Issuu on Google+

srpen 2013

VÁŽENÍ ČTENÁŘI, několik staletí společné, občas bouřlivé historie našich zemí je bohaté na četné příklady úspěšné spolupráce. V dnešní době, když nás již nerozdělují hraniční závory a celní bariéry, by bylo neodpustitelným hříchem zanedbávat příležitosti, jaké s sebou přináší vzájemné sousedství. Proto se také hospodářské komory Raciborska Izba Gospodarcza a Okresní hospodářská komora v Opavě rozhodly pokračovat ve vzájemné dlouholeté spolupráci formou projektu „Podnikání bez hranic čili výměna informací a společné hledání příležitostí pro rozvoj polsko-českého pohraničí“. Protože valutou XXI. století je informace, chceme rovněž i my vytvořit solidní základy moderní databáze informací týkajících se našich regionů a potenciálu hospodářského rozvoje a spolupráce, který v nich dřímá. Začínáme cyklem čtyřech publikací, ve kterých chceme informovat české čtenáře a podnikatele o turistickém potenciálu Ratibořska, o možnostech hospodářskoinvestiční spolupráce s našimi obcemi, o výsledcích našeho průmyslu, stavícího na obnovitelných zdrojích energií, a o možnostech našeho zemědělského a potravinářského průmyslu. Rozsáhlé informace k těmto tématům budou dostupné jak na stránkách týdeníku REGION OPAVSKO, tak

Magické putování Ratibořskem Čechům velmi blízké příhraniční terény v povodí řek Odra a Cyna s meandry a zámky, Ratiboř – historické hlavní město Horního Slezska a magické lesy v okolí Rudy se starým cisterciáckým opatstvím – Ratibořsko jistě okouzlí i ty nejnáročnější turisty a podnikatele, přesvědčí k investování v oblasti rekreace, vlastivědných zajímavostí a turistického ruchu.

Stanisław Biel i v podobě multimediálních publikací a dokumentárního filmu. V naší první prezentaci vás chceme pozvat k návštěvě Ratibořska: pěšky, na kole, motorce, automobilem, a dokonce i na kajaku. Chceme vám ukázat naši přírodu, památky, pohostit lokálním jídlem, a dokonce i pivem z našeho pivovaru. Doufám, že naše nabídka bude zajímavou pozvánkou jak pro turisty, tak i podnikatele či samosprávy, kteří budou chtít navázat spolupráci na poli gastronomie, hoteliérství, rekreace, sportu, vzdělávání apod. Doufáme, že tyto aktivity budou pokračovat v následujících projektech, proto vás již dnes také zveme k zasílání připomínek a návrhů, které nám mohou pomoci při utváření lepší atmosféry pro další spolupráci. Stanisław Biel Raciborska Izba Gospodarcza

Arboretum Moravské brány

PŘES MOST CÍSAŘE FRANTIŠKA JOSEFA Meandry Odry v obci Chałupki jsou místem, které je dnes dobře známo polským i českým vodákům. Tady začíná sjíždění řeky směrem na Zabełków, Krzyżanowice a Ratiboř. Území obce Krzyżanowice protíná mnoho cyklistických stezek, které jsou dokonale propojeny se sítí českých cyklistických tras (doporučujeme stránky www.rowery.subregion.pl v české jazykové verzi a regionální turistický portál www.turystyka. subregion.pl a taktéž českou verzi turistických informací na stránkách www. raciborz.pl). Kolo je skvě-

Krátká vzpomínka na profesora Parmu Kdykoliv jen byla státní hranice mezi Opavou a Ratiboří pouze na papíru, tak nám z toho období vždy historie přináší příklady oživených kontaktů, a to nejen vladařů a mocných, ale také obyčejných občanů, a to jak mezi rodinami, přáteli, tak i v obchodním rozměru, zvláště pak proto, že jazyk zde netvořil žádnou bariéru. Předválečný, všeobecně uznávaný profesor opavského gymnázia Robert Parma měl velmi rád neobvyklé výlety do Ratiboře pro levnou pruskou čokoládu a cigarety. Naříkal však při tom na kvalitu mnoha produktů, hlavně ratibořského piva, čepovaného tenkrát jak v samotné Opavě, tak nedalekých Hošticích, po kterém se mu vždy dělalo „měkce v žaludku“. Češi si dodnes stále nade vše cení kvalitu svých světlých piv, ale Ratiboř v současnosti již znovu vyrábí

svá piva, která si také získávají stále větší uznání. S okamžikem zvednutých hraničních závor ožívá na obou stranách hranice obchodní duch, který pak utváří základy pro širší spolupráci obou národů. Bylo by dobré, aby si obyvatelé pohraničí ještě více uvědomovali příležitosti a možnosti společného obchodování a společenských kontaktů. V naší historii

najdeme spojení Opavského a Ratibořského knížectví v jedné unii, početné příklady živé spolupráce v průběhu uplynulých sedmi staletí a také, bohužel, houštím zarostlé železniční spojení mezi našimi městy. Možná někdy v budoucnosti toto spojení znovu obživne, zatím však můžeme cestování po Ratibořsku začít v loďce na hranici Bohumín/Chałupki.

lým dopravním prostředkem pro turisty, kteří chtějí navštívit místa jako Chałupki, Krzyżanowice, Tworków a Bieńkowice. V první obci po projetí naučné stezky Meandry Odry stojí za návštěvu středověký hrad, dávná hraniční tvrz Barutswerde, která v 19. století byla ve vlastnictví rodiny Rothschildů, stejné rodiny, která vlastnila zámek v Šilheřovicích. Zajímavé je také vlakové nádraží, nejen pro svou dochovanou zástavbu z 19. století, ale i pro historický význam tohoto místa, kde došlo v roce 1847 ke spojení železničních tratí pruské monarchie Hohenzollernů a rakouské monarchie Habsburků. Němým svědkem bouřlivé historie pohraničí je starý most spojující Chałupki a Bohumín, dávný Jubilejní most císaře Františka Josefa. Dnes jsou u něj vždy na jaře a na podzim organizovány již proslavené jarmarky na hranici, které přitahují obchodníky z obou stran hranice. V obci Krzyżanowice je nutné nahlédnout do zámku Lichnovských – stejného rodu, kterému patřily Hradec nad Moravicí a Chuchelná. V srpnu roku 1806 zde na pozvání Lichnovských koncertoval jejich rodinný přítel Ludwig van Beethoven. Na jaře roku 1848 došlo na zámku k tajnému setkání Ference Liszta a Carolyne Iwanowské, která utekla z Ruska od svého muže, knížete Mikolaje Sayn-Wittgensteina. Liszt dostal zámek ke své dispozici od svého přítele, knížete Felixe Lichnovského. Mohl zde libovolně v plné diskrétnosti pobývat se svou milenkou. Maďarský hudebník býval v Krzyżanowicích již dříve, v roce 1843 a 1846. Složil zde skladbu „Herbei, den

Chałupki – jarmark na hranici Spat und Schaufel” („Podejte rýč a lopatu”) na motivy populární „Marseillaise”. Zámek obklopuje park s exotickými druhy stromů (roste zde mimo jiné i okázalý liliovník tulipánokvětý - Liriodendron tulipifera). Procházet se zde je možné, ale pouze po předchozím oznámení řádovým sestrám, které dnes na zámku provozují Dům sociální pomoci „Różany Pałac“. Od zámku je dobré odbočit směrem na ves Buków. Z mostu spojujícího obec Krzyżanowice a obec Lubomia je možné vidět hráze poldru Buków. Začíná zde stavba nádrže Ratiboř. Bude to největší hydrotechnická stavba v Polsku. Hráze mají mít 23 km délky a na jejich koruně bude vytyčena cyklistická trasa. Vzniknou tím velké možnosti pro turistické využití stavby. V perspektivě několika desítek let má stavba být i součástí kanálu Odra-Dunaj. Mnoho zajímavostí nabízejí i obce Tworków a Bieńkowice. Tato místa propojuje polní alej Hroza

s unikátním starým stromořadím. Lokálnímu lašskému dialektu Češi dokonale rozumí a česká (moravská) kultura je zase blízká obyvatelům jižních částí obce Krzyżanowice. V obci Tworków se nachází v evropském měřítku unikátní kolekce bohatě zdobených truhel rodiny von Reiswitz (kostel sv. Petra a Pavla), starý mlýn rodiny Pawlik (pro hosty jsou organizovány prohlídky se spuštěním mlýnského kola, tel.: +48 32 419 63 55), ruiny středověkého zámku a poutní kostelík sv. Urbana na tzv. Urbanku. Bieńkowice se pyšní nejstarší polskou kovárnou, kterou od začátku 18. století provozovala rodina Socha (návštěvy po nahlášení na tel. +48 32 419 65 29 nebo 419 65 23). V červenci organizuje vesnice efektní mezinárodní závody koňských stříkaček, ve kterých soutěží i mnozí čeští zástupci. O DALŠÍCH TURISTICKÝCH ZAJÍMAVOSTECH RATIBOŘSKA ČTĚTE NA NÁSLEDUJÍCÍCH STRANÁCH


PODNIKÁNÍ BEZ HRANIC

14

úterý 20. srpna 2013

Ratiboř – království gotiky Ratiboř, okresní město s více jak 54 tisíci obyvateli, je hlavním městem polské části Euroregionu Silesia, dávným sídlem vládců Ratibořského a Opavského knížectví. Nejdůležitější historickou památkou je zde středověký zámek, který byl

ska, dále je zde i zbrojnice a sbírka mučicích nástrojů. Navštivte stránky www.zamekpiastowski.pl. Při zámku je činný nejstarší slezský pivovar, o němž se zmiňují již zdroje z roku 1567. Tento ke konci 19. století slavný výrobce Gambrinuse vařila tenkrát skvělý ležák z českého

a prohlídku ležáckých tanků s ochutnávkou piv. Výjimečnou atrakcí muzea v Ratiboři v budově bývalého kostela dominikánského sesterského řádu, kterou najdeme v ulici Gimnazjalna, je výstava „V kraji Ozirise”. Expozice obsahuje kompletní mumii pocházející ze sta-

sladu na bázi receptury mistra Kaufmana s využitím pramenité vody z lesu Obora. V období druhé dekády 20. století, v době, když měl možnost ratibořské pivo v Hošticích ochutnávat zmiňovaný profesor Parma, procházel pivovar krizí, a proto byly možné i ony žaludeční potíže důstojného pedagoga. Dnes se ale pivovar těší uznání pivařů a uspokojuje i ty nejvybranější chutě.Vaří se zde světlá piva, tmavá piva, silné i světlé ležáky a také piva ochucená. Pivovar je možné navštívit každou sobotu v 15.00 hodin a spojit při tom pobyt ve staré varně

rého Egypta (období 22. dynastie, 946-722 př. n. l.), přivezenou baronem Anselmem von Rothschildem

Ratiboř – staré město předán k opětovnému užívání v roce 2012 po rekonstrukci spolufinancované Evropskou unií. Jedná se o jednu z nejcennějších památek Slezského vojvodství, o dávnou rezidenci opavských Přemyslovců. Úchvatná je především zámecká kaple sv. Tomáše Becketa, zvaná perlou hornoslezské gotiky a slezskou Saint Chapelle. S kaplí sousedí knížecí dům s výstavními sály a pokladnicí. Najdeme zde výstavy věnované historii slezských lesů a myslivosti, expozici týkající se zámeckého podzemí (se snímky 3D), vězeňství, zámků Ratiboř-

Grażyna Wójcik Ředitelka Agentury pro propagaci Ratibořska a pro podporu podnikání na Piastovském zámku v Ratiboři (Agencja Promocji Ziemi Raciborskiej i Wspierania Przedsiębiorczości na Zamku Piastowskim w Raciborzu) Rostoucí počet návštěv na Piastovském zámku v Ratiboři (v letošním roce nás do konce července navštívilo již více jak 21 tis. turistů) názorně dokazuje, že turistika může tvořit jedno z důležitých ekonomických odvětví Ratiboře a okresu. Máme zde řadu zajímavých historických památek, zajímavých přírodních míst i akcí, mezi nimi i velikonoční procesí nebo naše zvláštní karnevalové tradice. Ratibořsko je dnes ještě nutné nahlížet přes prizma jeho potenciálu, je proto ještě těžké hovořit zatím o konkrétní, v Polsku rozeznatelné značce, jakou mají Slezské Beskydy, Jura nebo Trasa technických památek. Náklady vynaložené na propagaci a infrastrukturu však pomalu takovou značku utvářejí. Jsou zde jistě zapotřebí mnohé další investice. Zajímavou cílovou skupinou jsou organizované výlety, v tom i např. školy v přírodě. Obsluha takových skupin je tržní příležitostí, kterou, jak doufám, využijí podnikatelé, operátoři cestovního ruchu, hoteliéři, restaurátoři.

Muzeum Ratiboř – mumie do Šilheřovic v 60. letech 19. století. Dnes si turisté mohou prohlédnout mumii mladé Egypťanky, dcery lazebníka, kartonáž, dva sarkofágy a originální kanopské urny. V presbytáři kostela je možné si také prohlédnout hroby ratibořských Piastovců a Přemyslovců (krypty odhalené v 90. letech 20. století) a v sousední budově muzea na ulici Chopina pak výstavu historického zubařského zařízení a historie přírody, s mnohými pozůstatky prehistorických zvířat. Potřebná adresa www.muzeum. raciborz.pl. Kromě zámku a dávného kostela dominikánek najdeme v katalogu ratibořských historických gotických památek také faru z 13. století s překrásným monumentálním oltářem

zhotoveným v letech 16561660 Salomonem Steinhoffem z nadace preláta Andrzeje Scodoniuse a literárního sdružení Bractwo Literackie – nejstaršího hornoslezského bratrstva; kostel sv. Jakuba z poloviny 14. století, kde v sousedícím klášteře byla napsána nejstarší zjištěná polská věta, a také fragmenty dávných obranných staveb. Na ulici Basztowa v linii městských zdí se dochovala renesanční vězeňská bašta a v jejím sousedství pozdně klasicistní budova Oblastního soudu, která byla postavena v letech 1823-1826 podle projektu Karola Fryderyka Schinkla. Milovníkům edukačních výletů je nutné doporučit seismologickou stanici vybudovanou v roce 1927 na ulici Chłopska. Tato stanice byla součástí první stálé evropské sítě seismologických stanic. Jako první zde výzkumy prováděl známý německý seismolog prof. Carl Mainka, astronom přednášející na univerzitách ve Štrasburku a v Göttingenu, nadšenec astronomie. Seismografy, které konstruoval, registrovaly zemětřesení z celého světa, hlavně však v pásmu Karpat a Sudet a zemětřesení vyvolaná otřesy v blízkých hornoslezských dolech. Zařízení a přístroje profesora Mainky se v observatoři nachází dodnes a o jeho práci a díle svědčí početné dochované dokumenty, v tom i skleněné fotografické desky z jeho astronomických pozorování. V současnosti zde působí Slezská geofyzikální observatoř Polské akademie věd, v jednom ze sálů a v podzemí je připravena unikátní expozice seismologických přístrojů. Slezská geofyzikální observatoř (Śląskie Obserwatorium Geofizyczne PAN), ul. Chłopska 1 (příjezd od ul. Ocicka při hřbitově Jeruzalem). Hodiny otevření od 8.00 do 15.00 po předchozí dohodě. Kontakt: tel. + 48 32 415 55 40, email: wojtak@igf.edu.pl. Neobvyklé zajímavosti ukrývá také les Obora (název pochází z českého jazyka) dříve to byl rezervoár lovné zvěře pro ratibořská knížata. Legenda hlásá,

Rezervace Łężczok že zde kdysi bydlel poustevník. Byla zde prý i krčma, která se propadla do země. Na severní hranici lesa v sousedství čtvrti Markowice se nachází vodní zdroj, z něhož byla voda dříve dopravována dřevěným vodovodem do města a do knížecího pivovaru, kde se vařilo vzpomínané vynikající ratibořské pivo plzeňského typu. Dnes na více jak 160 hektarech pahorkatého lesa Obora dominuje již v Horním Slezsku vzácný prvotní smíšený les bohatý na zajímavé exempláře flóry, fauny a hub. Proto také část oblasti byla vyčleněna pro Arboretum Moravské brány. Vyskytují se zde duby s čtyřmetrovým obvodem, rokle, rybníky, studánky a potůčky a najdeme zde i speciálně připravenou kolekci rostlin. Návštěvu arboreta usnadňují značené naučné stezky: dendrologická a ekologická. Nachází se zde rozlehlá Začarovaná zahrada, kamenný kruh, minizoo, stezka zdraví, sáňkařská dráha a koupaliště na ulici Markowicka. Více informací www.arboretumraciborz.pl. Přírodní perlou Ratibořska je lesní a vodní rezervace Łężczok čítající více jak 400 ha. Toto unikátní chráněné území starého koryta Odry zahrnuje dodnes používané chovné rybníky založené ještě v 13/14. století, rašeliniště, v Polsku vzácný přirozený, mnohodruhový lužní les a stromořadí s pamětními stromy, jako je například 400letý

dub krále Jana III Sobieského. Polský monarcha se v roce 1683 ubíral přes toto území k Vídni (rezervací dnes vede turistická trasa nazvaná Alej polských husarů). V 19. století zde lovili hosté knížete von Ratibor, mimo jiné dvakrát i německý císař Wilhelm II. Flóru v rezervaci tvoří téměř 540 druhů cévnatých rostlin, z toho 30 je chráněných. Přísné ochraně podléhají mimo jiné leknín bílý, stulík žlutý, nepukalka vzplývající nebo kotvice plovoucí. Zvláštností je druh stavače – kruštík polabský. Hnízdí zde více jak 210 druhů ptactva (z 435 registrovaných v Polsku), hlavně ptactva vodního, bažinatého a dravců, mezi jinými jsou zde potápky a kormoráni, orli mořští a orli říční. V době tahů ptactva zde byly pozorovány i velmi vzácné druhy, jako je volavka červená nebo luněc šedý (jediné zjištěné pozorování v Polsku). Hnízdí zde i plazi (zmije obecná), obojživelníci (kuňky obecné, ještěrky, ropuchy), savci (ondatra pižmová, jezevec lesní a až deset z 22 v Polsku registrovaných netopýrů). Mezi nimi i netopýr stromový, zapsaný v Polsku do červené knihy ohrožených druhů zvířat. Jsou zde i vážky, čmeláci, brouci a motýli. Rezervací vedou stezky pro pěší návštěvníky a cyklistické trasy. Ornitologům jejich pozorování usnadňují speciální pozorovací místa, mimo jiné i můstek na rybníku „Salm Duży“.

Více turistů, více atrakcí, více investic Ratibořsko tvoří turistické centrum subregionu západní části Slezského vojvodství. Jestliže jej v roce 2011 navštívila pouze 3 procenta všech turistů navštěvujících Slezské vojvodství, pak v roce 2012 se jednalo již

celkem o 16 procent. Zásluhu na tom má obnova klíčových historických památek ratibořského okresu: bývalého cisterciáckého klášterního a zámeckého areálu v místě Rudy a Piastovského zámku v Ratiboři. Areál v roce 2012 navštívilo 28 tis. turis-

tů a zámek v Ratiboři dokonce 30 tis. návštěvníků. Až 22 tis. osob se v roce 2012 projelo úzkorozchodnou železnicí v místě Rudy. Investice do historických památek byly následně doplněny také o náklady na propagaci a na značení turistických cest

(www.turystyka.subregion. pl, www.rowery.subregion. pl, rudy-opactwo.pl, zamekpiastowski.pl), také však i o náklady na výstavbu cyklistických tras a na zintenzivnění vodáckého hnutí na řece Odře. V nové strategii rozvoje ratibořského okresu je tu-

ristika nahlížena jako důležitá větev lokální ekonomiky a v průběhu nejbližších let je možné očekávat další náklady v oblasti infrastruktury a propagace. Cílem je vytvoření a popularizace produktu-značky, která bude bojovat o turisty s oblastmi,

jako jsou Beskydy a Krakovsko-Čenstochovská vysočina (Jura). Možnosti rozvoje aktivní turistiky a investic do oblasti turistiky a rekreace pak především přinese dokončení stavby nádrže Ratiboř, která má být dokončena kolem roku 2016.


PODNIKÁNÍ BEZ HRANIC

úterý 20. srpna 2013

15

POKLADY RUDSKÝCH LESŮ

Obec Rudy s menší bazilikou Nanebevzetí Nejsvětější Panny Marie, s rekonstruovaným klášterním a zámeckým areálem, se skanzenem úzkorozchodné železnice a s okolními lesy se staly významným místem pro poutníky i turisty. V polovině 13. století díky náklonnosti opolsko-ratibořského knížete zde postavil cisterciácký řád z města Jędrzejów nad řekou Rudou kostel a klášter s klauzurou. Dostali pro tento účel těžké, hustě zalesněné terény na pravém břehu Odry. Šlo o promyšlené rozhodnutí. Mniši následovali cestu sv. Bernarda, otce svého řádu, tvůrce Jasného údolí (Clara Vallis) v Champagne

helm II. a také početní představitelé celé evropské aristokracie. V lednu v roce 1945 Rudy obsadila rudá armáda. Klášterní a zámecký areál a kostel byly cíleně vypáleny. Svatyně pak byla rychle obnovena, interiér získal původní gotický vzhled. Zámek knížat von Ratibor, dávný klášter, chátral v ruinách až do roku 1998. V tom roce se pak stal součástí státního majetku a o jeho obnovu začala pečovat Gliwická diecéze. Dnes již můžeme vidět výsledky rekonstrukce – krásně obnovený opatský zámek, dřívější klášter a jejich okolí. Nejlepší je navštívit místo osobně, ale doporučujeme rovněž virtuální prohlídku na stránkách www.rudy-

li zbojníci, z druhé hájovna zlého Eliasze, po jehož smrti zde přiletělo sto krkavců. Thiergarten (historický název vyskytující se již pouze na starých mapách) je zvěřinec knížat von Ratibor z 19. století, který byl zřízen v části lesů mezi místy Jankowice, Ruda Kozielska a Kuźnia Raciborska. Rodina zde chovala statné kusy lesní zvěře, které pak stříleli její vzácní hosté. Pro místní zde platil zákaz vstupu. Dnes je místo Thiergarten přístupné pěším i cyklistům. Vede tady pětikilometrová neoznačená lesní cesta, která je „prošpikována legendami“. Na cestu je však nutné si vzít mapu terénu. Do Thiergarten je nejlepší vjet ze strany Jankowic, malé vesni-

tom území dlouho spravovali Rusové. Dnes zde o vánočních svátcích dochází k rodinným setkáním lesníků a myslivců. Nedaleko teče potok Raczok. Bez větší námahy je možné podél proudu najít bobří obydlí. U kopce Góra Zamkowa dojdeme k rozdvojení cest. Musíme odbočit vpravo a držet směr na místo Ruda Kozielska. Po necelých dvou kilometrech dojdeme ke studánce Hugo (název prý pochází od jména knížecího správce lesa). Existovala již před válkou. Před několika lety ji lesníci obnovili a poblíž jsou i lavičky, kde je možné si chvíli odpočinout. Necelý kilometr od studánky stojí zděná klasicistní hájovna Wildeck z 19. sto-

Rudy- skansen úzkorozchodné železnice

Rudy- klášterní a zámecký areál

či opatství v Clairvaux, které vzniklo v podobně nedostupné oblasti. V roce 1810 po porážce Pruska ve válce s Francií byl klášter podroben sekularizaci a jeho majetek byl znárodněn. Ve 40. letech 19. století převzala dávný klášter a opatský zámek rodina von Ratibor z rodu Hohenlohe-Schillingsfürst. Rodina se těšila přízni na berlínském dvoře. Viktor I. von Ratibor (Herzog von Ratibor) byl prezidentem pruské Knížecí komory a jeho mladší bratr Chlodwig (Fürst von Ratibor und Corvey) kancléřem říše. Viktor položil v knížecím majetku základy zdravého hospodaření. Sloučené země cisterciáků a kanovníků, ratibořských dominikánů a dominikánek, podpořené moderními technologiemi, se staly zemědělským a potravinovým zázemím pro vznikající hornicko-hutnickou hornoslezskou aglomeraci. Rodině von Ratibor to přineslo značné zisky. Za své sídlo si vybrali dávný klášter a opatský zámek v místě Rudy. Rychle se z něj stalo v celé Evropě vyhlášené společensko-lovecké centrum. Hosty zde byli císařové Fridrich III. a jeho syn Wil-

opactwo.pl (s českou jazykovou verzí). Čím jsou Rudy dnes? Na počátku 90. let 20. století byla místní svatyně prohlášena za diecézní sanktuárium Panny Marie Pokorné. Obraz opředený svými zázraky, který se zde podle místní tradice nachází již od roku 1228, se znovu stal cílem poutí. Docenil to i Svatý otec, blahoslavený Jan Pavel II., který v Gliwicích osobně posvětil zlatou korunu pro intronizaci Panny Marie Rudské. Interiéry dřívějšího kláštera a opatského zámku dnes plní řadu funkcí, od informačního střediska s místy pro nocleh do místa početných konferencí, přednášek a výstav. Díky péči Gliwické diecéze jsou v Rudách shromažďovány cenné památky sakrálního umění. Rudy a okolí jsou dnes jedním z nejdůležitějších míst na turistické mapě Slezského vojvodství. Ukryté na okraji velké hornoslezské aglomerace poskytují jedinečný kontakt s přírodou a historií. Lepší je neposlouchat všechny ty pověsti, protože pak je strach tudy jen projíždět, říkají lesníci z Rud. Z jedné strany kopec „Góra Zamkowa“, kde kdysi sídli-

ce na vojvodské silnici č. 919 vedoucí z Gliwic do Ratiboře. V samém centru najdeme novogotickou kapličku sv. Isidora Oráče. Odbočíme do ulice za ní. Kilometr budeme míjet vesnickou zástavbu až dojedeme k hájovně Krasiejów (před válkou Rothenburg), pocházející z 19. století. Za ní se rozprostírá starý les. Přímou cestou po necelém kilometru přijedeme ke kopci „Góra Zamkowa“ (místní jej nazývají Schlossberg). Nevysoký pahorek je opředen temnou legendou. Ta hlásá, že dávno tomu zde zbojníci postavili svůj hrad. Přepadávali kupce, kteří směřovali na městské tržnice starou trasou z Gliwic do Ratiboře. Jednoho dne zabili rolníka, který z důvodu bídy prodal posledního koně a vracel se s penězi domů. Jeho žena šla druhý den ráno do lesa a na stromě našla pověšené tělo svého muže. Její žal byl tak veliký, že zakřičela směrem k hradu: Ať trpí ti, kdo zabili mého muže! V tom okamžiku se země otevřela a hrad se do ní propadl. V dobách knížat von Ratibor zde byla vyhlídka s chatou Wiktorie. Ke konci II. světové války zde Němci zřídili sklad munice. Po-

letí s charakteristickou věží s kostrovou konstrukcí. Podle legendy tady žil zlý lesník Eliasz. Na základě jeho souhlasu mohli do lesa vstupovat pouze místní občané a nájemní pracovníci. Cizinec, který neopatrně vstoupil do hustého lesa, byl okamžitě zastřelen nebo zajat a vězněn v temném sklepě hájovny. Tam pak nešťastník umíral v mukách hladem. Prý toto temné místo ukrývá až 99 těl obětí. Když se konečně Eliasz rozloučil s pozemským životem, nad Wildeck přiletělo a po dlouhou dobu zde kroužilo hejno sta krkavců. Od starého opatství směrem na osadu Brantolka vede lesní cyklistická naučná stezka, jedna z nejmodernějších ve Slezském vojvodství. I zde je dobré nezapomenout na mapu. Můžeme se zde totiž pohybovat po vyznačené trase (má 16 km délky, ukazatele a 35 informačních tabulí o míjených místech), ale také po jiných lesních cestičkách, které dnes plní roli protipožárních cest. Bez orientace v terénu zde člověk lehce zabloudí. Cyklistická trasa má naučný charakter. Tabule informují o tradicích cisterciáků, o lesním hospoda-

ření, o stromech, myslivosti, fauně a flóře v lesích – vždy na konkrétních příkladech. Fragment trasy vede územím po požáru v roce 1992. Tehdejší požár patřil k největším evidovaným požárům v Evropě. Oheň strávil cca 8,5 tis. ha lesních porostů, které se podařilo během několika let obnovit. Jak podél trasy, tak i na ostatních stezkách najdeme tajemně znějící směrové ukazatele jako např. „První vrata”, „Třetí vrata”, „Křížové cesty” či „Zakázaná”. Jedná se o označení protipožárních cest, které využívají dřívější tradiční názvy. „Zakázaná” vede nedaleko osady Brantolka. Kdysi touto cestou nesměl nikdo chodit, protože knížecí hosté si nepřáli žádné svědky svých her a lovů. Zajímavou historii má středisko „Buk” v Rudach (označený sjezd z vojvodské silnice 919 v linii ul. Raciborska). Nachází se zde staré lesní obětiště, oblíbené místo odpočinku knížat von Ratibor. Je zde také Viktoriin vršek (Góra Viktorii), nazvaný tímto způsobem na počest pruské následkyně trůnu – anglické kněžny Viktorie, která Rudy navštívila v roce 1866. Na samém vrcholu tohoto vršku při-

pomíná tuto událost nápis vyrytý do kamene. Dochovala se také lesní chata zvaná Agathenhütte. Během II. světové války zde Němci věznili vojáky aliance, kteří byli zajati během invaze na Krétu. Po válce bylo obětiště změněno na rekreační středisko s hotelem a koupalištěm. Hned za Bukem se nachází obětiště Hubertus. Jedná se o malý rybník v lesní houštině, u kterého si lesníci postavili domek s molem. Na okraji Rud při výjezdu na Gliwice (vojvodská silnice 921) se nachází hřbitov s kostelem sv. Magdalény. Od něj dojedeme boční cestou podél hřbitova k historickému nádraží úzkorozchodné železnice, postavené na počátku 20. století, která je dnes technickým muzeem. Probíhají zde 25minutové projížďky úzkorozchodným vláčkem. Trasa mezi lesními houštinami vede z Rud na zastávku Paproć a zpět. Skansen nabízí turistické projížďky motorovou i parní trakcí a návštěvu muzea. Vláček v místě Rudy je součástí Slezské trasy technických památek. Více informací je možné najít na stránkách www.kolejkarudy.pl.

TOMASZ CZERWIŃSKI Ředitel Hotelu Polonia v Ratiboři Ratibořsko je nepochybně dosud neobjeveným místem pro strávení jiného víkendu pro obyvatele slezské aglomerace a pro sousedy z Česka. Pohodlný dojezd nepřeplněnými silnicemi a vzdálenosti vhodné případně i pro cyklistický výlet jsou doplňujícím lákadlem pro takový výběr. Stále častěji jsme součástí zajímavých turistických iniciativ, jako je například vytyčování tematických tras, například po technických památkách či za architekturou ze dřeva, ale také nově vzniklé kulinární trasy Slezské chutě. Tato trasa shromažďuje vybrané restaurace ve Slezském vojvodství, které získaly certifikaci zaručující to, že jídla jsou tam připravována podle tradičních lokálních receptů. V našem regionu se můžeme pochlubit mimo jiné sleďovým salátem (hekele), husou, vepřovou pečení nebo svatebními koláčky. Turisté tak mají ještě jeden další důvod navíc pro svou návštěvu – originální, chutné jídlo.


PODNIKÁNÍ BEZ HRANIC

16

úterý 20. srpna 2013

Kraj J. Eichendorffa, zámků a zeleně Odra nám znovu vytyčí další trasu našeho putování a zavede nás na přívoz Ciechowice-Grzegorzowice, na hranici obcí Nędza a Rudnik. Jedná se o jedinou takovou atrakci ve Slezském vojvodství. Přívoz funguje po celý rok od pondělí do soboty v čase 5:30-9:30 a 13:00-17:00 a v neděli v čase 9:30-12:30 a 13:30-17:00. Dodejme, že se jedná o náhradní dopravu v tomto místě. Do roku 1945 se zde nacházel most,

ta Josepha von Eichendorffa. Jedná se o osobu dobře známou znalcům literatury, která je vedle Goetheho a Schillera další ikonou německého romantismu. Milovníci archeologie i prehistorie si místo propojí s lužickou kulturou a s hradištěm, které zde kdysi fungovalo na vršku s překrásným výhledem na údolí Odry a na Moravskou bránu. Łubowice vděčí dnes za svou slávu práci polských badatelů z Jagelonské univerzity. Díky nim dnes víme, že na přelomu doby bronzové a že-

Přívoz Ciechowice zničený odcházejícími německými vojsky. Při jízdě od Rud, po přeplutí z Ciechowic do Grzegorzowic, doporučujeme nasměrovat svou cestu do Łubowic, rodinného mís-

lezné (9. - 7. st. př. n. l.) se zde nacházelo obrovské hradiště lužické kultury, největší známý objekt tohoto typu v Polsku. Rozkládalo se na povrchu 25 ha a přístup k němu

MAGDALENA CZECH-MAJER

Vedoucí Oddělení propagace Městského úřadu v Ratiboři (Referat Promocji Urzędu Miasta w Raciborzu) Pro rozvoj turistiky v Ratiboři mají velký význam četné investice do silnic a infrastruktury, které přispívají ke zlepšení podmínek pro podnikání, dále pak i správné územní plánování, které je zárukou pro jistotu investování ve městě. Ratiboř nabízí širokou nabídku nemovitostí obsahující různorodé terény určené k provádění podnikatelské činnosti v oblasti výroby, logistiky či služeb, především však máme zájem o investice v oblasti turistického odvětví. Velký turistický potenciál má investiční území „Zamkowa” v sousedství Piastovského zámku a vodního parku u Sportovního a rekreačního střediska (Ośrodek Sportu i Rekreaci) - areál nebytových staveb po bývalých husarských stájích z II. poloviny 19. století se zastavěnou plochou 1318,67 m2 s možností využití pro výstavbu v oblasti služeb. Avšak skutečnou investiční perličkou je terén „Rudzka” s celkovou plochou 37,7814 ha, oblast po těžbě štěrku a hlíny, jehož 54 % tvoří stojaté vody, v současné době využívané jako rybníky s rybami. Součástí je i areál nedokončených a nevyužívaných venkovních otevřených bazénů. Očekávaným způsobem využití této oblasti je zde realizace rekreačního a sportovního střediska. Město navíc v nejbližší době bude investovat téměř 4 mil. zlotých z unijních prostředků do stavby přístavu pro kajaky společně se scénou na pravém břehu Odry, čímž bude po ukončení této investice umožněno na území modernizovaných Bulvárů nad Odrou realizovat četné turistické aktivity.

bránily obrovské obranné valy, které měly u základny až 12 m šířky. Při nájezdech poskytovalo úkryt až pro tisíc osob, místní rolníky, pastýře a řemeslníky prodávající své výrobky římským obchodníkům cestujícím Moravskou branou podél Odry až k Baltu. Sídlil zde také lokální vládce. Celé toto impérium upadlo v první polovině 6. století. Neodolalo nájezdům hord kočovníků z černomořských stepí. Nedaleko farního kostela v Łubowicích se dochovaly ruiny jednopatrového barokního zámku, postaveného v roce 1786, který byl následně od základů přestavěn v novogotickém stylu kolem roku 1860 a nakonec zničen v roce 1945. Základy jsou obklopeny parkem s početnými exempláři starých stromů. Na zámku se narodil slavný romantický básník Joseph von Eichendorff, autor románů, povídek, poezie a divadelních her a také slavné povídky „Ze života darmošlapa”. Na blízkém hřbitově se dochovaly hroby jeho rodičů a sourozenců. Ve zdejším Hornoslezském centru kultury a setkávání Josepha von Eichendorffa bylo zřízeno muzeum věnované pravěkým nalezištím a je zde i pokoj připomínající památku básníka. Můžeme také navštívit rekonstruovanou stavbu, tzv. mlýn Eichendorffa z 19. století, který patřil otci básníkovy milované mlynářky. Podrobné informace na téma prohlídek objektů: Górnośląskie Centrum Kultury i Spotkań im. Eichendorffa, ul. Zamkowa 1-3, 47-417 Łubowice, tel./fax: + 48 32 410 66 02, + 48 32 414 9206, + 48 32 414 92 07, + 48 32 414 92 08, www.eichendorff.pl. Cestování podél Odry zakončíme ve vsi Sławików. Jedná se o nejzápadnější vesnici Slezského vojvodství. Leží na vyvýšenině, na jejímž úpatí se vine stuha řeky Odry. Malebné okolí vybízí k pěším i cyklistickým toulkám. Při slunečném počasí se na pozadí polí rýsuje masiv

Sjíždění Odry východních Sudet. Zmínky o vsi najdeme již ve zdrojích z roku 1223, kde je zmiňována jako majetek rytíře Wernera. Ve stejném roce zde pak vratislavský biskup Vavřinec vysvětil kostel sv. Jiří. Zdejší majetek pak patřil mnoha vzácným rodům. V roce 1831 přešel pod vládu Eickstedtů. Rodina zde postavila zámek. Okázalá stavba navazující na antické vzory dlouhá 62 a široká 18 metrů vyrostla nedaleko farního kostela před rokem 1865. Rodina pak zámek opustila na počátku roku 1945. Krátce nato se v tomto prostoru odehrály těžké boje Němců s Rudou armádou o tzv. łubowické předmostí. Stavba byla částečně zničena a po roce 1945 bylo dopuštěno, aby zchátrala až do úplných ruin. Bylo rozkradeno vybavení i cenné detaily. Zdi hustě porostly plevelem. Pouze na podzim a v zimě, když opadne listí, vynoří se z houštiny ponurý vzhled šlechtického sídla. Park obklopující ruiny ukrývá také ruiny mauzolea rodiny Eickstedtů. Za zhlédnutí v blízkém okolí rovněž stojí zámky v místech Modzurów, Jastrzębie a ruiny v místech Łu-

bowice, Strzybnik, Czerwięcice a Rudnik. V Strzybniku se nachází obrovská stará

sýpka a vzácně se vyskytující hodinová věž z 19. století. Zpracovala Ewa Wawoczny

Tworków – setkání veteránů

TURISTICKÉ INFORMACE www.slaskie.travel Turistické informační centrum v Ratiboři, Ratiboř, ul. Długa 2 Turistické informační centrum na Piastovském zámku v Ratiboři, ul. Zamkowa 2 (infokiosek, audioprůvodce) Turistické informační centrum v obci Rudnik, ul. Mickiewicza 2 Turistické informační centrum ve městě Kuźnia Raciborska, ul. Klasztorna 9

Muzeum hororu ve Wojnowicích Příkladem odvážné, ale i úspěšně zacílené investice v turistickém odvětví je zámek ve Wojnowicích v obci Krzanowice blízko Sudic, kde najdeme jediné polské Muzeum hororu, které je zde přístupné od září 2012. Tento novobarokní a novoklasicistní objekt byl postaven po roce 1828 majitelem místních nemovitostí dr. Johannem Kuhem, vynikajícím lékařem a templářem. Na přelomu 19. a 20.

století pak zámek přestavovali další majitelé – rodina pruských junkerů von Banck, při čemž získal novobarokní a novoklasicistní vzhled. Po II. světové válce byla historická památka využívána pro školní a nemocniční účely. Dnes se zde uprostřed nádherného parku se starými stromy nachází restaurace, muzeum vesnice a Muzeum hororu. Více na www.muzeumhorroru.pl.

Majitel muzea Zbigniew Woźniak sám zhotovil mnoho exponátů.

Mikroprojekt „Podnikání bez hranic čili výměna informací a společné hledání příležitostí pro rozvoj pohraničí PL-CZ“ s číslem PL.3.22:/3.3.04/13.03854 je spolufinancován z prostředků Evropského fondu pro regionální rozvoj a ze státního rozpočtu „PŘEKRAČUJEME HRANICE“ Mikroprojekt „Biznes bez granic czyli wymiana informacji i wspólne poszukiwanie szans rozwoju pogranicza PL-CZ” o numerze PL.3.22/3.3.04/13.03854 jest współfinansowany ze środków Europejskiego Funduszu Rozwoju Regionalnego oraz z budżetu państwa „PRZEKRACZMY GRANICE”


34ro podnikani cestovniruch