Issuu on Google+

Ne epr prod o d ej ejná n p říloha ha

VELIKONOČNÍ PŘÍLOHA

ŘEZNÍCI, PEKAŘI Velikonoce jsou velké křesťanské svátky P

ro křesťany na celém světě vrcholí velikonoční svátky ve Svatém týdnu. Ten začíná Květnou nedělí na památku slavnostního příjezdu Ježíše do Jeruzaléma a končí na Bílou sobotu. Již od Popeleční středy však trvá postní doba a všichni křesťané si v tuto dobu připomínají památku ukřižování a vzkříšení Ježíše Krista. S oslavami Velikonoc se pojí a dodržují určité obřady a každý den má svůj zvláštní význam. Na Zelený čtvrtek se slaví Poslední večeře Páně, a proto se mše svatá slouží večer. V biskupských chrámech se slouží dopoledne zvláštní mše svatá, při níž biskup světí svaté oleje: olej křtěnců, nemocných a svaté křižmo. Velký pátek je znám jako den přísného půstu a smutku nad smrtí ukřižovaného. Při večerních obřadech před bohoslužbou se světí nový oheň, velikonoční sví-

ce a křestní voda. Nejslavnějším dnem církevního roku křesťanů je Neděle velikonoční, kdy se připomíná Ježíšovo zmrtvýchvstání. Velikonoce byly ve všech kulturách slaveny jako svátky jara. Vejce považovali za symbol života již staří Egypťané a staří Indové věřili, že celý svět vznikl z vajíčka. Zajíc zase připomínal bujnou plodnost probouzející se přírody. Pro všechny jsou Velikonoce spojené s lidovými tradicemi a zvyky. Na Hlučínsku se dívky odjakživa polévaly vodou. Nejvíc křiku a povyku bylo vždy, když je mládenci strkali na dvoře pod studnu, někdy dokonce házeli do nejbližší strouhy či potůčku. Jak dodržovali lidé půst v roce 1900, uvádí páter Josef Hlubek v Katolických novinách: „Znal jsem jednoho muže, který v postě se zdržel od kořalky, ale tím radostněji po Vzkříšení zpíval: Alelujá, naleju já.“ (mk)

Velikonoční svátky jsou tu

T

ak jako před chrámy na celém světě také před kostelem sv. Petra a Pavla v Jaktaři začal svěcením kočiček tuto Květnou neděli křesťanům tzv. Svatý týden. Po Zeleném čtvrtku, Velkém pátku a Bílé sobotě bude následovat nedělní Boží hod velikonoční.

Foto: Ivo Mludek

Velikonoční tradice oživují hlavně školy a školky Na velikonoční svátky se na Opavsku těší a připravují hlavně děti. K oživení tradic, jako je pletení pomlázek či barvení a malování vajíček, jim více než rodiny pomáhají mateřské a základní školy, družiny a školní kluby. Celý týden probíhá Velikonoční výstava na Základní škole Havlíčkova. Zajímavé je na ní mimo jiné i to, že většinu vystavených výrobků vytvořili zdejší školáci. „Děti z perníkového těsta vykrajovaly různé tvary a pak je zdobily. Vyráběly také keramiku a barvily va-

OPAVSKO

ŘEZNICTVÍ - UZENÁŘSTVÍ Slezská chuť a kvalita

jíčka. Nyní se radují z každé pochvaly a prodané věci. Všichni jsme rádi, že se naše tradiční výstava tolik líbí,“ uvedla asistentka pedagoga Hana Příklenková. Výstava, na kterou mimo jiné láká i poutač před školou, je veřejnosti přístupná denně od 8 do 17 hodin a potrvá až do středečního poledne. Prohlédly si ji už děti z řady mateřských škol. Kromě tvořivých Jarních dílniček MŠ Mnišská (informovali jsme v minulém vydání) pořádaly předvelikonoční a tvořivé akce spojené s tradicemi včetně pletení pomlázek a zdo-

bení vajíček také další mateřské školy. Mimo jiné MŠ Edvarda Beneše, Hejdukova, Na Pastvisku, Neumannova a Zborovská. Do MŠ Dětský svět v Jateční ulici je veřejnost zvána na Velikonoční výstavu až do středy 16. dubna. Stranou letos rozhodně nezůstaly ani základní školy. Kromě zmíněné ZŠ Hejdukova pořádaly podobné předvelikonoční akce i ZŠ Šrámkova, Boženy Němcové, ZŠ v Suchých Lazcích a řada dalších základních škol. Pro veřejnost připravila na úterý 15. dubna výstavu ZŠ Mařádkova. (mk)

Vážení zákazníci Víme, že dnešní nákupní síla je velice vysoká, ovšem kvalitu výrobků dosti postrádáme. Dnes se vše točí okolo cen, za které nakupujeme. Proto se vám chceme představit jako firma, která vyrábí kvalitní a chutné výrobky za přijatelné ceny. Při výrobě naších výrobků je kladen důraz na tradiční výrobu z minimálním využitím pomocných látek.

PRODEJNA obchodní dům Breda naproti hotelu Koruna (vchod z ulice)

NOVINKA! TEPLÝ PULT S PEKÁRNOU

A tak vám nabízíme v našem řeznictví široký sortiment uzenářských výrobků a masa, které je vždy čerstvé a pečlivě opracované. Dále si u nás můžete dopřát pochoutky z teplého pultu např. pečená kolena, kde nabízíme také pečivo i z Bolatic a sýry domácí kvality z výrobny Hlavnice. Naším hlavním úkolem je aby zákazník odcházel z naší prodejny vždy spokojen.

Prodejna Chlebičov, Na Kopci 91 Prodejna Oldřišov, Hlinská 34


14

ŘEZNÍCI, PEKAŘI

úterý 15. dubna 2014

Ve Slavkově voní Velikonoce perníkem K akcím, které tradičně přitáhnou více než tisícovku návštěvníků, patří velká Velikonoční výstava ve Slavkově. Společně ji každý druhý rok připravují místní základní a mateřská škola, Český svaz žen a obec Slavkov. Ve vyzdobeném sále Kulturního domu vystavují školáci a předškoláci své výrobky z papíru, keramiky i z přírodních materiálů. Výstavu svými výrobky obohacují také klienti Seniorcentra. Milou tradicí je i vystoupení školního sboru, vedeného Helenou Malčekovou. K velkým lákadlům však patří perníky, které pečou a zdobí místní ženy. „Na velikonoční výstavě perník hlavně vystavujeme. Pokaždé na určité téma. Dříve byly inspirací české pohádky – Krkonošské pohádky, Krteček, Ferda Mravenec, Šípková Růženka nebo Rumcajs s Mankou. Letos se však autorka těchto staveb Iva Rožnovská rozhodla pro úplně jiné téma. Rozhodla se pro obec, ze které pochází, pro Slavkov. Letošní model se skládá z více než 20 staveb a je velký 4,5 x 3 metry. Na jeho výrobě pra-

SLAVKOV

covalo každé odpoledne celý týden několik žen,“ uvedla předsedkyně místního ČSŽ Hana Musilová. Na letošní výstavu tvůrkyně použily 60 kilogramů perníkového těsta, polovina byla určena právě na stavby Slavkova. Tyto perníkové stavby by se však neobešly bez profesionální pomoci tří cukrářek - Bohuslavy Grossmannové, Marie Legerské a Jany Hoblíkové. „Musíme však ocenit také práci ostatních žen. Mnohým je více než šedesát a účastní se nejen výroby perníků, ale každé naší aktivity. My mladší obdivujeme jejich rukodělnost a zručnost, zájem a přístup i to, jak se s chutí zapojily do všech prací také na letošní výstavě,“ pochválila H. Musilová. Nezapomněla ani na hlavní aranžérku Dášu Barčovou, která každé výstavě vtiskne celkovou image a eleganci. Lidí, kteří se do přípravy i vlastní organizace této velké akce zapojí, je pochopitelně mnohem více, včetně učitelek, vychovatelek a maminek. Všechny pochopitelně těší, že „jejich“ výstavu vyhledávají a stále více navštěvují lidé z širokého okolí. Mnozí si při-

jedou pro inspiraci, někteří nakoupí, jiní ochutnají čerstvé koláče a domácí zákusky. Každopádně všichni odcházejí spokojeni. „Naše členky zhotovují dekorativní výrobky k velikonočním svátkům jak na stůl, tak také na zavěšení už pár týdnů před výsta-

vou. Zato naše velikonoční perníky se pečou a zdobí před výstavou, takže jsou rozhodně čerstvé a chutné. Perníkový model Slavkova bude k vidění opět 20. a 21. září při výročí 790. let od založení obce,“ uzavřela poohlédnutí organizátorka. (mk)

Z

ávěrem přidala recept, který slavkovské ženy několik let používají. Perník je po upečení měkký, a pokud se dá do vlhké místnosti, vydrží prý i několik měsíců.

40 dkg hladké mouky 14 dkg cukru moučka 6 dkg tuku (Hera) 2 celá vejce

10 dkg medu 1 lžička koření do perníku 1 lžička jedlé sody lze přidat lžičku kakaa

Jak chutnají Velikonoce? Určitě chutnají i zeleně Na blížící se velikonoční svátky se kromě folkloristů a obchodníků chystají také hospodyně a stravovací zařízení. Tradice jsou přece jen tradice, přitom poskytnou možnost zpestřit obvyklý jídelníček. K nejznámějším tradicím patří, že na Zelený čtvrtek by se mělo pojíst něco „zeleného“ a na Velký pátek by se měli lidé postit úplně, rozhodně nejíst maso. „Naši předkové si na Zelený čtvrtek vařili špenát z jarních „pokřiv s vajcem“. O Velkém pátku se postili a pili jenom čistou vodu,“ připomíná slezské

OPAVA

tradice opavská folkloristka Jaroslava Poláková. Čtvrteční domácí menu našich předků bylo zpestřeno ještě „řeřuchou“, což je osolený tvaroh s máslem, do nějž byly zamíchány lístky čerstvě nasbírané řeřichy. Také o Bílé sobotě se měla jíst postní, tedy bezmasá, jídla a teprve na Boží hod velikonoční, v neděli, si naši předkové dopřávali „černé vepřové“, tedy uzené maso se zakysaným zelím. A co dnes nabízejí jídelní lístky v opavských restauracích a jídelnách? Největší opavská jídelna Na Dolňáku své strávníky jako každoročně rozhod-

ně uspokojí. Ve čtvrtek se bude v nabídce zelenat špenátová a pórková polévka, zadělávaný hrášek, fazolové lusky a brokolice. „Na pátek jsme kromě jiného připravili osm bezmasých jídel včetně žemlovky a buchtiček s krémem. Stejnou nabídku mají také zaměstnanci firem, kam jídlo rozvážíme,“ potvrdil majitel jídelny Antonín Tylšar. Celé čtvrteční menu v restauraci U Tomáše je laděno do zelena. „Na Velký pátek chystáme rybu, ale i kynuté knedlíky plněné čerstvými jahodami,“ prozradila provozní Petra Palkovičová. Ve čtvrtek se to bude zele-

nat také na stolech ve školních a závodních jídelnách i v opavských domácnostech. Nejčastěji si budou Opavané pochutnávat na špenátu nebo čočce s vejcem, velkou oblibu si získává i zapékaná brokolice. V domácnostech, kde ctí tradice, nechybí o Velikonocích na stolech ani oblíbené mazance, velikonoční perníčky a beránci z piškotového těsta. „Moje teta pekla vynikající pícovníky, což byly bochníky z bílého těsta, do nichž se zapékaly kusy vařeného uzeného masa, bůček a klobásy,“ vzpomíná Růžena Horáková z Kateřinek. (mk)

Učňovský jarmark u Schinzelova domu OPAVA

Schinzelův dům se v úterý 15. dubna rozzáří jarem a Velikonocemi. Střední škola hotelnictví a služeb a Vyšší odborná škola představí netradičním způsobem své učební obory. Před Schinzelovým domem budou od 9 do 16 hodin vystaveny a nabízeny výrobky vytvořené žáky oborů Cukrář, Pekař, Kuchař, Výrobce potravin, Kadeřník a Prodavač. Těšit se tak lze na mazance, perníky i cukrářské výrobky. „Naše kadeřnice budou provozovat služby pánského a dámského kadeřnictví se slevou. Veřejnost si bude moci také prohlédnout budovu, která je určena k výuce teoretického i praktického vyučování. Naši žáci zde mají svou vlastní pekárnu i kadeřnictví,“ zve k návštěvě jarmarku i školy odborná učitelka Miluše Tošková. (mk)

sladké JEČNÉ pečivo

Nevšední ječné pečivo (ječný cop, mazanec) s charakteristickou chutí, vůní a atraktivním vzhledem.

Obnovili tradici klakotání

BETAchleba®

Zdravější volba pro chytré spotřebitele pečivo s ječmenem

NOVÉ SEDLICE

Nové Sedlice se chystají na obnovení velikonoční tradice, kterou v obci zachytily staré kroniky - na klakotání. Pochod mužů a chlapců s klakotkami vesnicí se bude konat na Zelený čtvrtek, tedy 17. dubna. Sraz je v 17 hodin na ulici Hlavní. A co tedy klakotání obnášelo? Když umlkly kostelní zvony, chlapci se shromáždili na Zelený čtvrtek před 12. hodinou odpolední na horním konci vesnice u „pastviska“, kde se seřadili do dvojstupu. Každý měl u sebe dřevěnou „klakotku“ neboli klapačku. Úderem poledne se pak dali na pochod celou vesnicí a klapali klakotkami do kroku. Chlapci měli v zásadě obnažené hlavy, byli tedy bez čepic. Pochodovali ke kapličce, kde vždy byla krátká zastávka. Na konci vesnice byl pak rozchod. Něžné pohlaví se tohoto obřadu smělo zúčastnit jen jako divák, případně mohla děvčata chlapce podarovat drobným občerstvením. (pet)

NOVINKA

RETRO rohlík

Netradiční vzhled s vynikající chutí, vůní a delší trvanlivostí

PEKAŘSTVÍ SEZAM s.r.o., Pekařská 3, 746 01 Opava P PE


ŘEZNÍCI, PEKAŘI

úterý 15. dubna 2014

15

Příběh značky Příběh značky Příběh značky

Tradiční české sýrové tyčinky Havlík slaví 20 let S

Od roku 2004 je společnost Havlík-Opal držitelem certifikátů managementu jakosti ISO 9001. V roce 2006 byly naše 100% české výrobky oceněny Národní značkou kvality Klasa. Později také značkou regionální produkt.

ýrové tyčinky Havlík jsou dnes stále oblíbenější pochoutkou spotřebitelů napříč českou republikou. První trvanlivé tyčinky se sýrem a solí byly ve společností Havlík – Opal vyrobeny již v roce 1994. Od té doby se z nich zejména v gastro provozovnách Moravskoslezského kraje stal takřka kultovní produkt žádaný jak spotřebiteli, tak i majiteli provozoven. Jedním s hlavních důvodů, proč jsou tyčinky Havlík i po letech stále oblíbené, je originální receptura, která dodává všem tyčinkám nezaměnitelnou chuť. Tu pravou havlíkovskou chuť okamžitě rozeznáte. Je natolik jedinečná, že si ji nemůžete splést s žádnými napodobeninami. Tyčinky Havlík jsou vyráběny z

těch nejkvalitnějších surovin, které speciálně vybíráme a dbáme na to, aby pocházely z ověřených zdrojů. Většina surovin používaných při výrobě je českého původu. Jedním z našich prvořadých cílů je vyrábět i nadále kvalitní český produkt z lokálních surovin za použití těch nejmodernějších technologií, které dohromady dělají z tyčinek Havlík jedinečný a originální produkt. V dnešní době má portfolio Tyčinek Havlík již 7 položek. Kromě již tradičních a osvědčených produktů tyčinek z Se sýrem a solí z Graham z Česnek z Kmín nově také roku 2014 tyčinky s příchutěmi:

Pikant Mák z a speciální Dětské tyčinky

Tyčinky Havlík posilují v retailu Na retailovém trhu tyčinek patří tradiční sýrové tyčinky Havlík mezi top 3 nejsilnější značky. Našim cílem je nadále pozici posilovat a to nejen díky rostoucímu počtu položek a stále rostoucí distribuci. Věříme, že proaktivní přístup k trhu a cílené marketingové a obchodní aktivity nám umožní oslovit nové zákazníky.

Novinky pro rok 2014:

z z

VÝVOJ PRODUKCE V ČAS

V zajetí chuti... Kontakt: Havlík Opal s. r. o., Opavská 1437/47, BRUNTÁL 792 01, Tel.: +420 554 712 072 Fax: +420 554 710 232, GSM: +420 602 603 663, E-mail: asistent@havlik-opal.cz

Pramen: interní data Havlik-Opal

www.havlik-opal.cz

Za námi ojí maso st NOVINKA! Připravíme Vám a nejen na Velikonoce salámovou mísu Navštivte naši prodejnu na Nákladní ulici v Opavě!

Anglická slanina s

Šunka od kosti výběrová výb

Játrový Játr Já salám sa

J. Tíkichý náš Řezn

Řeznictví Tichý s.r.o. Mlýnská 36 747 92 Háj ve Slezsku-Chabičov Tel.: 595 782 646 www.reznictvi-tichy.cz


16

úterý 15. dubna 2014

ŘEZNÍCI, PEKAŘI anketa: Slavíte Velikonoce? Dodržujete nějaké zvyky?

Vracím se do dětství

Těším se na příchod jara

Můj vztah k velikonočním svátkům dnes je přiměřený věku, tedy skutečnosti, kdy se již nezúčastňuji plnění zvyků spojených s pomlázkou. To ovšem nebrání tomu, že ve své mysli se vždy vrátím do doby svého dětství se vzpomínkami na krásné zážitky spojené s velikono��ními zvyky. Ne nepodstatný je i církevní význam svátků, což mne rovněž významným způsobem vrací do prostředí, ve kterém jsem byl vychováván.

Velikonoce mám moc rád, jako všechny svátky, tyto však o chloupek více, protože jsou to svátky jara a na to se po zimě vždy těším. Na Velikonoční pondělí kvůli dětem absolvujeme „povinný“ šmigrust, ale jelikož dívky nebiju, tak pouze symbolický. Poté, pokud počasí jen trochu dovolí, se snažíme využít jara a vyrazit do přírody, několik let jsme jezdili dělat oheň a opékat, pokud bude hezky, chtěli bychom s rodinou vyrazit i letos.

Václav Klučka, poslanec a opavský zastupitel

Nejsilnější zážitek jsem měl ve Vatikánu Můj nejsilnější zážitek spojený s Velikonocemi se váže k návštěvě Říma v r. 1990. Za velice skromných podmínek, ale v radostné době, pár měsíců po otevření hranic se Západem, jsme byli s manželkou svědky oslav tohoto největšího křesťanského svátku přímo ve Vatikánu. A měli jsme to štěstí, že jsme dokonce na vlastní oči opakovaně viděli papeže Jana Pavla II.! Jinak je však můj vztah k Velikonocům poměrně vlažný. V dětství mi chození s pomlázkou příliš k srdci nepřirostlo a v pozdějších letech pak byly Velikonoce a s nimi spojené pracovní volno spíše příležitostí k návštěvám příbuzných, výletům či rybářským výpravám.

Vávrovická 273 747 73 Opava-Vávrovice tel.: 553 630111

www.agrana.cz

Tomáš Papuga, lékař

Používám zásadně teplou vodu Velikonoce jako svátky jara mám rád, jelikož jsou příležitostí pro návštěvu mi blízkých osob. Samozřejmě že k této návštěvě patří i dodržování velikonočních zvyků, jako je symbolické vymrskání v mém případě miniaturním karabáčem a nezbytná voda, aby děvčata „neuschla“. Platí to pro všechny ženy v mém okolí a v Hrabyni je jich opravdu hodně. A jelikož vím, že ženy právě pro velikonoční zvyky tyto svátky zrovna nemilují, tak používám ve velké injekční stříkačce zásadně teplou vodu. Vladimír Plaček, senátor

Václav Vlček, lékař a bývalý senátor

Velikonoce

se Slezskou pekárnou Dopřejte si pohodovou atmosféru Velikonočních svátků s těmi nejlepšími produkty Vel

ze Slezské pekárny.

NKA INK VIIN OV OV NO N

M Mazanec Máslový

Koule OPAVA „ Otická ulice 2x „ Horní Náměstí „ Rybí trh „ Popská ulice „ Pekařská ulice „ Partyzánská ulice (Terasa) „ Úzká ulice (Katastr) „ Olomoucká ulice „ Těšínská (Ostroj) HRADEC NAD MORAVICÍ „ Opavská ulice J.L.N., spol. s r. o. Otická 2469/55, Opava-Předměstí 746 01 www.slezska-pekarna.cz

maková ořechová povidlová

ze 100% klasického másla

Mazanec Dia

Perník pečený

výrobek se sníženým obsahem sacharózy, vhodný pro diabetiky

s čokoládovou polevou a rozinkami

Ka ž d ý d e n p r o Vá s d e n n ě p o 1 2 . h o d i n ě v y t a h u j e m e z n a š í p e ce Č E R S T VĚ U P E Č E N É RO H L Í Č K Y, K Ř U PAV Ý C H L E B Í Č E K A D AL Š Í V Ý RO B K Y, k t e r é s i m ů že t e z a ko u p i t v o d p o l e d n í c h h o d i n á c h jen na našich prodejnách...

Všechny produkty jsou vyráběny z českých regionálních surovin!


ŘEZNÍCI, PEKAŘI

úterý 15. dubna 2014

17

anketa: Slavíte Velikonoce? Dodržujete nějaké zvyky?

Svátky slavíme křesťanské i lidové

Velký pátek je dnem pokory

Na Velikonoce jsem si dal klokánka

Na šmigrust chodíme podle seznamu

Ve l i k o n o ce jsou pro nás rodinným svátkem - slavíme jak křesťanské, tak lidové. Samozřejmě děti se nejvíce těší na pletení pomlázek a barvení vajíček, takže tradice předáváme se ženou společně.

Velikonoce slavím a hluboce vnímám. Je to velký křesťanský svátek a také oslava jara, na které se každý rok těším. Velký pátek je pro mě dnem postním v tom smyslu, že si nedopřeji maso. Je to den pokory, kdy si uvědomuji význam tohoto svátku a lidského bytí. Velikonoční pondělí ale ráda nemám. Když byla dcera malá, samozřejmě jsme malovaly velikonoční vajíčka. Dnes raději odjíždíme pryč do přírody, pokud to počasí dovolí.

Velikonoce příliš neslavím. Nebarvím vajíčka, nechodím do kostela ani s pomlázkou. Raději si udělám výlet do přírody. Náboženské svátky a různé tradice si však člověk více připomíná, když je daleko od své domoviny. Někde lidé ani nechtěli věřit některým našim lidovým tradicím, jako je třeba polévání dívek vodou s následným sešleháním. Vybavuji si, že v jedné zemi, už ani přesně nevím, ve které to bylo, jsem si na Velikonoce připravil ke slavnostnímu obědu velikonočního klokánka.

Velikonoce slavíme a budeme se snažit tuto společenskou tradici držet i nadále. Se spolužáky z gymplu dáváme dohromady auto, jednoho nepijícího řidiče a seznam děvčat a jejich maminek, které „překvapíme“ a vyšmigrujeme. Obvykle takových zastávek bývá kolem desíti a ne všude se zůstane jen u jedné půlky. Přesto si nás v mnoha rodinách již oblíbili a každý rok se na nás těší. Poslední roky je to logisticky obtížnější, neboť musíme pamatovat také na to, jak se večer přemístíme do jiných měst, kde studujeme. Ale vždycky se to nakonec nějak podařilo.

Antonín Šimčík, ředitel Slezského zemského muzea

Radmila Gregorová, majitelka umělecké agentury RaGre

Roman Vehovský, cestovatel

Kváskové pekařství S

tále více lidí touží po tradičním, opravdu dobrém a plnohodnotném chlebu. I to byl jeden z důvodů, proč se Kamila Kremserová rozhodla v září loňského roku otevřít v Opavě na Pivovarské ulici Kváskové pekařství. Původně pekla žitný kváskový chléb a celozrnné pečivo jen pro svou rodinu a přátele, později pak pro známé svých přátel a jejich známé… „Nejlepší věci jsou ty nejjednodušší a pro dobrý chléb to platí dvojnásob,“ říká majitelka a pekařka v jed-

né osobě. „Žitná celozrnná hrubě mletá mouka, žitný kvas, sůl, kmín, voda, popřípadě semínka. U nás k jeho přípravě nic jiného nepotřebujeme. Jak chléb, tak i housky, jablečné záviny, mrkvové tyčinky, makovníky a vše ostatní pečeme výhradně z celozrnné mouky, která obsahuje i ty nejcennější části obilného zrna – rozemletý klíček (kvalitní tuk) a rozemletý obal (vláknina). Sladíme přírodním cukrem nebo medem a ke zkypření používáme přírodní bezfosfátové kypřidlo, kterým je vinný kámen. Většinu náplní si vyrábíme samy. Suroviny pro pečení se snažíme nakupovat od regionálních dodavatelů. U nás mají zákazníci stoprocentní jistotu, že v pečivu, které si koupí, není v žádném případě ani bílá mouka, ani barviva, konzervanty či zvýrazňovače chuti,“ zdůrazňuje pekařka. Výborný chléb i ostatní výrobky jsou pečeny přímo na místě. Malý obchůdek je tak krásně provoněný. Každého, kdo vstoupí, osloví kromě

Matěj Burda, hudebník, frontman kapely Come and Play

zdraví, chu ťav ůně... vůně i stejně příjemný interiér. Všude jen dřevo a přírodní materiály včetně sušeného obilí a travin. Přestože je pekařství otevřeno teprve od loňského podzimu, velice rychle si na opavském trhu s pečivem našlo své místo a vydobylo výbornou pověst. Kromě pečiva zde můžete koupit i mléko, máslo, tvaroh, jogurty, kozí i kravské sýry z biofarmy i od místních farmářů. Dále domácí med, džemy, povidla a přírodní 100% šťávy, vše převážně od regionálních výrobců. „Velice si vážíme zájmu našich zákazníků a na dotazy týkající se složení výrobků nebo jejich přípravy kdykoli rádi odpovíme. Ale největší ra-

Velikono c

dostí pro nás je fakt, že čím dál více lidí přichází na to, že i zdravé celozrnné pečivo, plné tolik potřebné vlákniny, může výborně chutnat,“ dodává s úsměvem Kamila Kremserová na závěr.

m e j o v e s Bi

BIVOJ a.s. svou činností navazuje na dlouholetou tradici výroby masa a masných výrobků na severní Moravě. Klade důraz na dodržování původních a léty ověřených tradičních receptur a výrobních postupů, díky kterým se na váš stůl dostává kvalita a vynikající chuť. V nabídce najdete vždy čerstvé kuřecí, vepřové, hovězí, o svátcích také telecí maso té nejvyšší jakosti a lahodné uzeniny vyrobené výhradně z masa, na kterých si skutečně pochutnáte. O kvalitě výrobků hovoří ocenění vybraných produktů značkou KLASA nebo oceněním Česká chuťovka. Svátky jara i dobrého jídla Vytvořte velikonoční oběd z produktů společnosti BIVOJ a.s., která pro vás připravila speciální velikonoční sortiment. Na svátečním stole tak nesmí chybět klobásy k zapékání, voňavá uzená masa nebo marinovaná masa ke společnému grilování s rodinou nebo přáteli. Přijďte ochutnat Výrobky najdete jak v síti firemních prodejen, tak i v řadě dalších prodejen po celé republice. Přijďte ochutnat výrobky do prodejny Opava Centrum ve čtvrtek 17. 4. od 9 do 16 hodin a přesvědčte se na vlastní chuť.

BIVOJ a.s., Jateční 23A, 746 01 Opava tel.: +420 553 755 111, fax: +420 553 755 555, e-mail: bivoj@bivoj.cz, www.bivoj.cz


18

ŘEZNÍCI, PEKAŘI

úterý 15. dubna 2014

Velikonoce umožňují návrat k tradicím Blížící se velikonoční svátky pro mnohé z nás znamenají nejen pár dní volna. Současně mohou být velmi dobrou příležitostí k pomyslnému i skutečnému návratu k tradicím. „Velikonoce jsou největší církevní svátky, ale také pro všechny ostatní to mohou být chvíle povznesení ducha a návratu k tradicím,“ tvrdí známá opavská folkloristka Jaroslava Poláková. Z její bohaté zásoby znalostí a lidových zvyků ze Slezska a hlavně z Opavska jsme sestavili stručný a přehledný „kalendář“ pro všechny, kdo si chtějí některé z tradic oživit či připomenout.

OPAVSKO

V době půstu měla každá neděle své jméno: Pytlová, Pražná, Kýchavá, Družebná, Smrtná a Květná. Květnou nedělí, která letos připadla na 13. duben, začal Pašijový týden. Týden plný pověr, zvyků a pranostik. V něm nalezneme i známé či méně známé pojmenování pro jednotlivé dny: Modré pondělí, Žluté úterý, Škaredá středa, Zelený čtvrtek, Velký pátek, Bílá sobota a Boží hod velikonoční (Velikonoční neděle). Květná neděle: děvčata chodila s májíčkem – symbolem jara a nového života. Májíček je vršek z mladého smrčku ozdobený papírem, papírovými růžemi a obrázky. Říká se mu krasna.

Děvčata s krasnou obcházela dům od domu a zpívala. O Květné neděli se v kostelích světily ratolesti. Na Opavsku to byly „kocanky“ čili ratolesti z jívy. Po svěcení snědli synci a děvuchy na Opavsku hned v kostele tři jehnědy, aby se jich „nechytla psinka“. Posvěcené větvičky se doma zastrčily za kříž a daly se do maštale, případně na půdu, aby do stavení neuhodilo. Na Květnou neděli nosily matky malé děti do kostela, aby se naučily dřív mluvit. Lidé také zdobili hroby zelenými větvičkami, aby jim zemřelí pomohli k dobrému průběhu jarních prací a k dobré úrodě. (mk)

Zelený čtvrtek

Velký pátek

Bílá sobota

P

e svátkem všeobecné očisty. Všichni se ráno umývali v potoce nebo pod širým nebem vodou z potoka přinesenou. V některých vesnicích umývali v potoce i máselnice, díže, putny, stoly a lávky. Velký pátek je také dnem přísného půstu. Chlapci odhrkají naposledy ve tři hodiny a potom vybírají po domech vejce a peníze jako koledu. O tu se v sobotu po ranním klekání dělí. Do polí se nosily posvěcené proutky, aby ochraňovaly úrodu, a vyháněli se švábi z pece zeleným proutkem. Hospodyně vynášely ven větrat peřiny, aby se z domu vzdálily nemoci a aby nebylo blech. Na Velký pátek se nic nesadilo ani neselo, protože se nesmělo s půdou hýbat.

J

kostelích se světil oheň a dřevo. Lidé si domů brávali ohořelá dřívka, o kterých se věřilo, že ochrání hospodářství od různých neštěstí. Dávala se například do záhonu zelí, aby v nich krtek neryl a zajíc neškodil. Třáslo se také se stromy, aby přinesly dobrou úrodu. Bílá sobota, stejně jako Zelený čtvrtek, byla považována za šťastné dny pro setí.

o bohoslužbách se v kostelích „zavázaly“ zvony. Jejich úlohu až do soboty převzali chlapci s hrkačkami a klapotkami. Chodili celou vesnicí a hrkali ráno, v poledne a večer. Na Zelený čtvrtek se celá rodina ráno v zahradě pomodlila. Hospodyně chystala k obědu „zele s pokřivami“ nebo „vajca s pokřivami“ a polévku s „kondrabkem, pokřivami, šnitlochem a halečky“. Vajíčka s kopřivami se jedla proto, aby bylo hodně housat. Jedl se také med, aby „had neuštípnul“. Aby byl v domě naprostý klid a pokoj, odstraňovalo se dokonce i závaží u hodin. Zelený čtvrtek je doprovázen spoustou pranostik a zvyků:

Kdo na zelený čtvrtek stoupne na železo hned, jak vstane, bude mít celý rok zdravé nohy. Mládenci chodili do potoka brodit koně, aby byli zdraví a silní. Děvčata si v potoce omývala obličej, aby jim nenaskákaly pihy, a močila si v něm vlasy, aby jim rychleji rostly. Chlév se vykrápěl vodou z potoka, aby se otelila kráva. Hospodyně musela vymést světnici, aby se v ní po celý rok nedržel hmyz.

V

Neděle velikonoční Pondělí nebo také Boží hod velikonoční e Slezsku též mrskut, velikonoční

V

kostelích se světily pokrmy. Plecovníky nebo svěceníky - koláče, do kterých bylo zapečeno uzené nebo telecí maso. Světila se i malovaná vejce. Ženy a dívky si připravovaly malované kraslice a vejce různě zdobená n – slámou, krajkou, batikou, na které r se psaly různá věnování a veršíky. Chlapci si připravovali kyčky nebo C ttéž karabáče či tatary nebo pomlázky, ššlehačky či šleháky spletené ze 4 až 12 vvrbových prutů. Pranostiky: P

na Opavsku kyčkovanka. Pondělí bylo vyvrcholením velikonočních obyčejů. V ten den po velké mši chodili chlapci kyčkovat. Šlehali ženy a dívky spletenými vrbovými proutky, aby byly po celý rok zdravé, a kropili a polévali je studenou vodou, aby byly svěží. A ženy a děvčata je obdarovávaly všelijakou koledou a malovanými vejci. Kyčkovat chodili nejen chlapci, ale i dospělí ženatí chlapi. V úterý velikonoční chodila kyčkovat děvčata, ale ta žádnou koledu nedostávala.

S Slupky z vajec se pokládaly mezi obilí na pole, aby bylo chráněno před krun pobitím. p Z kostela každý rychle pospíchal domů, protože jak rychle přišel, tak rychlý měl být při žních. Děvče, kterému se podařilo všechny předběhnout a které, nežli došli domů, stihlo přinést vodu z potoka, tak to mělo do roka svatbu.

Také Velký pátek je provázen pranostikami:

Když na Velky patek prši, je cely rok hladny. Když prši do Božiho hrobu, budě bida o vodu. Když je na Velky patek rosa, zašej ty sedlak prosa.

Vítání jara v Arboretu Nový Dvůr

MLÝN HERBER spol. s r. o. Mlynářská 1/215, 747 73, Opava-Vávrovice

NOVÝ DVŮR

Veselé a voňavé Velikonoce Vám přeje MLÝN HERBER.

Vítání jara v Arboretu Nový Dvůr je první akcí letošního roku. Tradiční akce se uskuteční v sobotu 26. dubna od 10 do 18 hodin. Návštěvníci se mohou potěšit například pohledem na kvetoucí jarní cibuloviny i rozkvetlé keře a v zookoutku přivítat roztomilá mláďata. Dvakrát během dne, v 11 a 15

hodin, si díky komentovaným prohlídkám mohou prohlédnout park novodvorského Arboreta také s odborným komentářem, a dozvědět se tak mnoho zajímavého. Připravena bude i ukázka lidových řemesel, vystoupení divadelního, folklorního a pěveckého souboru, soutěže pro děti či projížďky na koních. Chybět nebude občerstvení a ochutnávka regionálních potravin. (bos)

Na svátky se chystaj�� i památky Památky Moravskoslezského kraje ve správě Národního památkového ústavu připravily pro návštěvníky v rámci velikonočních svátků výzdoby interiérů s aranžmá s jarní a velikonoční tematikou, doprovodné kulturní programy a další.

OPAVSKO

www.mlynherber.cz

V

Na zámku Raduň pro návštěvníky připravili v termínu od 19. do 21. dubna tradiční Velikonoce na zámku. Během prohlídky zámeckých interiérů, mimořádně vyzdobených tematickými dekoracemi a květinovými aranžmá, zámek nabídne výklad o historii křesťanských Velikonoc a možnost na-

hlédnout společně do konkrétního zvykosloví zdejší zámecké rodiny a obyvatelstva raduňského podzámčí. Rovněž návštěvníky zámku v Hradci nad Moravicí čekají netradiční prohlídky zámeckých komnat a sálů, které budou vyzdobené květinovými jarními aranžmá či symboly Velikonoc. (bos)

BETINA má tradici i chuť

H

ospodyňky, ale ani labužníky zcela jistě nezklame chleba a běžné i jemné a speciální pečivo z opavské pekárny BETINA. Stejnojmenná společnost byla založena právě v dubnu před třiadvaceti lety. Za tu dobu se její jméno stalo na trhu s pečivem značkou a zárukou spolehlivosti a kvality. A to v celém Mo-

ravskoslezském kraji. Pekárna má síť vlastních prodejen v Opavě, Ostravě, Bruntále, Krnově a Horním Benešově a v současné době patří firma mezi významné pekárny kraje. V třísměnném provoze zaměstnává kolem 70 zaměstnanců a vyrábí více než 130 druhů výrobků. Již zakladatel společnosti Milan Quis vytyčil hlavní filozofii společnosti. „Naším hlavním cílem byl, je a bude spokojený zákazník,“ potvrzuje Pavel Quis, který od roku 2012 stojí v čele společnosti jako její ředitel. Pekárna BETINA denně nabízí zákazníkům čerstvé zboží s ověřenou chutí i kvalitou. Jen pšeničně žitného chleba vyrábí více než desítku druhů, včetně velmi oblíbeného Kylešovského chleba různé velikosti i tvaru. Dalších osm druhů zahrnuje

nabídka speciálních chlebů včetněě černého, Moskevského a Finského chleba.. Více než n dvě desítky druhů zahrnuje pšeničné čné pečivo pečiivo od běžného rohlíku přes pletýnkyy až po veky a další dvě desítky pak pečivo speciální. Tady si na své přijdou ctitelé zdravé výživy, mohou si pochutnat na celozrnelozrnných, vícezrnných i grahamových h kousTINY: CH BE Á N J cích. A což teprve ctitelé jemného pečiva! o pečiva a! E OD Kč CH PR Těm BETINA předestírá hned šest desítek st desíte ek g 20 0 EMNÍ 0 R 4 I F ný VE druhů. Od loupáků přes hřebeny, koblihy, y, koblih hy, 24 Kč byčej 400 g 10,60 Kč nec o a záviny, šátečky, koláče, vánočky až po „mód„mó óde z l a d M c man 200 g Kč ní“ muffiny. Do této kategorie patří ří také mam azane obyčejný M 12 zance, ať už obyčejné, nebo mandlové. právě ové. A pr rávě 200 g nec a e z l a d n M a nyní, v období příprav na velikonoční noční svátky, sváátky, nec m Maza nabízí BETINA svým zákazníkům m na toto o tradiční jemné pečivo slevu.

Kontakt: Pekárna Betina spol. s r.o., Mostní 72, 747 05, Opava Objednávky: 6 - 14 hod., Tel.: 553 732 100 nebo 731 494 830, E-mail: betinasro@volny.cz

VELIKONOČNÍ AKCE MAZANCŮ

www.betina.cz


ŘEZNÍCI, PEKAŘI

8 důvodů, proč jíst (hygienicky bezvadnou)

Tradice

zvěřinu

Zvěřinu jíme od nepaměti. Desetitisíce let byl člověk lovcem a i poté, co začal zvířata chovat a obdělávat půdu, si zpestřoval jídelníček lesní zvěří. Tato „stravovací stopa“ je otištěna hluboko v nás, proto bychom i my měli zvěřinu pravidelně jíst.

Dobrá stravitelnost Zvěřina má na rozdíl od masa jatečních zvířat jemnější svalová vlákna a maso většiny druhů je probarvenější až temně červené. Nicméně je to maso velice dobře stravitelné a podporuje trávení.

Množství zdraví prospěšných látek Maso zvěřiny má poměrně vysoké procento bílkovin, minerálů a vitamínů. Z minerálů jde zejména o vápník, fosfor a železo. Z vitamínů je nejvíce zastoupena skupina vitamínů B, ale i například nenasycené mastné kyseliny, které hrají významnou roli v ochraně zdravých cév, neboť zabraňují jejich onemocnění.

Nízký obsah tuku Přestože zvěř má tuk, nemá jej v mase, ale pod kůží a na vnitřnostech. Maso je tedy považováno za dietní.

úterý 15. dubna 2014

Zvěřina

patří nejen na velikonoční stůl

Daňčí hřbet

450 Kč

bez kosti

Jelení kýta

280 Kč

bez kosti

Divočák gulášové maso

160 Kč

Vysoká kvalita Lesní zvěř se živí přírodní a přirozenou potravou, takže její maso má bio kvalitu.Tím, že je u zvěře její rychlé zpracování, zachovává si veškeré výše uvedené vlastnosti.

Vynikající chuť Zvěřinové produkty se dají upravovat na stovky způsobů a vždy se mohou pochlubit velmi specifickou chutí a vůní. Příprava je pravou chloubou domácích kuchařů, kteří vědí, že úprava zvěřiny vyžaduje speciální přístup, např. naložení masa.

Humánní aspekt To, že se zvěřina získává lovem, je mnohem humánnější než získávání kuřecího, vepřového nebo hovězího masa. Zvěř žije ve volné přírodě a díky tomu není stresována při chovu v malých prostorech a ani při přepravě cestou na jatka, což je pak znát na kvalitě masa.

Kvalitní výběr na dosah V okrese Opava se zpracováním a prodejem zvěřiny zabývá místní firma Good Venison, která má zpravatelský závod v Budišově nad Budišovkou. Nabízí jak chlazené, tak mrazené vakuově balené maso různých druhů spárkaté zvěře (srnčí, daňčí, jelení, mufloní a divočák).

19

Divočák plec bez kosti

Bažant stažený

180 Kč

120 Kč

cena za kg

Zvěřinu si můžete koupit v naší prodejně Zelené Království, U pošty 249/4, 746 01 Opava.

GoodVenison

VÝBORNÁ ZVĚŘINA

*Celý sortiment najdete na www.goodvenison.cz. Ke všem cenám nutno připočíst DPH.


15ro 2014