Page 1

Atelier Plicka / Ing. arch. Ivan Plicka, CSc.; Ing. arch. Matyáš Sedlák

SMÍCHOV - DIPLOMNÍ SEMINÁŘ

PETR KUNEŠ / FA ČVUT / LETNÍ S. / 2012


DIPLOMNÍ SEMINÁŘ Účelem diplomního semináře je nashromáždit, setřídit a zpracovat dostupné podklady k lokalitě Smíchova s detailem budovy nádraží a navazujícího vestibulu metra. Dále provést potřebné analýzy a průzkumy, zdokumentovat současný stav území, jeho historii i navrhované změny a připravované projekty. Předmětem vlastního projektu je zevrubná urbanistická studie celé lokality Smíchova, včetně dopravního řešení s novým vlakovým a autobusovým nádražím.

CÍLE PROJEKTU Projekt se zabývá celkovou revitalizací části území Smíchova, vymezenou ze severu přibližně ulicemi Plzeňská, Lidická; ze západu komunikací Radlickou a Dobříšskou s potřebnými přesahy v rámci logických návazností. Dále pak z východní strany tvoří hranici řeka Vltava, včetně zpracovávaného ostrova Císařská louka; z jihu je hraniční oblast lihovaru, včetně předprostoru s plánovaným Dvoreckým mostem. Detail je pak zameřen na prostor a objekty Smíchovského nádraží, kde by měl vzniknout moderní dopravní terminál, spojující autobusové nádraží Na Knížecí, Smíchovské železniční a autobusové nádraží včetně přestupních vazeb na metro a tramvajovou dopravu s přidruženým komerčním a administrativním centrem. Které by se mělo stát hlavním impulsem prosperity přilehlé oblasti. Současná oblast Smíchovského nádraží a Smíchova vůbec, patří mezi nejvýznamější rozvojové lokality města, zahrnující brownfield nepotřebného kolejiště nákladového nádraží a přidružených objektů. Po redukci se uvolní zhruba 75% ploch dráhy pro novou výstavbu.

Ulice Nádražní by se měla přemenit v prosperující obchodní třídu a spojnici 2 adekvátně významných center Smíchova: Anděl < > Smíchovské nádraží. Areál pivovaru by se vzhledem ke stěhování hlavní části výroby měl stát prostupný, jakýmsi odpočinkovým a vzdělávacím místem. Zástavba ve směru k prostoru nádraží by měla být stabilizována a doplněna o chybějící objekty. Navazující prostor industriálních a skladovacích, většinou nízkopodlažních objektů by měl být přetvořen v přitažlivou oblast pro bydlení s příslušným množstvím občanského vybavení. S kulturním centrem v bývalém lihovaru, který je zároveň “majákem” oznamujícím přijíždějícím počátek vlastního města. Císařská louka je ponechána jako volný rekreační prostor, kombinujícím otevřené luční plochy a místa osázená vzrostlou zelení při hraně přístavu. Jsou zde zachovány objekty pro sport a rekreaci s přidáním restauračních objektů. Vlastní záliv přístavu ve své jižní části bude nadále sloužit, v upravené podobě, jako kotviště “houseboatů” Pro zlepšení dostupnosti je navržena pěší lávka v návaznosti na osu nádraží. Nábřeží na smíchovské straně se otevře veřejnosti a doplní tak stávající síť pražských náplavek. Oblast přilehlá k Dobříšské rychlostní komunikaci byde využita pro administrativní objekty, velkokapacitní parkování a parkové plochy. Zajistí se propojení a zlepšení dostupnosti Meetfactory a železničního muzea. Industriální haly s přístupem z ulice Křížové jsou ponechány pro následný rozvoj a expanzi území jako rezervní plocha.

Zejména důležité je celkové dopravní řešení, jak železničního uzlu, tak v současnosti nevyhovujícího stavu silniční dopravy. Úprava nádraží počítá s rozšířením spojení mezi Smíchovským a Hlavním nádražím, v možnostech rozšíření počtu kolejí železničního mostu i alternativní varianty Nového spojení 2. Autobusové nádraží je umístěno z větší částí nad kolejištěm a nástupišti Smíchovského nádraží, umožňující tak přímou přestupní vazbu vlak - autobus a zároveň těleso slouží jako propojení lokality Smíchova a Radlic. V předprostoru nádraží bude zachována tramvajová trať s možností konečné, alternativně bude z provozních důvodů traťová smyčka dislokována na opačnou stranu nádražní budovy. Hlavní dopravní zátěž je směřována na ulici Dobříšskou, avšak nábřežní komunikace Strakonická je pro svůj význam ponechána 4 proudá. Její rozdělení do dvou směrů bude nově probíhat až za želeničním mostem. Nádražní ulice je pak o 2 pruzích s tramvajovým tělesem. Novou důležitou spojkou bude propojení od výjezdu z Radlických tunelů do Strakonické ulice.

smíchov

Plánovaný Dvorecký most je zatím ponechán jako variantní možné řešení, nemající přílišný dopad na uspořádání zpracovávaného území. Kalkulováno je s jeho přímým napojením do Jeremenkovy ulice. Hlavním urbanistickým cílem projektu je propojit v současnosti dopravní infrastrukturou oddělené části města a umožnit tak jejich budoucí efektivní rozvoj a celkové zatraktivnění a zpříjemnění lokality s důrazem na zachování jejího historického a kulturního dědictví. V severní části bývalého kolejiště vyroste bytová a administrativní zástavba s dostatkem zelených ploch a reprezentativním prostorem s veřejnou či komerční budovou na místě současného autobusového nádraží Na Knížecí.

UMÍSTĚNÍ PERIMETRU V RÁMCI PRAHY


POHLED PŘES DNEŠNÍ PALACKÉHO NÁMĚSTÍ NA CENTRÁLNÍ ČÁST MĚSTA SMÍCHOVA - 1898

HISTORIE SMÍCHOVA Nejstarší osídlení spadá do doby románské pražské aglomerace, tj. ves Újezd s původně románským kostelíkem sv. Filipa a Jakuba, který stával v severní části nynějšího Arbesova náměstí. První písemné prameny pochází až ze 13. století. Roku 1257 bylo založeno Menší Město pražské. Význam Újezda vzrostl roku 1342, kdy zde Jan Lucemburský založil významný kartuziánský klášter s kostelem Panny Marie. Klášter vznikl na místě poplužního dvora se sady a mlýny při řece. V této době zde začly vznikat první vinice a chmelnice. Územím procházely dvě významné cesty - levobřežní povltavská cesta spojující Pražský hrad a Menší Město pražské se Zbraslavským klášterem (dnešení smíchovská třída Štefánikova – Nádražní), z hlavní cesty odbočovala cesta podél úpatí Petřína do údolí Košířského potoka a dále ke Karlštejnu. Počátek vlastního Smíchova spadá do roku 1386, kdy kartuziáni rozparcelovali své pozemky na tzv. Břehu Panny Marie pro stavbu usedlostí pro obyvatele převedené z jiných vsí. Prvně se jméno Smíchov vyskytuje v letech 1402 a 1406, bývá odvozované od smíšení obyvatel v nové kartuziánské osadě. Podle pověstí se na smíchovském břehu Vltavy smál Horymír, když si na Šemíkovi skokem z Vyšehradu a přeplaváním Vltavy zachránil život. Husitské války znamenaly destrukci Smíchova a konfiskací církevního majetku i likvidaci kláštera a ostatních kaplí. Na přelomu 16. a 17. století byl na Smíchově panský dvůr, 5 kmetcích usedlostí, krčma, kovárna, plavecká hospoda s kolnou a několika chalupami, farní kostel sv. Filipa a Jakuba s farou a hřbitovem, hospoda, cihelna a kovárna, celnice, mlýn a vodárna s chalupami a domky. Byly zde velké ovocné sady a vinice, v nichž si pražští měšťané od 2. poloviny 16. století stavěli letohrádky a při usedlostech obytné domy. Třicetiletá válka znamenala silné zpustošení, vpád Pasovských v roce 1611, vyvrcholením pak byly akce Švédů v roce 1648. V roce 1654 byl z šestnácti chalup a domků jen jeden obydlený; vedle toho zde byl svobodnický dvůr.

Do počátku 18. století pak Smíchov vůbec nerostl. Přesto však nezůstal stranou barokního rozmachu Prahy. Díky výhodné poloze nedaleko Prahy zde začala šlechta zakládat letohrádky a viniční usedlosti. Kromě nich vznikly přímo v jádru Smíchova dva pozoruhodné zahradní areály. Dientzenhofer si v letech 1725–28 vybudoval letohrádek Portheimka s náročně řešená zahrada v úzkém pásu od zbraslavské cesty (Štefánikova) až k Vltavě. V letech 1741–42 zde velké škody způsobili Francouzi a za sedmileté války Prusové, kteří mimoto na výšinách nad Smíchovem až ke Zlíchovu vybudovali dělostřelecká postavení, z nichž ostřelovali Prahu. Zahradní areály přečkaly války bez větších škod a Smíchov jako celek do roku 1783 zaznamenal výrazný nárůst – na 154 domů. V tom jsou ovšem započteny i okolní usedlosti, které v předchozích údajích chybí. Na Smíchově byly tkalcovské dílny, dílny na klobouky a barchety. Roku 1788 vznikla i židovská náboženská obec. Do poloviny 19. století pak Smíchov dále mírně rostl, takže dosáhl dvou stovek domů. Přibližně od 2. desetiletí 19. století se dosavadní charakter předměstí začal měnit industrializací. Při řece začaly vyrůstat kartounky (Porgesova 1816), pro Smíchov typické se staly i velké cihelny. Dosavadní zahrady zatím zasaženy nebyly, přetrvával i anglický park v trojúhelníku ulic Plzeňské, Kartouzské a Štefánikovy. Po roce 1825 dokonce došlo k proměně starších zahrad na úbočí Petřína na velký anglický park s letohrádkem Kinských (1827–31). V letech 1831–37 vyrostl na starém morovém hřbitově (který se stal ústředním malostranským hřbitovem) drobný kostel Nejsvětější Trojice. Patentem Ferdinanda V. byl 15.1. 1838 Smíchov povýšen na předměstí. Po urbanistické stránce představoval Smíchov značně nesourodý celek. V severní části (severně od Plzeňské ulice) dominovaly velké zahrady, jejichž celistvost narušovaly cihelny a díly polí. Souvislá obytná zástavba existovala jen na jižním konci Smíchova podél Nádražní ulice, přičemž oboustranná byla jen v úseku mezi dnešními ulicemi Na Bělidle a Ostrovského; dále k jihu pokračovaly klasicistní patrové a přízemní domy jen po východní straně silnice.


Nádraží Buštěhradské dráhy, které až do zestátnění drah fungovalo nezávisle na hlavním smíchovském nádraží Západní dráhy, zaujímalo rozsáhlou plochu jižně od Knížecí a zabraňovalo tak dalšímu rozšiřování Smíchova jižním směrem. Bloky činžovních domů vyrostly též při vyústění košířského údolí a nahoru směrem k Santošce, kde již roku 1884 vznikl podle návrhu F. Thomayera park Na Skalce. Izolovaně, za nádražím, vzniklo několik bloků i v radlickém údolí. Na Hřebenkách nad Holečkovou ulicí začala růst vilová čtvrť. Smíchov měl na konci 19. století charakter města, které počtem domů a obyvatel patřilo k největším v Čechách. Městem se stal oficiálně až roku 1903. 1904 byl pak Smíchovu udělen městský znak, prakticky totožný se znakem, který už od roku 1849 Smíchov používal bez zeměpanského či ministerského schválení. Na základě zákona o Velké Praze byl Smíchov roku 1922 připojen k Velké Praze jako součást jejího nového městského obvodu Praha XVI. V 20.–30. letech 20. století již byla většina územních rezerv v rovinaté části Smíchova vyčerpána. Vznikaly zde proto jen jednotlivé objekty včetně škol. Došlo i k náhradě starší zástavby; nejvýraznějším příkladem jsou Ženské domovy z let 1932–36 nad Knížecí. Těžiště výstavby Smíchova se přesunulo do okolních kopců s ohnisky v podobě zachovalých barokních a klasicistních usedlostí, kde rychle vyrůstaly vilové a družstevní čtvrti obklopené zelení. Starý Smíchov byl naopak zanedbáván a vystaven chátrání. V 80. letech zde došlo i k několika necitlivým zásahům. V souvislosti s vybudováním stanice metra Moskevská (Anděl) byl zbořen celý blok nejstarších smíchovských domů. Ještě citelnější zásah znamenalo vybourání území severně od Portheimky kvůli vedení městského okruhu. Novostavba banky (arch. K. Prager) měla být počátkem rozsáhlých přestaveb na Smíchově, k nimž nedošlo. V 2. poloviny 90. let byl zbořen celý komplex Ringhofferovy továrny (Tatra) a od roku 1999 zde vyrostl rozsáhlý obytný, komerční a administrativní komplex s novostavbou obchodně administrativního centra Zlatý anděl. Smíchov je od roku 1993 chráněn jako městská památková zóna, což se příznivě projevilo v památkových opravách mnoha městských domů. Dělnická osada Buďánka v košířském údolí, která je od roku 1991 rovněž památkovou zónou, byla bohužel v 90. letech zanedbána natolik, že její záchrana je téměř nereálná.

Zdroje: Urbanistický vývoj města - etapa 06/2010 Útvar rozvoje hl.m.Prahy Tomáš Havrda a kol. http://cs.wikipedia.org/wiki/Sm%C3%ADchov

V roce 1841 byl vybudován nový řetězový most přes Střelecký ostrov (na místě dnešního mostu Legií), spojující dnešní Národní třídu a malostranský Újezd. Most výrazně zjednodušil spojení Smíchova s pravobřežní Prahou. V 50. a 60. letech 19. století zaznamenal Smíchov mimořádně bouřlivý rozvoj, srovnatelný jen s růstem Karlína na opačné straně aglomerace. Jestliže ještě roku 1851 zde žilo přibližně 2 600 obyvatel, v roce 1869 již 15 382. Roku 1852 sem František Ringhoffer přemístil svou továrnu na výrobu kotlů. Již v letech 1852–54 a 1867–69 byla dále rozšířena o průmyslové podniky strojírenský a železářský. Ringhofferova továrna se tak stala největším podnikem Rakouska-Uherska v odvětví strojní výroby. Smíchovský pivovar pak vznikl roku 1871. Hlavním projevem industrializace byl příchod železnice, 1862 bylo vybudováno koncové nádraží tratě Západní dráhy z Berouna a Plzně. Smíchov se stal důležitým překladištěm zboží. V letech 1872 a 1873 pak přibyly tratě z Hostivic, vedoucí až do Mostu a Dušníků (dnešní Rudné). Spojnice smíchovského a Wilsonova (Hlavního) nádraží byla vybudována roku 1872. Hlavní stavební rozvoj se soustředil podél zbraslavské cesty, která byla jedinou spojnicí řetězového mostu a smíchovského nádraží. Již do konce 60. let 19. století byla v úseku od budoucího náměstí Kinských po křižovatku u Anděla po obou stranách souvisle obestavěna klasicistními domy. Příčné ulice vznikly jen na místě dosavadních cest. Pouze ulice Na Bělidle, vedoucí k přívozu přes Vltavu, měla souvislejší zástavbu. Na křižovatce u Anděla dočasně existovalo menší náměstí, které bylo záhy zastavěno. Tehdejší Smíchov převažující charakter dlouhé “ulicovky”. Rychlý růst Smíchova pokračoval i v dalších desetiletích. Nové sakrální dominanty vznikaly v sedmdesátých a zvláště osmdesátých letech. Roku 1876 byl na kopci Na Malvazinkách založen nový velký hřbitov vybavený kostelem sv. Filipa a Jakuba. Důležitým aktem byla stavba „městského“ kostela sv. Václava v letech 1881–85, jehož dvojvěží se stalo novou dominantou Smíchova. Lokalizace kostela znamenala přelom v dosavadním charakteru urbanistického vývoje. Byl situován v ohnisku Smíchova, severně od křižovatky u Anděla. Znamenalo to nutnost narušení souvislé domovní fronty, jejíž součást tvořila i Portheimka. Bylo totiž zřejmé, že pro novou výstavbu bude třeba využít celé území mezi hlavní ulicí a řekou. Oba navzájem rovnoběžné směry přitom předurčily i šachovnicový způsob nové velkoměstské výstavby. Hlavní ulice byla tedy doplněna o tři souběžné ulice na východní straně a jednu na straně západní. Mezi nimi byl postupně vytyčen hustý rastr příčných ulic.

HISTORICKÉ FOTOGRAFIE A POHLEDNICE


1830 - POHLED NA NOVÉ MĚSTO, VYŠEHRAD A SMÍCHOV (V. MORSTADT, J. ŠEMBERA)

80. LÉTA 19. STOL. - SMÍCHOV ZE ZAHRADY KINSKÝCH

80. LÉTA 19. STOL. - SMÍCHOV ZE ZAHRADY KINSKÝCH

1915 - SMÍCHOV ZE ZAHRADY KINSKÝCH


CÍSAŘSKÁ LOUKA - PŘED R. 1899

STAVBA VOROVÉHO PŘÍSTAVU

ZKOUŠKA MOSTU PŘÍSTAVNÍ VLEČKY

BUDOVA SPRÁVY PŘÍSTAVIŠTĚ A ŽELEZNIČNÍ MOST - 1901

POHLED NA VYŠEHRAD PŘES NOVÉ PŘÍSTAVIŠTĚ

POHLED NA ZAKOTVENÉ VORY - 30. LÉTA 20. STOL.

PŘÍJEZDOVÁ BUDOVA SMÍCHOVSKÉHO NÁDRAŽÍ

LOKOMOTIVY ŘADY 414.0 A 534.0 - 1963

SEVERNÍ NÁSTUPIŠTĚ - 1963


SKLADY BUŠTĚHRADSKÉ DRÁHY - 1885

NÁDRAŽÍ ČESKÉ ZÁPADNÍ DRÁHY - 1865

NÁDRAŽÍ ČESKÉ ZÁPADNÍ a buštěhradské dráhy

PŘÍJEZDOVÁ BUDOVA - 1905

PŘÍJEZDOVÁ BUDOVA - 1930

OJEZDOVÁ BUDOVA - 1930

NÁDRAŽÍ ČESKÉ ZÁPADNÍ A BUŠTĚHRADSKÉ DRÁHY - 1930

ODJEZDOVÁ BUDOVA SMÍCHOVSKÉHO NÁDRAŽÍ

ODJEZDOVÁ BUDOVA SMÍCHOVSKÉHO NÁDRAŽÍ - 1899


ODJEZDOVÁ BUDOVA SMÍCHOVSKÉHO NÁDRAŽÍ - 1910

ELEKTRICKÁ TRAMVAJ PŘED ODJEZDOVOU BUDOVOU - 1910

NÁDRAŽNÍ TŘÍDA Z ŽELEZNIČNÍHO MOSTU - 1914

NÁDRAŽNÍ TŘÍDA - 1918


KOŇKA - MEZI LÉTY 1876 - 1883

UHELNÉ SKLADY BUŠTĚHRADSKÉHO NÁDRAŽÍ - 1935

ROH ULICE NÁDRAŽNÍ A U ŽELEZNIČNÍHO MOSTU

KOTVIŠTĚ A VYŠEHRAD - 20. LÉTA 20. STOLL

KOTEVNÍ (VYŠEHRADSKÁ ULICE)

ARENA U PALACKÉHO MOSTU - 20. LÉTA 20. STOL.

ŽELEZNIČNÍ MOST PŘES NÁDRAŽNÍ TŘÍDU - 1935

VLEČKA DO ZLÍCHOVSKÉHO LIHOVARU - 1990 VLEČKA DO TOVÁRNY ČKD VE STROUPEŽNICKÉHO ULICI - 1986


historické MAPOVÉ PODKLADY - vojenské mapování českých zemí

1763 - 1768

1873

1877 - 1878

1951

1954

1991


fotogalerie - současný stav

ŽELEZNIČNÍ MOST

PĚŠÍ LÁVKA NA ŽELEZNIČNÍM MOSTĚ

ZPEVNĚNÉ SMÍCHOVSKÉ NÁBŘEŽÍ

PŘÍRODNÍ NÁBŘEŽÍ

GOLFOVÉ CENTRUM - ERPET

STRAKONICKÁ

MOULÍKOVA

PŘÍSTAVIŠTĚ

veřejné BUDOVY V KŘÍŽOVÉ ULICI


ŽLUTÉ LÁZNĚ NA PROTĚJŠÍM BŘEHU

KOTVIŠTĚ “HOUSEBOATŮ”

MOSTY NA CÍSAŘSKOU LOUKU

POHLED NA PANKRÁCKÉ SÍDLIŠTĚ A VÝŠKOVÉ STAVBY

ZLÍCHOVSKÉ NÁVRŠÍ S KOSTELÍKEM

DOBŘÍŠSKÁ OD ZLÍCHOVSKÉHO KOSTELÍKU

ZLÍCHOVSKÝ LIHOVAR

MEETFACTORY

KOLEJIŠTĚ SMÍCHOVSKÉHO NÁDRAŽÍ


SECESNÍ BODOVA V NÁDRAŽNÍ ULICI

ZAČÁTEK UZAVŘENÉ ZÁSTAVBY NÁDRAŽNÍ ULICE

NOVÝ ADMINISTRATIVNÍ OBJEKT PŘED NÁDRAŽÍM

SMÍCHOVSKÉ AUTOBUSOVÉ NÁDRAŽÍ

INTERIÉR NÁDRAŽNÍ HALY

ŽELEZNIČNÍ MOSTY PŘES NÁDRAŽNÍ TŘÍDU

PŘECHOD KOLEJÍ

SMÍCHOVSKÝ PIVOVAR

OBCHODNÍ CENTRUM NOVÝ SMÍCHOV


UAP - ÚZEMNÍ PLÁN SMÍCHOVA

SOUČASNÉ VYUŽITÍ ÚZEMÍ


UAP - LIMITY VYUŽITÍ ÚZEMÍ

PROBLÉMOVÝ VÝKRES


UAP - kvalita ovzduší

akustické poměry

ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ lokalita Smíchova byla významným industriálním předměstím, posléze začleněným do obvodu města. Nynější znečištění ovzduší je však způsobováno převážně automobilovou dopravou. Drobné industrální stavby slouží převážně ke skladování a nerušící výrobě. Odstranění ekologické zátěže v podobě kontaminace půdy bude však v částech opuštěných průmyslovou výrobou zapotřebí, zejména při revitalizace objektu lihovaru a skladovacích prostor Smíchovského nádraží.

Obdobně platí, že největším působitelem hluku je v současné době automobilová doprava, nezanedbatelně pak i doprava železniční, zejména v okolí mostu přes Vltavu. Problematická je rychlostní komunikace Dobříšská a ulice Strakonická, které omezují v nynejším uspořádání lokalizaci bydlení v oblasti.


LIMITY - ZÁPLAVOVÁ ÚZEMÍ

záplavy 2002 - smíchov


nskĂĄ

HradÄ?a

15

5,26

1,8,15,2

Ĺ pejchar

15

AE

Strossmayerovo nĂĄmÄ&#x203A;stĂ­ NĂĄbĹ&#x2122;eŞí kpt. JaroĹĄe

10 24 25

109 140 185

KlĂ­Ä?ovskĂĄ

Kelerka

21



1

070,2

10

9

S1,S

6

13

NĂĄdraŞí LibeĹ&#x2C6;

Sazka arena

3,8 S41 S1,S7,S41 011 ,ML

1

SklonÄ&#x203A;nĂĄ ĂĄ nsk oÄ?a vys o v No

K ŽiŞkovu

3,8

PodkovĂĄĹ&#x2122;skĂĄ Praha-LibeĹ&#x2C6;

302

185 186 302

6

StarĂ˝ HloubÄ&#x203A;tĂ­n

1

NademlejnskĂĄ

011,ML S1,S7,S41

NådraŞí Satalice

PlynĂĄrna Satalice

LipnickĂĄ

110

U Elektry

SatalickĂĄ obora

Praha-Satalice

U Vodojemu

Na KlĂ­Ä?ovÄ&#x203A; KlĂ­Ä?ov

Satalice

SportareĂĄl Satalice

DĹŻstojnickĂŠ domy

151,158,375

ka BalabenOcelĂĄĹ&#x2122;skĂĄ

DĹ&#x2122;evaĹ&#x2122;skĂĄ

NymburskĂĄ

S1,S7

S3 ,R3 07 0

151

LeteckĂŠ muzeum

Ä&#x152;akovickĂĄ

185

185

ProseckĂĄ

C

 85 0,1 69 11 59,2375 2 2, 78 30 6,3 37

376 186 376

18

LetĹ&#x2C6;anskĂĄ NovĂ˝ Prosek

Prosek

158,259,302 351,365,376 377,378

MladÄ&#x203A;jovskĂĄ

Kbely 1 2 86 37 69 6

kĂĄ nec TĹ&#x2122;i

bor skĂĄ

PĹ&#x2122;Ă­

5 1 ,1 40 29 86, ,15 5, 19 8 37 5 5

110 140,185 186,195 269,375

Praha Nad Jetelkou KrocĂ­nka Ke KlĂ­Ä?ovu 151 -V U KĹ&#x2122;Ă­Ĺže Pod KrocĂ­nkou S2,S3,S9,S20,R3 Polikli NĂĄdraĹž ysoÄ?any S9 15 Ă­V 070,231 S2,S nika V 3,S2 NovĂ˝ ysoÄ?a ysoÄ?any Ĺ pitĂĄlskĂĄ 0 S Kolbenova 9,R3 ny Divad 19 HloubÄ&#x203A;tĂ­n lo Go Ä&#x152;esk 5,19 1 PoĹĄtovskĂĄ ng omora 1 1 Vy 15 so Ä?a nskĂĄ vskĂĄ ,231 1

7 0 ,S2 4 ,S3 3,R 2 1 S 9,R 0 S 1 19

B

1,3,5,25

ov StĹ&#x2122;Ă­Ĺžk ndratky U Ku

S41,R4 091,ML

V PĹ&#x2122;Ă­stavu Ortenovo nĂĄmÄ&#x203A;stĂ­ VĂ˝staviĹĄtÄ&#x203A; ,14 Divadlo pod Palmovkou Praha-HoleĹĄovice zast. 5 U PrĹŻhonu 5,12,17 12 15 PĹ&#x2122;Ă­stav HoleĹĄovice Praha-Bubny 15 5 17 12 25 12 Ĺ&#x2DC;ezĂĄÄ?ovo LibeĹ&#x2C6;skĂ˝ most 14 ArgentinskĂĄ OsadnĂ­ LetenskĂŠ VeletrĹžnĂ­ 15 nĂĄmÄ&#x203A;stĂ­ 1,3,12,15,25 Palmovka 156 Maniny ickĂĄ 17 6 nĂĄmÄ&#x203A;stĂ­ 15 DÄ&#x203A;ln KamenickĂĄ Tusarova 1,5,25 VltavskĂĄ

Sparta

151

U KĹ&#x2122;Ă­Ĺže

Stejskalova

6

1

NovĂ˝

C

StarĂ˝ Prosek

VĂ˝staviĹĄtÄ&#x203A; LetĹ&#x2C6;any LetĹ&#x2C6;any 295

HuntĂ­Ĺ&#x2122;ovskĂĄ

JordĂĄnskĂĄ HutÄ&#x203A; 1 110

86 HloubÄ&#x203A;tĂ­n SĂ­dliĹĄtÄ&#x203A; 1 HloubÄ&#x203A;tĂ­n

3,19 1

B

KbelskĂĄ

8

011

3 19

20,R3 ,S9,S 31 070,2

RajskĂĄ zahrada

RoneĹĄova

,S20 S2,S9 231

Ä&#x152;ernĂ˝ Most

S2,S3

1

ve c

112,156,186 09

Vosmíkových

151

BakovskĂĄ

185

158

Praha-Kbely

202

186

Poliklinika Ä&#x152;ernĂ˝ Most

 1

181,186,22 223,240,25 273,296,30 344,346,35 367,379,39

ĂĄ rsk 110 HejtmanskĂĄ Žå Breitcetlova 223 ĂĄ 181 273 k 273 s 296 Pra 296 lĂ­n 273 ĂĄ T la LĂĄnskĂĄ ha-Ky VajgarskĂĄ 1 ĂĄ r e 11 a a je a n k n 0 v 22 ,18 Ge nouĹĄ Ĺžalo apitĂĄ ĂŠho va 296 NĂĄdraŞí Kyje 3 1 k a e K s o l J Kyje 296 ĂĄn ryks Do Str B PĂĄvovskĂŠ ĂĄ JirĂĄskova Ä?tvrĹĽ S1 nĂĄmÄ&#x203A;stĂ­ eck ernice ,S7 ĂĄm Ä? 0 o be KyjskĂ˝ hĹ&#x2122;bitov 11 110 296 v z nĂ­ Po o ckĂĄ rĂĄ o l N 109 110 Hostavice ene Sta -Do 296 SĂ­dliĹĄtÄ&#x203A; d a u h Ĺ St SpolskĂĄ Pra 110 Jahodnice

HloubÄ&#x203A;tĂ­nskĂĄ

0 1173 2

SĂ­dliĹĄtÄ&#x203A; Lehovec

223 273 296

131

A

120

PĹ&#x2122;Ă­voznĂ­

295

295

Madlina

18

NovoborskĂĄ

SĂ­dliĹĄtÄ&#x203A; Prosek

TouĹžimskĂĄ

RychnovskĂĄ

1 S4 ML

254,312,316,356

S5,R5

295

Ä&#x152;ertĹŻv vrĹĄek

1

15

SovenickĂĄ LeteckĂŠ opravny

136 177 183 195

Ka VĂ­ fko tÄ&#x203A;z va nĂŠ nĂĄ Pr m ah a-D Ä&#x203A;stĂ­ ejv ice E

Bulovka

ĂĄ nsk skĂĄ ezĂ­ ip Ter eskol Ä&#x152;

VinoĹ&#x2122;skĂ˝ hĹ&#x2122;bitov

181 186

A

ThĂĄkurova Hadovka DejvickĂĄ 119,161,206,218 15,20,26

Jankovcova

NådraŞí Holeťovice

SibiĹ&#x2122;skĂŠ nĂĄmÄ&#x203A;stĂ­

LotyĹĄskĂĄ

186

TeplickĂĄ

VinopalnickĂĄ

Vychovatelna

StĹ&#x2122;Ă­Ĺžkov

StarĂŠ LetĹ&#x2C6;any

BoletickĂĄ

DobratickĂĄ

LohenickĂĄ

202 302

ho

2,8

107,116,119,143,147,149,160 161,180,206,217,218,254,312 316,340,350,355,356,359

S41,R4

S4

Nemocnice BubeneÄ?

112

Pelc-Tyrolka Praha-HoleĹĄovice

ĂĄ

Na Santince

131

131

4 41,R S4,S L 091,M

KuchyĹ&#x2C6;ka

5

Poliklinika 151 Prosek

VinoĹ&#x2122;skĂ˝ hĹ&#x2122;bitov

RousĂ­novskĂĄ

KbelskĂ˝ hĹ&#x2122;bitov

070

Le

 Vltava Praha-BubeneÄ? NĂĄdraŞí BubeneÄ?

PovltavskĂĄ

Na Slovance

29

OkrouhlickĂĄ Rokoska

C

Vo d

112 236

7

TĹ&#x2122;ebenickĂĄ

110,140,186 195,269,351 365,377

103,345,348,368

Ke StĂ­rce

Hercovka

14,1

TrojskĂĄ

Ä&#x152;echova ĹĄkola

StĹ&#x2122;elniÄ?nĂĄ

SluĹžskĂĄ

10,17

Tupolevova

15 18 1 2956

177 200 202

Kazanka

112

Ĺ tĂ­brova Kyselova

24

10 17

1 2986 5

23 6

KovĂĄrna

ZoologickĂĄ zahrada

ZelenĂĄ

PĂ­seÄ?nĂĄ

BĹ&#x2122;e

rskĂĄ

140 185

yrinka 13 1

112 236

BotanickĂĄ zahrada Troja

Ä&#x152;Ă­nskĂĄ

SĂ­dliĹĄtÄ&#x203A; Kobylisy

295

3

V

ZamaĹĄskĂĄ

Poliklinika Frýdeckå

e Ĺ ump

1 15 86 1

Juliska

Ĺ pitĂĄlka

Ä&#x152;imickĂ˝ hĂĄj

Nad Trojou

Podbaba

U MatÄ&#x203A;je

162,169,370,371 372,373,374

3

10 6 102,144,152,162 13 5 34 8 169,200,370,371 34 8 372,373,374 6 LĂ­beznickĂĄ ĂĄ k Ĺ tÄ&#x203A;pniÄ?nĂĄ 3 s e v LĂĄdvĂ­ C zinÄ&#x203A;

14 25

MirovickĂĄ

PodhajskĂĄ pole

DunajeckĂĄ

Na Pazderce

KobyliskĂĄ stĹ&#x2122;elnice

136

302

S3,R

Avia LetĹ&#x2C6;any

FryÄ?ovickĂĄ

SĂ­dliĹĄtÄ&#x203A; Ä&#x17D;ĂĄblice

186 295

2 8

AE

Ă­ oĹ&#x2122;

107 116 147 160 340 350 355 359

HydrologickĂ˝ Ăşstav

ku

a

dh

P2

116

112,236

Po

V PodbabÄ&#x203A;

ŽeŞulka

Krakov

144,177,202

152 177 200

Ĺ imĹŻnkova

177 183 295

Pod HĂĄjem

rka

RoztockĂĄ Poliklinika MazurskĂĄ

BĹ&#x2122;etislavka

102 144

3 3540 0

V Sedlci

102,177 202,236

Za Ä&#x152;imickĂ˝m hĂĄjem

Bojasova

Krausova

110,140,186 195,269,295 351,365,377

Ä&#x17D;ĂĄblickĂ˝ hĹ&#x2122;bitov

e

CtÄ&#x203A;nice

OderskĂĄ

5 18 9 25 9 26 2 30 5 37 6 37 8 37

kovskĂĄ

SĂ­dliĹĄtÄ&#x203A; Bohnice

Vozovna Kobylisy

ylisy Kob

160 355 359

SĂ­dliĹĄtnĂ­

StarĂŠ Bohnice KatovickĂĄ ZhoĹ&#x2122;eleckĂĄ Odra

236

348

295 Domov seniorĹŻ Ä&#x17D;ĂĄblice

183

PĹ&#x2122;Ă­vorskĂĄ Ĺ&#x2DC;epĂ­nskĂĄ

U DrahanÄ&#x203A;

102 102,200,236

OkoĹ&#x2122;skĂĄ

102 144 152 177 200

L

SedleckĂ˝ pĹ&#x2122;Ă­voz Praha-Sedlec

Kamýckå

Ĺ atovka

091,M

S4,S41,R 4

35 7 9

359

ZĂĄmky Sedle c

236

K LetĹ&#x2C6;anĹŻm

295

7

BohnickĂŠ ĂşdolĂ­

P1

KvÄ&#x203A;tnovĂĄ KokoĹ&#x2122;Ă­nskĂĄ

136

10

LibeĹ&#x2C6;skĂĄ

236

PoÄ?eradskĂĄ 136 295

Budovec 147 359

Ä&#x152;imice

LibÄ&#x203A;chovskĂĄ

140

Ke Stadionu

vic

202

110,140,158 195,269,295 351,365,377

MoravanskĂĄ

202

140

9 25 5 37 8 37

InternacionĂĄlnĂ­

PrunĂŠĹ&#x2122;ovskĂĄ SklĂĄdka Chabry

1629 16 0 37 1 37 2 37 3 37 4 37

136

mÄ&#x203A;dÄ&#x203A;lskĂĄ verzita

340 350

7 10 47 1 59 3

Ă˝hledskĂŠ nĂĄmÄ&#x203A;stĂ­

7 10 59 3

10 7 147

359

SpoĹ&#x2122;ickĂĄ

152 183 202

ha-

Za AviĂ­

259

Ä&#x152;akovice

158 186

107

202

Pra

202,305 365,377 29140 NĂĄmÄ&#x203A;stĂ­ 5, ,1  58 JiĹ&#x2122;Ă­ho 305 30 Berana 158 5 295

Ä&#x152;a dopravnĂ­ terminĂĄly ko TrutnovskĂĄ 202

151 295

SĂ­dliĹĄtÄ&#x203A; Ä&#x152;imice

Suchdol

OseckĂĄ

169 202

1 1 36 1 77 29 83 5

152,169,183

359

1 1 36 1877 3

202

K Drsnici

Na LukĂĄch

103

Na Ĺ tamberku Ä&#x17D;ĂĄblice PID souhrnnĂŠ schĂŠma U SpojĹŻ

MÄ&#x203A;dÄ&#x203A;neckĂĄ

103 202 345 368

VEĹ&#x2DC;EJNĂ DOPRAVA - ĹĄirĹĄĂ­ vztahy

162

110,158,269

9 25 75 3 78 3

DolnĂ­ Chabry

ov ar m ck ek Ă˝ ice

centrum NĂĄdraŞí Ä&#x152;akovice Ä&#x152;akovice

373 374

BĂ­leneckĂŠ nĂĄmÄ&#x203A;stĂ­ Do RybnĂ­Ä?kĹŻ

103 345 368

162

y Ne -o m. B Ne nko ulo -g m log vk Ne yn . Bu ie am eko lov oc l o k ni c gi ae e Bu Bu lovk l ov a ka

kraj

Praha

U

Ä?eskĂ˝

StĹ&#x2122;edo

109 110 263 296

S41 ML

133 297

1 1736 5

1 1 43 2149 7

alo

3

3

3 1696 2

122 163 263 265 266 364 366

18 22 8 4

nt

Ze

Ko

iva

ĹĄr

vo

a

ov

Ot

ak

ar

Ap

123 130 167 191 217

oli

S7

nĂĄ

ot

Ĺ&#x2122;s

5

111 271 329

17

123

kĂĄ

ĂĄ

163 263 296

lov

ys

149 217

ĹŻm

Pr

13

5

94 1 4 2

M

26

va

nk

a

124 297

133 136 207

133 175 207

109 263

vsk

Vlta

ika

klin

Poli

v

dko

HlĂĄ

181 223

109 183

Florenc

Ä&#x152;e s Za kob Ho rod ro sk u ĂĄ

4 a 8,2 PraĹžskĂĄ trĹžnice ovn e 216 Macharovo 174 kĂĄ Invalidovna Vlta 174 5,26 18 OdlehlĂĄ VozeĹĄovic ,20,2 nĂĄmÄ&#x203A;stĂ­ Ä&#x152;echĹŻv 20 Chotkovy 091,120 5,18 BalkĂĄn ,17 StĹ&#x2122; Pod VyhlĂ­dkou 2 1,8,1 Ă­ 1 Urxova 5,8,12,14 S4,S5,R5 most 3 Sibeliova vac sady 22 KnÄ&#x203A;ĹžskĂĄ 25 17,26 1 ojo Baterie KarlĂ­nskĂŠ KĹ&#x2122;iŞíkova Kolonie p Chmelnice StrĂĄĹžnĂ­ 2 1 S luka KrĂĄlovskĂ˝ KrejcĂĄrek OĹ&#x2122;echovka 2 1 AE nĂĄmÄ&#x203A;stĂ­ 31 PraĹžskĂ˝ 1 9 16 Pod TĂĄborem 011,2 letohrĂĄdek Brusnice d 1,9,16 PrĂĄvnickĂĄ Nemocnice DlouhĂĄ TÄ&#x203A;ĹĄnov VĂĄpenka hrad 31 207 . PĹ&#x2122;emi Norbertov 24 ,2 8, ku 0 1 m 2 tiĹĄ 2 ĂĄ 109,177,183,195 an ,S 22,25 N terie fakulta MalostranskĂĄ 91,2 Na Fr 1 5,8 tĹ&#x2122;Ă­da BĂ­lĂĄ labuĹĽ S1,S2 18 ,070,0 Ohrada Ba 1775 12 17 1 AE 214,26 4 011 HabrovĂĄ 124,139,150,155 292 20,22 Na Petynce 207 19 296 297 1883 9,R3,R 14 207 ernĂ­nova Nerudova ,24 Ä&#x152; NĂĄm. 124 3,S7,S ,8 S 1 23 BasilejskĂŠ 188,213,297 3 3 1 RektorskĂĄ 263 Ke HrĂĄzi ajetĂĄnka 133,135,175 2 49 25 a MalostranskĂŠ A PohoĹ&#x2122;elec 292 Ĺ porkova 2 v Vackov Republiky StaromÄ&#x203A;stskĂĄ o 29 296 c nĂĄmÄ&#x203A;stĂ­ p Jahodnice u 7 7 k 297 nĂĄmÄ&#x203A;stĂ­ Perlit is 0 3 MaleĹĄickĂĄ 124 Nemocnice 13 Pod KrĂĄlovkou 21 B Masarykovo nĂĄdraŞí TachovskĂŠ LomnickĂĄ TeplĂĄrna 9,10 Rokycanova DolnĂ­ 22 Praha Masarykovo n. U PamĂĄtnĂ­ku 292 S1 S2 S4 NĂĄdraŞí 133 Karlovy lĂĄznÄ&#x203A; 17 PoÄ?e 16,19 25 pod PetĹ&#x2122;Ă­nem nĂĄmÄ&#x203A;stĂ­ MaleĹĄickĂĄ strĂĄĹ&#x2C6; 297 MaleĹĄice 297 rnic 18 DolnĂ­ PoÄ?ernice 223 Ä&#x152;ervenĂ˝ Hellichova S5 S20 R5 HusineckĂĄ JindĹ&#x2122;iĹĄskĂĄ MaleĹĄickĂŠ nĂĄmÄ&#x203A;stĂ­  NĂĄkladovĂŠ nĂĄdraŞí Ĺ˝iĹžkov LD MarjĂĄnka 2 5,9,26 LD SĂ­dliĹĄtÄ&#x203A; MaleĹĄice nopol TĹ&#x2122;ebeĹĄĂ­n NebozĂ­zek dvĹŻr SvatoĹ&#x2C6;ovickĂĄ HlavnĂ­ nĂĄdraŞí MĹŻstek NĂĄrodnĂ­ PlaĹ&#x2C6;anskĂĄ 133 N 109 ĂĄ 4 m 2 6 1 1 . W. Ch TiskaĹ&#x2122;skĂĄ 6 HostĂ˝nskĂĄ 9,2 divadlo TeleviznĂ­ vÄ&#x203A;Ĺž 0,1 urchilla LipanskĂĄ 6,9,22 ĂĄ 263 AE NĂĄrodnĂ­ tĹ&#x2122;Ă­da kĂĄ Praha hl.n. PetĹ&#x2122;Ă­n vy Pod TĹ&#x2122;ebeĹĄĂ­nem Na Palouku OlĹĄanskĂĄ 119,26 5,188 Koleje Strahov Ă&#x161;jezd zsk ernic ckĂĄ 296 133,15 Mezi HĹ&#x2122;bito Spalovna MaleĹĄice PolygrafickĂĄ Ol 6,9,182 oly S7 S8 S9 S80 R4 ĂĄ eĹĄice 297 Ä&#x152; ele imu al t 7 k M ,2 9 L OlĹĄanskĂŠ a s o  AE h ĹĄ ik s ,2 Stadion Strahov 1 JiĹ&#x2122;Ă­ho 8 ĂŠ 2 Fl o 223 r boh iklin sk 11 VĂĄclavskĂŠ nĂĄmÄ&#x203A;stĂ­ h 8 a e ol r 8 k 8 1 liv a MaleĹĄickĂĄ P 18 e ic RtyĹ&#x2C6;skĂĄ ,1 Ĺ˝ Ä&#x203A; o n Ĺ&#x2122; z 7 1 o n  t ĹĄ 1 Na Smetance NovĂŠ bit s nĂĄmÄ&#x203A;stĂ­ 5 a HybĹĄmanka rn z PodÄ&#x203A;brad ra 155 Zborov 5, 143,176 La 183 tovĂĄrna 7 m Str e 21 mĹ  ov kĂŠ Ä&#x152;e A Muzeum 15 VodiÄ?kova VinohradskĂĄ 1 traĹĄnic StraĹĄnickĂŠ divadlo StraĹĄnice atoriu Stavoservis tru Na Homoli y va MyslĂ­kova RadhoĹĄĹĽskĂĄ ItalskĂĄ Krem Vozovna S 176 ĂĄ ti cen k 11 trĹžnice obro 5 Ă­ Depo HostivaĹ&#x2122; 15 Vinice s K ,16 n 1 ,11 ĹĄ 7,1 10 Karlovo Vino Ĺ vandovo divadlo 6 ty Ĺ tÄ&#x203A;rboholy 263 163 chod orskĂĄ 2 11 pĂĄn oji ĂĄ hrad 11,19,26 177 2 5 9 Ĺ&#x2DC;Ă­mskĂĄ 2 kou U Pala Solidarita 14 176 nĂĄmÄ&#x203A;stĂ­ Ĺ tÄ&#x203A; Na B insk 49 296 188 2 Ob Orionka Ĺ umavskĂĄ kova mov Ĺ&#x2122; ka Nemocnice 297 hĹ&#x2122;bitovyskĂŠ 12 DobroÄ?ovickĂĄ 195 JirĂĄskovo nĂĄmÄ&#x203A;stĂ­ ,188 DrobnĂĄ 136 VlaĹĄimskĂĄ 291 7 91 oleÄ? 176 StraĹĄnickĂĄ 175 askou ben d Kla ate 2 ady e rim a H ohr 175 P Ĺ&#x2122; 20 Vin 176 K N 4,6,10,16,22 224 175 ad  H N 17 U Samoobsluhy 10,16 VinohradskĂĄ Perunova I.P.Pavlova 6 V R 188 Ă&#x161;stĹ&#x2122;ednĂ­ 101 Arbesovo nĂĄmÄ&#x203A;stĂ­ A 122,155,163,223,263 U Slunce U Nemocnice 224 7,19,2 MurmanskĂĄ pkami ybn vodĂĄrna 4 dĂ­lny DP 122 Mo 101TolstĂŠho 101 BÄ&#x203A;locerkevskĂĄ 265,266,364,366 Donatellova 181 Ă­Ä?kĂĄ NĂĄmÄ&#x203A;stĂ­ 4,2 22 135 Ă&#x161;stĹ&#x2122;ednĂ­ rĂĄĹ&#x2C6; Rapidem VÄ&#x203A;trov 291 nkĂĄch d Ä?ĂĄ RuskĂĄ ĂŠ Bertramka o MĂ­ ĂĄ P 1 ZborovskĂĄ sk Na 2 2 RadiovĂĄ c 6 183 n ,1  k ĂĄ h AndÄ&#x203A;l Michelangelova MĂ­ruS KodaĹ&#x2C6;skĂĄ BruselskĂĄ Kub stĂ­ U Zvonu 6,9,10 vic ĂĄ Jana PalackĂŠho BotanickĂĄ 291 bÄ&#x203A;ĹžnĂĄ PloĹĄnĂĄ 3 101,124 1 4,7,10 nĂĄmÄ&#x203A; 7,22 PrĹŻ HroudÄ&#x203A;2 cho ick S8 ,S8, Masaryka KrymskĂĄ Barvy a laky 135,139 zskĂĄ 3,7 nĂĄmÄ&#x203A;stĂ­ SlovinskĂĄ zahrada 0,R S9 Na a Ĺ tÄ&#x203A; doĹĄov 15 A e 4,7,12 14,16 vk 7 ic 9 Ĺ˝enskĂŠ ka DÄ&#x203A;tskĂĄ a 1 ĹĄn K ov Pod 4 ra S m 8 St ,2 3 la Şí K 17 4,1 ra a ,22 1 4 14,20 MokĹ&#x2122;anskĂĄ VrĹĄ ĂĄd 1 ,7 Rembrandtova N ov 2 6 ick 1 R Ă­ nemocnice ĂŠ KutnohorskĂĄ domovy 7 6,11 2 7 106 nĂĄ c Karlovem MyĹĄlĂ­nskĂĄ mÄ&#x203A;stĂ­ 2 e 2 ,16 24 ,19 75 Skalka Ă­Ĺž 2 Kablo n 6 24 Praha-StraĹĄnice zast. K VĂ˝toĹ&#x2C6; Karlov 1 Slavia ,29 5 22,2 NĂĄdraŞí Jinonic Na 265,266,296 111,154,175 6 104,120,121,123,130 ObloukovĂĄ 6 k ĂĄ 19 Albertov schody NuselskĂŠ S7 7 KorytnĂĄ 2 364,366 1 0 122 4 r VrĹĄovice ,1 KrĂĄlovickĂĄ 17 o 2 13 122 8,24 224,271,329 193 1 6,7,2 111 137,167,191,217,231 SĂ­dliĹĄtÄ&#x203A; Skalka 135 Koh-i-no 9 Svatoplukova Na PadesĂĄtĂŠm 7 v ivadlo ce D ho Ă­c 3 m Ă˝Ĺ&#x2122;ka 14 2 4 1 -S 9 VrĹĄovickĂ˝ Ä? KotevnĂ­ 3 36 a v S3 19 111 Praha KnĂ­ĹžecĂ­ S65 lo UkrajinskĂĄ S P5 Malvazinky VĂĄclavka SantoĹĄka 296 id OstrÄ?ilovo F 188 DolnomÄ&#x203A;cholupskĂĄ 41 Na hĹ&#x2122;bitov 150 329 Na PrahakĂĄ ren 2 224 106 tivaĹ&#x2122; 123 R3 213 SĂ­dliĹĄtÄ&#x203A; nĂĄmÄ&#x203A;stĂ­ V ChotejnÄ&#x203A; 171 S9 ĹŻ KĹ&#x2122;Ă­Ĺž ĂĄ CĂ­saĹ&#x2122;skĂĄ louka 137 Hos em lĂĄĹ&#x2122;s U MÄ&#x203A;churky 124 Synk -VrĹĄovice ku 4 221 Ĺ˝eliveckĂĄ Sk U Tov ovĂĄrny Za Nadjezd 10 Na GroĹĄi 221,ML ZahradnĂ­ MÄ&#x203A;sto a Braunova ovĂĄ 1020 111,329 139 U PrĹŻse BratĹ&#x2122;Ă­ PlzeĹ&#x2C6;ka . VyĹĄehrad T 1 Horky ka DolnĂ­ MÄ&#x203A;cholupy m ĂĄ Ĺ kola Radlice 7 d Urbanova 1 21 1 N Ä&#x152;echovo SĂ­dl. ZahradnĂ­ 29 S9,S41 V NovĂ˝ch domcĂ­ch U StĹ&#x2122;e is Poliklinika 22,2 10 21 182 1 31 S6 NuselskĂĄ JedliÄ?kĹŻv Ăşstav 111,329 Ke Koulce 195 6 0 Bohdalec 1356 MÄ&#x203A;sto 101,1 6 PalouÄ?ek 18 radnice 2 LaurovĂĄ Fr. Kocourka ZahradnĂ­ Praha-HostivaĹ&#x2122; 8 7 S8 nĂĄmÄ&#x203A;stĂ­ 3 kou 224 4 11 5 JesenickĂĄ 8 NĂĄdraŞí HostivaĹ&#x2122; ickĂĄ PodolskĂĄ vodĂĄrna 1 4 1 7 FarkĂĄĹ&#x2C6; KlobouÄ?n 75,1 0 1 K DubeÄ?ku Centrum ,S 1 296 101,122 S41 13 77 MÄ&#x203A;sto 2 HlohovĂĄ 231 1513 80 Vozovna PraĹžskĂŠho 195 ZahradnĂ­ 01 SmĂ­chovskĂŠ PlynĂĄrna 101 154 2 154,181 Pod Jezerkou RadlickĂĄ 2 Pod Kesnerkou BohdaleckĂĄ ZĂĄbÄ&#x203A;hlice Klikovka povstĂĄnĂ­ PankrĂĄc Jezerka 195 183 2 MÄ&#x203A;sto 1 2940 6 nĂĄdraŞí Michle 183 Kesnerka 0 HostivaĹ&#x2122;skĂĄ 6 Pod VinicĂ­ Na GroĹĄi 271 1 24 DĂ­vÄ?Ă­ hrady 101,188 TopolovĂĄ 296 Praha-HornĂ­ MÄ&#x203A;cholupy 148 1 39 MichelskĂĄ 4,12 Doliny B S65 148 22 7 U Waltrovky ChodovskĂĄ 11 Gercenova 1 82 BoloĹ&#x2C6;skĂĄ 18 PrĂĄÄ?skĂĄ 8 14,20 HostivaĹ&#x2122;skĂŠ 11 U LĂ­py 10 296 lĂ­ TeplĂĄrna 1 88 14 ToulcĹŻv dvĹŻr se SdruĹženĂ­ ZĂĄbÄ&#x203A;hlickĂĄ 22 1 122 KonvĂĄĹ&#x2122;ka Kublov K V Korytech nĂĄmÄ&#x203A;stĂ­ 1 e Na KoĹĄĂ­ku DÄ&#x203A;kanka 26 Le Ĺ&#x2DC;epÄ?ickĂĄ NĂĄdraŞí V C Michle Ä&#x152;SAD 4 PrĹŻmstav Pod KonvĂĄĹ&#x2122;kou ĹĄkola sop 118 HadovitĂĄ 122,175 SelskĂĄ Praha-Jinonice Na Na HĹ&#x2122;ebenech HornĂ­ MÄ&#x203A;chenickĂĄ 106,124 SmĂ­chov ark Na Ă&#x161;lehli Pod DÄ&#x203A;vĂ­nem 177,181 nice PankrĂĄc 11 139,150,182 u MÄ&#x203A;cholupy 1 Na VartÄ&#x203A; 136 VeslaĹ&#x2122;skĂ˝ ostrov 1 125,129,196,197 ,12 PĹ&#x2122;eĹĄtickĂĄ 104 Na RolĂ­ch SĂ­dliĹĄtÄ&#x203A; 1883 SpoĹ&#x2122;ilov S9 3 118 121 148,188 198,241,243,244,246 BoleveckĂĄ 120 148,192,331 Brumlovka Na KĹ&#x2122;eÄ?ku 22 PankrĂĄc 19 SeverozĂĄpadnĂ­ Lihovar 2117 Nad KoĹĄĂ­kem 121 248,253,314,317,318 1 KavÄ?Ă­ hory 5 SĂ­dliĹĄtÄ&#x203A; SpoĹ&#x2122;ilov 20 v 332,333,335 4, lo 12 V ZĂĄpolĂ­ 148 oĹ&#x2122;i 8,121,,333 p VeronskĂŠ HlavnĂ­ 11 320,321,334,338,361 S 8 ĂĄ 148,18 193 k 337,339,362 LivornskĂĄ MilevskĂĄ 331 203 154 118,124 K ObecnĂ­m hĂĄjovnĂĄm nĂĄmÄ&#x203A;stĂ­ Poliklinika ads ĂĄ P3 390 KrÄ?skĂ˝ hĹ&#x2122;bitov 70, cer imsk skĂĄ 11 BudÄ&#x203A;jovickĂĄ Na NĂĄvrĹĄĂ­ Depo 121,1 118 LeĹĄan 8 118 Cho BlaĹž Pod PekaĹ&#x2122;kou Dvorce Petrovice ĂŠ Poliklinika BudÄ&#x203A;jovickĂĄ NovĂŠ Petrovice k KaÄ?erov Na StrĹži ls KnovĂ­zskĂĄ JanovskĂĄ U HĂĄje Rozty Ä&#x203A;stĂ­ Nad Pahorkem Wattova 183 LĂ­sek 118 154 240 122,125,135 192,1 Na Bla 5 128 Praha-HluboÄ?epy NovĂŠ PodolĂ­ 121,124,148 1 KrÄ?skĂĄ Antala 93 StarĂ˝ v nĂĄm 4 11 271 ĂŠho 1122 DonovalskĂĄ 31,33 15 skĂ˝ lo 165,170,203 k t Ĺ&#x2122;i 293 333,3,353,3 DobeĹĄka o s s 2 p 193,205,293 RyĹĄĂĄnka StaĹĄka U HĂĄje d S 5 3 KaÄ?erov 339,3 PĹ&#x2122;Ă­ Morseova MÄ&#x203A; rchiv 17 4 Brechtova 213 124 Newtonova BetonĂĄrka S6 Bro 62 7 1225,1543 PraĹĄnĂĄ ZelenĂ˝ 136 5 sta a 1 R 1 5 o 1040 3 seÄ?sk 205 7 1 154 113,114,117 12 Chodovec viĹĄ ,1 ,20 Benkova JiĹžnĂ­ MÄ&#x203A;sto 154 18 7 pruh ĂĄ Ĺ perlova 12 Dr 124,205 173 Na StarĂŠ 104 1 1255,1702,2401 tÄ&#x203A; U DobeĹĄky 118 1 121 157,189,196 Jakobiho ky 192 Na PlaninÄ&#x203A; 16 3,23 1,38 7 22 K B eyero ,29 cestÄ&#x203A; SĂ­dliĹĄtÄ&#x203A; Petrovice Pod Chodovem okrĂĄ Zemanka SliveneckĂĄ Nad RybnĂ­ 125 C Ch 3 M 21 7,27 3,38 12 U StarĂŠ poĹĄty 205,215 Na Vrstevnici v a a y a rra 122,175 192 s 2 9 Po p HnÄ&#x203A;vkovskĂŠho ndo C 23682,38 MichelskĂ˝ 106,139,150,170 183 BranickĂŠ VlnitĂĄ 177,181 2441 era Roztyly 20 GeologickĂĄ ,12,14,20 Ba liklin nĂĄmÄ&#x203A;linovo 1 T Pod RyĹĄĂĄnkou ,293 1 203 125 vu ChodovskĂĄ tvrz 2 3 4 136 ModrĂĄ nĂĄmÄ&#x203A;stĂ­ 192 rra ik 1 les 182,203,331,333 stĂ­ HorÄ?iÄ?kova 125 3 44 DÄ&#x203A;dinova rnĂ­ 0 ndo a ĹĄkola 12 Praha-KrÄ? Nad Havlem 106,113,114,117,139,150,157 3 14 12 Mikulova HĂĄje 192,246,248Ho sta v 210 S8,S80 3117 2531 Pob 5 LitochlebskĂŠ Bachova ce 170,182,189,193,196,205,215,293 1 c 115,154 23 Ĺ&#x2122; 8 2 3 o ova e e 1 3 Vrbova 232,240,267 sta ĹžnĂ­ 2 331,332,333,335,337,339,362 nĂĄmÄ&#x203A;stĂ­ skĂŠh 3 20 230 HĂśgerova Ve StudenĂŠm 29 ĂĄm Ĺ t 177,197 SlavĂ­n 3321 21 271,293,381 Nemocnice KrÄ? Ä&#x203A;p 247 Ĺ&#x2122;ink PetĂ˝rkova e 4 3 t ViĹĄĹ&#x2C6;ovĂĄ a 38 aĹ&#x2122; NĂĄdraŞí BranĂ­k K 382,383,387 1 3 Chodov Na VrĹĄkĂĄch 192 Opatov DolnokĹ&#x2122;eslickĂĄ sk Ke 3961 JarnĂ­kova 175,181,326 ĂĄ 177 0 MetodÄ&#x203A;jova 106,121 21 KlĂĄrĹŻv Ăşstav 121 FilmovĂŠ 327,328,363 ZĂĄlesĂ­ 197 ZĂĄhorskĂŠho 23 7,1 7 5 JĂ­lovskĂĄ 2 11 0,153,20 253 253 SĂ­dliĹĄtÄ&#x203A; PsohlavcĹŻ 3 , 29 1 ateliery KĹ&#x2122;eslice 6 385,397 1 ZatĂĄÄ?ka 5 6 106 Praha1 mĂ­zku ZdimÄ&#x203A;Ĺ&#x2122;ickĂĄ NovodvorskĂĄ 1039,196,20 SulickĂĄ ,170 1354 1 1 ,1 106 1 Ă&#x161;stav mateĹ&#x2122;stvĂ­ HĹ&#x2122; -BranĂ­k 96,1 0, VavĹ&#x2122;enova 7 113,182 Na JelenĂĄch 9 1 7,1 MalĂĄ Chuchle NovĂ˝ KateĹ&#x2122;inky 197 189,215 SĂ­dliĹĄtÄ&#x203A; KrÄ? 121 Ä&#x152;ernĂ˝ Na LysinĂĄch 170,203 V ZĂĄtiĹĄĂ­ 98,203 U KunratickĂŠho lesa NovodvorskĂĄ 331,333 IKEM Slivenec 7 17 kĹŻĹ&#x2C6; Korandova Ke SmrÄ?inÄ&#x203A; Volha U DĂĄlnice Tempo 117 Ä&#x152;echtickĂĄ 363 FilosofskĂĄ 12 V LĂ­skĂĄch 129,241 KlĂĄnova 1 Ĺ eberov Lhotka 136,154 243,314 FormanskĂĄ 182,189,197 V MokĹ&#x2122;inĂĄch 197 1 3 8 ,31 317 Ă&#x161;stavy 3 Ve VilkĂĄch Koleje ZĂĄtiĹĄskĂĄ 244 17 U BelĂĄrie CĂ­lkova 11 31 320,321 y r Akademie vÄ&#x203A;d 193 m o 3 JiĹžnĂ­ 3 8 ZelenĂŠ domky StarolĂĄzeĹ&#x2C6;skĂĄ ĹŻ 334,33 dv 33 Hasova 253 ĂĄ hod KunratickĂĄ 293 V Ladech MÄ&#x203A;sto vĂŠ 361,390 Na ProutcĂ­ch SĂ­dliĹĄtÄ&#x203A; Ĺ kola 7 Sc 173 vsk No 11 97 ĹĄkola K Sukovu Ke Ă˝no Labe Lhotka Kunratice VelkĂĄ TyrĹĄova Ä?tvrĹĽ h 8 1 JalodvorskĂĄ C PĹ&#x2122;Ă­rodnĂ­ 19 5 LhoteckĂ˝ les  1 165 Chuchle KazĂ­nskĂĄ DostihovĂĄ 1 BelĂĄrie 21 244 Pod VsĂ­ 197 114 Na Cikorce DruĹžnĂĄ 293 U TĹ&#x2122;Ă­ svatĂ˝ch VelkĂĄ Chuchle ka le Ĺ eberĂĄk 165 va oto RadotĂ­nskĂĄ 7 StarochuchelskĂĄ U ZvoniÄ?ky 165 rok y ĂĄro 3 Darwinova 139,150,15 op PavlĂ­kova n DobronickĂĄ ĂĄ ,205,253 h h  173 326 a k e ĂŠ Ĺ&#x2122; o y sk s L 17 d h n n o ĂŠ a 327 a ĹĄ k Ĺ&#x2122; ObservatoĹ&#x2122; ModĹ&#x2122;anskĂĄ ĹĄkola Tylova Ä?tvrĹĽ odĹ&#x2122; ibu M ce s d n ĂĄ v LibuĹĄ Ä&#x203A; o 1 vr 385 t 215 e L Ha 65 M ĹĄ M a i L LibuĹĄ N l U 05 a d Ä&#x152;estlice, kika Ă­ 165,2 k BetĂĄĹ&#x2C6; i 5 S 6 n 2 8 li 7,1 r 33 35 3,17 32 ObchodnĂ­ nĂĄmÄ&#x203A;stĂ­ 117 JirÄ?anskĂĄ olik 11 325 lbe P 7 NĂĄdraŞí ModĹ&#x2122;any 3 3 Praha-VelkĂĄ Chuchle 3 9 ,A 363 SĂ­dliĹĄtÄ&#x203A; 328 385 11 7 150 3 17 3 o ZĂĄvodiĹĄtÄ&#x203A; 173 v ĂĄ HrnÄ?Ă­Ĺ&#x2122;skĂ˝ hĹ&#x2122;bitov 3 2 9 v ĂĄsiro ice tlic vrĹĽ Praha-ModĹ&#x2122;any l o Ä?t 1 t a k 3 ov LibuĹĄ Ă­s 8 s ch N 6 P 9 s Chuchle e 341 Ä&#x152;e stĂ­ 3

va 

111 240 329

19

3

13 21 7

154 183 271 296

267 381 382 383 387

1 1 35 1 36 2 70 21 03 3

125 135 213 293

12 13 5 17 5 2030 21 2933

118 125 136

rÄ?

kĂĄ

Ă­K

Ä?s

NĂĄ

1 20 21 3

dr

aĹž

kr

lno

Do

2 2665

135 136 213

1 1 35 2136 3

11 12 8 17 1 20 0 3

ly

Ĺ k o

U

1 1 92 1 96 1997 8

na

en ti

Se rp

2 12 35 1 13 2

328 363 385

328 397

117 165

165 293

32

5

1145 16 3 29

1829 18 7 19 8 19

1390 15 7  15 5 20

ltava

V

1 2 14 3 93 3332 3 5 3 37 3639 2

3 3928 7

1

182 189 215

12

S8, S80 210

S7 17 1

1 1 14 2 93 33 93 3 2 3 35 3 37 36 39 2

rra

Ba

122 135 213 363

nd

ov sk

240 267 271 381 382 383 387

125 165 293

5 11 54 3 1 9 2

1703 20

154 170 203

8 11 6 13

124 148 193 205 293

23 26 2,2 38 7,2 40 38 1,3871 3,3 2 87

. nĂĄst. Praha-SmĂ­chov sev v S6,S7 Praha-SmĂ­cho S65

5

2 12 75 1 77 1 81 1

5 11

S6

2 12 1 18

118 121 136

8 1121 1 70 1 03 2

118 121 124 205 293

196 197 198

2 1946 2 48 2

ĂĄ

175 177

3

19 24 2 24 6 8

154 240 296

a SprĂĄvbez. soc.za

ML

8 18 24 2

150 188

19

hov ZlĂ­c epy boÄ? Hlu ovem lĂ­ch v d Z ho Na a-Ĺ˝va sypu 128 ĂĄ ĂĄ h ku Pra V NunÄ&#x203A;n eÄ? rp sl em Pro ahov ov Na S h v d Ĺ˝ Ĺ˝va liÄ?ce Po V Udisko Ĺ&#x2122;e ĂĄ Ă­ st psk otn oÄ?e rav ub Zd Hl

2306 24 7 24 8 24


LINKY PŘÍMĚSTSKÉ ŽELEZNIČNÍ DOPRAVY

LINKY VYUŽÍVAJÍCÍ SMÍCHOVSKÉ NÁDRAŽÍ S6 Praha-Smíchov - Rudná u Prahy - Beroun a zpět Praha-Smíchov (0) - Praha-Hlubočepy (0) - Praha-Holyně (0) - PrahaŘeporyje (B) - Zbuzany (1) - Rudná u Prahy (1) - Nučice (1) - Nučice zastávka (1) - Loděnice (2) - Vráž u Berouna (3) - Beroun-Závodí (4) - Beroun (4) a zpět

S7 Úvaly - Praha hl. n. - Řevnice - Beroun a zpět Úvaly (1) - Praha-Klánovice (B) - Praha-Běchovice (0) - Praha-Dolní Počernice (0) - Praha-Kyje (0) - Praha-Libeň (0) - Praha hl. n. (P) - PrahaSmíchov (0) - Praha-Velká Chuchle (0) - Praha-Radotín (B) - Černošice (1) Černošice-Mokropsy (1) - Všenory (1) - Dobřichovice (1) - Řevnice (2) - Zadní Třebaň (2) - Karlštejn (3) - Srbsko (3) - Beroun (4) a zpět

POČET CESTUJÍCÍCH

DOPRAVNÍ SPOJENÍ

S65 Praha-Smíchov Na Knížecí - Hostivice a zpět Praha-Smíchov Na Knížecí (0) - Praha-Žvahov (0) - Praha-Jinonice (0) Praha-Cibulka (0) - Praha-Stodůlky (0) - Praha-Řepy (B) - Hostivice (1) a zpět

VÝVOJ / PROGNÓZA


pražský železniční uzel

nové spojení 2

rozšíření a zkapacitnění stávajícího spojení

SOUČASNÝ STAV

PROGNÓZA VÝVOJE

Nové spojení 2 je projekt, který volně navazuje na před lety dokončené Nové spojení, má za cíl spojit pod povrchem železniční tratě pro městskou a příměstskou dopravu od severovýchodu s tratěmi od jihozápadu. Metro by doplnila o příměstskou železnicí, která má trochu jiné funkce. Stále více velkých evropských měst řeší dopravu v centru pomocí systému příměstských železnic vedoucích skrz celé město. Praha má příměstskou železniční dopravu dobře vyřešenou, bohužel chybí průjezd železnice centrem,“ podle autorů. Pražská železnice totiž stále využívá zastaralou koncepci z roku 1999, která vede všechny přijíždějící vlaky do dvou nádraží vzdálených od sebe 800 metrů. Druhá zde uvedená varianta počítá pouze s rozšířením stávajícího železničního propojení a vytvořením nové zastávky pod Vyšehradem, těsně za železničním mostem. jedná se o levnější a pravděpodobně realizovatelnější variantu. V průměru 100 automobilů dnes v Praze přepraví 150 osob. Stejný počet cestujících mohou ale přepravit 3 autobusy nebo pouze jedna tramvaj. Jedna souprava metra v ranní špičce odveze přibližně 450 cestujících (přičemž polovina z nich stojí). Patrový vlak dlouhý 170 metrů přepraví 620 sedících cestujících. Jeden vlak odveze stejné množství lidí jako 400 aut.


NÁDRAŽÍ SMÍCHOV

AKTUÁLNÍ STAV KOLEJIŠTĚ SNESENÉ A NEPOUŽÍVANÉ KOLEJE

Historie nádraží V roce 1847 se začalo s vyměřováním železnice z Prahy přes Plzeň a Cheb do Bavorska. Řada odborníků nesouhlasila s výstavbou nového nádraží. Považovali Masarykovo nádraží za centrální železniční uzel v Praze, Smíchovem měly vlaky jen projíždět. Nakonec však bylo rozhodnuto o vybudování nádraží nového. V roce 1862 byl slavnostně zahájen provoz železnice i Smíchovského nádraží.

PŘÍČNÝ ŘEZ NÁDRAŽÍM - PŘESTUPNÍ VAZBA NA METRO M 1:500

Za 2. světové války bylo nádraží zasaženo 50 zápalnými a tříštivými bombami. Další zásah do architektury nádraží přinesly až roky 1953 – 1956, kdy bylo celé , v té době, nevyhovující nádraží zbouráno. Nové, modernější nádraží bylo vybudováno podle projektu architektů Jana Zázvorky a Ladislava Žáka ve stylu poválečného klasicizujícího funkcionalismu. Výzdobu interiéru vytvořil akad. malíř Richard Wiesner. Posledním zásahem do vzhledu budovy nádraží byla výstavba metra trasy B.

NÁDRAŽNÍ ULICE

Smíchovské nádraží má kryté nástupiště a velmi dobrou návaznost na MHD – metro trasa B, tramvaje i autobusovou dopravu. Na Smíchovské nádraží přijíždějí příměstské i rychlíkové spoje hlavně ze směru Plzeň, Choceň, Děčín a Beroun. Nedaleko smíchovského kolejiště je zastávka Smíchov – severní nástupiště, původní část Buštěhradského nádraží, odkud jezdí motorový vlak na kopcovitou trať zvanou Pražský Semmering.

NÁDRAŽNÍ HALA

VESTIBUL A STANICE METRA

PODÉLNÝ ŘEZ NÁDRAŽÍM M 1:1000 NÁDRAŽNÍ HALA

JIŽNÍ NÁSTUPIŠTĚ


NÁDRAŽÍ SMÍCHOV - STANICE METRA SMÍCHOV

HISTORIE 2. listopadu 1985 byla otevřena stanice pražského metra linky B pod stejnojmenným nádražím. Výstavba probíhala v letech 1977 – 1985 a vyžádala si uzavření celé Nádražní ulice. Stavební jáma byla kotvena podzemními a pilotovanými stěnami. Do roku 1988, do otevření z jižní strany navazujícího úseku III. B, sloužila jako stanice konečná. V této době na trasu B vyjížděly z depa na Kačerově, na jedné obratové koleji se prováděly pravidelné prohlídky souprav. Za tímto účelem zde byla vybudována tzv. stanice provozního ošetření, rozsáhlé zázemí za obratovými kolejemi.

Jedná se o hloubenou stanici založenou 11,1 m pod úrovní terénu a dlouhou 405,6 m. Konstrukce stanice je dvoupodlažní, monolitická, železobetonová, zčásti zastropená předpjatými prefabrikovanými nosníky. Obklad stanice tvoří panely ze struktorovaného betonu a světle glazované keramické tvarovky. Z nástupiště vedou tři schodišťové výstupy. Všechny vedou do podpovrchového vestibulu. Odtud pak vedou výstupy k autobusovému terminálu MHD, do haly nádraží a k tramvajovým zastávkám v ulici Nádražní.

Obestavěný prostor: Stavební náklady: Projektoval: Architektonické řešení: Nástupiště: Hloubka nástupiště pod terénem: Obrat cestujících:

142 468 m3 478 miliónů Kčs DP-Metroprojekt Praha ing. arch. Josef David šířka 10,16 m, výška 3 m, bez sloupů 10 m v r.1986 v ranní špičce 28 800, z toho nástup 20 900, výstup 7 900

PŮDORYS VESTIBULU METRA M 1:1000 VSTUP Z NÁDRAŽNÍ HALY

VESTIBUL METRA

PŮDORYS STANICE A odstavných kolejí M 1:1000

SMĚR ANDĚL >

NÁSTUPIŠTĚ METRA

< SMĚR RADLICE

ČÁST DEPA


VÝKOP V NÁDRAŽNÍ ULICI

STAVBA STANICE METRA SMÍCHOVSKÉ NÁDRAŽÍ

DETAIL STAVBY VESTIBULU METRA

STAVBA STANICE METRA ANDĚL (MOSKEVSKÁ)

STAVBA VESTIBULU METRA NA KNÍŽECÍ

VÝSTUP ZE STANICE ANDĚL (MOSKEVSKÁ) NA KNÍŽECÍ síť pražského metra Linka B vede v současnosti zhruba ve směru jihozápad-severovýchod mezi Zličínem a Černým mostem a je označována žlutou barvou. Má 24 stanic, celková délka činí 25,6 km, vlak ji projede za 41 minut. Přepravní kapacita trasy B činí ve špičce 21 000 osob /hod a v sedle cca 10 500 osob/ hod. V budoucnu je počítáno s prodloužením některých stávajícíh linek, viz. právě probíhající stavba na lince A i výstavba zcela nových tratí. Stanice Smíchovské nádraží by se měla postupně stát přestupní pro linky B, E, F. Taktéž Anděl navíc s linkou G -> rostoucí význam a požadavky na kapacitu přepravy

STAVBA STANICE METRA ANDĚL (MOSKEVSKÁ)

STAVBA VESTIBULU METRA NA KNÍŽECÍ


prognóza vývoje pražského metra


cyklistická doprava

VODNÍ DOPRAVA

INTENZITA VYUŽITÍ JEDNOTLIVÝCH TRAS

PŘístav Smíchov

Přístav Smíchov je ochranným a obchodním přístavem. Nachází se v prostoru vymezeném ostrovem Císařská louka a levým brehem Vltavy v říčním km 55,5 až 57,0 ve střední části Smíchova. Přístav je napojen na silniční síť dvěma vjezdy na ul. Strakonickou. Napojení přístavního bazénu na říční koryto pro plavidla je od severu v říčním km 55,5. Západní pozemní část přístavu tvoří přístavní nakládací rampa s vyvazovacími prvky podél hrany mola, manipulační plochy, zpevněné plochy složište materiálu, je zde rovnež situováno tankovací místo. U východního břehu přístavního bazénu se nacházejí kotevní mola a čekací stání pro plavidla. Velká část areálu prístavu je využita pro kotvení plavidel ruzné velikosti, která slouží sportovně-rekreační plavbě.

smíchov

PRAŽESKÉ PŘÍVOZY

INTENZITA CYKLISTŮ/DEN

200 200 - 300 300 - 500 500 - 700 700 - 1000 1000 -

Zjednodušený model počtu cyklistů rozvíjí výsledky sčítání a pro trasy mimo sčítané oblasti a rozvinutou infrastrukturu stanovuje relativně nízké počty cyklistů.

P1 – Sedlecký přívoz P2 – Lysolajský přívoz P3 – na tras Žluté lázně – Lihovar P4 – Národní divadlo-Hollar – Dětský ostrov (mimo provoz) P5 – Kotevní – Císařská louka – Výtoň P6 – na trase Modřany – Lahovičky

Oblasti Smíchova se týkají významné přívozy - P3 (nabízí atraktivní spojení oblasti Podolí a Zlíchova s návazností na tramvaje) a P5 (Přívoz se sezónním provozem, který výrazně vylepšuje dostupnost ostrova Císařská louka) SILNIČNÍ DOPRAVA V oblasti Smíchova k významným komunikacím patří Městský okruh, ul. Radlická, Kartouzská, V Botanice, Vltavská, Svornosti, Janáčkovo nábř., Hořejší nábřeží a další. Městský okruh (úsek Strakonická - tunely Mrázovka) měl v běžných pracovních dnech v r. 2009 zatížení 73 100 vozidel, tunely Mrázovka 44 600 vozidel, Strahovský tunel 43 000 vozidel, Janáčkovo nábř. 34 100 vozidel, Radlická měla zatížení 26 100 vozidel (15100 vozidel v r. 1997), Kartouzská 27 300 vozidel (28 450 vozidel v r. 1997), V Botanice (u Jiráskova mostu) 32 200 vozidel (25 500 vozidel v r. 1997), Svornosti v nejzatíženějším úseku 17 700 vozidel (20 300 vozidel v r. 1997), Hořejší nábřeží 14 300 vozidel (19 200 vozidel v r. 1997). STRAKONICKÁ - VYTÍŽENOST KOMUNIKACE / DEN CELKOVÉ AUTOMOBILOVÉ

roky počet aut

1995 1997 1999 2000 2005 2006 2007 2009 9500 20650 18800 22850 22000 22150 23400 32200

Z TOHO NÁKLADNÍ DOPRAVOU

roky počet aut

Ze schéma je vidět, že nábřeží slouží jako důležité cyklistické dopravní tepny. Za současné situace je využíván zejména pravý břeh vltavy. Cyklistická doprava by měla nabývat i v Praze stále většího významu. Cílem návrhu proto bude zlepšit podmínky pro cyklisty na smíchovském nábřeží.

1995 1550

1997 3400

1999 3400

2000 3500

2005 2850

2006 2800

2007 2500

2009 2700

KONCEPCE SILNIČNÍ DOPRAVY


projekty pro revitalizaci smíchova NOVÝ SMÍCHOV (Rajniš, Fiala, Prouza, Zima, Měšťanová) Urbanistické řešení spočívá v navázání na stávající městskou strukturu Smíchova a rozkládá se mezi ulicemi Plzeňská, Nová Radlická, Kartouzská a Štefánikova.

Lokalita Smíchova patří mezi nejvýznamější rozvojové oblasti Prahy a svojí rozlohou i mezi největší. Transformace Smíchova započala v 90. letech výstavbou obchodně administrativního komplexu Zlatý Anděl, v další návaznosti pak obchodním centrem Nový Smíchov na místě Ringhoferovy továrny. Od 90. let bylo provedeno již mnoho urbanistických studií na transformaci zbývající části území. Avšak reálně provedeny byly pouze jen dílčí stavby mimo hlavní uvolněné plochy.

Původní továrna tvořila uzavřený areál velikosti několika bloků. Hlavní pasáž Obchodního centra o délce 200 m doplňuje místní uliční síť. Příčná pasáž vedoucí ze Štefánikovy ulice tvoří nové spojení přes terasu ve druhém patře a po nové lávce přes Kartouzskou ulici na vrch Sacré Coeur. Rozsah projektu a jeho náplň odpovídá předměstským obchodním centrům s hypermarketem, obchody, butiky, multikinem, restauracemi a rychlým občerstvením s tím rozdílem, že toto centrum se podařilo integrovat do městské struktury v podstatě v samém centru Prahy, a to se svými negativními (dopravní zatížení) i pozitivními (neodlévání obchodu a zábavy na okraje Prahy, dostupnost MHD a posílení významu centra města) důsledky. V ulicích byl záměr rozčlenit stavbu do více typů fasád a objemů odpovídajících měřítku a významu místa. Centrum má tři podzemní podlaží s garážemi pro 2500 automobilů tři nadzemní podlaží s obchodními galeriemi. Střecha ve třetím podlaží je po celé své délce prosklená a skrývá se pod ní 150 obchodů, dvoupatrový hypermarket a multiplex s 12 sály.

2010 A69

2007 A-R System

UAP - záměry na provedení změn v území

2002 VHE

1994 VHE, A-R System

1991 Jean Nouvel


NOVÁ TVÁŘ SMÍCHOVA - NEREALIZOVANÉ PROJEKTY

NOVÁ TVÁŘ SMÍCHOVA - REALIZOVANÉ PROJEKTY

FACTORY OFFICE CENTER

Lyra Office Building

PRAGUE RIVER TERRACE HOTEL

FASÁDA KE SMÍCHOVSKÉMU NÁDRAŽÍ

FASÁDA DO STRAKONICKÉ ULICE

ZASAZENÍ DO SMÍCHOVSKÉ NÁPLAVKY

FACTORY OFFICE CENTER (ATELIER 8000, Martin Krupauer a Jiří Střítecký)

Lyra Office Building (Ateliér Krátký )

PRAGUE RIVER TERRACE HOTEL (Šafer Hájek Architekti)

Budovu o celkové ploše více než čtrnáct tisíc metrů čtverečních tvoří dvě na sebe kolmá křídla. Každé má svůj vlastní vstup i recepci. Takové půdorysné uspořádání projektu zajišťuje maximální světlost, efektivitu a variabilitu využití prostor. Patro může obývat buď jeden nájemce, nebo může být rozděleno na několik samostatných a na sobě nezávislých jednotek. Jednotlivá patra mají výměru od 714 m2 do 1 574 m2 a je jich celkem devět – dvě podzemní a sedm nadzemních

Lyra Office Building vyrostla na strategicky významné lokalitě v těsné blízkosti stanice metra Smíchovské nádraží, kde je zároveň vlakové i autobusové nádraží. Objekt administrativní budovy s šesti nadzemními a jedním podzemním podlaží o celkové užitné ploše 7620 m2 nabízí energeticky úsporné kanceláře typu A, objekt byl navržen jako ekologicky šetrná budova dle britské certifikace BREEAM.

Projekt hotelu na pražském Smíchově s vlastním přístavem. Kromě bezprostředního kontaktu s vodní plochou by se jeho dalším tahákem mělo stát zaměření na kongresové a společenské akce. Developerem projektu je česká WPB Group. Kapacitou až 1060 hostů se kongresové centrum v River Terrace bude řadit k největším v Praze. Hotel bude nabízet 326 pokojů.


(AR - SYSTEM) 2007

(VHE) 2002


NEJNOVĚJŠÍ SMÍCHOV - SIA DESIGN

NEJNOVĚJŠÍ SMÍCHOV - SIA DESIGN

NEJNOVĚJŠÍ SMÍCHOV - SIA DESIGN

NEJNOVĚJŠÍ SMÍCHOV - SIA DESIGN

SMÍCHOV CITY - SEKYRA GROUP

SMÍCHOV CITY - SEKYRA GROUP

SMÍCHOV CITY - SEKYRA GROUP

SMÍCHOV CITY - SEKYRA GROUP

SMÍCHOV CITY - SEKYRA GROUP


KNÍŽECÍ

SMÍCHOV

SMÍCHOV

KNÍŽECÍ - A69

KNÍŽECÍ - A69

KNÍŽECÍ - A69

KNÍŽECÍ - A69

KNÍŽECÍ - A69

KNÍŽECÍ - A69


FUNKČNÍ SCHÉMA

SMÍCHOV - PETR FRANTA

Řešené území se nachází v Praze na Smíchově v bezprostřední blízkosti významného nádraží. Východní část, která přiléhá k Vltavě, je v současnosti využívána jako nákladní přístaviště. Střední část, která je od přístavu oddělena rušnou Strakonickou ulicí, je převážně tvořena starým průmyslovým areálem. území patří mezi největší rozvojové oblasti v Praze zejména díky dobré dostupnosti z centra a také díky snadnému napojení na městskou i meziměstskou dopravu.

SMÍCHOV - PETR FRANTA

koncept rozvojového území Nový smíchov (Pavel Drábek)

1 objekt galerie 5 polyfunkčních domů: 1.NP: občanská vybavenost 2 - 4NP: 28 bytových jednotek / podlaží 5 - 8NP: 7 bytových jednotek / podlaží počet bytových jednotek celkem: 560 celkový počet obyvatel: 1680 počet garážových stání: 700

SMÍCHOV - PETR FRANTA


vlastní analýza perimetru

SWAt

-

+

silné stránky

- velký rozvojový potenciál - blízkost centra - dobrá dopravní dostupnost - důležité přestupní místo hromadné dopravy - potenciál v akumulaci lidí - dostatek zeleně v okolí - rekreační možnosti v lokalitě - centrum alternativní kultury - historické dědictví - příjemné rozhledy a kvalitní panorama

- brownfield - v současnosti periferní oblast - množství automobilové dopravy, průjezdná doprava - chybějící vzájemné propojení důležitých míst - nevyužité plochy - nevhodná funkční náplň - uzavřené výrobní areály - místy rušící výroba - nedostatek kvalitního bydlení

?

příležitosti

!

- velký rozvojový potenciál - blízkost centra - lokalita vhodná pro bydlení, dostatek zeleně - perimetr převážně mimo památkově chráněná území - možnost využití říčních břehů - možnost začlenění původních atraktivních objektů - potenciál ve zvýšení využití rekreačních kapacit - možnost tranformace přístavu na marinu a atraktivní rekreační oblast - možnost vytvoření komplexního dopravního terminálu

slabé stránky

hrozby

- průmyslové znečištění - možný nárůst automobilové dopravy - hromadění negativních sociálních jevů za současné situace - centrum alternativní kultury - lihovar a jiné objekty v havarijním stavu - elitářské bydlení, nevyvážená sociální struktura v případě přestavby - blízkost vyšehradu a jiných pohledově exponovaných míst, nutný respekt k nim


PROSTOROVÁ A KOMPOZIČNÍ ANALÝZA - SOUČASNÁ SITUACE

+

RADLICE DÍVČÍ HRADY

+

*

BERTRAMKA

* ?

ŽELEZNIČNÍ MUZEUM

?

+

začátek “města”

+

* ?

-

pozitivní místa negativní místa specifické objekty, s možným pozitivním potenciálem

SMÍCHOV

*

-

?

NOVÝ SMÍCHOV

?

GOLFOVÁ HALA

CÍSAŘSKÁ LOUKA

VLTAVA

? -

ANDĚL

na knížecí

výrobní a skladovací haly

*

prostor bývalé smíchovské pláže

VÝTOŇ

PODOLSKÁ VODÁRNA

?

KOTVIŠTĚ

+

ženské domovy

PIVOVAR

?

PODOLÍ

rozhledová místa

SANTOŠKA

SMÍCHOVSKÉ NÁDRAŽÍ

rezidua průmyslové výroby

+

důležité osy

sady na skalce

KOLEJIŠTĚ BUŠTĚHRADSKÉ DRÁHY

plavecký stadion

centra

+

paví vrch

industriální a skladovací haly

UZAVŘENÝ AREÁL NEVYUŽÍVANÉHO PŘÍSTAVIŠTĚ

LEGENDA

*+-

?

MEETFACTORY

NEVYUŽITÝ POTENCIÁL OBJEKTU LIHOVARU

ŽLUTÉ LÁZNĚ

*

silniční uzel

*

VYŠEHRAD

+

*

zpevněné nábřeží

PODSKALÍ

+

?

opuštěné nádraží vyšehrad

+

botanická zahrada

M 1:7000


FUNKČNÍ VYUŽITÍ ÚZEMÍ - SOUČASNÁ SITUACE bertramka sportovní klub motorlet

HOTEL Mövenpick

střední škola umělecká a řemeslná

BUDOVY STÁTNÍ SPRÁVY

skladiště bývalé buštěhradské dráhy

oc

na knížecí

MEETFACTORY

zlíchovský kostelík

ŽELEZNIČNÍ MUZEUM

anděl

OBJEKTY LIHOVARU

SMÍCHOVSKÉ NÁDRAŽÍ čsad

PŘÍSTAVIŠTĚ nové administrativní objekty

ŽLUTÉ LÁZNĚ

GOLFOVÉ CENTRUM ERPET

botel racek

PIVOVAR STAROPRAMEN

prostor bývalé smíchovské pláže

CÍSAŘSKÁ LOUKA

botel admirál

SPORTOVNÍ A REKREAČNÍ ZAŘÍZENÍ plavecký stadion veslařský ostrov

LEGENDA bydlení smíšené komerce, administrativa, ubytování průmysl, skladování objekty bez využití

PODOLSKÁ VODÁRNA

KOTVIŠTĚ

klášter emauzy

areál vyšehradu

objekty technické infrastruktury objekty dopravní infrastruktury státní správa, školství, zdravotnictví rekreace, sport kulturní objekty, církevní stavby

karlov

botanická zahrada fakultní nemocnice

M 1:7000


ZATŘÍDĚNÍ JEDNOTLIVÝCH OBJEKTŮ DLE RELATIVNÍ HODNOTY - SOUČASNÁ SITUACE

památková zóna

SEVERNÍ ČÁST ETAPA 01 ÚZEMNÍ REZERVA

NÁSLEDNÝ ROZVOJ

ÚZEMÍ PRO REVITALIZACI PŘESTAVBA NÁDRAŽÍ ETAPA 02 JIŽNÍ ČÁST ETAPA 03

PŘEDPROSTOR

NÁDRAŽÍ

ÚPRAVA BLOKU PŘED NÁDRAŽÍM

TRANSFORMACE PIVOVARU

městská památková rezervace

LEGENDA industriální objekty řešené v další etapě objekty vhodné k demolici objekty k přestavbe, či k odstranění v případě lepšího řešení hodnotné, či nové objekty Národní kulturní památka Městská památková rezervace Památková zóna

národní kulturní památka vyšehrad

M 1:7000


LAUROVÁ

ANALÝZA DOPRAVY - SOUČASNÁ SITUACE

28 600 aut 18 bus 270 tram

NÁDRAŽÍ PRAHA - SMÍCHOV 4 600 aut 1 324 bus 773 tram

DVORCE

32 800 aut 270 bus SEVERNÍ NÁSTUPIŠTĚ

7 400 aut 8 bus 921 tram

11 425 CESTUJÍCÍCH

AUTOBUSOVÉ NÁDRAŽÍ SMÍCHOV

33 200 aut

STANICE METRA SMÍCHOVSKÉ NÁDRAŽÍ

5 500 aut

PŘÍVOZ P3

NÁDRAŽNÍ

800 aut 8 bus 847 tram

STANICE METRA ANDĚL 101 450 CESTUJÍCÍCH

8 700 aut 1 189 tram

4 200 aut 1 184 tram

20 300 aut

71 560 CESTUJÍCÍCH

STRAKONICKÁ 33 900 aut

PŘÍSTAVIŠTĚ

JEREMENKOVA

41 000 aut

NA KNÍŽECÍ

37 900 aut 222 bus

DOBŘÍŠSKÁ

SVORNOSTI

16 200 aut

31 800 aut

ZBOROVSKÁ

LIHOVAR

3 600 aut 1 386 bus

ČSAD SMÍCHOV

36 800 aut 709 bus

LIHOVAR

79 600 aut

24 300 aut 826 bus

LIDICKÁ

ZEŇ

900 aut 1 222 tram

ANDĚL

Á

DLICK

R PL

30 800 aut 270 bus 299 tram

TERMINÁL NA KNÍŽECÍ

RA

SMĚ

29 100 aut 8 bus

19 800 aut 307 bus

PLZEŇKA

PRA

G

RIN

ME

SEM

KŘÍŽOVÁ

Ý ŽSK

PLZEŇSKÁ

23 700 aut 979 bus 1 222 tram

15 500 aut

18 300 aut 15 200 aut

DVORCE - ŽLUTÉ LÁZNĚ

HOŘEJŠÍ NÁBŘEŽÍ

33 500 aut

BOTEL ADMIRÁL

OLS

NÁB

ŘEŽ

Í

PŘÍSTAVIŠTĚ

VÝTOŇ

POD

tunel silniční

tramvajové tratě železniční tratě přívozy

ALBERTOV

trasy autobusů trasa metra

17 200 aut 1 184 tram

VÝTOŇ

PALACKÉHO NÁMĚSTÍ

silniční komunikace

PŘÍVOZ P5 RAŠÍNOVO NÁBŘEŽÍ

PODOLSKÁ VODÁRNA

LEGENDA

PALACKÉHO MOST

ŽELEZNIČNÍ MOST

BOTANICKÁ ZAHRADA

KUBLOV

CÍSAŘSKÁ LOUKA

STANICE TRAM

M 1:7000


NÁVRH - PROSTOROVÁ A KOMPOZIČNÍ ANALÝZA

RADLICE DÍVČÍ HRADY

BERTRAMKA

sady na skalce

paví vrch

SANTOŠKA NOVÝ SMÍCHOV bydlení a administrativa

lokální centrum

propojení

ANDĚL

SMÍCHOV

lokální centrum

silniční

KULTURNÍ CENTRUM LIHOVAR

SMÍCHOVSKÉ NÁDRAŽÍ dopravní terminál

autobusové nádraží

administrativa

obchodní centrum

propojení až na císařskou louku

MEETFACTORY

propojení pod kolejištěm

ŽELEZNIČNÍ MUZEUM

park

propojení nad kolejištěm

bydlení a administrativa

ŽLUTÉ LÁZNĚ

PIVOVAR

marina

zpevněné nábřeží

CÍSAŘSKÁ LOUKA

plavecký stadion

VLTAVA VÝTOŇ

PODOLÍ

PODOLSKÁ VODÁRNA

PODSKALÍ

KOTVIŠTĚ

VYŠEHRAD

KAVČÍ HORY

opuštěné nádraží vyšehrad botanická zahrada

M 1:7000


NÁVRH - koncept

RADLICE DÍVČÍ HRADY

BERTRAMKA

sady na skalce

paví vrch

SANTOŠKA bydlení a administrativa

parkové plochy

ŽELEZNIČNÍ MUZEUM

obchodní centrum

administrativa, obchod

ANDĚL

nová nádražní třída

SMÍCHOVSKÉ NÁDRAŽÍ dopravní terminál

most dvorecký

MEETFACTORY

pokračování blokové struktury

KULTURNÍ CENTRUM LIHOVAR

lokalita bydlení

upravené KOTVIŠTĚ houseboatů

bulvár

ŽLUTÉ LÁZNĚ

přednádražní prostor

nádražní

třída

průchozí areál pivovaru

strakonická

upravené nábřeží

SMÍCHOV

marina

říční lázně zpevněné nábřeží

CÍSAŘSKÁ LOUKA

plavecký stadion

VLTAVA VÝTOŇ

PODOLÍ

PODOLSKÁ VODÁRNA

PODSKALÍ

KOTVIŠTĚ

VYŠEHRAD

KAVČÍ HORY

opuštěné nádraží vyšehrad botanická zahrada

M 1:7000


uliční profily

fotografie nádražní a strakonické

přístaviště

strakonická

nádražní

NÁVRH

přístaviště

strakonická

nádražní

současný stav

M 1:300


REŠERŠE / PROJEKTY

San Francisco Transbay Transit Center

San Francisco Transbay Transit Center

Zaragoza train station

Guangzhou Railway Station

Lakefront Station - Cerver Design Studio ArchDoc

UNION STATION - UNSTUDIO

OURENSE AVE STATION - FOSTER


OURENSE AVE STATION - FOSTER

OURENSE AVE STATION - FOSTER

OURENSE AVE STATION - FOSTER

BOLOGNA STATION - UN STUDIO

NEAPOL - AFRAGOLA STATION

TGV STATION LISABON - CALATRAVA


závěr obsah:

ZDROJE: str.

titulní strana

2

popis projektu - DIPLOMNÍ SEMINÁŘ

3,4

HISTORIE SMÍCHOVA

5-9

HISTORICKÉ FOTOGRAFIE A POHLEDNICE

10

historické MAPOVÉ PODKLADY

11-13

fotogalerie současného stavu uap - územně analytické podklady

ÚZEMNÍ PLÁN SMÍCHOVA, současné využití

LIMITY VYUŽITÍ ÚZEMÍ, problémový výkres

kvalita ovzduší, akustické poměry

16 18 19

DOPRAVNÍ SPOJENÍ

20

pražský železniční uzel

21

NÁDRAŽÍ SMÍCHOV

22,23

NÁDRAŽÍ SMÍCHOV - STANICE METRA SMÍCHOV

http://www.fotohistorie.cz http://vencovypindy.blogspot.cz http://smichov.blog.cz/0608/smichov-v-17-stoleti-v-obrazech http://www.hiu.cas.cz Bečková, Kateřina. ZMIZELÁ PRAHA, Nádraží a železniční tratě (zaniklé, proměněné a ohrožené stavby). Vydání první. Český Těšín. Paseka, Schola Ludus - Pragensia, 2009. 156 stran, ISBN 978-80-7185-991-8, ISBN 80-902505-7-2 Jungmann, Jan. SMÍCHOV - MĚSTO ZA ÚJEZDSKOU BRANOU. Vydání první. Praha. Muzeum hlavního města Prahy, 2007. 235 stran, ISBN 978-80-85394-56-6 Rozbory území http://www.szdc.cz/pro-media/videogalerie/praha-hln.html http://www.dpp.cz/ http://www.ropid.cz/ http://mapa.prahounakole.cz/ http://kloda.blog.respekt.ihned.cz/c1-56165960-blanka-2

24

prognóza vývoje pražského metra

25

cyklistická doprava, vodní a silniční

26-31

NOVÁ TVÁŘ SMÍCHOVA - projekty vlastní analýza perimetru

32

swat - analýza současná situace

PROSTOROVÁ A KOMPOZIČNÍ ANALÝZA

M 1:7000

FUNKČNÍ VYUŽITÍ ÚZEMÍ

M 1:7000

klasifikace OBJEKTů

M 1:7000

ANALÝZA DOPRAVY

M 1:7000

PROSTOROVÁ A KOMPOZIČNÍ ANALÝZA

M 1:7000

návrh koncept M 1:7000 uliční profily

15 17

LIMITY - ZÁPLAVOVÁ ÚZEMÍ

VEŘEJNÁ DOPRAVA - širší vztahy

14

ČÁST HISTORIE

M 1:300

Rešerše / projekty závěr

33 34 35 36 37 38 39 40,41 42

SMÍCHOVSKÉ NÁDRAŽÍ http://cs.wikipedia.org/wiki/N%C3%A1dra%C5%BE%C3%AD_Praha-Sm%C3%ADchov http://cs.wikipedia.org/wiki/Praha-Sm%C3%ADchov_severn%C3%AD_n%C3%A1stupi%C5%A1t%C4%9B http://cs.wikipedia.org/wiki/Bu%C5%A1t%C4%9Bhradsk%C3%A1_dr%C3%A1ha http://cs.wikipedia.org/wiki/Sm%C3%ADchovsk%C3%A9_n%C3%A1dra%C5%BE%C3%AD_(stanice_metra_v_Praze) http://www.metroweb.cz/metro/stanice/linka_b/SN/SN.htm http://www.atlasceska.cz/praha/stanice-metra-nadrazi-smichov/ Projekty http://www.vysocina-news.cz/clanek/psj-postavi-kancelare-vedle-nadrazi-smichov-v-praze/ http://www.a69.cz/cs/projekty/krestanska-akademie/ http://www.siadesign.cz http://www.dua.cz/masarycka.html a mnoho dalších

VÝKRESOVÁ DOKUMENTACE - VÝKRESY STANICE METRA SMÍCHOVSKÉ NÁDRAŽÍ - DWG - DIGITÁLNÍ MAPOVÉ PODKLADY SMÍCHOVA - DWG - VÝKRESY BUDOVY NÁDRAŽÍ - FOTOGRAFIE PAPÍROVÉ DOKUMENTACE

SKICA URBANISMU

Diplomni seminar  

Analyza lokality Smichova