Page 1

Informace o životě a aktivitách paulínek v České republice

5/2009 www.paulinky.cz

paulinky@paulinky.cz

Editorial Milí přátelé, v minulém čísle naší přílohy Jako Pavel jsme Vás pozvaly na malou procházku po některých místech  Apeninského polostrova, kudy apoštol Pavel prošel na své cestě do Říma. Naší poslední zastávkou byl starobylý úsek slavné Via Appia, která nás dovedla až k branám Věčného města. V době, kdy vychází toto nové číslo našeho katalogu, se mnozí z Vás chystají na letní dovolenou. Možná, že i Vás cesty zavedou k branám starobylého města Říma, a ačkoli Rok svatého Pavla je už za námi, Apoštol národů se Vám v uplynulém roce stal o něco bližším, takže rádi zajdete na místa, která tradice spojuje s jeho životem. Když zalistujete v běžných turistických průvodcích Římem, abyste našli místa spojená s apoštolem Pavlem, obvykle Vás zavedou k bazilice sv. Pavla za hradbami. Málokdo se však zatoulá na turisticky méně frekventovaná místa. Jedním z  nich Vás chceme provést v tomto čísle našeho magazínu.

Internetová stránka http://svatypavel.paulinky.cz/ zůstává i nadále v provozu.

tel./fax: 222 311 206, 224 818 757

Svatý Pavel v Øímì V závěru Skutků apoštolů čteme: Když jsme dorazili do Říma, dostal Pavel povolení, že může bydlet sám s vojákem, který ho hlídal. Za tři dni potom svolal si tamější židovské přední muže. Když se sešli, řekl jim: „Bratři, já jsem neudělal nic proti izraelskému lidu ani proti zvykům přijatým od předků. Přesto však jsem byl z Jeruzaléma v poutech vydán do moci Římanům. Ti mě po výslechu chtěli propustit, protože jsem se nedopustil žádného provinění, za které bych zasluhoval smrt. Když se však židé proti tomu stavěli, byl jsem nucen odvolat se k císaři, ale ne proto, že bych chtěl na svůj národ něco žalovat. Kvůli tomu jsem si přál, abych vás mohl uvidět a promluvit s vámi. Vždyť pro naději Izraele v Mesiáše nosím tenhle řetěz.“ Ale oni mu řekli: „My jsme nedostali o tobě žádnou zprávu z Judska, ani nepřišel nikdo z bratří, aby nás upozornil nebo pověděl o tobě něco špatného. Ale přece bychom se rádi od tebe dověděli, jakého jsi smýšlení; neboť o této sektě víme to, že se všude setkává s odporem.“ Dohodli s ním tedy určitý den a  sešli se k němu do jeho bytu v počtu ještě hojnějším. On jim od rána do večera vykládal a dosvědčoval Boží království a snažil se je přesvědčit o Ježíšovi důkazy z Mojžíšova Zákona a z Proroků. Jedni se dali jeho


slovy přesvědčit, druzí však nevěřili. […] Celá dvě léta zůstal pak ve svém najatém bytě a přijímal všechny, kdo k němu přicházeli. Zcela otevřeně a  bez překážek hlásal Boží království a učil o Pánu Ježíši Kristu. Sk 28,16-24.30-31 O přesném místě Pavlova pobytu v hlavním městě Římského impéria biblický text nepřináší žádnou zprávu. Mimobiblické prameny a  hlavně svědectví tradice nás však vedou k malému kostelíku...

San Paolo alla Regola Římský kostel San Paolo alla Regola najdete na náměstí stejného jména Piazza San Paolo alla Regola nedaleko řeky Tibery, přibližně v oblasti mezi dvěma mosty Ponte Sisto a  Ponte Garibaldi, poblíž ostrova Isola Tiberina. Z prostředků městské hromadné dopravy do těchto koutů jezdí tramvaj č. 8 nebo autobusy 23, 271 či 280. Přímo ke kostelu se však dostanete pouze pěšky.

Zde najdete kostel San Paolo alla Regola

Kostel je otevřen v těchto hodinách: Po – So: 10.00 – 12.30 a 17.00 – 20.00 h Ne: 11.00 – 13.00 h

Mše sv. se zde slaví: Po – So: 19.30 h Ne: 12.00 h Je možné domluvit se na otevření kostela i mimo tuto dobu, a to na e-mailové adrese: sanpaoloallaregola@gmail.com.

Historie a nìco o umìní Proč se tato římská čtvrť vlastně jmenuje Alla Regola? Časté záplavy řeky Tibery do těchto částí města nanášely vrstvy naplavenin, proto byla zóna vlhká a bahnitá. Pravděpodobně proto dostala název Arenula. (Italské slovo arenella znamená jemný písek.) Výslovnost se pak změnila na areola nebo reula a později na regola. Archeologické výzkumy v těchto místech odhalily nejen několikavrstvé pozůstatky starých římských domů, ale také prokázaly, že v  místech současného kostela San Paolo alla Regola se nacházely antické sýpky na uchovávání obilí (lat. horreum) z časů císaře Domiciána. Sýpky se údajně používaly až do středověku. Zmiňuje je i apokryfní spis o Pavlově pobytě v Římě, jehož vznik se datuje ještě před rok 180. Zde je uvedeno, že Pavel bydlel v  Římě v  blízkosti sýpek a  že si pronajal větší místnost vhodnou ke kázání před početným posluchačstvem na kraji města, přesněji extra urbem, což tou dobou opravdu bylo mimo město. Usuzuje se, že kromě obilí se v  těchto částech mohly skladovat i  materiály potřebné k  výrobě stanů (samozřejmě ne takových, jak je známe dnes). Víme, že tímto řemeslem se živili například manželé Akvila a Priska, kteří byli Pavlovými spolupracovníky. Je pravděpodobné, že i  Pavel si vydělával na živobytí tímto řemeslem, což také mluví ve prospěch argumentů o Pavlově pobytu v těchto částech Říma.


Pozdějším dokumentem je pergamen z 28.  června 1245 (napsán gotickým písmem), kde se kromě jiného říká, že široká ulice „v tomto místě“ se jmenovala Via Pauli, tj. Pavlova. Později dostalo toto místo také název Scuola san Paolo. Je tedy zřejmé, že v  povědomí prvních i  pozdějších křesťanů zůstala živá vzpomínka na toto místo jako na místo Pavlova pobytu. Nejprve zde vznikla oratoř nebo tzv. domus ecclesiale. Za papeže sv. Silvestra ve 4. stol. byl vedle oratoře postaven i  první kostel. Podle tradice papež Damasus (rovněž ve 4. stol.) administrativně přičlenil kostel k bazilice sv. Vavřince. Další doložitelná zmínka o existující budově kostela je z  roku 1186. Chrám patřil původně augustiniánům, později byl svěřen františkánům. V 17. stol. byl přestavěn a  poslední podobu pozdního římského baroka nese z počátku 18. stol.

Fasáda kostela San Paolo alla Regola Foto: Andrea Hýblová

Když roku 1552 vznikl Cech koželuhů, kteří se věnovali zpracovávání kůže a jejímu barvení, jeho členové si během liturgických obřadů oblékali bílé hábity zdobené ikonou sv. Pavla s mečem. Vedle „klasického“ patrona koželuhů sv. Bartoloměje se tedy patronem římských koželuhů stal i sv. Pavel.

Detail reliéfu sv. Pavla na fasádě kostela Foto: Andrea Hýblová

V roce 1997 bylo zjištěno, že došlo k výraznému narušení statiky kostela, a proto byl na dlouhou dobu uzavřen. Před zahájením jubilejního Roku sv. Pavla zde proběhly rekonstrukční práce, avšak nečekejte žádnou skvostnou svatyni v  plném lesku. Nicméně, navzdory poněkud zanedbanému vzhledu toto místo zůstává pro ctitele a znalce svatého Pavla opravdovou „pavlovskou perlou“. Už i proto, že se nachází stranou od běžných turistických itinerářů, a tudíž poskytuje příjemné a  tiché místo k zastavení a k modlitbě. Samotný kostel sice nepatří k  největším uměleckým skvostům Říma, avšak na jeho stavbě a  výzdobě se podíleli architekti P. Giovanni Battista Borgonzoni, Giacomo Ciolli, Giuseppe Sardi a malíři Luigi Garzi, Giacinto Calandrucci, Salvatore Monosilio, Biagio Puccini, Ignaz Stern, Michele Rocca di Parma či sochař Alessandro Algardi. Jménem není znám autor pravděpodobně nejvzácnějšího obrazu – starobylé fresky ze 14. stol. (byla zachována a  přenesena i po přestavbě kostela) Madony s dítětem, tzv. typ Milostiplné Marie.


Při prohlídce kostela nezapomeňte vstoupit i do malé místnosti nalevo od oltáře. Je to takzvaná Oratoř svatého Pavla. Snad zde bylo to místo, kde apoštol bydlel a  vyučoval. Nad vchodem je nápis, o jehož datu se říká, že je z časů dávných, a  který byl znovu a  znovu obnovován a  tak se zachoval až dodnes: Divi Pauli Apostoli Hospitium et Schola – Příbytek a škola apoštola Pavla. Dovnitř se schází po schůdcích. I tak byl původní prostor položen ještě nížeji. Po mnoha zátopách z Tibery došlo totiž během dějin k navýšení terénu, a proto jsou ulice současného Říma položeny výše.

Uvnitř oratoře nyní nenalezneme téměř nic. Na konci 16. stol. při stavebních pracích na okolních domech a úpravě vedlejší ulice došlo k  mnoha změnám a  poničení všeho, co odkazovalo na antické časy. Proto dnes spatříme jen mozaiku svatého Pavla z počátku 19. stol. Jejím autorem je prof. E. Cisterna. Na mramorových deskách po jejích stranách čteme dvě latinské citace: „Pro naději Izraele v Mesiáše nosím tenhle řetěz“ (Sk 28,20) a  „Ale Boží slovo spoutáno není“ (2 Tim 2,9). Prostota a klid tohoto místa přímo vybízejí k zastavení se a k navázání tichého dialogu s tím, kdo tu před dvěma tisíci lety svým současníkům hlásal evangelium, a k prosbám o jeho přímluvu, abychom i my byli věrnými svědky Ježíše Krista.

Pár zajímavostí na závìr Kostel San Paolo alla Regola je jediný katolický kostel v centru Říma zasvěcený tomuto apoštolovi. Bazilika svatého Pavla za hradbami byla totiž kdysi mimo území města, nepatří tedy do centra města. V tomto kostele začala tradice ekumenických modliteb za jednotu křesťanů. Po 2. vatikánském koncilu se Týden modliteb za jednotu křesťanů zahajuje i ukončuje v Bazilice sv. Pavla za hradbami.

Mozaika v Oratoři sv. Pavla. Foto: Anna Mátiková FSP

Toto místo se někdy označuje i jako „první“ Pavlův příbytek v Římě. Není vyloučeno, že apoštol opravdu odešel na misie do Španělska a cestoval znovu po Malé Asii a Řecku, snad v letech 63–67 (viz 2 Tim 4,6-8 a 1 Tim 1,3.5). Někteří badatelé se domnívají, že po opětovném zajetí a uvěznění v Římě pobýval v místech, kde se dnes nachází kostel S. Maria in Via Lata.

Jako Pavel (5)  

Informace o životě a aktivitách paulínek v České republice

Read more
Read more
Similar to
Popular now
Just for you