Beton_University_rovnanikova_k vystavení.pdf

Vlivy prostředí na beton z pohledu chemických reakcí Pavla Rovnaníková

Složení směsí pro výrobu betonu  Pojivo - portlandský nebo směsný cement  Kamenivo - hutné - pórovité - z druhotných surovin  Vlákna - ocelová, PP, alkalivzdorná skleněná  Voda - musí vyhovovat ČSN EN 1008  Příměsi - vysokopecní struska - popílek - křemičité úlety - mikromletý vápenec  Přísady – plastifikující, těsnící, provzdušňující, urychlující, zpomalující  Ve velké většině případů je beton vyztužený ocelí

Hydratace cementu Reakce silikátových slínkových minerálů s vodou - zjednodušeně trikalciumsilikát: 2 (3CaO·SiO2) + 6 H2O  3 Ca(OH)2 + 3CaO·2SiO2·3H2O dikalciumsilikát 2 (3CaO·SiO2) + 4 H2O  Ca(OH)2 + 3CaO·2SiO2·3H2O trikalciumaluminát

3CaOAl2O3 + 3 CaSO42H2O + 26 H2O  3CaOAl2O33CaSO432H2O (primární ettringit) Tetrakalciumaluminátferit

4CaOAl2O3Fe2O + x H2O  4CaOAl2O3Fe2O3xH2O

Obsah hydroxidu vápenatého  Obsah hydroxidu vápenatého se snižuje s obsahem pucolánových a

latentně hydraulických příměsí (náhrada cementu) v betonu

Spotřeba vody na hydrataci  Teoretická spotřeba vody  w/c = 0,20 - 0,25 podle mineralogického složení a podmínek hydratace  Prakticky – w/c = 0,35 až 0,65  Voda vázaná – chemicky v hydratovaných slínkových minerálech – fyzikálně v pórech cementového tmelu w/c – významný faktor – vytváření pórové struktury

w/c=0,3

w/c=1,0

Složení cementového tmelu • Pevná fáze - zbytky nezhydratovaných cementových zrn - hydratované slínkové minerály - portlandit – Ca(OH)2 • Kapalná fáze - pórový roztok – nasycený roztok Ca(OH)2 - pH = 12,45 – ochrana výztuže před korozí • Plynná fáze - vzduch v kapilárních a technologických pórech

Póry v cementovém tmelu  gelové (2 – 4 nm) v hydratačních produktech gelového charakteru – neprůtočné pro vodu  kapilární (0,01 – 10 m) – vznikají odpařením přebytečné záměsové vody – důležité pro propustnost pro vodu a plyny  technologické (50 m – 2 mm) – vznikají uzavřením vzduchu při zpracování nebo záměrně  porozita vzrůstá s rostoucím v/c Pasta 2 roky stará, hydratovaná při 20 °C – objem pórů w/c

0,30

0,50

0,70

1,0

Objem pórů [cm3/g]

0,142

0,299

0,417

0,555

Pórová struktura – pevnost, propustnost – odolnost proti korozi

Koroze betonu  koroze fyzikální – mechanické vlivy, teplota, vlhkost, krystalizační

tlaky solí a ledu,  koroze chemická – plynné agresivní látky z ovzduší, roztoky kyselin, zásad a solí, organické látky,  koroze biologická – mechanické působení kořenů rostlin, chemické působení produktů životních pochodů živočichů, působení mikroorganizmů  Druhy koroze se mohou prolínat, např. biologická koroze působí v konečném důsledku jak fyzikálně, tak chemicky, nebo soli jako výsledek chemického působení mohou porušit beton krystalizačním tlakem

Fyzikální koroze  Fyzikální koroze – děje při nichž je materiál vystaven silám a tlakům (vně i uvnitř) – poškozujících jeho fyzikální strukturu – mechanické poškození struktury: - mechanické působení – tření, vibrace, abraze, kavitace, působení kořenů rostlin - změny teploty – od teploty 100 °C se rozkládají produkty hydratace cementu, zahřátí na 1 000 °C poruší beton – 10 % 28denní pevnosti

- působení vody a vodných roztoků solí  krystalizační tlaky, rekrystalizace – led H2O(s) má o cca 9 % větší objem H2O(l)  krystalizační tlak ledu až 200 MPa. - krystalizace NaCl (zimní údržba vozovek)  krystalizační tlak až 55 MPa.

Chemická koroze  Atmosférická koroze

- kyselé plyny - CO2, SO2, NOx s vodou  kyseliny - kyseliny reagují s hydroxidem vápenatým - neutralizací se snižuje koncentrace OH- iontů v betonu - důsledek – snížení hodnoty pH betonu  koroze výztuže  Koroze kapalným agresivním prostředím

- I. druhu – vyluhování složek cementového tmelu - II. druhu – výměnné reakce – vznik rozpustných a nerozpustných Ca2+ sloučenin, nahrazení Ca2+ v CSH a CAH - III. druhu – tvorba produktů s velkým objemem

Karbonatace betonu  chemický proces způsobený reakcí oxidu uhličitého se složkami

cementového tmelu v betonu Ca(OH)2 + CO2

CaCO3 + H2O

Stadia karbonatace

 I. stadium – karbonátuje hydroxid vápenatý, vzniká jemnozrnný

CaCO3  vyšší hutnost tmelu, vyšší odolnost proti působení agresivních látek, výhodnější mechanické vlastnosti;  II. stadium – karbonátují hydratační produkty  vlastnosti betonu se nemění  III. stadium – rekrystalizace jemnozrnného CaCO3 na hrubozrnný  krystalizační tlak na stěny pórů  zhoršují se mechanické vlastnosti betonu  IV. stadium – úplná karbonatace, CaCO3 prostupuje celou strukturou cementového tmelu  ztráta pevnosti až rozpad betonu

Faktory ovlivňující karbonataci

 tloušťka krycí vrstvy – dána normou ČSN EN 1992-1-1  propustnost krycí vrstvy - složení, zpracování a ošetřování betonu - typ a granulometrie jednotlivých složek  okolní prostředí - relativní vlhkost, teplota

- obsah CO2 – běžná koncentrace v atmosféře – 0,038 % obj.

Identifikace hloubky karbonatace Fenolftaleinový test - ČSN EN 14630 - acidobazický indikátor – mění zbarvení v závislosti na koncentraci H+ a OH- iontů

- barevný přechod je na betonu viditelný při pH okolo ~ 9,5 bezbarvá část – pH < 9,5 zkarbonatovaná část – CaCO3

růžovofialová část – pH > 9,5 nezkarbonatovaná část – Ca(OH)2 Příklady z praxe

hloubka karbonatace

Koroze kapalným agresivním prostředím POŠKOZENÍ CEMENTOVÉHO TMELU KAPALNÝM PROSTŘEDÍM

KOROZE I. DRUHU Vyluhování složek cementového tmelu

Rozpustné Ca2+ sloučeniny

KOROZE II. DRUHU Výměnné reakce vznik nevazebných sl.

Neexpansivní nerozpustné Ca2+ sloučeniny

Vzrůst porozity a propustnost

Ztráta zásaditosti

KOROZE III. DRUHU Tvorba produktů s velkým objemem

Nahrazení Ca2+ iontů v CSH sloučeninách

Vzrůst vnitřního tlaku

Ztráta hmotnosti

Ztráta pevnosti

Trhliny a drcení

Deformace

Koroze I. druhu Vyluhování hydroxidu vápenatého z cementového tmelu – vody s nízkou přechodnou tvrdostí – nízký obsah Ca2+, Mg2+ a HCO3- - vody srážkové a povrchové Rychlost vyluhování závisí na propustnosti betonu pro vodu Vyloužený hydroxid vápenatý karbonátuje Ca(OH)2 + CO2 CaCO3 + H2O

Koroze II. druhu Výměnné reakce mezi složkami cementového tmelu, zejména Ca(OH)2 a agresivními látkami působícími na beton  kyseliny Ca(OH)2 + 2 H+  Ca2+ + 2 H2O př. reakci s kyselinou chlorovodíkovou lze zapsat rovnicí

Ca(OH)2 + 2 HCl  CaCl2 + 2 H2O Podobně reagují organické kyseliny př. reakci s kyselinou octovou lze zapsat rovnicí Ca(OH)2 + 2 CH3COOH  (CH3COO)2Ca + 2 H2O  oxid uhličitý – rovnováha mezi formami CO2 ve vodě je závislá na pH - CO2 (aq) a H2CO3 (asi 1%) při pH < 4,5 - HCO3- při pH 4,5 až 8,3 - CO32- při pH > 8,3.

Nadbytek CO2 = CO2agr – reaguje podle rovnice  rozpustný produkt CaCO3 + H2O + CO2

Ca2+ + 2 HCO3-

Koroze II. druhu  Hořečnaté soli silných kyselin - hydrolyzují Mg(NO3)2 + 2 H2O  Mg(OH)2 + 2 H+ + 2 NO3Uvolněné H+ ionty neutralizují Ca(OH)2 Ca(OH)2 +2 H+ + 2 NO3-  Ca(NO3)2 + 2 H2O

 Amonné soli Ca(OH)2 + 2 NH4NO3  2 NH4OH + Ca(NO3)2 NH3 + H2O  Koncentrované roztoky alkalických hydroxidů reagují s produkty hydratace za vzniku rozpustných sloučenin 3CaO·2SiO2·3H2O + 4 NaOH  3 Ca(OH)2 + 2 Na2SiO3 + 2 H2O

Koroze III. druhu

Porušování betonu vlivem tvorby objemných sloučenin – typ koroze je způsobován zejména sírany – vznikají:  Sádrovec - reakce s rozpustnými sírany Ca(OH)2 + SO42- + 2 H2O  CaSO4·2H2O + 2 OH- reakce s kyselinou sírovou xCaO∙SiO2∙yH2O + x H2SO4 + n H2O  x CaSO4∙2H2O + SiO2∙nH2O  Ettringit (Candlotova sůl, cementový bacil) 3CaOAl2O36H2O + 3 (CaSO42H2O) + 20 H2O  3CaOAl2O33CaSO432H2O zvětšení molárního objemu 2,65×

 Thaumazit xCaO∙SiO2∙yH2O + CO32- + SO42- + z H2O  CaSiO3·CaSO4·CaCO3·15H2O Vzniká při nízkých teplotách (nejlépe ~ 5 °C) společným působením síranů a uhličitanů při pH>10,5, rychlost tvorby klesá při teplotách nad 15 °C a při 25 °C nevzniká.

Chloroaluminát vápenatý – 3CaO·Al2O3·CaCl2·12 H2O

Mikrostruktura Ettringit

Chloroaluminát vápenatý

Thaumazit

Biologická koroze  Fyzikální působení - mechanické působení kořenů rostlin

 Chemické působení - produkty metabolických procesů rostlin a

živočichů

mechy, lišejníky, řasy, bakterie

Biologická koroze  Fyzikální působení - mechanické působení kořenů rostlin  Chemické působení - produkty metabolických procesů rostlin a živočichů  Bakterie – pro růst potřebují – C, N, minerální látky, zdroj energie, vlhkost nad 10 % a teplotu 5-35 °C Sirné – sulfurikační – bakterie – oxidují síru a sulfidy na sírany, příp. kyselinu sírovou vznik málo rozpustného CaSO4·2H2O – v pórech betonu – krystalizační a rekrystalizační tlaky – rozpad povrchových vrstev S → H2S → SO42- → H2SO4 proces probíhá nejčastěji ve stokách  Řasy - pro růst potřebují světlo, pH 3,5-9, vlhko – fotosyntéza Ve tmě produkují CO2 – ten reaguje s Ca(OH)2 – vznik CaCO3 a následně Ca(HCO3)2 rozpustná sloučenina Produkují organické kyseliny – reagují s Ca(OH)2 Porosty řas s nečistotami (saze, prach) tvoří na povrchu betonu vrstvu zadržující vodu – vytvoření podmínek pro růst vyšších rostlin

Biologická koroze

 Lišejníky – jsou odolné proti suchu, extrémním teplotám, pH 5-9 – povrch betonu je vždy zkarbonátován (pH<9) Produkují organické kyseliny (např. šťavelovou) a kyseliny s chelatačními účinky (salicylová, vinná, citronová ap.) – neutralizace Ca(OH)2 – vznik solí bez vazebných vlastností  Mechy – rostou na humusovitém depozitu na betonu Mají velkou schopnost zadržovat vodu – tím podporují korozi Vyživovací orgány – rhizoidy – transportují vodu do struktury betonu Některé druhy produkují organické kyseliny

Degradace kameniva

Degradace kameniva Alkáliové rozpínání kameniva (ASR)

 Podmínky vzniku: - přítomnost amorfního SiO2 v kamenivu – opál, chalcedon, silicity - přítomnost alkálií – Na2O, K2O - přítomnost vody

alkalicko-silikátový gel

porušení betonu

Degradace kameniva  Alkálie ohrožují stabilitu dolomitického kameniva

jejich působením vzniká dolomit Mg(OH)2 (brucit), CaCO3 a rozpustný Na2CO3 CaCO3MgCO3 + 2 NaOH → CaCO3 + Na2CO3 + Mg(OH)2 nerozp.

rozp.

Nerozp

 Dedolomitizaci kameniva i alkáliové rozpínání mohou způsobit i

alkalické soli, protože při jejich reakci s Ca(OH)2 alkalické hydroxidy vznikají Ca(OH)2 + Na2SO4 → CaSO4 + 2 NaOH Ca(OH)2 + Na2CO3 → CaCO3 + 2 NaOH

Degradace kameniva  Pyrit v kamenivu se v zásaditém prostředí betonu oxiduje vzdušným

kyslíkem podle rovnice 4 FeS2 + 15 O2 + 2 H2O → 2 Fe2(SO4)3 + 2 H2SO4 Kyselina sírová reaguje se složkami cementového tmelu za vzniku CaSO4·2H2O síran železitý hydrolyzuje za vzniku Fe(OH)3 a H2SO4.

Fe2(SO4)3 + 6 H2O →2 Fe(OH)3 + 3 H2SO4 Hydroxid železitý pak vytváří v místě zrn rezavé skvrny

Stupně vlivu prostředí podle ČSN EN 206 a ČSN P 73 2404 Označení stupně Popis prostředí X0

Bez nebezpečí koroze nebo narušení

XC 1 až 4

Koroze vlivem karbonatace

XD 1 až 3

Koroze vlivem chloridů, ne však z mořské vody

XS 1 až 3

Koroze vlivem chloridů z mořské vody

XF 1 až 4

Působení mrazu a rozmrazování (mrazové cykly) s rozmrazovacími prostředky nebo bez nich

XA 1 až 3

Chemické působení

XM 1 až 3

Koroze vlivem mechanického působení (obrus)

Stupně vlivu prostředí

Označení stupně

Popis prostředí

1 Bez nebezpečí koroze nebo narušení X0 pro beton bez výztuže nebo zabudovaných kovových vložek: 

všechny vlivy s výjimkou střídavého působení mrazu a rozmrazování, obrusu nebo chemicky agresivního prostředí;



pro beton s výztuží nebo se zabudovanými kovovými vložkami:



velmi suché

Informativní příklady výskytu stupně vlivu prostředí

beton uvnitř budov s velmi nízkou vlhkostí vzduchu; 

beton základů bez výztuže v prostředí bez vlivu mrazu;



beton bez výztuže uvnitř budov;



beton chráněný před účinky vnějšího prostředí vrstvou izolace nebo vrstvou jiného stavebního materiálu, který zabrání vnějšímu prostředí přístupu k betonu (např. beton do ztraceného bednění).

Tato izolace/ vrstva musí zajistit plánovanou životnost betonu.

Stupně vlivu prostředí Označení Popis prostředí Informativní příklady výskytu stupně vlivu stupně prostředí 2 Koroze vlivem karbonatace Pokud je beton obsahující výztuž nebo jiné zabudované kovové vložky, které mohou korodovat, vystaven ovzduší a vlhkosti, pak se stupeň vlivu prostředí určuje následovně:

POZNÁMKA Vlhkostní podmínky se vztahují ke krycí vrstvě výztuže nebo jiných kovových vložek, ale v mnoha případech podmínky v krycí vrstvě výztuže se mohou považovat za stejné jako v okolním prostředí. V takových případech může být přiměřené stanovit vliv podle okolního prostředí, ne však v případech, kdy je beton od okolního prostředí oddělen.

XC1 suché nebo stále mokré beton uvnitř budov s nízkou vlhkostí vzduchu; beton trvale ponořený ve vodě; části staveb uvnitř budov se střední vlhkostí vzduchu (včetně kuchyní, koupelen a prádelen v obytných budovách) XC2

mokré, občas suché

povrch betonu vystavený dlouhodobému působení vody; většina základů; části vodojemů

XC3

středně mokré, vlhké

beton uvnitř budov se střední nebo velkou vlhkostí vzduchu; venkovní beton chráněný proti dešti;

XC4

střídavě mokré a suché

části staveb, ke kterým má často nebo stále přístup venkovní vzduch, např. haly, vnitřní prostory s velkou vlhkostí vzduchu (kuchyně pro hromadná stravování, lázně, prádelny, veřejné a kryté bazény, stáje a chlévy) povrchy betonu ve styku s vodou, které nejsou zahrnuty ve stupni vlivu prostředí XC2; vnější části staveb z betonu přímo vystaveného srážkám

Stupně vlivu prostředí Označení Popis prostředí Informativní příklady výskytu stupně vlivu prostředí stupně 3 Koroze vlivem chloridů, ne však z mořské vody Pokud beton s výztuží nebo s jinými zabudovanými kovovými vložkami přichází do styku s vodou obsahující chloridy, včetně rozmrazovacích solí, ze zdrojů jiných než z mořské vody, musí být vliv prostředí odstupňován následovně: POZNÁMKA Vlhkostní podmínky viz také v oddíle 2 této tabulky.

XD1 středně mokré, vlhké povrchy betonů vystavené chloridům rozptýleným ve vzduchu stavební části dopravních ploch, jednotlivé garáže XD2

mokré, občas suché

plavecké bazény; beton vystavený působení průmyslových vod obsahujících chloridy

XD3

střídavě mokré a suché

části mostů vystavené postřikům obsahujícím chloridy; vozovky, betonové povrchy parkovišť; části mostů a inženýrských staveb vystavené postřikům obsahujícím chloridy

4 Koroze vlivem chloridů z mořské vody Pokud beton s výztuží nebo s jinými zabudovanými kovovými vložkami přichází do styku s chloridy z mořské vody nebo se slaným vzduchem z mořské vody, musí být vliv prostředí odstupňován následovně: XS1 vystaven slanému vzduchu, ale ne v přímém stavby blízko mořského pobřeží nebo na pobřeží styku s mořskou vodou XS2 trvale ponořen ve vodě části staveb v moři XS3 smáčený a ostřikovaný přílivem části staveb v moři

Stupně vlivu prostředí Označení stupně

Popis prostředí

Informativní příklady výskytu stupně vlivu prostředí

5 Působení mrazu a rozmrazování (mrazové cykly) s rozmrazovacími prostředky nebo bez nich Pokud je mokrý beton vystaven významnému působení střídavého mrazu a rozmrazování (mrazovým cyklům), musí být vliv prostředí odstupňován následovně: XF1

mírně nasycen vodou bez rozmrazovacích prostředků

svislé betonové povrchy vystavené dešti a mrazu

XF2

mírně nasycen vodou s rozmrazovacími prostředky

svislé betonové povrchy konstrukcí pozemních komunikací vystavené mrazu a rozmrazovacím prostředkům rozptýleným ve vzduchu, pokud nespadají do prostředí XF4

XF3

značně nasycen vodou bez rozmrazovacích prostředků

vodorovné betonové povrchy vystavené dešti a mrazu;

značně nasycen vodou s rozmrazovacími prostředky nebo mořskou vodou

otevřené nádrže na vodu; části staveb v zóně kolísání hladiny sladké vody, přelivná tělesa vodních staveb vozovky a mostovky vystavené rozmrazovacím prostředkům;

XF4

betonové povrchy vystavené přímému ostřiku rozmrazovacími prostředky a mrazu; omývaná část staveb v moři vystavená mrazu; lapoly a nádrže u komunikací, betonová svodidla

Stupně vlivu prostředí Označení Popis prostředí Informativní příklady výskytu stupně vlivu prostředí stupně 6 Chemické působení Pokud je beton vystaven chemickému působení rostlé zeminy a podzemní vody, určí se vliv prostředí následovně: XA1 slabě agresivní chemické prostředí podle nádrže čistíren odpadních vod, jímky odpadních vod tabulky 2 ČSN EN 206:2014 (žumpy, septiky), základy staveb v prostředí XA1 podle tabulky 2 ČSN EN 206:2014 XA2 středně agresivní chemické prostředí podle části staveb v půdách agresivních vůči betonu, tabulky 2 ČSN EN 206:2014 základy staveb v prostředí XA2 podle tabulky 2 ČSN EN 206:2014 XA3 vysoce agresivní chemické prostředí podle průmyslové čistírny odpadních vod s chemicky tabulky 2 ČSN EN 206:2014 agresivními vodami; základy staveb, sklady chemických rozmrazovacích látek a umělých hnojiv; silážní jámy a krmné žlaby v zemědělství;

chladicí věže s odvodem kouřových plynů POZNÁMKA: pokud jsou konkrétní hodnoty chemických charakteristik prostředí nepříznivější, než uvádí tabulka 2 ČSN EN 206:2014, musí se beton proti styku s agresivním prostředím navíc chránit sekundární ochranou.

POZNÁMKA Informativní dělení prostředí podle průměrné dlouhodobé relativní vlhkosti vzduchu: relativní vlhkost vzduchu nízká

30 % – 60 %

střední

60 % – 85 %

velká

více než 85 %

velmi nízká méně než 30 %

ČSN EN 206 - Tabulka 2 – Mezní hodnoty pro stupně chemického působení rostlé zeminy a podzemní vody Chemická charakteristika Podzemní voda

XA1

XA2

XA3

SO42- [mg∙l-1]

200  c  600

600 < c  3000

3 000 < c  6 000

pH

5,5  pH  6,5

4,5  pH < 5,5

CO2agr [mg∙l-1]

15  c  40

40 < c  100

NH4+ [mg∙l-1]

15  c  30

30 < c  60

Mg2+ [mg∙l-1]

300  c  1 000

1 000 < c  3 000

4,0  pH < 4,5 c  100 – do nasycení 60 < c  100 c  3 000 – do nasycení

Rostlá zemina SO42- [mg∙kg-1] a)

2 000  c  3 000b)

3 000b) < c  12 000 12 000 < c  24 000

Kyselost [ml∙l-1]

c  200

v praxi se nepoužívá

Jílovité zeminy s propustností menší než 10-5 m∙s-1 se přiřadí do nižšího stupně. b) Mezní hodnota 3 000 mg∙kg-1se musí zmenšit na 2 000 mg∙kg-1v případě nebezpečí hromadění síranových iontů v betonu při střídavém vysoušení a zvlhčování nebo v důsledku kapilárního sání.

a)

Stupně vlivu prostředí Označení stupně

Popis prostředí

Informativní příklady výskytu stupně vlivu prostředí

7 Koroze vlivem mechanického působení (obrus) Pokud je beton vystaven pohyblivému mechanickému zatížení, musí být vliv prostředí odstupňován následovně: XM1

mírné nebo střední namáhání obrusem: minimální požadavky, včetně pojezdu vozidly opatřenými pneumatikami

XM2

silné namáhání obrusem: provoz vysokozdvižných vozíků, obrus unášenými splaveninami vody při malé rychlosti vody

XM3

velmi silné namáhání obrusem: častý pojezd pásovými vozidly, otluk unášenými splaveninami vody při vysoké rychlosti vody

nosné vyztužené nebo nevyztužené průmyslové podlahy pojížděné vozidly s pneumatikami žlaby akvaduktů nosné vyztužené nebo nevyztužené průmyslové podlahy pojížděné vozidly s pneumatikami nebo celogumovými koly vysokozdvižných vozíků

stěny a dna kanálů, jezové pilíře a tělesa jezů

nosné vyztužené nebo nevyztužené průmyslové podlahy pojížděné vozidly ocelovými nebo umělohmotnými koly vysokozdvižných vozíků; plochy pojížděné pásovými vozidly; vodní stavby vystavené intenzivnímu proudění vody např. vývařiště

Softwarové nástroje pro korozní děje  Modely deterministické

Např. Papadakisův model karbonatace betonu

c, v, a ........ objemové hmotnosti cementu, vody a kameniva (kg.m-3) w/c, a/c ......... vodní součinitel a hmotnostní poměr kamenivo/cement

RH ................ relativní vlhkost okolí (%) c(CO2) ........... koncentrace CO2 v okolí (mg.m-3)

 Modely pravděpodobnostní – vhodnější –zohledňují reálně

existující rozptyl většiny veličin, vstupujících do modelů Např. FReET-D – modeluje degradaci betonu - karbonataci, působení chloridů, koroze výztuže – řada modelů je převzata z fib Model Code 2010.

RC LifeTime

Volně dostupná interaktivní webové stránky na http://www.freet.cz/rclifetime/index.php pro modelování karbonatace betonu.

Děkuji za pozornost

Kontakt: Prof. RNDr. Pavla Rovnaníková, CSc. Fakulta stavební VUT v Brně Žižkova 17, 602 00 Brno Tel.: 541147633 e-mail: rovnanikova.p@fce.vutbr.cz