Page 9

AKTUALITY

Petr Němec

Rozhodnout naše návrhy by trvalo 1400 let

P

etr Němec je absolvent právnické fakulty v Brně, mediátor a jednatel společnosti Český spotřebitel, která provozuje server Hromadné žaloby.cz. Veřejnosti je mimo jiné znám jako tvář iniciativy usilující o vrácení bankovních poplatků za správu a vedení úvěru. A na tohle téma jsme s ním také hovořili.

Tak vznikla masivní kampaň proti bankovním poplatkům, k níž se připojily další iniciativy? Na začátku letošního roku jsem začal úzce spolupracovat s iniciativou bankovnipoplatky.com. Později došlo také ke spojení s poplatkyzpet.cz. Dnes společně pokrýváme cca 95% klientů vymáhajících poplatky po bankách.

Jak jste se dostal k problematice bankovních poplatků? Díky přípravnému kurzu pro mediátory. Cena kurzu byla přibližně 35 tisíc korun, což je částka, kterou koncipienti běžně nemají. Nezbývalo, než si vzít bankovní úvěr. Pak jsem se dostal k článku Ondřeje Hrudy z Nejvyššího soudu ČR, kde rozebírá důvody pravděpodobné neplatnosti poplatku za správu a vedení úvěru. Ve stejné době již existovalo rozhodnutí německého Spolkového soudního dvora, které tyto poplatky prohlašuje za neplatné. Tak jsem si řekl, že zkusím zažalovat Komerční banku o vrácení poplatku.

Může se spotřebitel, který si přečte tento rozhovor, připojit se svou plnou mocí? Sběr plných mocí je pro tuto chvíli ukončen. Soudní spory v této oblasti již probíhají. Přestože jsme první spor u soudu vyhráli, dnes je poměr vyhraných sporů někde kolem 50:3 ve prospěch bank. A protože jde o bagatelní spory, je vyloučeno podání opravného prostředku.

Jaký byl průběh vašeho řízení? Podal jsem žalobu o 50 korun, to je měsíční poplatek, který jsem platil za vedení účtu. O druhou padesátikorunu jsem zahájil řízení u finančního arbitra, abych věděl, jak o tom rozhodnou tyto dvě příslušné instituce. Banka mi ale peníze vrátila ještě předtím, než bylo rozhodnuto. Rozhodnutí německého soudu bylo inspirací, avšak nelze jej jednoduše aplikovat na naše právní prostředí. Tím ale příběh bankovních poplatků neskončil… Na základě medializace mého případu mě začali kontaktovat lidé se žádostí o pomoc. V srpnu 2012 jsem založil stránky JDETO.DE, na kterých jsem poskytl klientům vzor výzvy k vydání bezdůvodného obohacení a návrh na zahájení řízení u finančního arbitra. Vzor žaloby jsem poskytl jen kvalifikovaným lidem, tedy právníkům a advokátům, nikoliv běžným spotřebitelům.

Jaký bude tedy další postup ze strany vaší iniciativy? Podání ústavní stížnosti. Jádrem ústavní stížnosti je konflikt autonomie vůle a ochrany slabší strany. Klient samozřejmě věděl, že předmětný poplatek bude platit, neví však, za co ho platí. Podle mého názoru lze poplatek za správu a vedení úvěru formulovat i platně. Kolik žalob jste podali? Plných mocí jsme obdrželi cca 300 tisíc. V jednotlivých návrzích ale byla velká chybovost, práce se spotřebiteli je v tomto ohledu velmi náročná. Samotných podaných žalob je pak přibližně 20 tisíc. Více žalob momentálně ani nemá smysl podávat. Česká bankovní asociace však do médií uvádí okolo 800 evidovaných žalob… Banky evidují žaloby až tehdy, když jim přijde platební rozkaz či „něco“ od soudu. Kolik návrhů jste doručili finančnímu arbitrovi? Podali jsme přibližně sto tisíc návrhů, které byly v pořádku a nebyl u nich

dosud zaplacen soudní poplatek. Zde ale musím uvést, že finanční arbitr jako celek vyřeší ročně přibližně 300 případů. Přestože má zákonnou lhůtu pro rozhodnutí 30 dnů, nevyřídil v ní ani můj návrh. Rozhodnout všechny námi podané návrhy by při současném rozhodovacím tempu daného odboru trvalo finančnímu arbitrovi přibližně 1400 let. Znamená to tedy, že se chystáte ústavnímu soudu doručit přibližně 20 tisíc ústavních stížností? Rozsudků je aktuálně 50 až 60, do finalizace naší ústavní stížnosti jich očekáváme celkem 100. Předpokládáme tedy přibližně sto ústavních stížností. Pak budeme po soudech požadovat přerušení všech jednání v této věci. Nařídit jim to však nikdo nemůže. Jak by se tento problém dal vyřešit? Podle mého názoru institutem hromadné žaloby. Kdyby se lidé svých práv mohli domáhat společně. Dnes nemají jinou možnost, než se svých práv domáhat individuálně a pokud dosáhnou takového počtu, jako se podařilo dosáhnout nám, systém se pod tímto množstvím zhroutí. Vaším dalším projektem jsou hromadnezaloby.cz. K čemu slouží? Ukázalo se, že mezi spotřebiteli je poptávka po hromadném uplatnění práva. Existují různá diskusní fóra, na kterých si lidé stěžují. Tím to ale také končí. My jsme vytvořili stránky, kde si kdokoliv může podle určitých zásad založit svůj problém jako hromadnou žalobu a následně ji propagovat a sdružovat v ní další lidi. Naším úkolem je najít pro danou věc advokáta a celou věc poslat dál tak, aby došla zdárnému konci. Cílem není jen soud, ale i vytvořit určitý tlak a tím pomoci spotřebitelům. ■ Filip Drnec

9

PrímaLEX 2013  

Časopis ELSA Česká republika distribuovaný zdarma skrze právnické fakulty v České republice a do vybraných advokátních kanceláří.

Read more
Read more
Similar to
Popular now
Just for you