Maria – chvály mariánské

od přátel — zkrátka ode všeho; to jsou ty stránky, které od nás odňaty budou. — A aby to loučení s nimi nebylo nám těžké, máme se celý život učiti pohrdati jimi a tě­ šiti se na jiné radosti. Proto sv. Terezie říkala: Buďto trpět, nebo umřít. Viděla, že škola utrpení je ta nej­ lepší cesta k nebi. Čím méně radostí má člověk zde, tím více jich bude mít po smrti. A naopak — čím méně bo­ lestí máme zde, tím více čeká nás jich za hrobem. Utr­ pením můžeme si získati zásluh pro nebe.

Mnohým zármutkem musíme vejíti do království nebeského — (Skut. apoš. 14. 21.) A Ježíš praví: Kdo miluje život svůj — ztratí ho — a kdo nenávidí života svého na tomto světě, k životu věčnému ostříhá ho (Jan 12. 25). To je tedy pravda, že křesťanství učí nás pohrdati smyslnými rozkošemi — že ukazuje na jejich nízkost, bezcennost, pomíjejitelnost — to je pravda svatá, že životní názor pohanský byl lehkomyslně ra­ dostný — a křesťanství že tu veselou bezstarostnost okřiklo větou: Pamatuj na smrt — ale za to vyzlatilo nám konec našeho života — otevřelo nový obzor, uká­ zalo pravé, čisté, nepomíjející rozkoše — v nebi.

A pamatujte si, přátelé, že nelze smlouvati s Bohem.

Míti se dobře i teď i na věčnosti — to se vylučuje; uží­ vati radostí i na světě i po smrti — to že je skoro ne­ možno. Dvěma pánům sloužiti nelze. Ježíš Kristus srovnává království s pokladem — skrytým v poli. Člověk musí prodati všecko, co má, a koupit pole, chceli míti poklad. Musí se zříci všeho, co mu poskytuje svět, chce-li nebe. Srovnává je s perlou. Míti radosti nebe a hýřiti na zemi — takový kompromis možný není.

Buď máš nebe podle svého zdání zde na zemi — anebo tu máš peklo a nebe až po smrti. — Co je lepší stránkou?

Každému z nás je ponecháno, aby si zvolil. A kdo si zvolí po smyslu křesťanském — nebe po smrti — ten si činiti musí mnohé násilí a podrobiti se mnohému 142