inštitút pre živočíšnu výrobu Dummerstorf 2 Inštitút pre rastlinnú výrobu

Marec 2010

25


výroba krmiv

Silážovanie ťažkosilážovateľných krmovín Testovanie konzervačného prípravku SanSil Liquid CVRV Piešťany - Výskumný ústav trávnych porastov a horského poľnohospodárstva B. Bystrica Ing. Jaroslav Golecký, PhD, RNDr. Štefan Pollák, Ing. Daša Obrcianová

Úspešnosť fermentačného procesu v silážovanej hmote rozhoduje o kvalite a trvácnosti siláží V poľnohospodárskej praxi je výroba krmív v súčasnosti pod stálym tlakom zefektívňovania chovu a výživy zvierat pri znižovaní nákladov na jednotku produkcie. Navyše nestabilné klimatické podmienky v posledných rokoch spôsobujú značné výkyvy v úrodách a kvalite zelených krmovín, čím stúpajú požiadavky na množstvo a kvalitu konzervovaných krmív aj v letnom kŕmnom období. Racionalizácia konzervácie zavädnutej fytomasy siláže predpokladá zvládnutie nielen požiadaviek na technológiu výroby siláže, ale aj znalosť priebehu fermentačného procesu a možnosti jeho usmernenia. Úspešnosť fermentačného procesu v silážovanej hmote rozhoduje o kvalite a trvácnosti siláží. Pre silážovanie krmoviny, ktorá je v dôsledku svojho nepriaznivého chemického zloženia, teda najmä nízkeho pomeru vodorozpustných cukrov – predovšetkým lucerna a ďatelina, ktorú nebolo možné nechať účinne zavädnúť, zostáva jediným riešením použitie chemického konzervantu, ktorý správne kombinuje účinné látky (organické kyseliny a ich soli). S jeho pomocou je možné docieliť veľmi kvalitné objemné krmivo, ktoré dá základ ekonomickej produkcii mlieka. Proces uvädania je prirodzene sprevádzaný degradáciou živín v krmive. Ideálne je, ak zavädanie porastu prebehne do 24 hod. Ak poveternostné podmienky nedovoľujú aby sa v silážovanom krmive dosiahol optimálny obsah sušiny do 48 hod. od pokosenia porastu, neodporúča sa dlhšie čakať na lepšie počasie, pretože v hmote dochádza k výrazným stratám koncentrácie živín, ako aj k rozvoju nežiaducich klostrídií, ktoré sú príčinou rozkladných procesov a rozvoja kvasiniek a plesní v silážach. Lucerna je cenným bielkovinovým krmivom hlavne pre vysoký obsah dusíkatých látok. Nezanedbateľný je však aj ob26

sah minerálnych látok (P, Ca, Mg, K, S, Fe) a vitamínov (ßkarotén, B, C, D, E, K). V optimálnej vegetačnej fáze pre silážovanie má síce vysoký obsah N-látok, na druhej strane však pomerne nízky obsah vodorozpustných cukrov a vysokú pufračnú kapacitu. To výrazne sťažuje jej silážovateľnosť. Pre silážovanie lucerny je optimálny obsah sušiny 37–42 %. V zásade platí, že čím viac vody je v silážovanom krmive k dispozícii pre mikrobiálnu činnosť, tým intenzívnejšie a spontánnejšie prebieha vlastná fermentácia. V dôsledku toho dochádza k vysokej produkcii unikavých mastných kyselín a amoniakálneho dusíka, ale aj k zníženiu stráviteľnosti organických živín, a to až pod 60 %. Pri kŕmení zvierat môže mať veľmi vysoký obsah unikavých mastných kyselín negatívny dopad aj na príjem siláže. Z uvedených dôvodov je potrebné, aby fermentačný proces pri silážovaní lucerny s nízkym obsahom sušiny neprebiehal spontánne, ale aby bol usmerňovaný aplikáciou silážnych prípravkov, ktoré dokážu zachovať kvalitu krmiva aj v takýchto sťažených podmienkach. Silážovanie bez akýchkoľvek silážnych aditív je pri lucerne obsahujúcej sušinu pod 32 % veľmi riskantným riešením. Nie je žiadnou novinkou, že so stúpajúcim obsahom sušiny sa zlepšuje silážovateľnosť aj priebeh fermentačného procesu bielkovinových krmív. Nadmerný nárast obsahu sušiny v lucerne (nad 45 %) však spôsobuje vysoké straty živín, najmä odrolom a zhoršuje utlačiteľnosť krmoviny. Zle utlačená krmovina je náchylnejšie k nepriaznivému priebehu fermentácie. Siláže s príliš vysokým obsahom sušiny vykazujú nižšiu aeróbnu stabilitu a majú vyššie predpoklady k nežiaducemu sekundárnemu fermentačnému kvaseniu. V prevzdušnených silážach dochádza najmä k rozvoju plesní a kvasiniek, pričom sa siláže rýchlo zahrievajú a vznikajú značné straty živín. K tomuto Březen 2010


200

1

1. variant N-látky

180

0,8

2. variant N-látky

140 120

1. variant PDIE

100 2. variant PDIE

80 60

1. variant PDIN

40 20 5

7

9

11

0,5 0,4

2. variant kys. maslová

0,3 0,1 0

0 3

0,6

0,2

2. variant PDIN 1

1.variant kys. maslová

0,7

g.kg -1 sušiny

g.kg

-1

sušiny

160

0,9

1

13

3

5

7 Deň odberu

Deň odberu

Graf 1: Obsah živín a výživná hodnota siláže počas testovania aeróbnej stability 200

sušiny -1

13

Graf 4: Obsah kyseliny maslovej v silážach počas testovania aeróbnej stability 30 25

160

g.kg

11

1. variant N-látky

180

1. variant pH

2. variant N-látky

140

20

120

1. variant PDIE

100

2. variant pH

15

2. variant PDIE

80

1. variant Proteolýza %

10

60

1. variant PDIN

40

2. variant Proteolýza %

5

20

2. variant PDIN

0

0

1

3

5

7

9

11

13

1

3

Graf 2: Obsah živín a výživná hodnota siláže počas testovania aerobnej stability 1 0,9 0,8

1. variant kys. maslová

0,7 0,6 0,5 0,4

2. variant kys. maslová

0,3 0,2 0,1 0 1

3

5

7 Deň odberu

5

7

9

11

13

Deň odberu

Deň odberu

g.kg -1 sušiny

9

9

11

13

Graf 3: Pokles obsahu kyseliny mliečnej počas testovania aeróbnej stability efektu dochádza hlavne pri nešetrnom odbere siláže, keď sa vytvorí veľká styčná plocha so vzduchom (Bíro, 1995). Okrem toho niektoré plesne produkujú aflatoxíny, prípadne iné toxické zlúčeniny, ktoré môžu poškodiť zdravie zvierat. Testovanie chemického konzervantu na objemové krmivá „SanSil Liquid“ prebehlo v praktických podmienkach poľnohospodárskeho podniku AGROPRODUKT SLOVAKIA, a.s. Handlová v roku 2009. Konzervovanú hmotu tvorila čistá lucerna siata na ktorú bol aplikovaný chemický konzervačný prípravok

Graf 5: Zmeny hodnôt pH a stupňa proteolýzy v silážach počas testovania aeróbnej stability v súlade s návodom výrobcu. Po ukončení fermentačného procesu sme vyhodnotili jeho vplyv na kvalitu, nutričnú hodnotu a aeróbnu stabilitu siláže. Lucerna na silážovanie bola zberaná v 1. kosbe vo fáze začiatku kvitnutia a po zavädnutí zasilážovaná do jamy, prikrytá silážnou plachtou a zaťažená pneumatikami. Priemerný obsah sušiny v silážnej hmote bol 347,32 g. kg-1. Cieľom riešenia bolo porovnaním lucernovej siláže ošetrenej prípravkom s neošetrenou kontrolou: 1. O veriť pôsobenie prípravku SanSil Liquid na priebeh fermentačného procesu, kvalitu a výživnú hodnotu vyrobenej siláže – na výšku strát pri fermentačnom procese; 2. Vyhodnotiť vplyvu prípravku SanSil Liquid na výšku strát živín a stabilitu siláže po jej otvorení. Sledované parametre: „„ k valita a výživná hodnota pôvodnej hmoty (zavädnutej lucerny siatej); „„ k valita a výživná hodnota vyrobenej siláže; „„ zhodnotenie fermentačného procesu, strát živín počas fermentácie; „„ zhodnotenie aerobnej stability siláže.

Tabulka 1: Priemerný obsah živín v zavädnutej a zakonzervovanej fytomase ( g.kg-1 sušiny) Variant Zavädnutá silážná hmota Siláž + konzervant Kontrola Tukey (P<0,05)

Marec 2010

Sušina povodnej hmoty 347,32 337,50 329,89 -

N látky 189,32 184,64 166,47 +

Tuk

Popol

Vláknina

BNLV

OH

P

K

Na

Ca

Mg

30,64 103,89 31,21 89,64 32,23 97,66 -

260,74 261,19 256,07 -

418,41 433,32 443,57 -

896,11 910,63 902,34 -

3,51 3,35 3,54 -

27,76 25,84 31,25 -

0,45 0,58 0,54 -

1,69 13,26 13,99 -

3,43 3,67 3,08 -

27


výroba krmiv

Tabulka 2: Priemerné straty živín počas fermentačného procesu v silážach v % Variant

Sušina povodnej hmoty

N látky

Tuk

Popol

Vláknina

BNLV

OH

100,00 -2,83 -5,02

100,00 -2,47 -12,07

100,00 1,84 5,19

100,00 -13,72 -6,00

100,00 0,17 -1,79

100,00 3,56 6,01

100,00 1,59 0,70

Povodna hmota Siláž + konzervant Kontrola

Tabulka 3: Priemerná výživná hodnota v zavädnutej a zakonzervovanej fytomase Variant

PDIN g.kg-1 sušiny

PDIE g.kg-1 sušiny

NEL MJ.kg-1 sušiny

NEV MJ.kg-1 sušiny

ME MJ.kg-1 sušiny

119,65 112,20 101,16 +

72,98 68,59 63,42 +

5,24 4,92 4,88 -

5,02 4,57 4,53 -

8,97 8,56 8,49 -

Zavädnutá silážná hmota Siláž + konzervant Kontrola Tukey (P<0,05)

Varianty riešenia: 1. Lucernová siláž ošetrená prípravkom SanSil Liquid 2. Lucernová siláž bez ošetrenia – kontrola Počas testovania sa odoberali vzorky fytomasy i hotovej siláže pre laboratórne rozbory. Analýzy sa vykonávali v laboratóriu VÚTPHP Banská Bystrica. Každá silážna vzorka sa zmyslovo ohodnotila (pach, farba, štruktúra) a následne zatriedila do výslednej akostnej triedy. Sledovanie aeróbnej stability siláží sa vykonalo preložením potrebného množstva hmoty do plastových nádob s primeraným utlačením, pričom nádoby zostali otvorené pre zabezpečenie prístupu vzduchu. Každý druhý deň sa odobrala z takto upravenej siláže vzorka na laboratórne analýzy. Výsledky zistené v pokusoch boli štatisticky spracované metódou viacfaktorovej analýzy rozptylu Anova použitím Tukeyovho testu pri hladine preukaznosti rozdielov α=0,05. Obsah sušiny v konzervovanej zavädnutej hmote lucerny siatej predstavoval 340–350 g.kg-1, čo je menej ako odporúčaný optimálny obsah sušiny lucerny 370–420 g.kg-1. Týmto sme chceli zamedziť vyšším stratám živín a zároveň overiť funkčnosť konzervantu. Porast bol zberaný vo fenologickej fáze začiatku kvitnutia, čo sa prejavilo na vysokej výživnej hodnote fytomasy. Obsah živín v zelenej hmote bol predpokladom pre výsledný obsah živín vo vyrobených silážach (tab. 1). V priebehu fermentácie sme zaznamenali pokles obsahu sušiny, dusíkatých látok pri

súčasnom náraste obsahu tuku v hmote po ukončení silážneho procesu a to pri obidvoch variantoch. Uvedené zmeny veľmi úzko súvisia so stratami živín počas fermentačného procesu, keď sa ošetrenie konzervantom pozitívne prejavilo preukazným znížením strát dusíkatých látok. Pri neošetrenej kontrole nastali výraznejšie degradačné procesy. Z údajov v tabuľke 2 vyplýva, že straty N-látok (ako najdôležitejšej živiny) dosiahli pri neošetrenej kontrole 12,07 % a pri ošetrenej len 2,47 %, čo predstavuje 9,6 %-ný rozdiel. V nadväznosti na uvedené korešponduje aj výživná hodnota siláží (tab. 3) s ich kvalitou. Pri hodnotách PDI sme zistili preukaznosť rozdielov medzi variantmi navzájom. Vyššie hodnoty PDIE a PDIN sme zistili pri ošetrene j siláži a nižšiu výživnú hodnotu sme zaznamenali pri neošetrenej kontrole. Podobnú tendenciu, ale bez preukazných rozdielov sme zistili aj pri obsahu energie – NEL, NEV, ME. Vyššie hodnoty, čiže nižšie straty, boli zistené pri ošetrenej siláži. Straty pri neošetrenej kontrole dosiahli pri obsahu PDIN 15,46 % (tab. 4), pričom straty pri ošetrenom variante len 6,23 %. Pri obsahu energie bol rozdiel medzi stratami pri ošetrenej a neošetrenej kontrole minimálny a nepresiahol 1 %. Straty pri energetických ukazovateľoch sa pohybovali v rozmedzí 4,55 až 9,79 %. Pri hodnotení kvality siláží sme zistili preukazne vyšší obsah kyseliny mliečnej i octovej pri ošetrenom variante (tab. 5).

Tabulka 4: Priemerné straty výživnej hodnoty počas fermentačného procesu v % Variant

PDIN g.kg-1 sušiny

PDIE g.kg-1 sušiny

NEL MJ.kg-1 sušiny

NEV MJ.kg-1 sušiny

ME MJ.kg-1 sušiny

100,00 -6,23 -15,46

100,00 -6,12 -13,10

100,00 -6,11 -6,87

100,00 -8,98 -9,79

100,00 -4,55 -5,35

Zavädnutá silážná hmota Siláž + konzervant Kontrola

Tabulka 5: Ukazovatele fermentačného procesu a kvality zakonzervovanej lucernovej hmoty (g.kg-1 sušiny) Variant

Siláž + konzervant Kontrola Tukey (P < 0,05)+

28

Sušina pôvodnej hmoty

Kys. mliečna

Kys. octová

Kys. maslová

Kyseliny spolu

pH

KVV (mg KOH/ 100g sil)

NH3

Alkohol

Proteolýza %

337,50 329,89 -

143,81 125,55 +

34,29 21,03 +

0,10 0,25 +

178,19 147,23 +

4,25 4,35 -

2209,16 1801,10 +

1,83 2,57 +

5,41 9,22 +

5,64 7,15 +

Březen 2010


Tabulka 6: Priemerný obsah živín v silážach počas testovania aerobnej stability ( g.kg-1 sušiny ) – variant 1 Deň 1 3 5 7 9 11 13 Priemer Rozdiel (%)

Sušina pôvodnej hmoty 341,46 342,88 346,85 348,51 343,96 347,81 353,86 345,05 3,63

N-látky 183,68 180,69 178,42 176,06 164,32 154,08 151,54 169,83 -17,50

Tuk 32,90 31,31 31,07 35,22 45,80 36,38 40,06 34,68 21,78

Popol 93,53 87,41 91,44 90,96 116,65 89,23 81,83 93,01 -12,51

Vláknina 240,47 252,46 252,73 243,08 189,26 264,75 201,41 234,88 -16,24

BNLV 449,42 448,14 446,34 454,68 493,97 465,56 525,15 469,04 16,85

OH 906,47 912,59 908,56 909,04 883,35 910,77 918,17 906,99 1,29

BNLV 459,63 440,08 451,83 476,86 449,55 495,16 499,55 467,52 8,68

OH 899,15 898,88 905,33 904,06 899,54 898,04 900,08 900,72 0,10

Tabulka 7: Priemerný obsah živín v silážach počas testovania aerobnej stability (g.kg-1 sušiny) – variant 2 Deň 1 3 5 7 9 11 13 Priemer Rozdiel (%)

Sušina pôvodnej hmoty 336,65 343,39 340,44 348,27 343,68 343,28 345,84 343,08 2,73

N-látky 163,14 162,85 160,01 155,45 148,78 130,81 124,72 149,39 -23,45

Tuk 38,89 37,09 32,44 31,96 32,00 38,05 37,46 35,41 -3,67

Oproti tomu vo variante bez ošetrenia bol vyšší obsah kyseliny maslovej. Vyšší obsah kyseliny mliečnej a octovej v ošetrenej siláži ovplyvnil výslednú kyslosť, čo sa prejavilo nižšími hodnotami pH a naopak vyššími hodnotami KVV. V súvislosti s obsahom dusíkatých látok v poraste a s ich väčšou degradáciou pri fermentačnom procese sme následne zistili vyššie hodnoty obsahu amoniaku a proteolýzy pri neošetrenej siláži. Tak isto sme zaznamenali aj vyšší obsah alkoholu. Pri porovnaní kvalitatívneho zatrieďovania siláží podľa požiadaviek uvedených vo výnose Ministerstva pôdohospodárstva Slovenskej republiky č. 39/1/2002-100 sme nezistili rozdiely v zaradení siláží do akostných tried – obidva varianty boli zaradené do 1. akostnej triedy a to i napriek tomu, že hodnoty niektorých ukazovateľov boli lepšie pri ošetrenom variante a rozdiely boli štatisticky preukazné. Počas 13 dní sme hodnotili aeróbnu stabilitu siláží sledovaním zmien ich kvality po otvorení nádob. Za uvedený časový úsek sme zaznamenali zvýšenie obsahu sušiny v silážach, ale najmä pokles N-látok a to o viac ako 17 % pri obidvoch variantoch (tab. 6,7).

Popol 100,85 101,12 94,67 95,94 100,46 101,96 99,92 99,28 -0,92

Vláknina 227,49 258,85 261,05 234,79 259,21 214,01 228,35 240,54 0,38

Počas skúšky aeróbnej stability došlo k zníženiu hodnôt všetkých ukazovateľov výživnej hodnoty, pričom vyššie straty sme zaznamenali pri neošetrenej kontrole (tab. 8, 9). Rozdiel pri stratách výživnej hodnoty nebol štatisticky preukazný, ale viac ako 6 %-ný rozdiel v prospech ošetreného variantu je z praktického hľadiska veľký a ovplyvní výslednú produkčnú účinnosť siláže. Počas testovania došlo aj k zmenám obsahu karboxylových kyselín (tab. 10, 11). Od otvorenia nádob po posledný deň sledovania preukazne poklesol obsah kyseliny mliečnej, octovej a zároveň došlo k zvýšeniu obsahu kyseliny maslovej. Pokiaľ je v siláži dostatok kyseliny mliečnej, je určitý čas odolná voči pôsobeniu vzdušného kyslíka (Bíro et al., 1995). Toto zistenie sa potvrdilo aj v našom prípade, kde vyšší obsah kyseliny mliečnej (graf. 3) v ošetrenom variante pozitívne ovplyvnil proteolýzu a tvorbu NH3. Výraznejšie negatívne zmeny sme zaznamenali v kontrolnej siláži – bez ošetrenia. S poklesom obsahu kyseliny mliečnej, zvyšujúcou sa proteolýzou a hodnotou pH súvisí aj zvyšovanie hodnôt obsahu kyseliny maslovej v silážach, ktorá spôsobuje okrem zníženia

Tabulka 8: Priemerná výživná hodnota siláže počas testovania aerobnej stability - variant 1 Variant 1 3 5 7 9 11 13 Priemer Rozdiel (%)

Marec 2010

PDIN g.kg-1 sušiny

PDIE g.kg-1 sušiny

NEL MJ.kg-1 sušiny

NEV MJ.kg-1 sušiny

ME MJ.kg-1 sušiny

117,69 109,80 114,49 113,06 94,24 93,78 91,62 104,95 -22,15

66,29 65,07 66,71 65,50 62,49 60,78 54,77 63,09 -17,38

4,92 4,93 4,91 4,91 4,97 4,93 4,78 4,91 -2,85

4,57 4,59 4,56 4,55 4,52 4,,48 4,45 4,53 -2,63

8,56 8,58 8,55 8,55 8,54 8,52 8,41 8,53 -1,77

29


výroba krmiv

Tabulka 9: Priemerná výživná hodnota siláže počas testovania aerobnej stability - variant 2 Variant 1 3 5 7 9 11 13 Priemer Rozdiel (%)

PDIN g.kg-1 sušiny

PDIE g.kg-1 sušiny

NEL MJ.kg-1 sušiny

NEV MJ.kg-1 sušiny

ME MJ.kg-1 sušiny

101,16 98,96 87,50 96,48 91,64 85,08 71,94 91,82 -28,88

63,42 60,07 58,64 56,56 54,87 52,14 48,57 56,32 -23,42

4,88 4,83 4,80 4,86 4,76 4,80 4,72 4,81 -3,28

4,53 4,52 4,46 4,42 4,43 4,51 4,38 4,47 -3,31

8,49 8,48 8,50 8,40 8,35 8,42 8,32 8,42 -2,00 

chutnosti krmiva i jeho prenikavý zápach. Po otvorení siláží sme v nich pozorovali aj preukazné zvýšenie pH, obsahu NH3 a alkoholu. Rozdiely medzi variantmi sa pri zmenách v obsahu pH, NH3 a proteolýzy pohybovali na úrovni štatistickej preukaznosti. Nižšiu dynamiku zmien obsahu jednotlivých ukazovateľov sme po otvorení nádob sledovali pri ošetrenej siláži. Údaje zistené pri chemických rozboroch sa prejavili aj pri zmyslovom posudzovaní siláží (tab. 12). Siláž neošetreného variantu vykazovala známky zlej kvality už na 7. deň. Na 9. deň už nebola vhodná na skrmovanie a na 13. deň sa zmenila na silne zapáchajúcu mazľavú hmotu, prerastenú hubami. Pozitívny vplyv konzervantu sa prejavil tým, že ošetrená hmota by sa bez rizika dala skrmovať až do 11. dňa pokusu a aj na 13. deň bola na úrovni ako neošetrená na 9. deň (pokusné nádoby boli uložené v miestnosti pri teplote 10–15 °C). Závery: Cieľom pokusu bolo overenie pôsobenia komerčného chemického prípravku SanSil Liquid pri výrobe lucernovej siláže a vyhodnotenie jeho vplyvu na kvalitu, výživnú hodnotu a aeróbnu stabilitu vyrobených siláží. Zo získaných výsledkov môžeme konštatovať: „„ Použitie prípravku znížilo straty živín v ošetrenej siláži, pričom vyšší účinok sme zaznamenali pri uchovaní bielkovinovej zložky oproti energetickej; „„ Počas fermentačného procesu sme zaznamenali vyššie straty obsahu sušiny i dusíkatých látok pri neošetrenej siláži; „„ Najvyšší obsah kyseliny mliečnej a najnižšie pH sme zistili pri siláži ošetrenej prípravkom. Ošetrenie siláží

zároveň pozitívne pôsobilo na priebeh fermentačného procesu a úroveň degradácie dusíkatých látok, čo sa prejavilo znížením obsahu NH3, alkoholu a stupňa proteolýzy. „„ Pri hodnotení výslednej kvality siláží podľa STN boli zatriedené oba varianty do prvejakostnej triedy. „„ L epšiu aeróbnu stabilitu sme zaznamenali pri siláži ošetrenej chemickým konzervantom. Oproti kontrolnému variantu sme pri nich pozorovali menšie kvalitatívne zmeny po otvorení siláží. „„ Lepšia aeróbna stabilita sa prejavila dlhším časom zachovania kvality a vlastností, pričom zabezpečila predĺženie času možnej konzumácie siláže zvieratami o 4 dni. Poznanie priebehu fermentačného procesu v silážovanej hmote dáva predpoklad pre racionálny spôsob jeho usmerňovania. Celkovo je teda možné výberom plodiny a technológiou jej konzervovania prispieť k stabilizácii výroby krmovín a racionálnemu systému obhospodarovania porastov a efektívnejšiemu spôsobu výroby mlieka. Zosumarizovaním získaných výsledkov možno pre praktickú realizáciu danej problematiky predložiť nasledovné odporúčania: 1. S i lá žovanie ťa žkosi lá žovateľných k rmov ín bez konzervačného prípravku ako lucerna siata predstavuje veľké riziko. Dodržaním zásad technologickej disciplíny pri silážovaní lucernových porastov je možné pri optimálnom obsahu sušiny v konzervovanej hmote znížiť toto riziko a vyrobiť kvalitnú siláž aj bez potreby použitia konzervačných prípravkov. Napriek tomu je vhodné

Tabulka 10: Priemerná kvalita siláže počas testovania aeróbnej stability ( g.kg-1 sušiny ) – variant 1 Deň

Sušina pôvodnej hmoty

Kys. mliečna

Kys. octová

Kys. maslová

Kyseliny spolu

pH

KVV (mg KOH/100g sil.)

NH3

Alkohol

Proteolýza (%)

1 3 5 7 9 11 13 Priemer Rozdiel (%)

341,46 332,88 346,85 348,51 343,96 347,81 353,86 345,05 + 3,63

142,67 146,61 131,38 131,95 129,10 114,83 96,87 127,63 - 32,10

42,28 33,76 31,25 30,99 31,86 39,78 27,74 33,95 - 34,40

0,10 0,10 0,10 0,20 0,40 0,47 0,61 0,28 + 510,0

185,05 180,47 162,73 163,14 161,36 155,08 125,22 161,86 - 32,33

4,24 4,28 4,31 4,38 4,34 4,48 5,13 4,45 + 20,99

2251,38 2251,38 2147,25 1955,88 2000,91 2085,34 1350,83 2006,14 - 40,00

2,20 2,47 2,31 2,37 2,68 2,99 4,04 2,58 + 83,65

5,30 5,20 7,44 5,79 3,18 3,19 1,47 4,51 - 72,29

6,16 7,03 6,66 6,92 8,38 9,98 13,70 8,40 + 122,40

30

Březen 2010


Tabulka 11: Priemerná kvalita siláže počas testovania aeróbnej stability ( g.kg-1 sušiny ) – variant 2 Deň

Sušina pôvodnej hmoty

Kys. mliečna

Kys. octová

Kys. maslová

Kyseliny spolu

pH

KVV (mg KOH/100g sil.)

NH3

Alkohol

Proteolýza (%)

1 3 5 7 9 11 13 Priemer Rozdiel (%)

336,65 343,39 340,44 348,27 343,68 343,28 345,84 343,08 + 2,73

130,63 130,77 111,57 104,00 99,66 86,14 59,57 103,19 - 54,40

31,38 26,74 26,16 27,75 28,55 21,87 10,77 24,75 - 65,68

0,25 0,20 0,28 0,30 0,58 0,68 0,88 0,45 + 252

162,26 157,71 138,01 132,05 128,79 108,69 71,22 128,39 - 56,11

4,37 4,40 4,30 4,50 5,24 5,33 7,77 5,13 + 77,80

1770,15 1756,07 1865,83 1891,16 1888,34 1908,04 216,70 1613,76 - 87,76

2,57 2,87 2,92 2,94 2,96 3,83 6,74 3,36 + 162,38

9,45 6,58 9,30 6,12 4,02 4,14 2,34 5,99 - 75,21

8,10 9,06 9,38 9,72 12,30 18,98 27,78 13,62 + 242,96

4. Aj pri konzervácii krmovín aj za pomoci chemických Tabulka 12: Zmyslové posúdenie – variant 1 Deň

Farba

Pach

Štruktúra a konzistencia

1 3 5 7 9 11 13

hnedozelená hnedozelená hnedozelená nahnedlá nahnedlá nahnedlá nahnedlá

po uvädnutej hmote po uvädnutej hmote po uvädnutej hmote aromatizovaná aromatizovaná nakyslá nakyslá

zachovaná zachovaná zachovaná zachovaná zachovaná mierne narušená narušená

Tabulka 13: Zmyslové posúdenie – variant 2 Deň

Farba

Pach

Štruktúra a konzistencia

1 3 5 7 9 11

hnedozelená hnedozelená nahnedlá nahnedlá nahnedlá nahnedlá

po uvädnutej hmote po uvädnutej hmote aromatická nakyslá nakyslá nakyslá

zachovaná zachovaná zachovaná mierne narušená narušená narušená

fekálna

mazľavá, silne prerastená mikroskopickými hubami

13

čierna

aplikovať konzervanty ako SanSil Liquid na zabezpečenie rýchlejšieho zníženia pH, nástupu dominancie mliečnych baktérií a tým usmernenie priebehu fermentačného procesu požadovaným smerom. 2. P rida ním prípravku sa z v ýši k va lita, nutričná hodnota a stráviteľnosť siláží. Vyššia výživná hodnota a  stráviteľnosť živín zabezpečí vyššiu produkčnú účinnosť vyrobených siláží (v našom prípade o 1,55 kg mlieka. kus-1.deň-1). 3. P ri pou žit í prípravku uprav ujúceho v zájomný pomer vytvorených karboxylových kyselín v  smere zvyšovania obsahu kyseliny mliečnej a  octovej sa zároveň zvyšuje stabilita siláže voči sekundárnemu prekvaseniu po  otvorení siláže, pričom jej vyššie zastúpenie neznižuje príjem siláže u zvierat. Vyššia aerobná stabilita predĺži čas konzumovateľnosti siláže po otvorení. Marec 2010

prípravkov je potrebné počas silážovania dodržiavať všetky požadované technologické postupy a pracovnú disciplínu. Potrebné je zvoliť taký spôsob zberu krmoviny a  naskladňovania konzervovanej hmoty do  žľabu, aby bolo zabránené kontaminácii hmoty zeminou a následnej eliminácii účinnosti použitých prípravkov.

Ing. Peter Beznoska predseda poradenstva a.s. riaditeľ a.s. Ako ste spokojný s výsledkami testovanie siláže lucerny siatej konzervačným prípravkom SanSil Liquid? S konzervačným prípravkom SanSilLiqiud máme dobré skúsenosti. Prípravok používame už druhý rok. V spolupráci s výskumným ústavom sme dosiahli veľmi dobré výsledky a môžem povedať, že vyrobená siláž má stále veľmi dobré nutričné hodnoty a aerobnú stabilitu. Ako hodnotíte skrmovanie siláže dojnicami? Každý laik vie, že s dobrým krmivom nikdy nebol problém v chove. A výsledky hovoria samé za seba. Krmivo im chutí a podstatne sa zvýšila žravosť a produkcia. Aká je produkcia mlieka dojníc na kus a deň? Kým bola stabilná situácia v poľnohospodárstve, dalo sa hovoriť o vysokej produkcii u dojníc, lebo sa do nich viac investovalo. V porovnaní s minulosťou sa znížili investície a to ovplyvnilo aj produkciu. Na záver trochu kalkulácií: V našom testovaní sledované varianty siláže podľa svojho živinového zloženia boli schopné pokryť dojniciam záchovnú dávku a produkciu mlieka podľa obsahu PDI 12,68 kg. kus-1.deň-1 pri ošetrenom variante a 11,13 kg.kus-1.deň-1 pri variante bez konzervantu. Pri obsahu NEL bola pokrytá produkcia mlieka na cca 12 kg.kus-1.deň-1 pri obidvoch variantoch. Produkčná schopnosť ošetrenej siláže je o 1,55 kg na kus a deň vyššia. Pri prepočte na 150 ks stádo je to denne 232,5 kg, mesačne 7 000 kg mlieka. To aj pri dnešných nízkych nákupných cenách predstavuje cca 1 500 € vyššieho výnosu pre podnik pri rovnakých ostatných nákladoch (na dovoz krmiva, kŕmenie a p.).

31


chov a výživa prasat

Řízené porody snižují ztráty prasnic Management oprasení. V jednom provozu z praxe bylo zkoumáno, jak biotechnická opatření jako řízené vyvolání porodu působí na jeho průběh, jakož i na ztráty prasnic a jejich příčiny v oblasti porodny. Veterinář Dr. Thomas Udluft a Prof. Dr. Uwe Hühn komentují výsledky.

Rovněž na porodnách by měly být příčiny vyřazení a ztrát prasnic přesně vyhodnocovány

Vliv opatření řídících porod na komplikace při porodu 25

Komplikace při porodu %

A: s pontánní počátek porodu bez medikace B: počátek porodu během 24 hodin po 175 µg Cloprostenolu C: počátek porodu po 175 µg Cloprostenolu + 20 m. j. Oxytocinu D: počátek porodu po 175 µg Cloprostenolu + 70 µg Carbetocinu E: počátek porodu po 175 µg Cloprostenolu + 35 µg Carbetocinu

20 15 10 5 0 A

B

C

D

E

Skupina

32

Březen 2010


Skupinové oprasení s pomocí opatření řízeného porodu Čtvrtek

Pátek Sobota

Neděle Pondělí

Úterý

Středa

Měsíce + 3 Týdny

Středa

Čtvrtek

175 µg Cloprostenol Odstavení skupiny prasnic v určeném rytmu

Koncentrace nástupů říje a termíny prvního zapuštění

Pátek

35 µg depotní oxytocin

Vyčkání na všechny spontánní oprasení až do 114 dnů březosti, vyvolání porodu u prasnic s očekávaným porodem pomocí PGF2?

Další koncentrace termínů oprasení

víkendy bez prasení

V rámci správy stáda hraje perioda oprasení hlavní roli. To platí stejně jak pro provádění zdravotních a pracovně-ekonomických opatření tak i veterinární péči o stáda, která zahrnuje také používání biotechnických metod pro kontrolu a řízení biologicko-reprodukčních událostí. V porodně k tomu patří především hlídání porodů, jakož i jejich indukce a synchronizace. Je snaha o dosažení pokud možno koncentrované periody oprasení po sobě jdoucích skupin prasnic a s krátkou dobou trvání porodu u jednotlivých prasnic. Zároveň má management oprasení zajistit, aby rodící prasnice byly chráněny a aby jim při výskytu poruch při porodu byla poskytnuta odborná pomoc. Podíl komplikací při porodu podléhá četným faktorům vlivu. Je závislý na aktuální situaci zdravotního stavu a může proto značně individuálně podle konkrétního provozu kolísat. V této souvislosti je třeba věnovat pozornost také „Zaměřit se na ztráty prasnic“ (viz. stejnojmenný článek)

lísání trvání březosti až do určeného termínu (zde 114. den) ještě neoprasily, pomocí opatření k řízení porodu regulačně zasáhnout a vyvolat porod. Zde byl použit Prostaglandin F2α (převážně syntetické PGF2α, účinná látka Cloprostenol), samotný, nebo v kombinaci s oxytociny. Při veterinární porodní asistenci a v gynekologii je oxytocin často používaný prostředek. Několik let je vedle oxytocinu k dispozici jeho dlouhodobě působící varianta s účinnou látkou Carbetocin („depotní – oxytocin“). Synteticky vyrobený preparát má prodloužený účinek a tím působí intenzivněji. Grafika „Skupinové oprasení s pomocí opatření řízení porodu“ ukazuje na příkladu zkoumaného provozu, jak se oprasení termínově řídilo. V provozu jsou prasnice a prasničky po provedené synchronizaci ovulace hromadně na začátku týdne podle požadovaného termínu cíleně zapuštěny. Pro vypočtení trvání doby březosti se ukázalo jako vhodné počítat den po první inseminaci, jako první den březosti.

Dílčí vyvolání porodů Následující vyhodnocení se vztahuje na duryňský provoz pro výrobu selat s 1 500 ustájovacími místy prasnic. Skupinové oprasení v sedmidenním rytmu a čtyřtýdenní dobou sání. V tomto provozu byla prováděna veterinární studie o průběhu porodu u prasnic. Základní rámec přitom tvořilo použití dílčí indukce porodu. Tento postup má za cíl u prasnic jedné skupiny, které se na základě individuální šíře ko-

Čtyři metody v porovnání Při metodě dílčí indukce porodů a synchronizaci existují během každé periody oprasení jak spontánní, tak i rozdílným způsobem indukované porody. U předložených šetření se porovnávaly 4 metody vyvolání porodu. Podle způsobu vyvolání porodu se prasnice daly zařadit do skupin A, B, C, D a E. Prasnice, které se oprasily spontánně před použitím biotechnického vyvolání porodu, byly zařazeny jako

Metody vyvolání porodu skupina A B C D E celkem

způsob vyvolání porodu spontánně bez medikace 175 µg Cloprostenol 175 µg Cloprostenol + 20 m.j. Oxytocin 175 µg Cloprostenol + 70 µg Carbetocin 175 µg Cloprostenol + 35 µg Carbetocin

Marec 2010

počet zvířat pokus 1 710 719 180 175 191 1975

počet zvířat pokus 2 585 526 134 155 162 1562

33


chov a výživa prasat

Ztráty prasnic a příčiny ztrát v období kojení skupina

nedostatečná užitkovost (odchovanost)

silná kulhavost

poruchy krevního oběhu

ostatní

úhyny

celkem

průměrné ztráty

n 1 1 2

n 6 2 2 1 11

n 5 3 1 2 11

n 46 28 5 8 8 95

% 7,9 5,3 3,7 5,2 4,9 6,1

n n A 26 8 B 16 6 C 4 1 D 5 E 4 1 celkem 55 16  * způsoby vyvolání porodu stejné jako v tabulce „Metody vyvolání porodu“

kontrola (A). Prasnice, které se oprasily po  samotné dávce Prostaglandinu (PGF2α s účinnou látkou Cloprostenol) a po kombinovaném ošetření s Cloprostenolem + 24 hodin později oxytocinem nebo Carbetocinem, se počítaly jako pokusné skupiny (B, C, D a E). Přitom se zkoušel depotní oxytocin s  účinnou látkou Carbetocin ve dvou stupních dávkování – 70 µg a 35 µg (nízké dávkování) viz. Tabulka nahoře. Následující výsledky se vztahují na dva klíčové body pokusu. „„V liv opatření na řízení porodu na podíl poruch při porodu a puerperálních onemocnění (zde bylo pozorováno 1 975 průběhů porodů). „„Vyřazení prasnic a příčiny ztrát během doby sání (zde sloužilo 1 562 porodů bez komplikací jako základ). Předpokladem pro převzetí do pokusné řady bylo klinické zdraví prasnice při zařazení do porodny. V době provádění pokusu se v provozu prováděla postupná modernizace jednotlivých úseků chovu, takže prasnice byly přibližně stejným dílem ustájeny v původních starých jako i v rekonstruovaných stájích po dobu oprasení a kojení. Rozdílné podíly poruchových porodů U rodících prasnic tvoří časté příčiny poruch při porodu vynechání kontrakcí dělohy a „břišního tlaku“, nebo nedo-

statečné, váznutí činnosti porodních stahů nejčastější příčiny narušeného průběhu porodu. Následky se projevují často jako protrahované (prodloužené) porody, placentární infekce, odumírání prenatálních plodů (předporodních), jakož i  poruchy puerperia (=fáze navazující na vypuzení lůžka). Ke snížení rizika pro prasnici a potomstvo se praktikuje v uvedeném podniku odborné a veterinárně řízené sledování (hlídání) porodů. Do záznamů se zapisovala porucha, jestliže časové rozmezí mezi vypuzením dvou po sobě následujících selatech překročilo 45 minut. Podle zjištěných komplikací následovala medikamentózní nebo manuální pomoc při porodu. Celkem došlo u 301 porodů k poruchám, takže celkový poměr u 1975 kontrolovaných prasnic byl 15,2% . Grafika „Vliv opatření na řízení porodu na podíl poruch při porodu“ to názorně ukazuje. Způsob vyvolání porodu měl signifikantní vliv na výskyt dystokií (zhoršený průběh porodu). Nejnižší podíl na komplikacích se projevil u prasnic se spontánními porody (skupina A 11,6 %), jakož i u obou skupin s podáním Carbetocinu (skupina D 11,4 % a skupina E 13,6 %). Znovu s tím byla potvrzena intenzivnější a déletrvající stimulace motoriky dělohy Carbetocinem v porovnání s působením oxytocinu (skupina C 18,3 % poruch při porodu). Největší úsilí a pomocné asistence při porodu potřebo-

Vliv opatření řídících porod na puerperální onemocnění 25

Puerperální onemocnění %

A: s pontánní počátek porodu bez medikace B: počátek porodu během 24 hodin po 175 µg Cloprostenolu C: počátek porodu po 175 µg Cloprostenolu + 20 m. j. Oxytocinu D: počátek porodu po 175 µg Cloprostenolu + 70 µg Carbetocinu E: počátek porodu po 175 µg Cloprostenolu + 35 µg Carbetocinu

20 15 10 5 0 A

B

C

D

E

Skupina

34

Březen 2010


Vyvolání porodu pomocí Prostaglandinu by se mělo provádět nejdříve 114. den březosti valy ty prasnice, které po podání Coprostenolu rodily bez následujícího ošetření (skupina B 19,5 %). Specielně prasnice, které začaly rodit 18–24 hodin po injekci Prostaglandinu, měly problémy. Málo prasnic, které po porodu onemocněly V poporodní fázi patří puerperální poruchy ve formě sepse a toxemie, případně provázeny mastitidou k nejvýznamnějším onemocněním prasnic. Ze zkušenosti je u prasnic, které onemocněly MMA, také ovlivněna užitkovost v následné době sání a následně mají nižší výsledky v reprodukci. Ve zkušebním provozu leží podíl prasnic s puerperálními poruchami po několik let kolem 10 % a tím pádem v poměrně nízkém rozsahu. To platilo také pro období průzkumu. Se vztahem na všechny průběhy porodů skupiny A až E (1 975 ks) se projevilo u 213 prasnic (=10,8 %) v období až do 10. dne po porodu nějaké puerperální onemocnění. Tím se projevila dobrá úroveň v řízení stáda. Jak ukazuje grafika „Vliv opatření…“, byla pro všechny biotechnicky řízené frakce možno zjistit výhodu oproti spontánním porodům. Prasnice s nízkou dávkou Carbetocinu injekčně (skupina E) prokázaly se 7,9 % nejnižší podíl na poporodním onemocnění prasnic. Bezpochyby zde pozitivně působilo pomocí biotechnických opatření dosažené komprimace trvání vypuzování prostřednictvím zesílených kontrakcí děložních svalů. S tím je spojeno rychlejší uvolnění (odchod) lůžka a je urychlena involuce dělohy. Jako další výhoda je dosažení eliminace prodloužení březosti přes 116 dní. Analýza ztrát u prasnic Při druhém klíčovém bodu pokusu bylo vyřazeno z 1 562 prasnic po porodu během čtyřtýdenního kojení celkem 95 prasnic. Zde činily registrované ztráty 6,1 %. Tabulka „Ztráty prasnic a jejich příčiny“ ukazuje rozdělení na skupiny během doby kojení. Nedostatečná užitkovost (počet odchovaných selat) s podílem 57,9 % tvořila přitom nejčastější příčinu ztrát kojících prasnic, následovaná vysokým stupněm kulhání (16,8 %) a úhyny (11,6 %). Úhyny se koncentrovaly na časové období krátce po poMarec 2010

rodu a vyskytovaly se převážně v letním období při zvýšení maximální denní teploty. Také jinde vyhotovené statistiky ztrát vykazovaly výrazně vyšší sezónní výskyt úhynů v létě od června do srpna u příčiny „mrtvé/utracené“. Jejich snížení vyžaduje zaměřit se na kontrolu a řízení faktorů stájové klimatizace. V  uvedeném případě bylo dáno 51 prasnic na  jatky. U prasnic vyřazených na základě nedostatečné užitkovosti byly příčiny nedostatečný mateřský pud, nedostatek mléka nebo nízký počet nebo případně vývin selat ve vrhu. Prasnice vyřazené na základě problémů s fundamentem se daly vysvětlit hlavně nedostatečnými chovatelskými podmínkami a poškozenými podlahami v zastaralých stájích a mohly být v nových moderních odděleních v maximální míře omezeny. Se zlepšenými vlastnostmi fundamentu jakož i zdravotního stavu končetin a spárků se pojí vyšší reproduktivní Fitness prasnic a prodloužení doby užitkovosti. Prasnice s dobrým fundamentem zalehnou méně selat, dosahují vyšší užitkovosti při odchovu a mají nižší veterinární náklady na ošetřování.

„Plynulý průběh porodu snižuje riziko výskytu mrtvě narozených selat“

Závěr Rozdělení příčin ztrát chovných prasnic v  porodně na jednotlivé skupiny s rozdílným vyvoláním porodu neukazovalo žádné nápadné skutečnosti a  nebylo rozdílné od hodnot uvedených v daném podniku pro výrobu selat před zahájením výzkumu. Tendenčně vykazovaly biotechnicky řízené porody o  něco nižší ztráty oproti spontánním porodům. Pomocí kombinované indukce (Cloprostenol plus oxytocin) nebyl dosažen oproti spontánním porodům žádný pokles podílu těžkých porodů. V daném případě zvýšený počet porodních komplikací pod samotným vlivem prostaglandinu lze posuzovat kriticky. Kontrola (sledování, hlídání) těchto porodů (v době 24 hodin po podání PGF2α) je tímto obzvláště žádoucí. V daném podniku se podle toho řídí. To znamená, že počátek a průběh porodu prasnic jsou po prvním biotechnickém ošetření (Cloprosteol inj.) průběžně intenzivně hlídány (sledovány). Zvýšenému počtu poruch při porodu lze předcházet pokračováním dávky Carbetocinu. Přitom by měly prasnice, které v době tohoto druhého ošetření vstoupily do porodu být zahrnuty. Předložená výsledná zpráva potvrzuje dřívější průzkumy (např. v chovech prasnic v Mecklenburg-Vorpommern a  Sasku), kde se po  zavedení opatření pro řízení porodu do managementu oprasení projevily snížením počtu poporodních onemocnění prasnic. V rámci dílčího vyvolání porodů se ukázalo nízké dávkování Carbetocinu (35 µg) jako účinné a doporučeníhodné. Dr. Thomas Udluft, Praktický veterinární lékař, Bad Langensalza Prof. Dr. Uwe Hühn, Poradce, Wölfershausen dlz primus schwein, November 2009, str. 18–22

35


chov a výživa prasat

Optimální management pro velké vrhy Management porodu: superplodné prasnice s velkými vrhy na jedné straně a kratší doba březosti, nižší porodní váhy a vyšší ztráty selat na straně druhé. V posledních letech značně zlepšený potenciál plodnosti skrývá také rizika. Se správnou prevencí lze tyto ale minimalizovat, říkají Prof. Dr. Steffen Hoy a Dipl.ing.agr. Stefan Viebahn.

Podíl vrhů s 15 a více živě narozenými selaty se značně zvýšil U superplodných plemen již nejsou vrhy o 15–17 selatech žádnou vzácností. Vyhodnocení v  jednotlivých provozech Duryňska např. zjistily, že v téměř jedné třetině vrhů se narodilo 15 a více selat a v každém sedmém 17 selat a více. Obzvláště u posledně jmenovaných se zhoršily znaky užitkovosti: Průměrná porodní hmotnost klesla na 1,33 kg a podíl selat pod 750 g se zdvojnásobil na 7,7% (oproti vrhům s 15 a 16 selaty). Mrtvě narozená selata se také téměř zdvojnásobila (13,2%). Ztráty selat se zvýšily na 24%. Více šancí nežli rizika! Aktuální výzkumy ukazují, že denní přírůstky v době sání mohou být také u selat z vrhů o 17 selatech téměř stejně vysoké, jako u těch z menších vrhů. Ačkoliv se ztráty značně zvyšují, přesto se prokázalo, že u při porodu početnějších vrhů je také následně vyšší počet prodaných selat. Jak vyplývá z tabulky, zvyšuje se přes přibývající ztráty počet odstavených selat na vrh na 13,3 ve vrzích, které měly při narození 17 a více selat. Ovšem za předpokladu: „„ Snížení množství mrtvě narozených kusů a ztráty se36

lat v 1. týdnu stáří. „„ Sledování (hlídání) porodů a optimální průběh porodu (tělesná kondice prasnic – žádné příliš ztučnělé prasnice!) „„ E xistence velkého počtu intaktních struků (nejméně 7/7), šikovné vyrovnání vrhů živými selaty a celkově vynikající management v období kolem porodu. Přes 60 % ztrát selat vzniká v prvních třech dnech stáří a přes 80 % v prvním týdnu stáří. Problém zkrácená březost V souvislosti s většími vrhy ovšem vyvstává problém kratší doby březosti. Na jednom velkém souboru dat o 20 674 vrzích z více provozů, jakož i u 540 vrhů ze školní a výzkumné stanice univerzity v Giessenu se mohla souvislost mezi velikostí vrhu a dobou březosti potvrdit. U obou namátkových kontrol byla průměrná doba březosti přibližně stejná 115,17 jako i 115,29 dní. Ve velké namátkové kontrole s vrhy mezi 1 a 25 celkem narozených selat se se zvyšující velikostí vrhu délka březosti vždy snižovala. Pouze u vrhů s více než 20 selaty kolísala březost uvnitř skupin – podmíněna nízkým objemem vzorků (mezi 3 a 18 vrhy) – o něco silněji. Březen 2010


Intenzivní péče o novorozence „„ Přiložení ke strukům malých a málo životaschopných selat (zásobení mlezivem!). „„ Přídavná výhřevná lampa nad hnízdem až do čtyř dnů po porodu. „„ Po ukončení porodu oddělení celého vrhu bokem na patnáct minut, postavení prasnice pro kontrolu zdravotního stavu a napití (příjem vody). „„ Jednorázové vyrovnání vrhu, pokud možno co nejvíce selat ponechat u vlastní matky. „„ Zafixování páskou selat s roznožkou. „„ Úterý až čtvrtek noční směna do 22.00 hodin nebo noční hlídání. „„ Kontrola mléčných žláz u prasnic. „„ Denní kontrola zdravotního stavu prasnice a selat. „„ Den po porodu ráno před prvním krmením selata uzavřít od prasnice, aby se v klidu nažrala, prasnice potom dostane 1 ml Depotocinu. „„ Zaostávající selata denně odebírat a dávat ke kojným, eventuálně podání antibiotik a nasazení speciálního přikrmování. „„ Od 3./4. dne stáří kastrace, kupírování ocásků, značkování (ušní známky), injekce železa přitom antibiotikum, dodatečně pro prevenci. „„ Při průjmech nasazení účinného preparátu. Celkově se doba březosti snížila o dva dny, když se velikost vrhu zvýšila z 1 na 25. To znamená, že každé sele navíc snížilo dobu březosti v průměru o 0,08 dní. V  relevantním rozsahu od  11–19 selat ve  vrhu se doba březosti redukovala o téměř půl dne v statistickém průměru (viz. obr. Vliv velikosti vrhu na  dobu trvání březosti). U menšího namátkového vzorku 540 vrhů nebyl trend úplně tak zřetelný. Ale také zde se nedalo přehlédnout, že především u velkých vrhů s více než 15 selaty, byla doba březosti až o 1,5 dne kratší než u vrhů s 11–12 narozenými selaty. Je známo, že kratší doba březosti působí negativně na vitalitu selat a jejich šanci na přežití. Podíl selat s podprůměrnou váhou a  nezralými selaty se zvyšuje. Plody přebírají v posledních dnech březosti asi 80–100 g denně. Při příliš krátké době březosti se může zvýšit podíl „roznožek“. Kvůli tomuto „pozadí“ by se mělo v příspěvcích diskutovat o tom, aby se i přes zvyšující se velikosti vrhů délka březosti nezkracovala přespříliš ve smyslu vitálních, zdravých a užitkových selat. Předem lze obecně konstatovat, že v mezináMarec 2010

rodním tisku je jen velmi málo průzkumů k cílenému ovlivnění doby trvání březosti. Altrenogest není žádné řešení Před nějakou dobou bylo informováno o tom, že ve Francii se díky podání dávky Regumate před očekávaným oprasením povedlo porody pozdržet. Přibližně 5 % francouzských provozů má údajně používat účinnou látku Altrenogest, aby se zabránilo oprasení před 112. dnem březosti. Ovšem není jasné, jaký fyziologický mechanismus by pro to měl být podkladem, zvláště když od plodů na konci březosti vychází signál k zahájení porodu. Přesto jsme v jednom provozu provedli předběžné šetření na malém počtu prasnic s podávání Regumate. Jasný výsledek: Březost tím nebyla ovlivněna. Naopak, podíl mrtvě narozených selat měl tendenci se dokonce zvyšovat. Mimo to je třeba dbát na to, že tento preparát není k tomuto účelu povolen. Podávání Altrenogestu k eventuelnímu prodloužení březosti nelze podle našeho mínění doporučit. Existují chovatelské a šlechtitelské možnosti, jak zamezit zkrácené době březosti u velkých vrhů? Ve Švédsku bylo u  nukleových stád zkoumáno 12 708 prasniček a  7 062 prasnic na druhém vrhu (Yorkshire) a také u 1 037 prasniček z jednoho experimentálního stáda, zda jsou genetické korelace mezi dobou březosti, ztrátou selat a raným růstem. Dědičnost (heritabilita – h2) je podle toho jen 0,3. Genetická korelace mezi dobou březosti a velikostí vrhu byla negativní, rovněž tak mezi dobou březosti a počtem uhynulých selat po porodu. Doba březosti podle této studie ovlivněna genotypem selat a genotypem prasnic. Autoři usoudili, že selekce na prodlouženou dobu březosti zřejmě zlepší životnost selat po porodu a jejich růst, ale že by mohlo docházet k ještě více mrtvě narozeným selatům. Co se týká souvislosti mezi výživou a dobou březosti, existuje česká studie, kde se prasnicím od  počátku po  přesunu do  porodny (již velmi brzo, mezi 94-100 dnem březosti) byla podávána denní krmná dávka s rozdílnou výší dusíkatých látek (2,5 kg denní dávka krmiva s 13 %, 15 %, 18 % nebo 21 % proteinu). Doba březosti (116,0; 115,9; 116,3 nebo 116,4 dní) nebyla výživou ovlivněna. Počet mrtvě narozených selat na vrh se zvýšil se zvyšující se dávkou proteinu ve spojení se zřetelně delší dobou trvání porodu (vzestup ze 4,5 na 8,6 hodin) dokonce z 0,01 na 2,0 mrtvě narozená selata na vrh. Shrneme-li výsledky, nevznikají žádná krátkodobá řešení k cílenému ovlivnění doby březosti – pomineme-li zkrácení doby řízeným porodem. Indukce porodu preparátem Prostaglandin je dnes velmi rozšířená. Přitom se bezpodmínečně musí dbát na to, aby nebyl porod zahájen příliš brzy: ne před 114 dnem březosti (viz. „Méně ztrát prasnic při řízených porodech“). Hlídat porody! Podle francouzských údajů, enormní zvýšení velikostí vrhů v posledních letech ve Francii dosud nevedlo k negativním efektům, co se týče plodnosti prasnic, nebo dlouhověkosti. Již v roce 2006 mělo 10 % nejlepších francouzských provozů (n=280) za rok odstaveno 30 selat na produktivní prasnici s celkem 14,3 narozenými selaty na vrh a se ztrátami selat 17,3 %. Na předním místě všech opatření je aktivní sledování porodů (porodní asistence). Různá šetření a zprá37


chov a výživa prasat

vání březosti s jejím možným vlivem na množství mrtvě narozených selat přitom nebyla analyzována, protože jen 29 % prasnic porodilo spontánně a většina porodů byla řízena. Použití oxytocinu během porodu zkrátilo dobu vypuzování o 20 minut na 160 minut (spontánně 182 minut) a redukovalo počet mrtvě narozených z 0,86 na 0,61 na vrh. Zvýšená pravděpodobnost pro mrtvě narozené byla v této analýze korelována s nižším průměrem porodní váhy selat ve vrhu, nižší tělesnou hmotností prasnice a nižší dávkou oxytocinu během porodu. Rovněž tak se zvýšilo riziko se zvyšujícím se pořadím vrhu, vyšším kondičním skóre prasnice, vyšším počtem živě narozených selat a více agresivním chováním před porodem.

„Selekce na delší dobu březosti se zdá slibná“

Čím intenzivnější je péče o novorozená selata, tím vyšší je procento přežití vy z praxe ukazují velmi zřetelně, že se zvýšenou intenzitou péče se zvyšuje počet vrhů bez mrtvě narozených selat. Přitom se ovšem nabízí otázka, zda se jedná o selata skutečně mrtvě narozená, nebo v prvních minutách a hodinách po porodu uhynulá, nebo zalehnutá. Nakonec to ovšem nehraje žádnou roli – pokud by se nejednalo o určitou příčinu zvýšeného počtu mrtvě narozených selat (např. nakažlivé pozdní zmetání). Rozhodující je, že se počet živých selat zvyšuje. Z  francouzských průzkumů uskutečněných ve 3 provozech lze prokázat, že se zvýšením intenzity péče z 0 na 100 % (sledovaných porodů) se počet vrhů bez mrtvě narozených selat zvýšil z 25 % na více než 65 % (viz. tabulka „Méně mrtvých selat při sledovaných porodech). Podíl vrhů se dvěma mrtvě narozenými selaty na vrh se snížil přibližně na polovinu. Doba tr-

Přes relativně krátké porodní intervaly to přesto trvá u velkých vrhů (např. se 17 selaty) asi pět hodin, než prasnice porodí – i když odstup mezi selaty je jen 17 minut. Tím se zvyšuje riziko úhynů při porodu (např. když se sele během porodu udusí v porodních cestách). Také u toho je porodní asistence stěžejní, aby se při váznoucím porodu včas zasáhlo (především u starších prasnic s rizikovými porody), podáním vápníku, nebo injekcí Oxytocinu/Carbetocin. V závislosti na počtu rodících prasnic se hlídač vyplatí již při 20 prasnicích a snížení ztrát selat o 3 % (viz tabulka). Přitom byly zajištěny dvě noční směny jedné osoby (např. středa a  čtvrtek) s  16 odpracovanými hodinami celkem a mzdou 15 €/hodinu. Jestliže se zařídí prodloužená pozdní směna (od 20–24 hodin) v obou hlavních dnech prasení, potom se tyto přesčasy zaplatí již při deseti rodících prasnicích, a nebo se docílí vyššího zisku větším snížením ztrát. Optimální péče o nově narozená selata Bezprostředně po narození hraje hlavní roli péče o novorozence. Větší intenzita péče v prvních 48 hodinách po narození zvyšuje značně procento přežití. Selata mohou v této době dostat pasty bohaté na energii nebo dodatečnou dávku mleziva. Vyrovnání vrhu se provádí během prvních šesti hodin po porodu, po příjmu mleziva u vlastní matky. Rané přikrmování a prevence před infekcemi (hygiena,

Vliv velikostí vrhů na trvání doby březosti Doba březosti (dny)

118

p < 0,05

117 116 115 114 113

1

7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 Velikost vrhu celkem narozených selat 540 vrhů - průměrná doba březosti = 115,29 ± 1,8 d 20 674 vrhů - průměrná doba březosti = 115,17 ± 1,4 d

38

2

3

4

5

6

Březen 2010


Nyní obsahuje účinné látky

a

speciální komplex účinných látek

S vypilovaným managementem lze ztráty selat udržet pod 10 % očkování) se počítají k  všeobecným opatřením ke  zlepšení schopnosti přežití selat. Management sledování porodu a novorozenců je náročný na práci a vyžaduje kvalifikované spolupracovníky. Podle francouzských šetření se kalkuluje asi 1,5 hodiny práce na prasnici během týdne prasení. Také v Německu využívají úspěšné provozy všechny možnosti intenzivní péče o novorozená selata a dosahují tím méně než 8 % ztrát u selat a přes 26 prodaných selat na prasnici za rok. Přibývající roli zde hraje také nasazení kojných prasnic a umělých „kojných“, aby se odchovala „přespočetná“ selata.

Úspěšní chovatelé potvrzují: zvyšuje chutnost krmiva, zvyšuje příjem krmiv, podporuje růst a vývoj zvířat, zlepšuje plodnost prasniček, zajišťuje zdravou kůži a stabilní špárky, podporuje vývoj kostry.

Závěr Je pouze omezená možnost cíleně ovlivnit dobu březosti, protože obecně existuje negativní genetická korelace mezi velikostí vrhu a dobou březosti a se zvětšujícími se vrhy se doba březosti zkracuje. Úspěch snad slibuje nejspíše dlouhodobá selekce na delší dobu březosti. Z pohledu managementu, by mohlo vše, co přispívá k odbourání stresu u vysokobřezí prasnice přinejmenším tendenčně prodloužit březost. K tomu patří včasné přemístění do porodny – nejlépe týden před přepokládaným termínem porodu – klid ve stáji (zvuk ventilátoru?) a klidné zacházení se zvířaty. Když už se nepodaří podstatně řídit dobu březosti, tak se mohou s intenzivním sledováním průběhu porodu a péčí o novorozená selata snížit počty mrtvě narozených selat a snížit ztráty a zlepšit šance na odchov a hmotnostní vývin. Tím by se také mělo zaplatit personální nasazení z ekonomického hlediska. Prof.Dr.Steffen Hoy, Univerzita Giessen Dip. Ing. agr. Stefan Viebahn, Poradce a majitel inženýrské kanceláře pro živočišnou výrobu dlz primus schwein, November 2009, str. 23–27 Marec 2010

39


chov a výživa prasat

MMA včas rozpoznat a neprodleně léčit Těžké záněty mohou vemeno trvale poškodit. Dr. Nicole Kemper z University Christian Albrecht z Kielu dává tipy, jak provádět prevenci a léčit.

Aby se problémy MMA včas poznaly, měla by se v prvních třech dnech po porodu nejméně 1x denně měřit tělesná teplota

Pouze zdravé vemeno může přinášet optimální mléčnost a uživit velké vrhy. Proto je důležité udržet tkáň mléčné žlázy a struků po celou dobu užitkovosti v dobrém zdravotním stavu. Jedním z velkých nebezpečí jsou záněty. Onemocnění je označováno pod souhrnným názvem MMA (mastitis, metritis a agalactiae). V každém chovu průměrně onemocní MMA 10–30 % všech prasnic. V problémových provozech to může být až 80 % zvířat. Jak se následně takto způsobené škody projeví na mléčnosti, závisí na tom, jak byl zánět silný. Menší poškození se 40

většinou zahojí, protože se komplexy vemínek (struků) při každé březosti nově vytváří. V těžkých případech je regenerace většinou nemožná. Proto působí MMA nejen na aktuální vrh, ale také na následné vrhy. Tok mléka se ztrácí, selata chřadnou Onemocnění MMA se projeví během prvních hodin po  porodu. Tok mléka silně klesá. Někdy dokonce zcela ustává (agalactiae). Jednotlivé struky nebo celé vemeno vykazují příznaky silné zánětlivé reakce (mastitis). Selata Březen 2010


Jedovaté části bakterií tzv. endotoxiny, brzdí tvorbu prolaktinu a tím i mléčnou užitkovost. Obrázek: M.Höner 1) Lipopolysacharidy strádají a vrh je nevyrovnaný. Některá selata dokonce uhynou v důsledku podvýživy. Navíc se zvyšují ztráty zalehnutím, protože selata nejsou již dostatečně silná a dost čilá, aby se prasnici včas vyhnula. Rozhodující je, aby se onemocnění rozpoznalo včas. Protože při včasném léčení lze zabránit škodám na mléčné žláze a u selat. Rozhodující ukazatel je přitom tělesná teplota. Zvířata, která onemocní MMA vykazují většinou teplotu přes 40 °C. Proto bychom měli během prvních tří dnů po porodu měřit nejméně 1 × denně u prasnic teplotu. Zvířata s teplotou mezi 39,3 a 39,8 °C se musí bedlivě sledovat! Jenom samotné sledování teploty však nestačí. Protože také u zdravých prasnic se může teplota po porodu zvýšit právě u prvniček. Proto se doporučuje také si prohlédnout mléčné žlázy (celé vemeno). Zanícená tkáň je teplá, oteklá, zrudlá a bolestivá. Proto se snaží prasnice zabránit dotekům a sání selat. Zaujímá typickou polohu na břiše a prsou. Sledovat chování selat! Většinou je také narušena všeobecná pohoda onemocnělých zvířat. Přestanou žrát, je zvýšená frekvence srdeční činnosti, dýchání a prasnice trpí zácpou. Ojediněle můžeme pozorovat také bílo-žlutý výtok z pochvy, který je způsoben zánětem dělohy (metritis). Zpravidla vykazují i  selata nápadné změny v  chování, protože jim chybí mléko. Působí nervózně a zkoušejí přijímat jiné tekutiny, např. moč. Postižená zvířata se dehydratují, nebo onemocní průjmem – obzvláště tehdy, jestliže pijí moč. Proto by se měla již po narození podávat čerstvá voda v miskách. Navíc zůstávají selata pasivně ležet u struků namísto toho, aby vyhledala hnízdo. Zřetelně vpadlé „hladové jamky“ ukazují, že se postupně výživný stav zvířat stále zhoršuje. Selata rychle slábnou, zakrňují a vrh se stává neMarec 2010

vyrovnaný. V nejhorším případě selata uhynou hlady, nebo na průvodní příčiny nedostatečné výživy. Protože právě v prvních dnech stáří ještě nemají dostatečné rezervy energie a tekutin. Navíc je důležitý dostatečný příjem mleziva pro obranyschopnost selat. Protože přenos protilátek v rámci očkování prasnic se využívá také k pasivní imunizaci selat. Jestliže selata nemohou přijmout dostatek mleziva, neoslabuje se pouze imunitní systém, ale nedostaví se ani účinek z ochranného očkování prasnice. Choroboplodné zárodky pronikají do mléčné žlázy MMA je polyfaktoriální onemocnění. To znamená, že k  jeho vzniku pravděpodobně přispívají různé spouštěcí impulzy (viz. přehled 1). Jisté je, že velkou roli hrají choroboplodné zárodky a faktory životního prostředí. Choroboplodné zárodky se pravděpodobně dostávají dovnitř přes struky, stoupají do tkáně mléčné žlázy, kde dochází k pomnožení zárodků, které vede k mastitidě a k tlumení produkce mléka. Hlavními původci jsou pravděpodobně gramnegativní, coliformní zárodky, jako např. Escherichia nebo Klebsiella, které se vyskytují i v normální střevní mikroflóře všech prasat. Ale spouštěčem mohou být také infekce a hnisavé záněty močových cest. Z  nečisté plochy ležení vnikají tyto zárodky z  výkalů do mléčné žlázy a zabydlí se zde. Přitom jsou zpravidla postiženy stejně často přední i zadní struky. Protože prasnice na rozdíl od krav, nemají svěrač na papile struku, mohou bakterie dovnitř pronikat poměrně snadno. Možná mohou choroboplodné zárodky do  mléčné žlázy pronikat ale také přímo ze střeva krevní cestou. To by vysvětlovalo, proč prasnice trpící zácpou častěji onemocní MMA. Protože u nich je obsah střev držen delší dobu a tím 41


chov a výživa prasat

je zvýšená možnost překonání střevní bariéry. Krmivo chudé na hrubou vlákninu, nedostatek pohybu a tím způsobené zácpy, podporují vznik problémů MMA. Prasničky onemocní častěji, protože jejich imunologická ochrana ještě není optimální. A zde jsou postiženy především přikoupené prasničky, které ještě nepřišly do styku se specifickou mikroflórou stáje. Jedovaté části bakterií tzv. endotoxiny nebo lipopolysacharidy (LPS) se dostávají do krevního řečiště a vedou ke zhoršení celkového zdravotního stavu prasnice. Tyto jedy nepoškozují jen přímo všechny buňky, ale narušují také hospodaření s hormony. Omezují vylučování prolaktinu (přehled 2), který je zodpovědný za tvorbu mléka a tvorba dalšího mléka stagnuje. Hygiena kolem porodu je důležitá V oblasti hygieny lze preventivně ledacos udělat, aby se zredukovalo nebezpečí infekce. „„ Naskladňujte porodny pokud možno jednorázově (all in – all out). Aby se skupiny prasnic optimálně udržely pohromadě, musí být velikosti skupin a oddělení dobře spolu sladěny. „„ Mezi zástavy jsou kotce dobře vyčištěny a vydesinfikovány. Přezkoušejte čas od času účinnost desinfekce pomocí stěrů! „„ Zastavujte prasnice kolem 110. dne březosti do porodny. Předtím musí být zvířata dobře umytá, aby se snížil infekční tlak. „„V případě, že březost trvá déle než 115 dní, měli byste vyvolat porod za pomoci Prostaglandinu. Mezi narozenými selaty by měl být maximálně 30 minut rozestup. „„ Odstraňujte z kotců pravidelně zbytky výkalů. To platí rovněž pro lůžka a uhynulá selata. „„ Z ajistěte nakoupeným prasničkám při začleňování do chovu kontakt s prasnicemi, aby si zvykly na stájové prostředí se specifickými zárodky. Také ve výživě lze něco udělat pro prevenci. Je důležité, aby prasnice byly v okamžik porodu v dobré chovné kondici. Pro kontrolu můžete změřit výšku hřbetního sádla ultrazvukem. Měla by být u prasniček v době zapuštění asi 14 mm, před porodem asi 24 mm a při odstavu 18–20 mm. Zde má však velký vliv použitá genetika. Proto by se měla dodržovat doporučení příslušného šlechtitele (dodavatele genetiky). Také pohyb je pro prasnice v rámci prevence MMA důležitý. Protože prasnice, které mají zvýšenou hmotnost, jsou líné a projevuje se u nich prodloužený porod (protrahovaný). Zde má skupinový chov prasnic jasné přednosti. Aby se příliš nezatížilo trávení prasnic, mělo by se bezpodmínečně zabránit změnám v  krmné dávce před porodem. Důležité je, aby bylo krmivo pro prasnice plnohodnotné, nezkažené a bez mykotoxinů. Nabídněte prasnicím – jak je požadováno nařízením pro chov prasat – dostatek hrubé vlákniny v krmné dávce a volně k dispozici čerstvou vodu. Čerstvá voda až do odvolání Před porodem potřebuje prasnice 30–40 l vody denně. Napáječka by měla mít tedy průtok 2–3 l za minutu. Ale také po porodu je dobré zásobení vodou velice důležité, aby se zajistila dobrá produkce mléka. 42

Odstraňujte pravidelně výkaly z porodních kotců, aby se zredukovalo nebezpečí infekce Během laktace potřebuje prasnice nejméně 15 l vody denně, plus 1,5 l vody pro každé sele. Aby se zamezilo zácpám, tak se často doporučuje přídavek Glauberovy soli. Glauberovu sůl ale většina prasnic jen nerada žere, případně vůbec ne. Jako alternativa se nabízí sušené řízky, nebo průmyslově vyrobené přípravky s vlákninou. Krátce před porodem by se množství krmiva mělo značně zredukovat, aby se odlehčil zažívací trakt. Snižuje to riziko infekce a usnadňuje průchod selat porodními cestami. Vakcinace proti MMA dosud není možná a  proto by se měl zánět neprodleně ošetřit antibiotiky a prostředky tišícími bolest a  zánět. Ale pozor: choroboplodné zárodky mají tendenci vytvořit si rezistenci! Jestliže se v  chovu objevují často hromadné MMA problémy, měl by se zjistit původce, nechat zhotovit antibiogram a spolu s veterinářem patogeny cíleně potlačit. Účinná antibiotika na  MMA ničí gram-negativní zárodky. Tím se masivně uvolňují endotoxiny ze stěn buněk bakterií, které mohou poškodit organismus prasnice. Proto se doporučuje jako doplněk k antibiotikům nasadit prostředek tlumící záněty např. Metcam nebo Finadyne. Působí proti škodlivému vlivu endotoxinů a zároveň mírní bolest.

Březen 2010


Přehled 1: Faktory ovlivňující MMA „„ Způsob chovu

„„ Genetika

„„ Stájové klima

„„ Doba trvání porodu

„„ Choroboplodné zárodky

„„Vyvolání porodu

„„ Obranyschopnost „„ Infekce močových cest „„ Mykotoxiny

„„ Hormony „„ Příjem krmiva „„ Příjem vody

Šlechtit rezistentní prasnice? Navíc je vhodné podávat oxytocin pro podporu tvorby mléka. A pro stabilizaci trávení se doporučuje podávat prostředky, které podporují trávení. Konečně každá prasnice je v jejím okolním prostředí konfrontována i s choroboplodnými zárodky. Jestli skutečně dojde k onemocnění nebo ne, záleží také na predispozicích. Zdá se, že zde má vliv i genetika. Několik vědeckých studií naznačuje, že náchylnost k MMA je dědičná. V USA, Kanadě, Dánsku a Švýcarsku se toho již využívá. Zde se např. šlechtí zvířata, která jsou rezistentní vůči určitým kmenům E-coli. Výhody takových selektivních programů jsou zřejmé. Snížené vylučování choroboplodných zárodků a  zlepšený zdravotní stav, vedou ke značnému zvýšení užitkovosti. Kromě toho jsou redukovány ztráty zvířat a je potřeba méně nasazovat antibiotika. Když uvážíme, jak je obtížné MMA předcházet a potlačovat, potom jsou nové přístupy bezpodmínečně nutné. Se zavedením rezistentních šlechtění v komerčních plemenářských programech, by mohl být z pohledu na MMA uskutečněn optimalizovaný management zdravotního stavu zvířat. Než se tyto vědecké návrhy budou moci uskutečnit v praxi, bude to ještě dlouhá cesta. Nejdříve je nutno ovšem určit zodpovědné zárodky a  podrobně stanovit jejich podíl na průběhu nemoci. Teprve potom je možno analyzovat rozdíly v náchylnosti k onemocnění mezi zvířaty.

Nyní s obsahuje účinné látky

a

a

speciální komplex účinných látek

Úspěšní chovatelé potvrzují: čistou kůži, pevné špárky a dobrou funkci kloubů, podporuje plodnost prasnic, zvyšuje chuť prasnic a příjem krmiva, zvyšuje tvorbu mléka, zlepšuje zdravotní stav a vitalitu prasnic a sajících selat, zabezpečuje dobrý růst selat, zvyšuje počet odstavených zdravých selat na prasnici za rok.

Závěr: Těžké záněty mohou trvale poškodit mléčné žlázy prasnice. Proto musí být rychle a cíleně ošetřeny antibiotiky. Dodatečně se doporučuje nasadit prostředky potlačující zánět. Protože se u MMA jedná o faktorové onemocnění, jehož přesná příčina ještě není jasná, musí být preventivně optimalizována hygiena a výživa. Porodní kotce by se měly zastavovat pokud možno jednorázově (all in-all out) a důkladně vyčištěny. Navíc je důležité, aby prasnice přišly do porodny v dobré kondici a měly k dispozici dostatek vody. Mnoho nasvědčuje tomu, že existuje také dědičná predispozice. Než však budou moci být vyšlechtěny rezistentní linie, musí být nejdříve přesně stanoveny příčinné choroboplodné zárodky. top agrar 1/2010, str. S 12–15 Marec 2010

43


chov a výživa prasat

Selata: časný příjem krmiva jim dělá dobře Brzký návyk na pevnou potravu rostlinného původu podporuje vývin sajících a odstavených selat. Kašovité krmivo přitom musí být chutné a vysoce stravitelné. V průměrně dobře vedených provozech není 14 živě narozených selat na  vrh již žádnou zvláštností. Při 12–13 % ztrát u sajících selat se prasnice potom musí starat o 12 selat ve vrhu po dobu 3–4 týdnů. Přikrmování bude stále důležitější Tak, jako je taková vysoká užitkovost potěšující, tak na druhé straně nese s sebou nové výzvy. Např. je náročnější výživa prasnic a přikrmování selat. „„ Prasnice musí být již v době březosti zásobena tak, aby byla v dostatečné kondici, až se dostane do období laktace. Zároveň musí zásobování energií být vyhovující i během laktace, aby se udržela produkce mléka. Denní příjem energie se musí pohybovat minimálně na úrovni 95–100MJ ME-p, což odpovídá nejméně 7–7,5 kg krmiva denně. Každé nižší množství vede ke ztrátě živé hmotnosti o více než 20  kg/ks. To s sebou nese horší plodnost v následujícím vrhu a ústup produkce mléka. „„Také přikrmování selat získává na významu. To platí především tehdy, když mají prasnice velké vrhy a náročnost na jejich odchov se zvyšuje. To platí ale rovněž tehdy, jestliže není dostatek mléka pro velké vrhy, protože prasnici zatěžují problémy s MMA nebo jiná onemocnění, nebo není dostatek struků. Zde může včasné přikrmování podporovat růst selat.  

Stačí mléko od prasnice? Samozřejmě je mléko od prasnice pro nově narozená selata ideální výživou. Mléko bohaté na energii zajišťuje, že selata po narození přijímají životně důležité obranné látky. Navíc přispívá k tomu, že nízký obsah tuku v těle novorozeného selete s 1 400 g porodní váhy (20 g respektive 1–2 % váhy těla) se na konci 3. týdne sání zvýší na 150–160 g v kg a tím na 15 % živé váhy. To je dáno tím, že selata mléčný cukr obsažený v mléce právě v prvních týdnech života velmi dobře tráví. A přesto zůstává otázka, zda selata při výhradně mléčné výživě svůj růstový potenciál dokonale využijí. Pokusy ukazují, že například na základě uměle vyrobeného kravského mléka je možné dosáhnout vyšších přírůstků. Velmi brzo odstavená selata o váze 5 kg dosáhla při krmných pokusech v období od 10. do 30. dne stáří přes 550 g denních přírůstků. Pomáhá nasazení prestartéru Podobné efekty zvyšující užitkovost lze v praxi pozorovat, když selata dostávají navíc k mateřskému mléku doplňkové krmivo, případně příkrm. Tyto prestartéry podporují prokazatelně růst selat a lze je přidávat od 1. týdne stáří. Potřeba živin u mladých selat je tak podstatně lépe pokryta. Navíc se selata naučí brzo žrát pevnou potravu. Tím si zažívací trakt pomalu zvyká na trávení pevného krmiva. To je důležité pro tvorbu střevních klků a podporuje se tím enzymatický trénink, což celkově podněcují a podporuje trávení. Rovněž tak pomáhá nasazení prestartéru zvyšovat váhu při odstavu. To je tím důležitější, čím dříve jsou selata od44

stavována. Protože u velmi brzo odstavených selat obzvlášť zřetelně klesají přírůstky, což je podmíněně velmi malým příjmem krmiva v prvních dnech po odstavu. Proto je smysluplné, aby si selata v každém případě vytvořila ještě před odstavem určitý hmotnostní „polštář“. Brzký příjem krmiva je koneckonců tak důležitý proto, že selata, která už u prasnice přijímají pevné krmivo, jdou po odstavu dříve ke žlabu a logicky také více žerou. To stabilizuje, případně zvyšuje užitkovost při odstavu. Jak je vidět v přehledu 1, 10 hodin po odstavu nepřijímá krmivo pouze asi 8 % odstavených selat, když už žrala krmivo u prasnice. U selat, která během doby sání ještě nežrala, leží podíl „nežeroucích“ 10 hodin po odstavu nad 30 %. Nyní pro mnoho chovatelů prasnic zůstává otázka, který prestartér použít a čím se vyznačují dobré výrobky? Víc k tomu se dozvíte v příštím odstavci. Chutnost je důležitá Zvlášť důležitá je chutnost. Pomáhá všechno, co pozitivně působí na příjem krmiva. Když mladým selatům pevné krmivo chutná, sežerou ho více. Lze jen doporučit přidání mléčných produktů. Měly by být v  každém případě pevnou součástí v  prestartéru, přičemž podíl laktózy má obzvlášť velký význam. Laktózu selata zvlášť v prvních týdnech stáří velmi dobře tráví. Platí: pro období růstu od 6 do10 kg je ideální obsah 15–20 % laktózy. Potom ho lze snížit na 8–10 %. Následně lze mléčný cukr postupně nahradit obilním škrobem. Měl by se však dát pozor při používání mléčných produktů. Není syrovátka jako syrovátka (sušená) a kaseinová frakce v sušeném mléku ovlivňuje příjem krmiva negativně. Sušená syrovátka by měla být v každém případě částečně odcukřena a zčásti demineralizována, takže podíl popelovin v žádném případě nebude příliš vysoký. Také specifické složení proteinu v syrovátce a technologické zpracování určuje hodnotu mléčných produktů. Pokud je to jen trochu možné, měly by být sušeny sprejově. Při tomto způsobu je pracováno s nižšími teplotami a tím zůstává zachována stravitelnost. Chutnost, případně příjem krmiva navíc souvisí na složení, případně poměru proteinu plazmy, laktózy a proteinu syrovátky. Statisticky zjistitelné negativní změny užitkovosti byly nalezeny, když např. obsah laktózy a použitý podíl plazmového proteinu byly redukovány současně. V tomto případě klesl zřetelně příjem krmiva. Pokud se používá vysoce stravitelný plazmový protein by měl být obsažen v  prestartéru ve  formě krevní plazmy s 5–7 %, přičemž musí být zohledněn nízký obsah metioninu. Ten musí být vyrovnán přídavkem syntetického metioninu. Vysoká koncentrace energie má smysl Kromě chutnosti se vysoce hodnotný prestartér pro selata vyznačuje vysokou koncentrací energie, na úrovni nejméně 14,5 MJ ME-p. Rovněž hodnoty 15,5 nebo 16 MJ ME neBřezen 2010


jsou neproblematické. V každém případě je důležitý poměr energie a lysinu alespoň 1 : 1. Toto vysoké množství energie je nutné, protože jednak je příjem krmiva sajících selat a selat v odchovu omezen, a jednak mají selata extrémně vysokou potřebu živin a v tomto případě zejména energie. Obsahy tuku nad 10 % je možné použít bez obav. Použitím přídavků hroznového cukru, nebo 3–6 % tuků a olejů lze tyto energetické nároky uspokojit. Mezi různými zdroji tuků a olejů existují ovšem značné rozdíly ve stravitelnosti. Dobré řešení pro splnění technologických požadavků při výrobě a fyziologických nároků výživy selete, je přídavek tukových koncentrátů ze syrovátky a rostlinných olejů. V těchto produktech je obsažena vhodná kombinace z olejů a tuků, přičemž je zároveň možný přídavek emulgátorů. Zajišťují, aby se oleje a tuky jemně v krmivu rozptýlily a zvýšila se stravitelnost. Tepelně upravené komponenty Stravitelnost prestartéru se zlepší, jestliže obsahuje tepelně upravené obilí. Pravidlem by mělo být: nejméně 70 % namíchaného obilí, jako pšenice a ječmene by mělo být tepelně upraveno. Podobné je to i u sojových komponentů. Technické procesy tepelné úpravy snižují obsah antinutričních látek. V prvním úseku růstu je kromě toho nutné omezit použití rostlinných nosičů proteinu jako je například sojový šrot, kvůli jejich vysokému obsahu inhibitorů trypsinu, lecitinu a komplexních polysacharidových vazeb. Sojoproteinové koncentráty a izoláty se zde nabízejí jako lepší základy pro zásobení proteinem. Často se vyskytujícím alergenním reakcím u  selat může být zabráněno pomalým, ale plynulým navykáním selat na sojový protein. Od 10 kg živé váhy může být obsah HP sóji a tepelně upravených sojových bobů nakonec plynule zvyšován, takže lze zredukovat náklady na krmivo. Pomocné, nebo doplňkové látky v krmivu mají často pozitivní vlivy na užitkovost zvířat. To platí i pro prestartér. Doplňkové látky podporují zdravotní stav mladých selat. Vitamin E například podněcuje imunitní systém k vyšší tvorbě protilátek. Obsahy vitaminu E hodně přes 50 mg na 1 kg krmiva jsou dnes již standardem. Rovněž tak se jako přínosné osvědčilo přidání enzymů (phytáza), pre– a probiotik, aromatických látek a jiných látek povzbuzujících chuť. V popředí přitom stojí snaha o zvyšování příjmu krmiva a stravitelnost krmiva. Ohraničit obsah dusíkatých látek Na opatrnost je třeba dbát při dávkování dusíkatých látek. Příliš vysoké množství vede k problémům s coli-bakteriemi, protože vysoký obsah proteinů s sebou nese značnou schopnost vázat kyseliny. Selata reagují na vysoký obsah dusíkatých látek (proteinů) omezenou produkcí kyseliny chlorovodíkové v žaludku. V prestartéru by nemělo být obsaženo víc nežli 21–22 % dusíkatých látek. Smysluplný je přídavek tepelně upraveného sojového šrotu, nebo bramborové bílkoviny jakožto nosiče proteinů. Přitom musíme stále dbát na to, aby poměr aminokyselin lyzinu, metioninu, treoninu a tryptofanu byl v pořádku. Je také potřeba mít na zřeteli obsah popelovin. Nesmí to být víc než 5 až max. 5,5 %. Kromě toho se musí používat, Marec 2010

100

Podíl nežeroucích selat, %

90

Žeroucí „Nežeroucí“

80 70 60 50 40 30 20 10 0

0

10 20 30 40 50 60 Čas mezi odstavem a prvním příjmem krmiva, hod.

70

80

Zdroj: Bruininx, Europig 2002

Brzký příjem krmiva redukuje podíl selat, co nežerou pouze takové minerální látky, které příliš silně neváží kyseliny (nízká vazebná kapacita kyselin). Pro zásobení vápníkem a fosforem se jednak vracíme zpět phytáze a jednak přidáváme vysoce stravitelné zdroje Ca a P (mravenčan vápenatý a dihydrogenfosforečnan vápenatý – MCP). Závěr Větší vrhy podněcují mnoho chovatelů prasnic k tomu, aby přikrmovali selata prestartérem. Při nasazení výrobků je potřeba dbát na několik důležitých bodů. „„ Prestartér musí být chutný, aby podporoval příjem krmiva. Všeobecně se nabízí přídavky mléčných výrobků obsahujících laktózu. „„ Důležité je hodně energie a vysoká stravitelnost použitých komponentů. „„ P řimíchání doplňkových látek, jako vitamínu E pro podporu zdraví zvířat, aromatických látek a enzymů se rovněž osvědčilo. „„V každém případě se vyhněme příliš vysokému obsahu dusíkatých látek, protože by to mohlo vyvolat problémy s průjmem. Stejně tak škodí také příliš vysoký obsah popelovin. Prestartér skladovat max. čtyři týdny Protože sající selata v prvních týdnech života přijímají jen velmi málo pevného krmiva, má hygiena krmení zvláštní význam. Následně je pár tipů, jak lze optimalizovat hygienu při podávání prestartéru. „„ Zásoba prestartéru v provozu by neměla být větší než na 4 týdny. Starší krmivo zvířata žerou jen nerada. Pokusy ukazují, že příjem krmiva u selat ve stáří 3 týdnů klesne o 2/3, když je prestartér devět týdnů starý. „„ P restartér se musí skladovat mimo stájové prostory. Tím zabráníme, aby přijal stájový pach. „„ Načaté pytle se musí po každém odběru pevně uzavřít. Ještě lepší je, když se prestartér uskladní např. do vyřazených popelnic, které se nechají uzavřít. „„ Prestartér by se měl podávat nejméně 2 × denně čerstvý. Předtím se musí odstranit z misek veškeré zbytky krmiva. Zpravidla stačí pro vrh hrst krmiva na jedno krmení. Dr.Heinz Roling, Marcus Arden SUS 5/2009, str. 16–18 45


chov a výživa prasat

Ztráty prasnic Analýza příčin ztrát v chovech prasnic se u výrobců selat setkává se stále větším zájmem. Protože z výsledků lze vyvodit úspěch slibující opatření pro další optimalizaci vedení stáda a snížit náklady, jak ukazuje následující příspěvek.

Dlouhověkost a celoživotní užitkovost prasnic hrají stále větší roli Funkční znaky jako poměr zbývajících prasnic až do určeného pořadí vrhu, dlouhověkost a celoživotní užitkovost získaly z ekonomického pohledu na významu. Tak mají mít moderní hybridní prasnice v průměru pět až šest vrhů, jakož i přes padesát prodeje schopných selat za život, než jsou ze stáda vyřazeny. Dobře vedené německé provozy pro výrobu selat tyto výsledky již dosahují. Mnohdy se vyskytující

snaha docílit co možná nejvíce živě narozených selat na vrh a fixace na maximalizaci tohoto ukazatele nesmí proto zastínit pohled na  další optimalizaci podílu obměny stáda a v ní zahrnutý počet vyřazených prasnic. Jestliže během hospodářského roku, nebo delšího vyhodnocovaného období nenastane žádná změna ve stádě, tedy ani navýšení, ani pokles stavů, potom odpovídá podíl obno-

Regionální rozdíly v obměně stáda (brakaci)*

ukazatel prasničky (zapuštění) (%) procento obměny (%) vyřazené prasnice (%)  * souvislosti mezi různými reprodukčními ukazateli

46

Brandenburská kontrola užitkovosti a speciální poradenství e.V. 2004/2005 2005/2006 20,9 21,9 51,5 53,2 51,8 52,2

Rýnské sdružení výrobců pro kvalitní selata (Boekels 03/08) 2006 2007 19,0 20,0 43,9 47,3 43,5 45,0

Březen 2010


vy stáda přibližně výši ztrát a vyřazení prasnic. Podle toho, zda byla obnova plánovaná (např. na základě nedostačující užitkovosti, nebo dosaženého věku prasnice) nebo se jednalo o ztráty nedobrovolné, lze rozlišit dvě skupiny: „„ plánované vyřazení (brakace): prasnice je vyřazena po aktivním rozhodnutí chovatele, „„ neplánované ztráty: jsou většinou nechtěné a předčasné, než došlo k rozhodnutí o brakaci. Jako nejčastější důvody byly označeny problémy s končetinami, onemocnění a obzvláště úhyny prasnic. Je třeba se snažit o nižší brakaci Pro výstrahu jsou uvedeny existující souvislosti mezi různými reprodukčními ukazateli v následující tabulce. Údaje zobrazují, že mezi německými regiony jsou značné rozdíly, co se obměny stáda týká. Zatímco v převážně velkých provozech s chovem prasnic v nových spolkových zemích ročně vyřadí více než 50 % prasnic a v průměru přes 20 % narozených vrhů pochází od prasniček, mají severní a západní výrobci selat nižší brakaci, takže průměrné pořadí vrhu při vyřazení chovných prasnic vychází o něco vyšší. Nejnižší podíl (%) obnovy stáda mezi německými výrobci hlásí provozy v Bavorsku. Při srovnání přináší nižší brakace ve srovnání s vyšším procentem obměny stáda jak prokazatelné přednosti v nižších nákladech, tak ve  výnosech a  stabilnější imunologickou situace ve stádě, která se pozitivně odrazí ve zdravotním stavu zvířat. V  minulých letech byla z  různých oblastí získána provozně ekonomická data a provedeny výpočty, jak se náhrada za vyřazené prasnice projeví na výši přímých nákladů. Ve výroční zprávě roku 2006 byla např. v jednom provozu s 210 prasnicemi, který má tří týdenní rytmus, provedena ekonomická kalkulace k tomuto problému. Výsledek: roční náklady na prasnici se zvýšily z 53 € při 40 % brakaci na více jak 71 € při 50 % a na 90 € při 60 % obměně stáda. Došli k resumé, že toto navýšení nákladů musí být kompenzováno zvýšenou užitkovostí v prvních 3 vrzích u prasnice. Výpočty expertů z Meklenburska-Předního Pomořanska potvrdily „Vysoká brakace stojí peníze“ (viz. stejnojmenný příspěvek v primus Schwein červenec 2006, str. 14). Podle toho ovlivňuje změna podílu brakace o asi 10 %:

Ještě příliš mnoho prasnic musí být z různých důvodů nechtěně a předčasně odstraněno ze stáda Marec 2010

14

20

6 6

18 6 13

Zánět mléčné žlázy Gesäugeentzündung Užitkovost Leistung Končetiny Fundament Plodnost Fruchtbarkeit

17

stáří Alter onemocnění Krankheit úhyn Tod ostatní Sonstiges

Graf: Příčiny ztrát prasnic* *Provozy na produkci selat Porýní Zdroj: H.-W. Boekels, Rheinischer ER für Qualitätsferkel e.V., Kleve, 2005/06 „„ počet odstavených selat na prasnici za rok (0,2–0,3 ks), ovlivněný změněným podílem počtu vrhů od prasniček a vzniklým rozdílem mezi velikostí vrhů mezi prasničkami a prasnicemi. „„ náklady za obnovu stáda – při vlastní obměně asi 10 € a při nákupu prasniček 20 € na prasnici za rok. K tomu přichází ještě následující zjištěné zkušenosti: prvničky v porovnání s prasnicemi na vyšším vrhu dosahují nižší průměrné hmotnosti na  sele při narození (asi 100 g na  narozené sele). Mají nižší denní množství vyprodukovaného mléka, což se projevuje nižšími denními přírůstky u selat, jakož i nižší váhou vrhu při odstavu. Kromě toho může vyšší podíl prvniček (nad 20 %) ovlivnit zdravotní situaci ve stádě. Na stopě příčinám Aby bylo možno pomocí vhodných opatření cíleně ovlivnit výši brakace a  ztrát prasnic, musí být nejdříve známé příčiny. V  posledních letech řada německých plemenářských a poradenských organizací a také výrobních sdružení předložila odpovídající statistiky ztrát. Při jejich porovnání je nápadné, že jak rozdělení do  kategorií, tak i podíly jednotlivých příčin ztrát se mezi sebou vzájemně liší. Tím vznikla nutnost vytvoření „jednoho jednotného klíče pro ztráty prasnic“, aby bylo možno ztráty srovnatelně dokumentovat (viz. stejnojmenný příspěvek v  primus Schwein, červenec 2006, str. 10). Obrázek ukazuje výsledky Rýnského sdružení výrobců pro kvalitní selata a jejich příčiny ztrát u prasnic. Zřetelně vysoký při tom byl vykázaný podíl zánětů mléčné žlázy. Jinde následuje brakace prasnic po neúspěšné léčbě v období kolem porodu, jakož i  puerperia na  základě příčiny ztrát způsobených MMA, horečkou, výtoky a nedostatkem mléka. Vyhodnocení me47


chov a výživa prasat

Také poranění plece (ramene) může vést k předčasnému vyřazení prasnice

Problémy s končetinami patří k nejčastějším příčinám vyřazení u prasnic

zinárodních literárních pramenů, které obsáhlo deset studií z  let 1960–2000 ukázalo, že nedostatek mléka byl jakožto příčina ztrát prasnic v rozsahu 0,9–13 %. Puerperální onemocnění mají celkově velký ekonomický význam. Syndrom MMA vede nejen k vyšším ztrátám selat o 4–5 %, ale ovlivňuje řadu zdravotních a  rozmnožovacích biologických parametrů užitkovosti v následujícím reprodukčním období. Ve stejnojmenné tabulce jsou shrnuty „Příčiny ztrát prasnic v různých regionech“ s vzájemně odlišnou strukturou provozů vyrábějících selata (západ případně jih). Sdružení výrobců Vestfálska blíže sledovalo příčiny ztrát od 1. 1. 2004 až 31. 12. 2005 na 132 provozech. Přitom byly analyzované ztráty a vyřazení 19 905 prasnic rozděleny do dvanácti kategorií a zjištěno stáří vyřazených prasnic (průměrné pořadí vrhu). Většina prasnic byla vyřazena ze stáda z důvodu stáří. Často jsou rozhodující příčinou snižující se užitkovosti v posledním vrhu. S  necelou čtvrtinou následovaly jako příčina vyřazení problémy s  plodností – ty vyskytly se podstatně dříve, totiž s  průměrně 3,3 vrhy. Analýzy LKV (KU) v  Bavorsku, které v  roce 2008 měly jako podklad užitkovost od 188 586 prasnic, ukazují jiný obrázek: Jako již v předchozích letech byly příčiny „neplodná“ nejčastějším důvodem vyřazení, následovalo „stáří“ a  „problémy s  končetinami“. K nedostatku mléka nebyly žádné údaje. Podíl kategorie „ostatní“ se oproti dřívějšku zvýšil. Mezi 10 zúčastněnými sdruženími byly nápadné rozdíly. Průměrná obnova stáda se v posledních dvou letech pohybovala u necelých 40 %.

Plodnost sledovat podrobněji Z pohledu odvoditelných opatření je v případě vysokých ztrát z důvodů problémů s neplodností zapotřebí dalšího rozčlenění tohoto kompletního pojmu. Na základě běžně v praxi používaných PC programů pro obrat stáda a za jejich pomoci vypracovaných návrhů vyplývají ve vedlejším přehledu doporučení „Komentář ke komplexu příčin - plodnost“. Oproti tomu je třeba brakaci kvůli nízké užitkovosti vrhu (počet narozených selat), nedostatečné odstavové užitkovosti (chybějící mateřský pud, nízký počet odstavených selat), jakož i z důvodů stáří a tím spojené snížení užitkovosti třeba přiřadit ke komplexu „užitkovost“. V této souvislosti hraje důležitou roli také zařazení moderních koncepcí začlenění prasniček do chovu a celková strategie obměny stáda. K tomu patří doporučení, že s ohledem na stále více diferencované spektrum choroboplodných zárodků v rozmnožovacích chovech a chovech produkujících selata, nakupovat prasničky dříve než doposud běžně v pěti měsících a dobu jejich začlenění do chovu prodloužit na více než šest týdnů (viz. primus Schwein květen 2009, str. 16 „Včasné začlenění do chovu zvyšuje celoživotní užitkovost“). „Kvalita příchozích“, pro obnovu stáda určených zvířat má při startu do reprodukčního života trvalý vliv na užitkovost v prvním vrhu a na očekávanou produkční dlouhověkost (viz. tabulka „Vliv stáří při prvním zapuštění“) V naprosté shodě a se stejnými pozitivními zkušenostmi i s ohledem na výsledky rozborů z Porýní a dalších německých výrobních sdružení, se jako doporučeníhodné ukázalo pro 1. zapuštění stáří 8,5 měsíce. Vyhodnocení LKV (or-

48

Březen 2010


Příčiny ztrát u prasnic v různých regionech Sdružení výrobců Vestfálska, výroční zpráva 2006 (R.Hinken) Ukazatel % Ø PV** Problémy s plodností 23,8 3,3 Stáří 28,4 7,9 Užitkovost 14,7 5,5 Končetiny 9,9 3,6 Úhyn 6,4 3,5 Nedostatek mléka 3,4 4,9 Nemoci 4,4 3,6 Ostatní 4,4 3,6  * bez udání důvodu - k této příčině vyřazení nebyly žádné záznamy  ** PV = pořadí vrhu

ganizace provádějící KU) Bavorsko 2007 a 2008 ukázaly, že v téměř polovině provozů na produkci selat je stáří při prvním oprasení 360–389 dní, což se projevuje oproti jiným věkovým skupinám pozitivně v produktivitě prasnic na prvním vrhu. Stabilní končetiny jsou žádoucí V produkci prasat by měla zvířata stát pevně na nohách, měla by mít optimální úhel kloubů a  zdravé spárky, aby mohla dosáhnout požadované užitkovosti. To platí především pro chovné prasnice. Podle předložených výsledků činí podíl ztrát prasnic ovlivněný poruchami končetin 6-15% z celkového vyřazování. Co se toho týká, jsou v analýzách zřejmě případy kulhání a poškození spárků ještě zahrnuty společně. Pro diferencované zařazení lze doporučit následující komentář: „„ Případy kulhání = takové, které vzniknou po nehodách (frakturách) nebo bez z vnějšku viditelných příčin, které ale nemají souvislost s onemocněním spárků „„ Poškození spárků = záněty spárků (panaritium), odtržení spárků, trhliny v rohovině, nedostatečná péče o spárky (přerostlé stájové spárky). Ztráty způsobené špatnými končetinami se dají cíleně snížit. V popředí stojí zlepšené podmínky chovu a managementu. Patří k tomu obzvlášť vyloučení nedostatků co se týká nevhodných podlah, chyb v technologii ustájení, infekce, nedostatek makro a stopových prvků, zásobení vitamíny a nakonec chyby při nakládce a dopravě (viz. dlz magazin 3/2009, str. 152 „Spárky na přezkoušení“). Zároveň se došlo ke zjištění, že řada šlechtitelsky podchytitelných jednotlivých znaků exteriéru plemenných prasnic i kanců má dostatečnou dědivost k tomu, aby se zařadily

LKV (KU) v Bavorsku e.V., výroční zpráva 2008 celk. % 37,6 15,2 4,6 9,0 7,9 b.u.d. 1) 3,1 22,5

10 sdružení od-do 29,0 - 48,3 10,9 - 18,8 1,6 - 7,8 6,9 - 13,3 6,1 - 9,7 b.u.d. 1) 1,2 - 4,5 16,3 - 38,4

do efektivního šlechtitelského a selekčního programu. S tím se již počítá u svazu šlechtitelů prasat při kontrole užitkovosti, odhadu plemenné hodnoty a výběru plemenných zvířat. To se týká jak rámce a osvalení zvířat, tak i končetin. Je v zájmu odběratelů spermatu a výrobců selat, pravidelně zveřejňované výsledky cíleně využít pro vlastní práci. Úhyny prasnic Již asi 10 let se v mezinárodním měřítku diskutuje o problému zvýšeného úhynu u  prasnic. Dříve uveřejněné studie o vyřazených chovných prasnicích (1967–2000) měly pro příčinu „úhyn“ kolísající celkový rozsah ztrát od 3,0–12,3 %. Na 42 farmách v USA se 110 až 2500 prasnicemi bylo analyzováno 142 494 ztrát u prasnic. Úhyny se zvyšovaly se zvýšením počtu kusů ve stádě: v období 1992–1998 (362 prasnic v každém stádě) uhynulo ročně 4–5 % prasnic. V letech 1999–2002 (729 prasnic v každém stádě) to bylo již 6 %. Obzvláště alarmujícím způsobem zapůsobily v Německu údaje k mortalitě u prasnic zveřejněné z dánské strany. Jsou složeny ze dvou dílů, které mají stejně velký rozsah hodnot: úhyn a stejně tak eutanazie (nucená porážka – často, protože zvířata onemocnělá lézemi na bedrech nejsou na dánských jatkách akceptována). Podle výroční zprávy „Danish Pig Production“ z října 2007 byla mortalita prasnic v roce 2000 již 11 % a potom kontinuálně narostla až na 15 %! Pro čtvrtinu nejlepších dánských provozů chovajících prasnice byla roční mortalita vyčíslena na 10 %. Ekonomická ztráta z uvedených důvodů byla na jednu prasnici vyčíslena 2000 dánskými korunami (asi 260 €). V Německu je situace méně dramatická, jak ukazuje tabulka „Žádné zvýšení úhynu u prasnic“ např. v Bavorsku. Nezjistila se žádná zvyšující se tendence. To dokazují také

Komentář ke komplexu příčin – plodnost Dílčí součásti Anestrie

Definice Neříjivost prasniček – bez nástupu říje v plánovaném období pro zapouštění, případně po medikované synchronizaci říje, jakož i u prasnic po odstavu prvního vrhu (= primipara) a i vyšším pořadím vrhu (= pluripare).

Přebíhání

Brakace na základě několikanásobného/opakovaného registrovaného návratu říje u neúspěšně zapuštěných/inseminovaných prasnic.

Jalovost

Prasnice s negativním nálezem po diagnostice březosti (např. ultrazvukový sonograf), případně v provozech bez kontroly březosti žádný vrh.

Abort

Zmetání, předčasný porod, nebo potrat.

Marec 2010

49


chov a výživa prasat

Mladé prasničky by měly být nakoupeny co nejdříve a začleňovány do chovu po delší dobu data užitkovosti úspěšných německých výrobců selat, kteří se každoročně účastní na DLG-Fórum špičkové provozy. Z průměrného stavu uhynulo v roce 2006 4,6 % a rok poté 4,3 % prasnic. V obou letech bylo v průměru odstaveno 24 selat/prasnici, podíl vrhů od prasniček byl 18,0 a 18,5 %. Rizikový faktor – doba sání Předložené údaje směrují náš pohled na další zkoumání příčin nechtěných ztrát prasnic. Kromě již jmenovaného vlivu předčasného zařazení zvířat pro obnovu stáda do chovu a příliš nízkého stáří při prvním vrhu představuje také příliš krátká doba kojení riziko pro předčasné vyřazení. Dlouhodobé analýzy z USA „pig industry“ uvádějí zvýšené riziko, jestliže doba kojení u jednotlivých prasnic, nebo skupin prasnic klesla pod tři týdny. Zároveň byl registrován vliv stáří prasnic. Nejcitlivěji reagovaly mladší prasničky, které byly ještě ve vývinu a rostly. S přibývajícím pořadím vrhu se zase podíl zvířat setrvávajících v chovu zvyšoval. Stejno-

jmenné zobrazení přibližuje „rizika vyřazení při zkrácené době kojení“. Proto se v provozech s tří týdenní dobou kojení musí dbát na to, aby co nejvíce matečných zvířat kojilo minimálně 21 dní. Podle předložených výsledků a poznatků z praxe z dobře vedených provozů vyrábějících selata, jsou v  létě vyšší ztráty, než v ostatních měsících roku. Pod vlivem vysokých okolních teplot stoupá ve dnech s teplotami od 25 °C a dále ještě více od 30 °C podíl prasnic, které trpí hypertermií a uhynou. Podle zkušenosti jsou obzvláště postiženy prasnice před porodem a kojící. Podle analýzy z chovatelského svazu existuje zřetelný sezónní vliv u příčin úhyn/utraceno a přebíhání/neplodnost (roční zpráva 2006). Nápadné je častá kumulace úhynů v létě od června do srpna a více vyřazení z důvodů neuspokojivé plodnosti, zvláště v podzimních měsících. Výchozími body pro možnosti ovlivnění tohoto stavu jsou řízení stájových klimatických faktorů a kondičně orientované fázové krmení chovných prasnic. Tělesný a vý-

Žádné zvýšení ztrát prasnic* Ukazatel 2001/2002 2003/2004 Doplnění stáda % 34,8 38,7 % uhynulých prasnic z celkových ztrát 7,1 7,6 % uhynulých prasnic z celkového počtu prasnic** 2,47 2,94 * změna podílu uhynulých prasnic u bavorských výrobců selat (zdroj výsledné zprávy LKV v Bavorsku e. V. od 2002) ** vlastní výpočet z obou předložených ukazatel

50

2005/2006 40,3 8,3 3,34

2007/2008 38,2 7,9 3,02

Březen 2010


Vliv stáří při prvním zapuštění na ztráty prasnic*

a s at a r P

Stáří při prvním zapuštění (dny) do 250 (221–250) přes 250 (255–272) Ukazatel Ztráty a vyřazení prasnic % 49,1 42,9 Obnova stáda % 47,8 42,3  * provozy výrobců selat ve středním Německu

živný stav hraje naprosto zřejmě důležitou roli pro výši počtu ztrát prasnic, které náhle uhynou nebo jsou příčinou nedobrovolné brakace, protože ty jsou často ve špatné kondici. Dále mohou být příčinou náhlých úhynů krmiva s mykotoxiny anebo podestýlka (sláma), u kterých jsou překročeny mezní hodnoty především pro zearalenon a deoxynivalenol, kromě známých poruch reprodukce. Závěr „„ Zdravé chovné prasnice s vysokou reproduktivní kondicí, včetně potenciálu přežití snižují značně náklady na výrobu selat, zvyšují radost zúčastněných pracovníků na úspěchu provozu a podporují veřejné mínění a image chovu prasnic. „„Význam funkčních znaků délky dlouhověkosti a celoživotní užitkovosti se dále zvyšuje. Důraz je přitom kladen na cílenou redukci nechtěných brakací a ztrát pomocí vhodných opatření managementu stáda a zdraví, aby se udržel potřebný hrací prostor pro selekci na užitkovost. „„ Snížení ztrát prasnic (obzvláště podíl uhynulých nebo utracených zvířat) přispívá k úspoře nákladů. Podle informací DLG vzniká u stáda s 200 prasnicemi při 10 % ztrátách u prasnic zatížení 32 € na každou prasnici ve stavu. Při pouze 3 % se snižují tyto náklady na 19 € na prasnici. „„ Je důležitým úkolem, ztráty prasnic přesně dokumentovat podle jednotných předloh a analyzovat je. S aspektem srovnatelnosti a praktické proveditelnosti je účelné založit vzájemně odsouhlasený katalog s komentáři a stanovit srovnatelná kritéria ztrát, která mohou být součástí povinné stájové dokumentace ZDS (Centrální svaz německých producentů prasat) pro výrobní sdružení a pro „vtažení“ softwarových firem do této problematiky při tvorbě programů pro obrat stáda a v neposlední řadě zavedena i ve zdravotnických službách (veterinárních) pro prasata. Díky aktuálním výsledkům jednoho projektu odborné vysoké školy Soest patří některé problémy důkladné analýzy ztrát prasnic nyní již minulosti. Přes ZDS bylo vypracované celosvazové řešení, které za základ vzalo s příslušnými poradními organizacemi, veterináři a výrobci selat společně odsouhlasené kódy vyřazování. Tyto klíčové ukazatele mohou již být použity v hospodářském roce 2009/2010 jako dodatečná vyhodnocovací kritéria v programech pro obrat stáda a je možné si stáhnout na internetu (www.zds-bonn.de).

pro vysokou užitkovost a odolnou svalovinu srdce! 

Vysoká užitkovost bez náhlého selhání srdce

Optimální průběh porodů

Výrazně vitální zvířata

Minimum ztrát a selhání kardiovaskulárního systému Aktivní ochrana buněk před destruktivními účinky oxidantů Ochrana před slabými končetinami kojících prasnic

Johannes Hilgers, Zemský svaz rýnských chovatelů prasat, Meckenheim Profesor Dr. Uwe Hühn, Wölfershausen Primus Schwein 9/2009, str. 12–17

Marec 2010

51


chov a výživa prasat

Ve výživě prasat ještě stále podceňovaný problém:

mykotoxiny

Po zkušenostech z mnoha chovů v ČR za několik posledních let a zejména letošního roku, kdy mykotoxiny způsobily závažná porušení zdravotního stavu prasat končícího v řadě případů až úhynem zvířat, je třeba si problematiku tohoto často přehlíženého fenoménu znovu připomenout. Zhoršení zdravotního stavu a užitkovosti zvířat vede k závažným ekonomickým ztrátám, což může vést až k přímému ohrožení existence chovu. Je třeba na úvod zdůraznit i to, že průběh počasí letošního roku s častými srážkami a vysokou vlhkostí vzduchu a vysokými teplotami způsobil enormní růst plísní na obilovinách. Tudíž se nechá logicky předpokládat, že se tato skutečnost musí zákonitě projevit i na komponentech používaných ke krmení prasat. V této souvislosti je nutné zmínit i fakt, že i když všechna prasata dané skupině v podstatě přijímají stejné krmení, tak na případnou kontaminaci reagují velmi individuálně, což v  praxi komplikuje jednoznačné pojmenování problému. Navíc chovatelé jsou vůči diagnóze mykotoxikóza „imunní“ vzhledem k tomu, že v minulosti se řada poradců uchylovala k tomuto univerzálnímu tvrzení v situacích, když si v chovu nevěděli rady a výsledky neodpovídaly očekávání. Proto se dnes často nejprve setkáváme spíše se snahou hledat příčiny

problémů v oblasti bakteriálních, či virových onemocnění, nebo ve špatné živinové skladbě krmných směsí. Škodlivé vlastnosti mykotoxinů jsou mnohačetné. Toxiny tvořící plísně se mohou vyskytovat jako polní a skladištní. Mykotoxiny mohou mít následující účinky: nefrotoxické (poškozující ledviny), hapatotoxické (poškozující játra), dermatotoxické (poškozující pokožku), teratogenní (vyvolávající vývojové vady a defekty), estrogenní, nebo imunosupresivní (omezená reakce organismu se bránit tvorbou pro-

Špičkové výsledky dobrých chovatelů jsou vždy postavené na hygienicky nezávadných krmných komponentech, protože prasata jsou na kontaminaci mykotoxiny velice citlivá 52

Březen 2010


DON: u nově narozených selat se často vyskytují nekrózy ocásků

ZEA: nejnápadnější jsou symptomy u čerstvě narozených selat, kdy pozorujeme zarudnutí a zduření vulvy.

tilátek, nebo buněčnou reakcí vede ke zvýšení nemocnosti, nebo nižší účinnosti vakcinace). Často se na nakaženém obilí vyskytuje několik mykotoxinů současně a navzájem se ve svých negativních účincích na zdravotní stav podporují. Produkce mykotoxinů je ovlivňována mnoha různými faktory, jako například: nesprávné zařazení po sobě jdoucích plodin do  osevního plánu s  vyšší četností pěstování obilovin, bezorebná technika, nedostatečná odolnost některých odrůd proti fusáriím, nedostatečná účinnost fungicidní ochrany, mokrým a studeným počasím během konce vegetace a před sklizní, nevhodnými podmínkami při skladování (vysoká vlhkost naskladněného obilí, vysrážení vody při „pocení“, nebo zahřívání obilí v silech, nedostatečné čištění obilí, nálepy v silech atd.). V posledních letech získaly mykotoxiny na významu zejména díky stále častějším projevům poruch plodnosti. Obzvláště prasata jsou na jejich působení velmi citlivá a týká se to zejména zearalenonu a DON.

(edematizace). Následkem těchto procesů se výrazně zvyšuje hmotnost dělohy, což je možné potvrdit i diagnosticky. V  důsledku změněné situace látkové výměny v  děloze, která vzniká na základě špatného poměru mezi estrogenními substancemi a progesteronem, se mění sekrece děložních žláz. Děložní sekret tak již neodpovídá požadavkům a potřebám embryí, pro jejichž normální vývoj během jednotlivých dní gravidity jsou zapotřebí zcela specifické bílkovinné frakce z děložního sekretu. Syntéza těchto speciálních proteinů je řízena každý den měnícím se poměrem progesteronu k estrogenům. Pokud po působení zearalenonu složení děložního sekretu neodpovídá odpovídající fázi, odumírají selata v časném stádiu vývoje. Zpravidla je pak již ani není možné při diagnostice nalézt. Je možné, že tato porucha je přímo zesílena embryotoxickými účinky zearalenonu. Pokud odumřou všechna embrya, může následovat přeběhnutí zvířete, nebo se objeví pseudogravidita. Jestliže odumřou jen některá embrya, vede to k redukci velikosti vrhů. Mimo to působí zearalenon prostřednictvím negativní zpětné vazby na regulační centra hormonů v hypotalamu a v hypofýze. Následkem toho může být u pohlavně zralých prasnic snížena produkce luteinizačního hormonu (LH), což má za  následek poruchy ovulace, např. prodloužené ovulace, nebo ovariální cysty (jak folikulární, tak i luteální). U prepubertálních prasniček, nebo primipar může být endokrinní regulace rozmnožování tak silně narušena, že není žádná cyklická funkce vaječníků vůbec možná. U mladých prasniček je oddálen nástup puberty, prvničky zůstávají po odstavu ve stavu acyklie. Zvláštností je výskyt pseudogravidity, která je typická pro působení zearalenonu a vyskytuje se ve zvýšené míře hlavně u prasniček. Na  zearalenon reagují mladší zvířata více nežli starší a poruchy plodnosti způsobené zearalenonem je možné sledovat zejména u prasniček a prvniček, zatímco u starších prasnic je častější spíše výskyt cyst. Škody po působení zearalenonu jsou vratné. Čtyři týdny po skončení zkrmování krmiva se zearalenonem došlo

Zearalenon – syndrom Etologie: Zearalenon je produkován polními plísněmi rodu Fusarium a to zejména během mokrého a studeného léta kdy rostou na kukuřici, pšenici, ječmeni a ovsu. Již vytvořený zearalenon se během následného sušení obilí nezničí! Klinika: Zearalenon vytváří zejména u prepubertálních prasat typický obraz hyperestrogenismu: zduření a  zánět vulvy a zvětšení vemene. Zearalenon má chemickou strukturu velmi podobnou estrogenům a díky tomu se navazuje na jejich receptory. Proto jsou účinky velmi podobné působení estrogenů. Tím dochází k narušení fyziologických endokrinních regulačních mechanismů ovlivňujících oplození a březost, což vede ke zhoršení výsledků plodnosti. Estrogenní účinky zearalenonu se nejprve týkají primárních orgánů úzce souvisejících s působením estrogenu, především dělohy. U pohlavně zralých, cyklujících zvířat je díky zearalenonu zintenzivněna látková výměna v děloze, zvyšuje se prokrvení a zesiluje ukládání tekutin do endometria Marec 2010

53


chov a výživa prasat

zpravidla u vnitřních orgánů k návratu k normálu (s výjimkou pseudogravidity). Ve stádě se pak výsledky reprodukce stabilizovaly v průběhu asi 3–4 měsíců poté, co porodila poslední postižená zvířata. Klinické projevy zearalenonu: Klinické obrazy, které se po  příjmu zearalenonu objevují, se liší podle stáří zvířat. Nejnápadnější jsou symptomy u čerstvě narozených selat, kdy pozorujeme zarudnutí a zduření vulvy. U těžších případů může dojít až k výhřezům vagíny, nebo konečníku. U starších zvířat není zpravidla možné nalézt žádné změny na vnějších genitáliích, někdy se po porodu objeví zvýšený otok vemene. Po příjmu krmiva kontaminovaného zearalenonem klesají výsledky reprodukce celého stáda. Typické je při zduření a zarudnutí vulvy chybějící reflex nehybnosti. Od 50 µg zearalenonu/kg krmení se již objevují změny na vaječnících (terciální folikuly) a na děloze (stádium proliferace). Zhoršuje se zabřezávání a klesají velikosti vrhů, při současném nárůstu počtu přeběhlých zvířat. U zapuštěných prasniček se častěji vyskytují pseudogravidity. Tato zvířata nemají žádné pro přeběhnutí typické symptomy, i když nejsou březí. Tato jalová zvířata je možné nalézt pouze v rámci ultrazvukové kontroly březosti. Všechny tyto projevy intoxikace jsou závislé od dávky, délky příjmu a stáří prasat. Trichothecen – toxikózy Trichotheceny jsou tvořeny fusariemi – polními plísněmi, které mohou tvořit vícero chemicky sobě podobných mykotoxinů. Nejčastěji se vyskytují T-2 toxin, Diacetoxyscripenol (DAS) a Deoxynivalenol (DON). Etologie a patogeneze: Trichotheceny tlumí proteosyntézu a vyznačují se značnou buněčnou toxicitou (cytotoxicita) s vysoce dráždivým účinkem na sliznice. U prasat experimentálně vyvolané klinické projevy jednotlivých mykotoxinů jsou si navzájem velice podobné. DON poškozuje nejen pohlavní trakt, nýbrž celý organismus. Postižen je zejména trávicí trakt, přičemž se vyskytuje snížení příjmu krmiva, až k odmítání krmiva, zvracení, nebo průjem. Na základě těchto symptomů je DON rovněž označován jako vomitoxin. Mezi další účinky, které ovlivňují celý organismus, patří poškození krvetvorných orgánů (anémie), poruchy tvorby kostí a zejména imunosuprese. V pohlavním aparátu se rovněž vyskytují typické účinky. DON je embryotoxický a způsobuje zvýšenou embryonální mortalitu, která se projevuje snížením četnosti vrhů a zvýšenou četností přebíhání zvířat. Rovněž může vyvolat aborty ve vyšších stadiích březosti. Přebíhání neodpovídá normálnímu cyklu, ale má delší interval (embrya odumírají po 12. dnu březosti). Následkem intrauterinního poškození je rovněž zbrzděn vývoj plodů, takže se ve zvýšené míře rodí selata s nízkou porodní hmotností a sníženou vitalitou. Zvyšuje se také podíl mrtvě narozených selat. U prasnic vzniká poškození jater, což vede k ovlivnění celé látkové výměny organismu. Následkem špatné tělesné kondice se ve zvýšené míře objevují acyklie (zejména prvničky). Dále je často pozorováno snížení produkce mléka post partum – agalakcie. Mimo to se díky DON podmíněné imunosupresi a jeho negativním účinkům na sliznici zvyšuje četnost infekcí po54

DON: rodí se nápadně vysoké množství selat s „roznožkami“ hlavního traktu, zejména výskyt endometritid. Účinky DON jsou tímto relativně komplexní, což ztěžuje diagnostiku. Na DON reagují starší prasnice citlivěji nežli mladší zvířata, vzhledem k tomu, že musíme počítat s tím, že u nich zpravidla docházelo k přísunu DON po delší dobu, což vedlo k dlouhodobému poškozování systémů v organismu. Což může u starších zvířat být již nevratný proces. Klinika: Po příjmu DON v krmné dávce jsou klinické symptomy u jednotlivých zvířat zpravidla nevýrazné a málo specifické. Prasnice často vypadají „nezdravě“ a mají šedou, někdy až velmi světlou, nažloutlou (poškození jater) až bělavou barvu (anémie). V případě masivní kontaminace krmiva DON odmítají zvířata takové krmivo přijímat. V extrémních případech může docházet intenzivní ztrátě hmotnosti, končící až k úhynem prasnic. Škody způsobené DON se nejčastěji projevují jako zhoršení výsledků reprodukce v rozsahu celého stáda. Typickými poruchami jsou značný pokles oprasených a nárůst přebíhajících se zvířat, snížení velikosti vrhů a častější výskyt abortů. Typické je také zvýšení počtu mrtvě narozených selat a snížená vitalita čerstvě narozených selat. Rodí se více selat s „roznožkami“. V podnicích se silnou kontaminací krmiva DON se u nově narozených selat často vyskytují nekrózy ocásků, hematomy a vředy na spárcích s projevy kulhavosti. Mléčná užitkovost prasnic v prvních dnech po porodu je velmi často snížená, což následně ještě více negativně ovlivňuje vývoj selat. U některých prasnic se vyskytují acyklie, přičemž jsou postiženy prvničky. U prasniček je často oddálen nástup puberty. T-2 toxin Při akutní intoxikaci T-2 toxinem stojí v popředí velmi silné slinění a zvracení. Po zkrmování zaplísněného obilí se objevuje anorexie, zvracení a hemoragický střevní syndrom. Typické pro akutní fázi je apatie, tremor (svalový třes) a slaBřezen 2010


Nejdůležitější mykotoxiny a jejich účinek (podle HABERMEHL, 1989, LINDENMAYER a PROBSTMEIER, 2002) Toxin

Plíseň

Výskyt

Účinek

Alkaloidy námele (polní houba)

Claviceps purpurea

Žito Triticale

Nervový jed Prasnice (ojediněle): nedostatek mléka, mrtvě rozená selata, odmítání krmiva, malé vrhy Selata: Neživotná chřadnoucí selata, často nízké přírůstky, Zúžení krevních vlásečnic – nekróza uší a ocásků

Aflatoxina

Aspergillus flavus Aspergillus parasiticus

Kukuřice Podzemnice olejná Semeno bavlníku Žito Ječmen

Jaterní jed Rakovinotvorný Poškozující embryo Vyvolávající znetvoření

Ochratoxin A (OTA) (skladištní plísně)

Aspergillus ochraceus Aspergillus melleus Penicillium viridicatum Penicillium cyclopium

Pšenice Oves Rýže „Slepená“, šedá plísňová ložiska

Poškození ledvin – zvýšená žíznivost zvířat a častější močení Poškození jater Poškozující embryo Vyvolávající znetvoření Krvavé průjmy Poruchy růstu

Citrinin

Penicillium citrinum Penicillium viridicatum

Pšenice Ječmen Podzemnice olejná

Poškození ledvin Poškozující embryo Vyvolávající znetvoření

Zearalenon (ZEA) (polní plísně)

Fusarium graminearum Fusarium culmorum Fusarium nivale Fusarium roseum a další

Kukuřice Pšenice (hlavně tvrdá) Oves Triticale Ječmen

Prasata na výkrm/prasnice: Zduření vulvy a vemene, výhřezy vulvy, výhřezy konečníku, Estrogenizace, vaječníkové cysty, falešné říje, pseudogravidita, Poškozování pohlavních orgánů Poškozující embryo Prepubertální prasničky: nízké hmotnosti, roznožky, zduření vulvy, struků

Trichothecen, např. Deoxynivalenol (DON) T-2 toxin Diacetoxyscirpenol Nivalenol a další (polní plísně)

Fusarium graminearum Fusarium culmorum Fusarium nivale a další

Kukuřice Pšenice (hlavně tvrdá) Oves Triticale Ječmen

Všechny kategorie: Zvracení Průjem s krví Odmítání krmiva Imunosuprese a zvýšená náchylnost k onemocnění Útlum proteosyntézy Edémy Nervózní zvířata Prasnice: Selata s nízkou porodní hmotností Nedostatek mléka Poškozování pohlavních orgánů Poškozující embryo a aborty Přebíhání

bost zadních končetin. Asi za 24 hodin pro vysazení zkrmování zaplísněného krmení dochází k postupné stabilizaci. Ochratoxikóza Ochratoxin A je skladištní plíseň, která se v našich podmínkách vyskytuje na obilí. Má silné hepatotoxické vlastnosti, ale hlavním místem působení jsou ledviny. Viz. tabulka. Zde je nutné zmínit i hygienu zásobníků na krmiva, jejich pravidelného čištění a odstraňování zaplísněných nálepů ze stěn. Často se rovněž zapomíná na rutinní čištění všech rozvodů (včetně svodů ke korytům) u systémů mokrého krmení. Marec 2010

Diagnostika mykotoxinů: Aby se včas předešlo škodám způsobeným mykotoxiny, nebo se jejich rozsah alespoň minimalizoval, je třeba včas zavést diagnostická opatření. Jako kontrolní materiál pro stanovení mykotoxinů je možné použít krmiva a krmné suroviny, tělesné substance od postižených zvířat, stejně tak jako i pohlavní orgány od prasnic s poruchami plodnosti. Mykotoxikologické rozbory krmiv se dělají namátkově a  slouží v  prvé řadě k  tomu, aby se již bezprostředně po  sklizni, to znamená včas odhalily a  z  krmení vyřadily mykotoxiny kontaminované partie obilí, nebo kukuřice. 55


chov a výživa prasat

Nevyrovnané vrhy: Následkem intrauterinního poškození způsobené Deoxynilvalenolem se ve vrhu rodí ve zvýšené míře selata s nízkou porodní hmotností a sníženou vitalitou Tyto diagnostické metody je možné použít v případě výše popsaných problémů s reprodukcí, či depresích užitkovosti. Pro posouzení kontaminace krmiv se používají orientační hodnoty povolených koncentrací na zearalenon a DON, vzhledem k tomu, že zákonem předepsané hodnoty pro jednotlivé kategorie zvířat zatím ještě chybí. Zde je třeba zmínit i fakt, že při stanovování hraničních množství se musí vycházet nejen ze zdravotního poškození organismu, zhoršení výsledků reprodukce, ale musí se vzít do úvahy i dlouhodobý dopad na pohlavní orgány a imunitní systém zvířat. Proto se přistoupilo na hraniční hodnoty, které jsou zákonem dané pro potraviny sloužící výživě lidí. Tak se dostáváme u chovných zvířat samičího pohlaví všech věkových kategorií na maximální hodnoty zearalenonu 0,05 mg/kg krmiva (0,25 mg/kg u prasat ve výkrmu) a u DON 0,5 mg/kg krmiva s 88 % sušinou. Dalším problémem při průkazu mykotoxinů v krmivu je jejich nerovnoměrný výskyt v  krmivu, kdy se spíše nachází v podobě takzvaných „plísňových ložisek“. Proto, když se do laboratoře zasílají relativně malé vzorky krmiv (zpravidla 200–500 g), z kterých se pro finální navážku a analýzu použije jen několik málo gramů, logicky nejsou získané výsledky zcela reprezentativní. Dalším častým problémem je i to, že když se zdravotní problémy objeví, může být kontaminované krmivo již dávno zkrmené. Proto se doporučuje odebírat z každé dodávky krmných směsí pro jistotu záložní vzorek. Používané analytické metody jsou v tomto případě k dispozici dvě: HPLC (High pressure liquid chromatography) 56

a ELISA (Enzyme linked immunosorbent assay). Stanovení za pomoci HPLC nám dává přesnější výsledek, je však dražší nežli ELISA. Je proto třeba rozlišit, pro jaký účel mají získané výsledky sloužit a podle toho zvolit metodu. Pro potřeby soudních sporů tedy raději HPLC, pro upřesňující diagnostiku stanovení mykotoxinů zpravidla stačí ELISA. Analýzy tělních tekutin. Další a v poslední době stále častěji používanou možností diagnostiky mykotoxinů je stanovení toxinů v tělních tekutinách postižených zvířat. Zejména s ohledem na výše popsanou problematiku získání objektivních výsledků z rozborů krmiv, kdy výsledky ukazují, že krmení je v pořádku, ale zvířatům se nedaří dobře, je třeba stanovení mykotoxinů z krmiv doplnit o další metodu. K tomuto účelu se nejlépe hodí žluč vzhledem k tomu, že se v ní jak zearalenon, tak i DON přes enterohepatální (střevně-jaterní) oběh ukládají a jsou k dispozici v relativně stabilních koncentracích. Jako hraniční hodnoty, u nichž můžeme počítat s poruchami plodnosti, lze pokládat koncentrace 10 µg zearalenonu/l žluči a asi 80 µg DON/l žluči. Pro stanovení DON je možné použít i žluč od čerstvě narozených a brzy uhynulých selat. Pokud není žádná žluč k dispozici, je možné DON stanovit z krve. Vzhledem k tomu, že DON se v krvi relativně rychle odbourává (poločas odbourávání je osm hodin), je nutné krev odebrat vždy s  odstupem 4–5 hodin po  nakrmení. Jako hraniční hodnoty pro DON se bere hladina 30–35 µg/l krve. Použití krve pro stanovení zearalenonu se na základě současných zkušeností nedoporučuje. Březen 2010


U kojících prasnic je možné jako pokusný materiál použít i mléko. Hraniční hodnoty jsou stanoveny na 20–25  µg DON/l mléka. Zearalenon není možné v mléce prokázat.

se inaktivuje asi 30 % zearalenonu a asi 15 % DON. Velkou roli zde pak hraje i absolutní množství mykotoxinů v krmné dávce ve vztahu k použité dávce a účinnosti vyvazovače.

Terapie a profylaxe Pokud se prokáže, že poruchy reprodukce, nebo jiné zhoršení zdravotního stavu jsou způsobeny mykotoxiny, je třeba kontaminované krmivo, nebo rizikové komponenty s krmné směsi co možná nejdříve vyřadit. Mezi nejrizikovější krmné suroviny patří jednoznačně otruby (povrch zrna - otruba je místem s nejvyšší koncentrací mykotoxinů) a oves, případně kukuřice, hlavně některé hybridy a samozřejmě zaplísněné obiloviny obecně. Tím se ovšem komplikuje dosažení optimální živinové skladby krmných směsí, zejména dostatečně vysokého obsahu vlákniny pro jalové a březí prasnice. Jako velice efektivním řešením se proto jeví použití čisté mikrokrystalické celulózy. Je absolutně prostá mykotoxinů a má vysokou schopnost nabobtnat v trávícím traktu a plní tak i úlohu mechanického nasycení zvířat. Prozatímní výsledky z chovů ukazují, že se prokazatelně zvýšily porodní hmotnosti selat a velikosti vrhů. Těžiště v boji proti škodám způsobeným mykotoxiny tedy spočívá v profylaxi. Přičemž na prvém místě jsou agronomická opatření (dodržování správného střídání plodin v osevním postupu, orání po kukuřici, výběr na plísně rezistentních odrůd obilovin, cílená chemická ošetření porostů proti plísním). Rovněž je možné obsah mykotoxinů redukovat důkladným vyčištěním obilí a dosušením. Použití vyvazovačů, které buď enzymatickým rozštěpením, nebo absorpcí mají obsah mykotoxinů v krmivech redukovat je problematické. V případě prasat relevantních toxinů zearalenonu a DON jsou jen v omezené míře vázány, respektive odbourány. Má se za to, že díky vyvazovačům

Závěr Mykotoxinům ve výživě prasat je třeba obecně věnovat daleko více pozornosti, nežli tomu bylo doposud. Výsledky dobrých chovatelů jsou vždy postavené na  hygienicky nezávadných krmných komponentech, protože prasata jsou na kontaminaci mykotoxiny velmi citlivá. Pokud se na takových chovech prováděly rozbory žluče, tak vždy výsledky potvrdily minimální zatížení organismu mykotoxiny. Naopak, v  případech, kdy zdravotní stav a  dosažené výsledky nedosahovaly očekávání, se velice často našly několikanásobně překročené limity pro obsah mykotoxinů ve žluči. Proto je nutné se do budoucna daleko více zaměřit na profylaxi a eliminovat zaplísnění na minimum. Každé následné „hašení požáru“ je zpravidla drahé a v žádném případě ne stoprocentní řešení. Při skladbě krmných směsí používat pouze zdravé komponenty a vlákninu doplňovat čistou mikrokrystalickou celulózou. Protože pouze dobrý zdravotní stav a vysoká užitkovost a plodnost prasat pomůže našich chovatelům obstát v tvrdé mezinárodní konkurenci.

Ing. Jiří Jelínek Sano Domažlice

Cellusan70 ® Voda

+

Cellusan70 ®

suchý koncentrát vlákniny

=

vysoká schopnost nabobtnat, několikanásobné zvětšení objemu

70% koncentrát mikrokrystalické lignocelulózy

1 % Cellusan70® nahradí 6 % pšeničných otrub! Použijte Cellusan70® a eliminujte tak obsah mykotoxinů v krmných dávkách! Přispěje to k: Zlepšení výsledků reprodukce: ■ Snížení výskytu zánětů porodních cest. ■ Intenzivnějším říjím. ■ Vyššímu procentu zabřeznutí. ■ Početnějším a vyrovnaným vrhům. ■ Vyšším porodním hmotnostem selat.

Lepšímu zdravotnímu stavu: ■ Snížení zažívacích potíží u prasnic. ■ Redukce výskytu roznožek u selat. ■ Lepší mléčnosti prasnic. ■ Zvýšení denních přírůstků. ■ Zlepšení konverze krmiv.

Sano – Moderní výživa zvířat spol. s r. o., Npor. O. Bartoška 15, 344 01 Domažlice Tel.: 379 713 111; Fax: 379 713 112, E-mail: sano@sano.cz; Internet: www.sano.cz

Marec 2010

57


chov a výživa prasat

Holanďané plánují porodní kotce budoucnosti Holandská skupina praktiků, poradců a veterinářů vyvinula nové koncepty pro optimální porodní konce. Již koncem roku 2010 chtějí prezentovat řešení zralé pro praxi. Naše porodní kotce se musí zlepšit. Potřebujeme systémy, které zlepší užitkovost prasnic a usnadní nám práci! To jsou jasné cíle holandské sítě praktiků pro stavební řešení, ke kterému patří čtrnáct výrobců selat, veterináři, plánovací a projektová kancelář jakož i stavební poradce zkušebního ústavu Sterksel. Nizozemské ministerstvo zemědělství podporuje projekt finančně. V minulém roce pracovní skupina nejdříve analyzovala stávající situaci v oblasti poroden. Zde se jednalo o následující otázky: S jakými body nejsme spokojeni? Jaké změny potřebujeme, aby šla práce rychleji od ruky a činila nám více potěšení? Jak se může způsob ustájení vyrovnat se značně zvýšenou užitkovostí prasnic? Vypracování 4 nových koncepcí kotců Mezitím pracovní skupina vyhodnotila výsledky současné analýzy a z toho vyvinula 4 nové koncepty pro nové optimální porodní kotce. Řešení se koncentruje především na následující cíle: „„ Koncepce 1: optimální dosažitelnost prasnic a selat z chodby. „„ Koncepce 2: zlepšení klimatu pro prasnice a selata „„ Koncepce 3: rychlé a důkladné vyčištění kotců „„ Koncepce 4: více komfortu pro prasnice Nejdříve k idejím pro lepší dosažitelnost prasnic a selat. Tato koncepce bazíruje na  podélném ustájení s  konci paralelně k chodbě (obr. 1). Nové je uspořádání hnízd pro selata umístěné před hlavy prasnic. Navíc je kontrolní chodba v oblasti hlavy prasnice, případně vedle hnízd pro selata rozšířena. Obojí usnadňuje dosažitelnost prasnic a selat ja-

Čerstvý vzduch a ochlazení pro prasnice Druhým zásadním bodem je zlepšení klimatu pro prasnice. Protože kvůli stoupajícímu počtu selat musí prasnice přijímat více krmiva, aby měly dostatek mléka. Aby se příjem krmiva v horkých dnech nesnížil, potřebuje prasnice hodně čerstvého vzduchu a možnost nadbytečné tělesné teplo předat pryč. V přehledu 2 zobrazená koncepce využívá proto dva nové prvky pro zlepšení klimatu pro prasnice. Jednak je nad

Přehled 1: Koncepce pro vyšší efektivitu práce Uspořádání hnízd pro selata před hlavu prasnice ulehčuje ošetřování zvířat a kontrolu

Přehled 2: Nápady pro lepší stájové klima U této koncepce stojí v popředí ochlazování a zásobení čerstvým vzduchem.

58

kož i žlabů pro prasnice a selata. Obtížné přelézání stěn kotců značně odpadá, což zlepšuje i hygienu. Dodatečnou úsporu času má přinést automatický mechanismus u dveří u vchodu k hnízdu pro selata. Ten může být centrálně pro celé oddělení zavírán a otevírán. Tímto mohou být selata pro ošetření pohodlně brána z hnízda. Hnízdo pro selata je pod žlabem (krmítkem) pro prasnice odděleno pouze mřížkou od kotce. To umožňuje kontakt rypákem prasnice se selaty, což má sloužit pro větší klid a nižší ztráty selat. Důležité pro efektivní práci je také co možná nejjednodušší odstranění výkalů prasnice z konce. Roštový prvek za prasnicí má být proto vybaven otočnými lamelami. Der Clou: v  uzavřeném stavu mohou prasnice i  selata po lamelách běhat. S páčkou na stěně kotce lze potom lamely sklopit, takže výkaly padají do kejdové vany. Ke zlepšení komfortu pro ležení je oblast pod prasnicí vyložena měkkými matracemi z umělé hmoty. Přičemž přední část matrace pomocí integrovaných vodovodních trubek navíc nabízí a poskytuje chladící funkci.

Březen 2010


Které nápady jsou realizovatelné?

Přehled 3: Koncepce pro zlepšení hygieny Hladké materiály a integrované zásobovací vedení by měly optimalizovat hygienu.

Přehled 4: Návrh pro kotec s volným pohybem Cílem je vyšší komfort pro prasnice a tím také zlepšení užitkovosti. ochranou klecí prasnice chránící selata umístěna chladicí deska, která je napájena vodou. Chladící element odebírá vydávané teplo od prasnice. Podle potřeby lze tento prvek přesunout nad selata. S teplou vodou slouží jako dodatečný tepelný zdroj pro selata. Nové je také nastavitelné větrání přímo k nosu prasnice umístěné pod žlabem. Zvláštnost: při ležení může prasnice větrání sama zapnout pomocí nožní páky, jestliže si to přeje. Řízení větrání k nosu je navíc přes senzor na ochranné kleci prasnice. Ten registruje, když prasnice stojí a zapíná tak větrání. Tím je prasnice dodatečně ochlazována. Kromě toho má systém zabránit, aby si selata lehala v nebezpečné zóně pod prasnicí. Má to snížit ztráty zalehnutím. Rychlé a důkladné čištění kotců Ve třetí koncepci jde rovněž o efektivnost práce. V popředí je zde čištění a hygiena. Aby se kotce co možná nejrychleji daly umýt, dbala pracovní skupina obzvláště na hladký povrch a lehce čistitelné materiály (viz. Přehled 3). Stěny kotců jsou proto vyrobeny z hladkých umělých prvků, které jsou dole na vnitřní straně kotců zaobleny. To zamezuje vzniku rohů, kde se zachycuje nečistota. Protože jsou stěny Marec 2010

Je vidět, že pracovní skupina vypracovala řadu vtipných návrhů na optimalizaci porodních boxů. Nyní je potřeba vyhodnotit proveditelnost nápadů. Proto pracovní skupina odstartovala anketu u  holandských výrobců selat. Odezva je enormní. Více než 300 praktiků vyhodnotilo stájovou koncepci přes internet a zasílali zlepšovací návrhy. Paralelně mají být nyní tyto čtyři koncepce pro boxy instalovány v praktických provozech, učňovských a výzkumných ústavech. Kromě nákladů na výstavbu se bude zkoumat především vliv na produktivitu práce a na ztráty selat. Úspěšné systémy by se měly dále vyvíjet se zřizovateli stájí. Již koncem roku 2010 chtějí prezentovat první pro praxi zralé systémy. Při tom bude možné jistě uskutečnit pouze část původních idejí. Ale jedno je již nyní jisté. Inovativní skupina holandských výrobců selat bude trvale vést technický pokrok v porodně kupředu. ve světlých barvách, jsou zbytky nečistot při čištění lépe viditelné. Stěny kotců jsou tak široké, že zde lze umístit např. podlouhlé zahřívací těleso pro hnízdo na selata. To má tu přednost, že se tělesa (lampy) při mytí kotců nemusí vynášet ven z oddělení. Také v oblasti koryt u prasnic se dbalo na hladký povrch. Vodovodní potrubí a vedení pro krmivo jsou vedeny v rozšířené stěně kotce. Koryto pro prasnice je rovněž umístěno ve stěně kotce. Na čištění ho lze vyklápět dopředu do kontrolní chodby. Krmítko pro selata lze vyklápět z čelní strany kotce. Dva další „chytré“ detaily se nachází v popřípadě pod podlahou konce. Automat, napáječka pro mléko pro selata je umístěna v umělohmotných roštech. Vedení je pro zlepšení čistoty namontováno pod rošty. Vedení automatické sprchové jednotky vede rovněž pod podlahou konce. Trysky jsou tak umístěny, že je lze využít jak pro namáčení a čištění, tak také pro desinfekci spodní strany roštů. Protože právě na spodní straně ulpívá velké množství nečistot a choroboplodných zárodků. Ve čtvrté koncepci je v popředí komfort pro prasnice. Cílem je systém ustájení, které zlepší podmínky pro zvířata a lepším komfortem umožní vysokou nebo dokonce lepší biologickou užitkovost. Vzorem je chov dojnic, kde komfort pro dojnice jej již léta na předním místě zájmu. Pracovní skupina favorizuje pro zlepšení komfortu prasnic systém, kde se několika málo hmaty nechá přeměnit z porodního boxu na kojící box (viz. přehled 4). Během porodu stojí prasnice v ochranné kleci. Později se jedna strana klece zdvihne, takže vznikne kotec s možností volného pohybu. Hnízdo pro selata je u této koncepce rovněž umístěno před hlavou prasnice. Oblast pro ležení selat je od ostatního kotce odděleno a dosažitelné pouze automatickými dvířky. To má zabránit ztrátám selat zalehnutím a ulehčení odchytu selat v hnízdě. Fred Schnippe, top agrar Anita Hoofs, zkušební provoz Sterksel top agrar 1/2010, str. S 6–9 Schémata: pracovní skupina (NL) 59


Aktuální téma – ekonomika výroby mléka  Nejste spokojeni s ekonomikou výroby mléka na Vaší farmě?  Chcete Vaše dojnice krmit efektivně a nevyhazovat peníze za zbytečnosti?  Chcete krmit vaše dojnice kvalitně, ale nechcete již kupovat předražená krmiva?  Chcete šetřit, ale tak, aniž by tím utrpělo zdraví, či užitkovost krav?  A hlavně: „chcete být do budoucna ve výrobě mléka konkurenceschopní?“ Pokud jste si odpověděli na některou z předcházejících otázek ano, znamená to, že Vám na Vašich zvířatech skutečně záleží a měli byste zvážit následující:

Sano poradenský koncept zaměřený na ekonomiku výroby v praxi

Pro další informace se s důvěrou obraťte na naše zástupce a zjistíte sami, že:  Sano nabídka v současnosti představuje nejlepší poměr „cena–užitek“  Sano disponuje rozsáhlým týmem specialistů a hlavně zkušených praktiků – výsledky se musí docílit ve stáji a ne při teoretických diskuzích v kanceláři!  Sano je drahé? Ověřte si, kde je pravda!

Jsme přesvědčeni, že budete skutečně překvapeni! Sano – Moderní výživa zvířat spol. s r. o., Npor. O. Bartoška 15, 344 01 Domažlice; Tel.: 379 713 111, Fax: 379 713 112; E-mail: sano@sano.cz, www.sano.cz Sano – Moderná výživa zvierat s. r. o., Dlhé Diely I. 23/a, 841 04 Bratislava Tel.: 02/653 16 570, Fax: 02/654 21 983, E-mail: sano@sano.sk, www.sano.sk


Sano Magazin 01 2010