Page 1

Neprodej ejjná p řííloha

VELIKONOČNÍ PŘÍLOHA

ŘEZNÍCI A PEKAŘI Kýchavná neděle a Tlustý vtorek V

elikonoční pondělí letos připadá právě na apríla. Velikonoce ale nejsou jednodenním svátkem. Naopak jde o nejvýznamnější svátek liturgického kalendáře, jehož přípravy začínají počátkem února. Letos krátce po svátku sv. Haty (sv. Agáta 5. února) a svátku sv. Doroty (6. února) byl konec masopustu – Popeleční středa byla již 13. února a od tohoto data až do neděle velikonoční (31. března) trvá půst. Spadá do ní šest neděl – každá z nich má svůj název i význam. První neděle (letos připadla na 17. února) nese název Černá (podle tmavého oblečení, do kterého se ženy během postního období oblékaly) nebo také Pučální (podle tradičního pokrmu pučálky – naklíčeného usmaženého hrachu, který se ten den jedl). Právě na Pučální neděli hospodyně nasazovaly vejce pod slepice, a to ve chvíli, kdy lidé vycházeli z kostela. Druhá neděle (24. února) má název Pražná – podle jídla pražma, které se jedlo. Jedná se o upražená obilná zrna. Třetí neděle (3. března) je Kýchavná,, kdo v tento den třikrátt kýchne, bude po celý rok zdráv. Čtvrtá neděle (10. března) je Družebná – v tento den byla povolena taneč-

ní zábava, ale jen ve dne a tento den byl dnem námluv a koláčů „družbancu“. Pátá neděle (17. března) je Smrtná – dívky a chlapci vynášeli z vesnic symboly zimy a smrti – děvčata Mařenu (došek slámy ustrojený jako postava ženy) a chlapci Mařaka (slaměnou postavu muže) – zapálené došky slámy se házely do vody a tím se lidé zbavili všeho zlého. Šestá neděle (24. března) je Květná – do dnešních dnů se dochoval zvyk přinášet do obydlí ozdobené zelené ratolesti (majiky). V tento den se v kostelech světí větvičky jívy „kocanky“, aby je hospodyně opatrovala po celý rok a hospodářství bylo chráněno před vším zlým, případně se také zasazovaly do polí, aby úroda byla chráněna před krupobitím. Květnou nedělí začíná Pašijový týden plný zvyků a pranostik. Po Modrém pondělí následuje Žluté úterý, kterému se říká také Tlustý vtorek – to proto, že se můžete naposledy dosyta najíst. v Středa je Černá, Škaredá nebo Sazemetná – vymetaly S sse totiž komíny a lidé by se v tento den neměli mraččit, jinak se budou mračit každou středu v roce. Na Zelený čtvrtek se jedla zelenina – hlavně zelené Z pokřivy (kopřivy) a šnytloch (pažitka), vařil p sse také zelený hrách, lidé jedli med (aby je „„neuštipnul“ had). V tento den se také peklly jidáše. A chcete-li mít po celý rok zdravvé nohy, tak ráno stoupněte bosou nohou na železo. Na Zelený čtvrtek se v kostelech n „„zavazovaly“ zvony – přestalo se zvonit až do Bílé soboty. Velký pátek byl dnem všeobecné očisty. Lidé se omývali proudnou vodou (voda z potoka), aby byli chráněni před ne-

mocemi. Tento den se nesmělo orat ani sít, aby se nehýbalo s Ježíšovým hrobem. Ani se nepralo prádlo, protože místo ve vodě byste je máčeli v krvi. Bílá sobota je posledním postním dnem. V tento den se u kostelů světí oheň, a až půjdete na bohoslužbu, měli byste mít oblečeno něco nového. Neděle velikonoční – Hod Boží velikonoční – patří k největším křesťanským svátkům. V kostelech se světí koláče „plecovníky“ (se zapečenými klobásami) a „svěceníky“, také vejce a víno. Konec půstu je ve znamení hostiny. Na Velikonoční pondělí – „šmigrust“ – chlapci polévají děvčata vodou, aby byla celý rok zdravá, šlehají je čerstvými proutky (upletené tatary, pruty, kyčky, žíly), aby do nich vešla životodárná míza. Jako odměnu chlapci dostávají malovaná vajíčka, kus mazance nebo makovníku, sladkosti nebo drobné mince. Tento zvyk je zapsán již ve 14. století kazatelem Waldhauserem. Jaroslava Poláková

I mezi středověkými pekaři zuřil konkurenční boj E

xistenci pekařského řemesla připomíná v Opavě ulice v centru města. Hospodářský život v minulosti určovala do značné míry společenství řemeslníků – cechy. Jako cech se opavští pekaři sdružili v roce 1448, kdy byla vydána cechovní statuta, která se dochovala dodnes. Ve druhé polovině 16. století v Opavě existovalo celkem 19 cechů, v nichž bylo sdruženo 80 různých řemesel. Cech pekařů tehdy sdružoval také pernikáře a mlynáře. Doklady o konkurenčním soupeření mezi pekaři známe již od 14. století, kdy městská rada upravila činnost mlynářů a městských pekařů ve vztahu ke konkurenci, která nabízela své zboží ve městě na trzích. Cizinci měli nej-

prve své zboží nabídnout zeměpanské komoře a teprve poté směli prodávat na trhu ze svých vozů. Po šesté hodině večerní museli své ceny snížit na polovinu a z toho, co neprodali, propadla třetina městu. Pouze opavští městští pekaři měli právo prodávat celozrnné chlebíčky a různé speciální pečivo. V 16. století byl mezi volnými trhy, konanými v Opavě, vyhrazen každou středu speciální trh pro prodej pekařských výrobků. Pro 24 městských pekařů, kteří nabízeli pečivo na tzv. lávkách, představovali vážnou konkurenci tzv. placbekové, tedy pekaři, kteří prodávali své zboží volně. Majitelé 24 pekařských lávek trvali na tom, že pouze oni smí prodávat chleba a žemle. Spory vyvrcholily před císařem Rudolfem II., kte-

rý rozhodl, že všichni pekaři mají právo prodávat jakékoli zboží a také přikázal, aby 20 volných pekařů utvořilo s privilegovanými společný cech. Podle dochovaných materiálů se počet placbeků snižoval a například v roce 1645 jich bylo ve městě pouze pět. Důležitost pekařského řemesla se projevila v období ohrožení a válek, protože to byli oni, kdo se museli postarat například o zajištění chleba pro cizí vojska, která pobývala v Opavě. V roce 1683 byly ve městě umístěny pomocné sbory polského krále, který táhl na pomoc Turky obležené Vídni. Z dochovaných dokladů víme, že tehdy upekli opavští pekaři ze 40 centýřů mouky (1 slezský centýř = 53 kg) celkem 27 035 bochníků chleba.

Opavský kronikář Erasmus Kreuzinger píše o požáru Opavy v roce 1758, který byl údajně způsoben pekaři. Dne 25. srpna v půl třetí v noci vypukl v důsledku nepozornosti jednoho z pekařů v proviantním domě na Panské (dnes Masarykova) ulici požár, který se rozšířil po celém městě. Padlo mu za oběť 336 domů, 5 kostelů a 2 kláštery. Povinností každého pekaře bylo dodržovat stanovené normy a jejich porušení bylo trestáno. Opavská městská rada vydala v roce 1776 vyhlášku, která se týkala právě pekařů. Za nedodržování předepsané váhy chleba a bílého pečiva, či pokud bylo nabízené pečivo vlhké a nebo nepoživatelné, hrozilo viníkovi jako první varování zabavení takového zboží, v případě

druhého postihu kromě zabavení ještě pokuta ve výši šesti říšských tolarů. Pokud byl viník odhalen potřetí, čekalo jej potupné vykoupání v řece (v drátěném koši) a vystavení na pranýři. Posledním trestem za opakované porušení předpisů bylo odejmutí měšťanských práv a vyhození z pekařského cechu. Způsob trestání vymácháním v řece byl zrušen v roce 1787. Vydání živnostenského zákona v monarchii v roce 1859 znamenalo pro cechovní organizace pozvolný úpadek. Opavský cech pekařů byl zrušen v roce 1883. Písemný materiál z jeho staleté činnosti je nelépe dochovaným archivním fondem opavských cechů a je dnes uložen se Státním okresním archivu v Opavě. Zdeněk Kravar

Labužníky rozhodně nezklameme ...umíme to udělat dobře

P

Prodejna na ulici Rolnická.

ředevším vařené zabijačkové speciality jsou chloubou rodinné firmy JMV Weiszovi s.r.o. z Nového Dvora. Trojice vedení firmy ve složení otec Milan, matka Věra a dcera Jana vsadila na kvalitní maso a tradiční osvědčené recepty. Výsledky potvrzují, že vsadili správně. Chutné a voňavé výrobky k nim lákají zákazníky zblízka i zdáli. „Je samozřejmé, že marketům a velkým výrobnám nemůžeme konkurovat cenou. Rozhodně jim však úspěšně konkurujeme kvalitou. V našich klobáskách a salámech najdete jen maso, žádné kůže, doplňky ze sóji a další nežádoucí přísady,“

tvrdí mladá inženýrka ekonomie Jana Weiszová. Otec, vyučený řezník s dlouholetou praxí, nasbíral zkušenosti i tradiční postupy a recepty u vesnických řeznických mistrů z širého okolí. Nejlákavější specialitou firmy jsou vařené zabijačkové výrobky: jelita, jitrnice, tlačenky, ovar, játrová paštika i domácí sekaná, jako jedni z mála nabízejí i oblíbenou prdelačku s kroupami. Přísady do jelit, jitrnic a sekané jsou tajnou rodinnou záležitostí. Skutečné zabijačkové hody si prý s výrobky z Nového Dvora může udělat každý labužník třeba i ve městě a v panelákovém bytě. „Samozřejmě prodáváme i vepřové a drůbeží maso, výhradně české, vyrábíme i párky, klobásky, salámy, sortiment jsme rozšířili také o bagety,“ vypočítává Věra Weiszová, dlouholetá prodavačka. Rodinná firma s deseti zaměstnanci má vlastní prodejnu

v Opavě na ulici Vrchní, ve Fulneku a v Jamnici, kde se však jedná spíše o obchod se smíšeným zbožím. Své výrobky firma dodává do obchodů a stravovacích zařízení na Opavsku, ale také v Krnově, Osoblaze a zásobuje rovněž jídelnu opavské psychiatrické léčebny. A aby toho snad nebylo málo, jednatelka společnosti Jana Weiszová se rozhodla rodinné podnikání rozšířit ještě o cateringové služby. „Jsme schopni zajistit akce na klíč, ať už se jedná o svatby, narozeninové oslavy, školní srazy nebo třeba pohřby. Já sama moc ráda vymýšlím různá aranžmá na slavnostní tabule a baví mě i tvořit masové dorty přímo na přání zákazníků,“ s úsměvem uzavírá malé firemní „okénko“. Více informací o sortimentu lze získat na tel.: 605 269 942, případně prostřednictvím adresy: weiszovajana@seznam.cz.

P.S.: I v paneláku můžete mít zabíjačkové hody

VÝROBNA ŘEZNICTVÍ, UZENÁŘSTVÍ JMV WEISZOVI Nový Dvůr 28, 746 01 tel.: 553 668 008 mob.: 605 269 942 weiszovajana@seznam.cz


12

ŘEZNÍCI A PEKAŘI

úterý 26. března 2013

I v letošním roce k době oslav svátků jara připravila společnost Řeznictví H+H, s.r.o. pro své zákazníky nabídku širokého sortimentu lahodných výrobků a kvalitního čerstvého masa z vlastní produkce. Kromě již standardně nabízených výrobků od párků a klobásek, přes voňavá uzená masa a vařené zabijačkové výrobky, až po řeznické speciality a kvalitní šunky, nabízíme v měsíci březnu dva výrobky specifické pro období Velikonoc. Jsou to VELIKONOČNÍ ŠUNKOVÉ VAJÍČKO a VELIKONOČNÍ PYTLÍK.

NA VAŠI NÁVŠTĚVU SE TĚŠÍ A KLIDNÉ PROŽITÍ VELIKONOČNÍCH SVÁTKŮ PŘEJÍ VŠEM ZÁKAZNÍKŮM PRACOVNÍCI FIREMNÍCH PRODEJEN.

Řeznictví H+H, s.r.o. je regionálním výrobcem z Moravskoslezského kraje s dlouholetou tradicí. I v dnešní době, která nepřeje tradiční řeznické výrobě za použití kvalitních materiálů, používá při výrobě svých specialit pouze vepřové a hovězí maso, koření a umu mistrů uzenářů. Důkazem toho je i skutečnost, že jsme v roce 2011 obdrželi OCENĚNÍ REGIONÁLNÍ POTRAVINA ROKU pro TREFILOVU MASOPUSTNÍ KLOBÁSU, při jejíž výrobě je použito 94,6% MASA. NEJEN TUTO KLOBÁSU NABÍZÍME V SÍTÍ FIREMNÍCH PRODEJEN, které naleznete ve městech Frýdek Místek, Havířov, Opava, Nový Jičín, Český Těšín, Frýdlant nad Ostravicí, Frenštát pod Radhoštěm, Ostrava a Bohumín. V V Havířově prodejny naleznete v centru města na Hlavní a Dlouhé třídě. Opavě naleznete prodejnu Řeznictví H+H v centru na ulici Masařská 8.

www.reznictvi-hh.cz

www.odtempo.cz

8.00 8.00 8.00 8.00 8.00 8.00 8.00

-

20.00 20.00 20.00 20.00 20.00 20.00 20.00

Akþní nabídka běžná běž ž á cena Kýta z udírny 151 Kč Rolka plec 101 Kč Točený z udírny 109 Kč Kotleta z udírny 157 Kč Klobása z udírny 125 Kč Šunka delikates 162 Kč Salám krakovský 112 Kč Klobása maďarská 121 Kč Salám inovecký 106 Kč Párky jemné 88 Kč Gazdovská slanina 69 Kč Lahůdkové párky 106 kč Francouzská paštika 111 Kč Kuřecí prsa 119,90 Kč Kýta ořech 109,90 Kč Vepř. krkovice s kostí 99,90 Kč Koleno přední 43 Kč

akce k 148 Kč 98 Kč 106 Kč 154 Kč 122 Kč 159 Kč 109 Kč 118 Kč 103 Kč 85 Kč 66 Kč 103 Kč 108 Kč 116,90 Kč 106,90 Kč 96,90 Kč 40 Kč

www.tesjatky.cz

od 20. 3. do 2. 4. 2013

Opava - Jaktař

PO UT ST ČT PÁ SO NE


ŘEZNÍCI A PEKAŘI

úterý 26. března 2013

13

Velikonoce přinášejí také speciality z masa Velikonoce jsou sice největšími církevními svátky, ale pro mnohé jsou to také svátky hodování a dobrého jídla. Není divu, po šest týdnů trvajícím půstu si kdysi lidé zase mohli dopřát maso. K oblíbeným „jarním“ masům patří kromě tradičního uzeného rozhodně také jehněčí a kůzlečí maso. S těmito jídelními zvyky, tedy konzumací pokrmů z kůzlečího a jehněčího masa, dnes souhlasí rovněž odborníci na zdravou výživu. Maso těchto mláďat totiž skvěle doplnilo po období půstu chybějící živočišné bílkoviny, navíc je málo tučné a lehce stravitelné. y k zažívání našich p Což bylo předků,, oslabenému delším půstem, rozhodně šetrnější než

OPAVSKO

tučné a těžké uzené vepřové maso. To ovšem tradičně patřilo k prvnímu masu, které si naši předkové po dlouhém půstu dopřávali. Půst začínal na Škaredou středu a ukončila jej až Velikonoční neděle. Ještě o Bílé sobotě se měla jíst postní, bezmasá jídla „Teprve na Boží hod velikonoční, v neděli, si naši předkové dopřávali „černé vepřové“ maso se zakysaným zelím,“ přibližuje jeden z jídelních zvyků folkloristka Jaroslava Poláková. Zvyk jíst právě uzené maso je podle ní pochopitelný. Zabíjačky se totiž konaly hlavně v únoru, část masa se nasolila, naložila do láku a pak dala do komína udit. Právě kolem velikonočních svátků bývalo maso dostatečně vyuzené a bylo tře třeba je ochutnat a doplnit scházejí-

cí živočišné bílkoviny. „Dlouhá léta si naše rodina velikonoční svátky nedovedla představit bez skvělých kůzlečích řízků. Dbala na to hlavně tchyně, která pocházela z vesnice,“ vzpomíná Milada Vrbovská z Kylešovic. Lidé na Opavsku si na jaře často pochutnávali také na jehněčím n e b o králičím mase.

Nejkvalitnější maso? Určitě to české O

dkud pochází nejkvalitnější maso? Oslovení prodejci se shodují, že nejlepší je to české. V ocho-

dech však můžete narazit i na maso ze sousedních států. Například opavský Globus, který je vyhlášený kvalitou masa, bere jak hovězí, tak vepřové maso výhradně

z českých a moravských chovů, protože se co do kvality nejvíce osvědčilo. Z České republiky pochází i většina masa, které najdete na pultech menších prodejců a v běžných řeznic-

tvích. Potvrdila to anketa mezi místními prodejci. České maso je podle nich sice dražší, ale výrazně kvalitnější. Část výrobků jde do místních řeznictví i z okolních států. Napří-

klad H+H nebo Těšínské jatky, které mají prodejny v Opavě, dováží maso na zpracování i z Německa, Polska či Slovenska. Vepřové na českém trhu pochází i ze Španělska či Nizozemí.

Globus ukázal, jak zpracovává maso H

ypermarket Globus Opava připravil (nejen) pro své zzákazníky netradiční exkurzi. Zájemci si totiž mohli prohlédnout zázemí řeznictví a pekařství. řezn „Zájem ze strany zák zákazníků, prohlédGlobus nout si Hypermarket Hyp z druhé druh strany, byl velký a z původních 15 zájemců jem na každý termín nakonec prohlídku absolvovalo 60 účastníků,“ říká praúča covnicehypermarketu covn Tošenovská s tím, že Jana To prohlídka byla rozdělena do začala v zasedací míst3 částí. První část zača

nosti prezentací o Hypermarketu Globus. Návštěvníci se seznámili s historií společnosti, s jejími zásadami, zárukami a službami zákazníkům. Pak následovala očekávaná kompletní prohlídka zázemí řeznictví, kde se účastníci dozvěděli, jak probíhá proces od přivezení bouraného masa až k opracovanému masu, řeznických a uzenářských výrobků na prodejní pulty. „Exkurze byla ukončena v pekařství, kde návštěvníci mohli opět nahlédnout do provozu, jak pečeme a vyrábíme cukrárenské výrobky Globus. Součástí prohlídky byly také ochutnávky našich vlastních výrobků. Pro velkou spokojenost zákazníků budeme v budoucnu v těchto akcích pokračovat,“ uzavírá Tošenovská.


14

ŘEZNÍCI A PEKAŘI

úterý 26. března 2013

VOD Stěbořice zanechává stopu až v Africe V

ýrobní a obchodní družstvo (VOD) Stěbořice je prosperující zemědělskou firmou, která obhospodařuje na téměř 1 800 hektarech orné půdy a dává práci několika desítkám lidí. Družstvo funguje od roku 1997 a hospodaří na pozemcích, které zasahují do 10 katastrálních území rozkládajících se v západní části Opavskohlučínské plošiny. Záběr činnosti a podnikání VOD Stěbořice je opravdu široký. Zabývá se živočišnou výrobou, která je zaměřena hlavně na chov skotu. „Chováme 1 050 kusů skotu, z toho 411 kusů produkčních dojnic,“ říká předseda družstva Jiří Fuksík. Na farmě Nový Dvůr probíhá odchov telat odc ov te at od stáří stá 2 měsíěs 1 roku a vykrců do

muje se zde cca 120 býků pro český trh. Na nejnovější a nejmodernější farmě Jezdkovice, která byla vybudována s přispěním evropských fondů, je pak umístěn chov mléčného skotu a jalovic od 1 roku stáří. Ekonomika živočišné produkce je založena na prodeji mléka, hovězího žíru a vysokobřezích jalovic. Část domácí produkce masa končí na jatkách firmy Klemens v Melči. Denně se vyprodukuje kolem 11 tisíců litrů mléka, které je převážně dodáváno do frýdecko-místecké mlékárny Ekomilk. Ovšem na čerstvém mléku si mohou pochutnat i obyvatelé z okolí. Ve vrátnici firmy je totiž umístěn automat na mléko. „Nádobu si mohou zájemci koupit přímo na vrátnici ve Stěboři-

Výrobní a obchodní družstvo Stěbořice 747 51 Stěbořice 168 Telefon: +420/553 66 10 92 E-mail: info@vodsteborice.cz

www.vodsteborice.cz

cích. Jeden litr mléka stojí 13 korun,“ informuje předseda. Družstvo se také věnuje rostlinné výrobě a potravinářství. Disponuje skladovacími prostorami pro úpravu a uskladnění obilovin a olejnin do výše své produkce. Pěstuje potravinářskou pšenici, řepku, kukuřici a sladovnický ječmen, který dodává do velkých pivovarů jako Radegast, Prazdroj či slovenský Heineken. „Slezsko je jeden z nejlepších pěstitelů sladu v Evropě,“ prozrazuje Fuksík a dodává: „Dále se zabýváme produkcí krmiv pro živočišnou výrobu, jako je pěstování vojtěšky na seno a na senáž, pěstování hrachu a kukuřice na siláž.“ VOD Stěbořice nabízí i služby silniční nákladní dopravy, a to jak vnitrostátní, tak mezinárodní. Dále středisko autodopravy provádí přípravné práce pro stavby, likvidace staveb, úpravy terénu či opravy komunikací. Pneuservis zase provádí opravy, montáže, demontáže nákladních aut, zemědělských strojů a speciální techniky. Mezi rozšířené činnosti družstva rovněž patří opravárenství a kovovýroba. Ve výrobě strojů na zpracová-

ní p ů d y VOD Stěbořice spolupracuje s firmou OPaLL-AGRI, která své produkty pak vyváží do Polska, Maďarska, Ukrajiny, ale i do afrických států Ghany a Etiopie. Družstvo je navíc sponzorem zoo koutku v Arboretu

Nový Dvůr. Více informací o činnosti a nabídce služeb firmy lze nalézt na www.vodsteborice.cz. PR

Udělejte si vlastní zabijačku u nás Z

abijačka. Dříve realita všedních dnů takřka každého hospodářství na vesnici či na malém městě. Postupem času tato lidová a společenská „kratochvíle“, která byla ve většině případů spojená s účastí nejen samotné rodiny, ale také lidí z blízkého okolí, ustupuje a dnes ji můžeme spatřit velice okrajově. Vy však nemusíte čekat na žádné masopustní zábavy, LAXAČNĚ - ZÁBA festivaly či trhy, kouzlo RE tradičních zabijaček na vás dýchne v Penzionu nad stájí v Jakartovicích. Budete se zde cítit jako na opravdovém statku, protože zde najdete přesně to, co byste od správného selského statku čekali – slepice, ovce, koně, oslíka, prasata nebo třeba krávy. Jitrničky, jelítka, klobásky, tlačenka či ovar - to vše můžete v Penzionu nad stájí mít. Jestliže už vás přestaly bavit klasické večírky, semináře či firemní akce, není lepší a zajímavější volba než zdejší firemní zabijačka. Stačí jen zavolat a toto velice netradiční strávení volného času si objednat. Penzion

disponuje zabijačkovou (porážkovou) místností, ke které náleží také salonek, kde hosté mohou v nevázané konverzaci čekat na voňavé laskominy, připravované přímo před jejich očima. „Klienti si u nás mohou zamluvit třeba jen porážkovou místnost, přičemž si mohou přivézt i vlastní prasátko a zařídit vlastního řezníka. Pokud ale chtějí veškerou přípravu spojenou se zabijačkou nechat na nás, samozřejU M JA K A R T OVICE mě zajistíme jak vepříka, tak řezníka, obsluhu i catering. Zkrátka poskytneme jim servis od A po Z,“ Zdeňka Davidková, provozní penzionu. V salonku je k dispozici také samostatný výčep, takže ani o zlatavý mok rozhodně nouze nebude, stejně jako vlastní udírna, to abyste viděli, jak dostává maso či klobásky krásnou nazlátlou barvu. Pak už jen stačí si pochutnat na ručně vyrobených masových dobrotách. A abyste si při tom čekání ukrátili čas a nenudili se, můžete využít stylovou restauraci nebo zastřešené posezení s ohništěm. Ti, kteří mají rádi více pohybu, pak ocení zdejší četné příležitosti k aktivnímu

Penzion nad stájí, Jakartovice 35, 747 53 správce statku: 734 266 595 / provozní: 737 240 758

odpočinku. Penzion nad stájí totiž není pověstný jen tím, že pořádá firemní zabijačky a speciální akce jako husí nebo zvěřinové hody. Nejen ve svém blízkém okolí je znám kromě jiného jako místo k ježdění na koni se školenými instruktory, ideální místo pro rybaření, centrum, kde můžete využít osvětlené víceúčelové hřiště vhodné na tenis, nohejbal, volejbal nebo badminton, venkovní vyhřívaný bazén a nově i umělé jezírko, které můžete romanticky přeplout pramicí. Pro děti je pak určeno dětské hřiště s trampolínami, prolézačkami či kolotoči. Kdo dává přednost procházce, Penzion nad stájí má k tomu ideální polohu. Blízko se totiž nachází spoustu břidlicových lomů i turistických stezek. Pokud se do Penzionu nad stájí chystáte v sobotu 30. března, bude tam na vás čekat akce s názvem Vítání jara. Od jedné odpoledne se zde bude opékat jehně na grilu, bude vyhrávat lidová kapela a pro děti bude připraveno ježdění na ponících, cukrová vata a kolotoč. Více informací o akcích a samotném Penzionu nad stájí najdete na we-

ekologický

chov

cena za 1 kg

49,-

Posezení v prostorách zab

ijačkové místnos .

bových stránkách penzionjakartovice.cz. V případě vašeho zájmu o objednání firemní zabijačky, neváhejte a zavolejte nebo napište nám. (PR)

e-mail: spravce@penzionjakartovice.cz www.penzionjakartovice.cz

Zabijačková místnost.


ŘEZNÍCI A PEKAŘI

úterý 26. března 2013

15

Speciality z bílého i tmavého těsta Mnohé pokrmy jsou o Velikonocích tradiční, nejíme je jindy než právě během těchto svátků jara. Patří mezi ně bezesporu plecovníky, svěceníky či mazance, jidášky a stále oblíbení beránci i velikonoční perníky. Plecovníky a svěceníky byly odedávna jakýmsi kompromisem mezi masem a pečivem. „Jednalo se o pecny, v nichž bylo zapečeno uzené maso, uzený bůček a klobásy. Vyráběly se buď z chlebového těsta nebo z běžného bílého, ovšem neslazeného, těsta,“ přibližuje pro někoho méně známé

OPAVSKO

pečivo ředitelka SVČ Opava a uznávaná folkloristka Jaroslava Poláková. Plecovníky i svěceníky jsou podle ní ve Slezsku do dnešních dnů rozšířené. Postup při výrobě těchto specialit je totožný, tuk z klobás, bůčku nebo masa se vypeče do těsta, které získá specifickou chuť. Svěceníky se obvykle nechávaly posvětit v kostele. Oblíbené jsou také vinné klobásy, zapékané buď v listovém nebo běžném těstě. Na mnoha místech regionu se tímto způsobem zapékají nejen vinné klobásy, ale také různé druhy jiných klobás a uzenin. Mazance, jidášky, berán-

DOMÁCÍ MAZANEC Ingredience: 2 žloutky, 10 dkg rozpuštěného másla, 15 dkg cukru krupice, rozmíchat, přidat vlažné mléko - 4 dcl, kvásek z cca 4 dkg droždí, l malá lžička soli, l malá lžička skořice, hladkou mouku - cca 40 - 50 dkg (podle hustoty těsta) Postup: zapracovat 8 dkg rozinek (mohou být namočené v rumu), 5 dkg loupaných nasekaných vlašských ořechů nebo mandlí, zpracovat - udělat bochánek, nechat vykynout - před vložením do trouby udělat nožem křížek na plech položíme pečící papírna na něj vykynutý mazanec, pomazat rozšlehaným vejcem, posypat lupínky mandlí. Péct cca 30 - 40 minut (podle velikosti) při 180 stupních. JIDÁŠE Ingredience: 2 dcl vlažného mléka, 10 dkg cukru, 3 dkg droždí, 2 lžíce mouky, 10 dkg másla, 4 žloutky, 30 - 35 dkg hladké mouky, špetičku soli, 1 sáček vanilkového cukru, 1 malá lžička nastrouhané citronové kůry Postup: Zpracovat klasické kynuté těsto, nechat kynout, po 30 minutách znovu vypracovat, zase nechat kynout - minimálně. 20 minut. Z těsta děláme tenké copánky, které různé tvarujeme, stáčíme. Pečeme na plechu, na kterém jsme je po vytvarování nechali ještě cca 15 minut kynout. Pomažeme rozšlehaným vajíčkem a můžeme zdobit různým posypem (mák, sezam, mandle). Pečeme cca 20 minut při 180 stupních. Tradiční recepty poskytla ředitelka SVČ a folkloristka Jaroslava Poláková

ci a perníky. Velikonoční svátky si mnozí z nás nedovedou představit bez tradičních mazanců, velikonočních perníčků nebo beránků. V nabídce pekáren a na pultech obchodů v tomto období proto rozhodně nescházejí. Nejedna hospodyně se však s jejich výroby ráda pustí sama. Tak, jako jsou vánočky typické pro Vánoce, velikonoční stůl se neobejde bez mazanců z bílé mouky. Mazance svým kulatým tvarem i zlatohnědou barvou připomínají vytoužené slunce. „Také do těsta se dávají žloutky, aby svou barvou připomínaly slunce. Na venkově

bývalo tradicí, že každý v rodině dostal svůj vlastní, malý mazanec,“ připomíná folkloristka J. Poláková. Velikonoční stůl by nebyl úplný bez dalšího symbolu jara - beránků různých velikostí. (recepty uvádíme). Beránci bývají obvykle vyráběni z piškotového těsta, méně často z tvarohového nebo třeného . Poleva bývá často z čokolády nebo beránky zdobí „vlna“ z ušlehaných bílků. Slezskou specialitou jsou rovněž jidášky, při jejichž výrobě nesmí scházet med. Ten také nemůže chybět při výrobě velikonočních perníků. Tradiční perníčky mají nejrůznější tvary,

VELIKONOČNÍ BERÁNEK (do středně velké formy) Ingredience a postup: 15 dkg tuku (máslo, hera), 20 dkg cukr krupice, 1 vanilkový cukr, postupně 3 vejce, ušleháme, přidáme 25 dkg tučného tvarohu (vaničku) - ušleháme dohromady a zvolna zahustíme 35 dkg polohrubé mouky s 1 práškem do pečiva. Dáme do formy, pečeme cca 45 minut při 180 stupních - zkoušíme špejlí jestli už je upečený. Vyklopíme z formy, necháme vychladnout „naležato“. Vychlazeného beránka pocukrujeme ze všech stran, postavíme na tácek na velikonoční ubrousek, uvážeme mu kolem krku červenou pentli a tácek kolem beránka dozdobíme malovanými vajíčky, případně čokoládovými figurkami.

připomínající jarní symboly. Ať už jsou to zajíci, kuřátka, beránci, kraslice... Jsou pestře ozdo-

beny polevami z čokolády, marcipánu či obarveného sněhu z bílků. (mk)

10 zásad kvalitního a chutného chleba ‚ Čerstvě upečený chléb poznáte podle pružnosti střídky – tedy pokud bochník zmáčknete, ihned se vrátí do původního stavu. ƒ Velmi nepravidelný a deformovaný tvar výrobku svědčí o nedodržení technologického postupu, nízký, příliš placatý chléb dokazuje špatné kynutí. „ Špinavá kůrka na chlebu na spodní i vrchní straně prozrazuje něco o nedostatečném čištění plechů i stěn pece. … Připálená kůrka je signálem, že chléb bude zřejmě hořký. † Nedopečená, příliš světlá kůrka zase signalizuje celkově nepropečený výrobek s vlhkou, mazlavou střídkou, která může začít velmi brzy plesnivět. ‡ Málo vykynutý chleba svědčí o špatně zadělaném těstě či nízké teplotě v peci. ˆ Kvalitu chleba snižuje i viditelně obnažená střídka. Takový chléb je náchylnější na proniknutí plísní do střídky. ‰ Pokud si kupujete balený chléb a vidíte, že je obal zevnitř orosený, nekupujte ho. Výrobce zabalil chleba ještě vlažný, a ten tak rychleji zplesniví. Š Skryté vady u chleba odhalíte, bohužel, až po rozkrojení. Jde hlavně o: drobivou střídku, vlhký tmavší kruh v střídce, vodnatý pás pod kůrkou nebo na spodní části chleba, trhliny ve střídce a ve finále i špatná chuť chleba. ‹ Příliš kyselá až hořká chuť může být způsobena starým těstem.

Velikonoce

Uvedené zboží nakoupíte nejen v

prodejnách Slezské pekárny,

ale i na www.dotasky.cz.

se Slezskou pekárnou

Dopřejte si pohodovou atmosféru Velikonočních svátků s těmi nejlepšími produkty Vel

ze Slezské pekárny. NOVINKA

Koláček tvarohový

J.L.N., spol. s r.o., Otická 2469/55, Opava-Předměstí 746 01

ručně dělaný koláček z plundrového těsta sypaný drobenkou

Mazanec Máslový ze 100% klasického másla

Mazanec Dia

Perník pečený

výrobek se sníženým obsahem sacharózy, vhodný pro diabetiky

s čokoládovou polevou a rozinkami

prodejny: OPAVA - Otická ulice / Horní Náměstí / Rybí trh / Popská ulice / Pekařská ulice / Partyzánská ulice (Terasa) Ratibořská ulice (naproti katky) / Úzká ulice (Katastr) / Olomoucká ulice / Těšínská (Ostroj) / HRADEC N. M. - Opavská ulice

www.slezska-pekarna.cz Všechny produkty jsou vyráběny z českých regionálních surovin!


16

ŘEZNÍCI A PEKAŘI Jakému pečivu dávají významné osobnosti Opavska přednost,

úterý 26. března 2013

Radomír Přibyla, kastelán zámku Hradec nad Moravicí

Herbert Pavera, předseda Sdružení obcí Hlučínska a starosta Bolatic

Vzpomínám na chuť a vůni italského pečiva

Chobotnice ani sépie se nestaly mými oblíbenými jídly

Pečivo samozřejmě kupujeme, ale při každé konzumaci vzpomínám na tu neuvěřitelnou chuť a vůni pečiva, které mám možnost si každý rok zakoupit a ochutnat v Itálii, tomu se bohužel žádné naše pečivo nevyrovná. Když zrovna nehubnu (hubnu neúspěšně celý rok), tak miluji dlouhý solený rohlík z Otické pekárny. Maso nakupuji, jak se říká u nás na vesnici, jednou za rok. Kuřecí maso, zvěřinu a králíky nám dodávají kamarádi z vesnice a okolí. Naše dcera, která nejí maso od narození, nás v poslední době přinutí nakoupit spíše mořské plody prostřednictvím nákupu jedné hradecké restaurace. Samozřejmě v případě nutnosti (návštěvy) se spíše přikláním nákupu v řeznictvích (Otice, Vršovice), ne v supermarketech. Takže závěrem nezbývá než říci: Když je hlad, je i šunka dobrá...

Z pečiva mám nejraději klasické rohlíky, rád mám i čerstvý chléb a občas si dám i slané pečivo – rohlík nebo housku. Co si ale vychutnávám, jsou naše bolatické koláče z místní pekárny. A každý pátek snídám vánočku nebo makovník. V neděli pak máme ke snídani domácí koláč, bábovku či obyčejnou buchtu. Maso a vlastně i pečivo kupuje manželka a především v našich obchodech, v Globusu, popř. v řeznictví u Klemensů v Dolním Benešově. Z mas mám nejraději vepřovou panenku a drůbeží maso. Jednou za čas si dám s přáteli výborný hovězí steak. Nejčastěji kupujeme domů kuřecí a vepřové maso. Co se týká speciálního masa, tak jsem v roce 2004 dostal v Itálii na talíř poprvé chobotnici a sépii. Ale ani jedno se nestalo mým lahodným jídlem!

Vilém Axmann, bývalý brankář fotbalové Opavy, současný trenér Chlebičova a fotbalový činovník

Po mase se můžu utlouct Přiznám se, že na sladké moc m nejsem, takže jednoznačně preferuji slané pečivo. Nadneseně řečeno, ze zákusků mám nejraději klobásku. Určitě n upřednostňuji rohlík před chlebem, nevadí mi přitom ani u celozrnné pečivo. Po mase se můžu utlouct. O nákupy mac sových výrobků se u nás stará moje drahá polovička, nechás vám v jí v tomhle volnou ruku. Nejraději mám kuřecí maso, a to t prakticky na všechny způsoby. V podstatě bych ho mohl jíst jí pětkrát týdně.

pokračování na straně 17. X

Kvalitní pekařství, AZPEK s.r.o. P

ekařství AZPEK s.r.o. Bolatice bylo založeno v roce 1996. Specializujeme se především na ruční výrobu pekařských

vaným nabízíme nadstandartní služby jako jsou balení a krájení výrobků nad rámec běžné nabídky, na požádání dodáme běžně

sypané pečivo bez posypu, zajistíme vzorky k ochutnání, jsme schopni vyhovět i dalším i n d i v i du á l n í m požadavkům. Každé 2-3 měsíce nabízíme některé výrobky za akční ceny. bků Sortiment výrobků oplňuje pestrý, stále jej doplňuk na požaž jeme a reagujeme tak davky našich odběratelů. Stejně důležité jsou pro nás i původní receptury. Rádi bychom upozornili na tradiční kmínový chléb, který jako jedni z mála producentů vyrábíme ručně a pouze z třístupňových kvasů a žitné mouky – tak, jak se vyráběl po staletí. Jeho předností je, kromě čistě přírodního postupu výroby, také to, že vydrží mnohem déle čerstvý, než konkurenční výrobek. Vel-

výrobků, proto by se dalo s nadsázkou říci, že každý náš výrobek je originál. Zaměstnáváme zhruba 50 zaměstnanců, kteří se aktivně podílejí na celkové produkci firmy. Výrobu zajišťujeme v nově postaveném objektu v centru Bolatic na Opavsku, jehož součástí je i podniková prodejna, kterou jsme na sklonku loňského roku zmodernizovali. Další podnikovou prodejnu jsme otevřeli v červnu 2011 v Krnově na Albrechtické ulici. Naše výrobky znají nejen zákazníci firemních prodejen, ale také ti, kteří nakupují v různých obchodních sítích či v soukromých prodejnách na Opavsku, Ostravsku a Krnovsku. Oblíbili si je nejen hosté hotelů, penzionů a restaurací, ale i strávníci mnoha školních jídelen a klienti domovů pro seniory. Posledně jmeno-

Můžeme konstatovat, že za dobu svého působení jsme si získali stálou klientelu a stabilní postavení na trhu. Ve výrobních prostorách realizujeme produkci kompletního sortimentu pekařských a cukrářských výrobků. Denní produkce cca 80 druhů výrobků čítá především:

ký podíl ve výrobě zaujímají tradiční svatební koláče, které jsou v okolí vyhlášeným výrobkem. Vyrábíme je s pěti druhy poctivé nádivky: tvarohovou, makovou, povidlovou, ořechovou a jablečnou. Na zvláštní přání zákazníků jsme schopni vyrobit tyto koláče s větší nádivkou, které jsou vhodné zejména na svatby a různé oslavy. Před námi jsou Velikonoce, a tak z velké řady výrobků musíme zmínit ještě ty, které se k těmto svátkům vážou a neměli by chybět na svátečním stole – mazanec, beránek, zajíček nebo tuková, popř. sypaná veka. Nejdůležitější prioritou, při složité výrobě z pekařských a cukrářských těst, je dosahování a udržení maximální kvality všech výrobků nejen kvůli legislativním předpisům, ale hlavně vysokým nárokům našich zákazníků. Jakost dnes není jen záležitostí kvalitních surovin, technologických nařízení a dokonalého materiálního servisu, nýbrž především otázkou spolehlivých zaměstnanců. Šikovné ruce pekařů nelze nahradit stroji ani v 21. století. Rovněž je důležité kvalitní řízení a spolupráce jak uvnitř firmy, tak i mezi firmou a zákazníky. Přesvědčte se sami o kvalitě našich výrobků a námi poskytovaných služeb. Více na www.azpek.cz

Běžné pečivo: ‫ ﮦ‬rohlík ‫ ﮦ‬raženka ‫ ﮦ‬šáteček ‫ ﮦ‬sójový rohlík ‫ ﮦ‬grahamový rohlík aj.

Jemné pečivo: ‫ ﮦ‬loupáky ‫ ﮦ‬listové šátečky ‫ ﮦ‬koblihy ‫ ﮦ‬croissanty ‫ ﮦ‬záviny ‫ ﮦ‬výrobky z plundrového těsta

DIA výrobky: ‫ ﮦ‬vánočka ‫ ﮦ‬šátečky ‫ ﮦ‬makový závin

Chleby: ‫ ﮦ‬kmínový ‫ ﮦ‬švédský ‫ ﮦ‬škvarkový ‫ ﮦ‬slunečnicový

Knedlíky:

Výrobky spojené s tradičními svátky:

‫ ﮦ‬houskový ‫ ﮦ‬bramborový ‫ ﮦ‬plněné sladké knedlíky

‫ ﮦ‬mazanec ‫ ﮦ‬beránek ‫ ﮦ‬zajíček ‫ ﮦ‬věnec


ŘEZNÍCI A PEKAŘI

úterý 26. března 2013

17

a na jakém speciálním masovém pokrmu si pochutnali? Stanislav Pešát, majitel fitness Pepa

Iva Sýkorová, ředitelka ZUŠ Solná Opava

Michaela Dihlová, modelka

Nemusím housenky ani kobylky

V Norsku jsem ochutnala velrybu, ve Švédsku losa

Holoubě bylo velmi lahodné

Dávám přednost chlebu, a protože dbám na životosprávu, tak téměř zásadně celozrnnému a tmavému. I když čas od času samozřejmě „uletím“ na nějakém ne zrovna nejzdravějším pečivu. Pamatuji si, že když jsem před mnoha lety závodil a držel dietu, tak jsem měl nepředstavitelnou chuť na obyčejný rohlík s máslem. Jinak se ale bílému pečivu vyhýbám. Jsem doslova všežravec a jsou různá období, kdy si rád dám dalamánek, a to co nejslanější, a na druhé straně si dám s velikou chutí koláč, buchtu, croissant, perník, zákusek. Maso kupujeme u řezníka i v supermarketu. Nejčastěji kupujeme kuřecí maso – jedná se o nejrychlejší přípravu na mnoho způsobů, dobrou stravitelnost a nejvíce bílkovin. Pak hovězí a ryby. Skutečnou lahůdkou je u nás španělské prosciutto jamon – vysušené maso černých prasat. A co teprve tatarák! Když jsem kdekoli na světě, vždy si dám jejich jídlo, ať vypadá jakkoli. Nemusím jen housenky a kobylky.

ka k ančí

Já osobně, ale i moje rodina je nakloněna pečivu z žitné mouky, celozrnným výrobkům, i když ne všechno, co má tmavší barvu a je posypáno zrníčky, je celozrnné pečivo. Je třeba pečlivě vybírat. Mezi chleby u nás vedou ty z pekárny Knappe Otice, hlavně chléb zvaný Dlouhán. Sladké pečivo nekupujeme téměř vůbec. Raději si buchtu nebo moučník upeču sama, především když je nějaká ta rodinná oslava. Nepatřím k lidem, co maso nejí. Nějak si bez něj neumím náš jídelníček představit. Člověk je všežravec a nemá upírat tělu potřebné živiny jakoukoliv jednostrannou stravou. Maso nakupuji v řeznictví Rajda na Olomoucké ulici, jsem spokojena s nabídkou. Maso je vždy pěkně opracované a pro „líné“ hospodyňky, kterou já sice nejsem, nabízejí i vlastní rolády, špízy a jiné již předpřipravené masové výrobky, které stačí jen dát do pekáče a upéct. V Norsku jsem ochutnala maso velrybí, je velmi podobné hovězímu masu, ve Švédsku jsme jedli maso z losa, je to také tmavší druh masa, vlastně zvěřina. Taky jsem měli pštrosa, ale to už je běžnější maso i u nás. No a kraby a jiné mořské plody jsou také dnes běžné. Oblíbeným receptem je pak hovězí po burgundsku, ragú nebo hovězí na divoko.

Mám velmi ráda tmavé pečivo a ráda si pochutnám i na francouzském croissantu. Většinou nakupuji spíše slané pečivo a pro přítele kupuji sladké. Maso nakupuji přep vvážně v supermarketu, ale když mám v plánu vvařit třeba z mletého masa, určitě raději navvštívím řeznictví a sama si vyberu maso, kterré mi pak pomelou. Nejlahodnější maso, které jjsem asi kdy měla, bylo z holouběte a bylo velmi lahodné. Nejčastěji nakupuji kuřecí a také m tto mleté maso. Velmi ráda a často vařím lasaagne s boloňskou omáčkou a mletým masem nebo kuřecí prsíčka zapečená s mozzarellou a n bazalkou. b

ČERSTVÁ ZVĚŘINA na váš sváteční stůl Kvalitní, čerstvá a kontrolovaná zvěřina ě i a

ZELENÉ KRÁLOVSTVÍ U pošty 6, Opava, tel.: 553 650 022

GoodVenison òûÊÙą þòŸÛ®Äƒ


18

ŘEZNÍCI A PEKAŘI

úterý 26. března 2013

Nejlepší reklamou je poctivá práce, tvrdí pekařský mistr Arnošt Obrusník F

irma Arnošt Obrusník - Pekařství vznikla jako první soukromá pekárna na Opavsku. A protože nejenže funguje i dnes, ale během let se úspěšně rozvíjela, nastal ten správný čas představit jejího zakladatele a majitele Arnošta Obrusníka. Rodák ze Strahovic, který si už v dětství přál být pekařem, vzbuzuje svým elánem, cílevědomostí a vytrvalostí obdiv vrstevníků i mladší generace. Během „ Skutečně jste si přál být už od dětství pekařem? Možná se vám to bude zdát divné, ale je to tak. Již jako malý kluk jsem doma ve Strahovicích chodil pomáhat do místní pekárny. Nejen pro ten bochník chleba, který jsem si tam vždy vysloužil, ale prostě mě to lákalo. Pozorovat, jak z mouky a přísad vzniká těsto, jak kyne, jak se z něj válejí pecny chleba, jak se chleba peče... Fascinovalo mě to. Nikdy jsem nechtěl být ničím jiným než pekařem. (úsměv) „ Takže jste si vlastně svým povoláním splnil svůj dětský sen? Dá se to tak říci. A také se dá říci, že jsem tomu snu zůstal celý život věrný. (úsměv) Za těch více než padesát let, co tohle řemeslo provozuji, jsem pracoval v pětatřiceti různých pekárnách a výrobnách pečiva. V Opavě a okolí, ale také ve Vítkově, ve Vrbně pod Pradědem a také v Ostravě. Za ta léta jsem prošel všemi funkcemi v pekárenské výrobě, což má své velké výhody. Nikdo mě jen tak hned neobalamutí.

tu možnost měl a využil jsem jí. Středisko s dvouletým učebním oborem vzniklo v roce 1987. V pekárně na Krnovské ulici v Opavě byla praxe, do Učňovské školy na Husově ulici chodili žáci na teorii. V té pekárně jsme měli první nedělní prodej čerstvého chleba a byl o něj opravdu velký zájem. „ Ten zájem nejen o chleba, ale i o učně vám asi zůstal dodnes, nebo ne? Tak trochu máte pravdu. V republice je dlouhodobě nedostatek kvalifikovaných pekařů. A tak naše firma od 90. let spolupracovala nejprve s Odborným učilištěm v Olomouci, nyní s Praktickou školou v Hlučíně. V našem pekařství provádíme praktickou výuku učňů v oboru pekař. Tím si vlastně školíme učně, kteří pak mohou najít uplatnění v naší pekárně. „ Takže jsme se hladce dostali k soukromému podnikání. Vím, že se můžete pochlubit určitým prvenstvím. Je to tak? Ano, zase máte pravdu. Ihned,

své téměř šest desítek let trvající praxe právem získal také uznání a respekt svých kolegů i konkurentů. Povídání o pekařině jako řemesle, ale také o chovatelské zálibě či poznávání světa bude jistě zajímavé nejen pro výrobce pečiva na Opavsku a širokou obec zákazníků a konzumentů, ale i pro ostatní čtenáře.

měla pekárna 25 zaměstnanců, ale pouze jednu průmyslovou pásovou pec s pečicí plochou 25 metrů čtverečních. Takže nic moc. (úsměv) „ Nastal čas představit současnou firmu Arnošt Obrusník - Pekařství. Co k tomu řeknete? Především řeknu, že začala spousta práce a následovala spousta investic. Postupně jsme pekárnu rozšiřovali a zvyšoval se i počet zaměstnanců. V současné době firma zaměstnává 43 zaměstnanců a pečná plocha se rozšířila na 75 metrů čtverečních. Pekárna byla časem rozšířena o nové kanceláře, výrobní haly, expediční prostory, garáže, dílny, sociální zařízení a moderní kotelnu. Bylo zmodernizováno moučné hospodářství, které dnes řídí počítač. Celý objekt pekárny stojí na vlastním pozemku a je zabezpečován kamerovým systémem. Charakteristikou a velikostí výroby se řadíme mezi střední průmyslové pekárny. Vlastní autodopravou zásobujeme prodejny v okruhu

Majitel firmy Arnošt Obrusník s oblíbeným chlebem Křupákem.

„ Na co jste ze své praxe zvlášť hrdý? To je docela zapeklitá otázka. Když se ohlédnu zpět a začnu vzpomínat a vypočítávat, budou si o mně někteří myslet, že se vychloubám, a to nechci. „ Zeptám se jinak. Když se poohlédnete, na co rád vzpomínáte? Toho je taky docela dost, ale budiž. Kromě jiného rád vzpomínám, že jsem se zasloužil o vznik učňovského střediska pro budoucí pekaře. Ve své tehdejší funkci ředitele podniku Sm. pekárny a cukrárny, závod Opava jsem

Prodejna v Dolním Benešově.

jakmile to bylo možné, tedy ještě koncem roku 1989, jsem založil v pronajatých prostorách v Kravařích-Koutech pekárnu. Byla to první soukromá pekárna na Opavsku. Jedinou výrobní technologií byl parní pec, ve kterém se vyráběl ručně válený chléb. Ovšem poptávka rychle vzrůstala a kapacity výrobních prostor byly velmi omezené. Tak jsem se rozhodl pro další krok. V roce 1991 jsem vydražil v tzv. v malé privatizaci objekt pekárny v Dolním Benešově, který byl do této doby součástí národního podniku Severomoravské pekárny a cukrárny Ostrava, závod Opava. Tehdy

přibližně 30 kilometrů. Naše výrobky dodáváme do Opavy, Ostravy a většiny přilehlých obcí a měst. Z nadnárodních řetězců dodáváme do Makra v OstravěHrabové. Dodáváme chleba a pečivo pro Fakultní nemocnici v Ostravě-Porubě, Psychiatrickou léčebnu v Opavě, Vazební věznici v Ostravě a zásobujeme i domovy pro seniory na území města Ostravy. Donedávna jsme měli jednu vlastní prodejničku v Dolním Benešově, naproti restaurace Štika. Začátkem března jsme otevřeli v Dolním Benešově další vlastní malou prodejnu a to v areálu pekárny - naproti firmy Armatury Group. „ To zní velmi pozitivně. Ale co všechno vyrábíte, o tom jsme vlastně ještě nemluvili... Pochopitelně vyrábíme různé druhy chleba, veky, v okolí jsou oblíbené naše rohlíky, ale také jiné druhy běžného pečiva. Vyrábíme jemné pečivo, koláče a koblížky. K vyhlášeným výrobkům patří náš chleba Křupák. Zájem je také o chleba Procorn s velkým obsahem kukuřice, žádaný je i ječný chléb Beta. Já osobně si docela rád vymýšlím a zkouším novinky, ale základ zůstává tradiční. Vyhlášené

jsou naše máslové domácí svatební koláče, které si v pekárně objednávají zákazníci až z dalekého okolí na svatby, domácí oslavy, ale i na pohřební pohoštění. A právě při takových akcích lidé mezi sebou naše výrobky hodnotí a vzájemně si je doporučují. Takže dobře udělané řemeslo, je pro nás tou nejlepší reklamou. „ Jako opravdu zkušený soukromník můžete srovnávat. Byly těžší ty začátky, nebo je to složitější dnes? Prvních deset let podnikání byla pro mne ta nejhezčí doba. Rád na ni vzpomínám. I když jsem měl úvěr a byly starosti, vše mělo perspektivu. Úvěr se dařilo splácet, lidé byli vděční za nové druhy chleba a pečiva, nebyla tak velká konkurence a hlavně nebyly obchodní řetězce. Neznali jsme slovo „vratky“, což znamená, že nám obchodníci vrátí neprodané zboží a my ho můžeme tak leda se ztrátou prodat ke zkrmení. Dnes je soukromé podnikání velmi těžké a je to skoro umění. Konkurence je kvůli řetězcům obrovská a také zákazníci jsou mnohem náročnější než dřív. Mnohé zajímá jen cena, a ne kvalita... ale to bychom mohli debatovat do rána. „ Takže přejdeme k něčemu veselejšímu. Prý jste chovatel? To tedy jsem a jsem na to hrdý. (úsměv) Chovám dvě ovečky plemene Suffolk, to jsou ty s černou hlavou a nohama, a taky dvě kamerunské kozy. Obě ovečky jsou březí a už se těším na malá jehňátka. Už jsem pomohl na svět asi tak desítce jehňat a je to opravdu úžasný zážitek! (úsměv). Dále mám zhruba padesát holubů, chovám králíky, slepice, prostě to, co k venkovskému hospodářství patří. Chovatelství je můj velký koníček. „ Ale já jsem slyšela něco o psech a chovné stanici. Jak je to? Máte docela dobré informace. Ano, mám desetiletou fenku německého ovčáka Xennu a chovnou stanici německých ovčáků „Z pekařské zahrady“. Celý život jsem měl psy této rasy. Toho prvního nám nechali v roce 1945 Rusové. Xenna je dnes na štěňata stará, tak spolu jen chodíme na procházky. Ale pro zajímavost, jedno její štěně jsem vezl až do Chicaga. Rodina mě přijala s otevřenou náručí a procestovali se mnou kus Ameriky až po Niagarské vodopády. „ Krásně se nám to propojilo k vašemu dalšímu velkému koníčku. Prý rád cestujete? Každý rok, pokud mi to zdraví dovolí, vyjedu na nějaký ten poznávací zájezd. Pobyty a válení se u moře, to není nic pro mě. Procestoval jsem Evropu, dvakrát jsem byl v Americe, uchvátily mě národní parky v USA i v Kanadě. Podíval jsem se i do SAE. Vždy si vedu pečlivý deník s fotodokumentací, kam si zaznamenávám, kde všude jsem byl a co jsem viděl. Na různých

setkáních s důchodci nebo na třídních srazech pak o svých cestách můžu vykládat. Stačí, když si prolistuji své záznamy. (úsměv) „ Máte ještě nějaký cestovatelský sen? Mám. Chci se vydat k protinožcům, podívat se do Austrálie a na Nový Zéland. Snad se mi to letos na podzim podaří. „ Poslední otázka. Prý jste členem Svazu dobrovolných hasičů v Kozmicích. Je to pravda? Ano, jsem členem oddílu

„Stará Garda“. Přijetí do tohoto oddílu je podmíněno věkem nad 50 let. Já jsem v tomto oddílu nejstarším členem. Během už těm mladším nestačím, zato je dokážu hezky prohnat z titulu své funkce v družstvu - Strojník. Milena Křístková Foto: Archiv firmy

Arnošt Obrusník

A

rnošt Obrusník se narodil 21. září 1939 ve Strahovicích na Hlučínsku. Vyučený pekař a dále pak absolvent Střední potravinářské školy v Ostravě během své téměř šedesátileté praxe působil v 35 pekárnách na Opavsku, ale i Vítkovsku, Bruntálsku či v Ostravě. Postupně prošel všemi pozicemi v pekárenské výrobě. Pět let, a to až do roku 1989, zastával funkci ředitele tehdejšího národního podniku Sm. pekárny a cukrárny Opava. Pro budoucí pekaře založil v Opavě učňovské středisko s dvouletým učebním oborem. Po roce 1989 založil první soukromou pekárnu na Opavsku, a to v Kravařích-Koutech, v roce 1991 vydražil v tzv. malé privatizaci objekt pekárny v Dolním Benešově, kde dnes působí jeho rodinná firma Arnošt Obrusník - Pekařství. Firma je proslulá svými kvalitními výrobky. Různými druhy chleba, oblíbenými rohlíky, běžným pečivem i speciálními dolnobenešovskými svatebními koláči, které se podle vlastního receptu vyrábějí výhradně na objednávku. Arnošt Obrusník je ženatý, jeho dcera Karla Homolová s manželem s ním spolupracuje ve firmě. Má dospělou vnučku Michaelu a vnuka Vladimíra. Je také pradědečkem 13měsíční pravnučky Klaudie. K jeho zálibám patří chovatelství, kromě jiného má chovnou stanici německých ovčáků “Z pekařské zahrady“. K dalším velkým zálibám patří cestování. Prostřednictvím poznávacích zájezdů procestoval nejen Evropu, ale navštívil také národní parky v USA a Kanadě, projel Turecko a další země Afriky i Asie.

Kontakt:

Arnošt Obrusník Pekařství Nádražní 363 747 22, Dolní Benešov Tel.: 553 651 222, 553 653 340, 553 651 454

E-mail: pekarnaobrusnik@quick.cz

www.obrusnik.cz


13ro reznici pekari  
Advertisement
Read more
Read more
Similar to
Popular now
Just for you