Page 35

Pulsy

Student, aspirant, pedagog Oleg Sus Estetika na brněnské univerzitě má své kořeny již v době vzniku filozofické fakulty v roce 1919. Nejprve jsou pořádány přednášky z estetiky na půdách kateder filologic‑ kých a uměnovědných a po válce pak vzniká seminář estetiky jakožto absolventský obor. Nefunguje však samostatně, nýbrž je přičleněn ke Katedře dějin umění. V se‑ mináři působí soudobí myslitelé jako například Otakar Zich, z pražské strukturalis‑ tické školy zde vystupují Jan Mukařovský a Roman Jakobson. Do čela poválečného semináře je ustanoven Mirko Novák. A právě po Novákovi, svém školiteli, nastupuje na scénu brněnské estetiky Oleg Sus, jenž je od té doby se seminářem estetiky, ale také s dalšími ústavy na fakultě, neodmyslitelně spjat.1 Předkládaný článek nabídne krátký exkurz po Susově působení na filozofické fakultě od dob jeho studií až po poslední dny, kdy společně s vynuceným odchodem po restrukturalizaci fakulty na počátku sedmdesátých let, poměrně příznačně, zaniká také seminář estetiky.

Studentská léta Ještě než se ocitneme na počátku Susovy akademické cesty, podotknu jen krátce, že jako mladý navštěvoval mezi lety 1931 až 1936 pět tříd obecné chlapecké školy, na kterou navázal reálným gymnáziem se sídlem v Husovicích na Vranovské ulici. Stře‑ doškolská studia absolvuje v dubnu 1944 s vyznamenáním. Již v tomto období se stal členem Sociologické společnosti v Praze, pro kterou zpracovává cizojazyčnou litera‑ turu o čínské revoluci. A jak sám ve svém životopise poznamenává, poprvé se zde se‑ tkává s marxistickou literaturou, což se později odrazilo i v dalším Susově odborném směřování. Svá vysokoškolská studia začíná v říjnu 1945 na Filozofické fakultě Ma‑ sarykovy univerzity. Zájem soustřeďuje na tradiční obory – filozofii, literární vědu a především estetiku. V této době je však pohlcen zájmem o film, takže není divu, že se mu věnuje i ve své rigorózní práci. Na konci března 1950 Sus dostává od děkana zprávu, že jeho práce Film v kapitalistické společnosti a některé otázky filmové teorie (1950) „byla uznána za velmi dobře vyhovující požadavkům rigorosního řádu.“ (Sus A 2: 15/3) Text posuzoval prof. Mirko Novák a prof. Gustav Riedel. První jmeno‑ 1 O významu Susova působení na fakultě svědčí i fakt, že těsně po revoluci, v roce 1992, jeho bývalí žáci i řada mladších kolegů uspořádali konferenci s názvem Oleg Sus redivivus, z níž později vzešel stejnojmenný sborník (Pečman — Osolsobě 1994).

35

Pulsy: 1/2014 OleXus  
Pulsy: 1/2014 OleXus  
Advertisement