Page 1

OHLÉDNUTÍ ZA KONFERENCÍ KNIHA VE 21. STOLETÍ Dne 15. – 16. února proběhl devátý ročník konference Kniha ve 21. století na téma „Budoucnost knihoven – trendy a směry“. S menším zpožděním byla zahájená konference pořadateli a úvodní slovo převzal Prof. Ing. Milan Konvit, Ph.D. První blok otevřel příspěvkem „Zkušenosti nakladatele e-booků“ Mgr. Tomáš Baránek.

Kniha ve 21. století, 15. 2. 2012 středa Blok 1 – Metamorfóza knihy BARÁNEK, T. Vydavatelství Jan Melvil Publishing – „Zkušenosti nakladatele e-booků“ Mgr. Tomáš Baránek v úvodu představil svou dosavadní profesní i publikační činnost. Vtipně uvedl svou úvahu o elektronických knihách a čtečkách příhodou s holicím strojkem - „Pokud nám vypnou proud, skončíme bez čtení a neoholení.“ Pokud se, stejně jako mnoho dalších, ptáte, jestli je název Jan Melvil Publishing odvozeno od Melvila Deweyho, pak není. Tomáš Baránek přítomným vysvětlil, že se jedná o smyšlený název. Dále mluvil o tištěných a elektronických knihách z pohledu nakladatele – strachu většiny nakladatelství uvést e-knihu souběžně s tištěnou (kvůli pirátství) a volbě platformy Wooky (právě kvůli menšímu riziku nelegálního kopírování). Zastává stejný názor, že elektronické knihy jsou zacíleny na jiné skupiny než klasické tištěné knihy. Konkrétně tuto skupinu specifikoval jako - „Ti, kteří již nečtou“, dále senioři či handicapovaní, kterým se díky možnosti zvětšování písma a předčítání otevírají nové obzory v této oblasti. Jedná se spíše o módní záležitost (je to zkrátka cool), snad jim ta móda dlouho vydrží. V diskuzi se polemizovalo o využití a budoucnosti elektronických knih v knihovnách. Ačkoli přednášející uvedl, že se jedná o celkem problematickou záležitost, vidí zde určitou perspektivu. RICHTER, V. Národní knihovna ČR – „Novela autorského zákona a elektronické služby knihoven – o co knihovny usilují?“ PhDr. Vít Richter v reakci na předchozí příspěvek uvedl, že e-knih se nebojí, problém vidí v „těch zařízeních“. Ve své prezentaci se nejprve věnoval masové digitalizaci knihovních fondů a historickým změnám v dané oblasti. Kladl si zásadní otázky. Budou knihovny zbytečné? Jaká bude úloha knihoven? Shrnul současný stav autorského zákona a jeho nedostatky, které je nutno vyřešit. Další zásadní otázky se týkaly budoucnosti. Ubíraly se směrem možného dalšího vývoje v oblasti autorských práv a zároveň k nim Richter uvedl potencionální řešení (zákonné licence, kolektivní licenční smlouvy a jiné). Vysvětlil, které knihy jsou chráněny autorským zákonem, a každou skupinu podrobně popsal. POKORNÝ, A. Knihovna PřF Univerzity Palackého v Olomouci – „Čtečku nebo knihu?“ Bc. Antonín Pokorný, DiS. nejprve upozornil na rozdíly mezi tabletem a čtečkou a dále mluvil o historii ereaderů. Po představení různých druhů čteček a nové technologie Mirasol přišlo na řadu téma čtečky v knihovnách. Přednášející hned na začátku přiznal, že je skeptik, co se týče půjčování elektronických knih. Jak uvedl, půjčováním čteček se problematika půjčování e-knih neřeší. Kde tedy vidí budoucnost? Ve vzdělávání – knihovny by mohly učit, jak pracovat s odborným textem na daných zařízeních. Jak hned dodal, rád by se i přihlásil, až takový kurz vznikne. Neméně zajímavou oblastí byl self-publishing (na kterém by se mohly podílet i knihovny – zejména regionální literaturou). Podle Pokorného nejsou čtečky pro výuku moc vhodné, ale vidí zde budoucnost v podobě tabletů. A nakonec nejzásadnější otázku (a zároveň název jeho příspěvku) okomentoval slovy, že vlastně samotná otázka je položena špatně. Podle něj budou zkrátka obě existovat vedle sebe a ubírat se svými cestami. Diskuze se opět týkala volby mezi tabletem a čtečkami, do které vstoupil i magistr Baránek. Vyslovil názor, že je lepší investovat do dražších tabletů (příklad iPad), než do levné čtečky, která bude za půl roku zastaralá. MATĚJKOVÁ, J. Knihovna psychologických a sociokulturních věd UK v Praze – „Možnosti elektronických knih“ Přednášející Jana Matějková si v úvodu udělala menší průzkum publika, které bylo sestaveno především ze zástupců městských knihoven. Odkázala nás na stránky o konferenci České e-knihy v českých knihovnách, kde se zájemci mohou seznámit s výsledky dotazníků. A nejen to, naleznou zde i seznam nakladatelů a providerů eknih včetně kontaktů, se kterými se mohou spojit a sjednat příslušnou spolupráci. Vysvětlila používaný business model a představila možnost vyzkoušet si 20 iPadů, která se setkala s velkým ohlasem. Přednášející Matějková souhlasila s názorem, že čtečka není pro vysokoškolské studium (tablety ano), a nakonec ukázala, jak si studenti přes SFX mohou zjistit, kde je hledaná kniha k zakoupení. KONVIT, M. Ústav bohemistiky a knihovnictví FPF SU v Opavě – „K problematice vytvoření informačního prostoru“ Prof. Ing. Milan Konvit, Ph.D. začal (s trochou nadsázky) netradičním úvodem o konci světa a tvrzením, že ho knihovnictví může oddálit. Zamýšlel se nad otázkou, jaký bude konec světa (namísto otázky kdy) a hledal odpovědi v Bibli (například mor můžeme v informačním prostoru přirovnat k virům). Úvod zakončil přáním, abychom netrávili celý svůj život ve virtuálním světě. Pokračoval dělením informačního prostoru a radou, aby knihovny sledovaly informační trendy a přizpůsobovaly se jim. Nakonec hovořil o obsahu budoucího informačního prostoru a o místu knihoven v novém informačním prostoru. Jako jeho předchůdci se přiklonil k názoru, že nelze srovnávat knihu s e-knihou.


Blok 2 - Role knihoven v celoživotním vzdělávání HOUŠKOVÁ, Z. Národní knihovna ČR – „Knihovna – vzdělávací instituce???“ Mgr. Zlata Houšková musela z nedostatku časových rezerv svou přednášku značně zkrátit. Věnovala se oblastem celoživotního vzdělávání a učení, zda jsou knihovny vzdělávací instituce, srovnáním a různým pohledům, ingerenci knihoven do vzdělávání, strategii celoživotního učení, neformálnímu vzdělávání v knihovnách (zde vidí nevyužitý potenciál), funkční gramotnosti = šance pro knihovny, vzdělávání v oblasti informační gramotnosti, vzdělávání pro nezaměstnané a dalším. HOLÍKOVÁ, A. Obecní knihovna Libina; Šumperk – „Virtuální akademie třetího věku v knihovně“ Nejdříve přednášející podala základní informace o obci Libina a posléze i historii místní knihovny, kde založili Virtuální univerzitu třetího věku (VU3V). Vypověděla, že i témata jako je astronomie nebo lesnictví si získala velkou přízeň seniorů a vzbudilo jejich chuť se vzdělávat. Společně pořádají nejrůznější akce, ze kterých vzniklo mnoho fotografií (a které jsme mohli také vidět). Více informací pro zájemce o univerzity třetího věku naleznete na stránkách. STASSELOVÁ, S. Predsedníčka SSK; Knižnica a informačné centrum Stavebná fakulta STU Bratislava – „Úloha knižníc v celoživotnom vzdelávaní podľa platných odporúčaní IFLA – Medzinárodnej federácie knižničných asociácií a inštitúcií.“ Zkraje příspěvku ing. Silvia Stasselová seznámila posluchače na konferenci s organizací IFLA (International Federation of Library Associations and Institutions). V průběhu ing. Stasselová uvedla informace týkající se uspřádání struktury a poukázala na fakt, že speciální sekce pro celoživotní vzdělávání zde zatím chybí. Zároveň však uvedla, že při splnění určitých podmínek není problém tuto sekci vytvořit. Zabývala se nejdůležitějšími dokumenty týkající se právě celoživotního vzdělávání a dodala, že informační gramotnost je jádrem celoživotního vzdělávání. DILHOFOVÁ, A. Moravská zemská knihovna v Brně – „Možnosti celoživotního vzdělávání pro knihovníky“ Příspěvek Mgr. Adély Dilhofové pojednával také o celoživotním vzdělávání, ale jednalo se o vzdělávání knihovníků. Po základním vysvětlení pojmů a jednotlivých forem přišly na řadu konkrétní možnosti studia, kde bohužel v bodě „univerzity“ nebyla nalezena Slezská univerzita v Opavě (uvedeny pouze Masarykova univerzita v Brně a Karlova univerzita v Praze). Mezi dalšími druhy možného vzdělávání nechyběly rekvalifikační kurzy, e-learning (například kurzy.knihovna.cz), angličtina pro knihovníky, kurz akvizice (dlk.cuni.cz), jednorázové vzdělávací akce (semináře, školení, konference, workshopy) a konkrétně pak vzdělávání knihovníků v Brně. GAJDUŠKOVÁ, H. Masarykova veřejná knihovna ve Vsetíně – „Celoživotní vzdělávání na Vsetínsku“ Úvod patřil představení Valašska – struktury, obyvatelstva, vzdělávacích institucí a podobně. PhDr. Helena Gajdušková hovořila o knihovnách v konkurenčním prostředí a v čem mohou knihovny nabídnout svou přidanou hodnotu ve vzdělávání (cílové skupiny, o které nikdo nestojí – jak již bylo řečeno). Uvedla konkrétní projekty realizované na Vsetínsku a aktuální zaměření (PC gramotnost, finanční gramotnost, čtečky). V neposlední řadě byla řeč o financování, vzdělávání knihovníků a o vzdělávání veřejnosti (které je šancí pro knihovnu). BUREŠOVÁ, J. Knihovna města Ostravy – „Informační vzdělávání v knihovnách, s přihlédnutím k potřebám sociálně vyloučených osob“ Bc. Jarmila Burešová prezentovala v úvodu IVU (Informační vzdělávání uživatelů) SDRUK a nové cesty v podobě proměn knihovny, e-learning, m-learning . Zazněla také základní charakteristika Knihovny města Ostravy (pobočky, stavy čtenářů) a dále již byla přednáška věnována tématu „sociální vyloučení“. Závěr patřil shrnutí, koho se daří přivést do knihovny a jaká jsou možná řešení souvisejících problémů. Pro inspiraci ještě odkaz na pořad Ptáčata. NOVOTNÝ, L. Vědecká knihovna Olomouc – „Krajské knihovny v síti“ Na začátku hovořil Mgr. Lubomír Novotný o projektu Digimon ("norské fondy"), projektu EOD (eBooks On Demand). V neposlední řadě to byla oblast mezinárodní meziknihovní spolupráce (financovaná z národních dotačních fondů), „Veduty slezských měst a staré mapy Slezska“, „Slezsko po Velké válce“ a spolupráce s terciárním sektorem.

Kniha ve 21. století, 16. 2. 2012 čtvrtek Blok 3 - Teenager a čtení KONTRÍKOVÁ V./ŠMAHEL, D. Fakulta sociálních studií MU v Brně – „Děti na internetu – z výsledků EU Kids online“ Mgr. Věra Kontríková seznámila posluchače se závěry projektu EU Kids Online (2. fáze). Po uvedení projektu byly uvedeny konkrétní výsledky průzkumu na téma Děti na internetu. Celý projekt byl opravdu zajímavý a vyvracel či potvrzoval obecně zažité mýty - co děti na internetu dělají, jak často tam jsou, kdy začínají používat poprvé internet (vždy se srovnáním ČR a EU). Konec patřil tradičně diskuzi a debatovalo se zejména o ochraně dětí v prostředí internetu. WOLNA, M. Městská knihovna Třinec – „Práce s teenagery v třinecké knihovně“ Jako další z poutavých projektů byl uveden M klub probíhající v Městské knihovně Třinec, který uvedla Mgr. Martina Wolna. Jedná se o spojení knihovny (úzce vyprofilovaná – komiksy, fantasy, scifi), studovny, volnoča-


sového klubu a ICM (Informační centrum pro mládež). Kromě již zmíněné knihovny mají návštěvníci k dispozici místnost k posedávání i polehávání, fotbálek, šipky a všechny prostory jsou stylizovaný v pestrých barvách pro potřeby cílové skupiny. Pořádané akce mají rozmanité zaměření – manga, workshop bubnování, výjezd za Máchou, koncerty (Ruda z Ostravy), Tolkien. Z poslední zmíněné se dokonce stal nultý ročník a účastníci tak chtějí pokračovat v nové tradici. S celou organizací pomáhají dobrovolníci a vytvořili také skvělé video. TŮMOVÁ, Š. Ústav informatiky FPF SU v Opavě – „Co má typologie uživatelů sociálních sítí společného s knihovnami?“ Mgr. Štěpánka Tůmová se věnovala typologii uživatelů sociálních sítí (dle Bednáře, studie Global Social Media Adoption In 2011, D. White,- S. Godina, studie Digital Life). Prezentující rozebrala podrobně jednotlivé typy uživatelů a doporučila, jaké jsou šance a způsoby je zaujmout. V závěru byla zmíněna obecná kategorizace uživatelů knihovny a konkrétní rady (zaměřit se dle typologie, nesnažit se zaujmout pouze 1 typ a jiné). Názorně graficky pak byly zobrazeny konkrétní typy uživatelů. FOBEROVÁ, L. – BLAHOVÁ, D. Ústav bohemistiky a knihovnictví FPF SU v Opavě – „Mapa možných budoucností veřejných knihoven“ Přednášku prezentující zahájila úvahou, co dnes ovlivňuje provoz veřejných knihoven. V uvedeném průzkumu byli respondenti tázáni, jak vidí budoucnost veřejných knihoven. Přednášející citovala z jednotlivých výpovědí v kategoriích studenti, manažeři knihoven, knihovníci, učitelé knihovnictví, odborný tisk, zahraniční výzkumy. Nechyběla audiovizuální ukázka – příklad komunitní knihovny v Řecku.

Blok 4 - Studentská sekce STRÝČKOVÁ, S. KISK FF MU v Brně – „Zelená knihovna“ Studentka Sylvie Strýčková zahájila svou prezentaci představením projektu „Zelená knihovna“. Vysvětlila důvody, proč vznikl (snížení negativního dopadu na životní prostředí), a jakými způsoby se snaží dosáhnout svého cíle (a s tím spojená finanční úskalí). Může jít o poměrně jednoduché, ale účinné věci jako je hospodaření s vodou či nakládání s odpady. Existuje snaha o vytvoření určité prestižní značky. Součástí byl také provedený výzkum mapující situaci ohledně třídění odpadu, úsporných opatření v knihovnách (a podobně) a závěry (kde jsou hlavní problémy). MLÝNKOVÁ, L. KISK FF MU v Brně – „Marketing do knihoven“ Prezentace studentky Lucie Mlýnkové byla velmi nápaditá a podtrhla tak smysl projektu MADOK! – Marketing do knihoven. Představila jeho hlavní záměry a jak je lze realizovat. Čemu konkrétně se věnují a odkaz, kde se mohou zájemci dozvědět více informací a hlavně možnost navázat spolupráci. MALIŠOVÁ, T. – SEDLÁČKOVÁ, E. Ústav bohemistiky a knihovnictví FPF SU v Opavě – „Čtenářské charakteristiky deseti a patnáctiletých dospívajících“ Studentskou sekci ukončila dvojice Tereza Mališová a Eva Sedláčková. Představily svůj průzkum, který byl zacílen na dvě skupiny dospívajících – desetileté a patnáctileté. Zkoumaly základní čtenářské charakteristiky, postoj ke čtenářství a čtení, žánrové preference a jiné. Kromě souhrnných výsledků byly opravdu zajímavé některé konkrétní odpovědi (ať už kladné či záporné). Děti například nebaví, že má kniha písmenka. Závěr patřil poděkování PhDr. Kateřině Homolové, Ph.D.

Poděkování a závěrečné slovo si vzala PhDr. Libuše Foberová, Ph. D. Někteří přednášející se kvůli nepřízni počasí nebo zdravotním problémům konference neúčastnili, ale jejich příspěvky by měly být později k nalezení ve sborníku z konference. I přesto byly uveřejněné informace pro účastníky obohacující a dojmy přívětivé.

Konference Kniha v 21. století  

Ohlédnutí za konferencí Kniha v 21. století studentkou Martinou Kovářovou.

Advertisement