Page 1

PR Vílanecké rašeliniště Vyhodnocení zásahů a opatření realizovaných v rámci II. etapy projektu Biodiverzita

Ester Ekrtová, Vojtěch Kodet, Petr Hesoun, Ivo Dvořák & Jaromír Maštera

2015


Obsah 1 Úvod....................................................................................................................................3 2 Charakteristika a poloha lokality ..........................................................................................3 3 Metodika..............................................................................................................................5 4 Výsledky..............................................................................................................................5 4.1 Odbahnění a rekonstrukce rybníka Nový ......................................................................5 4.2 Vytvoření drobných tůní................................................................................................8 4.3 Redukce náletových dřevin.........................................................................................10 4.4 Obnova travních porostů na ploše bývalé polní kultury...............................................14 4.5 Kosení ........................................................................................................................15 5 Zhodnocení stavu biodiverzity území.................................................................................16 5.1 Flóra a vegetace.........................................................................................................16 5.2 Mykobiota ...................................................................................................................16 5.3 Fauna .........................................................................................................................18 6 Doporučení pro ochranu a management lokality................................................................23 6.1 Zhodnocení předchozí ochrany a péče.......................................................................23 6.2 Doporučení pro budoucí ochranu a údržbu území ......................................................23 7 Literatura...........................................................................................................................27

Zadavatel: Kraj Vysočina, Žižkova 1882/57, 587 33 Jihlava Řešitelé: RNDr. Ester Ekrtová, Ph.D., nám. Bratří Čapků 264, 588 56 Telč, esterhof@centrum.cz Ing. Vojtěch Kodet, Ph.D., Úvoz 23, 586 01 Jihlava, vojtech.kodet@email.cz Ing. Petr Hesoun, Hradecká 315, 378 53 Strmilov, petr.hesoun@seznam.cz Ivo Dvořák, Tylova 23, 586 01 Jihlava, ivo.dvorak@post.cz Mgr. Jaromír Maštera, Slavíčkova 22, 586 02 Jihlava, mastera.jaromir@gmail.com Za poskytnutí mykologických údajů děkujeme Ing. Marku Bromovi a za technickou spoluprácí Ing. Daně Kodetové a Ing. Martinu Tejkalovi, Ph.D. Realizováno v rámci II. etapy projektu Kraje Vysočina s názvem „Biodiverzita“, který byl financován z Evropského fondu pro regionální rozvoj (ERDF) prostřednictvím Operačního programu Životní prostředí a Krajem Vysočina.

2


1 Úvod Přírodní rezervace Vílanecké rašeliniště je typickou ukázkou mezotrofních rašelinných mokřadů vázaných na údolí drobných toků a pramenné mísy. Jedná se o lokalitu s výskytem široké škály velmi vzácných a regionálně výjimečných druhů rostlin i živočichů. V letech 2014 - 2015 zde proběhly zásahy na podporu biodiverzity, při nichž autorský kolektiv prováděl dozor, kontrolu a vyhodnocení jejich vlivu na biodiverzitu. Cílem realizovaných zásahů byla rekonstrukce a odbahnění rybníka Nový ležícího na východním okraji PR, dále vytvoření tůní a obnova nelesního charakteru části rašelinných mokřadů, které navazují na rybník a které od 60. let 20. století zarostly náletem dřevin. Autorský kolektiv prováděné práce koordinoval a dohlížel nad jejich provedením, aby nedošlo k nevratnému poničení cenných biotopů a populací významných druhů živočichů a rostlin. Dále bylo cílem zdokumentovat a vyhodnotit realizaci a úspěšnost těchto zásahů. V rámci prací proběhl orientační průzkum cílových a z hlediska ochrany přírody klíčových biotopů a na ně vázaných významných živočichů, hub a rostlin. Nedílnou součástí hodnocení je stručný návrh doporučení pro budoucí management území.

2 Charakteristika a poloha lokality Lokalizace:

Kraj Vysočina, okres Jihlava, obec Popice; olšiny a rašelinná prameniště nad rybníkem Nový v údolí Popického potoka, asi 1,4 km jihovýchodně od kaple v obci.

Katastrální území:

Vílanec

Výměra:

8,2 ha

Nadmořská výška:

565 – 576 m n. m.

Kód ZCHÚ podle ÚSOP: 713 Biotopová charakteristika: PR Vílanecké rašeliniště je velice zajímavou ukázkou bázemi bohatých rašelinných mokřadů vázaných na údolí drobných toků a zhlaví rybníků. Zachovala se zde kompletní hydrosérie zahrnující vodní vegetaci, litorální formace vysokých ostřic a dalších mokřadních druhů, dále rašelinné minerotrofní prameniště a vegetace mokřadních a potočních olšin. Okrajově je zastoupena vegetace vlhkých pcháčových luk a degradované zbytky podhorských smilkových trávníků. Lokalita leží na okraji bývalého vojenského prostoru a je typickou ukázkou degradace původně mimořádně cenných společenstev sukcesí dřevin. Původně se jednalo o rozsáhlé a výjimečně cenné údolní a svahové rašeliniště navazující na mokřady rybníka Nový, které však z velké části zaniklo sukcesí dřevin v důsledku ústupu tradičního hospodaření. Na původně téměř bezlesém území v současnosti dominuje lesní vegetace tvořená převážně potočním olšovým luhem. Plochy otevřené nelesní mokřadní i luční vegetace se vyskytovaly před realizovanými zásahy jen maloplošně a byly navzájem od sebe izolované.

3

Obr. 1: Poloha PR Vílanecké rašeliniště v Kraji Vysočina


Obr. 2: Orientační poloha Vílaneckého rašeliniště.

Obr. 3: Vymezení Vílaneckého rašeliniště, kde severní hranice kopíruje hranici přírodní rezervace a jižní hranice je oproti PR rozšířená i o dvě nejcennější nelesní enklávy, které jinak leží v ochranném pásmu PR.

4


3 Metodika Lokalita byla navštívena jednotlivými odborníky před začátkem prací na jaře 2014, kdy se jasně definovaly konkrétní požadavky na provedení prací a upozornilo se na případná problematická místa, kde by mohlo dojít při realizaci navrženého projektu k poškození cílových biotopů a populací významných druhů rostlin a živočichů. Všechny požadavky byly podrobně projednány s realizátorem stavebních i nestavebních prací. Stav lokality byl před začátkem hlavních obnovních prací fotograficky zdokumentován a byly zaměřeny polohy (GPS) a směry (azimut) pořízených fotografií. Zároveň byla formou opakovaných návštěv průběžně získávána aktuální floristická a faunistická data z lokality. V průběhu realizace projektu bylo vlastní odbahnění rybníka, vytvoření tůní, redukce náletových dřevin a provedení seče pravidelně opakovaně dozorováno formou terénních návštěv lokality. Přehled kategorií ochrany a ohrožení jednotlivých taxonů, které jsou v textu uvedeny vždy za jejich názvem: Taxony zvláště chráněné podle vyhl. MŽP ČR č. 395/1992 Sb. v platném znění §1 = kriticky ohrožený §2 = silně ohrožený §3 = ohrožený Taxony Červeného seznamu cévnatých rostlin ČR (GRULICH 2012) C1 = kriticky ohrožený C2 = silně ohrožený C3 = ohrožený C4a = vzácnější vyžadující pozornost Taxony červených seznamů dalších skupin (PLESNÍK et al. 2003, FARKAČ et al. 2005, HOLEC et al. 2006, KUČERA et al. 2012, ŘEZÁČ et al. 2015) RE = regionálně vymizelý CR = kriticky ohrožený EN = ohrožený VU = zranitelný NT = téměř ohrožený DD = chybí dostatečné údaje Taxony regionálně významné V = regionálně významný, neuvedený ve vyhlášce ani v národním červeném seznamu

4 Výsledky V následujících podkapitolách jsou komentovány jednotlivé zásahy a jejich provedení s ohledem na biodiverzitu, vzácné, chráněné a ohrožené druhy či společenstva. Konkrétní rozsah a provedení stavebních i nestavebních opatření je doloženo dokumentacemi skutečného provedení zhotovitelů.

4.1 Odbahnění a rekonstrukce rybníka Nový Důvod zásahu: Rybník byl značně zazemněný nahromaděným sedimentem a byl téměř zcela zarostlý mokřadní a vodní vegetací. Vodní hladina se vyskytovala v malém rozsahu a také hloubka vodního sloupce byla nízká. Hrázní zařízení bylo částečně nefunkční a obtížně přístupné, protože celá hráz stejně jako kompletně celý obvod rybníka byl hustě zarostlý nálety dřevin. Tento stav rybníka naštěstí neumožňoval intenzivní rybochov, avšak přispěl k nežádoucímu namnožení predátorů okounů říčních (Perca fluviatilis) a zároveň již nebyl atraktivním prostředím pro celou řadu významných cílových druhů rostlin a živočichů. Postupně zde zanikla pestrá strukturovaná hydrosérie a plocha rybníka byla silně 5


zastíněná. Bez odbahnění a celkové rekonstrukce by komplex biotopů vázaných na rybník postupně zanikl nebo se nadále ochuzoval.

Obr. 4: Před realizací projektu byl rybník Nový silně zabahněný a po celém obvodu zarostlý náletovými dřevinami (2014, P. Hesoun).

Obr. 5: Významnější výskyt obojživelníků a vodních bezobratlých před zásahem znemožňovala také silná populace okouna říčního (Perca fluviatilis) v rybníce (2014, P. Hesoun). 6


Provedení: Odbahnění rybníka bylo provedeno v zimních měsících začátkem roku 2015 společně s rekonstrukcí hráze, výpustného zařízení a bezpečnostního přepadu. Litorální zóna, která měla být ponechána bez zásahu, byla označena. Rybník byl v jarních měsících napuštěn z důvodu rychlé obnovy vodních a mokřadních biotopů využívaných celou řadou významných organismů. Z důvodů požadavků SFŽP na kontrolu provedení stavby musel být rybník v průběhu sezóny na začátku léta ještě jednou vypuštěn a opětovné napuštění probíhalo pomalu z důvodu velkého sucha. Nicméně na konci července už zde byla zase přítomná vodní hladina a mělké litorální zóny.

Obr. 6: Rekonstrukcí rybníka a odstraněním náletových dřevin na severní straně a na hrázi rybníka se vytvořila osluněná vodní plocha otevřená do okolní krajiny (vlevo před revitalizací: 14.8.2014, vpravo po revitalizaci: 26.9.2015, V. Kodet). Výsledek realizace: Realizaci lze hodnotit jako celek jednoznačně pozitivně. Odbahnění rybníka a oprava hráze proběhla dle předchozích dohod mezi realizátorem prací a biologickým dozorem. Při realizaci odbahnění nebylo zjištěno žádné pochybení, které by ohrozilo významné biotopy a populace cílových druhů rostlin a živočichů. Opětovné vypuštění rybníka v době rozmnožování obojživelníků nebylo vhodné, ale vzhledem k početnému rozmnožování obojživelníků v nových tůních nedošlo k významnému ohrožení místních populací. Vypuštění rybníka znemožnilo hnízdění vodních ptáků v dané sezóně. Níže v bodech uvádíme zaznamenané pozitivní výsledky odbahnění hned v první sezóně po jeho provedení. Díky celkové rekonstrukci rybníka spojené s vykácením hráze a celého severního okraje a svahu nad rybníkem byla obnovena osluněná, otevřená vodní plocha s pozvolnými mělkými litorály ideálními pro rozvoj litorální mokřadní vegetace. 7


I přes vypuštění rybníka se již ve vegetační sezóně r. 2015 obnovila řídká populace rdestu vzplývavého (Potamogeton natans). Žádné další druhy vodních makrofyt nebyly zjištěny, ale byl vytvořen biotop, který je pro ně potenciálně velmi vhodný. Vodní sloupec dosahuje vysoké průhlednosti. Díky vypuštění rybníka ve vegetační sezóně se zde vyvinula bohatě cenná vegetace obnažených den s dominantní bahničkou vejčitou (Eleocharis ovata, C4a), vtroušeně s ostřicí šáchorovitou (Carex bohemica, C4a) a žabníkem jitrocelovým (Alisma plantago-aquatica). Po opětovném napuštění rybníka zde bylo sledováno 12 druhů vážek včetně druhů z červeného seznamu – šidélko znamenané (Erythromma viridulum, NT) a vážka jarní (Sympetrum fonscolombii, EN).

Obr. 7: Při odbahnění byl kladen důraz na vytvoření mělkých litorálních zón (vlevo před revitalizací: 14.8.2014, vpravo po revitalizaci: 26.9.2015, V. Kodet).

Obr. 8: Natékající rybník s bohatou vegetací obnažených den s dominantní bahničkou vejčitou (6.8.2015, E. Ekrtová).

4.2 Vytvoření drobných tůní Důvod zásahu: Vytvoření atraktivního biotopu zejména pro obojživelníky a bezobratlé živočichy, který na lokalitě ve větším rozsahu chyběl a který diverzifikuje nabídku mokřadních a vodních biotopů na lokalitě. Před realizací byly na sledovaném území kromě rybníka jen 3 drobné funkční tůně, které však byly v létě 2015 zcela vyschlé. V rybníce se zřejmě vyskytovaly dravé ryby, doložen byl okoun říční (Perca fluviatilis), a výskyt obojživelníků zde byl slabý. V předchozích letech bylo v rybníce zaznamenáno rozmnožování skokanů hnědých (Rana temporaria, NT), ropuch obecných (Bufo bufo, §3/NT), čolků obecných (Lissotriton vulgaris, §2/NT) a čolků horských (Ichthyosaura alpestris, §2/NT), avšak v roce 2014 zde byla zjištěna jen ojediněle ropucha obecná (Bufo bufo, §3/NT), nepočetný výskyt larev čolků obecných (Lissotriton vulgaris, §2/NT) a skokanů hnědých (Rana temporaria, NT) v litorálu 8


rybníka, hlas několika rosniček zelených (Hyla arborea, §2/NT), několik jedinců skokana krátkonohého (Pelophylax lessonae, §1/VU) a nepočetně jeho pulci. V drobných tůních na rašeliništi zbudovaných v roce 2007 v místě po vyjetých kolejích od lesní techniky bylo zjištěno nepočetné rozmnožování čolků horských (Ichthyosaura alpestris, §2/NT) a skokanů krátkonohých (Pelophylax lessonae, §1/VU). Na mokřadech se ojediněle vyskytovali skokani krátkonozí (Pelophylax lessonae, §1/VU) a skokani hnědí (Rana temporaria, NT). Provedení: Cílem bylo vytvořit osluněné tůně různé hloubky a velikosti. Soustava čtyř tůní byla umístěna do prostoru původních vrbin (odstraněny v rámci projektu) na sz. okraji výtopy rybníka. Od rybníka je oddělena litorální zónou tvořenou vegetací vysokých ostřic s dominantní ostřicí zobánkatou. Před vytvořením tůní byly vytrhány kořeny původních vrbin a byly následně vybudovány dvě větší a jedna drobná neprůtočná tůň. V místě vyústění meliorace byla vytvořena drobná úzká průtočná tůň odvádějící vodu z meliorace přes litorální vegetaci do rybníka. Jedna drobná tůň byla vytvořena v místě terénní deprese zarostlé dřevinami na okraji vlhké louky za rybníkem na jižním okraji lokality. Poslední mělká tůň vznikla na levém břehu potoka v místě odstraněné olšiny naproti rašelinnému slatiništi ve střední části lokality. Všechny tůně mají mělké okraje a ve středu jsou hlubší, při jejich vybudování nevznikly žádné deponie ani valy a plocha mezi tůněmi je snadno udržovatelná sečí nebo tůně přímo navazují na kosené luční porosty. Výsledek realizace: Výsledek vytvoření soustavy tůní lze označit za velmi zdařilý. Při realizaci nedošlo k likvidaci významné vegetace či populace významných druhů. Vznikly tůně, které jsou jak trvale zvodnělé i v době extrémního sucha, tak i tůně s kolísavou hladinou vody až v letních měsících vysychající. Tato různorodost velmi pozitivně ovlivňuje atraktivitu tůní pro široké spektrum živočichů i některých rostlin. V tůních navazujících na litorál rybníka regenerovala populace rdestu vzplývavého (Potamogeton natans) a v litorální zóně největší z tůní se objevila drobná populace vzácné bahničky bradavkaté (Eleocharis mamillata, C4a). Prostor mezi tůněmi zarostl hned v první sezóně spontánně kvalitní mokřadní vegetací bez přítomnosti nežádoucích expanzních či ruderálních druhů. Všechny tůně byly hned v první sezóně bohatě využity pro hromadné rozmnožování čolků obecných (Lissotriton vulgaris, §2/NT), ropuch obecných (Bufo bufo, §3/NT), skokanů hnědých (Rana temporaria, NT) a skokanů krátkonohých (Pelophylax lessonae, §1/VU) a jednotlivě byly nalezeni i pulci rosničky zelené (Hyla arborea, §2/VU). Hned v první sezóně po vytvoření sehrály tedy tůně důležitou roli při nutnosti vypustit rybník z administrativních důvodů. Na jedné z tůní byla také nalezena mandelinka rákosníček (Donacia versicolorea, EN), potravně vázaná na rdesty, především na rdest vzplývavý (Potamogeton natans). V roce 2015 bylo při orientačním průzkumu tůní také zastiženo 8 eurytopních či acidofilních druhů potápníků (Dytiscidae), dva druhy vodomilů (Hydrophilidae) a jeden plavčík (Haliplidae). Zaznamenáno bylo také několik druhů vážek, včetně vzácnějšího šidélka znamenaného (Erythromma viridulum, NT).

Obr. 9: Pohled na nově vybudovanou tůň za rybníkem Nový s průzračnou vodou a s porosty rdestu vzplývavého (6.8.2015, E. Ekrtová).

9


Obr. 10: Porovnání stavu ploch navazujících na litorální zóny rybníka před (14.8.2014) a po (26.9.2015) vybudování soustavy tůní (V. Kodet).

4.3 Redukce náletových dřevin Důvod zásahu: Redukce porostů náletových dřevin představovala klíčový zásah obnovy v PR Vílanecké rašeliniště. Pod nálety dřevin, především olší lepkavých (Alnus glutinosa), zmizela většina původní plochy luční a rašeliništní vegetace. Zachována zůstala jen nepatrná část původního bezlesí, které bylo porosty olšin značně zastíněno a izolováno od okolní otevřené krajiny. Tento stav výrazně snižoval potenciál lokality a pozůstatky původní cenné vegetace v různé míře degradoval. Cílem zásahu bylo stávající nelesní plochy výrazně prosvětlit, propojit a rozšířit. Dále obnovit nelesní charakter dříve zřejmě nejcennější části rašelinného prameniště zcela již zarostlého nálety dřevin. Dále byla redukce dřevin provedena na hrázi a severní straně rybníka a svahu nad ní. Kromě nutnosti odstranění dřevin z důvodu provedení rekonstrukce a odbahnění rybníka bylo cílem zásahu obnovit výrazné oslunění vodní plochy a otevření vodní plochy do navazujícího bezlesí. To je klíčové pro budoucí atraktivitu rybníka pro řadu významných druhů živočichů.

Obr. 11: Orientační vyznačení ploch, kde byl v rámci projektu odstraněn nebo výrazně redukován nálet dřevin. Smyslem zásahu bylo prosvětlení území, jeho otevření do okolní krajiny a propojení jednotlivých nelesních částí. 10


Provedení: Redukce dřevin probíhala na ploše vyznačené na obr. 11. Ponechány byly pouze jednotlivé solitery, výjimečně skupiny dřevin, které byly předem označeny. Kácení a vyklizení pokácené dřevní biomasy probíhalo v několika etapách v zimním období začátkem roku 2015. Práce komplikovala mírná zima, kdy téměř nedošlo k zamrznutí silně podmáčených ploch a vyklizení velkého množství dřevní hmoty zejména z plochy na pravé straně potoka bylo velmi komplikované. Část pařezů byla vyfrézována, aby se zamezilo nežádoucímu vymlazování olše a usnadnila se budoucí pravidelná údržba sečí. Hlavní práce skončily v jarním období r. 2015. Výsledek realizace: Realizaci lze hodnotit jako celek pozitivně. Konkrétní postřehy jsou níže shrnuty odděleně pro jednotlivé části PR, kde byly zásahy provedeny: Svah a okraj severní strany rybníka: Kompletně byly odstraněny všechny dřeviny, zachována zůstala pouze malá skupina mladého náletu na vrcholu svahu na okraji PR. Velkoryse pojatý zásah lokalitě jednoznačně velmi prospěl, jelikož plochu rybníka a litorálů výrazně oslunil a otevřel do nelesního okolí. Lokalita se ihned stala řádově více atraktivní pro širokou škálu organismů. Díky odstranění dřevin zde může dobře regenerovat zbytek původního suchého trávníku s dominantním zastoupením kostřavy ovčí (Festuca ovina). Velmi zdařilá se ukázala rekonstrukce prameniště ve svahu nad rybníkem. Původní prameniště bylo zcela zastíněné v porostu náletových dřevin. Vzhledem k narušení plochy při odstranění dřevin i s kořeny a pohybu techniky při odbahnění bylo obnoveno do mělké stružky proložené kořenovými baly a převrstvené zčásti zeminou. Vznikla drobná vyvěrající stružka porůstající velmi zajímavou vegetací s vysokým zastoupením druhů obnažených den, jako jsou ostřice šáchorovitá (Carex bohemica, C4a), bahnička vejčitá (Eleocharis ovata, C4a) a řada dalších mokřadních druhů. Nejzajímavější zde byl výskyt bezosetky štětinovité (Isolepis setacea, C3), ohroženého druhu vázaného na obnažené přeplavované substráty.

Obr. 12: Ze zastíněného rybníka uzavřeného v hustém porostu náletových dřevin (14.8.2014) se odstraněním náletu na severní straně stává osluněná vodní plocha otevřená do okolní krajiny (26.9.2015). V popředí pravého snímku je vidět obnovené prameniště s výskytem významných druhů rostlin (V. Kodet).

Obr. 13: Odstranění náletu dřevin v místě fragmentu původního suchého trávníku s kostřavou ovčí (14.8.2014 a 26.9.2015, V. Kodet). 11


Odstranění dřevin na jižní ploše a po okrajích nelesní enklávy nad rybníkem Nový: Odstranění náletu olše a části polykormonů mokřadních vrbin významně rozšířilo plochu cílové vegetace vlhkých pcháčových až rašelinných luk, které se zde nacházely již ve značně degradovaném stavu. Plocha se výrazně prosvětlila a na silně zastíněných plochách po odstranění dřevin ihned regenerovala původní luční společenstva. Zatím se zde nepotvrdil obnovený výskyt některého z významných druhů dříve zde zaznamenaných, např. ostřice blešní (Carex pulicaris, §3/C2), ale luční porost je kvalitní a hojně se zde vyskytují vzácnější druhy vlhkých až rašelinných luk: starček potoční (Tephroseris crispa, C4a), kozlík dvoudomý (Valeriana dioica, C4a), zábělník bahenní (Comarum palustre, C4a), rozrazil štítkovitý (Veronica scutellata, C4a), žluťucha orlíčkolistá (Thalictrum aquilegifolium, V).

Obr. 14: Pohled na nelesní enklávu nad rybníkem Nový před (14.8.2014) a po (26.9.2015) provedení redukce náletu dřevin v ploše lučního porostu a při jeho okraji (V. Kodet).

Obr. 15: Porovnání stavu před (14.8.2014) a po (26.9.2015) propojení nelesní enklávy s dalšími nelesními plochami vykácením části olšiny sukcesního charakteru v nivě potoka (V. Kodet). Odstranění zapojené olšiny na ploše již zaniklého rašelinného bezlesí: Díky odstranění části olšiny v nivě potoka došlo k propojení dvou dosud zachovalých nelesních enkláv a hlavně k výraznému prosvětlení těchto nelesních částí, což bylo klíčové zejména v případě svahového slatiniště, kde je soustředěn výskyt nejvýznamnějších druhů rostlin a mechorostů. Dále byla z větší části odlesněna původní rašelinná kupa přímo navazující na západní straně na nejzachovalejší části lokality. Obnoveno zde bylo původní nelesní prameniště, které ihned v sezóně po zásahu hostilo bohatou populaci ohrožené vrbovky tmavé (Epilobium obscurum, C3). Jako pozitivní lze hodnotit i prosvětlení vodního toku, kde byl po zásahu zaznamenán 12


výskyt lokálně se vyskytující reofilní vážky – páskovce kroužkovaného (Cordulegaster boltonii, VU). Po razantním odstranění dřevin nedošlo k žádnému šíření nežádoucích expanzních či ruderálních druhů, naopak rychle se obnovovala původní druhová garnitura, např. výrazně prosperovaly porosty kozlíku dvoudomého (Valeriana dioica, C4a) či ostřice odchylné (Carex appropinquata, C3). Významným problémem je pouze výmladkové zmlazení pokácených olší, které bude potřeba do budoucna řešit. Druhy vázané na dřeviny nejsou redukcí porostů na lokalitě významně dotčeny, neboť zde i po zásahu zůstávají plošné porosty olšin s příměsí dalších druhů a se starými odumírajícími stromy i tlejícím dřevem (pod hrází rybníka i nad rybníkem). Solitery různých druhů dřevin (vrba, hloh, růže, krušina...) a menší skupiny zejména bříz zůstaly zachovány na ploše polního úhoru, kde byl obnovován travní porost.

Obr. 16: Likvidace vzrostlého zapojeného porostu dřevin v místě rašelinné kupy byla velmi náročná vzhledem k velkému množství dřevní hmoty a značnému zvodnění terénu, kdy kvůli absenci mrazů bylo velmi obtížné plochu vyklidit (2015, E. Ekrtová).

Obr. 17: Pohled na plochu rašelinné kupy navazující na nejcennější části slatiniště po odstranění zapojeného porostu dřevin (květen 2015, L. Ekrt). 13


Obr. 18: Pohled na plochu po odstranění dřevin na levé straně potoka v těsném sousedství nejcennější nelesní enklávy se slatiništní vegetací. Díky redukci dřevin zde došlo k prosvětlení plochy a propojení s druhou nelesní enklávou za rybníkem Nový (květen 2015, L. Ekrt).

4.4 Obnova travních porostů na ploše bývalé polní kultury Důvod zásahu: Severní část PR je tvořena plochou bývalé polní kultury na mírném svahu nad nivou. Vzhledem k tomu, že pole bylo součástí vyhlášené PR, bylo zde pravidelné hospodaření přerušeno. Důvodem je také zamezení nežádoucímu splachování zeminy a živin z pole do nivy potoka a následné ruderalizaci zachovalého potočního luhu. Vznikl úhor, který se postupně změnil na rozsáhlou plochu s hustou ruderální vegetací s dominující třtinou křovištní (Calamagrostis epigejos) a skupinami mladého náletu dřevin. Na části plochy nebylo dříve pole, ale jednalo se o dlouhodobě nesečený travní porost, na kterém již převažovaly ruderální druhy, avšak pomístně se zde zachovaly ještě zbytky původní luční vegetace. Cílem zásahu bylo převést ruderální společenstva na pravidelně kosený travní porost s mozaikou solitérních dřevin či drobných skupin náletových dřevin. Vytvoří se tak atraktivnější druhově pestřejší biotop oproti homogenní ruderální vegetaci a navíc se omezí potenciální šíření diaspor nežádoucích ruderálních druhů do zachovalých částí PR.

Obr. 19: Porovnání stavu před (14.8.2014) a po (26.9.2015) provedení asanace ploch dlouhodobě ležících ladem na severním okraji území. Po opakované seči je plocha bez problémů prostupná a mohla by v budoucnu sloužit jako pastvina nebo trvalý travní porost s mozaikovitou strukturou (V. Kodet). 14


Provedení: Byly označeny solitérní dřeviny a skupiny dřevin, které budou na ploše ponechány bez zásahu. Dřeviny byly vybírány tak, aby zde byly zastoupeny různé druhy dřevin (hloh, trnka, krušina, bez, vrba, hrušeň, bříza, olše). Jinak byla plocha ruderálu v letním období r. 2014 jako celek zmulčována a povrch půdy byl narušen diskováním. Na narušený povrch půdy bylo místy namulčováno seno pocházející z květnatých porostů nalézajících se v okolí lokality (Vílanecká střelnice, Vřesoviště u Suché). Cílem tohoto zásahu byl transport diaspor cílových druhů mezofilních a suchých typů květnatých trávníků. Plocha pak byla opakovaně pokosena a důkladně vyhrabána. Výsledek realizace: Efekt zásahu nelze v této fázi zatím hodnotit. Nicméně biodiverzita lokality se zde zvýšila minimálně o druhy plevelné a druhy narušených míst. Lokalita se stala řádově lépe přístupnou. Omezení přísunu diaspor ruderálních druhů ve fázi, kdy se na ploše PR vyskytuje řada obnažených ploch, lze označit za klíčové.

4.5 Kosení Důvod zásahu: Pravidelná, pečlivě provedená seč a odvoz sena je nezbytná pro zachování vysoké biodiverzity všech lučních a rašeliništních biotopů. Provedení: Pokoseny byly mozaikovitě všechny nelesní části lokality v r. 2014. Pokosení bylo provedeno důkladně včetně vyhrabání a úklidu sena. V sezóně 2015 byl kromě zachovalých lučních enkláv a obnoveného lučního porostu na ploše bývalého pole pokosen prostor v okolí tůní za rybníkem a všechny nově odlesněné plochy původních rašelinných luk. Byly odstraněny výmladky olší na vykácených plochách. Výsledek realizace: Celkově lze provedení seče hodnotit pozitivně, pouze okrajově se vyskytly problémy s nepečlivým vyhrabáním pokosené biomasy.

Obr. 20: Mozaikovitě posečené rašelinné louky (4.9.2014, V. Kodet).

15


5 Zhodnocení stavu biodiverzity území 5.1 Flóra a vegetace PR Vílanecké rašeliniště je velice zajímavou ukázkou bázemi bohatých rašelinných mokřadů vázaných na údolí drobných toků a zhlaví rybníků. Zachovala se zde kompletní hydrosérie zahrnující vodní vegetaci (sv. Potamion), litorální formace vysokých ostřic (sv. Magno-Caricion elatae, sv. MagnoCaricion gracilis) a dalších mokřadních druhů (sv. Phramition australis, as. Equisetetum fluviatilis) po rašelinné minerotrofní prameniště (sv. Caricion canescenti-nigrae, sv. Sphagno warnstorfiiTomentypnion nitentis) až k vegetaci mokřadních a potočních olšin (sv. Alnion glutinosae, sv. Alnion incanae). Okrajově je zastoupena vegetace vlhkých pcháčových luk (sv. Calthion palustris) a degradované zbytky podhorských smilkových trávníků (sv. Violion caninae). Díky výskytu obnaženého rybničního dna v sezóně 2015 se zde vyskytla i velmi zajímavá vegetace obnažených den s dominující bahničkou vejčitou (sv. Eleocharition ovatae, as. Polygono-Eleocharitetum ovatae).

Obr. 21: Vegetace obnažených den (sv. Eleocharition ovatae) s dominující bahničkou vejčitou (Eleocharis ovata, C4a, 13.8.2015, V. Kodet). Přestože se na lokalitě zachovaly pouze fragmenty původních rašeliništních nelesních společenstev, stále zde nacházíme výjimečně vzácné druhy rostlin a území lze stále označit za floristicky bohaté. Z výjimečně vzácných druhů zde stále nacházíme početnou populaci kriticky ohroženého suchopýru štíhlého (Eriophorum gracile, §1/C1) a všivce bahenního (Pedicularis palustris, §2/C1). Ze silně ohrožených druhů se zde vyskytuje ostřice dvoumužná (Carex diandra, C2), o. blešní (C. pulicaris, §3/C2), kruštík bahenní (Epipactis palustris, §2/C2), tolije bahenní (Parnassia palustris, §3/C2), bařička bahenní (Triglochin palustris, C2) a z dalších ohrožených a vzácných rašeliništních a lučních druhů to jsou např. prstnatec májový (Dactylorhiza majalis, §3/C3), ostřice odchylná (Carex appropinquata, C3), vrbovka tmavá (Epilobium obscurum, C3), v. bahenní (E. palustre, C4a), starček potoční (Tephroseris crispa, C4a), kozlík dvoudomý (Valeriana dioica, C4a), rozrazil štítkovitý (Veronica scutellata, C4a) aj. Z regionálně floristického hlediska je velice zajímavý výskyt ostřice pobřežní (Carex riparia, C4a), která se v menším porostu vyskytuje v litorálu na jižním okraji rybníka Nový. Jedná se o druh poměrně teplomilný, vázaný na bázemi bohatší oblasti a na území centrální části Českomoravské vrchoviny je jeho výskyt v současnosti ojedinělý. Zajímavou otázkou je výskyt tavolníku (Spirea 16


salicifolia) v rašelinném prameništi. Jedná se o reliktní druh otevřených slatinných mokřadů. Ovšem bývá vysazován a může i zplaňovat z kultury. Zda se na lokalitě jedná o výskyt původní, není snadné rozhodnout. Dále na lokalitě nacházíme i zajímavé lesní druhy, např. bohatou populaci vzácného rozrazilu horského (Veronica montana, C4a) nebo hruštici jednostrannou (Orthilia secunda, C3). V souvislosti s revitalizací území se zde nově objevilo několik vzácných a ohrožených druhů vázaných především na obnažená rybniční dna, mělké tůně či obnažené přeplavované substráty jako jsou bezosetka štětinovitá (Isolepis setacea, C3), ostřice šáchorovitá (Carex bohemica, C4a), bahnička vejčitá (Eleocharis ovata, C4a) a bahnička bradavkatá (E. mammilata, C4a), které na lokalitě neměly před realizací projektu vhodné podmínky. Kromě bohatého porostu ohrožené vrbovky tmavé (Epilobium obscurum, C3) v odlesněném prameništi nebyl v první sezóně zaznamenán žádný nový výskyt některého významného druhu na odlesněných plochách původních rašelinných luk. Ovšem jednoznačně lze konstatovat, že provedené zásahy významně pozitivně podpořili rozvoj cílových biotopů a populací významných druhů rostlin vázaných na plochu PR.

Obr. 22: Suchopýr štíhlý (Eriophorum gracile, §1/C1, 2.7.2011) a kruštík bahenní (Epipactis palustris, §2/C2, 16.7.2014, V. Kodet).

Obr. 23: Bařička bahenní (Triglochin palustris, C2, 2.7.2011) a prstnatec májový (Dactylorhiza majalis, §3/C3, 11.5.2015, V. Kodet). 17


Obr. 24: Tolije bahenní (Parnassia palustris, §3/C2, 13.8.2015) a ostřice šáchorovitá (Carex bohemica, C4a, 13.8.2015, V. Kodet). . BERKA (2006) uvádí z PR Vílanecké rašeliniště historický výskyt 79 druhů mechorostů, přičemž recentně ověřil výskyt řady vzácnějších či řídce rozšířených druhů: baňatka zkrácená (Brachythecium oedipodium), dvouhrotec bahenní (Dicranum bonjeanii, NT), křehutka obecná (Chiloscyphus polyanthos var. pallescens), lesklec Rutheův (Plagiothecium ruthei), měřík oválný (Plagiomnium ellipticum), měřík vyvýšený (Plagiomnium elatum), rokyt luční (Hypnum pratense), rokýtek vlhkomilný (Pseudocampylium radicale), stěkovec široký (Riccardia latifrons), štírovec prostřední (Scorpidium cossonii, NT), vlasolistec vlhkomilný (Tomentypnum nitens, NT), zelenka hvězdovitá (Campylium stellatum, NT). Nepodařilo se mu však již ověřit některé významné ohrožené druhy uváděné z lokality v 70. letech 20. století včetně dvou glaciálních reliktů bažiníku kostrbatého (Paludella squarrosa, EN) a poparky třířadé (Meesia triquetra, CR). Očekáváme přínos revitalizace lokality pro vzácné a ohrožené druhy rašelinných mechorostů, které zde jistě potvrdí aktuálně probíhající bryologický průzkum, v jehož rámci zde byl potvrzen výskyt bařinatky obrovské (Calliergon giganteum, VU) a v r. 2014 zde byla objevena populace srpnatky fermežové (Hamatocaulis vernicossus, VU).

5.2 Mykobiota Charakteristická mykobiota rašelinišť, jako např. muscikolní, sfagnikolní a turfikolní makromycety, téměř chybí vlivem silné degradace lokality a zachování pouhého fragmentu rašeliniště. Přesto se i zde dají najít vzácné, ohrožené a charakteristické taxony makromycetů. Lokalita hostí rovněž typickou mykobiotu přípotoční olšiny, byť bez vzácných a ohrožených taxonů. Louka po levé straně potoka je mykologicky nezajímavá s výskytem běžně rozšířených terestrických saprotrofů, což je dáno teprve nedávným převodem této plochy z orné půdy na louku. Z charakteristických rašeliništních hub zde byly v roce 2015 nalezeny vzácné druhy kalichovka rašeliníková (Arrhenia sphagnicola, EN) a voskovka vroubkovaná (Hygrocybe coccineocrenata, EN), 18


dále čepičatka holeňová (Galerina mairei) a běžné druhy čepičatka močálová (Galerina paludosa) a penízovka rašeliníková (Sphagnurus paluster). Mezi vzácné druhy nalezené na lokalitě patří také nenápadná polnička bažinná (Agrocybe paludosa, NT). Typické houby letního až podzimního aspektu, v nevyhraněných, spíše krátkostébelných porostech s vyšší pokryvností mechorostů, zastupuje např. závojenka hedvábná (Entoloma sericeum), čepičatka pruhovaná (Galerina vittiformis) a kalichovka oranžová (Rickenella fibula). Běžné ale i zajímavé druhy lze nalézt v olšových porostech jako např. lakovku obecnou (Laccaria laccata), kržatku bažinnou (Naucoria scolecina) nebo vřeckovýtrusnou houbu jehnědku olšovou (Ciboria amentacea) fruktifikující na minuloročních olšových jehnědách. Na místech živinově bohatších se silnější vrstvou opadu fruktifikuje závojenka hladká (Entoloma sericatum). Na ruderalizované louce po levé straně potoka roste běžná pečárka polní (Agaricus campestris) a lysohlávka kopinatá (Psilocybe semilanceata). V okrajích lesních porostů a pod soliterními stromy jsou silně zastoupeny mykorhizní symbionti, např. z rodu muchomůrka (Amanita), hřib (Boletus), ryzec (Lactarius) a holubinka (Russula). Z hlediska druhově diverzity a zastoupení vzácných, ohrožených a charakteristických taxonů pro výše zmiňované biotopy se jedná v rámci Českomoravské vrchoviny o průměrnou lokalitu.

Obr. 25: Křemenáč (Leccinum, 16.7.2014) a hřib smrkový (Boletus edulis, 4.9.2014, D. Kodetová).

5.3 Fauna Různorodost biotopů na lokalitě poskytuje vhodné podmínky také pro řadu druhů živočichů. Z významnějších měkkýšů zde byli zjištěni okrouhlice rybničná (Musculium lacustre, NT), člunice jezerní (Acroloxus lacustris) a kýlnatec čočkovitý (Hippeutis complanatus). Společenstvo reofilních vážek vázaných na menší, spíše podhorské toky tvořené druhy motýlice obecná (Calopteryx virgo) a páskovec kroužkovaný (Cordulegaster boltonii, VU) bylo podpořeno prosvětlením porostů v okolí vodního toku. Osluněním břehů rybníka a vytvořením několika vhodně tvarovaných tůní byly podpořeny také stagnikolní druhy vážek, kterých bylo zjištěno 15 druhů: šídlatka páskovaná (Lestes sponsa), šidélko menší (Ischnura pumilio), šidélko kroužkované (Enallagma cyathigerum), šidélko páskované (Coenagrion puella), šidélko znamenané (Erythromma viridulum, NT), šidélko ruměnné (Pyrrhosoma nymphula), šídlo pestré (Aeshna mixta), šídlo modré (Aeshna cyanea), šídlo velké (Aeshna grandis), šídlo královské (Anax imperator), vážka černořitná (Orthetrum cancellatum), vážka čtyřskvrnná (Libellula quadrimaculata), vážka jarní (Sympetrum fonscolombii, EN), 19


vážka obecná (Sympetrum vulgatum) a vážka rudá (Sympetrum sanguineum). Z lokality je z dřívějška známá i vážka jasnoskvrnná (Leucorrhinia pectoralis, §2/VU, Holuša 2012 in verb.), vzhledem ke stavu biotopu před zásahem šlo však s největší pravděpodobností pouze o zalétlého jedince.

Obr. 26: Významný reofilní druh vážky páskovec kroužkovaný (Cordulegaster boltonii, VU), na snímku samec (P. Hesoun). Při orientačních průzkumech bylo zastiženo 7 druhů rovnokřídlých. Z toho pět druhů je vlhkomilných až středně vlhkomilných: kobylka krátkokřídlá (Metrioptera brachyptera), marše obecná (Tetrix subulata), saranče vlhkomilná (Chorthippus montanus), saranče zlatozelená (Euthystira brachyptera) a saranče zlatavá (Chrysochraon dispar). Další dva druhy jsou eurytopní: kobylka luční (Metrioptera roeselii) a saranče luční (Omocestus viridulus). Na lokalitě přežil silně tyrfofilní mravenec rašelinný (Formica picea, §3), který je citlivý na sukcesní zarůstání a odvodňování. Fauna motýlů nebyla na lokalitě v minulosti studována až teprve v rámci této studie, kdy zde bylo v roce 2014 zjištěno 209 druhů (DVOŘÁK 2015). Jedná se převážně o vlhkomilné druhy, které preferují otevřená až polootevřená rašeliniště a vlhké louky s doprovodnou zelení. Do skupiny takto vyhraněných druhů můžeme zařadit zejména obaleče Phiaris umbrosana, Phiaris palustrana (V) a Ancylis geminana (V), šedovníčka Eudonia pallida (V), travaříka Catoptria margaritella, zavíječe Elophila nymphaeata, píďalky Pterapherapteryx sexalata a Scopula immutata, přástevníka hluchavkového (Callimorpha dominula) a můry Colobochyla salicalis, Plusia putnami, Deltote uncula (V) a Photedes minima. Největším překvapením je však nález tyrfofilního travaříka Crambus uliginosellus (V), jehož výskyt je v České republice omezen na několik málo nejkvalitnějších rašelinišť (např. NPR Soos na Karlovarsku). Na Českomoravské vrchovině nebyl doposud zaznamenán. Zajímavým zjištěním je skupina poměrně teplomilných druhů, které nejsou typickými obyvateli těchto vlhkých biotopů. Jejich zjištění na lokalitě zřejmě souvisí se sousedící bývalou vojenskou střelnicí, kde můžeme nalézt biotopy blízké krátkostébelným stepním formacím. Nejvýznamnějšími xerofilními druhy jsou předivka Paraswammerdamia albicapitella, drsnohřbetka Blastobasis huemeri, zdobníček Eteobalea anonymella (V), makadlovka Brachmia blandella, pernatuška Hellinsia osteodactylus a hřbetozubec Gluphisia crenata (V). Zejména Eteobalea anonymella (V) je typickým představitelem stepí a xerotermních biotopů a na Vysočině byla zjištěna na Třebíčsku v okolí Mohelna nebo v PR Údolí Oslavy a Chvojnice. Ze zvláště chráněných druhů denních motýlů byl zaznamenán batolec červený (Apatura ilia, §3). 20


Obr. 27: Perleťovec dvanáctitečný (Boloria selene, 3.7.2007) a vřetenuška obecná (Zygaena filipenduale, 13.8.2015, V. Kodet). Z brouků bylo zaznamenáno poměrně početné společenstvo vázané na vlhké louky. Jako lokální druh můžeme označit dřepčíka Hippuriphila modeeri, hojnější pak jsou druhy rodu Galerucella (G. lineola, G. pusilla) nebo dřepčík Chaetocnema picipes s vazbou na rdesnovité (Polygonaceae), nebo druhy vázané na rody Cirsium sp. a Carduus sp.- dřepčík Psyllioides chalcomerus či nosatec Larinus planus. Další skupina druhů je vázána na brukvovité (Brassicaceae), například běžný dřepčík Phyllotreta vittula či vzácnější Phyllotreta cruciferae, častější na Moravě. Mezi řídce se vyskytující druhy slunéček patří druh Coccinella hieroglyphica (V). Na dřeviny jsou pak vázané druhy mandelinka Linaeidea aenea, a nosatec Tachyerges stigma/pseudostigma. Společenstva vodních brouků jsou zatím tvořena eurytopními druhy, s postupující sukcesí rybníka a tůní lze očekávat i výskyt náročnějších druhů. Z obojživelníků byli na lokalitě zjištěni čolek obecný (Lissotriton vulgaris, §2/NT)), čolek horský (Ichthyosaura alpestris, §2/NT), ropucha obecná (Bufo bufo, §3/NT), rosnička zelená (Hyla arborea, §2/VU), skokan krátkonohý (Pelophylax lessonae, §1/VU), skokan hnědý (Rana temporaria, NT) a ojediněle v roce 2014 i 2015 kuňka ohnivá (Bombina bombina, §2/EN). Z plazů zde byl zastižen slepýš křehký (Anguis fragilis, §2) a ještěrka živorodá (Zootoca vivipara, §2/NT).

Obr. 28: Nově vybudovanou tůň u rybníka Nový využily k rozmnožování ve velkém počtu ropuchy obecné (Bufo bufo, §3/NT) a skokani hnědí (Rana temporaria, NT). Jak ukazují kožky usmrcených ropuch na snímku vlevo dole, neušlo toto soustředění obojživelníků pozornosti predátorů (2015, P. Hesoun).

21


Obr. 29: Pulci převážně ropuchy obecné (Bufo bufo, §3/NT, 11.5.2015, V. Kodet). V rámci této studie byl pořízen první soupis avifauny PR Vílanecké rašeliniště (KODET et KODETOVÁ 2015). Z lokality a jejího bezprostředního okolí je znám výskyt 65 druhů ptáků (a další druhy byly zjištěny na sousední Vílanecké střelnici, KODET et KOŘÍNKOVÁ 2011), přičemž v letech 2014 - 2015 zde bylo zaznamenáno 64 druhů a z nich 55 druhů přímo na lokalitě a v hnízdním období. Po revitalizaci vznikly na lokalitě výborné podmínky pro výskyt a hnízdění vodních ptáků na rybníce, u kterého byl obnoven otevřený charakter, pozvolný přechod do navazujících luk na severozápadní straně rybníka a podpořen vznik pestrých měkkých litorálů, což jsou při zachování vysoké průhlednosti vody základní předpoklady pro hnízdění vzácných a ohrožených druhů. V první sezóně po revitalizaci však musel být rybník opět vypuštěn a následně docházelo k pozvolnému napouštění, takže litorály byly v hnízdní době ještě na suchu. V následujících letech však lze očekávat nárůst vodních druhů ptáků. Zatím se zde z hnízdících vodních ptáků vyskytovaly pouze kachny divoké (Anas platyrhynchos). Chřástal vodní (Rallus aquaticus, §2/VU) byl zaznamenám v r. 2014 ještě před revitalizací. Potápka malá (Tachybaptus ruficollis, §3/VU), která na lokalitě v minulosti hnízdila, byla zaznamenána také jen v r. 2014, a to pouze na přeletu. Pro změnu jen v r. 2015 byla pouze na přeletu zjištěna slípka zelenonohá (Gallinula chloropus, NT). Moták pochop (Circus aeruginosus, §3/VU) byl pozorován jen v bezprostředním okolí lokality při lovu nad polem. Za potravou zalétá k rybníku volavka popelavá (Ardea cinerea, NT) a v pohnízdním období zde byla zastižena také volavka bílá (Egretta alba, §2). V obou letech se zde vyskytoval ledňáček říční (Alcedo atthis, §2/VU) a z běžnějších druhů konipas bílý (Motacilla alba) a konipas horský (Motacilla cinerea), kteří se pohybovali nejen u rybníka, ale též podél potoka. Vzhledem k izolovanosti rašeliniště obklopeného lesem a jeho malé rozlohy nebyli na něm v posledních letech zjištěni žádní ptáci s vazbou na tento biotop. Bekasina otavní (Gallinago gallinago, §2/EN), uváděná někdy z této lokality, byla zjištěna pouze na sousední Vílanecké střelnici, která bývala v minulosti také tokaništěm tetřívků obecných (Tetrao tetrix, §2/EN), ale poslední pozorování je odtud z roku 1992 a již z celé oblasti vymizel. Na obnovované ploše travního porostu s rozptýlenou zelení na levé straně potoka byly z významnějších druhů ptáků zjištěni bramborníček hnědý (Saxicola rubetra, §3), ťuhýk obecný (Lanius collurio, §3/NT), linduška lesní (Anthus trivialis, V), cvrčilka říční (Locustella fluviatilis, V), cvrčilka zelená (Locustella naevia, V) a pěnice hnědokřídlá (Sylvia communis). Křepelka polní (Coturnix coturnix, §2/NT) byla zatím zaznamenána pouze na okolních polích. Významným biotopem pro ptáky jsou zdejší olšiny se starými odumírajícími stromy a tlejícím dřevem, kde byl vedle řady běžných druhů doložen hnízdní výskyt také lejska šedého (Muscicapa striata, §3), sýkory lužní (Parus montanus, V), mlynaříka dlouhoocasého (Aegithalos caudatus, V), čížka lesního (Carduelis spinus) a ze šplhavců strakapouda 22


prostředního (Dendrocopos medius, §3/VU), strakapouda malého (Dendrocopos minor, VU), strakapouda velkého (Dendrocopos major) a žluny šedé (Picus canus, VU). Z okolního lesa se ozýval také datel černý (Dryocopus martius) a puštík obecný (Strix aluco, V). Lokalita je tokaništěm sluky lesní (Scolopax rusticola, §3/VU), která může hnízdit i přímo na lokalitě v podmáčených olšinách. Byl zde zjištěn hnízdní výskyt krkavce velkého (Corvus corax, §3/VU), který hnízdí v okolních lesích, avšak přímo na lokalitě byl v r. 2015 nalezen jeden mrtvý pták (příčiny úmrtí tohoto jedince nebyly zjišťovány, kadaver byl již ve vysokém stupni rozkladu, avšak opakovaně jsou u nás zjišťovány případy nelegálního pronásledování tohoto druhu). V pohnízdním období se na lokalitě zdržoval také ořešník kropenatý (Nucifraga caryocatactes, §3/VU).

Obr. 30: Volavka bílá (Egretta alba, §2) využila lokalitu jako své loviště (6.8.2015, E. Ektrová).

6 Doporučení pro ochranu a management lokality 6.1 Zhodnocení předchozí ochrany a péče Předchozí péče o PR se soustředila na údržbu zachovalých nelesních částí lokality. Pravidelně kosené bylo mechové slatiniště ve střední části lokality. Došlo zde také při okraji plochy k odstranění menšího množství náletových dřevin. Poté se pravidelná seč rozšířila i na stále ještě nelesní enklávu nad rybníkem, ale zde již byl mladý nálet olše v ploše louky ponechán. Vzhledem k poměrně rychlému růstu mladých olší byla plocha jako celek na velké části silně zastíněna. I přesto, že péče o lokalitu byla prováděna v malém rozsahu, byla pro území zásadní. Kromě přežití řady významných druhů rostlin a udržení druhově bohatých rostlinných společenstev, zde díky ní regenerovaly po letech neověření populace kriticky ohrožených druhů, konkrétně suchopýru štíhlého (Eriophorum gracile, §1/C1) a všivce bahenního (Pedicularis palustris, §2/C1). Zachovala se zde bohatá populace silně ohroženého kruštíku bahenního (Epipactis palustris, §2/C2), vzácného mechorostu bařinatky obrovské (Calliergon giganteum, VU) a v r. 2014 zde byla objevena populace srpnatky fermežové (Hamatocaulis vernicossus, VU). Absence razantního přístupu k obnově lokality je v tomto případě pochopitelná, protože rekonstrukce a odbahnění rybníka a rozsáhlejší likvidace již zcela zalesněných ploch původních luk a pramenišť je finančně velmi nákladná záležitost, kterou je téměř nemožné realizovat v rámci běžného managementu. Na tomto konkrétním území tak lze přínos projektu označit za naprosto zásadní.

6.2 Doporučení pro budoucí ochranu a údržbu území Bylo by vhodné upravit formální hranici PR tak, aby zahrnovala všechny cenné části lokality (případně také rozšířit lokalitu o hodnotné navazující plochy na Vílanecké střelnici). Doporučení pro ochranu a péči o PR Vílanecké rašeliniště jsou shrnuty v následujících bodech: 23


Hospodaření na rybníce Rybník by měl zůstat alespoň 2 roky po odbahnění a rekonstrukci bez ryb, aby bylo možné na základě stavu rybníka stanovit optimální obsádku a formu hospodaření pro cílové předměty ochrany PR a aby se mohla rozvinout makrofytní a litorální vegetace po odbahnění. Dvouleté ponechání rybníka bez rybí obsádky je též podmínkou OPŽP. Následující rybářské hospodaření by mělo být extenzivní (též podmínka OPŽP), aby byla zachována vysoká průhlednost vody v rybníce. Hospodaření musí pružně reagovat na možné změny – nadměrné zarůstání makrofyty, výskyt invazních či jinak nežádoucích druhů ryb apod. Případné hnojení, přikrmování či vápnění na rybníce by mělo být prováděno jen v odůvodněných případech a vždy se souhlasem orgánu ochrany přírody. Na rybníce by měl být zakázán chov polodivokých kachen. Ideální využití rybníka z pohledu ochrany přírody je rekreační koupání. Pro podporu cenné vegetace obnažených den provádět částečné letnění rybníka cca 1x za 5 let. Údržba vlhkých a rašelinných luk a pramenišť Na částech vyznačených na obr. 31 je potřeba zajistit pravidelnou seč. Jedná se o plochy zachovalých nelesních rašelinných enkláv, plochy historických nelesních společenstev po odstranění dřevin a plochu se soustavou tůní navazující na litorál rybníka.

Obr. 31: Orientační vyznačení podmáčených ploch, kde je doporučená každoroční seč (růžově), a vyfrézování pařezů (zeleně). Pravidelná seč (1x/rok) by měla být provedena v termínu od 1.7. do 31.8. Plochy s výskytem tolije bahenní (Parnassia palustris, §3/C2), která přežívá na nejcennější rašeliništní enklávě (viz obr. 33), není vhodné kosit v době jejich květu a dozrávání plodů od přelomu července a srpna do září. Nejvhodnější je zde mozaikovitá seč na přelomu června a července. Při seči je důležité ponechávat náhodně rozmístěné nedosečky o různé velikosti (5 – 30 m2). Každoročně by mělo být ponecháno neposečeno min. 15 % plochy cenných porostů. Poloha nedosečků musí být meziročně střídána. Seč by měla být provedena pečlivě na co nejnižší strniště, pokosená biomasy by měla být usušena na místě, pečlivě shrabána a odvezena mimo lokalitu. Biomasa by nikdy neměla ležet pokosená na lokalitě déle než 10 dní. Velká pozornost by měla být věnována výmladkům odstraněných dřevin a spontánnímu náletu dřevin. Výmladkové zmlazení olše není na odlesněných plochách žádoucí. Nejefektivnější likvidace je lokální aplikace herbicidu na řeznou plochu pařezu po vykácení stromu, která nebyla provedena. Výmladky by proto měly být každoročně pravidelně koseny. Optimální řešení by bylo postupně pařezy na odlesněných plochách vyfrézovat. 24


Vyfrézování pařezů je velmi žádoucí zejména po okrajích nejcennější plochy mechového slatiniště a případně na ploše obnovené rašelinné kupy (viz obr. 31). Piliny po frézování na těchto plochách je zapotřebí důkladně odstranit (mnohonásobně tím zvyšujeme potenciální úspěšnou a rychlou regeneraci plochy). Pravidelně je potřeba sledovat výskyt generativního zmlazení olše. V případě jeho výskytu na cenných plochách, především v ploše s výskytem kruštíku bahenního (Epipactis palustris, §2/C2, viz obr. 32) je nutné provádět likvidaci zmlazujících olší – nejlépe zmlazení olše vytrhat, či vyseknout sekeromotykou. Poté plochu důkladně posekat a vyhrabat.

Obr. 32: Jádrová plocha s výskytem kruštíku bahenního (Epipactis palustris, §2/C2), kde se ponechává porost k pozdější seči, aby mohly rostliny vysemenit. Toho však využívají také olše, které zde hojně vyrůstají, proto je zapotřebí provádět jejich eliminaci, nejlépe přímým vytrháváním (V. Kodet). Naopak by bylo vhodné označit část polykormonu tavolníku vrbolistého (Spiraea salicifolia, C3) a místo neposekat. Umožníme tak keři regeneraci a pokud vykvete je možné s jistotou potvrdit, že se jedná o tavolník vrbolistý a ne některý ze zplaněných kultivarů. Na nejcennější části rašelinných luk (viz obr. 33), kde se koncentrují nejvýznamnější druhy PR, by bylo žádoucí provést maloplošně a mozaikovitě speciální zásahy na podporu vzácných druhů mechorostů. Tyto zásahy podpoří nejen cenné mechové patro, ale i populace konkurenčně slabých druhů cévnatých rostlin.

Obr. 33: Plocha s výskytem nejcennějších rašeliništních společenstev (modře), kde by bylo vhodné ostrůvkovitě provést speciální zásahy na podporu vzácných druhů mechorostů. 25


Údržba plochy bývalého pole na severním okraji PR Na ploše by byla vhodná mozaiková seč s ponecháním solitérů a skupin náletových dřevin. Je zde možné také pravidelné zemědělské hospodaření s ideálním využitím jako pastvina. Ponechat plochu opět ladem je nežádoucí nejen k vynaloženým prostředkům na její obnovu, ale především proto, že je zdrojem nežádoucích diaspor ruderálních druhů v těsném kontaktu cenných částí PR. Pokud nebude možné zajistit pastvu, tak by měla být plocha minimálně 1x/rok (v termínu od 20.6. do 10.7.), ideálně 2x/rok mozaikovitě pokosena a seno odstraněno. Vzhledem k usnadnění přístupnosti a pravidelné údržby celé lokality by bylo velmi vhodné vyjednat obnovu polní cesty po okraji pole od bývalé vojenské střelnice. Zcela by postačovalo úzký pás neorat a obnovit zde prostou polní cestu. Údržba tůní Pro zachování optimálních podmínek pro vzácné a ohrožené druhy vyžadují tůně údržbu, kterou je potřeba zaměřit zejména na to, aby tůně nezarostly vysokými rákosinami. Zejména nežádoucí jsou rákos (Phragmites australis) a orobinec (Typha sp.), které je vhodné průběžně vytrhávat. Do tůní nesmí padat posečená biomasa, případně je nutné ji z tůní vyhrabat. V některých případech je žádoucí vyhrabávat i listový opad. Vhodný je zárůst ponořenou či vzplývavou vegetací, vegetací vysokých ostřic apod. Pro řadu organizmů je žádoucí, aby na tůních byla zachována volná vodní hladina. Do budoucna je nutno počítat s údržbou tůní v případě jejich nadměrného zárůstu (pravděpodobně ve výhledu 10-20 let po vytvoření). V takovém případě je vhodné provést obnovu pouze části tůní a další tůně obnovit s odstupem cca 5 let. Optimální situace je, když se na lokalitě vyskytují tůně v různé fázi sukcese – čerstvě obnovené, starší, zarostlé bohatou vegetací i tůně již krátce před zánikem. Některé vybrané tůně je možno ponechat bez údržby až do jejich úplného zárůstu a zániku. Jednotlivé tůně mohou fungovat dosti odlišně, proto je zapotřebí zhodnotit jednou za čas situaci podle aktuálního stavu, např. vždy při aktualizaci plánu péče.

Obr. 34: Jedna z nově vytvořených tůní (13.8.2015, V. Kodet).

26


7 Literatura BERKA T., 2006: Mechorosty Brtnické vrchoviny. – Diplomová práce katedry botaniky PřF UP Olomouc. DVOŘÁK I., 2015: Výsledky průzkumu motýlů 11 vybraných lokalit v Kraji Vysočina. – Ms. [depon. in: Pobočka České společnosti ornitologické na Vysočině], online in: www.prirodavysociny.cz. FARKAČ J., KRÁL D. et ŠKORPÍK M. [eds.], 2005: Červený seznam ohrožených druhů České republiky. Bezobratlí. – Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Praha, 760 s. GRULICH V., 2012: Red List of vascular plants of the Czech Republic: 3rd edition. – Preslia 84(3): 631–645. HOLEC J. et BERAN M. [eds.], 2006: Červený seznam hub (makromycetů) České republiky. – Příroda, Praha, 24: 1282. KODET V. et KODETOVÁ D., 2015: Avifauna PR Vílanecké rašeliniště. – Ms.: 1-17 [depon. in: Pobočka České společnosti ornitologické na Vysočině], online in: www.prirodavysociny.cz. KODET V. et KOŘÍNKOVÁ D., 2011: Monitoring ptáků a biotopů Vílanecké střelnice. – Ms.: 1-35 [depon. in: Pobočka České společnosti ornitologické na Vysočině], online in: www.prirodavysociny.cz. KUČERA J., VÁŇA J. et HRADÍLEK Z., 2012: Bryophyte flora of the Czech Republic: updated checklist and Red List and a brief analysis (Bryoflóra České republiky: aktualizace seznamu a červeného seznamu a stručná analýza). – Preslia 84: 813–850, 2012. PLESNÍK J., HANZAL V. et BREJŠKOVÁ L. [eds.], 2003: Červený seznam ohrožených druhů České republiky. Obratlovci. – Příroda, Praha, 22: 1–184. ŘEZÁČ M., KŮRKA A., RŮŽIČKA V. et HENEBERG P., 2015: Red List of Czech spiders: 3rd edition, adjusted according to evidence-based national conservation priorities. – Biologia 70(5): 645–666. DOI: 10.1515/biolog2015-0079.

27

PR Vílanecké rašeliniště [JI] 2015  

Vyhodnocení zásahů a opatření realizovaných Krajem Vysočina v rámci II. etapy projektu Biodiverzita

Read more
Read more
Similar to
Popular now
Just for you