__MAIN_TEXT__

Page 1

Jitka a Petr Vytrvalí

POBOŘENÝ CHRÁM Příběh manželství ohroženého pornografií


1

IDEÁLNÍ PÁR

Snad to nebude znít příliš rouhavě, napíšeme-li, že náš vztah se od prvních okamžiků jevil jako Bohem požehnaný. Dva věřící mladí lidé, kteří se poznali na jedné církevně-mládežnické akci, navštěvovali stejné společenství a většinu svého času věnovali společné službě apoštolátu mezi podobně založenými vrstevníky. Ani jsme si nemuseli nic moc vysvětlovat, po pár dnech jsme měli jasno! Přesto jsme nespěchali a  postupovali ve shodě se všemi pravidly, jež snoubencům předepisují a  doporučují zásady křesťanské etiky. Pokud jsme cítili, že je to potřeba, neváhali jsme poprosit o radu kněze, který byl s naší situací dobře obeznámen a  který vždy uvedl vzniklé pochybnosti na správnou míru. Absolvovali jsme osobní předmanželskou katechezi, kurz pro snoubence i  seznámení s pravidly přirozeného plánování rodičovství a takto 13


Pobořený chrám

všestranně připraveni jsme po dvou letech konečně stanuli bok po boku před oltářem.

Jeho pohled: Není ovšem tak úplně pravda, že co se týče přístupu k víře a  věcí s  tím souvisejících, byli jsme na tom oba stejně. Zatímco moje žena pochází z tradičně katolické rodiny a byla ve víře vychována, moje cesta byla poněkud komplikovanější. Mé konverzi předcházelo dvaadvacet „světských“ let, z  nichž hlavně těch pět od osmnácti výš bylo naplněno vším, co je pro život mladých lidí v této době typické. Nicméně je rovněž pravdou, že už od raného mládí jsem cítil potřebu čehosi hlubšího, a i když jsem si to v různých fázích života pojmenovával a  definoval různě, došel jsem nakonec k přesvědčení, že to jediné, co může dát mé existenci naplnění, je vztah se živým Bohem. Tak jsem se stal učedníkem víry, katechumenem a posléze i novokřtěncem. Nyní je ale potřeba napsat to, k  čemu se přiznává jen těžko, nicméně bez znalosti této skutečnosti by další vyprávění postrádalo smysl. Ze svého „minulého života“ jsem si přinesl jednu velmi nepěknou věc, která by se dala nejjemněji pojmenovat jako ne zrovna 14


1 Ideální pár

šťastný vztah k vlastní sexualitě. Jako jeden z mnoha mladých lidí, jejichž dospívání se protnulo s obdobím převratných společenských změn, jsem byl vystaven mimo jiné i  masivnímu nástupu pornografie, tehdy převážně ve formě časopisů a videonahrávek. A jelikož, jak už bylo řečeno, jsem tehdy neměl o otázkách teologie či křesťanské morálky nejmenší tušení, nebyl ani důvod, proč bych se měl zříkat požitků, které toto kdysi zakázané ovoce přinášelo, zvlášť když nejrůznější „kapacity v  oboru“ (včetně našich učitelů sexuální výchovy) prohlašovaly jeho konzumaci za neškodnou, ne-li dokonce za prospěšnou. Zkrátka pornografie spojená s následnou masturbací se stala takřka každodenní součástí mého života od puberty po mnoho dalších let. Samozřejmě že první, co mě napadlo v okamžiku, kdy jsem se odhodlal nastoupit na cestu vedoucí k poznání Boha, bylo, že téhle věci se prostě budu muset zbavit. Bylo by zdlouhavé popisovat peripetie zápasu, který jsem na této frontě sváděl během přípravy na křest (a ve kterém jsem až trapně často selhával), stačí, když napíšu, že to byly teprve nekonečné křestní milosti, které mi daly dostatek síly se od tohoto závaží na noze odtrhnout, jak jsem tehdy věřil, skutečně natrvalo. Pár týdnů po křtu jsem potkal svou budoucí ženu a od té doby se představa, že bych se ještě někdy 15


Pobořený chrám

nechal okouzlit jinou než jen a pouze její krásou, zdála naprosto nereálná.

Její pohled: To, že jsme pocházeli každý z jiného prostředí a  naše cesta k  víře byla rozdílná, jsem nikdy nepokládala za překážku. Můj budoucí manžel se mi na počátku svěřil, jak náročná a  krkolomná byla jeho cesta k poznání Boha. Už v době našeho „chození“ se tu a tam ukázalo, že je z doby svého předešlého života zvyklý „jisté“ věci prožívat jinak, než jsem je cítila já. Nicméně zdálo se, a oba jsme o tom byli přesvědčeni, že se nám v době přípravy na společný život podařilo všechny hrany ohladit. Přestože jsem byla od malička vychovávána ve víře, rozhodně jsem nebyla naivní, co se týče možností manželské krize, zvláště poté, co jsem ze zkušenosti vlastní rodiny poznala, že žádný vztah není imunní vůči problémům. Také naše manželství se zpočátku jevilo jako naprosto ideální a bezchybné. Jeden známý a mně velmi blízký kněz mi v jednom duchovním rozhovoru řekl: „Nemysli si, jako kněží zažívají krizi kněžství, tak manželé zažívají krizi manželství. Projde si tím dříve 16


1 Ideální pár

nebo později úplně každý a nikdo se tomu nevyhne – ani kněz, ani manželé.“ I přes jistou děsivost toho sdělení bylo zvláštní, že když mi tato slova řekl, neměla jsem strach. Dodnes, když si ten rozhovor vybavím, cítím v  srdci pokoj jako tehdy. Možná to bylo tím, že jsem brala vážně náš manželský slib: „… že ti zachovám lásku, úctu, věrnost, že tě nikdy neopustím…“ Tři důležité pilíře manželství pro každý den, nejen pro ten svatební. *** Období líbánek, vzájemného poznávání a  slaďování, během něhož jsme se dozvěděli mnoho nového o sobě navzájem, ale i o manželství a životě vůbec, vyvrcholilo po roce narozením prvního syna. Necelé tři roky po něm (přesně v  duchu zásad PPR) přišla na svět holčička a po dalším roce a půl druhý kluk. Samozřejmě jsme se snažili, aby byla naše rodina zabezpečena nejen po stránce materiální, ale aby v ní nechybělo ani nic duchovního. Pravidelná účast na bohoslužbách byla samozřejmostí, dodržovali jsme i  pravidelné termíny svátosti smíření. Ve společenství manželů, ve kterém jsme se se třemi dalšími rodinami na jeden víkend v měsíci scházeli, se vždy 17


Pobořený chrám

našel čas nejen na řešení věcí praktických, ale i na nějakou tu duchovní vzpruhu. Pochopitelně ne vše bylo vždy ideální, ať už se to týkalo zdravotních problémů (brzy po narození se u  nejstaršího syna projevilo nepříjemné a dlouhodobé onemocnění) či záležitostí pracovních. K rodinné pohodě nepřispíval ani Damoklův meč v podobě kdykoli hrozícího vystěhování z pronajatého bytu. Ať se však dělo cokoli, posilovalo nás vědomí, že můžeme Bohu s čistým svědomím kdykoli říct: „Pane, vždy jsme dělali to, co jsme považovali za správné a o čem jsme se přesvědčili, že je to ve shodě s tvou vůlí. Chceme proto věřit, že naše manželství vzniklo s  tvým požehnáním a  že naši rodinu podpoříš a ochráníš ve zlých chvílích.“

18


Obsah

Předmluva.....................................................................................5 I Ideální pár..................................................................................13 II Normální rodina......................................................................19 III Výbuch.........................................................................................33 IV V ochranné vazbě....................................................................47 V Pobořený chrám.......................................................................61 Modlitba za obnovu chrámu..............................................75

79

Profile for Paulínky Praha

Pobořený chrám  

Jitka a Petr Vytrvalí Skutečné svědectví manželů, jejichž vztah byl vystaven velké zatěžkávající zkoušce. Co jim pomohlo obstát? Předmluvu...

Pobořený chrám  

Jitka a Petr Vytrvalí Skutečné svědectví manželů, jejichž vztah byl vystaven velké zatěžkávající zkoušce. Co jim pomohlo obstát? Předmluvu...

Advertisement