Page 1

001-005_Kostely_uvodni stranky_kosteliky 12.7.11 11:51 Page 1

Chrámy akostely ČeCh,moravy aslezska

Reader’s Digest


006-077_Kostely_AD_mensi_kosteliky 21.6.11 12:28 Strรกnka 58


006-077_Kostely_AD_mensi_kosteliky 12.7.11 12:01 Page 59

Děčín (U) 1, 2

Deštné v Orlických Horách (H) 3

Pod zámeckým vrchem stojí kostel Povýšení sv. Kříže (2), zmiňovaný r. 1530 a přebudovaný barokně v l. 1687–91. K jeho jižní straně přiléhá kaple P. Marie Sněžné. V interiéru zaujme fresková výzdoba od J. Kramolína (1792): kupole je pokryta freskou na téma Nalezení sv. Kříže císařovnou Helenou, v lodi je freska zobrazující pouť byzantského císaře Heraklia se sv. Křížem na vrchol Kalvárie. Nad hlavním oltářem se tyčí téměř devět metrů vysoký kříž ze salcburského mramoru. Součástí barokní výzdoby je i obraz Zvěstování P. Marii, který se na své místo vrátil zásluhou rodiny Thunů r. 1992. V místní části Podmokly, u úpatí Pastýřské stěny, stojí židovská synagoga (1), vybudovaná v pseudoorientálním slohu se secesními prvky (A. Putz a W. Weber, 1906–07). Budova byla velmi zdařile rekonstruována po r. 1996, kdy se vrátila do majetku židovské obce. 415 B1

Velmi hezký barokní poutní kostel sv. Maří Magdaleny (1723–26) byl vybudován na místě staršího gotického kostela ze 14. stol. Autor plánů stavby není znám, ale uvažuje se o tom, že to byl někdo z okruhu G. B. Alliprandiho nebo J. B. Santiniho-Aichla, kterému je někdy stavba přisuzována. Mobiliář je vesměs barokní, hlavní oltář je dílem Jana Hartmanna, varhany zhotovil Karel Katzer z Králík. Křtitelnice a obrazy křížové cesty jsou z 1. poloviny 18. stol. Před kostelem je umístěno sousoší P. Marie se sv. Josefem, Jáchymem a Annou z r. 1781. 417 A2

59

Divišov (S) 4 Původní kostel sv. Bartoloměje podlehl ohni a na jeho místě byl v l. 1744–46 postaven barokní kostel, k němuž o padesát let později přibyla věž. Ze starého kostela se dochovala krypta, která byla rodinnou

hrobkou Šternberků. V kryptě byla pohřbena Eliška, dcera krále Jiřího z Poděbrad a Kunhuty, rozené ze Šternberka. Na hlavním oltáři je kopie obrazu z římského kostela Ara coeli, na vnější straně sakristie jsou tři figurální náhrobníky z 16. stol. Na jednom je rytíř se šternberským znakem, na dalších ženské postavy se znakem pánů z Říčan. 421 A1

Dlouhá Loučka (M) 5 Kostel sv. Bartoloměje byl vybudován v pozdně gotickém slohu na konci 15. stol., věž je mladší, pochází z období renesance stejně jako vstupní portál. K věži přiléhá válec, v němž je vedeno vřetenové schodiště. Nejmladší částí je barokní kaple sv. Trojice (1725). V interiéru je velmi cenná pozdně gotická dřevořezba sv. Petra z doby kolem r. 1480. Loď je plochostropá, sakristie a presbytář mají křížovou žebrovou klenbu, kaple má klenbu neckovou. 417 B3

Děčín – Dlouhá Loučka

1 2 5 5 2 3 4 8


006-077_Kostely_AD_mensi_kosteliky 21.6.11 12:31 Stránka 75

75

Dubí (U) 4

Dublovice (S) 5

Architektonicky pozoruhodnou stavbou je kostel Neposkvrněného početí P. Marie (P. Bigaglio, 1898 až 1906), vybudovaný pod dohledem teplického stavitele Jindřicha Siegmunda. Byl postaven z veřejné sbírky a za významného přispění hraběte Carlose Claryho-Aldringena. Stavba už na první pohled nezapře italský původ, je kopií kostela Santa Maria dell’ Orto v Benátkách. V trojlodní bazilice z bílého a červeného mramoru je hrobka, vybudovaná pro členy rodu Clary-Aldringenů, do níž byli za první republiky svezeni všichni zemřelí členové rodu. Za pozornost stojí i vnitřní zařízení. Je stylově jednotné, vytvořené v benátském gotickém slohu a pochází z r. 1900. 415 A1

Kostel Nejsv. Trojice byl postaven v 2. polovině 14. stol., ale už v 15. stol. byl přestavěn na trojlodí, zakončené polygonálním presbytářem s hrotitými gotickými okny s kružbami. Je zaklenut křížovou žebrovou klenbou, jejíž svorníky zdobí pětilisté rožmberské růže. Na severní straně presbytáře jsou renesanční nástěnné malby z 2. poloviny 16. stol. Na severní straně plochostropé lodi je umístěna kopie obrazu P. P. Rubense, zobrazující sv. Jeronýma. Vpravo od oltáře s obrazem Ukřižování s postavou Maří Magdaleny (P. Brandl, před r. 1700) je renesanční náhrobek Mariany († 1597), dcery rožmberského regenta Jakuba Krčína z Jelčan a Sedlčan. 420 B1

Drahotuše – Dublovice

1 3 4 7 2 4 5


006-077_Kostely_AD_mensi_kosteliky 21.6.11 12:31 Stránka 76

Duchcov (U) 2 U rybníka Barbora stávala pozdně gotická kaplička, zmiňovaná v městských knihách r. 1490. Kolem kaple byl hřbitov s ohradní zdí s bránou a kostnicí, pohřbívalo se však i v kapličce, a to nejspíše až do r. 1702. Pak bylo rozhodnuto o stavbě větší kaple a plány byly zadány litoměřickému staviteli Ottaviu Broggiovi, který navrhl centrální dispozici završenou kopulí s lucernou a doplněnou věží na západní straně. Některé starší náhrobníky byly později přemístěny do lapidá-

Duchcov – Dýšina

ria, u zdi kaple se zachovaly náhrobní desky z 1. poloviny 19. stol. Na zdi kaple je umístěna deska Jakoba (Giacoma Girolama) Casanovy, který posledních třináct let života prožil na duchcovském zámku jako valdštejnský knihovník a taky zde r. 1798 zemřel. Za nejpravděpodobnější místo jeho odpočinku je považován právě tzv. Starý hřbitov u sv. Barbory. Časem byl hřbitov zrušen, místo parkově upraveno, ale Casanovův hrob nikdy nebyl objeven. Za kaplí je barokní socha sv. Jana Nepomuckého. 415 A2

Dvůr Králové nad Labem (H) 1, 3 Děkanský kostel sv. Jana Křtitele vznikl v době založení města kolem r. 1270. Současné síňové trojlodí však bylo vybudováno v konci 14. stol. a v 2. polovině 15. stol. byl dostavěn presbytář a r. 1588 tzv. Dořina předsíň. Pseudogoticky byl kostel upraven v l. 1893 až 1900. Na raně barokním oltáři (1674) je umístěna pozdně gotická soška P. Marie z 16. stol., sochy andělů zhotovila dílna J. Pacáka, autorem obrazu sv. Jana Křtitele je J. Hellich. Pěkná je cínová křtitelnice (1506) na

76


260-317_Kostely_PR_mensi_kosteliky 20.6.11 23:32 Stránka 289

rotunda postavená nejspíš za vlády Vratislava II. v 2. polovině 11. stol. V průběhu let tu byla prachárna a obydlí chudiny, ale r. 1878 byla rotunda upravena podle návrhu A. Bauma a vyzdobena podle předlohy, kterou se stal Vyšehradský kodex. 413

Praha, kostel Nesvětějšího srdce Páně 4, 5 Uprostřed parkově upraveného náměstí Jiřího z Poděbrad stojí monumentální církevní stavba z l. 1928 až 1932, kterou navrhl slovinský architekt Josip Plečnik. Architekt zjevně čerpal inspiraci v antice a původně měl být podle této koncepce chrám obklopen sloupy. Věž zabírající téměř celou šířku stavby představuje stěžeň s napnutými plachtami a loď koráb, který je ztvárněním Noemovy archy. Tři vstupní portály jsou osazeny sochami B. Stefana. Jediná rozlehlá prostora má kazetový strop, nad hlavním oltářem z bílého mramoru visí plastiky Krista a šesti českých patronů (Damian Pešan). Na úpravě podzemních prostor se podílel O. Rottmayer. 413

289

1 3 4 2 4 5


260-317_Kostely_PR_mensi_kosteliky 20.6.11 23:32 Stránka 290

Praha, kostel sv. Ludmily 3 Dominantou Královských Vinohrad je pseudogotická bazilika s příčnou lodí, postavená ve stylu severoněmecké gotiky. Plány vypracoval J. Mocker a stavba probíhala v l. 1888–93. Představené schodiště stoupá k ústupkovému portálu s tympanonem zdobeným reliéfem Krista se sv. Václavem a sv. Ludmilou (J. V. Myslbek). Na výzdobě kostela se podíleli známí umělci: výmalba je dílem J. Jobsta, vitraile v oknech byly zhotoveny podle návrhů F. Ženíška, F. Sequense, A. Liebschera a F. Urbana, sochy českých patronů vytvořili L. Šimek, B. O. Seeliing, F. Hergesel a A. Procházka. 413

Praha, Břevnovský klášter, a kostel sv. Markéty 1 Benediktinský klášter založili r. 993 kníže Boleslav II. a biskup Vojtěch jako první mužský klášter v Čechách. Jeho dlouhý stavební vývoj, poznamenaný vydrancováním za husitských válek, byl ukončen vrcholně barokní přestavbou z l. 1708–45, na níž se podíleli P. I. Bayer, K. a K. I. Dienzenhoferovi. Do rozlehlého areálu se vstupuje bránou (K. I. Dienzenhofer, 1740) zdobenou sochami. Jí se dostaneme na roz-

P ra h a / V i n o h ra d y – B ř e v n o v – Ky j e – P ř e d n í Ko p a n i n a

290


318-353_Kostely_S_mensi_kosteliky 13.7.11 12:04 Page 340

Stříbrná Skalice-Rovná (S) 1 Velmi cennou památkou je románský kostel sv. Jakuba, vybudovaný před koncem 12. stol. a přestavěný pozdně románsky kolem r. 1240. V 16. stol. došlo na úpravu tribuny a r. 1708 bylo k věži přistavěno šnekovité schodiště. Stavba prošla v l. 1952–53 celkovou rekonstrukcí, při níž byly odstraněny některé nevhodné přístavby. Jednolodní kostel je zakončen apsidou s obloučkovým vlysem, v lodi a presbytáři se dochovaly románské nástěnné malby z poslední čtvrtiny 12. stol. a z doby kolem r. 1240. Najdeme tu například christologický cyklus, pás apoštolů nebo výjevy z legendy o sv. Jakubovi. 416 A3

Stříbro (P) 2 Dominantou města je původně pozdně gotický trojlodní kostel Všech svatých (1565), rozšířený a upravený barokně v l. 1754–57. Z té doby pocházejí například velmi zajímavě tvarovaná tzv. kasulová okna. Nad průčelím kostela je tabulový štít s nikou, v níž je umístěna socha Madony s Ježíškem. V interiéru je bohatá rokoková fresková výzdoba, v presbytáři zobrazující Nanebevzetí P. Marie od E. Dollhopfa (1766), v kupoli presbytáře Svatou rodinu od F. J. Luxe (1760), který je také autorem nástěnných a nástropních fresek v trojlodí. Zařízení pochází z doby kolem r. 1760, hlavní portálový oltář

Stříbrná Skalice-Rovná – Suchdol nad Lužnicí

340


318-353_Kostely_S_mensi_kosteliky 21.6.11 2:41 Stránka 341

(1762) je dílem místního řezbáře I. Platzera a je na něm umístěn obraz Všech svatých od E. Dollhopfa. Vystoupit lze na kostelní věž, z níž je krásný výhled na město a okolí. 419 B1

Stupno (P) 4 Na vyvýšeném místě v obci byl náhradou za starou svatyni vybudován v l. 1880–90 pseudorománský kostel sv. Vavřince. Jeho historizující zařízení bylo zhotoveno v 19. stol., oltářní obrazy namaloval V. Kandler, na jižní straně presbytáře visí obraz sv. Vavřince od J. Berglera. Zajímavý je zdejší hřbitov s rodinnou hrobkou Šternberků, v níž je pohřben

341

i spoluzakladatel Národního muzea, hrabě Kašpar Šternberk (1761–1838). 415 A3

Sudice (T) 5 Mohutná trojlodní bazilika, vybudovaná v pseudogotickém slohu kravařským stavitelem J. Seyfriedem, je zasvěcena sv. Janu Křtiteli a její předlohou byl dóm v Kolíně nad Rýnem. Vnitřní prostory jsou zaklenuty hvězdicovými žebrovými klenbami, obrazy a křížová cesta jsou dílem hlučínského rodáka J. Bochenka z l. 1902–10. Ve stejném duchu jako kostel jsou postaveny i další části ohrazeného areálu, k nimž patří hrobka, fara a hospodářské budovy. 418 A3

Suchdol nad Lužnicí (C) 3 K hodnotným památkám patří gotický farní kostel sv. Mikuláše, založený r. 1363 a přestavěný po r. 1440. Jeho původně hrotitá okna byla za pozdějších úprav zbarokizována. R. 1820 byla jeho loď prodloužena a přistavěna věž. Síňové trojlodí má trojboce uzavřený presbytář zaklenutý v závěru síťovou žebrovou klenbou, ve východní části trojlodí je křížová žebrová klenba. V presbytáři se dochovaly gotický sanktuář a sedile, na němž je vyznačeno datum svěcení kostela (1493). Mobiliář je pseudogotický, obraz sv. Mikuláše na hlavním oltáři je dílem R. Váchy (1887). 421 A3 1 3 5 2 4 3


318-353_Kostely_S_mensi_kosteliky 21.6.11 2:41 Stránka 344

Svatá Hora u Příbrami (S) 1 Na vrchu nedaleko centra stojí rozlehlý církevní areál, spojený s městem zděným krytým schodištěm (K. I. Dienzenhofer, 1728) s 343 stupni. U zrodu nynějšího areálu, stáli autor nápadu, jezuita P. B. Schleyer, a autor jeho ztvárnění, architekt C. Lurago. Jako první byl v l. 1658–75 vybudován mariánský kostel se třemi arkádovými kaplemi v průčelí a třemi kaplemi na západní straně. Kostel obklopují ambity se čtyřmi osmibokými kaplemi v nárožích a zvonicí nad západním křídlem. Do areálu se vstupuje dvěma bránami, Pražskou (K. I. Dienzenhofer) a Březnickou. Čtyři schodiště osazená sochami a vázami s reliéfy českých madon vedou na terasu s kostelem, na jehož výzdobě se podíleli nejlepší umělci té doby: J. Brokof, J. O. Mayer, O. F. a J. A. Quitanerové, J. J. Stevens ze Steinfelsu, A. Cordatti a další. Na hlavním oltáři zhotoveném ze stříbra je umístěna milostná soška Madony, nazývaná také P. Marie svatohorská – královna stříbrných hor, vyřezaná z hruškového dřeva ve 14. stol. 421 A1

O půl století později dal Norbert Kfelíř ze Zakšova, nejvyšší lesmistr knížete Schwarzenberka, vystavět kostel sv. Jana Nepomuckého (1760–64) se zajímavým půdorysem ve tvaru hořícího srdce. Do kostela byl umístěn relikviář se světcovými ostatky. 420 B1

Svatý Jan (S) 2 Na vrchu nad Jedlí a Skrýšovem bývala studánka s pramenem léčivé vody, při níž nechal majitel panství Adam Ignác Mladota ze Solopysk postavit kapli Čtrnácti sv. pomocníků a sv. Jana Nepomuckého.

Svatý Jan pod Skalou (S) 3 V hlubokém údolí potoka Loděnice najdeme jedno z nejhezčích míst Českého krasu, klášter benediktinů, na jehož výstavbě se podíleli C. Lurago (1654 až

Svatá Hora u Příbrami – Svatý Jan nad Malší

1661) a K. I. Dienzenhofer (1726–31) byl církvi vrácen r. 1991. Na klášterní budovy navazuje barokní kostel sv. Jana Křtitele (C. Lurago, 1657–61) s hodnotným hlavním oltářem od J. J. Heinsche (1695–96). V kostele je vstup do jeskynních prostor. V jedné z nich stojí barokní socha sv. Ivana. Podívat se můžeme i do jeskyně upravené v 16. stol. na tzv. starý kostel, přestavěný barokně r. 1657 a zasvěcený P. Marii. V jeskyni přístupné zvenku vyvěrá chutný minerální pramen Ivanka. 415 B3

344


392-411_Kostely_Z_mensi_kosteliky 21.6.11 5:22 Stránka 397

Zelená Hora (J) 2, 4 Ke zcela výjimečným církevním památkám patří kostel sv. Jana Nepomuckého (J. B. Santini-Aichel, 1720–22) vybudovaný na Zelené hoře na popud opata cisterciáckého kláštera V. Vejmluvy a zapsaný r. 1994 na Seznam kulturního a přírodního dědictví UNESCO. Jedna z nejkrásnějších ukázek barokní gotiky byla vybudována jako symbolika magického čísla pět, vycházejícího z legendy, podle níž zářilo nad mrtvým tělem generálního vikáře Jana z Pomuku pět světel, tedy pět hvězd. A pětka se tu několikrát opakuje. Napočítáme pět vchodů, pět trojúhelných a pět oválných kaplí, pětici oltářů a na hlavním oltáři zeměkouli s pěticí hvězd a andělů. Mučedník byl svatořečen až r. 1729, a tak stavba o sedm let tuto událost předběhla. Kostel je obklopen hřbitovem ohraničeným arkádami s balustrádami ve tvaru deseticípé hvězdy. 421 B1

397

1 2 2 3 4


412-432_Mapy_kody_podekovani_kosteliky 17.6.11 17:24 Stránka 412

1

2

4 6 5 3

7

27 26

25

28

N 50°05’26’’

E 14°24’00’’

8

Sv. Mikuláš nám. F. Kafky, Praha 1 – Staré Město

N 50°05’16’’

E 14°25’11’’

Sv. Jiří nám. U sv. Jiří, Praha 1 – Hradčany

50°05’28’’

14°24’19’’

9

Betlémská kaple Betlémské nám., Praha 1 – Staré Město

50°05’02’’

14°25’02’’

3

Strahovský Klášter Strahovské nádvoří, Praha 1 – Hradčany

50°05’11’’

14°23’21’’

10

Sv. Anna Liliová ul., Praha 1 – Staré Město

50°05’06’’

14°24’58’’

4

Loreta Loretánské nám. 7/100, Praha 1 – Hradčany

50°05’21’’

14°23’30’’

11

Španělská synagoga Dušní ul., Praha 1 – Staré Město

50°05’25’’

14°25’15’’

5

Sv. Mikuláš Malostranské nám., Praha 1 – Malá Strana

50°05’16’’

14°24’10’’

12

Matky Boží před Týnem Staroměstské nám., Praha 1 – Staré Město

50°05’15’’

14°25’20’’

6

Sv. Tomáš Letenská ul., Praha 1 – Malá Strana

50°05’18’’

14°24’20’’

13

Sv. Jakub Větší Malá Štuparská, Praha 1 – Staré Město

50°05’17’’

14°25’30’’

7

Panny Marie Vítězné Karmelitská ul., Praha 1 – Malá Strana

50°05’08’’

14°24’14’’

14

Panny Marie Sněžné Jungmannovo nám., Praha 1

50°04’59’’

14°25’25’’

1

Sv. Vít, Václav a Vojtěch Pražský hrad III. nádvoří, Praha 1 – Hradčany

2

412


412-432_Mapy_kody_podekovani_kosteliky 17.6.11 17:24 Strรกnka 421

A

B

1

2

3

421

Chrámy a kostely Čech, Moravy a Slezska :: Listování v knize  

rdeshop, knihy, listování

Read more
Read more
Similar to
Popular now
Just for you