Page 1

Liská práva podle české a socialistické ústavy

Bc. Pavel Herman


Lidská práva podle české a socialistické ústavy V současné době je v Ústavě ČR pod liberálním pojetí kladen důraz na politická práva jako jsou svoboda projevu, pohybu či pluralita politických stran. Ústava Československé socialistické republiky („socialistická ústava“) se mnohem více zaměřovala na práva hospodářská a sociální. Česká republika je zastupitelskou demokracií, ve které lid vykonává státní moc prostřednictvím lidem volených zástupců a orgánů (parlamentu a přímo voleného prezidenta republiky). Československou socialistickou republiku můžeme označit za řízenou demokracii, což je pojem pro režim, který se nachází na pomezí mezi demokratickým a totalitním režimem. Ve státech s tímto typem demokracie jsou potlačeny některé demokratické prvky, např. volby či různá základní práva občanů.

Ústava ČR: Lid je zdrojem veškeré státní moci; vykonává ji prostřednictvím orgánů moci zákonodárné, výkonné a soudní. Politický systém je založen na svobodném a dobrovolném vzniku a volné soutěži politických stran (čl. 2 a 5).

Listina základních práv a svobod: Občané mají právo zakládat též politické strany a politická hnutí a sdružovat se v nich. Výkon těchto práv lze omezit jen v případech stanovených zákonem (čl. 20). Mandát poslance nebo senátora vzniká zvolením (čl. 19). Poslanci a senátoři vykonávají svůj mandát osobně v souladu se svým slibem a nejsou přitom vázáni žádnými příkazy (čl. 26). Právo podílet se na správě věcí veřejných – a to buď přímo nebo volbou svých zástupců (čl. 21). Přímá demokracie v podstatě nefunguje. Za 25 let nebyl přijat zákon o obecném referendu. Rovný přístup k veřejným funkcím – v praxi tohle platí jen na papíře. „Jaký je rozdíl mezi normální ústavou a socialistickou ústavou?“ „Skoro žádný, obě zaručují všem svobodu projevu, ale ta normální i po projevu.“ Dne 4. 4. 2013 se provalilo, že Ministerstvo spravedlnosti ČR neřeší stížnosti občanů. Nahrávka se jmenovala „Ministerstvo anarchie ČR neřeší stížnosti občanů.“ Z uvedené navhrávky vyplývá, že Ministerstvo spravedlnosti ČR kryje pochybení soudců a justice. Exmístopředsedkyně Městského soudu v Brně JUDr. Jaroslava Rezová prozradila, že Ministerstvo spravedlnosti ČR neprošetřuje stížnosti stěžovatelů, většinou se tím nezabývají a vyjímečně dokonce chtějí spis. Zdroj: https://www.youtube.com/watch?v=84PAl4X9Xh4 (on-line text, 4. 4. 2013)


Socialistická ústava: Vedoucí silou ve společnosti i ve státě je předvoj dělnické třídy, Komunistická strana Československa, dobrovolný svazek nejaktivnějších občanů z řad dělnické třídy a inteligence. Zastupitelské sbory jsou Národní shromáždění, Slovenská národní rada a národní výbory. Od nich je odvozena pravomoc ostatních orgánů států (čl. 4 a 3). K uskutečňování svých práv se sdružují v dobrovolné společenské organizace,jimiž jsou Revoluční odborové hnutí, organizace sdružení, organizace mládeže, organizace kulturní a tělovýchovné (čl. 5). Členové zastupitelských sborů – poslanci – jsou povinni být ve stálém styku se svými voliči, dbát jejich podnětů, skládat jim účty ze své činnosti a podávat jim zprávy o činnosti sboru, jehož jsou členy. Člen kteréhokoli zastupitelského sboru může být z rozhodnutí svých voličů kdykoliv odvolán (čl. 3). Občané a organizace mají právo obracet se k zastupitelským sborům a k ostatním státním orgánům s návrhy, podněty a stížnostmi; státní orgány jsou povinny je odpovědně a včas vyřizovat (čl. 29). Socialistická ústava tedy na rozdíl od dnešní Ústavy ČR nabízela: „Právo každému na bydlení a práci; právo na odpočinek po práci; se vzrůstem produktivity práce zkracování pracovní doby bez snížené mzdy (v 60. letech byly mnohým dělníkům zrušeny pracovní soboty) či odvolání kteréhokoliv zastupitelského sboru (odvolatelnost politiků).“

Ústava ČR - Listina základních práv a svobod (LZPS): Lidé jsou svobodní a rovní v důstojnosti i v právech (čl. 1). Základní práva a svobody se zaručují bez rozdílu pohlaví, rasy, barvy pleti, náboženství a politického smýšlení (čl.3). Nedotknutelnost osoby a jejího soukromí je zaručena. Omezena může být jen v případech stanovených zákonem (čl. 7). Nikdo nesmí být stíhán nebo zbaven svobody jinak než z důvodů a způsobem, který stanoví zákon (čl. 8). Obydlí je nedotknutelné. Není dovoleno do něj vstoupit bez souhlasu toho, kdo v něm bydlí. Domovní prohlídka je přípustná pro účely trestního řízení, a to na písemný odůvodněný příkaz soudce. Způsob provedení domovní prohlídky stanoví zákon (čl. 12). Nikdo nesmí porušit listovní tajemství ani tajemství jiných písemností a záznamů (čl. 13). Svoboda pohybu a pobytu je zaručena (čl. 14). Svoboda myšlení, svědomí a náboženského vyznání je zaručena (čl. 15). Svoboda vědeckého bádání a umělecké tvorby je zaručena (čl. 15). Nikdo nemůže být nucen vykonávat vojenskou službu, pokud je to v rozporu s jeho svědomím nebo s jeho náboženským vyznáním. Podrobnosti stanoví zákon (čl. 15).


Svoboda projevu a právo na informace jsou zaručeny (čl. 17). Svobodu projevu a právo vyhledávat a šířit informace lze omezit zákonem (čl. 17). Právo pokojně se shromažďovat je zaručeno. Toto právo lze omezit zákonem (čl. 19).

Socialistická ústava – Práva a povinnosti občanů: Všichni občané mají rovná práva a povinnosti (čl. 20). Rovnoprávnost všech občanů bez zřetele na národnost a rasu je zaručena (čl. 20). Svoboda vyznání je zaručena (čl. 32). Muži a ženy mají stejné postavení v rodině, v práci i ve veřejné činnosti (čl. 20). Nedotknutelnost osoby je zaručena. Nikdo nemůže být stíhán jako obviněný jinak než ze zákonných důvodů a způsobem, který stanoví zákon. Nikdo nesmí být vzat do vazby, leč v případech stanovených a na podkladě rozhodnutí soudu nebo prokurátora. Nedotknutelnost obydlí, listovní tajemství a tajemství dopravovaných zpráv, jakož i svoboda pobytu jsou zaručeny (čl. 31). Svoboda vyznání je zaručena (čl. 32) Veškerá kulturní politika v Československu, rozvoj vzdělání, výchova a vyučování jsou vedeny v duchu vědeckého světového názoru, marxismu-leninismu, a v těsném spojení se životem a prací lidu (čl. 16). Občané jsou povinni vykonávat službu v ozbrojených silách podle zákona (čl. 37). Náboženská víra nebo přesvědčení nemůže být důvodem k tomu, aby někdo odpíral plnit občanskou povinnost, která je mu uložena zákonem (čl. 32). V souladu se zájmy pracujícího lidu je všem občanům zaručena svoboda projevuve všech oborech života společnosti, zejména také svoboda slova a tisku. Tyto svobody jsou zajištěny tím, že se pracujícím a jejich organizacím dávají k dispozici vydavatelství a tiskové podniky, veřejné budovy, sály, prostranství, jakož i rozhlas, televize a jiné prostředky (čl. 28). Zaručuje se svoboda shromažďovací a svoboda pouličních průvodů a manifestací (čl. 28).

LZPS – Hospodářská, sociální a kulturní práva: Každý má právo na svobodnou volbu povolání a právo podnikat (čl 26). Každý má právo získávat prostředky pro životní potřeby prací. Občany, kteří toto právo nemohou bez své viny vykonávat, stát v přiměřeném rozsahu hmotně zajišťuje (čl. 26). Mezinárodní smlouvy zakotvují právo na práci šířeji a pregnantněji než česká ústava. Evropská sociální charta č. 140/2000 Sb.m.s = stát se zavazuje: 1) Přijmout jako jeden z prvořadých cílů dosažení a udržení co nejvyšší a nejstabilnější úrovně zaměstnanosti s cílem dosažení plné zaměstnanosti. 2) Účinně chránit právo člověka vydělávat si na své živobytí ve svobodně zvoleném povolání. 3) Zřídit a udržovat bezplatné služby zaměstnanosti pro všechny.


Deklarace VS OSN o pokroku a rozvoji v sociální oblasti – 1969 „Sociální rozvoj vyžaduje, aby každému bylo zajištěno právo na práci a svobodnou volbu práce.“ Zaměstnanci mají právo na spravedlivou odměnu za práci a na uspokojivé pracovní podmínky. Podrobnosti stanoví zákon (čl. 28). Občané mají právo na přiměřené hmotné zabezpečení ve stáří a při nezpůsobilosti k práci, jakož i při ztrátě živitele(čl. 30). Každý má právo na vzdělání. Občané mají právo na bezplatné vzdělání v základních a středních školách, podle schopnosti občana a možností společnosti též na vysokých školách (čl. 33). Tato práva zpravidla vyžadují plnění ze strany státu a nejsou svobodami v pravém slova smyslu. Jejich právní úprava je typická pro sociální stát – ten však vznikl díky bojujícím za svá práva. Když je nyní sociální stát bourá, tak tato práva už možná nebudou garantována, např. snaha zavést poplatky za školné, snížit nebo zrušit rodičovské příspěvky, snižovat důchody a zavést soukromé důchodové fondy, atd. V současnosti se neustále zdůrazňují politická práva a svobody. Ale bez zajištění práv ekonomických a sociálních práv se nemohu aktivně účastnit veřejného života a cítit se svobodným občanem.

Socialist. úst. – Hospodářská, sociální práva a kulturní práva: Všichni občané mají právo na práci a na odměnu za ni, což je zajištěno celou socialistickou hospodářskou soustavou, která nezná hospodářských krizí ani nezaměstnanosti a zaručuje neustálé zvyšování reálné odměny za práci (čl. 21). V ČSSR trestní zákon z roku 1961 zakotvil trestný čin „příživnictví“: „Kdo se soustavně vyhýbá práci a dává se někým vydržovat nebo si prostředky k obživě opatřuje jiným nekalým způsobem, bude potrestán...“ Stát zaměřuje svou politiku, tak, aby s rozvojem výroby a se vzrůstem produktivity práce mohlo docházet postupném zkracování pracovní doby bez snížení mzdy (čl. 21). Stát provádí takovou hospodářskou, zdravotní, sociální a kulturní politiku, aby se souběžně s růstem výroby, s vzestupem životní úrovně obyvatelstva a s postupným zkracováním pracovní doby neustále rozvíjely fyzické i duševní schopnosti všeho lidu (čl. 15). V 60. letech se střídala jedna pracovní a nepracovní sobota. V roce 1968 byl zaveden pětidenní pracovní týden s dvěma dny pracovního volna. Vyhláška Ministerstva práce a sociálních věcí č. 63/1968 Sb. Ekonomickým základem Československé socialistické republiky je socialistická hospodářská soustava, která vylučuje jakoukoliv formu vykořisťování člověka člověkem (čl. 7). V mezích socialistické hospodářské soustavy je přípustné drobné soukromé hospodářství založené na osobní práci a vylučující vykořisťování cizí pracovní


síly (čl. 9). Socialistické společenské vlastnictví má dvě základní formy: státní vlastnictví, které je vlastnictvím všeho lidu (národní majetek), a družstevní vlastnictví (majetek lidových družstev). Národním majetkem jsou zejména: nerostné bohatství a základní zdroje energie; základní lesní fond, vodní toky a přírodní léčivé zdroje; prostředky průmyslové výroby, hromadné dopravy a spojů; peněžní a pojišťovací ústavy; rozhlas, televize a film, dále též nejdůležitější společenská zařízení, jako zařízení zdravotnická, školy a vědecké ústavy (čl. 8), Všichni občané mají právo na odpočinek po vykonané práci (čl. 22). Toto právo je zajištěno zákonnou úpravou pracovní doby a placené dovolené i péči státu a společenských organizací o nejlepší využití volného času pracujících k jejich zotavení a pro jejich kulturní život (čl. 22). Zaměstnanci v současnosti odpracují v průměru 1936 hodin ročně, přičemž řada z nich má více než jedno zaměstnání. Živnostníci, a to včetně těch, kteří pracují v rámci nelegálního švarcsystému, za rok odpracují zhruba 2300 hodin. V zaměstnaneckém poměru je v ČR asi 250 tisíc důchodců a více než 100 tisíc studentů. A jen tak mimochodem, legálně u nás pracuje přes 200 tisíc cizinců (2013). Všichni pracující mají právo na ochranu zdraví a na léčebnou péči, jakož i právo na hmotné zabezpečení ve stáří a při nezpůsobilosti k práci. Tato práva jsou zajištěna péčí státu a společenských organizací o předcházení vzniku nemoci, celou organizací zdravotnictví, sítí léčebných a sociálních zařízení, stále se rozšiřující bezplatnou léčebnou péčí, jakož i organizovanou péčí o bezpečnost při práci, nemocenským pojištěním a důchodovým zabezpečením (čl. 23). Všichni občané mají právo na bezplatné vzdělání. Toto právo je zajištěno základním školním vzděláním, které je bezplatné včetně soustavy bezplatných škol, které ve stále širší míře poskytuje úplné střední vzdělání, všeobecné nebo odborné, a vzdělání vysokoškolské (čl. 24).

Závěr: Liberální pojetí lidských práv se v současnosti týká především práv politických,kde hlavní důraz bývá kladen na svobodu slova, pobytu, pohybu a účasti na občanských iniciativách, apod. Přitom práva hospodářská, sociální a kulturní jsou marginalizována a vedou se diskuze, zda vůbec patří do lidských práv. Teorie i praxe lidských práv jsou v současnosti organizovány tak, aby podporovaly kapitalistické výrobní vztahy. Ale základním předpokladem pro svobodný rozvoj člověka, jeho účast na řízení společnosti, pro realizaci politických práv, svobod a vzdělanosti je důležité zajištění základních životních potřeb –zajištění práce, bydlení, jídla, apod.


Zdroje: Ústava České republiky - Ústavní zákon č. 1/1993 Sb. a Listina základních práv a svobod, č. 2/1993 Sb. Ústava Československé socialistické republiky - Ústavní zákon ze dne 11. července 1960

Přednáška: Akademie základů společenských věd - JUDr. Miroslava Kejdová, CSc.

Média popisují Steve Jobse jako skvělého vizionáře. Na druhou stranu podle biografie Waltera Isaacsona byl Steve Jobs neustále patologický a krutý k vlastním zaměstnancům, z nichž mnoho trpělo duševní tísní nebo fyzickými nemocemi. Obrázek dokládá jak obrovskou svobodu měli ve skutečnosti jeho zaměstnanci. Roman Smetana pomaloval v roce 2010 na autobusech před sněmovními volbami plakáty politických stran ODS a KDU-ČSL. Olomoucký okresní soud 15. 1. 2013 potrestal Romana Smetanu za vyhýbání se vězení tříměsíčním trestem s podmíněným odkladem na 14 měsíců. Státní zástupce se odvolal.


Occupy Wall Street: Demonstranti vs. bankéři

Occupy je lidmi živené hnutí, které vzniklo 17. září 2011 v Městě New Yorku a rychle se rozšířilo téměř do tisíce měst. Účastníci hnutí se stali terčem policejního sledování, čelí infiltracím a hromadným zatčením.Tisíce lidí putovaly do vězení za to, že svou účastí na akcích Occupy uplatnily práva na svobodu projevu a na svobodu shromažďování. Třebaže nebyl zatčen ani jediný bankéř za zločiny ekonomického hromadného ničení národa, došlo v červenci 2013 v celkem 122 městech Spojených států k zatčení více než 7760 lidí za to, že se zúčastnili protestních akcí hnutí.

Lidská práva podle české a socialistické ústavy  

V současné době je v Ústavě ČR pod liberálním pojetí kladen důraz na politická práva jako jsou svoboda projevu, pohybu či pluralita politick...

Read more
Read more
Similar to
Popular now
Just for you