Issuu on Google+

Pobočka České společnosti ornitologické na Vysočině Úvoz 23, 586 01 Jihlava, IČ 75107988 www.cso.cz/vysocina.html

Monitoring ptáků a biotopů Jemnického cvičiště Vojtěch Kodet, Dana Kořínková, Pavel Hobza, Miroslav Čutka listopad 2011

Tento projekt byl v roce 2011 finančně podpořen základní organizací Českého svazu ochránců přírody Jemnice a programem Ochrana biodiverzity, což je národní program Českého svazu ochránců přírody financovaný Ministerstvem životního prostředí ČR a státním podnikem Lesy České republiky. Děkujeme.


Monitoring ptáků a biotopů Jemnického cvičiště Pobočka České společnosti ornitologické na Vysočině Ing. Vojtěch Kodet, Ph.D., Ing. Dana Kořínková, Pavel Hobza, Miroslav Čutka listopad 2011

Obsah Úvod...................................................................................................................................... 2 Metodika ............................................................................................................................... 3 Výsledky................................................................................................................................ 7 Péče o lokalitu......................................................................................................................20 Závěr....................................................................................................................................20 Literatura..............................................................................................................................21 Příloha 1: Spektrogramy hlasových záznamů vybraných druhů............................................22 Příloha 2: Fotodokumentace ................................................................................................29

Úvod Vojenské prostory jsou díky probíhajícím disturbancím a dlouhodobé absenci intenzivního hospodaření většinou místa s vysokou biodiverzitou oproti okolní krajině. Opouštění těchto prostorů vojáky vede postupně buďto k jejich zarůstání dřevinami anebo zcela ke změně využívání těchto lokalit, což obojí způsobuje úbytek až vymizení chráněných a ohrožených druhů, které se zde dosud vyskytovaly. Zájmová lokalita Jemnického cvičiště je již vojáky nevyužívaná a vzhledem k blízkosti města Jemnice jsou zde plánovány záměry různého charakteru od sportovišť až po výstavbu obytných domů. V roce 2010 byl na lokalitě objeven velmi vzácný druh mravence Formica foreli a zjištěn hnízdní výskyt několika zvláště chráněných druhů ptáků. Proto byla lokalita navržena na vyhlášení za přechodně chráněnou plochu a část lokality byla následně vyhlášena.

2


Metodika Zájmová lokalita o rozloze 37,17 ha se nachází v kraji Vysočina v okrese Třebíč na severním okraji Jemnice na převážně jihozápadních svazích nezalesněných strání vrchů Javor (544 m n. m.) a Javorní hora (554 m n. m.). Jedná se o rozsáhlejší ladem ležící louky, zarůstající převážně třtinou křovištní (Calamagrostis epigejos) a keři. Část luk je extenzivně obhospodařována, kosena.

Obr. 1: Poloha zájmové lokality.

Studovaná lokalita z klimatického pohledu spadá do mírně teplé (MT5) klimatické oblasti (QUITT 1971) a z geomorfologického pohledu leží v oblasti Českomoravské vrchoviny, celku Křižanovské vrchoviny, podcelku Brtnické vrchoviny a okrsku Markvartické pahorkatiny. Geologické podloží je tvořeno pestrou sérií moldanubika (svorové ruly, pararuly až migmatity s vložkami vápenců, erlanu, kvarcitu, grafitu a amfibolitu). Lokalita se nachází ve fytogeografickém okresu Českomoravské vrchoviny, obvodu Českomoravského

3


mezofytika, v oblasti mezofytika a v kvadrátu 6959 středoevropského síťového mapování (EHRENDORFER et HAMANN 1965). V rámci středoevropské květné oblasti spadá do hercynika. Rozmezím nadmořských výšek, 450 - 506 m n. m., zasahuje do bukového vegetačního stupně. Potenciální přirozenou vegetaci území tvoří bikové bučiny LuzuloFagetum (NEUHÄUSLOVÁ 1998). Z fytocenologického hlediska se jedná především o degradovaná teplomilaná společenstva svazu Hyperico perforati-scleranthion perennis a dále kulturní ovsíkové louky svazu Arrhenatherion. Orientační poloha a přesné vymezení je znázorněno v mapě (Obr. 1) a na leteckém snímku (Obr. 2).

Obr. 2: Vymezení hranic zájmové lokality.

4


Ornitologický průzkum lokality v roce 2011 byl prováděn ve dnech 1.3.-3.3., 23.3., 18.4.20.4., 13.5., 16.5.-18.5., 9.6.-10.6., 5.7., 24.7.-25.7., 8.8.-11.8., 20.8., a to v následujících třech úrovních. U každé úrovně je uveden popis metodiky. Data byla zapsána do NDOP. A) Metoda mapování hnízdních okrsků Pozorovatel pomalu procházel celou lokalitou s občasnými zastávkami a zaznamenával všechny ptáky zjištěné vizuálně i akusticky, zakresloval jejich polohu do plánku a u každého zaznamenával jeho aktivitu (zpěv, lov…). Pozorování probíhala od svítání do 9 hod. SEČ, kdy je aktivita ptáků největší, a to za vhodného počasí (bez silnějšího větru a bez srážek). Takto byla lokalita zkontrolována 6x během hnízdní sezóny. Výsledkem je přehled zaznamenaných druhů a jejich početnost na lokalitě. B) 12 hodinový bodový akustický monitoring Akustický monitoring pomocí digitálních zvukových záznamníků, kterým lze podchytit i skrytě žijící a noční druhy. Byl zaměřen na večerní, celonoční a ranní dobu, čímž byly podchyceny všechny akusticky se projevující druhy vyskytující se v okolí záznamníku. Podmínkou metodiky bylo vhodné počasí (bez silnějšího větru a bez srážek). Na lokalitě byly instalovány akustické záznamníky 5x během hnízdní sezóny. Výsledkem je přehled zaznamenaných druhů. Analýza nahrávek byla provedena pomocí metodiky SAVICKÉHO (2008). Ukázky spektrogramů hlasových záznamů vybraných druhů jsou zobrazeny v příloze. C) Orientační kontrola Návštěva lokality v libovolném čase, při které byly zaznamenávány všechny zjištěné druhy ptáků a u druhů vzácnějších též jejich počty. Byla prováděna vždy při instalování a sběru zvukových záznamníků. Řazení druhů ptáků bylo zachováno podle metodického doporučení pro faunistické výzkumy v České společnosti ornitologické (HUDEC 1993). České a latinské názvosloví ptáků je použito podle HUDCE et al. (2003). Systematické zařazení ptáků do jednotlivých řádů je podle publikované Fauny ČR (HUDEC 1983, 1984, HUDEC et ŠŤASTNÝ 2005).

Mapování biotopů lokality bylo v roce 2011 provedeno během tří návštěv (18.5., 5.7. a 20.8.), při kterých byl pořízen přehled všech zjištěných vyšších rostlin (E3, E2, E1) a vymapovány a popsány jednotlivé typy biotopů dle Katalogu biotopů České republiky (CHYTRÝ et al. 2010). Vylišené biotopy byly zakresleny do mapy a vytvořena vegetační mapa. V úplném seznamu byly vylišeny zvláště chráněné druhy (dle vyhlášky MŽP č. 395/1992 Sb.), druhy zařazené do červeného seznamu (PROCHÁZKA 2001), dále druhy regionálně, fytogeograficky či indikačně významné a v neposlední řadě druhy v území nepůvodní, případně invazní. U vzácnějších druhů rostlin byla zaznamenávána podrobnější data o výskytu, což je důležité zejména s ohledem na prováděnou péči o lokalitu. Seznam rostlinných druhů je řazen v abecedním pořadí. Použitá nomenklatura a české názvosloví vychází z Klíče ke květeně České republiky (KUBÁT et al. 2002). Typy biotopů jsou uvedeny dle Katalogu biotopů České republiky (CHYTRÝ et al. 2010). Data byla zapsána do NDOP.

5


Obr. 3: Poloha instalovaných zvukových záznamníků na lokalitě.

Kategorie ochrany a ohrožení jednotlivých druhů jsou ve studii znázorněny použitím následujících symbolů: A) Označení kategorií zvláště chráněných druhů podle vyhlášky č. 395/1992 Sb. ve znění vyhlášky č. 175/2006 Sb.: §§§ - kriticky ohrožený §§ - silně ohrožený § - ohrožený B) Označení kategorií ohrožených druhů ptáků podle červeného seznamu ČR (ŠŤASTNÝ et BEJČEK 2003): CR - kriticky ohrožený EN - ohrožený VU - zranitelný NT - téměř ohrožený LC - málo dotčený

6


C) Označení kategorií ohrožených druhů rostlin podle červeného seznamu ČR (PROCHÁZKA 2001): C1 - kriticky ohrožený C2 - silně ohrožený C3 - ohrožený C4 - vyžadující další pozornost D) Označení lokálně vzácnějších druhů, které nejsou uvedeny mezi zvláště chráněnými druhy ani v červeném seznamu: ○ - lokálně významný E) Označení kategorií významu hnízdišť ptáků na Českomoravské vrchovině z hlediska jejich ochrany (KODET et KUNSTMÜLLER 2008): !!! - hnízdiště zasluhující mimořádně vysokou pozornost !! - hnízdiště zasluhující zvýšenou pozornost ! - hnízdiště zasluhující pozornost

Výsledky 1) Avifauna Jemnického cvičiště

Ochrana a ohrožení

Tabulka shrnuje získané výsledky a uvádí počet obsazených teritorií (čili zjištěných párů, respektive zpívajících/volajících samců) daného druhu na lokalitě (L = druhy využívající lokalitu jen jako své loviště; P = druhy pozorované pouze na přeletech).

NT,!! §,NT,!! EN,!!! ○,! §,VU,!! §,VU,!! §§,VU,!!

§§,EN,!! §,NT,! §§,NT,!

Druh

BRODIVÍ (CICONIIFORMES) Volavka popelavá (Ardea cinerea) Čáp bílý (Ciconia ciconia) VRUBOZOBÍ (ANSERIFORMES) Husa velká (Anser anser) Kachna divoká (Anas platyrhynchos) DRAVCI (ACCIPITRIFORMES) Moták pochop (Circus aeruginosus) Jestřáb lesní (Accipiter gentilis) Krahujec obecný (Accipiter nisus) Káně lesní (Buteo buteo) SOKOLI (FALCONIFORMES) Poštolka obecná (Falco tinnunculus) Ostříž lesní (Falco subbuteo) HRABAVÍ (GALLIFORMES) Koroptev polní (Perdix perdix) Křepelka polní (Coturnix coturnix) Bažant obecný (Phasianus colchicus) MĚKKOZOBÍ (COLUMBIFORMES) Holub věžák (Columba livia f. domestica)

7

Hnízdní Počet hustota (pár/ha)

P P P P L L L L L L 1 2 12 L

0,03 0,05 0,32


○ ○ ○,! LC,!! §,! §§,VU,!! LC,! LC,!! VU,!!

§,LC NT ○

○ §,VU,!

○ ○,! ○ §§,VU,!!!

○,!

LC

§,NT,!! §§,LC,!! §,NT,!

Holub hřivnáč (Columba palumbus) Hrdlička zahradní (Streptopelia decaocto) Hrdlička divoká (Streptopelia turtur) KUKAČKY (CUCULUFORMES) Kukačka obecná (Cuculus canorus) SOVY (STRIGIFORMES) Kalous ušatý (Asio otus) SVIŠŤOUNI (APODIFORMES) Rorýs obecný (Apus apus) ŠPLHAVCI (PICIFORMES) Krutihlav obecný (Jynx torquilla) Žluna zelená (Picus viridis) Datel černý (Dryocopus martius) Strakapoud velký (Dendrocopos major) Strakapoud malý (Dendrocopos minor) PĚVCI (PASSERIFORMES) Skřivan polní (Alauda arvensis) Vlaštovka obecná (Hirundo rustica) Jiřička obecná (Delichon urbica) Linduška lesní (Anthus trivialis) Konipas bílý (Motacilla alba) Střízlík obecný (Troglodytes troglodytes) Pěvuška modrá (Prunella modularis) Červenka obecná (Erithacus rubecula) Rehek domácí (Phoenicurus ochruros) Rehek zahradní (Phoenicurus phoenicurus) Bramborníček černohlavý (Saxicola rubicola) Kos černý (Turdus merula) Drozd kvíčala (Turdus pilaris) Drozd zpěvný (Turdus philomelos) Drozd brávník (Turdus viscivorus) Cvrčilka zelená (Locustella naevia) Cvrčilka říční (Locustella fluviatilis) Rákosník zpěvný (Acrocephalus palustris) Pěnice vlašská (Sylvia nisoria) Pěnice hnědokřídlá (Sylvia communis) Pěnice slavíková (Sylvia borin) Pěnice černohlavá (Sylvia atricapilla) Budníček menší (Phylloscopus collybita) Budníček větší (Phylloscopus trochilus) Králíček obecný (Regulus regulus) Králíček ohnivý (Regulus ignicapillus) Mlynařík dlouhoocasý (Aegithalos caudatus) Sýkora babka (Parus palustris) Sýkora lužní (Parus montanus) Sýkora parukářka (Parus cristatus) Sýkora uhelníček (Parus ater) Sýkora modřinka (Parus caeruleus) Sýkora koňadra (Parus major) Brhlík lesní (Sitta europaea) Šoupálek dlouhoprstý (Certhia familiaris) Moudivláček lužní (Remiz pendulinus) Žluva hajní (Oriolus oriolus) Ťuhýk obecný (Lanius collurio)

8

3 1 4

0,08 0,03 0,11

1

0,03

1

0,03

L 4 1 L 4 1 1 L L 4 1 1 6 17 2 1 1 22 3 14 2 4 1 1 3 15 6 16 28 7 2 4 1 1 3 4 8 7 15 1 1 L 2 8

0,11 0,03 0,11 0,03 0,03

0,11 0,03 0,03 0,16 0,46 0,05 0,03 0,03 0,59 0,08 0,38 0,05 0,11 0,03 0,03 0,08 0,40 0,16 0,43 0,75 0,19 0,05 0,11 0,03 0,03 0,08 0,11 0,22 0,19 0,40 0,03 0,03 0,05 0,22


§,VU,!! LC

○ NT,! ○ ○ §§§,VU,!!

Sojka obecná (Garrulus glandarius) Krkavec velký (Corvus corax) Špaček obecný (Sturnus vulgaris) Vrabec polní (Passer montanus) Pěnkava obecná (Fringilla coelebs) Zvonohlík zahradní (Serinus serinus) Zvonek zelený (Carduelis chloris) Stehlík obecný (Carduelis carduelis) Čížek lesní (Carduelis spinus) Čečetka tmavá (Carduelis cabaret) Hýl obecný (Pyrrhula pyrrhula) Dlask tlustozobý (Coccothraustes coccothraustes) Strnad obecný (Emberiza citrinella) Strnad luční (Miliaria calandra)

2 L 3 3 12 5 11 4 L 1 1 3 32 1

0,05 0,08 0,08 0,32 0,13 0,30 0,11 0,03 0,03 0,08 0,86 0,03

Avifauna v hnízdním období roku 2011 • Počet druhů využívajících lokalitu jako své hnízdiště (možné, pravděpodobné a prokázané hnízdění) • Počet párů, resp. zpívajících samců využívajících lokalitu jako své hnízdiště (možné, pravděpodobné a prokázané hnízdění) • Hnízdní hustota • Počet druhů využívajících lokalitu jen jako své loviště • Počet druhů pozorovaných pouze při přeletech • Počet druhů celkem

59 druhů 326 párů 8,77 párů/ha 14 druhů 4 druhy 77 druhů

Komentář k vybraným druhům ptáků (M = samec, F = samice, vol. = volající, zp. = zpívající) Čáp bílý (Ciconia ciconia) - §,NT,!! - Na lokalitě v roce 2011 pozorován pouze při přeletech 1 pár, který hnízdil nedaleko ve městě Jemnici na komíně Husa velká (Anser anser) - EN,!!! - Pozorování: přelet hejna 18 ex. 5.7.2011 - Na lokalitě nehnízdí, pozorována pouze při přeletu Kachna divoká (Anas platyrhynchos) - ○,! - Na lokalitě v roce 2011 pozorována pouze při přeletech - Může hnízdit i daleko od vody; je ohrožována vypouštěním polodivokých kříženců různého původu - Na lokalitě nehnízdí Moták pochop (Circus aeruginosus) - §,VU,!! - Pozorování: 1 M 18.4. a 20.8.2011 - Preferuje hnízdění v litorálech, ale hnízdí i na polích, loukách, úhorech i mokřadech; potravu loví nejčastěji na polích - Lokalitu využívá jako příležitostné loviště Jestřáb lesní (Accipiter gentilis) - §,VU,!! - Nahrávky: 1 vol. ex. 17.5.2011

9


-

Hnízdí v lesích na stromech Lokalitu využívá jako příležitostné loviště

Krahujec obecný (Accipiter nisus) - §§,VU,!! - Pozorování: 1 ex. 23.3. a 25.7.2011 - Hnízdí v lesích na stromech - Lokalitu využívá jako loviště Ostříž lesní (Falco subbuteo) - §§,EN,!! - Pozorování: 1 pár 16.5.2011 - Hnízdí na stromech v rozptýlené zeleni, řídkých lesích či na okraji lesů - Lokalitu využívá jako příležitostné loviště Koroptev polní (Perdix perdix) - §,NT,! - V roce 2011 přítomen 1 pár, který zde vyvedl mláďata, pozorováno hejnko cca 20 ex. - Hnízdí na zemi ve vegetaci - Na lokalitě prokázané hnízdění Křepelka polní (Coturnix coturnix) - §§,NT,! - Na lokalitě v roce 2011 přítomni 2 volající samci - Druhotně obývá zemědělskou krajinu, původně se jedná o stepní a lesostepní druh, který vyžaduje volné plochy; hnízdo si staví v hustých bylinných porostech - Na lokalitě pravděpodobné hnízdění Hrdlička divoká (Streptopelia turtur) - ○ - Na lokalitě v roce 2011 přítomny 4 páry - K hnízdění vyhledává drobné lesíky, liniové pásy dřevin či okraje lesů - Na lokalitě pravděpodobné hnízdění Kalous ušatý (Asio otus) - LC,!! - Nahrávky: 1 vol. M 11.8.2011 - Vyhledává dřevinami zarostlé remízky, okraje lesů či drobné lesíky; hnízdí ve starých hnízdech dravců anebo krkavcovitých ptáků - Na lokalitě možné hnízdění Rorýs obecný (Apus apus) - §,! - Během hnízdní doby poletují ptáci lovící hmyz nad lokalitou (až 10 ex.), hnízdí převážně na budovách, tedy mimo lokalitu Krutihlav obecný (Jynx torquilla) - §§,VU,!! - Na lokalitě v roce 2011 obsazena 4 teritoria - Druh hnízdící v dutinách, který si však neumí sám dutinu vydlabat, a proto je odkázán na doupné stromy, ochotně obsazuje vyvěšené budky - Na lokalitě pravděpodobné hnízdění Žluna zelená (Picus viridis) - LC,! - Na lokalitě v roce 2011 přítomen 1 volající samec - Jedná se o dutinový druh, který si na rozdíl od krutihlava umí dutinu vydlabat sám - Pro podporu dutinových druhů je zapotřebí ponechávat v porostech i staré a odumírající stromy - Na lokalitě pravděpodobné hnízdění, zřejmě však hnízdí v přilehlém lese a na lokalitu létá za potravou

10


Vlaštovka obecná (Hirundo rustica) - §,LC - Během hnízdní doby poletují ptáci lovící hmyz nad lokalitou (až 30 ex.), hnízdí převážně na budovách, tedy mimo lokalitu Jiřička obecná (Delichon urbica) - NT - Během hnízdní doby poletují ptáci lovící hmyz nad lokalitou (až 60 ex.), hnízdí převážně na budovách, tedy mimo lokalitu Linduška lesní (Anthus trivialis) - ○ - Na lokalitě v roce 2011 přítomni 4 zpívající samci - Pro hnízdění vyhledává prosvětlené lesy, lesní okraje, paseky a lesostepní stanoviště, hnízdí na zemi - Na lokalitě pravděpodobné hnízdění Rehek zahradní (Phoenicurus phoenicurus) - ○ - Pozorování: 1 zp. M 18.4.2011 - Ve volné krajině hnízdí převážně v listnatých a smíšených lesích, v alejích, starších remízech či starších porostech podél vodotečí; hnízdí v dutinách, které si však neumí sám vydlabat, a proto je odkázán na doupné stromy - Na lokalitě možné hnízdění Bramborníček černohlavý (Saxicola rubicola) - §,VU,! - Nahrávky: 1 zp. M 10.6.2010 a 17.5.2011 - Pozorování: 1 zp. M 10.6.2010 - Preferuje nekosené travnaté porosty s roztroušenými keři, hnízdí v hustém travním porostu na zemi; nejen pro tento druh je žádoucí nekosit celé plochy, ale ponechávat i části nesečené - Na lokalitě možné hnízdění Cvrčilka zelená (Locustella naevia) - ○,! - Na lokalitě v roce 2011 přítomni 4 zpívající samci - Typickým biotopem jsou louky s vysokým bylinným pokryvem a roztroušenými keři, při souvislejším zarůstání ploch dřevinami z nich mizí, hnízdo staví při zemi v husté rostlinné spleti nebo uvnitř keře - Na lokalitě pravděpodobné hnízdění Cvrčilka říční (Locustella fluviatilis) - ○ - Na lokalitě v roce 2011 přítomen 1 zpívající samec - oproti předchozímu druhu se nevyhýbá ani více zarostlým plochám, a proto je v současné krajině častější, hnízdo staví v husté rostlinné spleti nad zemí - Na lokalitě pravděpodobné hnízdění Pěnice vlašská (Sylvia nisoria) - §§,VU,!!! - Na lokalitě v roce 2010 přítomno 5 zpívajících samců a v roce 2011 přítomni 3 zpívající samci - Preferuje otevřenou krajinu s vysokými keři a roztroušenými stromy, hnízdo staví ve větvích hustých, nejčastěji trnitých keřů - Na lokalitě pravděpodobné hnízdění; v současné době se jedná o nejvýznamnější známou lokalitu tohoto druhu v kraji Vysočina Sýkora parukářka (Parus cristatus) - LC - Na lokalitě v roce 2011 přítomni 4 zpívající samci - Druh vázaný výhradně na jehličnaté lesy; hnízdí v dutinách, které si však neumí sám vydlabat, a proto je odkázán na doupné stromy

11


-

Na lokalitě pravděpodobné hnízdění

Moudivláček lužní (Remiz pendulinus) - §,NT,!! - Pozorování: 4 ex. sbírají potravu na keřích 18.4.2011 - Hnízda si staví na stromech v blízkosti vodních ploch - Lokalitu využívá jako příležitostné loviště, nejspíš se jednalo o protahující ptáky Žluva hajní (Oriolus oriolus) - §§,LC,!! - Nahrávky: 2 zp. M 10.6.2011 - Hnízdí v porostech listnatých stromů - Na lokalitě možné hnízdění Ťuhýk obecný (Lanius collurio) - §,NT,! - Na lokalitě v roce 2011 přítomno 8 zpívajících samců, pozorovány páry s vyvedenými mláďaty - Hnízda si staví především v hustých keřích - Na lokalitě prokázané hnízdění Dlask tlustozobý (Coccothraustes coccothraustes) - ○ - Na lokalitě v roce 2011 obsazena 3 teritoria - Hnízdí převážně ve světlých listnatých lesích - Na lokalitě pravděpodobné hnízdění Strnad luční (Miliaria calandra) - §§§,VU,!! - Nahrávky: 1 zp. M 10.6.2010 - Pozorování: 1 zp. M 10.6.2010 a 5.7.2011 - Hnízdí převážně na zemi v travních porostech, výjimečně na keřích nebo stromech v nízké výšce - Na lokalitě možné hnízdění

2) Biotopy Jemnického cvičiště Seznam rostlinných druhů Aegopodium podagraria L. – bršlice kozí noha Agrimonia eupatoria L. – řepík lékařský Agrimonia procera Wallr. – řepík vonný; C3 Agrostis capillaris L. – psineček obecný Achillea milefolium L. – řebříček obecný Ajuga genevensis L. – zběhovec ženevský Allium vineale L. – česnek viničný; ○ Alopecurus pratensis L. – psárka luční Amaranthus retroflexus L. – laskavec ohnutý Anagallis arvensis L. – drchnička rolní Anchusa officinalis L. – pilát lékařský; C4a Anthemis arvensis L. – rmen rolní Anthoxantum odoratum L. – tomka vonná Anthriscus sylvestris (L.) Hoffm. – kerblík lesní Anthyllis vulneraria L. – úročník bolhoj Arctium lappa L. – lopuch větší Arctium tomentosum Mill. - lopuch plstnatý Armoracia rusticana G., M. et Sch. – křen selský

12


Arrhenatherum elatius L. – ovsík vyvýšený Artemisia vulgaris L. – pelyněk černobýl Asparagus officinalis L. – chřest lékařský Asperula cynanchica L. – mařinka psí Astragalus glycyphyllos L. – kozinec sladkolistý Atriplex sagittata Borkh. – lebeda lesklá Avena sativa L. – oves setý Berteroa incana (L.) DC. – šedivka šedá Brachypodium sylvaticum (Huds.) P. Beauv. – válečka lesní Briza media L. – třeslice prostřední Bromus hordeaceus L. – sveřep měkký Bromus sterilis L. – sveřep jalový Calamagrostis canescens (Weber) Roth – třtina šedavá Calamagrostis epigejos (L.) Roth – třtina křovištní Caltha palustris L. – blatouch bahenní Campanula persicifolia L. – zvonek broskvolistý Campanula rotundifolia L. – zvonek okrouhlolistý Campanula trachelium L. – zvonek kopřivolistý Cardamine amara L. – řeřišnice hořká Carduus acanthoides L. – bodlák obecný Carex acuta L. – ostřice štíhlá Carex caryophyllea Latourr. – ostřice jarní Carex hirta L. – ostřice srstnatá Carex muricata L. s. l. – ostřice měkkoostenná Carex nigra (L.) Reichardt – ostřice obecná Carex ovalis Good. – ostřice zaječí Carlina acaulis L. – pupava bezlodyžná Centaurea jacea L. – chrpa luční Centaurea stoebe L. – chrpa latnatá Centaurium erythraea Rafn – zeměžluč okolíkatá; C4a Cerastium holosteoides Fries – rožec obecný Cichorium intybus L. – čekanka obecná Cirsium arvense (L.) Scop. – pcháč oset Cirsium heterophyllum (L.) Hill. – pcháč různolistý; ○ Cirsium vulgare (Savi) Ten. – pcháč obecný Consolida regalis Gray – ostrožka stračka Conyza canadensis (L.) Cronq. – turanka kanadská Cuscuta epithymum (L.) L. – kokotice povázka Dactylis glomerata L. – srha říznačka Daucus carota L. – mrkev obecná Deschampsia caespitosa (L.) P. B.– metlice trsnatá Dianthus deltoides L. – hvozdík kropenatý Dipsacus fullonum L. – štětka planá Echinochloa crus-galli (L.) P. B. – ježatka kuří noha Echinops sphaerocephalus L. – bělotrn kulatohlavý Echium vulgaris L. – hadinec obecný Epilobium hirsutum L. – vrbovka chlupatá Epilobium tetragonum L. – vrbovka čtyřhranná Equisetum arvense L.– přeslička rolní Equisetum fluviatile L. – přeslička poříční Erigeron acris L. – turan ostrý Eryngium campestre L. – máčka ladní Euphorbia cyparissias L. – pryšec chvojka Euphorbia helioscopia L. – pryšec kolovratec Euphrasia rostkoviana Hayne – světlík lékařský

13


Euphrasia stricta J. P. Wollf – světlík tuhý Fallopia convolvulus (L.) Á. Löve. – opletka obecná Festuca ovina L. – kostřava ovčí Festuca pratensis Huds. – kostřava luční Festuca rubra L. – kostřava červená Ficaria verna Huds. subsp. bulbifera Á. Löve et D. Löve – orsej jarní Filago arvensis L. – bělolist rolní; C3 Filipendula ulmaria (L.) Maxim. – tužebník jilmový Fragaria moschata Weston. – jahodník truskavec Fragaria vesca L. – jahodník obecný Galeopsis pubescens Besser – konopice pýřitá Galium album s. lat. Mill. – svízel bílý Galium aparine L. – svízel přílula Galium verum L. – svízel syřišťový Galium x pomeranicum Retz. – svízel pomořanský Genista tinctoria L. – kručinka barvířská Geranium pratense L. – kakost luční Geranium pyrenaicum Burm. – kakost maličký Geranium robertianum L. – kakost smrdutý Geum urbanum L. – kuklík městský Gnaphalium sylvaticum L. – protěž lesní Helianthemum grandiflorum (Scop.) DC. – devaterník velkokvětý; ○ Helianthus annuus L. – slunečnice roční Heracleum sphondylium L. – bolševník obecný Hieracium pilosella L. – jestřábník chlupáček Hieracium schmidtii Tausch – jestřábník bledý Holcus lanatus L. – medyněk vlnatý Hyotelephium maximum (L.) Holub – rozchodník velký Hypericum perforatum L. – třezalka tečkovaná Hypochaeris radicata L. – prasetník kořenatý Chaerophyllum aromaticum L. – krabilice zápašná Chaerophyllum hirsutum L. – krabilice chlupatá Chenopodium album L. – merlík bílý Chenopodium ficifolium Sm. – merlík fíkolistý Impatiens parviflora DC. – netýkavka malokvětá Jasione montana L. – pavinec horský; ○ Jovibarba globifera (L.) J. Parnell – netřesk výběžkatý; C3 Juncus conglomeratus L. – sítina klubkatá Juncus effusus L. – sítina rozkladitá Juncus inflexus L. – sítina sivá; ○ Knaucia arvensis (L.) Coulter – chrastavec rolní Lactuca serriola L. – locika kompasová Lamium purpurem L. – hluchavka nachová Lathyrus pratensis L. – hrachor luční Lathyrus sylvestris L. – hrachor lesní Leontodon autumnalis L. – máchelka podzimní Leucanthemum vulgare agg. Lamk. – kopretina bílá Linaria vulgaris Mill. – lnice květel Lolium perene L. – jílek vytrvalý Lotus corniculatus L. – štírovník růžkatý Luzula multiflora (Ehrh.) Lej. – bika mnohokvětá Lysimachia nemorum L. – vrbina hajní Lysimachia nummularia L. – vrbina penízková Lysimachia vulgaris L. – vrbina obecná Lythrum salicaria L. - kyprej vrbice

14


Malva moschata L. – sléz pyžmový Matricaria discoidea DC. – heřmánek terčovitý Medicago lupulina L. – tolice dětelová Melandrium album (Mill.) Garcke – knotovka bílá Melilotus albus Med. – komonice bílá Melilotus officinalis (L.) Pallas – komonice lékařská Myosotis nemorosa Besser – pomněnka hajní Nardus stricta L. – smilka tuhá Odontites vernus (Bellardi) Dumort. – zdravínek jarní; C2 Oenothera biennis L. – pupalka dvouletá Papaver rhoeas L. – mák vlčí Pastinaca sativa L. – pastinák setý Phalaris arundinacea L. – chrastice rákosovitá Phleum pratense L. – bojínek luční Phragmites australis (Bellardi) Dumort. – rákos obecný Pimpinella major (L.) Huds. – bedrník větší Pimpinella saxifraga L. – bedrník obecný Plantago lanceolata L. – jitrocel kopinatý Plantago major L. – jitrocel větší Plantago media L. – jitrocel prostřední Poa compressa L. – lipnice smáčknutá Poa nemoralis L. – lipnice hajní Poa pratensis L. – lipnice luční Poa trivialis L. – lipnice obecná Polygala vulgaris L. - vítod obecný Polygonum aviculare L. – truskavec ptačí Potentilla anserina L. – mochna husí Potentilla argentea L. – mochna stříbrná Potentilla erecta Räuschel – mochna nátržník Potentilla reptans L. – mochna plazivá Prunella vulgaris L. – černohlávek obecný Ranunculus acris L. – pryskyřník prudký Rheum rhabarbarum L. – reveň kadeřavá Rubus fruticosus agg. – ostružiník křovitý Rumex acetosa L. – šťovík kyselý Rumex acetosella L. – šťovík menší Rumex maritimus L. – šťovík přímořský Rumex obtusifolius L. – šťovík tupolistý Sanguisorba minor Scop. – krvavec menší Saxifraga granulata L. – lomikámen zrnatý; ○ Scirpus sylvaticus L. – skřípina lesní Scleranthus annus L. – chmerek roční; ○ Scleranthus perennis L. - chmerek vytrvalý; ○ Scrophularia nodosa L. - krtičník hlíznatý Securigera varia (L.) Lassen – čičorka pestrá Sedum sexangulare L. – rozchodník šestiřadý Senecio jacobea L. – starček přímětník Silene nutans L. – silenka nící Solidago canadensis L. – zlatobýl kanadský Spergularia rubra (L.) J. et C. Presl – kuřinka červená Stachys palustris L. – čistec bahenní Stellaria graminea L. – ptačinec trávovitý Symphytum officinale L. – kostival lékařský Tanacetum vulgare L. – vratič obecný Taraxacum sect. Ruderallia Kirschner, H. Øllgaard et Štěpánek – pampeliška smetanka

15


Teucrium chamaedrys L. – ožanka kalamandra; ○ Thlaspi arvense L. – penízek rolní Thymus pulegiodes L. – mateřídouška vejčitá Torilis japonica (Houtt.) DC. – tořice japonská Tragopogom orientalis L. – kozí brada východní Trifolium arvense L. – jetel rolní Trifolium campestre Schreber – jetel ladní Trifolium dubium Sibth. – jetel pochybný Triforium medium L. – jetel prostřední Trifolium pratense L. – jetel luční Trifolium repens L. – jetel plazivý Trisetum flavescens (L.) P. B. – trojštět žlutavý Triticum aestivum L. – pšenice setá Urtica dioica L. – kopřiva dvoudomá Valeriana dioica L. – kozlík dvoudomý; C4a Valeriana officinalis L. – kozlík lékařský; ○ Verbascum lychnitis L. – divizna knotovkovitá Veronica beccabunga L. – rozrazil potoční Veronica chamaedris L. – rozrazil rezekvítek Veronica officinalis L. – rozrazil lékařský Vicia crraca L. – vikev ptačí Vicia sepium L. – vikev plotní Viola arvensis Murray – violka rolní Dřeviny: Acer negundo L. – javor jasanolistý Alnus glutinosa (L.) Gaertn. – olše lepkavá Betula pendula Roth – bříza bělokorá Crateagus laevigata (Poir. in Lam.) DC. – hloh obecný Frangula alnus Mill. – krušina olšová Fraxinus excelsior L. – jasan ztepilý Picea abies (L.) Karsten – smrk ztepilý Pinus sylvestris L. – borovice lesní Populus tremula L. – topol osika Prunus avium (L.) L. – třešeň ptačí Prunus insititia L. – slivoň obecná Prunus spinosa L. – trnka obecná Quercus robur L. – dub letní Rosa canina L. – růže šípková Salix aurita L. – vrba ušatá Salix caprea L. – vrba jíva Salix cinerea L. – vrba popelavá Sambucus nigra L. – bez černý Sambucus racemosa L. – bez hroznatý Spiraea salicifolia L. – tavolník vrbolistý Ulmus glabra Huds. – jilm horský; ○

16


Vegetační charakteristika Obr. 4: Mapa biotopů.

1) Biotop K3 (Vysoké mezofilní a xerofilní křoviny) je zastoupen souvislými liniovými porosty keřů, které postupně zarůstají studovanou lokalitu. Jedná se především o trnku obecnou (Prunus spinosa), hlohy (Crateagus sp.), růže (Rosa sp.), dále je doplňují třešeň ptačí (Prunus avium), slivoň obecná (Prunus insitita). 2) Biotop L2.2 (Údolní jasanovo-olšové luhy) se na lokalitě nachází v zařízlém údolí podél potoka. Z dřevin se zde nacházejí olše lepkavá (Alnus glutinosa), vrba křehká (Salix fragilis), jasan ztepilý (Faxinus excelsior), dub letní (Quercus robur), topol osika (Populus tremula), jilm horský (Ulmus glabra) [○], krušina olšová (Frangula alnus), bez černý (Sambucus nigra), slivoň obecná (Prunus insititia). Bylinné patro zastupují orsej jarní (Ficaria verna), vrbina

17


penízková (Lysimachia nummularia), přeslička lesní (Equisetum sylvaticum), sítina rozkladitá (Juncus effusus), kuklík městský (Geum urbanum), netýkavka malokvětá (Impatiens parviflora), kakost smrdutý (Geranium robercianum), kopřiva dvoudomá (Urtica dioica), řeřišnice hořká (Cardamine amara). 3) Biotop M1.7 (Vegetace vysokých ostřic): dominantní je ostřice štíhlá (Carex acuta), která tvoří kompaktní porost doplněný sítinou rozkladitou (Juncus effusus). 4) Biotop T1.1 (Mezofilní ovsíkové louky) a) stanoviště s dominantním ovsíkem vyvýšeným (Arrhenatherum elatius), kostřavou červenou (Festuca rubra) a dalšími druhy trav, srhou říznačkou (Dactylis glomerata), medyňkem vlnatým (Holcus lanatus), lipnicí luční (Poa pratensis), psárkou luční (Alopecurus pratensis) a dále řebříčkem obecným (Achillea milefolium), rozrazilem rezekvítkem (Veronica chamaedrys), třezalkou tečkovanou (Hypericum peforatum), pryskyřníkem prudkým (Ranunculus acris). Na lokalitě je zastoupen kulturními sečenými loukami. b) stanoviště s dominantním kakostem lučním (Geranium pratense), který doplňuje psárka luční (Alopecurus pratensis), metlice trsnatá (Deschampsia caespitosa), kostřava luční (Festuca pratensis), mochna plazivá (Potentilla reptans), mochna husí (Potentilla anserina). 5) Biotop T1.6 (Vlhká tužebníková lada) reprezentuje druhově chudé stanoviště s dominantní skřípinou lesní (Scirpus sylvaticus), kterou doplňují pcháč různolistý (Cisium heterophyllum) [○], metlice trsnatá (Deschampsia caespitosa), vrbina chlupatá (Epilobium hirsutum), hrachor luční (Lathyrus pratensis), kakost luční (Geranium pratense). 6) Biotop T1.10 (Vegetace vlhkých narušovaných půd), pro který jsou charakteristické sítina sivá (Juncus inflexus) [○], sítina rozkladitá (Juncus effusus), vrbina chlupatá (Epilobium hirsutum) a dále přeslička bahenní (Equisetum palustre), lipnice obecná (Poa trivialis), rozrazil potoční (Veronica beccabunga), ostřice obecná (Carex nigra). 7) Biotop T2.3 (Podhorské a horské smilkové trávníky) je zastoupen stanovištěm velmi blízkým k tomuto biotopu. Dominantními druhy zde jsou psineček výběžkatý (Agrostis capillaris), kostřava ovčí (Festuca ovina), ovsík vyvýšený (Arrhenatherum elatius), smilka tuhá (Nardus stricta) a dále je doplňují hvozdík kropenatý (Dianthus deltoides), třeslice prostřední (Briza media), pupava bezlodyžná (Carlina acaulis), svízel siřišťový (Galium verum), jetel prostřední (Trifolium medium), divizna knotovkovitá (Verbascum lychnitis). 8) Biotop T3.5B (Acidofilní suché trávníky, porosty bez význačného výskytu vstavačovitých) se na studované lokalitě nachází jen na několika drobných stanovištích a při okrajích cest, kde dosud nedošlo k invazi třtinou křovištní (Calamagrostis epigejos). Reprezentují ho psineček výběžkatý (Agrostis capillaris), tomka vonná (Anthoxanthum odoratum), kostřava ovčí (Festuca ovina), jestřábník chlupáček (Hieracium pilosella), třezalka tečkovaná (Hypericum perforatum), jitrocel kopinatý (Plantago lanceolata), mochna stříbrná (Potentilla argentea), šťavel menší (Rumex acetosella), mateřídouška vejčitá (Thymus pulegioides), jetel rolní (Trifolium arvense), máčka ladní (Eryngium campestre), bělolist rolní (Filago arvensis) [C3], chmerek vytrvalý (Scleranthus perennis) [○], jestřábník bledý (Hieracium schmidtii), světlík tuhý (Euphrasia stricta), světlík lékařský (Euphrasia rostkoviana), vítod obecný (Polygala vulgaris), mařinka psí (Asperula cynanchica), řepík lékařský (Agrimonia eupatoria), zeměžluč okolíkatá (Centaurium erythraea) [C4]. 9) Biotop T6.1A (Vegetace efemér a sukulentů s netřeskem) se nachází na jediném stanovišti, prudké izolované stráni. Charakteristickým druhem je netřesk výběžkatý (Jovibarba globifera) [C3] společně s pavincem horským (Jasione montana) [○], mochnou stříbrnou (Potentilla argentea), chmerkem vytrvalým (Scleranthus perennis) [○], šťovíkem menším (Rumex acetosella), lomikamenem zrnatým (Saxifraga granulata) [○]. Dále se zde

18


nachází rozchodník šestiřadý (Sedum sexangulare), rozchodník zrnatý (Saxifraga granulata), mateřídouška vejčitá (Thymus pulegioides), ožanka kalamandra (Tecrium chamaedrys) [○], jitrocel prostřední (Plantago media), jetel rolní (Trifolium arvense), šedivka šedá (Berteroa incana), hvozdík kropenatý (Dianthus deltoides). 10) Biotop X3 (Extensivně obhospodařovaná pole) je zastoupen drobným polem s dominantní směsí obilovin pšenice seté (Triticum aestivum) a ovsa setého (Avena sativa), významě jsou zastoupeny také plevelné druhy rmen rolní (Anthemis arvensis), drchnička rolní (Anagallis arvensis), ostrožka stračka (Consolida regalis), heřmánek terčovitý (Matricaria discoidea), penízek rolní (Thlaspi arvense), truskavec ptačí (Polygonum aviculare), bělolist rolní (Filago arvensis) [C3]. 11) Biotop X7B (Ruderální bylinná vegetace mimo sídla, ostatní plochy) a) biotop je zastoupen na podstatné části studované lokality. Je možno jej chápat jako degradační stádium biotopu T3.5 (Acidofilní suché trávníky). Dominantním a často jediným druhem je třtina křovištní (Calamagrostis epigejos), která tvoří souvislé porosty doprovázené třinou šedavou (Calamagrostis canescens), kostřavou luční (Festuca pratensis), srhou říznačkou (Dactylis glomerata), svízelem syřišťovým (Galium verum), svízelem přítulou (Galium aparine), kopřivou dvoudomou (Urtica dioica), třezalkou tečkovanou (Hypericum perforatum). Souvislý porost travin je narušen rozvolněnějšími porosty s druhově pestrou mozaikou biotopu T3.5. Jedná se především o následující druhy: chrpa luční (Centaurea jacea), kopretina bílá (Lucanthemum vulgare), kozí brada východní (Tragopogon orientalis), hvozdík kropenatý (Dianthus deltoides), jetel rolní (Trifolium arvense), máčka ladní (Eryngium campestre), mochna plazivá (Potentilla reptans), zvonek okrouhlolistý (Campanula rotundifolia), krvavec menší (Sanguisorba minor). b) biotop je zastoupen pestrou směsicí ruderálních i invazních druhů vyroslých na skládce. Kromě invadující třtiny křovištní (Calamagrostis epigejos) jsou zastoupeny bodlák obecný (Carduus acanthoides), pcháč oset (Cirsium arvense), bolševník obecný (Heracleum sphondylium), kakost smrdutý (Geranium robertianum), turanka kanadská (Conyza canadensis), štětka planá (Dipsacus fullonum), bělotrn kulatohlavý (Echinops sphaerocephalus), merlík bílý (Chenopodium album), merlík fíkolistý (Chenopodium ficifolium), pastiňák setý (Pastinaca sativa), šťovík tupolistý (Rumex obtusifolius), krtičník hlíznatý (Scrophularia nodosa), zlatobýl kanadský (Solidago canadensis), vratič obecný (Tanacetum vulgare), reveň kadeřavá (Rheum rhabarbarum), chřest lékařský (Asparagus officinalis), kopřiva dvoudomá (Urtica dioica), křen selský (Armoracia rusticana), lebeda lesklá (Atriplex sagitata). c) biotop je zastoupen ruderálními druhy při okrajích cest a luk, dominantní je zde třtina křovištní (Calamagrostis epigejos), kopřiva dvoudomá (Urtica dioica), svízel přítula (Galium aparine), kostival lékařský (Symphytum officinale). 12) Biotop X13 (Nelesní stromová výsadba mimo sídla) je charakterizován mladou výsadbou borovice lesní (Pinus sylvestris) a smrku ztepilého (Picea abies). V prolukách mezi výsadbou se nachází pestrá mozaika biotopů, z nichž se nejvíce uplatňují Biotop X7B (Ruderální bylinná vegetace mimo sídla, ostatní plochy), Biotop T1.1 (Mezofilní ovsíkové louky) a místy i Biotop T3.5B (Acidofilní suché trávníky, porosty bez význačného výskytu vstavačovitých). K dominantním druhům patří třtina křovištní (Calamagrostis epigejos), srha říznačka (Dactylis glomerata), kopřiva dvoudomá (Urtica dioica) (biotop X7B), kostřava červená (Festuca rubra), ovsík vyvýšený (Arrhenatherum elatius), třezalka tečkovaná (Hypericum peforatum), vikev ptačí (Vicia cracca), řebříček obecný (Achillea milefolium), rozrazil rezekvítek (Veronica chamaedrys), štírovník růžkatý (Lotus corniculatus) (biotop T1.1), kostřava ovčí (Festuca ovina), mochna stříbrná (Potentilla argentea), jitrocel kopinatý (Plantago lanceolata), řepík lékařský (Agrimonia eupatoria), chrpa latnatá (Centaurea stoebe), svízel siřišťový (Galium verum), hvozdík kropenatý (Dianthus deltoides), ojediněle řepík vonný (Agrimonia procera) [C3] (biotop T3.5B). 19


Péče o lokalitu Jemnické cvičiště je tvořeno rozsáhlými lučními porosty, jak kulturních tak teplomilných trávníků. Rozsáhlé plochy dnes leží ladem, pozvolna zarůstají třtinou křovištní (Calamagrostis epigejos) a dřevinami, mozaikovitě se v nich udržují poslední zbytky teplomilných společenstev. Pro rozvoj lokality, obnovení biodiverzity lučních společenstev je nutné neprodleně zahájit pravidelné kosení s mozaikovitou sečí na nejcenějších lučních biotopech. Dále je nutné začít s odstraňováním náletových dřevin. Pokosenou biomasu je třeba vždy pečlive odstranit. V nejvíce degradovaných porostech třtiny postupně začít s drobnými disturbancemi, např. stžením drnu. Velmi žádoucím managementem by byla i pastva.

Závěr Studovaná lokalita přestavuje z vegetačního hlediska poměrně druhově bohaté území. Zastoupeny jsou jak druhy zcela běžné a typické pro dané biotopy, tak i druhy vzácnější. Představuje ukázku mozaiky lučních společenstev, která tvoří charakteristické vegetační typy pro území Českomoravské vrchoviny. Celkem bylo zapsáno 227 rostlinných druhů, z toho 21 dřevin. Z nich 7 druhů je uvedeno v červeném seznamu (1x kategorie C2, 3x kategorie C3 a 3x kategorie C4a). Celkem bylo vylišeno 12 základních biotopů. Na sledované lokalitě bylo v hnízdním období v roce 2011 zaznamenáno 77 druhů ptáků, z nichž 59 druhů využívalo lokalitu jako své hnízdiště (možné, pravděpodobné a prokázané hnízdění), 14 druhů využívalo lokalitu jen jako své loviště a 4 druhy byly pozorovány pouze na přeletech. Ze zaznamenaných druhů ptáků patří 17 mezi zvláště chráněné, a to 1 kriticky ohrožený, 6 silně ohrožených (§§) a 10 ohrožených (§); 26 druhů je zařazeno do červeného seznamu, a to 2 ohrožené (EN), 9 zranitelných (VU), 8 téměř ohrožených (NT) a 7 málo dotčených (LC). Dalších 14 druhů můžeme považovat za lokálně významnější (○). Z pohledu důležitosti ochrany hnízdišť ptáků na Vysočině si lokalita v současnosti zasluhuje mimořádně vysokou pozornost (!!!) pro 1 druh, zvýšenou pozornost (!!) pro 5 druhů a pozornost (!) pro 9 druhů. Nejvýznamnějšími druhy jsou pěnice vlašská (Sylvia nisoria), strnad luční (Miliaria calandra), krutihlav obecný (Jynx torquilla), koroptev polní (Perdix perdix) a křepelka polní (Coturnix coturnix). Lokalita si bezesporu zaslouží ochranářskou pozornost a odpovídající péči.

20


Literatura EHRENDORFER F. et HANANN U., 1965: Vorschläge zu einer floristischen Kartierung von Mitteleuropa. – Ber. Deutsch. Bot. Ges., 78: 35-50. HUDEC K. [ed.], 1983: Fauna ČSSR. Ptáci 3/I, 3/II. – 1. vyd., Academia, Praha: 1-1236. HUDEC K. [ed.], 1993: Metodika faunistických výzkumů v České společnosti ornitologické. – Zprávy ČSO 37: 16-32. HUDEC K. [ed.], 1994: Fauna ČR a SR. Ptáci 1. – 2. vyd., Academia, Praha: 1-672. HUDEC K., ČAPEK M., HANÁK F., KLIMEŠ J. et PAVÍZA R., 2003: Soustava a české názvosloví ptáků světa. – Muzeum Komenského v Přerově: 1-462. HUDEC K. et ŠŤASTNÝ K. [ed.], 2005: Fauna ČR. Ptáci 2/I, 2/II. – 2. vyd., Academia, Praha: 1-1204. CHYTRÝ M., KUČERA T., KOČÍ M., GRULICH V. et LUSTYK P. [ed.], 2010: Katalog biotopů České republiky – 2.vyd., AOPK, Praha: 1–445. KODET V. et KUNSTMÜLLER I., 2008: Kategorizace významu hnízdišť ptáků na Českomoravské vrchovině z hlediska jejich ochrany. – Cinclus 19: 59-63. KUBÁT K., HROUDA L., CHRTEK J. JUN., KAPLAN Z., KIRSCHNER J. et ŠTĚPÁNEK J. [ed.], 2002: Klíč ke květeně České republiky. – Academia, Praha. NEUHÄUSLOVÁ Z. [ed.], 1998: Mapa potenciální přirozené vegetace České republiky. – Academia, Praha. PROCHÁZKA F., 2001: Černý a červený seznam cévnatých rostlin České republiky (stav v roce 2000). – Příroda, 18: 1-166. QUITT E., 1971: Klimatické oblasti Československa. – Stud. Geogr., 16: 1-83. SAVICKÝ J., 2008: Techniky akustického monitoringu ptáků. – In: KODET V., SAVICKÝ J. et HERTL I., 2008: Závěrečná zpráva projektu Využití informačních technologií v ornitologickém výzkumu na Vysočině. – Pobočka ČSO na Vysočině, Jihlava: 9-37. ŠŤASTNÝ K. et BEJČEK V., 2003: Červený seznam ptáků České republiky. – In: PLESNÍK J., HANZAL V. et BREJŠKOVÁ L. [eds.]: Červený seznam ohrožených druhů České republiky. Obratlovci. – Příroda 22: 95-120.

21


Příloha 1: Spektrogramy hlasových záznamů vybraných druhů Spektrogramy představují časový výsek 40 vteřin záznamu, který byl pořízen na lokalitě.

Volající Jestřáb lesní (Accipiter nisus), 17.5.2011, 22:14 hod.

Volající Káně lesní (Buteo buteo), 2.3.2011, 7:13 hod.

Volající Bažant obecný (Phasianus colchicus), 1.3.2011, 17:59 hod.

22


Volající Koroptev polní (Perdix perdix), 2.3.2011, 5:53 hod.

Volající Křepelka polní (Coturnix coturnix), 10.6.2010, 1:37 hod.

Volající Hrdlička divoká (Streptopelia turtur), 16.5.2011, 19:13 hod.

Volající Krutihlav obecný (Jynx torquilla), 17.5.2011, 6:32 hod.

23


Volající Strakapoud velký (Dendrocopos major), 2.3.2011, 8:12 hod.

Zpívající Skřivan polní (Alauda arvensis), 17.5.2011, 7:38 hod.

Zpívající Drozd zpěvný (Turdus philomelos), 16.5.2011, 21:15 hod.

Zpívající Červenka obecná (Erithacus rubecula), 17.5.2011, 6:08 hod.

24


Zpívající Bramborníček černohlavý (Saxicola rubicola) společně s volající Křepelkou polní (Coturnix coturnix), 10.6.2010, 3:27 hod.

Zpívající Cvrčilka zelená (Locustella naevia), 16.5.2011, 21:51 hod.

Zpívající Pěnice vlašská (Sylvia nisoria), 10.6.2010, 11:02 hod.

Zpívající Pěnice černohlavá (Sylvia atricapilla), 17.5.2011, 5:35 hod.

25


Zpívající Pěnice slavíková (Sylvia borin), 16.5.2011, 9:07 hod.

Zpívající Pěvuška modrá (Prunella modularis), 17.5.2011, 20:27 hod.

Zpívající Budníček menší (Phylloscopus collybita), 17.5.2011, 6:00 hod.

Zpívající Budníček větší (Phylloscopus trochilus), 17.5.2011, 6:11 hod.

26


Zpívající Sýkora koňadra (Parus major), 2.3.2011, 6:35 hod.

Volající Ťuhýk obecný (Lanius collurio), 17.5.2011, 5:42 hod.

Volající Sojka obecná (Garrulus glandarius) společně se zpívajícím Zvonkem zeleným (Carduelis chloris), 19.4.2011, 5:53 hod.

Zpívající Zvonek zelený (Carduelis chloris), 17.5.2011, 6:27 hod.

27


Zpívající Strnad obecný (Emberiza citrinella), 2.3.2011, 7:32 hod. Vzhledem k úbytku jeho početnosti byl letos zvolen Českou společností ornitologickou jako pták roku. Zde jsou z jednoho místa slyšet minimálně 4 zpívající samci.

Zpívající Strnad luční (Miliaria calandra), 10.6.2010, 8:58 hod.

28


Příloha 2: Fotodokumentace foto Vojtěch Kodet Celkový pohled na lokalitu

29


Podmáčená louka ve spodní části lokality

Kulturní ovsíková louka

30


Soliterní keře šípků

Kulturní louka, která zůstala před zimou neposečená, poskytovala ptákům potravu v podobě semen

31


Jasanovo-olšový luh

Jilmová stráň

32


Výsadba smrků

Mraveniště mravenců Formica foreli

33


česnek viničný (Allium vineale)

bělotrn kulatohlavý (Echinops sphaerocephalus)

bělolist rolní (Filago arvensis)

turan ostrý (Erigeron acris)

34


lomikámen zrnatý (Saxifraga granulata)

ožanka kalamandra (Teucrium chamaedrys)

pavinec horský (Jasione montana)

krvavec menší (Sanguisorba minor)

35


Rozchodník šestiřadý (Sedum sexangulare)

zdravínek jarní (Odontites vernus)

36


Chmerek vytrvalý (Scleranthus perennis), netřesk výběžkatý (Jovibarba globifera)

zeměžluč okolíkatá (Centaurium erythraea)

37


Sítina sivá (Juncus inflexus)

kozlík dvoudomý (Valeriana dioica)

pcháč různolistý (Cirsium heterophyllum)

38


vřetenuška

zlatohlávci

39


Jemnické cvičiště 2011