Page 6

OSOBNOST

JEDNOU GENERÁL, NAVŽDY GENERÁL Bylo mi ctí setkat se po pěti letech s Vlastimilem Pickem. Oděný je již v civilu a čerstvě je (opět) zaměstnán na Hradě. Do jeho kanceláře jsem vstupovala v okamžiku, kdy si po telefonu domlouval opravu zahradního traktůrku. „Promiňte ten hovor, to víte, teď už si vyřizuju takovéhle praktické věci sám,“ přivítal mě s omluvným úsměvem pan generál. (Pokud nevíte, titul generála zůstává bývalému náčelníkovi Generálního štábu Armády České republiky jednou provždy.) Neomlouvejte se, pane generále, jen povídejte, jaké další praktické věci to jsou?

Ale ne, to se nehodí, nebo ano?

Není to tak dlouho, co jste svlékl uniformu, tak by bylo zajímavé slyšet, s čím se teď jako „řadový“ občan potýkáte. (smích)

Uniformu jsem svlékl už před dvěma lety, v roce 2012. A vzpomínáte na vojenskou kariéru s nostalgií?

Ano, vzpomínám. Přeci jen jsem byl celý život voják. V patnácti letech jsem nastoupil na střední vojenskou školu a od té doby jsem celý život pracoval pro jednu firmu – dá-li se to tak říci –, pro ministerstvo obrany.

Jaké to je, dva roky bez uniformy?

Dá se to vydržet. (smích) Svoje jsem si odsloužil, dosáhl vrcholu. Odešel jsem do zálohy, protože jsem naplnil fyzická léta. Odešel jsem ze zákona, do zálohy i do důchodu. Teď jsem pracující důchodce. Říkal jsem si, že v padesáti sedmi letech přeci nebudu koukat z okna, když si myslím, že bych pro tento stát mohl ještě něco udělat. Teď jste zpátky na Hradě. Působil jste tu už v letech 2003 až 2007 jako náčelník Vojenské kanceláře prezidenta republiky. Co se u vás za tu dobu změnilo?

Zkusil jsem vykonávat funkci náčelníka Generálního štábu. (Pan generál si to „zkusil“ pět let – pozn. red.) Potom jsem pár měsíců působil jako náměstek ministra obrany a pak jako ministr obrany. Bez podpory rodiny, hlavně manželky, by to bylo těžké. Jedna významnější pozice než druhá. Co vám osobně daly, například notnou dávku nadhledu?

Léta strávená zde na Hradě s prezidentem Klausem mi určitě přinesla velký nadhled. Řadu věcí, které jsem si z tohoto období odnesl, jsem se snažil přenést i na práci v Armádě České republiky. Bohaté zkušenosti jsem získal ve funkci náčelníka Generálního štábu, protože to už není striktně vojenská záležitost, přimíchává se do toho i politika. Měl jsem možnost potkat se s různými lidmi různých názorů. A velmi mě obohatilo i osm měsíců, kdy jsem dělal ministra obrany. Byl jsem jediný z ministrů, který pracoval ve dvou po sobě jdoucích vládách. Musím ale říct, že bych se spíš vracel k záležitostem vojenským než politickým. Přeci jen politika pro bývalého vojáka není to pravé ořechové a já jsem se zřejmě jako profesionální politik nenarodil. Ani na regionální úrovni by vás politika nezajímala?

Funkci ministra obrany zastával osm měsíců

6 • březen/duben • 2014 • PROSTOR •

Uvažuji o tom; budoucnost ukáže, jak se rozhodnu. Ani do regionální politiky nemůže jít člověk sám,

Noviny Prostor 2/2014  

Dvouměsíčník o životě v mikroregionu Střední Polabí