Page 1

Polský institut v Praze

leden /únor 2018 19. 1.—23. 2. / sPOLeCZně filmové večery

20. 2.—5. 3.   / Nezávislé výstava k Roku ženských práv

24. 2.—4. 3.   / Mene Tekel festival proti totalitě


Úvodem Češi a Poláci sdílí v posledním století společný osud. Ve stejném okamžiku dosáhli obnovení státnosti, paralelně a se stejnou hrdostí tyto státy budovali. Ve stejnou dobu zažili hrůzy dvou totalit a ve stejném okamžiku se od nich osvobodili. Jsou naše dějiny pouze souběžné, nebo v nějakém hlubším smyslu společné? Mnozí namítnou, že po většinu tohoto století zůstávaly naše vztahy spíše vlažné a nepřátelské. V tomto časovém úseku, ohraničeném lety 1918 a letošním rokem 2018, však najdeme příběhy a postavy, které toto společenství osudu ztělesňují. Od Masaryka a Paderewského, kteří se ve Washingtonu a New Yorku společně zasazovali o svobodu střední Evropy, přes polské a české spolubojovníky proti německému nacismu, oběť Ryszarda Siwce na protest proti srpnové invazi v roce 1968 až ke společenství polských a českých disidentů, které se následně přetavilo do politické reality Visegrádské čtyřky. Ale také v méně samozřejmých a vznešených podobách — skrze nesčetné společné počiny umělců či akademiků. Právě tyto postavy a příběhy budeme po celý nyní začínající rok připomínat. Cyklus sPOLeCZně zahájíme ve světě filmu, ale také právě vrcholící komiksovou soutěží o polských a českých dějinách. Připomeneme také více i méně známé SUPERHRDINY naší svobody: v únoru se festival Mene Tekel zaměří na osobnost Ireny Sendlerové a Witolda Pileckého. Tešíme se, že se na tu cestu polskočeským stoletím vydáte s námi — sPOLeCZně.

Maciej Ruczaj ředitel Polského institutu v Praze


leden 2018 23. 11. — 7. 1.

Galerie Kostka / Michalina Bigaj výstava / Praha

13. 12. — 28. 1.

JEMS Architekti / Mezi výstava / Praha

18. 1.

Po stopách Poláků v Praze / uvedení knihy setkání / Praha

19. 1. Noční můry film / Praha 23. 1.

Večery s reportéry / Bolestně blízká válka diskusní setkání / Praha

24. 1.

JEMS Architekti / Maciej Miłobędzki přednáška / Praha

25. 1. Sekal a ti druzí / česko-polské koprodukce beseda / Praha 25. 1.

S láskou Vincent / distribuční premiéra uvedení filmu / celá ČR

28. 1. Uprostřed nočního ticha film / Praha


únor 2018 2. 2.

Dita Saxová film / Praha

9. 2. Kukačka v temném lese film / Praha 16. 2. Předtanečník film / Praha 17. 2.

Our Lives / Milníky divadelní představení / Praha

20. 2. — 5. 3.

Nezávislé / inaugurace Roku ženských práv výstava / Praha

23. 2.

Je třeba zabít Sekala film / Praha

24. 2. — 4. 3.

Mene Tekel / festival proti totalitě multižánrový festival / Praha

26. 2. 

Witold Pilecki 1901—1948 / Mene Tekel vernisáž výstavy / Praha

27. 2.

Smrt Witolda Pileckého / Mene Tekel film / Praha

28. 2.

Lžička štěstí / Mene Tekel film / Praha

28. 2.

Příběhy Ireny Sendlerové film / Praha

28. 2.

Úkryt v zoo / Mene Tekel film / Praha


výstava / Praha

13. 12.― 28. 1. Národní technická knihovna, Technická 2710/6

JEMS Architekti / Mezi Varšavské studio JEMS Architekti patří mezi nejvýznamnější polské projekční kanceláře, jeho projekty získaly řadu ocenění. Na výstavě v NTK jsou k vidění budovy z posledních několika let, především budovy veřejné, ale i nerealizované návrhy. Název výstavy odráží charakter činnosti architektů, která vždy osciluje mezi podmíněností — zasazením staveb do široce pojímaného kontextu, a pokusy o vystižení samostatného potenciálu archi­tektury, který tkví v ní samé... „Naše budovy vycházejí z pozadí a pozadím se stávají. Distancujeme se od budov, které mají výraz pomníků. Neznamená to však, že hledáme ‚neutrální‘ architekturu ovládanou kontextem. Spíše se pokoušíme si neustále uvědomovat, že bez ohledu na úroveň exprese našich projektů se stáváme součástí určitého kontinua.“ 24. 1. / 19:00 / CAMP — IPR Praha, Vyšehradská 57 přednáška M. Miłobędzkého, spoluzakladatele JEMS Architekti (akce v anglickém jazyce) www.techlib.cz


setkání / Praha

18. 1. / 18 : 00 Polský institut v Praze, Malé náměstí 1

Po stopách Poláků v Praze / uvedení knihy Polský klub v Praze stál u zrodu ojedinělé publikace, která přináší mnohostranný pohled na působení Poláků v české metropoli. Knihu redigovali historik Roman Baron a etnoložka Małgorzata Michalska, vyšla sice v polštině, ale pro potřeby českých čtenářů je připojen obsáhlý český text shrnující hlavní poznatky. Soubor textů se nejprve zaměřuje na slavné i méně známé Poláky a jejich vztah k Praze: pro některé byla útočištěm a zároveň tvůrčí inspirací, byla často také první zastávkou na jejich cestě dále do Evropy a světa, pro jiné se stala trvalým místem pro život… Kniha se dále věnuje organizacím sdružujícím pražské Poláky, od prvních spolků z 19. století až po současnost, a také institucím, jejichž posláním je propagace polské kultury v českém prostředí. Zařazeny jsou rovněž medailonky současných výrazných osobností z řad pražských Poláků.

setkání v polštině a češtině bez tlumočení


filmové večery / Praha

19. 1. ― 23. 2. Polský institut v Praze, kino Ponrepo

sPOLeCZně: Česko-polské století 1918 —2018 / film Náš nový volný cyklus s názvem sPOLeCZně: Česko-polské století 1918—2018 zahájí programový blok o filmových koprodukcích z hlediska historického i ze současné perspektivy. V kině Ponrepo budete mít možnost během jednoho měsíce zhlédnout pod hlavičkou Češi a Poláci: pohled přes hranice šest filmů, na kterých se různou měrou podíleli polští a čeští filmaři. V jednom případě se jedná o polskou adaptaci české literární předlohy, u dalších filmů se dvoustranná spolupráce projevila pouze zapojením hereckých představitelů, ale samozřejmě uvidíte i snímky, které vznikly jako výsledek „klasické“ koprodukce. V Polském institutu se uskuteční beseda s průřezem filmovými koprodukcemi z minulosti a dozvíte se, jak se polsko-české spolupráci na poli filmovém daří dnes. Programový blok o koprodukcích jsme připravili ve spolupráci s Národním filmovým archivem.


Program v kině Ponrepo 19. 1. / Noční můry (Zmory, 1978, režie Wojciech Marczewski, 100 min.) Psychologický příběh o dospívání mladého chlapce je adaptací románů Emila Zegadłowicze z 30. let 20. století, autorem scénáře je Pavel Hajný, který film osobně uvede. 28. 1. / Uprostřed nočního ticha (Wśród nocnej ciszy, 1978, režie Tadeusz Chmielewski, 129 min.) Filmové zpracování známé prózy Ladislava Fukse Příběh kriminálního rady je zasazeno do polského Přímoří. 2. 2. / Dita Saxová (Dita Saxova, 1967, režie Antonín Moskalyk) Zpracování knižní předlohy z pera Arnošta Lustiga — jedná se o československý film, v němž si hlavní roli židovské dívky zahrála polská herečka Krystyna Mikołajewska. 9. 2. / Kukačka v temném lese (Kukułka v ciemnym lesie, 1984, režie Antonín Moskalyk, 94 min.) Příběh z druhé světové války je nahlížen očima moravské dívky, která se dostává na převýchovu do německé rodiny. 16. 2. / Předtanečník (Wodzirej, 1977, režie Feliks Falk, 104 min.) Hlavního hrdinu snímku, konferenciéra, který usiluje o kariéru za každou cenu, přesvědčivě ztvárnil populární Jerzy Stuhr, jeho dívku si zahrála Jana Švandová. 23. 2. / Je třeba zabít Sekala (Zabić Sekala, 1998, režie Vladimír Michálek, 109 min.) Oceňované válečné drama se odehrává na Hané, v hlavních rolích excelují Olaf Lubaszenko a Bogusław Linda. www.nfa.cz


beseda / Praha

25. 1. / 17 : 30 Polský institut v Praze, Malé náměstí 1

Sekal a ti druzí / česko-polské filmové koprodukce Víte, že v prvním československo-polském koprodukčním filmu hrál hlavní roli Vlasta Burian? Ve filmu Dvanáct křesel z roku 1933 mu sekundoval v Polsku populární Adolf Dymsza — spolupráce v oblasti filmu se však více rozvinula až ve druhé polovině 20. století. Na besedě v Polském institutu promítneme ukázky z Dvanácti křesel i pozdějších koprodukčních filmů, které fundovaně okomentuje filmová vědkyně Ewa Ciszewska z univerzity v Lodži. Koprodukce vznikají i v současné době, je však otázkou, nakolik je u natáčení koprodukčního filmu klíčová možnost sdílet náklady, nebo zda hraje roli i příležitost k rozšíření oblasti, v níž je film distribuován — o těchto aspektech pohovoří producenti současných filmů, hostem z Polska bude Agnieszka Kurzydło. Besedu povede filmový vědec a dramaturg Letní filmové školy Uherské Hradiště Petr Vlček, filmové ukázky připravila historička polské kinematografie z NFA v Praze Iwona Łyko. www.polskyinstitut.cz


diskusní setkání / Praha

23. 1. / 19: 00 Knihovna Václava Havla, Ostrovní 13

Večery s reportéry / Bolestně blízká válka Vyvražďování probíhající jen pár stovek kilometrů od české hranice. Genocida odehrávající se v devadesátých letech dvacátého století uprostřed Evropy. Můžeme krutou jugoslávskou válku pochopit, popsat? Polský reportér Wojciech Tochman a český novinář Jan Urban se o to ve svých reportážních knihách pokusili. Večer moderuje překladatelka Lenka Kuhar Daňhelová. Zkušený reportér Wojciech Tochman je autorem mnoha reportáží z Polska, ale také z filipínských chudinských čtvrtí nebo rwandské genocidy. V roce 2015 mu byla udělena cena Amnesty International za práci propagující a chránící lidská práva. Válce v Bosně se věnuje jeho kniha Jako bys jedla kámen (více v rubrice Knihy). Novinář, disident a signatář Charty 77 Jan Urban byl válečným zpravodajem v Bosně a Hercegovině, kam také pomáhal dovážet humanitární pomoc, je autorem knihy Všem sráčům navzdory: válka, o které nechcete nic vědět (vyšla v roce 1997 a 2017).


uvedení filmu / celá ČR

25. 1. kina v celé ČR

S láskou Vincent / distribuční premiéra V prosinci získal Evropskou filmovou cenu a už v lednu putuje do českých kin. Unikátní animovaný film S láskou Vincent odhaluje okolnosti záhadné smrti Vincenta van Gogha. Malířův tragický odchod ze života je všeobecně známý, stále však není jasné, jak a proč došlo k jeho postřelení. Byla to s určitostí sebevražda? Co se dělo během šesti týdnů od van Goghova posledního dopisu, ve kterém psal, že se cítí dobře a je zcela klidný? S láskou Vincent je první celovečerní film, který vznikl metodou tzv. malířské animace: každé z šedesáti pěti tisíc filmových okének bylo ručně namalováno — svět van Goghových obrazů ožil na plátně díky práci více než stovky výtvarníků z celého světa. Film režisérů Doroty Kobiely a Hugha Welchmana do českých kin uvádí společnost Bohemia Motion Pictures. pražské předpremiéry: 15. a 22. 1. / 18:30 / Kino 35 (Francouzský institut v Praze), 13. 1. / 18:30 / Kino Lucerna www.bohemiamp.cz


divadelní představení / Praha

17. 2. / 19: 30 Divadlo D21, Záhřebská 21

Our Lives / Milníky Jaké momenty v životě vás ovlivnily? Změnily vám pohled na sebe sama i na svět? Katarzyna Chmara-Collins z Polska spolu s dalšími šesti umělci — improvizátory z různých koutů Evropy, s rozdílným zázemím a životními zkušenostmi, reflektují své životní situace, které je ovlivnily a posunuly v životě jinam. Improvizační představení je vedeno tak, aby vznikalo přímo před diváky a reagovalo i na jejich vzpomínky. Inscenace je součástí mezinárodního projektu Our Lives, který využívá umělecký prostředek improvizace. Zaštiťuje tvorbu nových divadelních produkcí — představení, workshopů či diskusních panelů v osmnácti různých zemích Evropské unie. Pražské představení v režii Michaely Puchalkové je výsledkem workshopu a je uváděno v premiéře, která je zároveň derniérou…


výstava / Praha

20. 2. ― 5. 3. Senát PČR, Valdštejnské náměstí 17/4

Nezávislé / inaugurace Roku ženských práv První vědkyně, která získala dvě Nobelovy ceny. Socialistka a odbojářka, která z varšavského ghetta zachránila dva a půl tisíce židovských dětí. Jeřábnice a aktivistka, bez níž by nevznikla Solidarita. Marie Curie-Skłodowská, Irena Sendlerová, Anna Walentynowiczová. Polské ženy psaly dějiny a také díky nim je dnes Polsko nezávislé — stejně jako byly a jsou ony. Výstava zahájí Rok ženských práv, který polský parlament vyhlásil u příležitosti stoletého výročí přiznání volebních práv ženám v roce 1918, v okamžiku obnovení samostatného polského státu. Projekt výstavy: Muzeum polských dějin za podpory Ministerstva zahraničních věcí Polské republiky / Česká verze: Polský institut v Praze.


multižánrový festival / Praha

24. 2. ― 4. 3. různá místa v Praze

Mene Tekel / festival proti totalitě Dvanáctý ročník multižánrového mezinárodního festivalu proti totalitě nese podtitul „pocta hrdinům“. Letošním čestným zahraničním hostem akce je Polsko, což se do programu festivalu promítá na mnoha úrovních — od zahajovacího pietního aktu u Pomníku obětem komunismu na Újezdě v Praze až po závěrečnou ekumenickou bohoslužbu v chrámu sv. Víta na Pražském hradě. Festival se systematicky věnuje připomínání, udržování a kultivování povědomí o zločinech nacismu a komunismu — proto se v jeho programu pravidelně objevují pietní akty, besedy s někdejšími politickými vězni a také mnoho vzdělávacích programů určených pro děti a mládež či školní skupiny. Téma boje proti nesvobodě je publiku představeno s pomocí pamětníků, odborníků, filmů, výtvarného umění a divadelních představení. Nedílnou součástí je každý rok také slavnostní předávání cen ministra kultury Dáma/Rytíř české kultury, určených umělcům, kteří se sami střetli s nacistickou nebo komunistickou totalitní mocí. kompletní program na www.menetekel.cz


Polský program v rámci festivalu Mene Tekel

Witold Pilecki 1901—1948 Vernisáž výstavy o životním příběhu důstojníka, který se nechal dobrovolně zavřít v koncentračním a vyhlazovacím táboře v Osvětimi, aby o něm mohl podat zprávu. 26. 2. / 13:00 / ambit kláštera u Panny Marie Sněžné, Jungmannovo náměstí 18

Smrt Witolda Pileckého (životopisné historické drama, Polsko, 2006, 85 min) Witold Pilecki se během druhé světové války vyznamenal sérií odvážných akcí: hned v listopadu 1939 vstoupil do odboje a později se nechal dobrovolně zavřít do koncentračního a vyhlazovacího tábora v Osvětimi. Díky zprávám, které zde sepsal, se ke Spojencům dostaly vůbec první informace o nacistických zločinech. V roce 1943 z tábora unikl a v srpnu 1944 se zúčastnil Varšavského povstání. Po válce pracoval jako agent polské exilové vlády a v Polsku shromažďoval informace o sovětských zločinech. Komunistická tajná policie ho však odhalila… Děj filmu sleduje poslední tři roky Pileckého života, vyšetřování, věznění, soudní proces a smrt v roce 1948, a v retrospektivě ukazuje nejen jeho příběh, ale také osudy dalších protinacistických a protikomunistických bojovníků. 27. 2. / 17:30  / kino Ponrepo, Bartolomějská 11


Lžička štěstí (dokument, Polsko, 2003, 22 min.) Dokument o Ireně Sendlerové, nositelce titulu Spravedlivý mezi národy, která během druhé světové války vedla dětskou sekci tajné Rady pomoci Židům Żegota. Zorganizovala a z části i osobně realizovala záchranu více než 2 500 dětí z varšavského ghetta. Různými způsoby je pašovala z ghetta ven a pak pro ně nacházela náhradní rodiny a úkryty po celém Polsku. 28. 2. / 17:30 / kino Ponrepo, Bartolomějská 11

Příběh Ireny Sendlerové (dokument, Polsko, 2015, 27 min.) Záznam rozhovorů režiséra Andrzeje Wolfa a Ireny Sendlerové natočených v závěru jejího života přibližuje názory a postoje této výjimečné ženy. „Nejsem hrdinka,“ říká v něm, „prostě jsem dělala to, co mi velelo moje srdce.“ 28. 2. / 17:30 / kino Ponrepo, Bartolomějská 11

Úkryt v zoo (životopisné historické drama, USA / Česko / Velká Británie, 2017, 127 min.) Antonina Żabinska pracuje ve varšavské zoologické zahradě spolu s manželem, který je ředitelem zahrady. Když 1. září 1939 Německo zaútočí na Polsko, bombardování a ostřelování města ve vteřině zničí všechno, co manželé Żabinští léta budovali. Ze zahrady bez zvířat se stane skladiště německých zbraní a trávníky se promění v zeleninové záhonky. Jan a Antonina začnou v prázdných klecích i své vlastní vile ukrývat lidi prchající před nacistickým pronásledováním. 28. 2. / 19:00 / kino Ponrepo, Bartolomějská 11

Mezinárodní konference Historické milníky nejen české historie — zvláštní důraz bude kladen na „osmičkové“ roky. Hlavní panel se bude věnovat česko-polské spolupráci v boji proti totalitě: přední čeští a polští historici v něm budou diskutovat o bojích o Tobruk, působení českých a polských letců v RAF a málo známé účasti Poláků v Pražském povstání. 2. 3. / 14:00 / Senát PČR, Valdštejnské náměstí 4

Další podrobnosti naleznete na webu a Facebooku Polského institutu v Praze.


kniha / literární reportáž

Wojciech Tochman / Jako bys jedla kámen Absynt 2017, překlad Lenka Kuhar Daňhelová „O válce v Bosně vznikly tisíce depeší, reportáží, výstav, knížek, alb, dokumentárních i hraných filmů. Ale jakmile válka skončila, reportéři sbalili své kamery a hned odjeli do jiných válek.“ Wojciech Tochman se do Bosny vracel opakovaně a mluvil především s ženami, jejichž osudy vypovídají o povaze války více než statistiky a politické analýzy. Polský reportér se soustřeďuje zejména na etnické čistky a konflikt mezi Srby a muslimskými obyvateli, začíná však tam, kde už řada novinářů končí: sleduje exhumace zavražděných z masových hrobů, pokusy vyrovnat se se smrtí, zapomenout. Protože co si počnout, když vraždí soused? „Nikoho se na nic neptáme.“ Kniha Jako bys jedla kámen vyšla polsky poprvé v roce 2002 a byla nominována na prestižní literární cenu Nike.

www.absynt.sk


kniha / autobiografie

Anna Janko / Pamatuješ, mami? Pant 2017, překlad Petruška Šustrová Vesnice Sochy byla jednou ze stovek vsí vyhlazených za druhé světové války německými okupanty. Jednou z nemnoha přeživších byla i matka spisovatelky Anny Janko, která o životě ve stínu tragických zážitků napsala knihu. Osobní příběh se prolíná s úvahami o nepochopitelnosti zla a násilí vůči bezbranným obětem, zejména dětem — na celém světě, nejen v „dávné“ minulosti. „V šedesátých letech lidé z Lidic, ti, co přežili, přijeli na návštěvu do Soch, podívat se na stejně tragické přeživší… Jenže ta jejich vesnice byla jediná v celých Čechách, se kterou zacházeli tak tvrdě, takže ji média velmi hýčkají. (…) Všichni znají obrázek krásného památníku, zástupu soch dětí, který tam dnes stojí. Každé zavražděné dítě tam má svou sochu… U nás byly stovky takových vesnic, tisíce dětí, mluví se obecně o všech najednou. A to není tak nosné. Protože když slyšíš: sto deset vesnic na Zamojsku, tisíce v celém Polsku, že Poláci vytrpěli po Židech nejvíc ze všech národů, nic nevidíš. To, co námi otřese, musí být konkrétní a mít své jméno.“ www.centrum-pant.eu


aktuality

Samostatnost 1918 / výroční knižní cyklus Jaké cesty vedly Polsko a Československo k roku 1918 a jaké do současnosti? Polský institut v Praze ve spolupráci s českými nakladateli představuje knihy, které u příležitosti století našich moderních států reflektují jejich dějiny nově — očima historiků, reportérů i spisovatelů. V roce 2017 v rámci cyklu Samostatnost 1918 vyšlo: Kolektiv autorů / Dějiny Polska (Nakladatelství Lidové noviny) Krzysztof Koehler, Michał Łuczewski, Paweł Milcarek, Paweł Rojek / Pánbíčkáři. Odkud se vzal polský katolicismus? (Centrum pro studium demokracie a kultury) Petr Blažek / Akce „Sever“. Státní bezpečnost a krize Polské lidové republiky 1980—1984 (Ústav pro studium totalitních režimů) Anna Janko / Pamatuješ, mami? Příběh jedné vyhlazené vesnice (Pant) Elżbieta Cherezińska / Hra o kosti (Argo) Wojciech Górecki / Přípitek předkům (Dokořán a Jaroslava Jiskrová — Máj) Filip Springer / Miedzianka. Příběh zániku (Absynt)


aktuality

Česko-polská komiksová soutěž / Spolu v bublinách Polský institut v Praze a České centrum ve Varšavě vyhlašují otevřenou soutěž na komiks inspirovaný historií našich sousedů. Češi o Polácích, Poláci o Češích! Termín odevzdání: 28. února 2018 Vyhlášení výsledků a vernisáž výstavy: květen 2018 PRAVIDLA PRO ČESKÉ ÚČASTNÍKY Zadání: 2—4 strany volnou technikou v českém jazyce Téma: komiks inspirovaný polskými dějinami (výběr z navržených témat) AUTORSKÉ ODMĚNY PRO NEJLEPŠÍ PRÁCE 1. místo: 15 000 Kč 2. místo: 10 000 Kč 3. místo: 5 000 Kč 4.— 6. místo: čestné uznání a věcné dary Pořadí určí porota složená z českých odborníků a zástupců Polského institutu v Praze. Přihlášení do soutěže a podrobná pravidla včetně témat na program.praga@instytutpolski.org


kontakty

Maciej Ruczaj — ředitel Laura Trebel-Gniazdowska — zástupkyně ředitele Justyna Prelić — sekretariát, administrativa 220 410 410 / praga@instytutpolski.org, justyna.prelic@instytutpolski.org Jitka Rohanová — programové oddělení 220 410 414 / jitka.rohanova@instytutpolski.org Lucie Zakopalová — programové oddělení 220 410 415 / lucie.zakopalova@instytutpolski.org Anna Plasová — programové oddělení 220 410 416 / anna.plasova@instytutpolski.org Beata Mocová — knihovna 220 410 417 / beata.mocova@instytutpolski.org Kamil Kohout — logistika


íž Pař ská

Kap rova

Staroměstské náměstí

éřská

Platn

ké iáns Mar stí ě nám

rtská

Linha

é Mal ěstí

nám

a sov Hu

Polský institut v Praze Malé náměstí 1 110 00 Praha 1 sekretariát: 220 410 410 knihovna: 220 410 417 praga@instytutpolski.org www.polskyinstitut.cz www.facebook.com/polskyinstitut @PLInst_Praha Knihovna Út: Čt: Pá:

14 : 00 — 18 : 00 13 : 00 — 15 : 00 11 : 00 — 15 : 00

Program leden únor 2018  
Program leden únor 2018  
Advertisement