Issuu on Google+

Odborné informace pro úspěšné zemědělce a veterinární lékaře Září 2009 | September 2009


Trojice pomocníků pro více mléka a lepší zdraví

Krmná dávka musí stimulovat látkovou výměnu dojnic a  dotovat minerály, stopové prvky a  účinné látky, které dojnice ztrácí výdejem mléka. Proto denně zkrmovat Camisan®, Profisan® nebo Topsan® v množství 10 g na 1 litr nadojeného mléka. Zajistěte vysokou kvalitu objemných krmiv. Je nutné maximálně omezit ztráty živin a  druhotnou fermentaci siláží. Proto objemná krmiva silážujte s  použitím silážních konzervačních přípravků Labacsil® Duo a Labacsil® Trio.

S účinnými látkami a

a

Camisan®

dávkování dojnicím 10 g na litr mléka

pro dojnice s užitkovostí do 7 000 kg mléka ročně

Profisan®

pro dojnice s užitkovostí nad 7 000 kg mléka ročně

Topsan®

pro dojnice s užitkovostí nad 9 000 kg mléka ročně

Váš užitek:

•   Hodně mléka – roste dojivost. •   Vysoký podíl bílkoviny  a tuku v mléce. •   Zdravé výkonné vemeno při  menším množství som. buněk. •   Stabilní, zdravé nohy  a paznehty. •   Pravidelná pro vyšší plodnost  – každý rok jedno tele.


editorial

Vážení čitatelia, ctení chovatelia! Nedávno som sa zúčastnil medzinárodnej konferencie týkajúcej sa problematiky výživy hospodárskych zvierat. Rád by som sa s Vami podelil o zaujímavé informácie, ktoré tam odzneli. Hlavnou témou tohto podujatia bola ekonomika výroby surového kravského mlieka a odbytová kríza týkajúca sa poľnohospodárskych produktov. Pokiaľ ide o mlieko, indície napovedajú, že ceny sa odrazili od dna. Konečne! Dokonca aj viacerí slovenskí chovatelia potvrdili našim poradcom informáciu, že mliekarne ich informovali o postupnom raste ceny za surovinu. Chovatelia udávajú informácie o postupnom medzimesačnom raste ceny o 1 euro cent, čo by mohlo znamenať do Vianoc cenu niekde okolo 25 € centov za 1 kg SKM. Čo však okrem iného zaznelo na hore uvedenom medzinárodnom pracovnom stretnutí je, že poľská pobočka nemenovanej nemeckej mliekarne začína „loviť“ dodávateľov SKM v Čechách. Faktom zostáva, že potom, čo z trhu odišli viacerí chovatelia, ktorí zlikvidovali (predali) stáda, začínajú byť indície, že mlieka by nemuselo byť dosť. Mlieko sa javí ako perspektívna komodita. Otázkou zostáva efektivita jej produkcie. Z najväčšou pravdepodobnosťou sa cena 40 euro centov za jeden kilogram SKM ťažko niekedy vráti a skôr sa dá predpokladať, že tí najlepší budú aj s cenou okolo 30 euro centov spokojní. Pôjde o nekompromisné odkrývanie rezerv. Pokiaľ ide o výživarské spoločnosti, uspieť budú môcť len tie, ktoré poskytnú chovateľom potrebné poradenstvo a budú ich sprevádzať na ceste odkrývania rezerv. V Poľsku a Nemecku vstúpili do poradenskej brandže dokonca mliekarne. Tie majú svojich výživárskych poradcov, ktorých úlohou je radiť chovateľom, ako efektívne vyrábať mlieko. Kvalitné mlieko s vysokým obsahom mliečnych zložiek. Aktivujú sa aj banky, ktoré v Nemecku a Rakúsku po vzore amerických bánk začali s benchmarkingom podnikov. Cieľom tohto porovnávania je diverzifikácia bonity. Pretože pre nemecké banky poskytujúce úvery do poľnohospodárstva prestáva mať napríklad rovnaké množstvo dorobenej kukuričnej siláže na dvoch susedných podnikoch automaticky rovnakú hodnotu. Chcú v procese posudzovania bonity ísť podstatne hlbšie. Za bonitnejšiu budú považovať siláž o dobrej sušine, správne nakrátenú a z narušenými zrnami. Teda takú, kde nedošlo chybným silážovaním k zbytočnej strate energie. Bankami posudzovaných oblastí je celá rada. Podobný vývoj môžeme v blízkej dobe očakávať aj u nás doma. Svet sa jednoducho mení každý deň. To nevie ovplyvniť nikto. Dôležité je byť flexibilný, byť pripravený na nutnosť zmeny. Keď si zoberiem definíciu benchmarkingu… „Benchmarking je postup, pri ktorom sme takí skromní, že priznáme, že niekto iný je v niečom lepší a potom sme takí chytrí, že zistíme, ako sa im v tom môžeme vyrovnať alebo ich dokonca predbehnúť.“ … A to je presne to, o čo sa pri našej práci snažíme každý deň. Odkrývať rezervy, znižovať náklady, zlepšovať zdravotný stav a zvyšovať úžitkovosť a hlavne, spoločne s vami hľadať cesty vedúce z krízy. Pretože keď nebudú chovatelia, tak tu nebudeme ani my. Sme si dobre vedomí toho, že sme na rovnakej lodi a musíme mať rovnaké ciele. Situáciu úspešne zvládnuť a vyjsť z tejto krízy posilnení. A to je okrem iného možné vďaka jedinečným konceptom výživy a aktívneho poradenstva na chove priamo v maštali. Teším sa na našu spoluprácu!

Z obsahu: Nemocná a drahá.....................................................4 Kontrola efektivity reprodukce s pomocí „Pregnancy Rate“....................................8 Ruce pryč od dělohy..............................................16 Nedostatek mědi – nebo přeci jen ne?..................18 Staphylococcus aureus – doporučený program sanace problémového stáda..................................20 Mají Vaše krávy skutečně dostatek vody?............24 Volba optimálního termínu sklizně silážní kukuřice.....................................................26 Nejčastější chyby při inseminaci..........................32 Třítýdenní rytmus: redukce jalových dnů............................................36 900 gramů „na mušce“..........................................40

Další číslo vyjde Prosinec/December 2009

Moderní výživa zvířat/Moderná výživa zvierat Sano odborné informáce/Sano odborné informácie

Vydavatel/Vydavateľ: Sano – Moderní výživa zvířat spol. s r. o. Npor. O. Bartoška 15, 344 01  Domažlice; Tel.: 379 713 111, Fax: 379 713 112; E-mail: sano@sano.cz, www.sano.cz Sano – Moderná výživa zvierat s. r. o. Dlhé Diely I. 23/a, 841 04  Bratislava Tel.: 02/653 16 570, Fax: 02/654 21 983, E-mail: sano@sano.sk, www.sano.sk Redakce: Ing. Jiří Jelínek, Ing. Ján Drevenák, Ing. Petr Navrátil Copyright © 2005 Sano – Moderní výživa zvířat spol. s r. o. Sazba: Jan Nikodím – nioDesign

Ing. Ján Drevenák výkonný riaditeľ, Sano Bratislava Září 2009 / September 2009

All rights reserved. Jakékoliv užití částí nebo celku, ze­jména rozmnožování a šíření jakýmkoli způsobem (mechanickým nebo ele­ktron­ickým) i v jiném než českém jazyce bez písem­ného svo­lení redakce je zakázáno.

3


Chov a výživa skotu

Nemocná a drahá Zdraví telat – nejen krmení, ale především nemoci zvyšují náklady při odchovu telat. Obzvláště drahé je, když onemocní telata ve fázi napájení. Bernd Lührmann, Osnabrück „otevírá účet a vysvětluje, na kolik se cení bdělé „zootechnické oko“.

Jak vysoké je procento onemocnění u vašich telat? S malými náklady lze snížit podíl těžkých onemocnění… Obzvláště během prvních 8–12 týdnů stáří jsou telata choulostivá. Fáze mléčné výživy je v poměru ke všem ostatním vývojovým fázím růstu v odchovu telat nejdražší. Náklady na  krmný den odchovu (70 dní) činí za  podmínek kompletních nákladů zhruba 3,40 €/tele (viz. Tabulka „Celkové náklady fáze mléčné výživy“). V  praxi se tyto náklady často značně podceňují. Jestliže se nepodaří převést telata zdravá přes fázi napájení a dosáhnout vysokých denních přírůstků (váha při odstavu >95 kg živé hmotnosti, musí se přezkoumat celý systém výživy, odchovu a managementu. Není výjimkou, že v provozu onemocní třetina až polovina telat. V některých případech onemocní dokonce sedm telat z deseti. Zde je ještě mnoho potencionálu ke snížení nákladů. A nemocné tele stojí několikanásobně: potřebuje léky, pomoc veterináře a také chovatel musí o zvíře intenzivněji pečovat. Hůře přibírá – při těžším průběhu dokonce telata hubnou. To prodlužuje fázi odchovu a odpovídajíce tomu, také prodražuje. Těžké průjmy stojí 260 € Přitom vidí zemědělci a  poradci často pouze náklady na  léky, elektrolyty a  veterináře. Podle průběhu onemoc4

nění stojí pouze ošetřování (léčení) průjmového onemocnění mezi 145 € (těžký průběh) a 75 € (lehký průběh) (viz. také „Co stojí průjem u  telat“). Ty však činí pouze 55 % (těžké) až 70 % (lehké) z  celkových nákladů. Zbytek nákladů se dělí mezi dodatečné náklady na odchov, pracovní dobu a ztráty úhynem. Právě tyto položky nákladů bývají často podceňovány, protože nejsou přímo viditelné a  placené. Často hodnotí zemědělci ztrátu úhynem příliš nízko. Přitom je třeba připočítat kromě hodnoty telete (v průměru 250 €/tele, 100€ býček, 400 € jalovička) také vzniklé náklady na odchov až do úhynu telete. Náklady úhynem se pohybují v průměru kolem 370 € a zatěžují náklady na průjmové tele 7 € (lehký) až 48 € (těžký). Jestliže tele přežije, během onemocnění mělo horší přírůstky. Jak moc byly horší, záleží na  závažnosti a  formě onemocnění (viz. také „Nízké přírůstky stojí dodatečně peníze“). Graf vychází z  toho, že zdravé tele během fáze napájení má průměrné přírůstky během mléčné výživy 800 g denně. Při těžkém průjmu dosáhnou zvířata denních přírůstků během celé fáze napájení pouze 700 g. Nemocné tele má menší celkové přírůstky během této fáze o 7,2 kg živé váhy. Dokonce i při lehkém průjmu se pohybují přírůstky o 50 g pod přírůstky  

Září 2009


Co stojí průjem u telat Průběh onemocnění těžký*

lehký* v € v % v € služby veterináře 1) 75,00 € 56% 45,00 € léky, elektrolyty, atd. 72,00 € 30,00 € dodatečné dny odchovu 9 dní 12% 4 dny dodatečné náklady na odchov 2) 30,60 € 13,60 € ztráty nemocných telat 13% 18% 2% náklady na úhyny 3) 48,00 € 7,40 € dodatečná pracovní doba chovatelů 2,5 hod 14% 0,8 hod dodatečné pracovní náklady 4) 37,50 € 12,00 € celkové náklady 263,10 € 108,00 € Ø denní přírůstky během odchovu 697 g/den 754 g/den Lührmann (2009) * náklady na těžké nebo lehké onemocnění telete, 1) náklady na cestu a léčbu, 2) 3,40 €/ den dodatečné náklady na odchov, 3) 369 € náklady na uhynulé tele (250 € cena telete, 119 € náklady na odchov, 4) 15 € / odpracovanou hodinu

v % 69 % 13 % 7 % 11 %

Celkové náklady na fázi mléčné výživy 74,00 € 27,30 € 14,00 € 15,00 € 20,00 € 11,20 € náklady na odchov 161,50 € 2,31 € /(tele × den) pracovní náklady 3) 70,00 € zúročení kapitálu 4) 6,30 € faktoriální náklady 76,30 € 1,09 € /(tele x den) celkové náklady na tele 237,80 € 3,40 € /(tele x den) 1) 0,4 q Ml. KS, 185 €/q Ml. KS, nebo cena mléka 30 ct/kg, 2) 650 €/ustajovací místo, 9 % ročních nákladů 3) 4 min./den, 15 € odprac. hodinu, 4) náklady na odchov, náklady na ustajovací místo (Ø 650 € /místo), cena telete (Ø 250 €), 5 % úrok mléčný nápoj (mléčná KS, nebo mléko s doplňkovou KS) 1) směs pro odchov telat (26 €/q, 105 kg spotřeba KS) objemné krmivo (kukuřičná siláž, drcená sláma, seno apod.) náklady na udržení dobrého zdravotního stavu (vč. vakcinace) podestýlka, údržba a ostatní náklady na ustajovací místo (pouze odpisy a údržba) 2)

234 € za těžký kašel Průběh onemocnění těžký* v € v % v € služby veterináře1) 90,00 € 69% 30,00 € léky atd. 72,00 € 30,00 € dodatečné dny odchovu 7dní 10% 3 dny dodatečné náklady na odchov2) 23,80 € 10,20 € ztráty nemocných telat 9% 14% 3% náklady na úhyny3) 33,20 € 11,10 € dodatečná pracovní doba chovatele 1,0 hod 7% 0,6 hod dodatečné pracovní náklady chovatele4) 15,00 € 9,00 € celkové náklady 234,00 € 90,30 € Ø denní přírůstky během odchovu 720 g/den 766 g/den * n áklady na těžké nebo lehké onemocnění telete, 1) náklady na cestu a léčbu, 2) 3,40 €/ den dodatečné náklady na odchov, 3) 369 € náklady na úhyn/tele (250 € cena telete, 119 € náklady na odchov, 4) 15 €/odprac. hodinu

zdravých telat (o 3,2 kg živé váhy méně). Nemocná zvířata musí vyrovnat přírůstky delší dobou odchovu, aby dosáhla stejné odstavové váhy jako zdravá zvířata. Čímž se prodlouží odstav u  těžkého průjmu o  9 dní (případně 13 %). Čtyři dny jsou to v průměru při lehkém průjmu. Náklady na odstav se tak zvýší o 30 € (těžký), případně o 14 € (lehký). Právě tyto náklady často chovatelé přehlédnou. To samé platí pro dodatečnou pracovní dobu, September 2009

lehký* v % 66% 11% 12% 11%

která je potřeba na  ošetřování nemocného telete. Přitom je potřeba u těžkého onemocnění 2–3 hodiny na ošetřování, péči a kontrolu. Při 15 € na odpracovanou hodinu je to navíc 37,5 €. Suma sumárum stojí těžké průjmové onemocnění dobře 260 €. Při lehkém průběhu je to stále ještě 108 €. Také onemocnění dýchacích cest je drahé V  porovnání s  průjmem nejsou náklady na  onemocně5


Chov a výživa skotu

Denní přírůstky (g/den) 1000 800 600 400 200 0 -200 -5 -4 -3 -2 -1 0 1 -400

2

3

4 -5

6

7

Zdravé tele Lehké průjm. onemocnění Těžké průjm. onemocnění Lehké respiratorní onem. Těžké respiratorní onem.

Graf: Nízké přírůstky stojí ještě něco navíc ní dýchacích cest tak vysoké, (viz. také „234 € na těžký kašel“). Navíc neklesají tolik přírůstky (viz také „Nižší přírůstky stojí dodatečně peníze“). Doba dochovu se prodlouží o 3 (lehký), případně 7 dní (těžký průběh), aby se váhový rozdíl vyrovnal. Při těžkém onemocnění dýchacích cest je potřeba také méně dodatečné práce navíc, nežli u průjmu, protože je potřeba méně ošetřování a kontroly. Zato náklady na léčbu u těžkého onemocnění jsou o něco vyšší (u lehkého onemocnění nižší).

Těžký průjem telete stojí čas a peníze. Veterinář a léky jsou přitom pouze dvě nákladové položky z mnoha

Zootechnické oko je cenné Například provoz, který odchovává 60 telat ročně a  jehož podíl onemocnění se pohybuje kolem 40 %, musí počítat s náklady na onemocnění 3 814 € (viz. také „Jakou cenu má zootechnické oko“). Kalkulace vychází z průměru celkových nákladů na průjmové onemocnění a onemocnění dýchacích cest a vychází z toho, že 40 % nemocných zvířat onemocnělo těžce a 60 % lehce.

Jakou cenu má „zootechnické oko“ 1) 90 20 : 80 4) 1 742 € 2 903 € 4 645 € 6 968 € 8 710 €

% onemocnění

ročně odchovaná telata 2) 25 60 poměr těžkých a lehkých onemocnění telat 2) 3) 40 : 60 2) 20 : 80 3) 40 : 60 2) 20 : 80 3) 40 : 60 2) 15% 596 € 484 € 1 430 € 1 161 € 2 145 € 25% 993 € 806 € 2 384 € 1 935 € 3 575 € 40% 1 589 € 1 290 € 3 814 € 3 097 € 5 721 € 60% 2 384 € 1 935 € 5 721 € 4 645 € 8 581 € 75% 2 980 € 2 419 € 7 151 € 5 806 € 10 726 € 1) = základem jsou data z tabulky 4 se 40 % těžkých a 60 % lehkých onemocnění, 2) 249 € ø náklady těžkého a 99 € ø lehkého onemocnění telete, 3) 40% těžkých a 60 % lehkých onemocnění, 4) 20% těžkých a 80 % lehkých onemocnění Důsledky pro budoucnost Deprese užitkovosti 5 %

2 % dosažená dojivost 2)

ztráta v € 3)

dosažená dojivost 2)

ztráta v € 3)

9 % dosažená dojivost 2)

očekávaná dojivost 1)

26 000 kg 25 480 kg 78 € 24 700 kg 195 € 30 000 kg 29 400 kg 90 € 28 500 kg 225 € 34 000 kg 33 320 kg 102 € 32 300 kg 255 € 38 000 kg 37 240 kg 114 € 36 100 kg 285 € 42 000 kg 41 160 kg 126 € 39 900 kg 315 € 1) kalkulovaná, nebo očekávaná celoživotní mléčná užitkovost zvířete, 2) dosažená celoživotní užitkovost zvířete při daných depresích užitkovosti, 3) finanční ztráta při hraniční ceně za mléko 0,15 €/kg mléka

6

23 660 kg 27 300 kg 30 940 kg 34 580 kg 38 220 kg

ztráta v € 3) 351 € 405 € 459 € 513 € 567 €

Září 2009


Čím více je odchováno telat, tím vyšší je potenciál úspor, jestliže se zabrání onemocnění nebo alespoň zmírní průběh onemocnění Tabulka ukazuje zřetelně, že se snížením procenta onemocnění se dá ušetřit. Malá opatření zde přinášejí vysoké úspory. Podíl onemocnění lze snížit, když se např. zlepší první ošetření narozeného telete, cíleně se provádí prevence (např. vakcinace), důsledně se provádí management hygieny (jednorázové naskladnění-vyskladnění, ponechání prostor nějaký čas v klidu) nebo optimalizace prostředí při odchovu. Co přináší snížení těžkých onemocnění také zřetelně ukazuje tabulka „Jakou cenu má zootechnické oko“. Např. shora jmenovaný provoz tak snížením počtu těžce nemocných telat (20 místo 40 %) mohl ušetřit 717 € nákladů na onemocnění. Kdyby se to stalo díky kontrole 5 minut denně navíc, znamenalo by to za dodatečnou pracovní dobu hodinovou odměnu 23,57 € (717 €/30,42 prac. hod)! Příklad ukazuje, že kontrola a pozorování zvířat (tedy slavné zootechnické oko) má značně vyšší cenu, než se všeobecně vnímá. Toho lze však dosáhnout pouze důsledným prováděním získaných informací a poznatků u všech pracovníků.

Kašel a průjem mají kromě toho vliv na užitkovost zvířat jako dojnice September 2009

Pozor na následné náklady V konečném důsledku je přínos za snížení procenta onemocnění ještě vyšší, než v tabulce „Jakou cenu má zootechnické oko“, protože nemoci telat zvyšují riziko ztrát zvířat během jejich dalšího života. Ještě markantnější jsou negativní následky na pozdější užitkovost. Možné snížení užitkovosti v  budoucnu není většinou v nákladech na onemocnění průjmy a onemocnění dýchacích cest zohledněno. Např. onemocnění dýchacích cest poškozuje plíce a  negativně ovlivňuje později dojivost. Tím dochází k  dodatečným nákladům ve  formě nižších zisků za mléko. Např. při nižší dojivosti o 5% u dojnice s očekávanou celoživotní užitkovostí 30 000 kg je to ztráta 1 500 kg mléka. (viz. také „Důsledky v budoucnosti“). Dodatečná ztráta činí 225 €. Jestliže tyto náklady zakalkulujeme, vypadá účet na těžké onemocnění dýchacích cest takto: celkové náklady (459 €) jsou tvořeny z nákladů na onemocnění 234 € a snížení užitkovosti (225 €). Zdravá telata jsou výsledkem dobrého provozního managementu. Často dochází k problémům, když se zvyšují stavy. Především u  střídajících se ošetřovatelů je rozhodující, aby fungovala výměna informací. K tomu lze např. použít informační tabule s  ušními známkami všech zvířat nad boxem. Alternativně je také užitečná kartotéka jednotlivých telat. Po  narození založíme pro každé tele kartu, kde jsou zapsána všechna onemocnění, léčba (medikace, vakcinace apod.) a  ostatní zvláštnosti. Karta putuje s teletem po provozu. Nejjednodušší je dobře viditelná tabule s křídou, umístěna ve výšce očí. Na tu zapisují všichni zúčastnění zvířata, která se mají léčit nebo kontrolovat. Takto stačí pohled, aby se zjistily všechny důležité informace. S  lepší organizací lze nejen snížit procento onemocnění, ale také snížit podíl těžce nemocných telat. Závěr Jestliže onemocní tele, které se napájí, musí chovatel počítat s náklady nejméně 90 €. Těžký průjem stojí v průměru až 265 €. Nejsou přitom ještě zohledněny nižší dojivosti na  základě předchozích poškození telat. Náklady ukazují jasně, že se vyplatí snížit procento onemocnění důsledným managementem a  cílenými opatřeními (podle individuality provozu) a podíl těžce nemocných zvířat. Jak vysoké je procento onemocnění u  vašich telat? S  malými náklady lze snížit podíl těžkých onemocnění. Odměna za  takto vynaloženou práci je vysoce lukrativní. Rozhodující je přitom: zdravě odchovaná telata jsou základem budoucího úspěchu jakožto dojnice.

Bernd Lührmann pracuje jako poradce pro AK Dolního Saska se sídlem v Osnabrücku. dlz 7/2009, str. 90–93

7


Chov a výživa skotu

Kontrola efektivity reprodukce s pomocí „Pregnancy Rate“

Úspěšný program řízení reprodukce je orientován tak, aby se co možná nejvíce krav ve stádě nacházelo v nejproduktivnější fázi laktace Ekonomická efektivita mléčné produkce rozhodujícím způsobem závisí na tom, jestli bude co možní nejvíce krav v co nejkratší době po otelení znovu březích. Následující klíčové hodnoty jednoznačně charakterizují zdraví a plodnost stáda: „„Dojivost na kus a den. Cíl: 32 až 36 kg „„Průměrný laktační den stáda. Cíl: 165 až 175 „„Pregnancy Rate. Cíl: 22 až 25 % „„Procentický podíl krav ve stádě, které zůstanou březí po první inseminaci. Cíl: 50 až 60 % „„Průměrná délka SP (mezibřezost) všech březích krav. Cíl: pod 110 dní Kolik času (říjových cyklů) je zapotřebí, aby bylo 90 % stáda březí? Odpověď na  tuto otázku nám dává Pregnancy Rate (PR). Včasná opětovná inseminace krav které jsou po otelení je významná pro redukci průměrné mezibřezosti (SP) na v průměru 110 dní a s ní korespondujícím mezidobím. Úspěšný program řízení reprodukce je orientován tak, aby se co možná nejvíce krav ve stádě nacházelo v nejproduktivnější fázi laktace. (FRICKE, 2000). (Obr. 1.) 8

Co to je Pregnancy Rate? Doslovně přeloženo je Pregnancy Rate: podíl zabřeznutí. V našem hovorovém použití je tento termín „podíl zabřeznutí“ spojen s pojmem zabřeznutí po první inseminaci, v anglicky hovořících zemích je to ale „Conception Rate“. To, co je v USA chápáno pod pojmem Pregnancy Rate, je u nás ještě poměrně neznámým pojmem. Proto je tedy smysluplné namísto doslovného překladu podílu zabřeznutí používat pojem Pregnancy Rate, aby se předešlo možným nedorozuměním a nesprávným výkladům. Pregnancy Rate je výsledkem podílem využití říjí (PVŘ) a zabřeznutím po první inseminaci (v daném cyklu!), přičemž poslední je definováno jako procentický výsledek březosti po prvních inseminacích v daném cyklu (BPI). PVŘ * BPI PR = ----------------------------100 Charakterizuje procentický podíl krav, které po fyziologicky podmíněném intervalu (většinou 45 dní), nebo dobroZáří 2009


volné fázi čekání zůstanou v průběhu 21denní periody březí. Vztaženo na zvířata, u kterých byla plánována možná první inseminace (nebo opakované v dalších cyklech). Podíl využití říjí pro první inseminace Podíl využití říjí (PVŘ), v USA znám pod pojmem Service-Rate, je výsledkem počtu krav, které byly po dobrovolné fázi čekání v průběhu 21-denní periody rozpoznány jako říjící se a poprvé inseminovány a celkovým počtem krav které byly v tomto časovém období plánovány k první inseminaci. Počet krav, které byly v průběhu 21 dní diagnostikovány jako říjící se a poprvé inseminovány PVŘ = ------------------------------------------------ * 100 Počet krav které byly v průběhu 21denního období plánovány na první inseminaci PVŘ může být následujícím způsobem vypočten rovněž z Intervalu a dobrovolné doby čekání: 21 * 100 PVŘ = ------------------------(Interval – DČ) + 10,5 Doba čekání (DČ) je výsledkem buď fyziologicky podmíněného intervalu, nebo v podniku stanovené dobrovolné doby čekání (DDČ). Podíl využití říjí pro všechny inseminace PVŘ se nechá využít pro všechny inseminace a vypočítat z Inseminačního indexu (II = počet inseminací nutných k dosažení březosti), mezibřezosti (SP), dobrovolné doby čekání (DDČ) a intervalu. YOUNG pro to vytvořil následující vzorec: II * 21 * 100 PVŘ-V = --------------------------------(SP – DČ) + 10,5 Výsledkem těchto rovnic nám udává, kolik krav bylo ze všech potenciálních zvířat připravených na inseminaci nalezeno jako říjící se a inseminováno. Při inseminačním indexu 2,1, SP 110 dnů, intervalu 70 dní a dobrovolné době čekání 60 dní vyšel PVŘ 73 %, což by byl velice dobrý výsledek, vzhledem k tomu, že hodnoty PVŘ leží často pod 30 % a požadovaná hodnota je 65 až 70 %. Podíl zabřeznutí po první inseminaci (BPI) Podíl zabřeznutí po první inseminaci je procentický podíl úspěšných prvních inseminací ze všech prvních inseminací. Požadováno je dosažení minimálně 50 %. Nižší hodnoty se vyskytují při nedostatečné kvalitě spermatu, fertilitě dojnice, špatné technice zapouštění, nevhodném okamžiku zapouštění, a stresu z horka a nevhodného ustájení. V posledních 40 letech klesla BPI u dojnic z 60 na 40 %. U Jalovic naproti tomu zůstala relativně konstantní na úrovni 70 %. Paralelně k tomu se zvýšila užitkovost v této době z téměř 3 000 kg na více jak 8 000 kg mléka. Posuzování březosti po první inseminaci (BPI) Na počátku položená otázka, kolik času (říjových cyklů) September 2009

je zapotřebí, aby 90 % stáda byla březí se nechá zodpovědět s pomocí BPI následujícím způsobem: Pokud bychom vzali teoretické stádo se 100 jalovicemi bez poruch reprodukce a BPI 70 %, tak to znamená: „„V prvním cyklu by bylo 70 jalovic březích, 30 jalových „„V druhém cyklu by bylo (při stejné BPI 70 %) z 30 = 21 jalovic březích, 9 by zůstalo jalových. Cíl, 90 jalovic mít březích, by tak bylo dosaženo již po dvou 21denních cyklech. Jinak to vypadá u krav. Za předpokladu BPI na úrovni 40 %, by bylo zapotřebí 5 cyklů po 21 dnech (105 dnů), abychom získali 92 % březích krav: Tab. 1

1. Cyklus 2. Cyklus 3. Cyklus 4. Cyklus 5. Cyklus

Inseminováno 100 60 36 22 13

Počet krav Březích 40 24 14 9 5

Celkově březích % 40 64 78 87 92

Hodnocení PR Stádo s dobrovolnou dobou čekání na úrovni 60 dní, PVŘ 50 % a BPI rovněž 50 % má PR 25 %. Opakovalo-li by se to na stejné úrovni i v následujících 21denních cyklech, tak by to znamenalo: na konci 3. cyklu (po 63 dnech) by bylo pouze 58 % krav březích a 42 % jalových. Při této PR by 4 % krav nebylo do konce 305denní laktace březích PR = 25 Cykly po DČ 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11

Laktační dny od do 60 81 81 102 102 123 123 144 144 165 165 186 186 207 207 228 228 249 249 270 270 291

březí 25 19 14 11 8 6 4 3 3 2 1

březí Celkem v % 25 44 58 68 76 82 87 90 92 94 96

jalové Celkem v % 75 56 42 32 24 18 13 10 8 6 4

Zlepšení PR na hodnotu 35 % by znamenalo, že po 3 cyklech je 73 % krav zabřezlých a 95 % krav by bylo již k 207. dni laktace březích. PR = 35 Cykly po DČ 1 2 3 4 5 6 7

Laktační dny od do 60 81 81 102 102 123 123 144 144 165 165 186 186 207

březí 35 23 15 10 6 4 3

březí Celkem v % 35 58 73 82 88 92 95

jalové Celkem v % 65 42 27 18 12 8 5

Hodnota PR na úrovni 35 % je velice náročný cíl kterého je možné dosáhnout jen za pomoci programu synchro9


Chov a výživa skotu

Pregnancy Rate je výsledkem podílem využití říjí (PVŘ) a zabřeznutím po první inseminaci (v daném cyklu!) nizovaného zapouštění při použití PGF 2α a GnRH. Hodnota PR prvých 21 dní po dobrovolné době čekání je ve významu své vypovídací schopnosti důležitější nežli následující 21-denní periody (BELSCHNER). Praktický příklad: V období mezi 60 až 80 dnem post partum je ve větším dojném stádě připraveno 100 krav na inseminaci. U těchto krav bylo zjištěno 40ti procentní PVŘ a stejně tak i BPI. PR je tak na úrovni 16 %, to znamená, že z těchto 100 krav bylo v prvém cyklu jen 16 březích. V časovém období od 81 do 101 dní p.p. je na inseminaci připraveno 100 minus 16 = 84 krav. V tomto cyklu bylo u těchto krav zjištěno 40ti procentní PVŘ a stejně tak i BPI. Podle toho je i PR znovu 16 %. Počet březích krav v cyklu je 13 a celkem nyní je z původních 100 krav 16 + 13 = 29 krav březích. Kg mléka/den

Nejvyšší profit Otelení

160

200

Běžná laktační křivka Krávy které nejsou po 160 dnu březí mají nízkou denní užitkovost

Obr. 01: Za pozornost stojící diference v mléčné užitkovosti/den mezi 160. a 200. dnem laktace (AHMADZADEH) 10

V  časovém období od 102 do 122 dní p. p.  je na  inseminaci připraveno 84 minus 13 = 71 krav. Díky zlepšenému vyhledávání říjí došlo ke  zlepšení PVŘ na  70 %, hodnota BPI zůstala na 40 %. V důsledku toho se PR zvýšila na 28 %. Počet březích krav tak v 3. cyklu byl 20 ks a celkem 29 + 20 = 49 krav březích. To znamená, že 122 dní po otelení není ještě polovina krav březích. V časovém období od 123 do 144 dní p. p. bylo na inseminaci připraveno 71 minus 20 = 51 krav. V tomto cyklu bylo možné opakovaně zvýšit PR na  28 %. Podíl březích krav ležel v  tomto cyklu na  úrovni 28 %, to je z  51 = 14 krav a  celkový počet se zvýšil na  49 + 14 = 63 krav. Ale ještě stále není v  tomto období březích 37 krav, což v  žádném případě není výrazem dobrého managementu reprodukce. Vztah PR k SP a k mezidobí PR a  DČ rozhodují rozhodujícím způsobem o  mezibřezosti (SP) stáda. Obrázek 03 ukazuje, že při snaze dosáhnout průměrnou hodnotu PR 25 % ležela SP na úrovni 128 dní. Při PR 15 se SP prodloužila při době čekání 60 dní na  155 dnů. Při době čekání 45 dní se naproti době čekání 60 dní zkrátí SP o  15 dní (za  předpokladu stejného zabřezání). Service perioda je ovlivněna: „„Délkou trvání dobrovolné doby čekání (DDČ) „„Podílem využití říjí při první inseminaci „„Podílem využití říjí při opakovaných inseminacích „„Zabřezáním (BPI) Prodloužená SP prodlužuje rovněž i  mezidobí, které určuje i  časové období ve  kterém se kráva nachází v  nejvýhodnější (profit) periodě mléčné produkce. Zkrácení doby mezidobí zkracuje rovněž časové rozpětí mezi dvěma laktačními vrcholy a  zároveň určuje i  počet narozených telat za rok. Září 2009


Pro uspokojivou PR musí být naplněny následující požadavky:

390 dní, mezibřezost: 110 dní a dobrovolná doba čekání: 50 dnů. Při zohlednění průměrného počátku cyklu po období dobrovolného čekání v délce 11 dní, nám zůstává 49 dní abychom v ideálním případě docílili opětovného zabřeznutí: (50 + 11) – 110 = 49 Těchto 49 dní může být prodlouženo díky ztraceným dnům bez využití říjí (ZDbVŘ) a  ztraceným dnům díky neúspěšné inseminaci (ZDdNI), což vede k prodloužení SP. Bylo-li nutných např. 2,4 inseminací k dosažení březosti a SP obnášela 134 dní, vychází:

Tab. 2 Požadovaný cíl Interval 78 dní u > 80% krav 21-denní-podíl využití říjí 80–85 % Pozitivní KB (březost po rektální palpaci)* 80–85 % V říji po 60 dnech p.p. > 75 % Inseminováno do 100. dne p. p. 100 % )* Počet KB-pozitivních krav: počet krav kontrolovaných na březost

Výpočet ZDdNI: ZDdNI = ( Inseminační index – 1) × 21

Podíl využití říjí je v úzkém vztahu k době mezi inseminacemi (DMI)

Za předpokladu 2,4 inseminací pro dosažení březosti (II) vychází ZDdNI v délce 29 dnů, (2,4 – 1) × 21 = 29

Tab.3: Směrné hodnoty pro dobu mezi inseminacemi ve stádě DMI - třída 3–17 dní 18–24 dní 25–35 dní 36–48 dní > 48 dní Krávy březí již z předcházející inseminace Zvýšené koncentrace progesteronu v mléce v okamžiku inseminace

Výpočet ZDbVŘ: ZDbVŘ = SP – dobrovolná doba čekání – 11 – ZDdNI

Hodnota < 15 % 60 % < 10 % < 10 % < 5 % < 3 %

V našem příkladě činí ZDbVŘ: 134 – 50 – 11 – 29 = 44 dnů Vidíme, že 29 ztracených dní díky špatné inseminaci a 44 dnů jsou způsobeny díky chybějící, nebo nevyužité říji. Vyhledávání říjí a kvalita inseminace vyžadují větší pozornost, ale zlepšení podílu využití říjí má vyšší prioritu. Obr.03 objasňuje potenciální efekt různých strategií managementu v  teoretickém stádě bez výrazných problémů s reprodukcí, kdy se upřednostňuje buď zabřezání po první inseminaci (BPI), nebo podílu využití říjí (PVŘ) (FRICKE). Horní křivka obou grafů reprezentuje BPI 40 % a podíl využití říjí opět 40 %, tedy PR na úrovni 16 %. V tomto případě obnášela průměrná délka SP 150 dní, po 250 dnech laktace není ještě skoro 20 % krav březích.

< 10 %

Jaký podíl mají na špatných výsledcích reprodukce vyhledávání (rozpoznání) říjí resp. využití říjí a kvalita inseminace? K tomu, aby bylo možné tuto otázku odpovědět, připravil BERRY následující úvahy: Za normální situace je doba březosti: 280 dní, mezidobí: Tab. 4: Hodnoty reprodukce z Minnesoty (podle BUELOW et al. 1999) Počet zvířat u kterých by se měla objevit říje

Nalezena říje

Datum n n 12/23/97 713 158 1/13/98 673 190 2/3/98 782 174 2/24/98 739 192 3/17/98 673 188 4/7/98 609 158 4/28/98 545 103 5/19/98 549 79 6/9/98 516 65 6/30/98 518 106 7/21/98 518 146 8/11/98 534 161 9/1/98 569 237 9/22/98 600 284 10/13/98 563 268 11/3/98 523 266 11/24/98 491 264 12/15/98 353 207 Averages )* PR vypočtená z PVŘ × BPI přináší stejný výsledek!

September 2009

PNŘ 22 28 22 25 27 25 18 14 12 20 28 30 41 47 47 50 53 58 31

PVŘ 22,3 28,4 22,3 26 28,2 26 19 14,4 12,6 20,5 28,3 30,3 32 48,8 49 51,8

Počet zvířat připravených na inseminaci

Z nich zjištěné březí

Březost %

Výpočtem zjištěná NŘ PR × 100:

n 708 670 781 737 666 607 542 549 515 517 516 531 564 582 547 513

n 51 63 59 56 56 79 69 43 7 48 37 43 74 82 105 100

(= PR%)* 7 9 7 7 8 13 12 7 1 9 7 8 13 14 19 19

PNŘ (PVŘ) 32 (31,4) 32 (31,7) 32 (31,4) 28 (27) 30 52 67 50 8 45 25 27 32 30 40 (38,8) 38

10

32

11


Podíl březích krav

Chov a výživa skotu

120

100

80 73

60

39

40

20

0 DL42

DL60

PR 15

DL81

DL102

PR 25

DL123

DL144

DL165

DL186

DL207 DL228

DL249

DL270 DL291

DL312

DL333 DL354

DL375

PR 35 95 % březích

95 % březích

91 % březích

Obr. 02: Hodnota PR na úrovni 35 % je velice náročný cíl kterého je možné dosáhnout jen za pomoci programu synchronizovaného zapouštění při použití PGF 2α a GnRH

70

270

249

228

207

186

165

270

0 249

0 228

10 207

10 186

20

165

30

20

144

30

123

40

102

40

81

50

144

60

50

Dny laktace

90 % Service Rate

80

123

60

40 % Service Rate

90

102

70

100

81

50 % PR/AI

80

Zkušenosti s PR v USA V USA leží PR v mnoha podnicích pod 15 % a dokonce po deseti cyklech se nepovedlo řadu krav zabřeznout. Příčinou jsou

60

40 % PR/AI

90

Podle toho je rozhodující strategie, která je zaměřena na to, aby bylo dosaženo co možná nejdříve opětovného zabřeznutí u pokud možno co největšího počtu krav a podíl jalových krav se co možná nejrychleji snížil.

Jalové krávy (%)

100

60

Jalové krávy (%)

Levý graf obrázku ilustruje důsledek zvýšení BPI (PR/AI) ze 40 na 50 % při zachování PVŘ 40 %. PR na úrovni 20 % sníží SP na pouhých 135 dní a 12 % krav je po 250 dnech laktace stále jalových. Naproti tomu ukazuje pravý graf, jak zlepšení PVŘ ze 40 na 90 % při 40 % BPI (PR = 36 %) redukuje SP na 100 dnů a 200 den laktace jsou všechny krávy březí. Zlepšení PVŘ tak má větší vliv na zlepšení parametrů reprodukce stáda!

Dny laktace

Obr. 03: Grafické znázornění potenciálního efektu dvou strategií managementu: Podpora BPI (PR/AI – levý graf) nebo PVŘ (Service Rate – pravý graf) v teoretickém stádě bez reprodukčních problémů (FRICKE) 12

Září 2009


September 2009

Netto příjmy na krávu

chyby ve výživě, nedostatečný zdravotní stav paznehtů, poruchy látkové výměny, zátěž okolního prostředí a špatný management. Přičemž se zjistilo, že v průběhu 10 let (1989 až 1998) došlo k nezanedbatelnému zhoršení reprodukčních ukazatelů: „„SP se prodloužila o 21,5 dne (ze 128,2 na 149,7) „„Interval se prodloužil o 4,8 dne (z 80,8 na 84,8) „„Inseminační index se zvýšil z 2,04 na 2,25 „„Vyhledávání říjí se zhoršilo o 5,7 % (z 46,1 na 40,4 %) Bylo vypočteno, že jedna nevyhledaná říje znamená finanční ztrátu 75–100 dolarů a každý prodloužený den SP nad 100 dní stojí v průměru tři dolary. In Dairy Initatives Newsletter Vol. 8, vydání 1 (1999) zveřejnili BUELOW et al. článek Reproductive Performance“, ze kterého je zde obšírně citováno, vzhledem k tomu, že využití Pregnancy Rate k řízení a kontrole reprodukce je řadě českých chovů prozatím neznámé. Autoři informují o výsledcích kontroly stád v Minnesotě a dávají pokyny k zavedení v USA široce rozšířeného programu řízení reprodukce, který se opírá zejména o data a informace vyplývající z PR. První a  nejjednodušší stupeň při zavádění tohoto programu je vytvoření týdenního přehledu, kde jsou uvedeny všechny krávy, které čekají na inseminaci. Tato skupina by se měla pozorně kontrolovat na zjištění říjových příznaků, aby se určil nejvhodnější okamžik inseminace. Druhý stupeň spočívá v tom, využít informací o situaci reprodukci v posledních 12 měsících prostřednictvím PC a tyto srovnávat s ostatními stády, nebo standardními hodnotami. Ve třetím stupni jsou odhadovány finanční dopady (zisk, nebo ztráty), které by zlepšený management reprodukce mohl ovlivnit. Tab. 4 obsahuje příklad, ve  kterém jsou v  období od  23.  12.  1997 až 15.  12.  1998 uvedeny časové intervaly po jednadvaceti dnech a stanovení PR. Byla zjištěna následující základní data: „„ Od 42. dne post partum počet krav které se měly říjit v časových intervalech vždy po 21 dnech. „„ Počet krav které se v těchto časových intervalech skutečně vyhledaly jako zvířata v říji. „„ Podíl využití říjí. „„ Počet krav které se měly inseminovat v časových intervalech po 21 dnech. Tento počet může být stejně velký, nebo menší nežli počet krav, které by se měly říjit. Z nich se vypočte podíl využití říjí (PVŘ). „„ Počet krav, které byly po první inseminaci skutečně zjištěné jako březí v časových intervalech 21 dní. Počet krav u  kterých byla skutečně nalezena říje × 100 děleno počtem zvířat u kterých by se měla objevit říje nám dá podíl nalezených říjí (PNŘ). Počet krav u kterých byla nalezena říje × 100 děleno počtem zvířat připravených na inseminaci nám dává podíl využitých říjí (PVŘ). Počet skutečně zjištěných krav × 100 děleno počtem krav které by se měly inseminovat nám dává Pregnancy Rate (PR). Stejnou hodnotu získáme z PNŘ x BPI. Podíl zabřezání BPI je vypočten PVŘ a PR pro každý 3týdenní interval. To se provede změnou formulace rovnice PR = PVŘ × BPI/100 na PZBPI = (PR × 100)/PVŘ Ve většině věděckých prací z USA se nerozlišuje mezi PNŘ a  PVŘ. Obecně se pracuje jen s  PNŘ (Heat Detection Rate, HDR), jak je vidět i z uvedeného příkladu v Tab. 4. Správné by bylo zjistit PVŘ, který se vypočítá z počtu krav s nalezenou ří-

1400 1300 1200 1100 1000 900 800

0.1

0.11 0.16 0.19 0.22 0.25 0.28 Efektivní Pregnancy Rate EPR

Obr. 04: Vliv PR na Netto příjmy na krávu (v dolarech). (RISCO, 2000). PR s hodnotou 25 % zvyšuje oproti dojnici s PR 14 % Netto příjem na dojnici o 260 dolarů jí × 100 děleno počtem krav připravených na inseminaci. Tato hodnota se však odlišuje od PNŘ jen nevýznamně. Ze získaných informací se získají odpovědi na následující otázky: „„ Je PR příliš nízký? Pokud ano, je to sezónní, akutní, nebo chronický problém? „„ Je nízký výsledkem nedostatečného vyhledávání říjí nebo nedostatečné připravenosti zabřeznout? „„ Kde se nachází jednotlivé hodnoty v  porovnání se standardy (viz.následující tabulka č. 5) Tab. 5: Průměrné hodnoty 2.561 stád z Minnesoty v roce 1998 (BUELOW et al.1999) Nejnižší hodnoty (5 % stád) Podíl využití říjí Březost po první ins. Pregnancy Rate

17 % 20 % 5 %

Špičkové hodnoty Průměrné hodnoty (5 % stád) 35 % 34 % 12 %

49 % 48 % 22 %

Nízká PR jde ruku v ruce s významnými ekonomickými ztrátami. To je zřejmé z obr. 04. Výhody výpočtu PR jsou: „„ K aždých 21 dní je zjišťován podíl využití říjí a Pregnancy Rate, což má pro kontrolu řízení reprodukce mimořádný význam a zdůrazňuje kde leží těžiště. „„ Metoda demonstruje pokroky a poklesy a tím i úroveň managementu. „„ Průběžně ukazuje kolik krav není březích a jsou připraveny k inseminaci. Pokud tento podíl klesá, je větší procentická část stáda březí. Závěrem je ve shora uvedeném článku diskutována otázka, jaké mohou být příčiny neustálého poklesu parametrů reprodukce v Minnesotě. Má se zato, že použití BST na to má svůj podíl. Díky BST dávají krávy více mléka a jsou déle dojeny. V důsledku toho jsou delší dobu vystaveny nutritivnímu stresu, který by měl mít negativní dopady na reprodukci. 13


Chov a výživa skotu

Zlepšení výsledků Pregnancy Rate znamená narození více telat za rok Autoři dávají následující tipy pro zlepšení úrovně reprodukce: „„ Buď častěji připraven inseminovat zvířata v říji, nešetři se spermatem „„ Používej přístroje, které zlepšují diagnostiku a vyhledávání říjí „„ Zaveď v Tvém stádě vyhledávání říje k hlavním prioritám. Urči proto vhodnou a zodpovědnou osobu a zajisti kontrolu 4 × denně. „„ Garantuj kravám dobrý povrch podlah, aby bylo možné snáz určit říje (skákání) „„ Z ajisti vysoký komfort krav a  dobrý zdravotní stav paznehtů a končetin „„ Nech provést hormonální ošetření u všech krav které po 80. dni laktace ještě nemají žádné projevy říje. Velký význam má hormonální synchronizace pro zlepšení PR. S  její pomocí je možné zvýšit PVŘ až téměř ke 100 % a tím významně zvýšit PR. Inseminace se přitom provádí termínovaně podle přesného pracovního programu. Tento postup je použitelný pouze u zdravých krav! Logické závěry „„ PR je údaj s nejvyšší vypovídající hodnotou pro posouzení úrovně reprodukce stáda „„ Zprostředkovává hodnoty o počtu březích a jalových krav ve stádě a o rychlosti s jakou krávy zabřezají. „„ Hodnota PR v prvých 21 dnech po dobrovolné době čekání (1.cyklus) má mimořádný význam pro situaci reprodukce ve  stádě. Prostřednictvím maximalizace PR i za pomoci metod hormonální synchronizace se nechá dosáhnout vyššího ekonomického užitku. „„ P R je funkce z  podílu v yužitých říjí a  zabřeznutí po první inseminaci která významně ovlivňuje SP 14

a mezidobí. Se zlepšením PR se zkracuje i SP. „„ Cílem musí být, mít 150. den laktace méně než 15 % krav ještě jalových. „„Vysoký Pregnancy Rate zlepšuje čistý výnos z mléčné produkce, protože při mezidobí 390 dnů se zkracuje i laktační perioda. Naopak prodlužuje delší mezidobí i úsek laktačního dne stáda ve fázi nižší užitkovosti. Krávy pak inklinují ke zvýšenému ukládání tuku!! Závěrečné shrnutí (podle překladu přednášky od J. FERGUSON v Dairy Cow Health Management and Wellness Plan – 100 Day Contract for Dairy Cows, Firma Pfizer) Snaha o to, aby krávy zabřezly je velký a ustavičný požadavek. V  minulých letech byly provedeny řady pokusů aby bylo možné měřit úroveň reprodukce stáda, např. za pomoci intervalu, SP, zabřezání, nebo podílu zabřeznutí po první inseminaci. Bohužel nám tyto hodnoty neřeknou celou pravdu. Průměrné hodnoty mohou klamat a  v  žádném případě nemohou stále zobrazovat celkovou úroveň reprodukce. Například vysoká brakace jalových krav může celkový obraz zlepšovat, ale ve  skutečnosti vznikly podniku vysoké finanční ztráty a velikost stáda se zmenšuje. Mimo to nejsou průměrné hodnoty schopny ukázat změny v managementu. Pregnancy Rate (PR) je daleko více vypovídající a dává nám reálný obraz o aktuální situaci reprodukce ve stádě. Jakým způsobem se PR měří 1. Nejprve se zjistí podíl využití říjí (PVŘ). Ten se vypočte z počtu inseminovaných krav v průběhu 21 dní a vydělen počtem krav, které by měly být během této periody inseminovány. 2. Podíl zabřeznutí po první inseminaci (BPI) je stanoZáří 2009


s účinnými látkami Vyšší hodnoty Pregnancy Rate znamenají i vyšší příjmy pro farmáře a snížení nákladů na výrobu jednoho litru mléka ven z počtu zjištěných březích krav děleno počtem inseminovaných zvířat. 3. Pak se násobí PVŘ a BPI a vyjde PR. Stádo, které má PVŘ 50 % a  BPI rovněž 50 % má PR na  úrovni 25 %. To znamená, že 25 % krav bylo v  průběhu 21 dní po  počátku zapouštění březí. Po  ukončení tří cyklů po DDČ 60 dnů (po 123 dnech p. p.) je teprve 58 % krav březích. Čtyři procenta krav nebude ještě březích ani po  305 dnech laktace a  budou vyřazeny. Zlepšení PR na 35 % by znamenalo, že po třech cyklech by bylo již 73 % krav březích. Vyšší PR znamená i vyšší příjmy pro farmáře PR měří reprodukci všech krav a ne jen těch, které v tom okamžiku stojí ve stáji. Říká nám tak i něco o průměrné době mezibřezosti (SP) a výši brakace ve stádě. PR na úrovni 35 % je mimochodem možná jen s využitím hormonální synchronizace říje za pomoci Prostaglandinu F 2α a GnRH.

vynikající komplex minerálních látek, vitamínů a na aminokyselinách vázaných mikroprvků pro dojnice s velmi vysokou úrovní užitkovosti • Hodně mléka – vysoká mléčná užitkovost s vysokým obsahem tuku a bílkoviny • Zdravá a vysoce funkční mléčná žláza • Stabilní paznehty a odolné končetiny • Cyklické říje a dobrá reprodukce • Dlouhověkost a vysoká celoživotní užitkovost.

Nárůst PR znamená „„Nižší brakaci. „„Významně nižší náklady na nákup, nebo odchov jalovic. „„Vyšší mléčnou užitkovost vzhledem k tomu, že se více krav nachází v produktivnější fázi laktace. „„Více telat za rok. PR je časově nezávislá proměnná. Březí krávy mezi 60. až 100. dnem laktace jsou hodnotnější, nežli takové, které zabřeznou v pozdějším termínu. Je tedy smysluplné investovat peníze do takových programů, které umožní dosažení vyšších hodnot PR. Prof. Dr. N. Rossow

September 2009

15


Chov a výživa skotu

Ruce pryč od dělohy Přibližně každá třetí kráva vykazuje po otelení zadržení lůžka nebo hnisavý výtok. Tyto krávy se často vyplachují, nebo se jim zavádějí „čípky“. Tato terapie však stále méně často vede k úspěchu. Častokrát je smysluplnější zvířata jednoduše nechat na pokoji.

Od manuálního odstranění lůžka vehementně odrazuje specialista na reprodukci Le Blanc, protože se plodové obaly zpravidla se nepodaří odstranit zcela Co děláte, když u čerstvě otelené krávy nechce lůžko samo odejít? Vyjmete ho pak ručně. Zavedete pro jistotu, aby se najisto nedostavily nějaké infekce, zároveň ještě několik antibiotických čípků? A co uděláte, když pak kráva náhle po dvou týdnech „špiní“, když se náhle objeví hnisavý výtok? Vypláchnete pak opět dělohu? Nejlépe bude, když nepodniknete vůbec nic, necháte vaše krávy jednoduše na pokoji! Ošetřete pouze ty krávy, které jsou nápadné svou zvýšenou tělesnou teplotou. Tak neuděláte nic špatně a v každém případě ušetříte hodně peněz. Toto stanovisko zastává uznávaný reprodukční lékař Stephen Le Blanc z kanadské Ontario Vet College univerzity Guelph. Často až 50% stáda má problémy Bohužel patří onemocnění dělohy na počátku laktace ve stádech s dobrou užitkovostí skoro ke každodenním problémům. Ve více studiích bylo dokázáno, že během prvních třech týdnů 16

laktace až 50% krav trpí chronickým zánětem dělohy. Onemocnění dělohy se vyskytují hlavně v prvních čtyřiceti dnech laktace, během tzv. puerperia (involuce dělohy). Infekce jsou vyvolány často bakteriemi, které vniknou do dělohy během telení (např. nedostatečnou hygienou při porodní asistenci). Zadržení lůžka sice sotva ohrozí čerstvě otelenou krávu, připraví však často cestu pro metritidu, případně endometritidu. Proto vede zadržené lůžko často také ke zvýšení service periody až o 15%. Zasáhnout pouze u horečky Od manuálního odstranění lůžka vehementně odrazuje specialista na reprodukci Le Blanc, protože se plodové obaly zpravidla se nepodaří odstranit zcela. Navíc vede násilné odstranění obalů k více nebo méně velkým lézím na děložní stěně. Ve více šetřeních bylo dokázáno, že očekávaný úspěch léčby se při manuálním odstranění lůžka nedostavil. Také Září 2009


S vitamínem E předcházet zadržení lůžka

Akutní zánět dělohy (metritis) se vyskytuje zpravidla během prvního týdne laktace (červenohnědý, vodnatý výtok) v praxi často se vyskytujícím použitím oxytocinu, prostaglandinu F2α nebo antibiotik se nedá odchod lůžka urychlit. Proto, podle názoru experta na reprodukci, je také potřeba se dívat na  vkládání antibiotických čípků kriticky. V  mnoha případech antibiotikum (děložní čípky) vůbec nedosáhlo dostatečně vysoké hladiny účinnosti v děloze. Podle Le Blanca se ovšem musí zasáhnout vždy, jestliže se dostaví horečka. Zde se nabízí více možností terapie: „„ 5 g oxytetracyklinu/den intrauterinně (četnost horečky se ve studii podařilo snížit o 20 %), „„ Ceftiofur, podávaný po dobu pěti dnů, „„ Kombinace systemické a  intrauterinní dávky ampicillinu. Že taková forma terapie má naprosto své opodstatnění dokazuje také studie provedená v  Německu, na  které se podílelo 39 severoněmeckých provozů s  chovem dojnic. Ve studii bylo zjišťováno, jak působí na plodnost zvířat „nechat zadržené lůžko viset“ dlouhodobě. Proto byly všechny krávy (280) se zadrženým lůžkem rozděleny na 2 skupiny: Skupina 1: lůžko nebylo odstraněno, nebyly také zavedeny děložní čípky. Pouze krávy s horečkou byly systematicky léčeny antibiotikem. Skupina 2: zde byl proveden pokus s manuálním odběrem. Každá kráva navíc dostala intrauterinně vždy tři tetracyklinové děložní čípky. U  všech krav byla během prvních dnů laktace měřena teplota. Zvířata s horečkou byla během následujících 3 dnů antibioticky ošetřena (10 mg/kg Amoxicillin). Když teplota trvala, byla léčba o dva dny prodloužena. Výsledek: vynechání antibiotické léčby, respektive vzdání se manuálního odstranění zbytků plodových obalů vedlo ke zřetelnému zvýšení krav s horečkou. Nemělo to však vliv na plodnost zvířat. Jak úspěšnost po prvním zapuštění, počet oplození, nebo počet březích krav ve 200 dnech laktace se výrazně nelišily. Také při nuceném vyřazení (brakaci) se nedaly zjistit žádné trendy. Aktuální a chronická metritida Tolik k ošetření zadrženého lůžka. Co ale dělat, když se September 2009

Obzvláště náchylné pro zadržení lůžka a záněty dělohy jsou krávy, jejichž imunitní systém je oslabený na základě poruch látkové výměny (NEFA ≥ 0,5 m Eq/l), nebo po těžkém porodu. Ale také nedostatečné zásobení vitaminem E může přispívat k výskytu zadržení lůžka. Reprodukční expert Stephen Le Blanc doporučuje proto při častějším výskytu zadržení lůžka v chovu nejdříve vždy přezkoumat příjem krmiva krav v předporodním období. Dále musíme dbát na to, aby krmná dávka pro krávy stojící nasucho obsahovala 0,3 ppm selenu a 1.000–2.000 m.j. vitaminu E na den a kus. Krávy s nedostatkem vitaminu E by měly pro jistotu týden před otelením (vypočítaným termínem porodu) dostat ještě injekci (3000 m.j. α‑tokoferolu). Důležité je také, aby se dbalo na optimální porodní hygienu (čerstvá podestýlka v porodně atd.) a aby se během prvních 7 dnů laktace měřila u všech krav teplota.

dostaví akutní nebo dokonce subklinický zánět dělohy? Léčit, nebo počkat? Také zde platí, že by se mělo zasáhnout, jestliže se jedná o horečku. Dosud byla běžná praxe, potlačit akutní horečnatý zánět dělohy (metritis) vložením děložních čípků. V uplynulých letech však bylo možné prokázat, že systemická léčba (antibiotika pod kůži) mají přednost před intrauterinní léčbou (vkládání čípků). Terapie první volby, jak to ukazují výsledky mnoha pokusů, je injekce s účinnou látkou Ceftiofur. Tato účinná látka usmrtí hlavně ty, za metritidu zodpovědné bakterie. V rozdílných studiích mohl být podíl březích krav při léčbě ceftiofurem zvýšen o více než 10%. Ale také léčba tetracyklinem (10 mg/kg) vedla ve zkušebních podmínkách k úspěchu. V případě chronického zánětu dělohy (stále se opakující hnisavý výtok) se vykrystalizovaly jako úspěšné dva způsoby léčby: „„ 2 × injekce Prostaglandinu F2α 35. a 49. den po otelení. „„ Intrauterinní podání 500 mg Cephapirinu Obojí opatření působí pozitivně na  zdravotní stav dělohy a vedou k tomu, že krávy rychleji zabřeznou. Podání penicilinu nebo tetracyklinu intrauterinně nevedlo ve studiích k žádnému úspěchu v léčbě. Závěr Až 50% čerstvě otelených krav po otelení dostává zánět dělohy. Často tomu předchází zadržení lůžka. Ekonomicky je často smysluplnější při zadržení lůžka vzdát se profylaktického podání systemicky působících antibiotik a místo toho zasáhnout při následných zánětech. To ovšem předpokládá intenzivní pozorování zvířat (denní měření teploty). Zvířata s horečkou musí být v každém případě léčena ihned. Elite 6/2008, str. 44–46 Fotos: Brinkhorst, Tischer 17


Chov a výživa skotu

Nedostatek mědi – nebo přeci jen ne? Pouze analýzou na obsah mědi z krevní plazmy lze zjistit její nedostatek! Hodnoty obsahu mědi, které se analyzují z krevního séra, jsou často sníženy a mohou vést k chybným interpretacím.

Pro zvířata s nedostatkem mědi jsou typické projevy jako například lízavka, snížený příjem krmiva a deprese růstu a užitkovosti Nedostatečné zásobení mědí je celosvětově druhý nejčastěji se vyskytující problém při stanovování stopových prvků u  skotu. Pro zvířata s  nedostatkem mědi jsou typické projevy jako například lízavka, snížený příjem krmiva a deprese růstu a užitkovosti. Srst postižených zvířat ztrácí barvu, většinou nejdříve kolem očí, což je všeobecně označováno jako „brýle z nedostatku mědi“. Postižené stádo trpí tichými říjemi, zmetáním a zvýšenou embryonální mortalitou. Navíc jsou nedostatečně zásobená zvířata extrémně náchylná na infekce. 1,40

Cu (mg/l)

1,20 Oblast fyziologického

1,00

normálu

0,80 0,60 0,40 Plazma

0,20

Sérum

0,00 1

3

5

7

9 11 13 15 17 19 21 23 25 27 29 31 33 35 37

Počet párových vzorků sérum/plazma

Graf 1: Hodnoty obsahu ze séra mají příliš nízké výsledné hodnoty 18

Obvykle se pro určení stopových prvků používá krevní sérum. 340 krevních rozborů bylo ve Vet Med laboratoři v Ludwigsburgu analyzováno na obsah mědi. Jednalo se o vzorky od skotu, kde byla odebrána jak krevní plazma, tak i sérum. Analýzy mědi se prováděly pomocí ICP-AES (atomová emisní spektrometrie s indukčně vázanou plazmou). Výsledek: ukázalo se, že koncentrace v plazmě se ukázaly vždy vyšší, nežli koncentrace ze séra. (Graf 1) Jestliže srovnáme obsah mědi ze séra s obsahem z plazmy, je nápadné, že obsah mědi v séru může být snížený až o více než 80 %. Je to způsobeno procesem srážení. Při tomto procesu se měď ztrácí a hromadí se v krevní sraženině. Přitom může „zmizet“ až cca 80 % mědi z plazmy. Tím je analýza mědi ze séra jen podmíněně přesvědčivá – pouze když se obsah mědi pohybuje nad hranicí normy 0,8 mg/l. Obsah mědi ze séra pod hranicí normy může být snížený buď procesem srážení, nebo může být zapříčiněn skutečným nedostatkem mědi. Na toto musí být při interpretaci z  krevních analýz bezpodmínečně brán zřetel! Jestliže bychom posuzovali pouze obsah mědi ze séra, byl by u  86 % skotu zjištěn její nedostatek. Jestliže se podíváme na  analýzu z  plazmy, má nedostatek mědi „pouze“ 24 % skotu. Tím je volba zkušebních vzorků rozhodující pro výsledek a  nakonec také pro zahájení „drahé“ terapie. Měď je centrální součást mnoha enzymů. 88 % mědi v  krevní plazmě je vázáno na protein Ceruloplasmin. Proto se také neustále doporučuje stanovení enzymů závislých na mědi, např. Ceruloplasminu. Srážením se však může také obsah Září 2009


Pro dojnice s užitkovostí  nad 9 000 litrů mléka

Exkluzivní vitamino-minerální komlex účinných látek s organicky vázanými mikroprvky – cheláty (Zn, Cu, Mn, Se) a s biologicky účinnými látkami:

Aby se určilo zásobení mědí u skotu, musí se analýza na měď provést z krevní plazmy! Ceruloplasminu snížit až o 20 %. Tím lze stanovení obsahu Ceruloplasminu považovat také za kritické. Často lze tušit i  při matematicky správném zásobení mědí na  její nedostatek (sekundární nedostatek mědi). Tento případ může nastat, jestliže se ve větším rozsahu vyskytuje nějaký protihráč mědi, např. molybden. Ten blokuje resorpci mědi. Molybden jako antagonista mědi byl však ve zkoumaných vzorcích sérum/plazma zvýšený jen vzácně (55 % vzorků bylo pod 10 µg/l, 80 % pod 26 µg/l).

 •   Hodně mléka – roste dojivost.  •   Vysoký podíl bílkoviny  a tuku v mléce.  •   Zdravé výkonné vemeno při  menším množství som. buněk.  •   Stabilní, zdravé nohy a paznehty.  •   Pravidelná říje pro vyšší plodnost – každý rok jedno tele.

Logický závěr „„Abychom mohli zjistit zásobení mědí u skotu, musí se provést rozbor mědi z krevní plazmy. „„ Obsah mědi, který je analyzován z krevního séra je vždy snížen a může vést k chybným interpretacím. Takové analýzy vedou nakonec k nákladné, ale zbytečné terapii. „„ Rozbory krevní plazmy na obsah mědi u skotu, který byl podle rozborů krmiv dostatečně zásoben mědí a  rovněž nev ykazoval žádné projev y nedostatku, kolísaly kolem rozpětí normy okolo 0,8 mg/l (0,7 1–0,90 mg/l).

Dr. Anja Müller et Med Labor, Ludwigsburg Elite 4/2009, str. 42–43

September 2009

19


Chov a výživa skotu

Staphylococcus aureus

  – doporučený program sanace problémového stáda

Vzhledem k tomu, že původci mastitid (Stafylokokus aureus, Streptokokus agalaktiae) jsou asociovány na dojnici, dochází k přenosu a nákaze zejména během dojení a je tedy aby dojiči bezpodmínečně dojili v rukavicích! Sanace problémového podniku je velice pracná a drahá. Důležitý je důsledný postup, optimální management dojení a hygieny a pravidelné kontroly zdravotního stavu mléčné žlázy. Následující postup může ke zlepšení zdravotního stavu mléčné žlázy napomoci: „„V prvním kroku je nutné rozdělit dojnice na základě NK testu, měsíčních výsledků SB a bakteriologických vyšetření do třech skupin. Tomu musí následně odpovídat i přísné dodržování pořadí dojení: => zdravé dojnice => podezřelé dojnice => problémová zvířata „„ Zdravá zvířata z první skupiny je nutné pokud možno chránit před vznikem nové infekce (pořadí dojení, hygiena dojení) a kontrolovat během celé laktace za pomoci NK testu a výsledků SB. „„ U podezřelých zvířat druhé skupiny je nutné na základě bakteriologických vyšetření zavést terapeutická opatření. Další odběry pro bakteriologická vyšetření jsou nezbytné. Z důvodů cyklického vylučování choroboplodných zárodků Staf.aureus je nutné provést 3 kontroly v odstupu 15 – 20 dnů. Bylo prokázáno, že u třikrát opakovaných kontrol 4/4 vzorků mléka byla průkaznost výskytu SA podstatně vyšší, nežli u jednou provedených kont20

rol jednotlivých čtvrtí. Pokud je u některého zvířete prokázán SA již při první, nebo druhé kontrole, tak ostatní kontroly odpadají a zvíře se automaticky přesune do třetí skupiny. Zvířata která byla třikrát za sebou při kontrole mléka negativní se mohou dojit s první dojící skupinou a pravidelně se kontrolují. „„Vyřazení chronicky nemocných a bez úspěchu léčených zvířat (třetí skupina) je nezbytné pro zamezení vzniku nových infekcí a základ pro úspěšnou sanaci podniku. V  problémov ých chovech je nutné všechna zvířata za  dodržení přísných hygienických podmínek ošetřit s  vhodným antibiotickým prostředkem pro zaprahnutí s  dlouhodobým účinkem (desinfekce hrotu struku, proporcionální rozdělení a zavedení špičky injektoru, ponoření struku do zaprahovacího dipu). Po dalším otelení se musí u všech zvířat provést bakteriologické vyšetření mléka. U zdravých dojnic stačí jedno vyšetření, u ostatních zvířat se musí provést opět tři kontroly v odstupu okolo dvou týdnů. Rovněž mléko prvotelek se musí za  každých okolností po  porodu překontrolovat. Velice často se již na prvních laktacích zjišťuje bakteriologicky pozitivní mléko (nejčastěji Stafylokoky) Při případném nákupu zvířat je nutné si nechat předložit výsledky SB za celou poslední laktaci. Zvířata se zvýšenou hlaZáří 2009


Podnik se Stafylokokus aureus problémy Podezřelé dojnice

Zdravé dojnice NK test pozitivní SB > 150.000/ml Klinická mastitis

Kontrola: SB NK test Klinické vyšetření

SA pozitivní Bakter. vyšetření č. 1 Terapie zaprahování s ATB

SA negativní NK test negativní SB < 150.000/ml Žádná mastitis

Bakter. vyšetření č. 2/3

Nevyléčitelné dojnice

SA pozitivní

Bakter. vyšetření 5-10 dní p.p.

Bakter. vyšetření č. 2 15-20 dní po terapii nebo 5-10 dní p.p.

SA pozitivní

SA negativní SA negativní Terapie podle patogenů

Kontrola

NK test negativní SB < 150.000/ml během celé laktace

Bakter. vyšetření č. 3 o 15-20 dní později Zaprahnutí s ATB

SA negativní

Nevyléčitelné krávy krátkodobě nebo střednědobě vyřadit

SA negativní

Bakter. vyšetření č. 3 o 15-20 dní později

Schéma: Zkratky: „„DV „„BV „„Nr. „„p.p. „„AB „„POZ „„NEG

SA pozitivní

SA pozitivní

Vysvětlení: Diagnostické vyšetření Bakteriologické vyšetření Číslo postpartum = po otelení Antibiotika Pozitivní Negativní

dinou SB je nutné posuzovat, jako podezřelá. Mléko nově nakoupených zvířat je nutné překontrolovat s použitím NK testu a bakteriologicky, aby se předešlo zavlečení původců mastitid do chovu. Přitom je nutné informovat prodávajícího, že se budou akceptovat jen zvířata s negativními výsledky. V případě podezření je nutné mít písemnou dohodu, že se může dodatečně provést ještě druhé, respektive třetí vyšetření. Proces dojení Vzhledem k  tomu, že původci mastitid (Stafylokokus aureus, Streptokokus agalaktiae) jsou asociovány na  dojnici, dochází k  přenosu a  nákaze zejména během dojení a je tedy nutné samotnému procesu dojení věnovat dostatečnou pozornost. Práce dojičů stojí ve středu pozornosti sanačních opatření. September 2009

 Schéma průběhu má napomoci při rozhodování jak postupovat v problémovém podniku. Vytvoření třech skupin probíhá na základě výsledků SB, NK testu a bakteriologických vyšetření. S  každou dojnicí by se mělo postupovat podle tohoto schématu. Barevné oblasti odpovídají jednotlivým skupinám. Podle toho má např. bakteriologicky pozitivní nález v zelené zóně jiné důsledky (terapie s relativně dobrými vyhlídkami), než ve žluté zóně (terapie se špatnými vyhlídkami/vyřazení). „„ Dojiči musí bezpodmínečně dojit v rukavicích! „„ D ojič musí být schopen na  základě prvních střiků mléka zjistit příznaky smyslově změněného mléka. Proto je bezpodmínečně nutné dodržování odstřikování všech struků před začátkem dojení. „„Čištění struků je nutné provádět s jednorázovými materiály, aby se předešlo rozšiřování choroboplodných zárodků. V praxi se často čistí pouze tělo struku a zapomíná se na oblast strukového kanálku. Během sanační fáze je možné doporučit po provedení hrubé očisty použití desinfikovaných utěrek. Toto opatření se doporučuje zejména v SA-problémových podnicích kde se provádí sanace, protože se tím zároveň dostávají ruce dojiče do kontaktu s desinfekčním prostředkem „„ Při nasazování dojícího stroje a během dojení je nutné 21


Chov a výživa skotu

Charakteristika Stafylokokus aureus (SA) „„ Původce onemocnění je kontagiózní a asociovaný na dojnici „„ Rezervoárem je infikovaná mléčná žláza „„ Přenos probíhá převážně během dojení „„ Také dojnice které mají normální obsah SB mohou původce SA vylučovat „„ Již prvotelky mohou být SA infikovány „„ SA dokáže obranné mechanismy mléčné žlázy rafinovaně obejít „„ SA se pevně usadí ve tkáních mléčné žlázy, vytváří abscesy a/nebo vniká přímo do buněk mléčných alveol a tím se chrání před imunitními buňkami chránícími vemeno. Obranné mechanismy dojnice „„ Kompaktní, ošetřovaná pokožka struku: Stafylokoky se ve zvýšené míře usidlují v trhlinách pokožky a různých poraněních „„ Strukový kanálek: Infekční nebezpečí stoupá při slabé funkci strukového svěrače, nebo při změnách tkáně strukového kanálku „„ Bílé krvinky (v podstatě odpovídají počtu SB). Jsou transportovány krví do mléka, aby zlikvidovaly vniklé choroboplodné zárodky.

Problematika diagnózy „„ Cyklické vylučování zárodků „„ Tři vzorky v odstupu dvou týdnů jsou nezbytné pro vysokou (98 %) jistotu diagnostického stanovení „„ 4/4 – směsné vzorky umožňují efektivní opakované rozbory za rozumných nákladů

Terapie „„ Úspěšnost léčby SA-mastitid během laktace leží okolo ca. 30% „„ Vyšší úspěšnost je dosahována během období stání na sucho. „„ Dojnice, které opakovaně vylučují zárodky SA jsou označeny jako nevyléčitelné a je nutné je vyřadit „„ Podobně to platí za určitých okolností také pro zvířata, která opakované vylučují ostatní Stafylokoky a zároveň je u nich zvýšená hladina SB „„ Pozor! Obranné mechanismy nefungují správně a terapie selhává, pokud byla zvířata napájena v období mléčné výživy zbytkovým mlékem od nemocných či léčených dojnic!

Program sanace Stafylokokus aureus: Rozdělení skupin Skupina 1  Zdravé dojnice

Skupina 2  Podezřelé dojnice

Skupina 3  Nevyléčitelné dojnice

všechny body musí být splněny

minimálně 1 bod platí

minimálně 1 bod platí

„„ NK test negativní „„ SB < 150.000/ml (4/4) „„ žádná klinická mastitida Principiálně platí: „„ čerstvě otelené dojnice po negativním bakt.vyšetření „„ Vyléčené dojnice po 3x negativním bakt.vyšetření

22

„„ NK test pozitivní „„ SB > 150.000/ml „„ k linická mastitida „„ chybějící bakt.vyšetření „„ 1 × nález SA pozitivní „„ po nálezu SA léčené dojnice „„ poškození struků

„„ NK test pravidelně pozitivní „„ SB opakovaně > 150.000/ml „„ chronicky recidivní mastitida „„ opakovaný nález SA „„ ztvrdliny v mléčné žláze

Září 2009


Namáčení struků po dojení do dipu s desinfekční složkou patří v podnicích které mají problémy s SA mastitidami k významným sanačním opatřením se vyvarovat vnikání vzduchu do dojícího stroje. Díky tím vzniklému podtlaku se umožní přenos choroboplodných zárodků z dojícího stroje na špičku struku a do mléčné cisterny. Obzvlášť nebezpečné je přisávání vzduchu ke konci dojení, kdy již není možné počítat s vyplavením vniklých zárodků prostřednictvím vydojovaného mléka. „„ Namáčení struků po  dojení do  dipu s  desinfekční složkou patří v podnicích které mají problémy s SA mastitidami k významným sanačním opatřením. Dipováním není možné snížit riziko přenosu baktérií na nulu, ale i přesto se tím redukuje riziko vzniku nové infekce o více než 50%. Namáčení struků (dipování) má přednost před nastřikováním, vzhledem k možnosti vzniku „stínů“ na struku, kam se dip nedostane. Struk by se měl ze 2/3 namočit a měl by se používat vždy dip s desinfekční složkou a v uživatelské koncentraci doporučené výrobcem. „„ Pokud jsou dojeny dojnice se subklinickou mastitidou, je nutné vždy počítat s možnou kontaminací dojícího stroje choroboplodnými zárodky. Tím hraje dojící stroj významnou roli při přenosu patogenů. Proto je nutné provádět mezidesinfekci dojících strojů (včetně rozdělovačů) po každé dojnici. Zde se využívá proplach vodou a nejčastěji používané prostředky jsou na bázi kyseliny peroctové.

Stop mastitidám!

• Výkonná a zdravá mléčná žláza vlivem účinné prevence mastitid. • Intaktní a funkční strukový svěrač k ochraně před infekcí strukového kanálku. • Vysoká produkce mléka s nízkým obsahem buněčných elementů. • Dobrá dojitelnost a spouštění mléka.

Korekce dojících strojů Dojírna může přímo ovlivnit zdravotní stav mléčné žlázy jednak přímým mechanickým poškozením tkání struků a rovněž mechanickým přenosem choroboplodných zárodků. Lokální obrana v oblasti struku se může negativně ovlivnit nedostatečnou technikou dojení. Pokud se objeví nedostatky ve výkonu dojírny, musí se počítat se zvýšeným přenosem choroboplodných zárodků na  zdravé dojnice, nebo čtvrtky. Nedostatečná kapacita při zajištění podtlaku v potrubí a v dojícím stroji vedou k významnému kolísání podtlaku v celém systému a v konečném důsledku způsobuje krátkodobý zpětný tok mléka zpět ke struku. Pokud se to stane ke konci dojení je zde zvýšené riziko toho, že dojde ke vniknutí zárodků do vemene a jejich následnému masivnímu pomnožení v  období mezi dojeními. Je proto nutné, aby dojící stroje byly pravidelné podrobovány odborné kontrole a přezkoušení.

September 2009

23


Chov a výživa skotu

Mají Vaše krávy skutečně dostatek vody?

Zvířata nejprve jazykem naberou trochu vody na ochutnání (5–6 ×) a teprve pak mulec ponoří asi 3 cm do vody a sáním vypijí větší množství vody Hlavní složkou mléka je s  86 % voda. Leží-li mléčná užitkovost dojnic na úrovni 30 litrů a více, a jsou-li ještě k tomu vysoké teploty okolního prostředí, mají tyto krávy denní spotřebu vody až 180 l (4–5 litrů vody/1 kg mléka!). Z tohoto důvodu hraje u krav zásobení vodou rozhodující roli pro zdraví a schopnost splnit naše očekávání co se užitkovosti týče. Nižší příjem vody má vliv i na omezenou tvorbu moči, což vede ke zhoršenému vylučování metabolitů z těla a následně i ke zvýšení obsahu močoviny v mléce. Nedostatek vody přímo negativně ovlivňuje fyziologické funkce bachoru, následně se snižuje obsah mléčných složek (tuk, bílkovina) a množství mléka. Často se vyskytují i případy zvýšení obsahu somatických buněk v mléce. Proto by si každý zootechnik měl na základě následujících kritérií překontrolovat, je-li zajištěno optimální zásobení vodou, nebo jestli se v tomto směru vyskytují nějaké nedostatky: „„ K lesá významně příjem sušiny krmiva a mléčná užitkovost za  situace když je okolní teplota vyšší nežli 25 °C? „„Vyskytují se „boje“ o napáječku v rámci skupiny? „„ Stojí krávy před, nebo u napáječky, ale opustí ji, aniž by se nejprve napily? 24

„„ Normální je: krávy si nejprve jazykem s vodou hrají a teprve pak pijí. „„ Pozor na příliš nízké hladiny, nebo malé množství vody v napáječkách. Krávy jsou nuceny při pití srkat, což vede k přijímání velkého množství vzduchu, což má velice negativní dopad na anaerobní mikroorganismy bachorové biomasy. „„ Stejně ničivý dopad na biomasu bachoru má zejména v horkých letních dnech hltavý příjem velkého množství příliš chladné vody a následný prudký pokles teploty v bachoru. „„ Mimo to má nedostatek vody vliv i na obsah tuku, bílkoviny v mléce. Nejprve by se napáječky měly překontrolovat na výskyt technických nedostatků Nedostatečný průtok je nejčastěji objevený nedostatek. Požaduje se, aby u miskových napáječek byl průtok minimálně 7–8 litrů/min. a u žlabových 20 litrů. Kontrola průtoku se nechá relativně jednoduše provést. Po vylití napáječky je třeba po dobu jedné minuty zachytit přitékající vodu do kbelíku a následně se jen změří celkové množství. Září 2009


100

Počet návštěv napáječek

90 80 70 60 50 40 30 20 10

Dojení Dojení

0 -10

3:00

6:00

6:45

9:00

12:00

15:00

16:30

17:15

19:30

22:30

0:00

Hodiny

Asi 1/3 denní potřeby vody přijmou krávy bezprostředně po dojení Zjistí-li se příliš nízký průtok, měla by se co možná nejdříve zajistit náprava. Vodovodní přívody s  příliš malou světlostí, staré potrubí, nebo zanesené ventily mohou být příčinou tohoto stavu. Tabulka: Potřeba vody Denní nádoj 22.7 kg 31.7 kg 40.8 kg Potřeba vody v litrech 4.4 °C 58.5 77.6 96.7 115.3 15.6 °C 63.5 85.3 107.1 129.3 26.7 °C 70.3 96.7 123.0 149.8 (Zdroj: M  acgregor Ch, 1995, Hoards Dairyman: Directory of Feed and Feedingredients)

Teplota Prostředí

13.6 kg

49.9 kg 134.3 151.1 176.1

Dalším bodem, který by se měl překontrolovat, je samotné umístění napáječky Za  prvé jsou často napáječky ve  stáji v  nedostatečném počtu, za druhé jsou v mnoha volných boxových stájích instalovány výlučně v průchodech. Mnohá pozorování ukázala, že obzvláště u průchodů s šíří až do 2,5 metrů se objevují problémy s nedostatečným zásobením vodou. V těchto zúžených místech si častokrát dominantní krávy hlídají „svoji“ napáječku a mimo to ztěžují, respektive znemožňují průchod ke  žlabu. Výsledkem tohoto jevu je to, že krávy s  nižším sociálním postavením nemohou přijmout dostatečné množství vody (často jalovice, které zpravidla reprezentují 30–40 % stáda). Je možné si pomoci umístěním dodatečných napáječek ve stáji. Pokud to není možné, je možné tyto problémy redukovat instalací napájecího žlabu do dojírny. Pokud se krávy, nebo jalovice pasou, je třeba zvířatům zrovna tak na pastvě nabídnout dostatek příležitostí se napít dostatečného množství kvalitní vody. Je třeba se ale bezpodmínečně vyvarovat přílišných vzdáleností k  napáječkám. Principiálně by krávy měly mít k dispozici žlabovou napáječku, protože pouze ta umožňuje přirozený způsob pití. Skot upřednostňuje příjem čisté, ale ne zcela čerstvé vody (odražená, ne studená voda mezi 16–20 °C) z dostatečně velké povrchové plochy hladiny (min. 600 cm²). Zvířata nejprve jazykem naberou malé množství vody na ochutnání (5–6 ×) a teprve pak mulec ponoří asi 3 cm do vody a sáním vypijí větší množství vody. September 2009

Příklad špatné práce. Napaječky by se měly dennodenně kontrolovat a připadné znečištěni, zbytky krmiv a řasy se musí odstranit! Za optimální se považuje zajištění následujících podmínek: „„ 6 –7 cm délky žlabu na krávu (počítá se jen jedna strana napáječky!), „„ v ýška napáječky by neměla být větší než 80 cm, aby nedošlo k zaškrcení jícnu při pití, „„ u napáječky zabezpečit neklouzající podlahu (ideální jsou gumové rohože, plochy pro měkčí stání), „„ v dosahu maximálně 15 m, „„ napáječky v blízkosti žlabu, „„ napáječky na dojírně, nebo dostatek míst u napáječek po návratu z dojírny, „„ dostatek místa v okolí napáječky, „„ neumisťovat napáječku napříč (blokace pohybu), ale souběžně ke stranám průchodů. Napáječky se musí dennodenně kontrolovat na případné znečištění, zbytky krmiv a řasy. To je velkou výhodou výklopných napáječek, nebo s velkým výpustním otvorem, protože se dobře a hlavně snadno čistí (na rozdíl od například napáječek míčových). Pokud se Vám povede pro krávy zabezpečit optimální podmínky v zásobení vodou, tak Vám poděkují vyšším příjmem krmiva, odpovídající mléčnou užitkovostí a  lepším zdravotním stavem!

Ing. Jiří Jelínek Sano Domažlice

25


výroba krmiv

Volba optimálního termínu sklizně silážní kukuřice

Termín sklizně je nutné volit při optimálním obsahu energie s ohledem na dozrávání zrna (škrobu) a zároveň i zelené části rostliny Kvalitní konzervovaná objemná krmiva představují nejlevnější zdroj živin v krmných dávkách přežvýkavců, což se v případě kukuřice týká zejména energie. Přičemž právě kvalita a produkční účinnost – koncentrace živin největší měrou rozhodují o potenciální užitkovosti a zdraví zvířat. Nutné je ale zdůraznit zejména ekonomickou efektivnost chovu, když by mělo být hlavním cílem každého chovatele více jak 50% mléka vyprodukovat z objemných krmiv. Vysoká kvalita siláží je tak klíčovým faktorem ekonomické výroby mléka a produkčního zdraví zvířat. Dobrovolný vysoký příjem sušiny krmné dávky je ovlivněn v prvé řadě právě kvalitou a chutností objemných krmiv. Základem silážování je týmová práce, dobrá organizace a správný odhad sklizně vzhledem k vývoji počasí. Každý rozumný chovatel má k dispozici takové množství kvalitních krmiv, aby nebyl nucen riskovat při zkrmování nových, ještě nevyzrálých siláží. Sklizeň kukuřičné siláže není jen otázkou kolik tun hmoty, nebo MJ NEL z hektaru sklidíme a zda máme zaplněnou silážní jámu, ale v prvé řadě jde o uchování maxima energie, kterou budeme v následujícím období potřebovat pro výrobu mléka či masa. Zdrojem energie u kukuřičné siláže je celá rostlina kukuřice, její obě složky – škrob zrna i stra26

vitelná organická hmota zbytku rostliny. Z tohoto důvodu je nutné volit termín sklizně při optimálním obsahu energie s ohledem na dozrávání zrna (škrobu) a zároveň i zelené části rostliny. Termín sklizně a další doporučení: Optimální stádium sklizně kukuřice na siláž se doporučuje ke konci těstovité zralosti zrna, tj. v době, kdy dochází již ke stagnaci nárůstu metabolizovatelné energie a kdy sušina celé rostliny u tradičně používaných hybridů leží v rozmezí 28–35 %. Optimální výnos energie ze silážní kukuřice lze očekávat při sušině zrna mezi 55–60 %. Jako optimální stádium sklizně doporučuji okamžik výskytu poloviny až dvou třetin mléčné linie zrna, zatímco první výskyt černé skvrny na zrnu je pro sklizeň již termínem hraničním. V praxi to znamená, že musí jít ještě udělat nehtem do zrna rýhu. Samotnou zralost je potřeba posuzovat minimálně od desáté řady v porostu, aby nedošlo k mylným závěrům. O kvalitě a rychlosti kvasného procesu rozhoduje nejen obsah N-látek, vlákniny, obsah sušiny, stravitelnost organické hmoty, obsah pufrujících látek, ale také přirozená mikrobiální kontaminace. Při silážování méně kvalitní siZáří 2009


Minimální výška strniště se řídí podle čísla FAO kukuřice (FAO 250 = 25 cm výška strniště). Při dostatku sklízené hmoty může být výška strniště i 50–60 cm, čímž se výrazně zvýší koncentrace živin lážované hmoty nelze očekávat vysoce kvalitní siláže, ani při vyšší úrovni technologické kázně. Je-li špatná kvalita silážované hmoty již na poli a později i v jámě dochází k dalšímu rozvoji nežádoucí mikroflóry (kvasinky, plísně, klostridie). Je tedy třeba silážovat zdravou, mikrobiálně a  chemicky nekontaminovanou hmotu. Dbát na  vysokou hygienickou kvalitu a dostatečné vyzrání siláží. Kukuřičná siláž by se měla sklízet včas, ve správném vegetačním stádiu a s optimálním výnosem stravitelných živin a energie. „„ Kukuřice, čím větší má podíl listů, tím lepší má stravitelnost vlákniny. „„ Optimální sklizeň při sušině 28–34 %. „„ R aději zahájit sklizeň při nižší sušině 28 % a skončit při 33 %, než začít při 32 % a skončit nad 35 % sušiny. „„ Kukuřice získává 0,5 % sušiny denně za normálního počasí, za horkého počasí (okolo 30 °C ) až 1 % sušiny za den. Takto můžeme nejlépe připravit techniku i pracovníky na očekávaný termín sklizně. „„ Silážní hmota silážovaná do 35 % sušiny má také vyšší chutnost. U suchých kukuřic je vhodné zvlhčovat silážní hmotu buď sladkou, nebo kyselou syrovátkou. „„ Při sušině pod 28 % je silážní hmota příliš vlhká a dochází k odtoku šťáv s cennými živinami. „„ P ři sušině nad 35 % se prudce snižuje stravitelnost vlákniny a i využitelnost škrobu může být problematická. „„ Při obou extrémech ztrácíme energii, nad 35 % je navíc velmi obtížné uchování energie. „„ S amotná minimální výška strniště se řídí podle čísla FAO kukuřice (FAO 250 = 25 cm výška strniště), já sám doporučuji výšku 30–35 cm. Při dostatku sklízené hmoty může být výška strniště i 50–60 cm, čímž se výrazně zvýší koncentrace živin, zvýší se i jejich stravitelnost, významným přínosem je rovněž menSeptember 2009

ší kontaminace zeminou ze spodních pater kukuřice. Z technologického hlediska je takové strniště třeba zlikvidovat drtičem, mulčovačem nebo diskovými bránami a pak teprve zaorat. „„ Délka řezanky se řídí podle sušiny od 3 cm u rychlosiláže do 0,5 cm u suchých kukuřic, „„ Důležité nastavení corn creckeru asi 0,5 cm – aby rozdrtil vřetena a všechna zrna! „„ M nemotechnická pomůcka: důležitá váha aut „Liazek“ 70–75 q odpovídá 32–34 % sušině navážené hmoty, „„V jámě – na spodek sušší hmota na vrch vlhčí hmota, určit si pořadí sklizně odrůd kukuřic a jednotlivých polí do jámy. „„ Hmotnost stroje na šlapání by měla být 10–15 tun (výkon řezačky 60 tun/hodinu : 4 = 15 tun tj. hmotnost stroje na šlapání). „„ D oporučuje se vysypávat před jámou, nevysypávat na jámu. „„ D ůležité: kapacita silážního žlabu, výkonnost sklízecích a dusacích linek ovlivňuje dobu silážování. Práce při dusání na jámě určuje tempo sklizně! „„ Je třeba se snažit zkrátit dobu silážování na minimum. „„ Poznámka: u silážních jam by mělo být osvětlení pro práci při silážování, tak při odběru krmení z  jámy v zimních měsících. Dusání: „„V   jámě hmotu rovnoměrně rozvrstvit a  důkladně udusat (rozhrnout hmotu do výšky maximálně 15 cm a ušlapat, rychlost pojezdu 2–4 km/hodinu), vzduch se musí ze silážovaného materiálu, zejména s vyšším obsahem sušiny vytlačit ven! „„ Při navážení hmoty na jámu by se každé místo mělo přejet asi tak 4 × a teprve pak navézt další hmotu 27


výroba krmiv

Práce při dusání na jámě určuje tempo sklizně! Při navážení hmoty na jámu by se každé místo mělo přejet 4 × a teprve pak navézt další hmotu „„ O hlídat dusání – maximálně 15 minut v  poledne (během oběda) po poslední fůře, večer do 30 minut po poslední fůře a ráno nedusat, jinak se „napumpuje“ kyslík do hmoty – vytváří se charakteristická červená vrstva plísně. „„Výška silážované hmoty v  jámě by neměla být nad boční stěny (tzv. čepice), protože to stejně nelze udusat, což vede ke  kažení hmoty na  bocích a  zároveň kontaminuje zdravé krmení pod touto „čepicí“. Rovněž z pohledu techniky se jedná o problematickou záležitost – frézy krmných vozů většinou do takovýchto výšek nedosáhnou a  po  odfrézování padají horní kusy siláže na dno jámy, kde se většinou zahřívají a plesniví. Co způsobuje příliš vysoká sušina u siláže: „„ Kukuřice sklizená v pozdějším stádiu zralosti je vlivem deficitu lehce rozpustných sacharidů a většího obsahu škrobu hůře silážovatelná, zvláště pokud ještě došlo k zaschnutí stonků a listů. „„Vyšší obsah sušiny vlivem vyššího osmotického tlaku výrazně redukuje fermentaci, způsobuje obtíže při dusání a vyšší riziko následného zahřívání a aerobní nestabilitu a s tím související pomnožení plísní (mykotoxiny) a kvasinek (alkohol). Z technologického hlediska je tedy bezpodmínečně nutné snížit délku řezanky na 5–8 mm a zaměřit se na důsledné dusání. Celková sušina by u kukuřice neměla přesáhnout 35 %. „„ Pozdější sklizeň znamená silný pokles stravitelnosti, snížený příjem krmiva, vysokou koncentraci vlákniny, pokles výživné hodnoty siláží, kterou nelze ničím nahradit! „„ Suché či přezrálé porosty nebo přemrzlé porosty, je třeba je co možná nejrychleji sklízet, neboť na listech se nachází velké množství všech možných plísní. 28

„„ Z praktického pohledu je nutné upozornit na fakt, že nad 35 % sušiny celé silážní hmoty se v zrnu postupně vytváří tvrdá, sklovitá vrstva – v bachoru pro biomasu těžce stravitelná část zrna, „„ Při sušině silážní hmoty od 28–40 % se celková energie nemění. Se zvyšující se sušinou se mění jen zdroj energie, obsah vodorozpustných cukrů je nejvyšší od 28 % sušiny dále pak s rostoucí sušinou klesá, přeměňuje se na škrob a stává se součástí rostlinných pletiv, čímž klesá využitelnost energie, i  když celkové množství energie v rostlině neklesá. „„Vývoj silážní hmoty od 28 do 40 % sušiny – celková energie se nemění, ale: 1. vodorozpustné cukry – stravitelnost stále stejná, ale celkový obsah prudce klesá až o 90 %, 2. vláknina – stravitelnost klesá o 10 % a celkový obsah zůstává stejný, 3. škrob – stravitelnost klesá o 10 % a celkový obsah stoupá o 20%. „„Čím vyšší sušina (až do optimální sušiny), tím více energie získáváme ze škrobu a méně ze zbytku rostliny (vlákniny). S vyšší stravitelností vlákniny se zvyšuje i rychlost trávení a průchod krmiva bachorem. To přináší vyšší denní příjem krmiva s okamžitým dopadem na produkci. Stravitelná vláknina zabezpečuje dobrou funkci bachoru a tím se podílí na dobrém zdravotním stavu. Konzervace siláže: „„ Silážní proces usměrňujeme pomocí vhodných konzervačních přípravků, základem jsou: 1. h omofermentativní bakterie mléčného kvašení schopné s nízkými ztrátami produkovat kyselinu mléčnou (její L-formu, která je lépe využitelná přežvýkavci). Účinnost silážního prostředku je závisZáří 2009


Po navezení plné silážní jámy a udusání je velmi důležité co možná nejrychleji vzduchotěsně uzavřít silážovanou hmotu od vnějšího prostředí lá na kvalitě jeho aplikace (rovnoměrné rozptýlení aditiva ve hmotě). 2. Kyselina sorbová – výrazně redukuje přirozený výskyt bakterií, plísní, klostridií a kvasinek (kvasinky jsou aerobní a fakultativně anaerobní, přežijí v pH 2,5–10), je vysoce účinná při předcházení samozahřátí krmiva, dalšímu kvašení a tvorbě alkoholu kvasinkami. Stabilita siláže se prodlouží za aerobních podmínek o 2–3 dny. I na první pohled kvalitní siláž se v jarních a letních měsících díky sekundární fermentaci může začít kazit, je to spontánní samozáhřev, který způsobují kvasinky a plísně. Kvasinky a plísně za přístupu vzduchu způsobují ztráty energie, likviduje se struktura hmoty, dochází k rozkladu proteinů, tvorba ethanolu – likvidace biomasy v bachoru, včetně poškození jater. „„ Konzervační přípravek Labacsil® Duo, obsahuje jak homofermentativní bakterie mléčného kvašení, tak kyselinu sorbovou ve formě její soli sorbanu draselného, který podpoří kvalitu kukuřičné siláže aerobní stabilitou a brání činnosti kvasinek a plísní, „„ Konzervační přípravky nemohou nahradit technologickou kázeň při silážování, ale mohou ovlivnit fermentační proces, stabilitu hmoty popřípadě hygienický stav, ale také stravitelnost a výživnou hodnotu, příjem a produkční schopnost. Zakrytí silážované hmoty: „„ Jen ze zdravého krmiva, dobře udusaného a zakrytého lze připravit kvalitní siláž! „„ Po navezení plné silážní jámy je velmi důležité rychle a kvalitně vzduchotěsně uzavřít silážovanou hmotu od vnějšího prostředí. Spousta věcí může počkat, mikrobiální proces však ne. Pokud probíhá nesprávným směrem, vzniká krmivo nižší výživné a dietetické hodnoty, navíc s vyššími ztrátami. Před uzavřením jámy plachtami, by se měl ošetřit vrch jámy – poházet sůl (0,5 kg/m2) a močovinu (0,75 kg/m2), nebo použít kyseliny. „„ Hermetickou izolaci silážované hmoty lze zajistit dvěma fóliemi (plachtami). První slabá fólie, která dobSeptember 2009

ře přilne k  materiálu. Druhá krycí fólie – nejčastěji černá, která bohužel nejvíce pohlcuje teplo, proto se doporučuje používat plachty s jednou stranou bílou a druhou (spodní) černou, která se dává na přilnavou plachtu. Překrytí navazujících plachet by mělo být nejméně 50 cm, rovněž u krajů silážní stěny by mělo být 50 cm minimálně na dokonalé vzduchotěsné zakrytí silážní hmoty. Všechny spoje a okraje musí být zatíženy po celé délce (guma vedle gumy). Do silážní jámy by neměla pronikat spodní a povrchová voda, ani vzduch. Možnost položit plachty na boky silážní jámy a pak překrýt plachty přes sebe na vrchu jámy, „„ Pro aerobní stabilitu siláže v jámě je důležité dodržovat správný způsob a minimální denní množství odběru (minimálně dva metry za týden). „„ Důležité je dbát o čistotu v jámě po každé směně krmičů (dobírání načechraných zbytků krmení), skrývání plachty a silážované hmoty na vrchu jámy by mělo být maximálně na tři dny dopředu (2 × týdně). Závěr: Úroveň pěstování a sklizně kukuřice, skladování a zkrmování kukuřičné siláže rozhoduje o míře zisku při výrobě mléka a masa. Pěstování kukuřice na siláž se stalo velmi důležitým článkem ekonomické prosperity výroby mléka, masa a zemědělské výroby vůbec. Aby bylo při výrobě živočišné produkce dosaženo maximálního zisku, je nutné se výrobou kukuřičné siláže zabývat komplexně, protože ještě stále je možné se setkat s případy, kdy kvalita a produkční účinnost siláží by mohla a měla být lepší.

Ing. Luboš Krejčí Sano Domažlice

29


chov a výživa prasat

Mykotoxiny a jejich vliv na imunitu prasat Mykotoxiny jsou toxické substance, které narušují funkci imunitního systému. To vede k průkaznému ekonomickému ovlivnění chovu. Ekonomická životaschopnost moderního chovu prasat je ovlivněna mnoha faktory. Mezi takové faktory patří i ty, které nemohou být farmáři kontrolovány, zejména zemědělské produkty, pohybující se tržní cena masa a přísnější politické zemědělské regulační mechanismy. Nicméně existuje mnoho faktorů, které mohou být zlepšovány jako důsledek řídící strategie farmáře. Jeden z nich je zdraví zvířat, které má přímou spojitost s krmivy. Krmiva by měla obsahovat všechny nezbytné složky, které zajistí všechny živinové požadavky, ale krmiva by zároveň neměla obsahovat škodlivé (nežádoucí) látky, jako jsou mykotoxiny. Imunitní systém Mykotoxiny nemají pouze negativní vliv na  chov prasat a plodnost, ale ovlivňují rovněž imunitní systém zvířat. Imunitní systém prasat je hlavním obranným systémem, který má být schopen vypořádat se se škodlivými činiteli (agens), které se pokouší porušit integritu organismu. Poté co je zvíře vystaveno nebezpečnému činiteli, tak jeho organismus udělá vše pro to, aby eliminoval cizí organismus a zvrátil jeho negativní vliv. Zvířata, která jsou krmena krmivy s mykotoxiny, budou mít sníženou schopnost reagovat, protože tyto toxické substance poruší normální imunitní mechanismus těla. Mykotoxiny jako jsou aflatoxiny, ochratoxin A, fumonisiny a trichotheceny způsobují negativní efekt při různé úrovni imunitní reakce. Několik vědeckých studií již potvrdilo, že mykotoxiny negativně ovlivňují přirozenou a  nespecifickou odolnost prasat tím, že snižují fagocytickou aktivitu jak makrofágů, tak neutrofilů a buňkami zprostředkovanou antigenní odpověď. Praktické vyústění zjištění těchto skutečností na farmách prasat je vyšší citlivost k infekčním nemocem a selhání vakcinačních programů. Ekonomický vliv Prasata se sníženou funkcí imunitního systému, která je způsobena expozicí mykotoxinů, budou přednostně ohrožena infekčními chorobami způsobenými různými činiteli, jako jsou viry, baktérie (zejména Chlamydia, Anaplasma a Mycoplasma) a paraziti. Rezistence k nejvíce ekonomicky nebezpečným nemocem a syndromům, jako jsou PPRSV, PMWS, Mycoplasma pneumonia, Colibacillosis (E. coli) a dysenterie prasat, bude proto tedy snížena s závážným vlivem na ekonomickou životaschopnost farem. Schémata vakcinačních programů jsou v mnoha zemích nastavena velmi dobře. Poznatky po vakcinaci jsou takové, že zvířata jsou vystavena antigenům, jejichž toxicita by měla být odstraněna, ale je zde stále schopnost stimulace produkce protilátek. Proto tedy, jestliže je později patogen ve zvířeti přítomen, tak jeho imunitní systém je připraven se s ním efektivně vypořádat. Tento ideální scénář je snadno narušen kontaminací mykotoxiny od  té doby, co je známo, že mykotoxiny naruší normální aktivitu makrofágů a odezvu protilátek, což znamená, že organismus zvířete není schopen reagovat na provedenou vakcinaci, tak jak by měl. Tato zjištění mají pro farmáře dva důsledky. Jedním z nich je, že peníze, které farmář investoval do vakcinačních programů nejsou prospěšné a vedou ke snížení užitkovosti zvířat; druhým pak je zvýšení nákladů na krmiva. Snížení denního přírůstku bude 30

Časté deště, vysoká vlhkost vzduchu a teploty v tomto roce vedly k tomu, že na obilí se často vyskytují plísně výsledkem počtu dnů, které zvířata zůstanou na váhovém stupni s obvyklým zvýšením spotřeby krmiva. Propuknutí salmonelózy na farmě prasnic např. reprezentuje navíc 8,5 dne ve stáji s 4,5 t krmiva navíc (2 300 prasat × 8,5 dne × 0,23 kg krmiva/prase/den). V dalším oddělení musí zvíře zůstat navíc dalších 12 dnů po nemoci, čemuž odpovídá navíc 31,7 t krmiva. Závěr Vznik nemoci má negativní vliv na mnoho faktorů. Kalkulace, jak nemoc ovlivňuje ekonomiku prasečích farem je téměř takovým komplexem, jako vysvětlit funkce imunitního systému v jednoduchých podmínkách. Vyhnutí se nemocem je v chovech prasat téměř nemožné, ale prevence je možná a měla by být hlavním denním řídícím úkolem. Je na chovateli, jak efektivně kontroluje potenciální vstupní místa nemocí, jako jsou krmiva, aby minimalizoval jejich výskyt. Mykotoxiny zjišťované v krmivech snižují imunitní schopnosti zvířat tím, že tyto pak jsou snadným cílem patogenů. Bezpochyby prevence zamezení vzniku škodlivých látek v krmivech, jako jsou mykotoxiny, bude více finančně efektivní, než následné léčení nemocí zvířat způsobených těmito patogeny. Zdroj: Feed Tech Magazine Volume 12  № 9 http://www.allaboutfeed.net Září 2009


70% koncentrát mikrokrystalické lignocelulózy Cellusan70 ® Voda

+

Cellusan

70 ®

suchý koncentrát vlákniny

=

vysoká schopnost nabobtnat, několikanásobné zvětšení objemu

1 % Cellusan70® nahradí 6 % pšeničných otrub!

Použijte Cellusan70® a eliminujte tak obsah mykotoxinů v krmných dávkách! Přispěje to k: Zlepšení výsledků reprodukce:  Snížení výskytu zánětů porodních cest.  Intenzivnějším říjím.  Vyššímu procentu zabřeznutí.  Početnějším a vyrovnaným vrhům.  Vyšším porodním hmotnostem selat.

Lepšímu zdravotnímu stavu:  Snížení zažívacích potíží u prasnic.  Redukci výskytu roznožek u selat.  Lepší mléčnosti prasnic.  Zvýšení denních přírůstků.  Zlepšení konverze krmiv.

Sano – Moderní výživa zvířat spol. s r. o., Npor. O. Bartoška 15, 344 01 Domažlice Tel.: 379 713 111; Fax: 379 713 112, E-mail: sano@sano.cz; Internet: www.sano.cz


chov a výživa prasat

Nejčastější chyby při inseminaci Vypilovaný management zapouštění je klíčem pro vysokou užitkovost v porodně prasnic. Jaké chyby se často dělají a jak v zapouštěcím centru efektivněji pracují, ukazují hodnocení GFS.

Vypilujte připouštěcí management, protože vysoká procenta přebíhání způsobují značné škody Počet odstavených selat na prasnici a rok se v praxi za minulé roky soustavně zvyšoval. Bohužel to platí také pro podíl výše přebíhání, protože ten se v témže časovém období zhoršil. Vzhledem k tomu, že „přebíhalky“ způsobují značné náklady a snižují užitkovost stáda prasnic, je velmi důležité optimalizovat management zapouštění. Před jeden a půl rokem rozvinula Inseminační stanice GFS v Aschebergu tzv. kontrolní list managementu zapouštění, aby se v provozech analyzovaly veškeré postupy používané v eroscentru. Zatím si GFS vzala pod lupu na 200 farem. Vyhodnocení kontrolních listů, videozáznamů a fotografií ukázaly, že téměř všechny provozy musí „přitáhnout malé nebo velké šrouby“, aby s úspěšnou inseminací postoupily o krok kupředu. Většina chyb se dělá při stimulaci prasnic, u dokumentace a  při uskladnění spermatu. Kromě toho zapomíná mnoho zemědělců a jejich spolupracovníků se pravidelně dále vzdělávat v oblasti managementu inseminace. Následující příklady ukazují, jak se lze těmto chybám vyhnout. 32

Sperma uskladnit při 16–18°C Při hledání zdrojů chyb v  managementu inseminace nacházíme nějaké vždy u  uskladnění spermatu. Optimálně trvanlivé zůstává sperma kanců, jestliže se uskladňuje mezi 16-18°C, pouze tehdy není kvalita spermatu ovlivněna. Většina provozů sice má termobox s  regulací teploty, ale pouze s  tím to není samo od  sebe uděláno. Kontrolní měření ukazují, že optimální teplota pro uskladnění se často nedodržuje. Hodnoty měření teploty pro uskladnění se pohybují někdy 3–4 °C pod, případně nad optimální skladovací teplotou. Kontrolujte proto pravidelně teplotu vašich termoboxů. Kromě toho existuje několik bodů k povšimnutí, které ovlivňují účinnost boxu, případně uskladňovací teplotu tub se spermatem. „„ Nános prachu na chladících žebrech termoboxu může omezit výkon přístroje. Proto by měl být termobox umístěn v bezprašném prostředí. Kromě toho se muZáří 2009


Kontrolní list pro inseminaci „„ „„ „„ „„ „„ „„ „„ Ideální řešení: termobox s vkládacími mřížkami a ventilátorem (obr. vlevo). U chladicích boxů dbejte na to, aby větrací otvory nebyly znečištěny (obr. vpravo dole), a aby tuby nebyly zabaleny v papíru (obr. vpravo nahoře)

„„ „„ „„ „„

„„ „„ „„ „„ „„

Přesné záznamy o průběhu říje, případně reflexu nehybnosti a době inseminace dávají důležité informace pro management inseminace September 2009

 ředání spermatu musí být P mimo stáj a v termoboxu. Pravidelná kontrola teploty termoboxu (16–18 °C) Zvolit vhodnou kapacitu termoboxu pro provoz (asi 0,6 l/tubu). Chladící mřížky a větrání boxu udržovat bez prachu a podle potřeby čistit. Neinstalovat termobox v blízkosti rušících přístrojů (např. svářecí souprava). Instalace a pravidelné čištění osvětlení v oblasti ramene a hřbetu prasnice, pro intenzitu světla 200–300 luxů. Doba osvětlení 14–16 hodin denně od odstavu až po inseminaci. Prasnice intenzivně stimulovat pomocí sexuálně aktivního kance prubíře. Instalovat po každé páté prasnici přepážky v chodbičce pro kance, které se nechají jednoduše a jistě obsluhovat. Intenzivní kontrola říje kancem 2 × denně od 2. dne po odstavu. Poznamenat si začátek, případně intenzitu říje, počátek reflexu nehybnosti, začátek inseminace. Na kartě prasnice, k barevným označením na prasnici, nebo do Handheldu. Zapouštět na vrcholu stimulace. Absolutní hygiena pro inseminaci. Využívat pomůcky pro inseminaci a odborně správně je používat. Veškeré příslušenství k inseminaci musí být stále na dosah. Pravidelné vzdělávání a výměna zkušeností s kolegy z oboru.

sí chladící žebra kontrolovat pravidelně na usazeniny a podle potřeby je vyčistit. „„Také ventilátor boxu se musí v yčistit pravidelně od prachu a musí být volně přístupný. Protože jen tak může do boxu pronikat vzduch, cirkulovat a být prováděna výměna vzduchu. To platí i pro otvor pro přívod vzduchu, který se nachází uvnitř boxu. Také zde musí mít vzduch možnost volně proudit. „„Aby temperovaný vzduch se mohl dostat k tubám se spermatem, musejí tyto být uloženy v boxu bez obalu. Tuby nesmí být nikdy uloženy v krabici ze styroporu nebo být zabaleny v papíru. „„Termoboxy nesmějí v žádném případě být umístěny v bezprostřední blízkosti svářecího přístroje, případně jiných přístrojů s rušivým vlivem. Protože výkyvy proudu, které tyto přístroje způsobují, mohou ovlivnit 33


chov a výživa prasat

Aby se ušetřil čas, měly by se nechat otevírat dveře pro kance z chodby za prasnicemi. Saloon – kloubový závěs (obr. vpravo) zavírá dveře automaticky

funkčnost termoboxu. „„ M noho provozů se v  posledních letech zvětšilo, nebo zvýšilo stavy prasnic. Tím se zvýšil i počet tub se spermatem v dodávce. Přitom se však často zapomíná přizpůsobit velikost termoboxu. Aby dávky spermatu mohly být dostatečně chlazeny vzduchem, mělo by se naplánovat asi 0,6 l skladovacího prostoru na tubu. Termobox o obsahu 38 l umožňuje podle toho uskladnění asi 60 tub. Ideální řešení je chladící a ohřevná skříň. Tento systém může jak chladit, tak i hřát, aby se udržela požadovaná optimální teplota. Jestliže se tuby se spermatem rozdělí jednotlivě na rošty, může vždy dostatečně cirkulovat vzduch kolem nich. Takový termobox stojí asi 430 € plus DPH. V Eroscentru se musí vést přesné záznamy! Jestliže se prasnice přebíhají, nebo nacházíme při ultrazvuku prasnice, které nejsou březí, horečně se hledají příčiny. Často však chybí přesné údaje pro projevy říje a průběh 34

inseminace. Přitom mohou detailní poznámky v PC programu pro obrat stáda dodat důležité ukazatele a odkazy pro příčiny přebíhání a pro určení optimálního času inseminace. Proto je důležité veškerá opatření a pozorování ke každé jednotlivé prasnici exaktně dokumentovat. Osvědčilo se používání tabulek s klipsy umístěných na napnuté šňůře nad prasnicemi. Na těchto tabulkách lze umístit karty prasnic, připouštěcí listy nebo podobné dokumentační pomůcky. Poznamenejte na ně nejdůležitější údaje kolem průběhu říje a inseminace. K tomu patří informace o začátku říje, intenzitě říje, počátek a konec reflexu nehybnosti, jakož i dobu inseminace. K  tomu ještě můžete použít pro dokumentaci i  hřbet prasnice. Zvolte pro každý den rozdílnou barvu tužky a různé symboly. Tak by mohl být puntík pro začátek reflexu nehybnosti, svislá čára pro inseminaci a vodorovná čára pro konec reflexu nehybnosti. Dále by mohlo být označení na levé straně (boku) hřbetu prasnice pro dopoledne a na pravé straně pro odpoledne. Všechna tato data pak mohou být přímo ve stáji za pomoci Handheld přístroje (PDA) převzaty a při kontrole zase zobrazeny. Tak se ušetří čas, protože odpadá přenos ručně psaných zápisů do elektronického PC programu pro obrat stáda. Také informace k  minulosti prasnic mohou přispět ke  zlepšení úspěchu inseminace. Proto byste měli již na  porodně zaznamenat veškerou léčbu, zvláštnosti, jakož i  užitkovost zvířete do  karty prasnice. Tato karta nesmí v eroscentru v žádném případě chybět a měla by viset Září 2009


V inseminačním vozíku je příslušná výbava vždy po ruce. To šetří čas a zajišťuje klid při zapouštění nad prasnicí. Tak získáme přehled o tom, na které prasnice musíme obzvlášť dávat pozor. Prasnice, která měla problémy s MMA, horečku, nebo výtok, musí být při kontrole říje a  inseminaci jinak ošetřována, případně posuzována, nežli prasnice, která období kojení měla bez problémů. Stejně nápomocná informace pro management zapouštění dávají poznámky o změnách hmotnosti prasnic během období kojení, případně o kondici v období inseminace. Na základě detailních poznámek na kartách prasnic může každý pracovník v zapouštěcí stáji rychle získat o prasnicích přehled. To je zvláště důležité v provozech, kde pracuje více osob, případně kde je práce prováděna více pracovníky. Stimulace je alfa a omega! Analýza kontrolních listů inseminace ukazuje, že stimulace prasnic kancem je enormně důležitá. Nejlepší stimulace nastává se sexuálně aktivními kanci. Aby se mohl intenzivně zabývat s každou jednotlivou prasnicí, měl by kanec vždy sledovat malou skupinu o 5–6 prasnicích. Proto se osvědčilo zabudování dveří v chodbě pro kance před prasnicemi. V  mnoha provozech se to již praktikuje. Přesto je zde ještě dost rezerv a potřeba jednat. Ještě asi 60 % všech hodnocených provozů nemá buď žádné dveře pro kance, nebo jejich zabudování a používání je nejisté, popř. příliš pracné. Proto nejsou odpovídajíce tomu využívány nebo nepřinášejí žádaný úspěch. Je však důležité prasnice zapustit během tzv. vrcholu stimulace. Aby se v této fázi po vyvolání reflexu nehybnosti stimulace zintenzivnila, musí se pracovní postupy při inseminaci optimalizovat. Když musíme např. nejdříve vstoupit do  chodbičky pro kance, abychom před kancem otevřeli dveře a  následně je za  ním zase zavřeli, ztrácíme drahý pracovní čas, který bychom měli využít pro kontrolu říje, nebo pro inseminaci. Z časových důvodů zůstávají dveře za kancem často otevřené a tak se může stát, že kanec uteče zpět, aniž by se dostatečně September 2009

intenzivně staral o další skupinu prasnic. Nehledě na ztracený čas a nedostatečnou stimulaci prasnic vedou taková kompromisní řešení také k většímu neklidu ve stáji. Je důležité, aby kontrola říje a inseminace probíhala plynule, ale v klidu. K tomu musí být kanec bezproblémově a rychle sledován jednotlivými skupinami prasnic. V ideálním případě lze tzv. dveře pro kance otevřít z chodby za prasnicemi. S pomocí tyče, která probíhá nad boxy a tažného lanka se otevře zavírací zařízení dveří a případně zase zavře. Aby se nemuselo se zavřením dveří čekat, až kanec projde dveřmi, nabízí se zabudování dveří jako do „Saloonu“. Ty se za kancem zase samy zavřou. Takto můžeme během inseminace nasadit ještě druhého kance. Pro intenzivní stimulaci je druhý kanec sledován již inseminovanými prasnicemi. Často se s kontaktem s kancem začíná pozdě. Sice by se měl prasnicím po  odstavu dopřát den odpočinku, ale potom musejí prasnice mít kontakt s kancem, nejlépe dvakrát denně. Pro optimální kontrolu říje platí také zde, že kanec stojí pouze před malou skupinou prasnic. Čím lépe jsou prasnice již krátce po  odstavu stimulovány, tím intenzivnější jsou projevy říje. Tímto způsobem lze ještě přesněji určit optimální okamžik pro inseminaci. Pilujte inseminační techniku! Pozorování a  videoanalýzy ukázaly, že se inseminace v  25 % podniků neprovádí optimálně. Často to vázne na  využití nových poznatků, nebo nutné pomocné prostředky nejsou vůbec, nebo neodborně, používány. Využijte proto šanci, vaše vědomosti pravidelně oživit, zjistit nové poznatky z výzkumu a vyměňovat si zkušenosti s experty a kolegy z oboru. Zde nabízejí dobrou příležitost kurzy inseminace případně mítinky praktiků, tak jak jsou prováděny mimo jiné některými inseminačními stanicemi, případně školními a výzkumnými ústavy. Často stačí tak známé „utahování malých šroubků“ k tomu, aby se dosáhlo velkých účinků a ušetřila se práce. Zde je několik tipů k věcem, které často nejsou brány na zřetel: „„Veškeré příslušné potřeby a pomůcky by během inseminace měly být v dostatečném množství a při ruce. Zde se nabízí použití inseminačního vozíku. „„ Dbejte na absolutní hygienu při inseminaci, jak při očistě pochvy, tak při zavádění pipety. „„ Nechte si při změně na novou formu pipety vysvětlit svědomitě použití a pracovní postup. „„ Kontrolujte pevné usazení pipety, než nasadíte tubu se spermatem. „„ Pracujte s prodloužením pipety, aby se zabránilo jejímu vyklouznutí. „„Jestliže je tuba fixována úvazem na lanku nad prasnicí, musí být elastický a mít možnost se protáhnout. Jen tak pipeta nemůže vyklouznout, když se prasnice pohybuje. Přezkoušejte si pravidelně vaše počínání při inseminaci případně vašich spolupracovníků, aby se zjistila možná slabá místa a především se zjistily práce, které berou čas. Josef Brünenghoff, Dirk Ehlers a Gerd Vahrenhorst ze Společnosti pro Förderung (podporu) chovu prasat eG Ascheberg top agrar 8/2009, S12–S15 Foto: Heil, Einhoff (1), Vahrenhorst (2) 35


chov a výživa prasat

Třítýdenní rytmus: redukce jalových dnů

Přebíhající se prasnice stojí zemědělce čas a peníze, protože dny jalovosti jsou hodnoceny jako neproduktivní dny a způsobují v eroscentru práci navíc. Za jeden neproduktivní den to činí 2–4 € nákladů Z  pohledu národní a  internacionální konkurence je pro chovatele prasnic enormně důležité nabízet co možná největší skupiny selat stejného stáří. Mnoho výrobců selat produkuje proto v třítýdenním rytmu. Dále je při produkci selat důležité, aby prasnice vykazovaly co nejméně dnů jalovosti, protože tyto dny jsou neproduktivní a  snižují značně rentabilitu stáda prasnic. Dny jalovosti jsou rozhodujícím způsobem ovlivněny počtem přebíhajících se prasnic. V této souvislosti se rozlišuje mezi: „„ Pravidelnými „přebíhalkami“. Tyto prasnice mají novou říji 20–22 dnů po inseminaci. 36

„„ Nepravidelnými „přebíhalkami“. Tyto prasnice mají říji buď před 20. dnem, nebo po více než 22 dnech od inseminace. Zvýšený výskyt přebíhalek konstatujeme, jestliže se v  tříměsíčním průměru vyskytne více, než 10 % pravidelných a více než 6 % nepravidelných přebíhalek. Nepravidelná říje může mít mnoho příčin (viz. přehled 1). Vedle onemocnění, jako parvoviróza, nebo infekce chlamydiemi a  Aujeszkyho chorobou, nebo prasečího moru, mohou tuto problematiku vyvolat i chyby v ustájení, způsobu chovu a krmení. Při zvýšeném výskytu tohoto fenoménu by se měl ihned zavolat veterinář, aby se příčiny vyjasnily. Září 2009


35

37

Altrenogest

KB

KB

2 1 0

KB = kontrola březosti

39

36

41

78 až 80 Hodiny

43 Inseminace

29

27

hcG

25

PMSG

ml 23 5

Dny březosti 31 33

24 Graf: Palzer

Modifikované schéma aplikace pro přebíhalky. Protože se přebíhající prasnice zpravidla nacházejí již ve fázi žlutého tělíska, stačí při lehce modifikovaném schématu třináctidenní dávka Altrenogestu Kam s nepravidelnými přebíhalkami? Nepravidelné přebíhalky jsou v  provozech s  pevným produkčním rytmem vždy problematické, protože obzvláště pozdě se říjící prasnice (23. den březosti nebo později) se téměř nikdy nedají začlenit do následující skupiny prasnic. Při produkci s třítýdenním cyklem mohou být tyto prasnice zařazeny až do přespříští skupiny prasnic. To má za následek, že počet jalových dnů se značně zvýší. Samozřejmě bychom mohli tyto pozdě se říjící prasnice později inseminovat a selata potom dříve odstavit. V tomto případě by se mohly prasnice opět integrovat do své skupiny. To by však mělo za následek, že selata by byla mladší nežli ostatní selata ve skupině. Z hlediska prodeje je to problematické. V  odborné literatuře sice najdeme různé způsoby, jak ošetřovat nepravidelně se říjící prasnice, obzvláště se doporučuje podávání PMSG/hcG kombinovaných preparátů nebo PMSG preparátů. Problém při tomto způsobu terapie je však to, že se prasnice inseminují v rozdílné době a některé z těchto prasnic tak již nemohou být zařazeny do některé z následujících skupin. Skupiny prasnic tak jsou v tomto případě čím dál víc a víc roztrženy. Příliš lépe nevypadá situace při dodatečném podání Altrenogestu, se kterým mají být prasnice synchronizovány. Doporučené dvoutýdenní podávání brání tomu, že nepravidelně se říjící prasnice mohou být zařazeny již do následující skupiny.

Aby se zabránilo větším finančním ztrátám, musí být nepravidelně se říjící prasnice integrovány do následné skupiny prasnic September 2009

Nové schéma aplikace Pomoci může lehce modifikovaný postup. Následně popsané schéma ukazuje, jak se přebíhající prasnice mohou také při třítýdenním cyklu zařadit již do další skupiny prasnic a jak lze tímto způsobem redukovat počet jalových dnů. 37


chov a výživa prasat

(1) Příčiny pro nepravidelné přebíhání 1)

Dny březosti ml 23

Speciální nemoci „„ Omezená funkce žlutého tělíska „„ Blokace zániku žlutého tělíska Asynchronní inseminace Nezjištěný abort (potrat) 1)

Modifikováno podle Iben a Schnurrbusch, 1999

S pomocí modifikovaného managementu začleňování jsou nejprve všechny 23. den zjištěné jalové prasnice ihned ošetřeny Altrenogestem (viz. přehled 2). Altrenogest je povolen k synchronizaci říje u prasniček. K synchronizaci říje u prasnic musí být veterinářem nejprve doporučen a předepsán. Když je toto provedeno, dostávají prasnice orálně 5 ml na  kus a  den, po  dobu třinácti dnů. Sice se při podávání Altrenogestu u  prasniček doporučuje minimální doba aplikace 15 dnů, u přebíhajících se prasnic však můžeme předpokládat, že se při začátku léčby nacházejí buď ve fázi žlutého tělíska, nebo jsou acyklické. Můžeme u  těchto prasnic vycházet z  toho, že podávání po  dobu 13 dnů je dostačující. 36 hodin po  poslední dávce Altrenogestu následuje aplikace PMSG. Jestliže se má provádět termínově cílená inseminace, musí být 78–80 hodin později provedeno podání hcG. Po 24 hodinách potom následuje první inseminace, takže tyto prasnice lze potom zařadit do  další skupiny prasnic. Náklady se ostatně neliší od ostatních schémat ošetření. 38

29

31

33

Altrenogest

2 1 0

KB

Všeobecná onemocnění „„ PRRS „„ Parvoviróza prasat „„ Leptospiróza „„ Aujeszkyho choroba „„ Mor prasat „„ Influenza „„ Chlamydiové infekce „„ PCV2 – cirkoviróza

27

5

KB

Vlivy životního prostředí „„ Špatné stájové podmínky „„ Vlivy ročního období „„ Teplotní deficity „„ Stres, špatné zacházení se zvířaty

25

KB = kontrola březosti

Graf: Palzer

Při zjištění březosti pomalu snižovat dávkování. Jestliže je prasnice přece jen březí, snižuje se dávka Altrenogestu pomalu po dobu pěti dnů Při chybné diagnóze dávku pomalu redukovat! Při tomto schématu aplikace však v  každém případě musíme myslet na to, že při kontrole březosti 23. den nelze zcela vyloučit chybnou diagnózu. A to především v případě, když ovulace nastala až nějaký čas po poslední inseminaci a prasnice se tak nenacházejí v 23. dnu březosti, nýbrž teprve ve 20. nebo 21. dnu březosti. Z  tohoto důvodu musí být také prasnice, které jsou ošetřeny Altrenogestem 28. den po  inseminaci ještě jednou zkontrolovány. Když se při tom zjistí, že se při zjišťování v 23. dnu provedla chybná diagnóza a prasnice je březí, musí být následně Altrenogest po dobu pěti dnů pomalu redukován. Přitom se dávka denně snižuje o  1 ml (viz. přehled 3). Jestliže by se Altrenogest snížil ze dne na den úplně, vedlo by to s vysokou pravděpodobností k potratu u prasnice. Závěr Při produkci v třítýdenním rytmu se nemohou pozdě se říjící prasnice – 23. den březosti nebo později – nebo jen málokdy začlenit do  následující skupiny. To vede k  tomu, že počet jalových dnů stoupá a  klesá rentabilita. U  „jalového dne“ musíme počítat s  dodatečnými náklady 2–4 €. Tomu lze zabránit, když podezřelé prasnice při kontrole březosti v 23. dnu jsou okamžitě ošetřeny Altrenogestem maximálně po  dobu třinácti dnů a  následně podán přípravek PMSG a hcG. Zjistí-li se při druhé kontrole 28. den březosti, že prasnice je přece jen březí, musí se Altrenogest po  dobu pěti dnů pomalu snižovat. V  tomto případě lze zabránit zmetání. Dr. Andreas Palzer, LMU München SUS 4/2009, str. 58–61 Fotografie: Heil

Září 2009


Vyšší príjem krmiva a lepšia konverzia krmiva vďaka SangroSan® 110 110

105 100

105

%

95 100

90

%

85

95

Denné prírastky

Konverzia krmiva

Kontrola SangroSan® (fáza odstavu: 0–14 dní po odstave) SangroSan® (výkrmová fáza: 14–42 dní po odstave)

90

85

Príjem krmiva

príjem krmiva Kontrola

denné prírastky SangroSan

Graf 2: Zlepšenie úžitkovosti u odstavčiat a v odchove prasiat vďaka SangroSanu, kontrola = 100 % (Tywonczuk a Lipinski, 2007)

konverzia krmiva

®

Graf 1: Zlepšenie príjmu krmiva, denných prírastkov a konverzie krmiva u odstavčiat pomocou SangroSanu, kontrola = 100 % (Miller, 2004) SangroSan® je kombináciou organických kyselín a ich solí, ktoré sa vyskytujú vo voľnej a chránenej forme, a tým sú účinné v krmive, žalúdku a črevách. Tým dochádza k zlepšeniu tráviacich procesov u citlivých prasiatok, stúpa stráviteľnosť krmiva a predchádza sa tráviacim poruchám. Prasiatka sú zdravé, prekonávajú bezpečne fázu odstavu a získavajú tak lepší štart pre vysoké denné prírastky. Ďalej obsahuje SangroSan® prirodzenú účinnú látku rastlinného pôvodu pre zlepšenie zdravia čriev, na ochranu mnohých aminokyselín (stavebné kamene bielkovín) a  na  povzbudenie chuti ako aj udržanie chuti prijímať krmivo aj počas letných teplôt. Toto vedie k  zvýšenému príjmu krmiva počas odchovu prasiatok a stará sa predovšetkým po odstave o rovnomerný a zdravý vývin odstavčiat (Graf 1 a 2). Vďaka zdravším črevám a  väčšiemu v yužitiu kŕmnej bielkoviny sa okrem toho zlepšuje konverzia krmiva (Graf 1 až 3). Výsledky výskumov potvrdzujú, že popísaná doplnková látka rastlinného pôvodu má oprávnene svoje miesto v Sano komplexe účinných látok SangroSan® pre prasiatka: 1. s Bonni-M Forte®, bonbónom z mlieka pre ciciaky, si tráviaci trakt optimálne navykne na tuhé krmivo už počas obdobia cicania, takže prechod po odstavení je jednoduchší. 2. s   PreKern Forte®, kyslým jadrom pre odstavový štartér, sú citlivé prasiatka už počas fázy odstavenia chránené pred poruchami trávenia. 3. s o Suggi®, 10 % koncentrovanej energie na  výrobu štartéra pre odstavčatá, narastá úžitkovosť prasiatok počas odchovu. September 2009

106 104 102 100 %

98 96 94 92 90 Príjem krmiva Kontrolle

Denné prírastky Konverzia krmiva

SangroSan®

Graf 3: : Zlepšenie úžitkovosti prasiatok pomocou SangroSanu, kontrola = 100 % (Mroz, 2005) Pretože SangroSan® zlepšuje na  jednej strane zdravie a  trávenie prasiatok, čo má veľký význam najmä vo fáze odstavu ako prevencia hnačiek a úhynov. Na druhej strane výrazne narastá úžitkovosť, rovnako ako príjem krmiva, denné prírastky a konverzia krmiva počas celého odchovu. A to má pozitívny účinok na predajné hmotnosti a náklady na výživu.

Dr. Simone Mainka Sano Grafenwald

39


chov a výživa prasat

900 gramů „na mušce“ Výkrm prasat – špičkové provozy Potom, co jsme se v červnovém vydání zaměřili na výrobce selat, ukážeme vám dnes, čím se vyznačují úspěšné výkrmny prasat. Přitom nejsou žádoucí pouze vysoké denní přírůstky, aby se dosáhly „výnosy bez přímých nákladů“ přes 40 €/100 kg přírůstku.

Úspěšné podniky se vyznačují rovněž intenzivní výměnou zkušeností se svými kolegy V rámci DLG-Fóra – „Špičkové podniky – výkrm“ bylo možno za hospodářský rok 2007/2008 vyhodnotit celkem 110 provozů z celého Německa. V průměru docílily tyto provozy „výnos bez přímých nákladů (DkfL)“ ve výši 24,32 €/100 kg přírůstků. Dvacet pět procent nejlepších se umístilo s 37,15 € téměř o 13 € nad průměrem a 10 nejlepších provozů dosáhlo dokonce 42 €/100 kg přírůstku. Deset procent nejlepších provozů ze Sdružení výkrmců (celkem 2 571 provozů) zde dosáhlo téměř 40 € DkfL (viz. tabulka „Takto ekonomicky vykrmují špičkové provozy“). Mělo by vést k zamyšlení, že „výnosy bez přímých nákladů“ těchto nejlepších 10 % provozů je o 73 % vyšší, než průměr špičkových provozů. Dokonce i v takové špičkové skupině je potřeba ještě odstranit značné finanční rezervy. Co ihned padne do oka: nejvíce € nebylo získáno v provozech s nejvyššími denními přírůstky. Eko40

nomicky nejlepší špičkové provozy jsou se svou užitkovostí (asi 760–764 g denních přírůstků) spíše ve středu. Nejpozději na druhý pohled se ukáže, že v penězích „víc“ pochází jak z vyšších hospodářských výnosů (asi 4–7 €/prase), tak z nižších přímých nákladů (6–7 €/prase). Hospodářské špičkové provozy jsou tedy jak v nákladech, ale také ve výnosech – a to přitom asi stejným dílem, úspěšnější. Výhody při nákupu a prodeji Zatímco na severozápadě Německa asi 80 % výkrmců sází na směsi, na jihu je to jen 3,2 % a na východě 16,1 % (viz. obr. „Rozdíly při nákupu krmiva“). Přičemž 76 % provozů v posledních třech letech a 20 % v posledním roce svoji strategii při nákupu krmiva změnilo. Bylo také zjištěno, že na jihu téměř 16 % provozů provádí pravidelné kontroly krmiva Září 2009


při nákupu v protikladu k severozápadu (5,4 %) a východu (0 %). Faktem je, že 61 % provozů pravidelně provádí termínové kontroly při nákupu krmiva a 29 % provozů to provádí příležitostně (viz. „Většina využívá termínové kontroly“). Nákup selat probíhá z 89 % přes společnosti pro výrobu selat. U 6, případně 5 % provozů jde přes obchodníka, nebo přímý nákup. Ovšem v posledních třech letech změnilo 32 % provozů svoji strategii při nákupu selat, v minulém roce dokonce 55 %. Nápadné je zde, že 81 % provozů příležitostně a dalších 7% pravidelně dodavatelské smlouvy na odběr selat zajišťují přes Termínovanou komoditní burzu (WTB–Warenterminbörse). Asi 20 % výkrmců získává selata z vlastního provozu. Padesát procent provozů nakupuje selata pouze z jednoho provozu. Asi 73 % provozů nechce ani v budoucnosti selata sama vyrábět. Specializované provozy na výrobu selat budou tedy i v budoucnosti dále žádané. Upřednostnění malých skupin Na  kolika místech jsou prasata na  výkrm umístěna v jednom provozu, je spíše regionální téma. Zatímco na jihu a východě asi 88, případně 94 % provozů vyrábí na jednom místě, je to na severozápadě méně než polovina. Patnáct procent provozuje výkrm na třech a více místech (viz. obr. „výkrm na více místech“). V současné době chová asi 86% provozů výkrmová prasata v malých skupinách – 84 % to chce dělat i v budoucnosti. V současné době asi ve 14 % provozů jsou prasata vykrmována ve  velkých skupinách. Šestnáct procent provozů vidí tento postup jako svého favorita i do budoucna. Přehledné malé skupiny budou tedy i v budoucnosti při výkrmu dominovat. (viz. malé skupiny 100

Procenta

100

80,6

76,1

80

61,1

60

0

80 60

16,2

29 10

Většina využívá termínovaných kontraktů termínované kontrakty při nákupu krmných komponentů (n = 103)

Vlastní směsi na 100%

100

1 stanoviště 2 stanoviště 3 a více stanovišť

88

40 0

61

Ano, pravidelně

Východ

Procenta

60 20

Ano, příležitostně

0 Severozápad

Jih

Rozdíly při nákupu krmiv

80

Ne

20

16,1

3,2

Hotové směsi na 100%

100

Procenta

40

40 20

Většina podniků chce i v budoucnu chovat svá vykrmovaná prasata v malých skupinách

47 10

94

40

2 Severozápad

6 Východ

Výkrm na více místech počet stanovišť u špičkových podniků – rozdíly podle regionů v procentech September 2009

86

60

38 15

Jih

80

Procenta

20 0

14 Malé skupiny

Velké skupiny

Malé skupiny jsou favorizovány velikost skupin ve špičkových podnicích (hodnoty v procentech) 41


chov a výživa prasat

Většina podniků sází na přídělový systém krmení. Nejlepší z nich přitom dosahují konverze krmiva na úrovni 1 : 2,6 se favorizují“). Nejjednoznačnější výsledek se v praxi ukázal při používaných podlahách. Osmdesát pět procent vyhodnocených špičkových provozů v současné době používají celoplošně roštové podlahy – 94 % favorizuje tuto podlahu i pro budoucnost. Zde se zřetelně odrážejí hygienické a zdravotní přednosti oproti jen zčásti zaroštovaným podlahám. Podlahy s mezerami pro odvod přebytečné tekuti-

100

Procenta

40

80 45

60

42

20 0

40 13

přídělový systém

ad libitum

denní dávka

Tak se krmí podíl podniků v procentech

42

Většina používá systém mokrého krmení V protikladu ke strategii při nákupu krmiva jsou favorizované způsoby krmení jednoznačné. Asi 60 % provozů pra-

100

80 60

ny nejsou však vynálezem novodobým. Stavba těchto podlah byla poprvé popsána v  knize „Vše o  zemědělství“, to bylo v roce 1872!

20

Procenta 81

Ne Ano, příležitostně Ano, pravidelně 12

7

0

Kontrakty na dodávky selat přes burzu (WTB) zajištění kontraktů na dodávky selat přes termínovou burzu (n = 105) Září 2009


cuje s tekutým krmením, zatímco pouze 5 % sází na suché krmení. Kašovité krmení s asi 35 % zaujímá střední postavení. Stejné poměry systémů krmení jsou favorizovány i pro budoucnost. Tekuté krmení je proto pro skoro 2/3 provozů jejich první volbou. V posledních šesti letech se ukázala u špičkových provozů konverze krmiva s 1 : 2,9 jako relativně konstantní, dobrá. Při porovnávání s Dánskem a Holandskem zde však ještě nějaké rezervy jsou – také v pohledu na zvyšující se náklady na krmivo, a které je třeba zmobilizovat. Denní spotřeba krmiva na zvíře se v tomto období zlepšila z průměrných 2,16 kg na dnešní 2,22 kg. Denní přírůstky se odpovídajíce tomu zvýšily z 748 g na nynější 770 g (viz. tabulka „Vývoj užitkovosti v DLG-Fóru – špičkové provozy“). V budoucnosti se toto přidělování krmiva pro dosažení těchto výsledků v užitkovosti pravděpodobně spíše změní. Dnes krmí asi 13 % provozů s jasně stanoveným denním množstvím, 42 % ad libitum a 45 % přídělovým systémem (viz. obrázek „Tak se krmí“). V budoucnu chce asi 38 % provozů, výrazně méně vsadit na krmení ad libitum. Zároveň se má systém krmení s denním množstvím a přídělovým systémem více rozšířit. Tento vývoj sotva překvapí, uvážíme-li, že v loňském roce tvořily náklady na krmivo s 57 € asi 52 % přímých nákladů na jatečné prase. Náklady na selata byly v průměru 48 €. Za zmínku také stojí to, že v nákladech za veterináře a léčiva, jakož i za energii: s 1,53, respektive 2,39 € na jatečné prase leží vyhodnocené špičkové provozy na spodní hranici. Ztráty zvířat pod 3 % Jaké biologické užitkovosti je možné dosáhnout? Měřítkem zde zajisté je, těch 10 % nejlepších provozů, které v minulém hospodářském roce dosáhly denní přírůstky v průměru 865 g/den – při denní spotřebě krmiva 2,44 kg/ks a využitelnosti krmiva 1 : 2,61. Tyto provozy se do  budoucna soustředí na dosažení hranice 900 g. S průměrem 770 g u všech vyhodnocených špičkových provozů se ukazuje, že také na této úrovni dřímají ještě částečně značné rezervy. V  rámci celého Německa dosáhlo podle vyhodnocení Sdružení výrobců 257 z celkově 2 571 provozů denních přírůstků v  průměru 845 g – při využití krmiva 1 : 2,81. Ve všech špičkových provozech se ztráty zvířat pohybovaly „pouze“ okolo 2,5–3 %. (viz. tabulka „Také špičkové provozy mají rezervy“). To ukazuje také na dobrý management zdravotního stavu zvířat. Závěr Kdo chce mít zisky z výkrmu prasat, musí mít na zřeteli zvyšování biologické užitkovosti. Ještě důležitější je však zároveň snížit náklady a zlepšit ekonomický výsledek. Nejlepší provozy dosahují o téměř 18 €/100 kg přírůstku vyšší výnos bez přímých nákladů nežli průměrné podniky. Rozdíl tvoří přitom asi z poloviny nižší náklady, jakož i vyšší tržby. Z pohledu čím dál tím více volatilních (nestálých) trhů lze výkrmcům pouze důrazně doporučit, mít stále pod kontrolou svoji situaci v oblasti nákladů a tržeb, aby mohli vhodně a odpovídajícím způsobem rychle a s rozvahou jednat. Dr. Dirk Hesse, Agri-Kontakt, a Sven Häuser, DLG dlz 7/2009, str. 102–105 Fotografie: Bräuning September 2009

výjimečný koncentrát účinných látek pro výkrm a konec výkrmu prasat Nyní s obsahem účinných látek

Úspěšní chovatelé prasat potvrzují:  •   chrání před poruchami trávení  a ztrátami prasat,  •   zvyšuje příjem krmiv,  •   zlepšuje denní přírůstky,  •   zlepšuje konverzi krmiv,  •   zabezpečuje optimální tvorbu masa,  •   snižuje náklady na krmiva,  •   pěkné a vyrovnané osvalení prasat,  •   zvyšuje zisk chovatele.

43


chov a výživa prasat

Možnosti moderného mokrého kŕmenia Už od začiatku 70. rokov sa používanie mokrého kŕmenia v modernom chove ošípaných prudko rozvíja a stáva „bestsellerom“. Kŕmna technika, na začiatku svojho vývoja tak často diskutovaná, sa v posledných štyroch desaťročiach etablovala národne ako aj globálne v oblasti moderného chovu ošípaných.

Multifázová výživa umožňuje jemný, ľahký prechod cez rôzne druhy krmiva, zabraňuje tým luxusnému konzumu, a tým zvýšeným nákladom Hoci bol rozvoj kŕmnych technológií pre mokré kŕmenie spočiatku veľmi emocionálne, takmer dogmaticky sledovaný, diskusia „suché kŕmenie verzus mokré kŕmenie“ nadobudla v uplynulých rokoch výrazne vecný charakter. V centre aktuálnych debát respektíve v centre diskusií stojí úžitok kŕmnej techniky a jej ekonomické výhody pre chovateľov a investorov. Časté počiatočné obmedzenia kŕmnych technológií pre mokré kŕmenie na určité oblasti produkcie sa stali medzičasom v dôsledku razantného vývoja techniky bezpredmetné. Mokré kŕmenie je dnes nasadené vo všetkých oblastiach produkcie (výkrm, prasnice, prasiatka) a rýchlo sa rozširuje aj do oblasti vysoko citlivého odchovu prasiat. V tejto oblasti produkcie sa tematika prekrývajúcich sa typov kŕmenia (kŕmnych zmesí) spájala často s problémami, a síce z technického hľadiska. Účinné riešenie týchto problémov ponúka technika pre mokré kŕmenie vo forme multifázového kŕmenia, výživy sledujúcej hodnotu pH a možnosti primiešania dokonca 5 kilogramov krmiva. Pre veľké chovy predstavuje mokré kŕmenie podstatné výhody. Bezchybný presun jasne určeného množstva krmiva, ktoré môže byť namiešané na jednom centrálnom mieste, je možný po dlhých trasách. To zahŕňa centrálne skladovanie surovín resp. základných zmesí. Krmivo je použiteľné pre všetky oblasti produkcie. Tým odpadá separátna výstavba kŕmnej techniky pre jednotlivé oblasti. 44

Použitie senzoricky monitorovanej výživy umožňuje individuálne zásobenie jednotlivých zvierat napríklad v pôrodnici alebo prasiatok v odchovnej resp. výkrmovej skupine. Pomocou riadenia času určeného pre príjem krmiva je možné prispôsobiť dávkovanie jednotlivých dávok krmiva do dlhých korýt, resp. v pôrodnici podľa potreby zvierat. Prispôsobené kŕmne krivky a receptúry sú zaznamenané v manažérskom softvéri a vedúci podniku ich môže meniť resp. prispôsobovať primerane podľa pôvodu a genetiky existujúceho chovu. Vedúci podniku môže po konzultácii so svojím výživárskym poradcom vytvoriť najlepšiu možnú kŕmnu zmes. Jedinečnosťou zariadení na mokré kŕmenie je jednoduché nekomplikované použitie takzvaných vedľajších alebo alternatívnych kŕmnych surovín. S ohľadom na vysoký podiel kŕmnych nákladov v celkových výrobných nákladoch sú význam a možné ekonomické výhody pri nasadení relevantných vedľajších produktoch značné. Aké percentuálne úspory bežných kŕmnych nákladov sa dosiahnu, tu nie je potrebné ďalej vysvetľovať. Predsa, ktoré vedľajšie produkty treba nasadiť a aké technické požiadavky vyplývajú pre kŕmnu techniku? Vedľajšími, resp. druhotnými produktmi nazývame produkty, ktoré vznikajú okrem iného pri výrobe potravín alebo pri produkcii bioenergie. Září 2009


Veľmi laicky môžeme vedľajšie resp. druhotné produkty rozdeliť do dvoch skupín, a síce na „tekuté“ a „tuhé“ vedľajšie produkty. Pri ich výbere sa prihliada na účinné látky ako bielkoviny, aminokyseliny, obsah energie atď. Profesionálna optimalizácia krmiva spojená s pravidelným controllingom a analýzou krmiva sú nevyhnutné. Ako ďalšie vedľajšie produkty, tiež merané podľa rastúceho významu špeciálne z produkcie bioenergie, môžeme spomenúť repkový extrahovaný šrot alebo glycerín. Pri používaní vedľajších alebo druhotných produktov je potrebné nutne dbať na podiely antinutričných látok ako napríklad kyseliny erukovej. Medzi bežné tekuté vedľajšie produkty patria napríklad: Tekuté Obsah sušiny v % zemiakové výpalky 14 pšeničný škrob 10–35 pivovarské kvasnice 10–16 srvátka 4–6 koncentrát srvátky 20–50 Medzi bežné tuhé vedľajšie produkty patria napríklad: Tuhé Obsah sušiny v % pivovarské mláto 22 zemiakové rezky 35 škrobová múčka 92 CCM 60 Pre nasadenie a posúdenie vedľajších a druhotných produktov sú okrem ceny dôležité i ďalšie parametre: „„ pôvod „„ dostupnosť „„ čistota „„ homogenita Ak dôjde po  vecnej analýze všetkých podmienok k  nasadeniu vedľajších produktov, určujú podiel vedľajších produktov okrem iného nasledovné faktory: „„ stráviteľnosť „„ obsah sušiny v kŕmnej kaši a vedľajšom produkte „„ a ký je pomer produktov (napr. predmiešaných kŕmnych zmesí – napr. bielkovinové koncentráty)? „„ aká rýchlosť prísunu krmiva je potrebná? „„ viskozita Nasadenie vedľajších produktov si často vyžaduje špeciálne technické podmienky. Konzistencia kŕmnych zmesí, a s tým súvisiaca viskozita, majú účinok napríklad na voľbu čerpadla. Používajú sa čerpadlá s obmedzovačom otáčok. Druh a výkon čerpadiel pritom nezávisia len od konzistencie kŕmnej kaše, ale aj od druhu systému výživy, dĺžky kŕmneho vedenia, priemeru kŕmneho vedenia a oblasti produkcie. Uskladnenie vedľajších resp. druhotných produktov si vyžaduje zvláštnu pozornosť. To znamená, že skladovacie nádrže pre tekuté komponenty by mali rovnako ako nádrže pre namiešanie disponovať možnosťou samočistenia. Skladovanie suchých komponentov si taktiež vyžaduje opatrenia pre zabezpečenie hygieny. Vysoký hygienický štandard je rozhodujúcim momentom úspechu pri úspešnom nasadení vedľajších a druhotných produktov. Uskladnenie druhotných produktov by malo byť primerane začlenené do celého zariadenia v závislosti od trvanlivosti a objemu produktov. Suroviny obsahujúce hrubé čiastočky, ktoré by mohli techSeptember 2009

Ak postavíme voči sebe o niečo vyššie technické náklady spojené s moderným mokrým kŕmením a trvalý ekonomický úžitok, jeho amortizácia nepotrvá dlho nické zariadenie poškodiť, sa zachytávajú v blokoch zariadenia ako zachytávače kameňov a macerátory. Žiadny problém už nepredstavuje ani sedimentácia krmiva v dlhých kŕmnych vedeniach, pred niekoľkými rokmi ešte tak obávaná, a to vďaka špeciálnym vývojom. Špeciálne rúrky, ako známy MixPipeSystem, zabezpečujú neustálu cirkuláciu kŕmnej kaše v systéme vedenia. Tieto špeciálne rúrky na krmivo garantujú homogénnu konzistenciu krmiva až po „posledný ventil“, a tým rovnomerné zásobenie všetkých zvierat krmivom vo všetkých oblastiach produkcie. A týmto systémom nenastáva žiadne zvýšenie energetických nákladov. Zhrnutie Mokré kŕmenie zohráva v modernom chove ošípaných stále dôležitejšiu rolu. Mokré kŕmenie je možné nasadiť do každej oblasti produkcie. S mokrým kŕmením je možné nasadiť rôzne komponenty v rozličných podieloch do oblasti chovu prasníc, výkrmu a odchovu prasiatok. Multifázová výživa umožňuje jemný, ľahký prechod cez rôzne druhy krmiva, zabraňuje tým luxusnému konzumu, a tým zvýšeným nákladom. Pri nasadení vedľajších a druhotných produktov je potrebné prihliadať nielen na už existujúce účinné látky, ale aj na trvanlivosť, pôvod, čistotu a upotrebiteľnosť. Ak postavíme voči sebe o niečo vyššie technické náklady spojené s moderným mokrým kŕmením a trvalý ekonomický úžitok, jeho amortizácia nepotrvá dlho. Kŕmna technika pre mokré kŕmenie a použitie vedľajších resp. druhotných produktov predstavujú ideálnu kombináciu, ktorá žne úspechy v jednoduchých a vysoko komplexných maštaľných systémoch na celom svete. M. Sc. Manfred Sommer Weda, Lutten 45


chov a výživa prasat - výsledky v chovu

Patnáct let úspěšné spolupráce se Sano

Majitelé společnosti KASEM CZ paní Marie Šebestová a pan Miloš Bém se svými spolupracovníky Letošní rok 2009 znamená pro společnost KASEM CZ, s. r. o. z Vlčkovic v Podkrkonoší na Trutnovsku výročí patnácti let spolupráce se Sano. První zkušenosti s  výrobky od  společnosti Sano získali ve  Vlčkovicích při odchovu telat s  mléčnými krmnými směsmi a  minerálními krmivy pro skot. Dobré zkušenosti s kvalitou výrobků a nabídka možnosti rozšíření spolupráce vedly k tomu, že majitelé společnosti KASEM CZ, s. r. o. paní Marie Šebestová a pan Miloš Bém se rozhodli pro nákup první mobilní míchárny od  německé firmy Buschhoff. Rozhodování nebylo jednoduché vzhledem k nutnosti sehnat značnou finanční částku potřebnou k počáteční investici, ale Sano dokázalo operativně pomoci s financováním. K prvnímu nákupu se zvolila starší, již použitá mobilní míchárna. Při výběru se díky mnoha najetým kilometrům po  různých provozovatelích v  Německu získávaly první cenné zkušenosti a současně se nakonec podařilo začít se strojem velmi dobré kvality. V průběhu následujících let, kdy se dařilo získávat v ši46

rokém okolí dostatek spokojených zákazníků pro výrobu kompletních směsí pro skot a  prasata byl postupně vozový park rozšířen až na pět mobilních mícháren a vozidlo sloužící k rozvozu mléčných krmných směsí a minerálních doplňků Sano. V současné době ve společnosti pracuje pět pracovníků zajišťující výrobu krmných směsí a zásobování potřebnými doplňky. Situace si vyžádala i vybudovaní skladů na sojový extrahovaný šrot a distribučního skladu na krmné doplňky. Společnost KASEM CZ se hned od  počátku zaměřila na  poskytování kompletních služeb, které zahrnují výrobu krmných směsí pro všechny kategorie hospodářských zvířat, dovoz sojového šrotu, minerálních doplňků a mléčných směsí až k chovateli. Společnost KASEM CZ se u nás stala jednou z prvních, která byla zaregistrována jako výrobce krmných směsí s pomocí mobilních mícháren. Hned od počátku razili jak vlastní zásady spolehlivosti a řádné kontroly, tak i od státních orgánů k  tomu určených. Samozřejmostí je rovněž Září 2009


O sklad a údržbu mobilních mícháren se vzorně stará pan Dan Šarf poskytování kompletního krmivářského servisu, který ve spolupráci zajišťují Sano odborní specialisté. Současná situace v  zemědělství se nevyhýbá ani společnosti KASEM CZ. U  mnohých zákazníků se prodlužuje doba splatnosti a váznou platby. Majitelé společnosti se snaží s každým zákazníkem jednat individuálně dle jejich možností a vzájemných dohod řešit případ od případu. Za léta společné spolupráce překonali již nejedno těžké období, které agrární trh postihuje. Mobilní míchárny umístěné na  nákladních automobilech umožňují šrotování nebo mačkání obilovin, míchání a  následný převoz a  přesun do  určených zásobníků ze skladů až ke  stájím chovatele. Významnou výhodou pro zemědělce je to, že se směsi pro hospodářská zvířata vyrábějí z  vlastního obilí, čímž mají celou výrobu krmiv pod kontrolou. Směsi pro hospodářská zvířata se vyrábí podle individuálních receptur navržených poradci společnosti Sano. Z dalších výhod je nutné vyzdvihnout nízké náklady na výrobu jadrných krmných směsí, což je v dnešní velmi složité situaci jedna z možností kde může chovatel ušetřit při snaze snižovat své náklady. Základem možnosti využít služeb mobilní míchárny je zajištění kvalitního obilí vlastní produkce a jeho dobrého skladování v podniku. Právě v dnešní ekonomické situaci na agrárním trhu je výroba krmných směsí přímo na farmě vhodná volba.

bonbón z mléka pro sající selata Úspěšní chovatelé potvrzují: příjemně voní, selatům velmi chutná, podporuje příjem krmiv již v období sání selat, selata si s krmivem zpočátku hrají, podporuje příjem selaty (sypká směs!), stimuluje trávící trakt selat (enzymatický trénink), zvyšuje odolnost selat, podporuje vývoj a růst selat, usnadňuje přechod na pevná krmiva po odstavu, dává jistotu při odstavu.

MVDr. Petr Pokorný Sano Domažlice

September 2009

47


Aktuální téma – ekonomika výroby mléka  Nejste spokojeni s ekonomikou výroby mléka na Vaší farmě?  Chcete Vaše dojnice krmit efektivně a nevyhazovat peníze za zbytečnosti?  Chcete krmit vaše dojnice kvalitně, ale nechcete již kupovat předražená krmiva?  Chcete šetřit, ale tak, aniž by tím utrpělo zdraví, či užitkovost krav?  A hlavně: „chcete být do budoucna ve výrobě mléka konkurenceschopní?“ Pokud jste si odpověděli na některou z předcházejících otázek ano, znamená to, že Vám na Vašich zvířatech skutečně záleží a měli byste zvážit následující:

Sano poradenský koncept zaměřený na ekonomiku výroby v praxi

Pro další informace se s důvěrou obraťte na naše zástupce a zjistíte sami, že:  Sano nabídka v současnosti představuje nejlepší poměr „cena–užitek“  Sano disponuje rozsáhlým týmem specialistů a hlavně zkušených praktiků – výsledky se musí docílit ve stáji a ne při teoretických diskuzích v kanceláři!  Sano je drahé? Ověřte si, kde je pravda!

Jsme přesvědčeni, že budete skutečně překvapeni! Sano – Moderní výživa zvířat spol. s r. o., Npor. O. Bartoška 15, 344 01 Domažlice; Tel.: 379 713 111, Fax: 379 713 112; E-mail: sano@sano.cz, www.sano.cz Sano – Moderná výživa zvierat s. r. o., Dlhé Diely I. 23/a, 841 04 Bratislava Tel.: 02/653 16 570, Fax: 02/654 21 983, E-mail: sano@sano.sk, www.sano.sk


Sano Magazin 03 2009