Page 1

Newsletter

Odboru strukturálních fondů Ministerstva vnitra ČR

1|2011

Téma

Úvodní slovo

Lepší procesy v úřadech za evropské peníze Problematika řízení lidí se netýká jen soukromých firem, ale také veřejné správy. Na kvalitu řízení a výkonnost veřejné správy mají vliv vybrané manažerské metody a  dobře nastavené procesy uvnitř úřadu. Odbor strukturálních fondů podporuje modernizaci veřejné správy a zlepšování kvality lidských zdrojů prostřednictvím Operačního programu Lidské zdroje a  zaměstnanost. Největším bohatstvím pro soukromou i  veřejnou sféru byli vždy lidé, kteří úřadu či firmě garantují dobré výsledky. Vzdělaní, kvalifikovaní, motivovaní a loajální zaměstnanci s vysokými ambicemi bývají tou nejlepší investicí. Bez dlouhodobé a efektivní koncepce se řízení úřadu či organizace neobjede. Veřejná správa dnes používá celou řadu nástrojů a efektivních metod pro řízení a další rozvoj svých zaměstnanců. Metoda Balanced Scorecard pro lepší řízení Jednou z  těchto metod, která klade důraz na  vyváženost komplexního systému řízení úřadu, je například metoda Balanced Scorecard.

pokračování na straně 3

Z obsahu newsletteru Národní digitální archiv Elektronická data jsou dnes prakticky samozřejmostí, vyřešit jejich dlouhodobé uchování se však podařilo až nedávno. Více se dozvíte na straně 2. Konkrétní projekty a rok 2010 Nechte se inspirovat: projekty efektivního řízení zaměstnanců městského úřadu ve Slaném a technologické centrum v Novém Jičíně. Jak vypadal rok 2010 z pohledu OSF, se rovněž dočtete na straně 4–5.

Z pohledu úředníka Jaké postupy musí být při vyplácení finanční podpory ze dvou  operačních programů Ministerstva vnitra ČR dodržovány? Čtěte rozhovor se Šárkou Polákovou na straně 6. Schéma průběhu čerpání Na přehledném schématu jsou zobrazeny jednotlivé etapy čerpání, hlavní postupy v rámci jednotlivých etap a možnosti čerpání. Více na straně 7.

Vážení čtenáři, vzdělávání zaměstnanců ústřední správy i místních samospráv bylo v  minulosti hodně podceňováno a  spočívalo především v  samostudiu jednotlivců. Nyní se ale situace mění. Máme stále více příležitostí a  možností, jak se touto problematikou zabývat dlouhodobě a  dosáhnout reálných výsledků v praxi. Například díky evropským dotacím můžeme požádat o  finanční podporu projektů souvisejících s  modernizací úřadu nebo vzděláváním úředníků. Základní obrysy některých úspěšných projektů, jejichž cílem je zvýšení kvalifikace úředníků prostřednictvím moderních metod, vám představíme v hlavním tématu našeho newsletteru. Zde bych rád zmínil i konkrétní příklady, kdy třeba statutární město Ústí nad Labem usiluje o zvýšení kvality řízení v dopravním podniku města prostřednictvím metody Balanced Scorecard, na Městském úřadu v Jilemnici se rozhodli pro model CAF. Co znamenají? Čtěte v našem článku na stranách 1 a 3. Chceme vám také přiblížit zajímavý projekt Národního digitálního archivu, který v polovině listopadu loňského roku schválila hodnotící komise v rámci výzvy č. 10 Integrovaného operačního programu (IOP) – Elektronizace služeb veřejné správy. Hledejte na  straně 2. Nevynecháme ani pravidelný rozhovor s  pracovníkem OSF nebo prezentaci dvou úspěšných projektů podpořených z IOP a OP LZZ, jejichž vybrané oblasti administruje náš odbor. Na  stranách 4 až 5 vás rovněž provedeme nejzásadnějšími okamžiky roku 2010. V  rámci vybraných oblastí podpory IOP a  OP LZZ bylo dosud schváleno přes 13 miliard korun z  celkových 22, tedy 60 procent celkové alokace na období let 2007–2013. Kompletní přehled čerpání naleznete na poslední straně, kam jsme také umístili regionální mapu ČR znázorňující finanční podporu na eGON Centra pro úředníky a elektronický systém Czech POINT. Na  závěr mi dovolte vám popřát jménem všech svých spolupracovníků vše nejlepší do  roku 2011. I  letos jsme připraveni provázet vás na cestě za evropskými fondy pro zlepšení kvality veřejné správy. Příjemné čtení vám přeje Pavel Kryštof Ředitel odboru strukturálních fondů Ministerstva vnitra ČR

www.osf-mvcr.cz


strukturální fondy v praxi

Newsletter 1/2011

Národní digitální archiv S nárůstem počtu elektronických dokumentů vzrostla i potřeba jejich dlouhodobého a  bezpečného uchovávání. Do konce roku 2013 vznikne v  České republice Národní digitální archiv, kde budou trvale ukládány digitální archiválie pro potřeby veřejné správy a občanů. Projekt za necelých 467 milionů korun je financován z  85 procent z  Integrovaného operačního programu, jehož vybrané oblasti má v gesci Ministerstvo vnitra ČR. V  současné době neexistuje v  České republice žádný institut, který by umožňoval trvale uchovávat a  zpřístupňovat archiválie v  digitální formě. Postavení papírových a  elektronických dokumentů na  stejnou úroveň současnou legislativou klade vyšší nároky na  kvalitu péče o  dokumenty po  celou dobu jejich životního cyklu. „Zejména pak v  období, kdy tyto dokumenty již neslouží pro běžnou činnost úřadu, ale mají být dlouhodobě uchovány pro budoucí využití kvůli jejich právní či historické hodnotě,“ popisuje situaci Jiří Bernas, manažer projektu Národního digitálního archivu. Situace se změní díky moderně vybavenému Národnímu digitálnímu archivu, který umožní digitální dokumenty (např. textové dokumenty, fotografie, databáze, tabulky, plány atp.) dlouhodobě, bezpečně a důvěryhodně uchovávat a zpřístupňovat. Přístup k uloženým informacím Projekt je určen veřejné správě, veřejným archivům a  v  neposlední řadě široké veřejnosti. Veřejné správě přinese jistotu uchování vlastních dokumentů, archivům nabídne uchování a zpřístupnění jejich digitálních a digitalizovaných archiválií a občané získají dálkový přístup

o podporu mohou například pomoci pravidelné semináře Odboru strukturálních fondů Ministerstva vnitra ČR, které jsou avizovány prostřednictvím internetových stránek. Semináře informují žadatele a příjemce, jak postupovat při přípravě svých projektových žádostí a jak nejlépe dokončit svůj projekt. Součástí seminářů bývají i informace o monitorovacích zprávách, žádostech o platbu nebo zadávání veřejných zakázek.

• Žadatelé a příjemci mají také možnost vzdělávat se prostřednictvím tzv. e-learningového kurzu, který je dostupný na  adrese http://elearning.osf-mvcr.cz/. On-line vzdělávací kurz zájemcům

www.osf-mvcr.cz

Newsletter 1/2011

… dokončení ze strany 1

k těmto dokumentům. „Národní digitální archiv je třeba chápat jako specializované pracoviště zajišťující technickou stránku digitální archivace – zachování a čitelnost dokumentů – a přístup k nim. Archivně odborná péče o dokumenty zůstane v gesci příslušných veřejných archivů,“ říká Jiří Bernas. Archiv najdete na Internetu Celý projekt je rozdělen na  tři vzájemně propojené a  podmiňující se oblasti: technologickou, stavební a  metodickou. Kvůli bezpečnosti budou data umístěna ve  dvou vzdálených úložištích. Hlavní pracoviště vznikne rozšířením stávajícího areálu Národního archivu v  Praze 4 – Chodově o nově vybudovaný podzemní objekt s odpovídajícími bezpečnostními parametry a druhé, záložní pracoviště, vznikne v jižních Čechách. Zajištění čitelnosti je postaveno na  strategii migrace formátu, která představuje nejefektivnější způsob uchování digitálních dokumentů. Z pohledu uživatele však bude nejdůležitější archivní portál, který v  budoucnu umožní přístup k  digitálním a  digitalizovaným dokumentům prakticky odkudkoli. Snadná dostupnost a bezpečnost „Ačkoli se digitální archiv soustředí přednostně na  uchování dokumentů, které vznikly primárně v elektronické podobě, bude mít jeho existence vliv i na uchování a ochranu archiválií tradičních,“ dodává Jiří Bernas. V zájmu ochrany a snazší dostupnosti se totiž jeví vhodné často žádané archiválie digitalizovat a badateli předkládat jejich digitální reprodukce. Existence digitálního archivu poskytne záruky uchování digitálních reprodukcí. Projekt za téměř půl miliardy korun Projekt Národního digitálního archivu vzniká v rámci základního rámce služeb eGovernmentu, který je součástí konceptu Ministerstva vnitra ČR nazvaného Smart Administration. Ten podporuje projekty směřující ke kvalitnější veřejné správě v letech 2007–2015 prostřednictvím evropské finanční podpory – Integrovaného operačního programu a Operačního programu Lidské zdroje a  zaměstnanost. Celková hodnota projektu je vyčíslena na necelých 467 milionů korun, přičemž 85 procent pokryje dotace z  Integrovaného operačního programu. Zbytek uhradí příjemce finanční podpory ze svých vlastních zdrojů. Plný provoz Národního digitálního archivu se předpokládá na začátku roku 2014.

OSF radí, jak postupovat při realizaci projektu • Se zpracováním některých důležitých dokumentů a příloh žádosti

strukturální fondy v praxi

poskytne více informací o procesu přípravy žádosti a  řízení projektů v rámci Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost. • Každému potenciálnímu žadateli doporučujeme seznámit se s textem výzvy, Příručkou pro žadatele a příjemce IOP nebo Desaterem OP LZZ. •P  ravděpodobně nejjednodušším způsobem, jak zjistit aktuální informace a možnosti čerpání finanční podpory z IOP a OP LZZ, je podrobně si prostudovat internetové stránky www.osf-mvcr.cz, kde zájemci z  řad veřejné správy a  samosprávy naleznou jak informace o aktuálních výzvách, tak i potřebnou metodiku a legislativu.

str. 2

Slouží ke zhodnocení stávající koncepce řízení úřadu a její případnou korekci na základě změřených klíčových ukazatelů výkonnosti. Současně dochází k  implementaci firemního know-how do  systému procesního řízení úřadu. Nejde o jednorázovou akci, ale o kontinuální proces, který hojně využívají manažeři soukromých firem, ale i pracovníci personálních oddělení ve veřejné správě. Se zaváděním systému procesního řízení a metody Balanced Scorecard ve veřejné správě mohou také pomoci evropské fondy. Například statutární město Ústí nad Labem chce zlepšit procesy uvnitř dopravního podniku. Investici za  téměř 5,3 milionu korun pokryjí z  85  procent strukturální fondy Evropské unie, konkrétně Operační program Lidské zdroje a  zaměstnanost. Zbývajících 15 procent představují vlastní zdroje příjemce. „Zavedení systému procesního řízení a metody Balanced Scorecard umožní další rozvoj řízení dopravního podniku a zvýšení kvalifikace jeho zaměstnanců,“ říká Tomáš Kraus, ředitel Dopravního podniku města Ústí nad Labem. Zlepšování kvality veřejné správy pomocí CAF Na  konci 90. let, kdy se management kvality stává důležitým nástrojem pro veřejnou správu členských států Evropské unie, byl vyvinut evropský model CAF (Společný hodnotící rámec). První verze modelu byla představena v  květnu 2000 na  Evropské konferenci kvality veřejné správy v Lisabonu. Během deseti let model využilo téměř 2000 organizací veřejné správy v  Evropě a  počet uživatelů CAF nadále roste. Společný hodnotící rámec má především napomoci organizacím ve  veřejné správě pochopit a  využívat řízení kvality. Na evropských stránkách http://caf.eipa.eu/ se dozvíte více informací o nástroji CAF. Obrázek o fungování veřejné správy si v České republice také udělal Městský úřad Bílina v Ústeckém kraji nebo město Jilemnice v Libereckém kraji. Město Jilemnice navíc není v zavádění inovátorských modelů v úřadě žádným nováčkem. Od roku 2002 je členem Národní sítě Zdravých měst a  v  roce 2006 se zapojilo do  projektu Zdravé město. V současné době usiluje o zkvalitnění řízení a managementu

• MBC (Management by Competencies) = řízení podle kompetencí • BPM (Bussiness Process Management) = procesní řízení • ABM (Activity Based Management) = nástroj pro řízení procesů a aktivit • FMEA (Failure Mode and Effect Analysis) = analýza rizik • Benchmarking

uvnitř svého úřadu. Jako optimální nástroj si vybralo metodu CAF, která bude implementována nejen na úřadě, ale také v největší příspěvkové organizaci města – Masarykově městské nemocnici. „Město Jilemnice potřebuje zkvalitnit komunikaci uvnitř Městského úřadu v Jilemnici i jeho vystupování navenek, ale také zvýšit transparentnost a  podpořit otevřenost Masarykovy městské nemocnice,“ říká Vladimír Richter, starosta města Jilemnice. Zavádění nástrojů řízení kvality ve  veřejné správě podporuje Ministerstvo vnitra ČR prostřednictvím Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost, který využívá finanční prostředky ze strukturálních fondů Evropské unie. Žadatelé z řad veřejné správy a samosprávy mohou předkládat své žádosti o evropské peníze kromě Operačního programu Lidské zdroje a  zaměstnanost také v  Integrovaném operačním programu. Ten podporuje aktivity spojené se zaváděním služeb elektronické veřejné správy, jako jsou například kontaktní místa Czech POINT, datové schránky, centrální registry veřejné správy nebo jednotná úroveň informačních systémů operačních středisek.

Anketa

Váš názor je pro nás důležitý

Ankety, která byla vyhlášena v rámci třetího čísla Newsletteru, se prostřednictvím webových stránek OSF zúčastnilo 121 respondentů.

Jak byste zhodnotil/a Newsletter OSF MV? Přijde vám některá z rubrik zajímavá nebo profesně užitečná? Co byste na něm změnil/a? • není nijak zajímavý, nedozvídám se z něho nic nového • není dostatečně zajímavý, uvítal bych jiné informace • ano, je zajímavý, ale mám výhrady k obsahu • ano, je zajímavý, chtěl bych více konkrétních příkladů • ano, chtěl bych se podílet na jeho tvorbě • nemám žádné výhrady

Co vám při realizaci projektu podpořeného z IOP nebo OP LZZ dělá největší problémy? Největší problém při realizaci projektu má třetina hlasujících se zpracováním monitorovací zprávy a žádosti o platbu. Pro každého sedmého účastníka ankety je obtížné dodržování harmonogramu projektu nebo jiná povinnost. S plněním pravidel pro zadávání veřejných zakázek má problém 11 % respondentů, každý desátý vnímá jako obtížné dokládání výdajů projektu. Mezi nejméně problematické povinnosti se řadí rozlišování podstatných a nepodstatných změn projektu (9 %), dodržování naplnění cílů projektu a monitorovacích indikátorů (4 %) nebo dodržování pravidel pro publicitu (3 %). Více informací, jak se vypořádat s problémy při realizaci projektu, se dočtete na straně 2.

www.osf-mvcr.cz

Hlasovat nebo získat aktuální číslo můžete na: http://www.osf-mvcr.cz Své náměty, dotazy a připomínky můžete rovněž posílat na e-mail: info@osf-mvcr.cz.

str. 3


strukturální fondy v praxi

Newsletter 1/2011

strukturální fondy v praxi

Newsletter 1/2011

Kvalitnější služby občanům ve Slaném

V Novém Jičíně vznikne Technologické centrum

Městský úřad ve Slaném již brzy nabídne kvalitnější služby občanům. V  rámci projektu Otevřený úřad bude provedena analýza řízení lidských zdrojů v  úřadu, která má odhalit případné rezervy a zvýšit úroveň manažerské práce. Finanční podpora z Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost je ve výši 85 procent celkových nákladů, což představuje 3,6 milionu korun.

Elektronické systémy správy dokumentů pomáhají úředníkům efektivně pracovat a nakládat s  množstvím informací. V  regionech vznikají Technologická centra, která mají zajistit maximální dostupnost dat z  centrálních systémů a  jejich bezpečný přenos. Jedno z nich vznikne díky finanční podpoře z Integrovaného operačního programu ve výši 5,2 milionu korun v Novém Jičíně.

„O efektivní nastavení procesů v oblasti řízení lidských zdrojů usilujeme na městském úřadě již delší dobu. Nikdy jsme však neměli dostatek peněz, abychom si mohli dovolit jejich hlubší revizi. Díky finanční podpoře ze strukturálních fondů Evropské unie provedeme kompletní analýzu personálních procesů a pomocí moderních metod a modelů řízení zlepšíme kvalitu nabízených služeb občanům města,“ říká Ivo Rubík, starosta města Slaný.

programu Lidské zdroje a zaměstnanost. Zbývající částku zaplatí příjemce z vlastních zdrojů. „Město Slaný se mimo jiné může pyšnit vysokým objemem schválené finanční podpory ze strukturálních fondů Evropské unie, kterou spravuje Ministerstvo vnitra ČR. Podařilo se mu totiž dosud předložit dva úspěšné projekty v rámci OP LZZ a jeden v IOP, celkem za více než 11,6 milionu korun,“ hodnotí situaci ve Středočeském kraji Pavel Kryštof, ředitel Odboru strukturálních fondů Ministerstva vnitra ČR. V tomto kraji bylo dosud rozděleno více než 150 milionů korun mezi 900 projektů, z toho přibližně polovinu tvoří projekty obcí. Zbytek tvoří projekty měst a městysů.

Projekt počítá se vzděláváním personalistů, zaměstnanců a jejich vedoucích v  oblasti personální agendy, tedy například při získávání a výběru nových zaměstnanců nebo zvyšování výkonnosti a motivace stávajících zaměstnanců. „Prezenční vzdělávání bude také doplněno o elektronické vzdělávání formou tzv. e-learningu, které by mělo průběžně ověřit, jaké získané znalosti mají vedoucí pracovníci v průběhu zapojení do projektu,“ doplňuje Rubík. Celkové náklady projektu jsou vyčísleny na  více než 4,2 milionu korun, přičemž 85 procent je hrazeno ze strukturálních fondů Evropské unie, konkrétně z Operačního

V rámci projektu budou pořízeny technologie, které umožní bezpečný přenos a ukládání velkého množství dat z centrálních datových úložišť veřejné správy, a dojde k vytvoření elektronické spisové složky nejen pro město Nový Jičín, ale i pro ostatní obce v jeho správním obvodu. Občané, podnikatelé a orgány veřejné moci tak získají jednodušší přístup k datům a informacím například z datových schránek, centrálního místa služeb KIVS nebo základních registrů veřejné správy. Celkové náklady na realizaci projektu města Nový Jičín jsou vyčísleny na  téměř 6,2 milionu korun, přičemž 85 procent pokryje dotace ze strukturálních fondů EU. Zbytek si uhradí příjemce finanční podpory ze svých vlastních zdrojů. Projekt bude spuštěn na  začátku září

Události roku 2010 Realizace Expertní pomoci žadatelům ve spolupráci s firmou Accenture. Mimo jiné na základě poskytnutí této expertní pomoci byly v rámci výzvy č. 07 IOP podány žádosti v objemu přes 5 000 mil. Kč a alokace výzvy tak byla převýšena o 43 %.

Leden Vyhlášení výzev: OP LZZ č. 57 (Řízení lidských zdrojů v územní samosprávě), OP LZZ č. 58 (Řízení lidských zdrojů v úřadech státní správy), IOP č. 08 (Rozvoj služeb eGovernmentu v krajích).

www.osf-mvcr.cz

Zahájení realizace expertní pomoci konečným příjemcům podpory ve státní správě v rámci vybraných výzev IOP a OP LZZ ve spolupráci s firmou Naviga4.

Spuštění internetových stránek www.osf-mvcr.cz, které k 31. 12. 2010 zhlédlo 134 317 návštěvníků.

Únor

Březen

Vydání prvního čísla Newsletteru OSF. Čtvrtletník je ke stažení na http:// www.osf-mvcr.cz/o-webu/ novinky-e-mailem, kde je možné si také objednat jeho zasílání.

„Cílem projektu Technologického centra v Novém Jičíně je především vybudování efektivního elektronického úřadu, který bude schopný zprostředkovat ostatním obcím v  území další služby. Zaměstnanci městského úřadu získají přístup do  centrálního registru osob nebo do  digitální mapy Českého úřadu zeměměřického a  katastrálního,“ říká Eva Kukolová, projektová manažerka Technologického centra z Nového Jičína.

Duben Vyhlášení výzvy: IOP č. 09 (Zajištění přenosu dat a informací v územní samosprávě).

Květen Vyhlášení výzev: OP LZZ č. 59 (Efektivní správní úřad II.), OP LZZ č. 62 (Optimalizace chodu úřadů a územních samosprávných celků), IOP č. 10 (Elektronizace služeb veřejné správy – digitalizace).

Červen Vyhlášení výzvy: OP LZZ č. 64 (Posílení koordinace a implementace Strategie Smart Administration).

str. 4

Novým ředitelem Odboru strukturálních fondů Ministerstva vnitra ČR se stal Ing. Pavel Kryštof. Rozhovor s ředitelem si můžete přečíst zde: http:// www.osf-mvcr.cz/file/1651/.

Červenec Vyhlášení výzvy: IOP č. 11 (Jednotná úroveň informačních systémů operačního řízení a modernizace technologií pro příjem tísňového volání základních složek integrovaného záchranného systému).

www.osf-mvcr.cz

Srpen

2011 a počítá s realizací všech tří částí výzvy IOP č. 06 „Rozvoj služeb eGovernmentu k obcích“, tj. zřízení Technologického centra, pořízení elektronické spisové služby a vnitřní integraci úřadu v obci s rozšířenou působností.

Technologická centra přispívají k elektronizaci výkonu veřejné správy v České republice. Jejich smyslem je vytvořit potřebnou infrastrukturu ICT a umožnit provozovat služby potřebné pro obce a města celého regionu. Změny se dotknou přímo úředníků, zprostředkovaně pak občanů. Mezi služby Technologických center patří: • zřízení nebo update stávající spisové služby na krajích či obcích • digitální mapa veřejné správy • digitalizace a ukládání dat a datové sklady Technologická centra se stávají významným nositelem konceptu eGovernment v období let 2007–2015.

Spuštění E-learningového vzdělávání OP LZZ jako součást komplexní podpory žadatelům a příjemcům podpory společně se semináři a Manuály úspěšného žadatele a příjemce IOP a OP LZZ. Zrealizovalo se 24 seminářů.

Září Vyhlášení výzvy: OP LZZ č. 69 (Vzdělávání pro územní veřejnou správu).

Říjen

Odbor strukturálních fondů Ministerstva vnitra ČR ke konci listopadu již evidoval přes 6 500 žádostí v rámci IOP a OP LZZ, z nichž více než 5 800 projektů bylo schváleno ve prospěch žadatelů. Vydáno bylo okolo 5 700 rozhodnutí o přidělení dotace.

Listopad

Prosinec Ukončení výzvy IOP č. 09. Do výzvy byly podány projekty v hodnotě přes 1 754 mil. Kč, alokace výzvy tak byla překročena o 75 %.

str. 5


strukturální fondy v praxi

Newsletter 1/2011

strukturální fondy v praxi

Newsletter 1/2011

Nepřehlédněte!!!

Postupy pro žádosti o evropské   peníze musejí držet jednu linii Čerpání peněz z  fondů EU má přesná pravidla. Žádosti se musí řídit jasnou metodikou, postupy žadatelů a příjemců musí být jednoznačné. Z toho důvodu mají jednotliví administrátoři operačních programů metodické specialisty. Jedním z nich je Šárka Poláková, vedoucí oddělení metodiky Odboru strukturálních fondů Ministerstva vnitra ČR. Ten spravuje dotace vybraných výzev Integrovaného operačního programu a  Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost. Pod pojmem metodika si lze jednoduše představit přípravu pracovních postupů. Jak byste činnost vašeho oddělení popsala vy? Nejdůležitější činností našeho oddělení je příprava jednotlivých výzev. Evropské peníze jsou rozdělovány dle jednotlivých programů a  oblastí podpory. V jejich rámci pak vyhlašujeme konkrétní výzvy, které určují účel, na nějž mohou instituce čerpat finanční prostředky, a kdo může být žadatelem. Pokud má žadatel připravený projekt, který chce uskutečnit, a ten vyhovuje podmínkám výzvy, může zažádat o evropskou dotaci. Například do konce roku běží v rámci Integrovaného operačního programu Výzva 05 na budování kontaktních a koordinačních center. Díky této výzvě lze podpořit projekty, jejichž aktivity jsou zaměřeny na  budování podobných center na jednotlivých krajských ředitelstvích Policie ČR. Mají sloužit především ke koordinaci aktivit během krizových situací. Máte ještě nějaký příklad? Podobně jsou specifikovány záměry také v  Operačním programu Lidské zdroje a  zaměstnanost. Ten je primárně určen projektům zaměřeným na zvyšování výkonnosti, kvality a transparentnosti veřejné správy. Projekty mohou předkládat organizace státní správy či samosprávy. Prostřednictvím výzvy pak tento široký záběr blíže specifikujeme. Např. s posledním listopadem skončila Výzva 69, která byla zaměřena na vzdělávání úředníků v regionech, přičemž projekty mohly podávat obce a kraje. Výzva byla určena pro tzv. grantové projekty, které měly omezenou jak horní, tak dolní hranici finančních prostředků, byly zaměřeny pouze na předem stanovené vzdělávací okruhy s akreditací apod. Je tedy jasné, že předkladatel projektu musí dbát na to, aby maximálně vyhověl podmínkám dané výzvy. Vraťme se ale ještě k  činnosti oddělení metodiky. Příprava výzev zcela jistě nepokrývá celou vaši agendu? To určitě ne. V rámci administrativy související s evropskými fondy vzniká

www.osf-mvcr.cz

Schéma průběhu čerpání finanční podpory Přehledná časová osa znázorňuje čerpání finanční podpory ze strukturálních fondů Evropské unie. Obsahuje popis a informace o jednotlivých etapách čerpání a  procesech jak na  straně žadatele/příjemce, tak i  řídicího orgánu / zprostředkujícího subjektu (Odboru strukturálních fondů Ministerstva vnitra ČR).

řada manuálů, které musí být v souladu s legislativou a dalšími požadavky při čerpání. Na nás je, abychom tyto manuály zkontrolovali a případně připomínkovali. Dále připravujeme měsíční reporty o čerpání nebo různé podklady pro Monitorovací výbor. Opět pro ilustraci: Monitorovací výbor má každý operační program. Jeho povinností je zejména schvalování kritérií pro výběr projektů, hodnocení pokroku v dosahování konkrétních cílů operačního programu a jeho implementace. Můžete tedy popsat nejdůležitější postupy a metodiky v operačních programech? Oba operační programy mají obdobný systém. Řídicí orgán vydává závazný centrální manuál platný pro všechny subjekty podílející se na administraci daného operačního programu (řídicí orgán a  zprostředkující subjekty), kterým jim stanovuje v podstatě úkoly a jejich rozsah včetně termínů. Zprostředkující subjekty si na základě těchto manuálů zpracují navazující podrobné interní postupy. Dále jsou součástí této dokumentace i pravidla pro žadatele a příjemce specifikovaná v příručkách, která musejí být s těmito interními dokumenty důkladně provázána. Metodických pokynů je tedy celá řada. Můžete, prosím, naznačit, které jsou pro žadatele a příjemce nejdůležitější? V případě IOP je ke každé výzvě vždy samostatná sada dokumentů (výzva, příručka a přílohy). Pro projekty spadající do OPLZZ jde o aktuální verzi tzv. Desatera OP LZZ. Jde vlastně o soubor příruček, kterými se řídí žadatelé, respektive příjemci. Díky nim by měli získat ucelené informace, ať už jde o přehled základních pojmů, pravidla pro publicitu projektů nebo problematiku tzv. horizontálních témat. To jsou informace o rovných příležitostech a udržitelném rozvoji, na které klade Evropská unie velký důraz. Mluvíme o velmi konkrétních záležitostech, nicméně útvar metodiky by se měl umět podívat na věc z nadhledu. Které další činnosti lze v souvislosti s vaším oddělením zmínit? Pro Odbor strukturálních fondů nově zajišťujeme také monitoring a hodnocení operačních programů, které spadají pod správu Ministerstva vnitra. Budeme mít také na starosti koordinaci podkladů pro řídicí orgány a výroční zprávy. Získáme tím dokonalý přehled o stavu čerpání a já doufám, že nám výsledky také napoví, jakým směrem se v příštích třech letech ještě vydat. Důležitou součástí procesu při podání žádosti o evropské peníze ze strukturálních fondů Evropské unie jsou pak také elektronické aplikace Monit7+ a Benefit7, jejichž správa také spadá do naší kompetence. Můžete tyto informační systémy ve stručnosti představit? Benefit7 slouží pro zadávání nových a úpravu stávajících projektů v rámci operačních programů. Je dostupný na webových stránkách www.eu-zadost.cz nebo www.eu-zadost.eu. Nepoužívá se ovšem pouze k vyplňování projektové žádosti, ale i  k  předkládání monitorovací zprávy nebo zjednodušené žádosti o platbu. Softwarová aplikace Monit7+ zase slouží k automatizovanému zpracování evidence a vyhodnocení projektů, sledování finančního a věcného plnění projektů, a to v průběhu celého jejich životního cyklu.

str. 6

Evropské peníze jsou rozdělovány dle jednotlivých programů a oblastí podpory. V  jejich rámci jsou pak vyhlašovány konkrétní výzvy, které určují účel, na nějž mohou instituce čerpat finanční prostředky, a  kdo může být žadatelem. Obecně lze říci, že některé výzvy jsou určené především pro organizační složky státu a  jimi zřizované příspěvkové organizace, jiné naopak pro města, obce či kraje. Administrátoři operačních programů Ministerstva vnitra ČR posuzují přínosy a udržitelnost projektu, který musí být v souladu s cíli dané výzvy, a  to jak po  formální, tak i  věcné stránce. Podrobné podmínky podpory jsou přesně nadefinovány ve vyhlášené výzvě. Nárok na  dotaci mají pouze ty projekty, které získaly minimální počet bodů a  které byly následně vybrány výběrovou či hodnotící komisí. Ve fázi realizace dochází k naplňování cílů a indikátorů projektu nebo realizaci klíčových aktivit, například prostřednictvím veřejných zakázek. Během realizace projektu je nutné dodržovat ustanovení podmínek rozhodnutí jako jsou např. základní pravidla publicity. Jejich cílem je informovat širokou veřejnost včetně potenciálních žadatelů. Tímto termínem se rozumí potvrzení správnosti údajů předložených platebnímu orgánu (Ministerstvu financí ČR). Výsledkem je zpracování žádosti o  platbu Evropské komisi v  hodnotě proplacených prostředků ze státního rozpočtu řídicím orgánem / zprostředkujícím subjektem. Prostředky jsou totiž nejprve propláceny z  jednotlivých kapitol státního rozpočtu a až poté z  Evropské unie, hovoříme tedy o principu předfinancování.

Etapy projektu Vyhlášení výzvy

Hodnocení a výběr projektu

Podání projektové žádosti

Podpis podmínek nebo rozhodnutí

Ukončení etapy nebo celého projektu

Realizace

Proplácení

Předložení Monitorovací zprávy a Žádosti o platbu

Řídicí orgán / / Platební a certifikační orgán Předložení prostředků k certifikaci ze strany řídicího orgánu

Certifikace

Refundace

www.osf-mvcr.cz

Žadatel/příjemce

Certifikace výdajů a předložení Evropské komisi

K podpisu podmínek nebo vydání rozhodnutí o  poskytnutí dotace dochází až po  doporučení projektu výběrovou komisí. Tyto dokumenty obsahují podmínky, které musí příjemce dodržovat po  celou dobu realizace projektu. Měl by jim tedy věnovat zvýšenou pozornost. Nedosáhne-li příjemce stanovených cílů v žádosti nebo nesplní-li některé povinnosti vyplývající ze smlouvy, může přijít o část dotace. Úspěšný žadatel o  podporu z  IOP nebo OP LZZ musí během realizace projektu předložit monitorovací zprávu, žádost o  platbu. Monitorovací zpráva je nástroj, který informuje o  stavu realizace projektu, problémech vzniklých při realizaci, návrzích na  změny v  projektu, podává informace o  plnění tzv. monitorovacích indikátorů (ukazatelů) důležitých pro sledování plnění cílů projektu apod. Všechny projekty jsou až na výjimky financovány ex-post, tzn., že veškeré výdaje musí příjemce nejprve zaplatit z  vlastních zdrojů a  teprve po schválení jednotlivých faktur požádat o proplacení uhrazené částky prostřednictvím žádosti o  platbu. Při předkládání žádostí o platby příjemci odůvodní předkládané výdaje a  prokáží, že odpovídají podmínkám realizace projektů obsažených ve Smlouvě o poskytnutí dotace. Povinnosti žadatele s  ukončením projektu nekončí. Současně má také povinnost dodržovat a  plnit veškeré podmínky vyplývající ze smlouvy a  žádosti o  finanční podporu, a to minimálně po dobu 5 let po ukončení realizace projektu.

Proplacení prostředků do rozpočtu Ministerstva financí ČR

str. 7


strukturální fondy v praxi

Newsletter 1/2011

Statistiky Následující statistika přináší aktuální informace o úspěšnosti čerpání evropských peněz. Údaje jsou platné k 17. lednu 2011.

Operační program Lidské zdroje a zaměstnanost Počet žádostí o dotace

Integrovaný operační program

Počet žádostí o dotace

723

Počet schválených projektů

455

384

Počet vydaných rozhodnutí

Požadovaný objem dotací v mil. Kč Objem schválených financí v mil. Kč Objem financí ve vydaných rozhodnutích v mil. Kč

Požadovaný objem dotací v mil. Kč Objem schválených financí v mil. Kč Objem financí ve vydaných rozhodnutích v mil. Kč

Celkový objem prostředků k rozdělení v mil. Kč

3 809

3 188

Celkový objem prostředků k rozdělení v mil. Kč

5 074 75 %

Již schváleno v %

63 %

Již vydaná rozhodnutí v %

5 533

Počet schválených projektů

Počet vydaných rozhodnutí

6 530

5 919

5 391

18 231 12 037 9 762

17 581

Již schváleno v %

68 %

56 %

Již vydaná rozhodnutí v %

Rozvoj vzdělávacích center v regionech

Čtyři pětiny Czech POINTů získaly podporu z EU

Na podporu vzdělávacích eGON Center pro úředníky bylo od roku 2007 schváleno celkem 87 projektů ve výši 201 milionů korun. Nejvíce vzdělávacích center (13) vznikne v  Jihomoravském kraji, kde hodnota projektů dosahuje 31 milionů korun. Druhým v  pořadí je Moravskoslezský kraj s  dvanácti projekty, pro jejichž zřízení bude potřeba přes 27 milionů korun z Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost.

Ministerstvo vnitra ČR na realizaci elektronického systému Czech POINT schválilo celkem 449 milionů korun z Integrovaného operačního programu, méně než šestina peněz půjde z rozpočtu příjemců dotace a  zbytek pokryje evropská dotace. Celkem bude podpořeno 5 272 pracovišť Czech POINT, přičemž jejich celkový počet v České republice je více než 6 400. V regionálním srovnání jsou nejúspěšnější organizace veřejné správy Středočeského kraje.

Rozdělení finančních prostředků a počet schválených projektů vzdělávacích center pro úředníky podle krajů.

Rozdělení finančních prostředků a počet schválených projektů kontaktních míst Czech POINT podle krajů.

Liberecký kraj 4 (2) Ústecký kraj 18 (8) Karlovarský kraj 14 (6)

Plzeňský kraj 5 (2)

Středočeský kraj 6 (3)

Královéhradecký kraj 20 (8) Moravskoslezský kraj Pardubický kraj 27 (12) 11 (5) Olomoucký kraj 9 (4) Vysočina 25 (11)

Jihočeský kraj 9 (4)

Jihomoravský kraj 31 (13)

Zlínský kraj 22 (9)

Ústecký kraj 25 (296) Karlovarský kraj 9 (118)

Liberecký kraj 15 (180) Královéhradecký kraj 34 (392)

Středočeský kraj 77 (888)

Plzeňský kraj 35 (402)

Jihočeský kraj 42 (483)

Pardubický kraj Moravskoslezský kraj 35 (391) 21 (263) Olomoucký kraj 28 (341) Vysočina 57 (640) Zlínský kraj 23 (286) Jihomoravský kraj 48 (592)

Pozn.: Čísla před závorkou jsou finanční objemy v milionech korun, čísla v závorce znamenají počet schválených projektů v rámci Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost nebo Integrovaného operačního programu. Na Hlavní město Praha se vztahují odlišné podmínky čerpání dotací, proto není ve srovnání uvedeno.

Newsletter Odboru strukturálních fondů Ministerstva vnitra ČR. Všechna práva vyhrazena. © MVČR, 2010 Redakční práce, tisk a distribuce: Bison & Rose. E-mail redakce: info@osf-mvcr.cz

str. 8

Newsletter č.1/2011  

Newsletter OSF-MVČR