Na moravském písečku?????????? ??????????
byl plný paradoxů, někdy i s komickým nábojem. Abych citoval doktora Sekeráka z Moravského zemského muzea, který nás zahrnul mendelovskými informacemi, byl život objevitele zákonů genetiky vlastně plný smůly i štěstí zároveň. Leccos se mu nepovedlo, ale to bylo paradoxně jeho štěstím. Třeba to, že nesložil v roce 1850 učitelské zkoušky ve Vídni, z čehož měl velké trauma, bylo vlastně pro jeho život obrovské štěstí. Kdyby je zdárně složil, stal by se zřejmě oblíbeným pedagogem znojemského gymnázia, nikoli však vědcem světového jména. Když jsme si postupně skládali tyto úsměvné historky a životní paradoxy, začali jsme současně nacházet klíč k jakési hře na Mendela,“ vysvětlil dramaturg Jan Šotkovský cesty, jimiž se autorské trio k slavnému přírodovědci ubíralo. Na těchto cestách si divadelní tvůrci naštěstí povšimli Mendelova současníka, Antona Zöllnera, který byl v letech 1860-66 ředitelem Divadla na Zelném trhu v dnešní Redutě. Z toho se nakonec stala hlavní postava dění na scéně - vypravěč, který je schopen zhmotňovat Mendelův příběh. To v jeho bohaté divadelní fantazii se dnešní mladý doktorand Janek, jehož disertační práce o Mendelovi ne a ne nalézt konce,
mění v samotného Gregora Johanna Mendela. To v jeho režii se Mendel dostaví před slavnou komisi vídeňských profesorů, jejíž otázky tolik připomínají výjevy z Haškova Švejka. To z jeho vůle se Mendel ve Vídni setkává se slovenskými obrozenci, jeho přičiněním spěchá slavný Charles Darwin do svého klubu a nenechá si vyhasnout doutník kvůli čtení přednášky jakéhosi venkovského vědátora z Rakouska…. „S fakty z Mendelova života jsme si dovolili nakládat trochu volněji. To, co není dokázáno, mohlo se klidně stát. Tím se řídíme,“ komentoval práci na scénáři režisér Stanislav Slovák. Stejně mluvil letos v Mendelianu o své knížce Mendelův trpaslík její autor Simon Mawer. „V dobách, kdy Mendel prokazatelně byl ve Vídni na studiích, pohybovala se tam třeba dvojice slovenských obrozenců. Z našeho pohledu není nemožné, že se mohli někde potkat. Tak jsme jim to umožnili a vznikla z toho pěkná scéna v hospodě, kde s nimi rozebírá svoje téma i vztahy mezi národy. Je to zajímavá disputace a končí pěknou rozvernou písní. My tam máme i slavného brněnského rabína Barucha Placzka a ještě dalších pár postav, které Brnem prošly,“ vysvětloval novinářům před premiérou režisér Stanislav Slovák.
Viděl jsem výsledek a musím uznat, že úsměvný pohled na jednu z velkých brněnských postav byl jedině možný a také úspěšný. Zaplněné hlediště aplaudovalo povedeným téměř čtyřem desítkám hudebních čísel Karla Cóna, hereckým výkonům Milana Němce (impresário Anton Zöllner), Lukáše Janoty (mladý historik Janek, alias Johann Gregor Mendel), Andrey Březinové (půvabná subreta Emma Denkerová) a mnoha dalších členů divadelního ansámblu. Diváci se především dobře bavili, ale přitom si mnohý z nich alespoň trochu osvěžil v paměti zasutou postavu člověka, po kterém se jmenuje náměstí na Starém Brně, jedna brněnská univerzita nebo třeba česká polární stanice v Antarktidě. Majitelům divadelních vstupenek, kteří toho poznávání ještě neměli dost, umožnilo Moravské zemské muzeum za symbolické vstupné prohlídku zbrusu nové moderní expozice v Mendelianu, jedné z nejstarších a současně nejmodernějších částí tohoto muzejního areálu. Biskupský dvůr – snad jediné soukromé náměstí v centru města s renesančním podloubím, arkádovou lodžií, sousoším Merkurovy kašny od Ignáce Bendla a s kulisou chrámu sv. Petra a Pavla v záhlaví – se už tradičně v létě stává dějištěm divadelní přehlídky Městského divadla Brno. Letos to bylo již pošesté a Městské divadlo Brno tu na přelomu června a července kromě Vzpoury hrášků uvedlo i výpravnou legendu o Baronu Trenckovi, muzikálovou komedii My fair lady ze Zelňáku a původní český muzikál Noc na Karlštejně. Spolupráce nejpopulárnějšího brněnského divadla se sedmdesátiletou minulostí s největším muzeem v tomto městě, které za dva roky oslaví dvousté narozeniny, začátku léta v Brně skutečně svědčí. Zájem diváků o letošní přehlídku to potvrdil.
Jan Chmelíček
Půvabná subreta Emma Denkerová a Mendelovy „vzbouřené“ hrášky. Foto MDB: Jef Kratochvil
58
www.mzm.cz