Page 1

„Zkusili jste to? A selhali jste? Nevadí. Zkoušejte dál. A selhávejte zas. Selhávejte lépe.“ -Samuel Beckett

Psychologie.cz

Vydává Mindlab.cz


ŠPATENKA / DYREHAUGE / MYNÁ / EJKOVÁ / PATRMAN /BOUZKOVÁ PSYCHOLOGIE.CZ ZVE NA CELODENNÍ SEMINÁ S AFTERPARTY

Zdravé vztahy Jak se najít a nezkazit to

22. 9. 2012 www.zdravevztahy.cz


E-BOOK ONLINE MAGAZÍNU PSYCHOLOGIE.CZ!

SRPEN 2012

Vztahy: průser jako vrata

„Pořád nemůžu najít vhodnou partnerku. Každá má něco. Ta poslední už vypadala, že je dokonalá, ale když jsem ji plně naložil a poslal do schodů, potila se.“ Takhle nějak, jen volně parafrázuji, si před třiceti lety dělali z komplikovanosti vztahů v televizi legraci členové Divadla Járy Cimrmana. Z absurdního vtipu, jak jsem to vnímal tehdy, se v průběhu let stal trefný postřeh: najít životního partnera a dlouhodobě s ním vycházet - přes rozdíly ve výchově, v zájmech, temperamentu, náladách, názorech na výchovu dětí - je malý zázrak. Před pár měsíci jsem poslal špičkovému psychoterapeutovi dotaz čtenáře, který k sobě skvělou ženu našel - a zase ji ztratil, aniž by se ovšem jejich vztah rozpadl. Skoro spolu nespí, skoro spolu nemluví. A když to zkusí, pohádají se. Odborník napsal do poradny obsáhlou odpověď a doplnil ji v mailu stručným vzkazem: „Koukám, že vztahová témata jsou u vás na

serveru nejoblíbenější. Není divu, vztahy jsou průser jak vrata.“ Jestli si tedy ve vztahu občas připadáte jako hlupák, někdy jako otloukánek a jindy jako největší zmetek, buďte v klidu, jste normální. Tak zkrátka vypadá vztah mezi mužem a ženou, když pomine “akutní intoxikace” zamilovaností. Jestli chcete s tím druhým žít jako rodina a třeba vychovávat děti, máte jedinou šanci: pracovat na sobě, naučit se žít v nedokonalém vztahu namísto marného hledání jistoty a harmonie. Věřím, že Psychologie.cz vám v tom může pomoci. V našem eBooku vám přinášíme nejzajímavější myšlenky odborníků, kteří - věřte nevěřte - v osobním životě řeší úplně stejné věci jako vy, a postřehy chytrých čtenářů. -Jan Majer, šéfredaktor www.psychologie.cz

HTTP://WWW.FACEBOOK.COM/JENMRTVERYBYPLAVOUSPROUDEM


E-BOOK ONLINE MAGAZÍNU PSYCHOLOGIE.CZ!

SRPEN 2012

Co potlačujeme, to tlačí Abychom mohli s druhým konstruktivně komunikovat, potřebujeme jasnou mysl a klidné srdce. Což v momentě, kdy se hádáme, rozhodně nemáme. Prvním krokem v krizové situaci tedy je uvědomit si: Jaká je reakce mého těla napětí, stažení, energetizace, změna pozice apod. Co cítím zlost, strach, smutek... Jaké mám myšlenky - „ty prostě musíš mít pravdu“, „já jsem takový chudák“, „tohle je neřešitelné“... Znamená to zastavit se (pomyslné STOP!) a na chvíli vystoupit z proudu automatické reakce. Potřebujeme však udělat ještě jeden (a možná nejdůležitější) krok: rozhodnout se, že tentokrát půjdeme jinou než vyšlapanou cestou našeho návyku.

Zkuste si to - místo obvyklého chování, místo „snadné cesty“ po vyjetých kolejích návyku, Jako podporu můžeme využít zdroje, který je věnujte plnou pozornost svému dechu. Místo obviňování, obhajování či křiku si říkejte: Nadechuji, nám vždy dostupný: dech. Proč zrovna dech? vydechuji. A opravdu vnímejte. Dýchání se postupně prohloubí a zpomalí a vy se zklidníte.

Zisk může být obrovský: vědomí, že můžeme ovlivnit své prožívání i reakce a přispět tak ke smysluplnější komunikaci s okolím.

Můžeme ho ovládat vůlí a má přímý vliv na naše tělesné a emoční prožívání. Je neutrální, bez obsahu, vždy v přítomnosti. Navíc, zaměříme-li pozornost na své dýchání, aktivujeme mozkovou oblast, která pomáhá zklidnit a zpracovat naše emoce.

Zisk však může být obrovský: vědomí, že můžeme ovlivnit své prožívání i reakce a přispět tak ke smysluplnější komunikaci s okolím. Jde o postup, který transformuje instinktivní stresovou reakci. Kromě zastavení, vědomí a přítomnosti potřebujete ještě akceptovat, že cítíte, co cítíte. Takové přijetí nemusí znamenat souhlas. Je to prosté přitakání místu, kde se právě nacházíte. Pokud totiž své pocity odmítáme, máme tendenci je vytěsnit. A co potlačujeme, to nás tlačí. -Michal Petr, psychoterapeut

HTTP://WWW.FACEBOOK.COM/JENMRTVERYBYPLAVOUSPROUDEM


E-BOOK ONLINE MAGAZÍNU PSYCHOLOGIE.CZ!

SRPEN 2012

Co prozrazuje první společný sex? Znáte se dlouho, jste kamarádi, ale nic víc k sobě necítíte. Pak se spolu tak trochu nedopatřením vyspíte. Zjistíte, že k sobě prostě patříte. Při vašem prvním sexu se odehraje něco rozhodujícího, převratného, překvapujícího. Jiný scénář. Seznámíte se, jste si sympatičtí, povídáte si, vídáte se, rozumíte si. Dojde k prvnímu sexu - a není to ono. Oba jste rozpačití, nesví, nepříjemně překvapení. Můžeme se spolehnout na dojmy z prvního společného milování? Kolik nám toho říká první intimní kontakt o tom, jak bude fungovat vznikající partnerský vztah?

Vypněte mozek, nechte těla, ať si promluví... Často o vzniku vztahu skutečně rozhoduje první společný sex. Že to znáte také? Ať už jste se před tím znali nebo ne, vyspali jste se spolu, a ono to zaklaplo. Okamžitě jste věděli, že k sobě patříte. Žádné pochybnosti, žádné váhání. Naprostá shoda obou zúčastněných. Jak to je možné? Že by prostě zafungovala čistá chemie? Můžou za ten „aha zážitek“ a procitnutí jen hormony? Tak jednoduché to zase není. Ale bylo by to fajn. Po prvním milování bychom věděli, jestli je to ten pravý nebo ta pravá. Abychom se takové dovednosti alespoň trochu přiblížili, potřebujeme jednu věc: Schopnost oddat se prožitku a poslouchat signály svého těla. Přílišné přemýšlení je v tomto případě spíš na překážku.

V dnešní době při rozhodování používáme převážně rácio, tedy rozum. Hodně přemýšlíme, vše pečlivě zvažujeme. I v případě volby partnera máme tendenci vybírat mozkem. Podvědomě hodnotíme, jestli má dobrou práci, zázemí, přátele, jestli dobře vypadá. Zapomínáme, že často jsou to pocity, intuice, jež nám dávají nejdůvěryhodnější signály.  Když někoho rozumem vyhodnotíme jako ideálního partnera, tlačíme pak své srdce i tělo do vztahu, v němž ovšem může chybět něco velmi důležitého. Sexuální styk je jednou z nejintimnějších forem kontaktu mezi dvěma lidmi. Při sexuálním aktu se naše těla propojí, naladí se na sebe, mozek vypne. Nepřemýšlíme. Jen cítíme, prožíváme, oddáváme se. Těla partnerů si mezi sebou povídají. Měli bychom si dát pozor na oddělené ložnice, protože riskujeme, že se naše těla vzájemně odcizí. -Leona Dyrehauge, psychoterapeutka

http://psychologie.cz/co-prozrazuje-prvni-spolecny-sex/ HTTP://WWW.FACEBOOK.COM/JENMRTVERYBYPLAVOUSPROUDEM


E-BOOK ONLINE MAGAZÍNU PSYCHOLOGIE.CZ!

SRPEN 2012

Odsouzeni k celibátu? Potřeba sexu je pudová záležitost. Pokud v této oblasti něco nefunguje, zákonitě to navozuje pocit nespokojenosti. Ten se může projevovat v rozličných sférach života. Pokud žena odmítá sex, někteří muži to jednoduše uzavřou tím, že je frigidní. To je dost pejorativní označení a ani zdaleka nevystihuje podstatu problému. Problém to sice nevyřeší, ale muž si tak může ulevit ze své frustrace. Cítí právo trestat ženu tím, že ji poníží. Skutečné důvody ženiných obtíží mohou být různé. Mohlo se ozvat něco, co z pohledu muže není viditelné: emočně silné zážitky z minulosti (které se nemusely nutně týkat sexu), specifická výchova, osobnost, osobnostní ladění, hormonální rozkolísanost, zvýšený stres, životní změna (změna v zaměstání, stěhování, změna ve vztazích apod.). Velmi běžnou příčinou je, že se žena zamiluje do někoho jiného - a ona chce zůstat této lásce věrná. Přitom úplně stačí, aby se jednalo o platonický vztah. Nejčastější příčinou je nespokojenost ve vztahu. Řešení této situace je velmi náročné, protože vyžaduje stejně silnou zaangažovanost a zájem o vycouvání ze slepé uličky od obou partnerů. Důvody neúspěchu při řešení mohou být například: • • • •

nezájem řešit problém společně odmítání ze strany partnera nedostatečný vhled na příčiny obtíží nesprávné vedení někým z venku.

Jaké možnosti partnerům v takovém případě zbývají? • •

!

doživotní celibát - pro většinu lidí možnost nepřijatelná partner s vyšší sexuální potřebou si pomáha masturbací - pro mnoho

• •

lidí přijatelné řešení patneři se rozejdou - tato možnost je hlavně na začátku terapie pro klienty téměř nepředstavitelná neuspokojený partner si najde milence.

Zvláště poslední možnost vyvolává různé otázky a diskuse. Má spousty zástanců, ale i odpůrců. A lidé se často dožadují, aby nejrůznější autority (kněží, psychologové) potvrdili legitimnost tohoto kroku. Jako by potřebovali svolení. Ano, je to jedna z cest. Odborník skutečně může takový vývoj ve vztahu posvětit, ale všechno má svá pravidla. Psycholog – terapeut by to měl mít hlavně sám velmi dobře srovnané. Měl by mít jasně definovaný postoj k mimomanželskému sexu, aby nepodsouval klientům své pocity jako obecné pravdy. Aby nemoralizoval nebo naopak netlačil klienty do věcí, jež jsou mimo hranice jejich přirozenosti. -Iveta Jonášová, psycholožka

http://psychologie.cz/odsouzen-k-dozivotnimu-celibatu/


E-BOOK ONLINE MAGAZÍNU PSYCHOLOGIE.CZ!

SRPEN 2012

Mluvit o sexu se ženám nevyplácí Dokonce i o sexuoložkách, které mají mluvení o sexu v náplni práce, si mnozí muži myslí svoje. Sexuologům - mužům se přitom podobné falešné hodnocení vyhýbá. O ženách, které se nebojí otevřeně randění dnes volí mnoho žen i mužů hovořit o sexu nebo se v této oblasti mimo jiné proto, že jí moderní doba chovají „podezřele“ uvolněně, si přichystala úrodnou půdu. Zásadními myslíme, že nemají vůbec žádné hranice. živinami se pak stávají anonymní Mnozí je rovnou městská prostředí a považují za děvky. Proč relativní reprodukční I když mnoho mužů tomu tak je? volnost – především nahlíží na flirty jako na samozřejmě Potřeba mít jasno v potenciální dlouhodobý antikoncepce, ale také tom, kdo je otcem dítěte, vedla muže ke vztah, jejich psychika je oddalující se věk zakládání rodin. kategorizaci žen na tlačí, aby nevědomky stupnici začínající I do dnešní uvolněné snižovali hodnotu žen, pannou a končící atmosféry randění které jsou těmto děvkou. Mnozí se nicméně proniká přitom pohybují v povyražením přístupné. protipól panna/děvka. černobílé terminologii I když mnoho mužů těchto dvou extrémů. nahlíží na flirty a Muži tedy ženy podvědomě rozdělují na povyražení jako na potenciální ty čisté a neposkvrněné a na ty, které dlouhodobý vztah, jejich psychika je jsou dostupné komukoli. V jejich očích tlačí, aby nevědomky snižovali nejsou vhodnými ženami pro společný hodnotu žen, které jsou těmto život, pro početí potomka. povyražením přístupné. Evoluční teorie na druhou stranu Přestože nezávazné randění logicky vysvětlují také případnou společnost stále více toleruje, ženy ženskou promiskuitu. Prostředí nebo musejí volit důmyslné strategie, aby si situace, kdy je k dispozici méně udržely svou masku „hodné holky“. zajímavých mužů, ovlivňují chování žen. Jedině tak mohou beztrestně poznávat Žena upřednostňuje možnost „otestovat různé muže a mít šanci, že mezi nimi si více samců“, místo aby se spoléhala na najdou vhodného partnera pro jednoho, který nakonec nemusí být dlouhodobý vztah. Nevědomé vhodným otcem jejích potomků. Když odsuzování žen, které si rády zaflirtují, však najde zajímavý objekt, vmžiku je jednou z emocionálních pastí, které přepíná na reputaci „panny“, která jí evoluce mužům přichystala. Muži by si pomůže potenciálního partnera trvale proto měli být těchto potenciálních získat. skrytých předsudků vědomi, aby se Tuto důmyslně namíchanou ženskou mohli ve vztazích rozhodovat racionálněji. strategii lze vysledovat v různých obdobích a podmínkách napříč celou historií. A současnost není výjimkou. -Hana Červáková Nezávaznou strategii http://psychologie.cz/mluvit-o-sexu-se-zenam-nevyplaci/

!


E-BOOK ONLINE MAGAZÍNU PSYCHOLOGIE.CZ!

SRPEN 2012

Kde je moje láska? Nezadaní se často ptají, kde najít lásku. Odpověď je překvapivě jednoduchá. Často míváme toho, koho hledáme, doslova pod nosem. Problém je v tom, že ho jednoduše nevidíme. Většinu času si zkreslujeme svět k obrazu svému. Brání nám to vidět řadu možností, ale také nám to svým způsobem vyhovuje. Pravda je, že to děláme v jednom kuse. Koneckonců se všichni chceme vidět v lepším světle. Jaké mechanismy užíváme k obraně našeho sebevědomí? Než se vůbec do něčeho pustíme, hledáme důvody, proč je daného cíle těžké (nebo dokonce nemožné) dosáhnout. Jestliže selžeme, tyto

To, že vidíme ostatní jako nedosažitelné, nám dovoluje rovnou omluvit naši neschopnost vůbec říct ahoj.

výmluvy a omluvy nám umožní neúspěch ospravedlnit – můžeme "zachovat tvář" a ušetřit tím sami sebe zklamání. Jednoduchým příkladem je student, který před velmi důležitou zkouškou vůbec nejde spát. Případné selhání může jednoduše připsat na vrub své únavě z předešlé noci, nikoli nekvalitním znalostem a špatné přípravě. Tím chrání své sebevnímání – a navíc má skvělou omluvu neúspěchu. V situacích, kdy má dojít k flirtování, si někdy říkáme, jak těžké bude třeba jen začít konverzaci s někým cizím. Začneme si sami namlouvat, jak moc je dotyčná vlastně nepřístupná a jak není šance se k ní dostat blíž. Běžně si zkreslováním druhých tvoříme omluvy tak hodně, že sami sebe zastrašíme. To, že vidíme ostatní jako nedosažitelné, nám dovoluje rovnou omluvit naši neschopnost vůbec říct ahoj. Dovoluje nám to omluvit jakýkoli neúspěch. Takže jdeme dál, s tím, že samozřejmě na to máme, že to chceme, ale zrovna ne s "touhle" osobou. Problém je, že si v tu chvíli zaškatulkujeme všechny jako nepřípustné a nevhodné protějšky. Jasně, potom se cítíme bezpečně v našem světě a stále si namlouváme, že na to máme. Jenže nám každá příležitost doslova uteče. Sundejte si ty pomyslné brýle, které vám brání vidět svět v pravých barvách. Uvidíte daleko více možností, které vám celou dobu kříží cestu. Prací na sobě samých se otevřeme druhým. -Michal Freeman http://psychologie.cz/kde-je-moje-laska/

!


E-BOOK ONLINE MAGAZÍNU PSYCHOLOGIE.CZ!

SRPEN 2012

Chtějí ženy hodného kluka? Diskuse čtenářů jsou na webu Psychologie.cz plnohodnotnou součástí obsahu. Vybíráme z názorů, které zazněly pod článkem Proč ženy nemohou najít dobrého muže. Mára: „Ženy ani tak nehledají hodné kluky nebo drsňáky, jako spíš svého osobního hrdinu, který dokáže uspokojit její konkrétní potřeby. Postavení ve společnosti, úspěch, materiální zabezpečení apod. Až s postupem času se z nich stávají tzv. hodní kluci. Těch důvodů je víc, proč se to děje. Jednak to z nich dělají jejích ženy (instinktivní potřeba si chlapa podmanit), nebo chlap zlenoší a stane se naprosto předvídatelným a sexuálně nepřitažlivým. Celé to hledání po "drsňákovi" pak začíná znova. Stále dokola stejný scénář.“

Ed Jahelka: „Každý vztah je proces, mění se v čase. A to je možná ten zakopaný pes. Mění se naše vzorce chování. Dřív, když jsme něco potřebovali, tak jsme si to museli vymyslet, vyrobit. Následně jsme to vylepšovali a pokud se to rozbilo, tak jsme to opravili. Nakonec se našla ideální forma. Stalo se to dědictvím a předali jsme to další generaci. I s postupem, jak to vyrobit, jak to vylepšit a opravit. Dnes jdeme, koupíme. Nevíme ani proč a jak to funguje. Nudí nás to? Rozbilo se to? Tak to zahodíme a koupíme si nové. A tenhle model se přirozeně promítá i do budování vztahů.“

Michal Malý: „Řešení není až tak složité, pokud se oprostíte od černobílého vidění světa, které pan autor nadhodil. Po světě nechodí jen drsňáci a hodní hoši, většina mužů je někde uprostřed, a tak se dá vybrat rozumný kompromis. Muž může být úspěšný, ženě imponovat, být zdravě sebevědomý, lehce dominantní a přitom být i dobrým a chápavým partnerem.“

Michal: „Moje žena vyrůstala bez otce. Po pěti letech manželství mi teď řekla, že si měla vybrat staršího partnera, že jí celoživotně chybí element otce. Tím si vysvětluje naše stále častější neshody. Kdyby si totiž místo mě vzala onoho hypotetického staršího moudrého a pečujícího pána, řešila by dnes totéž: Aha, chyběl mi element otce, a tak jsem si chybně vybrala staršího pečujícího pána, přitom chci mladého sportovce. Problém není ve volbě, ale v ženském uvažování, víc než my muži hledají chybu v druhém a ještě se v tom podporují navzájem v kruhu kamarádek.“ Karina: „Lidé touží po dokonalosti partnera, ale sami dokonalí nejsou... podle mě se ztrací snaha pěstovat vztah... Kytka zvadla? Tak ji vyhodím a koupím si novou, co bych ztrácel čas se zachraňováním, správnou a pravidelnou péčí, správnou dávkou vody... moje chyba to nebyla, prostě chcípla... stejně tak u vztahů.... bohužel... Prostě to chce změnit přístup, z obou stran!“

!


E-BOOK ONLINE MAGAZÍNU PSYCHOLOGIE.CZ!

SRPEN 2012

A co chtějí muži? Z diskuse k dalšímu článku na téma navazování vztahů Proč muži nemohou najít dobrou ženu vybíráme několik zajímavých komentářů. Barbora: „Když partnera okouzlujeme, je samozřejmě možné hrát hry na nedostupného, žádoucího, záhadného, drsňáka apod. Ale v dlouhodobém vztahu, ve chvíli, kdy pár řeší všednodenní záležitosti, nemluvě o dětech, tam už si člověk na nic hrát nemůže. V takových chvílích totiž vyleze pravá podstata. A další věc, která mě zarazila: proč by si muž měl nutně vybírat z těchto dvou naprosto rozdílných pólů? Já ve svém muži dokážu najít i drsňáka, i pana hodného. Dokáže se dojmout nad roztomilostí naší dcery a stejně tak dokáže být tvrdý a nekompromisní při jednání s kolegy v práci. Dokáže mi vyjít vstříc nebo mě zastat v domácnosti a rozhodně tím neztratí nic na své přitažlivosti. Já osobně si nemyslím, že muž není atraktivní, když dělá domácí práce, stará se o děti nebo vaří. Muž není atraktivní, když neplní sliby, neví, co chce, nestojí si za svým slovem, nemá smysl pro humor a nevěří si.“ Ranyar: „Muži, kteří nehledají partnerku, obvykle patří do jedné ze dvou skupin. Protože se "randí" už od základky, tak měli dost času, aby zkusili najít nějaký vztah, ale takové pokusy skončily fiaskem. Byli odmítnuti tolikrát a/nebo takovým způsobem, že se vlastně rozhodli čekat na tu pravou. Opravdu čekat, protože jen čekají, jestli si jich nějaká sama nevšimne, aby se vyhnuli dalšímu nepříjemnému fiasku. A nebo díky dělení společnosti už od dětských let na ty výrazné, podporované, bohaté. Prostě ty, co nemají problém

!

sbalit holku a je jim věnována větší pozornost i ze strany starších (učitelé, rodiče...), a na ty nevýrazné, obyčejné, neagresivní. Omrzí je soupeřit proti "chlapům" z té elitní skupiny a sami se do ní nechtějí přidat změnou v "grázla". Jenže pak zůstávají sami a vypadají, že je jim tak dobře, a snaží se hlavně sami sobě namluvit, že s "grázlama" chodí jen "hloupý" holky, takže chytrá holka s nima nebude ztrácet čas. Tak se pokouší sblížit s těmi, co jsou volné, ale zase se poměrně dlouho vydrží přemlouvat, že mají na lepší než "ty ošklivé", se kterými "grázlové" nechodí.“ MichalS: „Mám pocit, že i hodní kluci bývají sexuálně žádaní – jenže jen na začátku vztahu. Do doby, než se „ohrajou“ nebo jak to nazvat. Pak začíná partnerka sexuálně toužit po alfa samci... Což vede k zamyšlení, zda je člověk opravdu tvor stvořený pro dlouhodobý, monogamní vztah.“ Helga: „Myslím si, že to, co dělá některé muže přitažlivější, než jsou jiní, je jejich nezávislost. Samozřejmě někdy je ta nezávislost jen převlečená nezodpovědnost a hloupost, ale ve svém pravém významu to je vědomí vlastní hodnoty a od toho se odvíjející chování.“ Pavla: „Nikdy mi neimponovali namachrovaní hajzlíkové, kteří klátili jednu za druhou (nebo se to o nich aspoň povídalo), vždycky mě napadlo, co z toho ty holky měly? Dobrej pocit, že se zalíbily tzv. alfa samci? Tomu nějak nerozumím. Miluju hodné kluky a zvlášť toho svého.“


E-BOOK ONLINE MAGAZÍNU PSYCHOLOGIE.CZ!

SRPEN 2012

V sobotu 22. září 2012 Psychologie.cz zve na celodenní seminář s afterparty Zdravé vztahy aneb jak se najít a nezkazit to. Přijďte, jestli lásku teprve hledáte, a vezměte i partnera, jestli jste se už na%li a chcete spolu strávit celý život. Více na www.zdravevztahy.cz.

O projektu Psychologie.cz Psychologii.cz vydáváme pro lidi, kteří vědí, že se stále mají co učit. Na%i čtenáři chtějí lépe vycházet s okolím, porozumět sami sobě, radostněji žít. Na redakčním obsahu se vedle zku%ených psychologů a psychiatrů podílejí také koučové a odborníci na komunikaci a osobní rozvoj. Se čtenáři se navzájem inspirujeme k aktivnímu životnímu stylu, pomáháme si navzájem překonávat vněj%í překážky a vlastní hendikepy. Představujeme nejnověj%í poznatky z oblasti osobního rozvoje, well-being, psychologie a neurověd, nejčastěji formou sdílení osobní zku%enosti autorů. Psychologii.cz vydávají a vedou Jan Majer a Jan Smetánka ze společnosti Mindlab.

HTTP://WWW.FACEBOOK.COM/JENMRTVERYBYPLAVOUSPROUDEM !

Zdravé vztahy  

Jak se najít a nezkazit to