Page 1

PR V Lisovech Vyhodnocení zásahů a opatření realizovaných v rámci I. etapy projektu Biodiverzita

Vojtěch Kodet, Filip Lysák, Aleš Jelínek, Táňa Štechová

2015


Obsah 1 Úvod........................................................................................................................................ 3 2 Charakteristika a poloha lokality .............................................................................................. 3 3 Metodika.................................................................................................................................. 7 4 Výsledky.................................................................................................................................. 7 4.1 Odbahnění a rekonstrukce rybníka Kačerák ..................................................................... 7 4.2 Vytvoření tůní a mokřadů.................................................................................................. 9 4.3 Obnova části meandrujícího toku.................................................................................... 14 4.4 Úprava rašelinných kup .................................................................................................. 15 4.5 Redukce náletových dřevin............................................................................................. 16 4.6 Asanační kosení ............................................................................................................. 20 4.7 Mozaikovité kosení ......................................................................................................... 22 4.8 Zásahy na podporu významných druhů mechorostů....................................................... 24 5 Zhodnocení stavu biodiverzity území..................................................................................... 26 5.1 Flóra a vegetace............................................................................................................. 26 5.2 Mykobiota ....................................................................................................................... 30 5.3 Fauna ............................................................................................................................. 33 6 Doporučení pro ochranu a management lokality.................................................................... 37 6.1 Zhodnocení předchozí ochrany a péče ........................................................................... 37 6.2 Doporučení pro budoucí ochranu a údržbu území .......................................................... 38 7 Literatura ............................................................................................................................... 42

Zadavatel: Kraj Vysočina, Žižkova 1882/57, 587 33 Jihlava Řešitelé: Ing. Vojtěch Kodet, Ph.D., Úvoz 23, 586 01 Jihlava, vojtech.kodet@email.cz Mgr. Filip Lysák, Cyrilov 6, 594 61 Bory, filip.lysak@tiscali.cz Mgr. Aleš Jelínek, Řečice 49, 380 01 Volfířov, ales.jelinek@chaloupky.cz RNDr. Tána Štechová, Ph.D., Křenovice 125, 373 84 Dubné, tana.stechova@gmail.com Za poskytnutí mykologických údajů děkujeme Ing. Marku Bromovi, botanických údajů RNDr. Ester Ekrtové, Ph.D., a za technickou spolupráci Ing. Daně Kodetové a Ing. Martinu Tejkalovi, Ph.D.

Realizováno v rámci I. etapy projektu Kraje Vysočina s názvem „Biodiverzita“, který byl financován z Evropského fondu pro regionální rozvoj (ERDF) prostřednictvím Operačního programu Životní prostředí a Krajem Vysočina.

2


1 Úvod Přírodní rezervace V Lisovech představuje typickou ukázku kombinace svahových a údolních rašelinišť. Lokalita patří k nejvýznamnějším rašeliništním lokalitám nejen Českomoravské vrchoviny, ale i celé České republiky. Na lokalitě se nacházejí rozsáhlé porosty cenné vegetace rašelinných pramenišť na bázemi bohatých vývěrech spodních vod. Jedná se o lokalitu s výskytem široké škály velmi vzácných a regionálně výjimečných druhů rostlin i živočichů. V letech 2013 - 2015 zde proběhly zásahy na podporu biodiverzity, při nichž autorský kolektiv prováděl dozor, kontrolu a vyhodnocení jejich vlivu na biodiverzitu. Cílem realizovaných zásahů byla asanace a obnova pravidelné seče na potenciálně vhodných dlouhodobě degradujících plochách bývalých rašelinišť a rašelinných luk, odstranění části náletových dřevin, rekonstrukce hráze a odbahnění rybníka Kačerák, vytvoření různých typů tůní a mokřadů v degradovaných částech lokality, obnova části vlásečnicové vodoteče a revitalizace rašelinných kup. Autorský kolektiv prováděné práce koordinoval a dohlížel nad jejich provedením, aby nedošlo k nevratnému poničení cenných biotopů a populací významných druhů živočichů a rostlin. Dále bylo cílem zdokumentovat a vyhodnotit realizaci a úspěšnost těchto zásahů. V rámci prací proběhl orientační monitoring cílových a z hlediska ochrany přírody klíčových biotopů a na ně vázaných významných živočichů a rostlin. Nedílnou součástí hodnocení je stručný návrh doporučení pro budoucí management území.

Obr. 1: PR V Lisovech je lokalitou nadregionálního významu (10.6.2015, D. Kodetová).

3


2 Charakteristika a poloha lokality Lokalizace:

Katastrální území:

Kraj Vysočina; okres Jihlava, obec Jihlávka; okres Pelhřimov, obec Horní Vilímeč: rašeliniště, louky a mokřady navazující na litorály rybníků Kačerák a V Nivách v mělkém údolí cca 1, 7 km západně od obce Kaliště. Jihlávka, Horní Vilímeč

Výměra:

30,54 ha

Nadmořská výška:

644 – 655 m n. m.

Kód ZCHÚ podle ÚSOP: 1904 Biotopová charakteristika: PR V Lisovech patří mezi přední minerotrofní rašeliniště na Vysočině s nadregionálním významem. Zahrnuje rozsáhlý luční a mokřadní komplex v závěru plochého údolí s rybníky a tůněmi. Přes negativní zásahy do vodního režimu lokality v minulosti, značnou eutrofizaci a sukcesní změny, se stále jedná o mimořádně cennou ukázku rašeliništní flóry a vegetace s výskytem řady reliktních druhů. Rašeliništní vegetace je zde zastoupena v poměrně široké škále od bazických minerotrofních typů po kyselá rašeliniště typická pro výtopy rybníků. Bohatě jsou zde zastoupeny také vlhké až mezofilní louky, na oligotrofních střídavě vlhkých až sušších místech se vyskytují podhorské smilkové trávníky. Mokřadní vegetace vysokých ostřic a rákosin je vázána především na litorály rybníků, nebo zvodnělé plochy dlouhodobě neobhospodařovaných rašelinných luk. Velkou část rozlohy zaujímají dlouhodobě zcela neobhospodařované plochy, které zarostly terestrickou rákosinou nebo byly silně degradovány nahromaděnou stařinou a expanzí třtiny křovištní. Na degradaci dlouhodobě neobhospodařovaných ploch se hlavní měrou podílely splachy z okolních polí a vliv odvodnění.

Obr. 2: Poloha PR V Lisovech v Kraji Vysočina.

4


Obr. 3: Orientační poloha PR V Lisovech.

5


Obr. 4: VymezenĂ­ lokality V Lisovech

6


3 Metodika Lokalita byla navštívena jednotlivými odborníky před začátkem prací v roce 2013, kdy se jasně definovaly konkrétní požadavky na provedení prací, a upozornilo se na případná problematická místa, kde by mohlo dojít při realizaci navrženého projektu k poškození cílových biotopů a populací významných druhů rostlin a živočichů. Všechny požadavky byly podrobně projednány s realizátorem stavebních i nestavebních prací. Stav lokality byl před začátkem hlavních obnovních prací fotograficky zdokumentován a byly zaměřeny polohy (GPS) a směry (azimut) pořízených fotografií. Totožné pozice fotografií byly pořízeny po realizaci prací. Zároveň byla formou opakovaných návštěv průběžně získávána aktuální floristická a faunistická data z lokality. V průběhu realizace projektu byla vlastní oprava hráze a odbahnění rybníka, vytvoření tůní a mokřadů, redukce náletových dřevin a provedení seče pravidelně opakovaně dozorováno formou terénních návštěv lokality. Přehled kategorií ochrany a ohrožení jednotlivých taxonů, které jsou v textu uvedeny vždy za jejich názvem: Taxony zvláště chráněné podle vyhl. MŽP ČR č. 395/1992 Sb. v platném znění §1 = kriticky ohrožený §2 = silně ohrožený §3 = ohrožený Taxony Červeného seznamu cévnatých rostlin ČR (GRULICH 2012) C1 = kriticky ohrožený C2 = silně ohrožený C3 = ohrožený C4a = vzácnější vyžadující pozornost Taxony červených seznamů dalších skupin (PLESNÍK et al. 2003, FARKAČ et al. 2005, HOLEC et al. 2006, KUČERA et al. 2012, ŘEZÁČ et al. 2015) RE = regionálně vymizelý CR = kriticky ohrožený EN = ohrožený VU = zranitelný NT = téměř ohrožený DD = chybí dostatečné údaje Taxony regionálně významné V = regionálně významný, neuvedený ve vyhlášce ani v národním červeném seznamu

4 Výsledky 4.1 Odbahnění a rekonstrukce rybníka Kačerák Důvod zásahu: Hlavní důvody pro realizaci opatření byly dva: a) Havarijní stav hráze. Díra v hrázi byla příležitostně opravována, aby nedošlo k úplnému vypuštění rybníka, ale stav byl neudržitelný. V rybníce nebyla možná manipulace s vodou. b) Zabahnění eutrofním sedimentem. Dříve oligotrofní rybník se vlivem silných splachů z povodí v minulých desetiletích změnil na eutrofní. Stále větší část vodní plochy ustupovala porostům orobince širolistého a docházelo k zazemnění rybníka. Zabahnění rybníka a oddělení vodní plochy a navazujícího rašeliniště pásem orobincových porostů významně snižovalo atraktivitu biotopu pro významné druhy vodních makrofyt a ptáků.

7


Provedení: Rekonstrukce rybníka zahrnovala prakticky celou novou konstrukci hráze, neboť ta stará nesplňovala technické ani bezpečnostní nároky. Zahrnovala též novostavbu výpustného zařízení a rekonstrukci bezpečnostního přelivu. Bagrování zátopy proběhlo koncem roku 2014 v rozsahu navrženém projektem. Byla odtěžena poměrně velká plocha litorálních porostů, aby bylo dosaženo propojení mezi volnou vodní hladinou a rašeliništěm.

Obr. 5: V rybníce Kačerák bylo velké množství nežádoucího eutrofního sedimentu, který byl odstraněn (22.9.2014, V. Kodet).

Výsledek realizace: V sezóně 2015 byla v rybníce dokonalá průhlednost vody (až na dno) a z pohledu vodních makrofyt a řady živočichů se jedná o potenciálně velmi atraktivní biotop. Hned v prvním roce zde byl zaznamenán velmi bohatý rozvoj rostlin z okruhu rdestu maličkého (Potamogeton pusillus agg.), vzácně se objevil ohrožený rdest tupolistý (Potamogeton obtusifolius, C3) a regionálně zajímavý lakušník (pravděpodobně Batrachium trichophyllum, C4a). V rybníce se každoročně rozmnožují skokani ostronosí (Rana arvalis, §1/EN) a další druhy obojživelníků. Hned v první sezóně po odbahnění zde byl zaznamenán hnízdní výskyt např. potápky malé (Tachybaptus ruficollis, §3/VU) a chřástala vodního (Rallus aquaticus, §2/VU), ve druhé sezóně také slípky zelenonohé (Gallinula chloropus, NT) či kopřivky obecné (Anas strepera, §3/VU), avšak nejvíce potěšil hnízdní výskyt 1 páru čírky obecné (Anas crecca, §3/CR). Skvělý revitalizační efekt je založený především na odstranění eutrofního sedimentu. Zásadní pro další vývoj vodního biotopu i litorálních porostů bude budoucí nastavení hospodaření, případně míra nežádoucích splachů zeminy z okolních polí.

Obr. 6: Rozsáhlá vodní hladina rybníka Kačerák po odbahnění s vysokou průhledností vodního sloupce a přechodem v navazující rašeliništní porosty (srpen 2015, E. Ekrtová).

8


4.2 Vytvoření tůní a mokřadů Důvod zásahu: Podpora zejména obojživelníků a vybraných druhů bezobratlých živočichů za účelem zvýšení celkové biodiverzity lokality. Dále byl zásah směřován na zatraktivnění plochy lokality pro bekasinu otavní i další mokřadní druhy ptáků. Vytvoření a obnova větších i drobných osluněných tůní přinese do území další mozaiku biotopů, které zde dosud chyběly a jsou významné pro řadu vzácných a ohrožených rostlinných a živočišných druhů mokřadů. Před realizací byly na lokalitě pouze značně zarostlé nevelké vodní plošky v místě zaniklých rybníčků v severozápadní a střední části lokality. Provedení: Obnova mokřadů v místě zaniklých rybníčků a vybudování nových tůní proběhlo začátkem roku 2014. Plocha horního mokřadu (49°15'5.117"N, 15°16'38.982"E) byla před revitalizací periodicky zaplavovanou sníženinou s částečně ruderální vegetací. Vytvořena byla mělká vodní plocha s rozsáhlými litorály. Na nově vytvořenou vodní plochu navazovala poměrně rozsáhlá plocha stržená na minerální sediment a ta navazovala přímo na kosené vlhké až střídavě vlhké louky. Prostřední rybníček (49°14'54.734"N, 15°16'49.305"E) byl obnoven na ploše před zásahem zcela zarostlé mokřadními vrbinami a terestrickou rákosinou. Vrbiny a náletové dřeviny byly až na solitérní břízy odstraněny. Hráz byla opravena a zpřístupněna. Vznikla úzká vodní plocha a navazující dříve terestrické rákosiny se díky opravě hráze změnily na mnohem cennější limnické porosty. Další nové tůně byly umístěny do přirozených depresí, kde byla vysoká hladina spodní vody a nijak hodnotná vegetace (terestrické rákosiny, porosty s dominantní třtinou křovištní). Výsledek realizace: Realizaci lze hodnotit jako celek jednoznačně pozitivně. Konkrétní postřehy jsou níže shrnuty odděleně pro jednotlivé části, kde byly zásahy provedeny:

Obr. 7: Pohled na horní mokřad na severozápadním okraji lokality. V místech podmáčené, částečně zruderalizované vegetace (31.10.2013) byla zbudována větší tůň s plynulým přechodem vodní plochy v navazující krátkostébelnou luční a mokřadní vegetaci (22.10.2015, V. Kodet).

Tůň na severozápadním okraji PR (horní mokřad): V tomto případě byla realizace zásahu mimořádně úspěšná. Na ploše ruderalizovaných zvodnělých porostů v místě ucpaných meliorací vznikla čistá dobře prohřátá vodní plocha, která začala ihned spontánně zarůstat mokřadní a vodní vegetací, např. zblochanem vzplývavým (Glyceria fluitans), rdestem vzplývavým (Potamogeton natans), skleněnkou křehkou (Nitella flexilis) či bahničkou bahenní (Eleocharis palustris agg). Velmi překvapivý byl výskyt vzácného a regionálně zajímavého skřípince jezerního (Schoenoplectus lacustris, C4a), dále se objevila vzácná bahnička bradavkatá

9


(Elecharis mamillata, C4a) a v roce 2014 je objevil ojedinělý výskyt bahničky vejčité (Eleocharis ovata, C4a). Velmi zajímavé byly i vlhké porosty obnaženého minerálního sedimentu navazující na vodní plochu, kde se v roce 2014 objevila bohatá populace ohrožené bezosetky štětinovité (Isolepis setacea, C3). Prohřátá vodní hladina se ihned v r. 2014 stala významným místem rozmnožování obojživelníků, včetně čolka velkého (Triturus cristatus, §2/EN) i velmi hojného výskytu (desítky snůšek) skokana ostronosého (Rana arvalis, §1/EN). Z ptáků zde byl zjištěn hnízdní výskyt vodouše kropenatého (Tringa ochropus, §2/EN) a na obnažených plochách se zdržoval kulík říční (Charadrius dubius, VU).

Obr. 8: Na obnaženém minerálním sedimentu horního mokřadu roste zajímavá vegetace (9.7.2014, V. Kodet).

Obr. 9: Horní mokřad s průzračnou vodou ve druhé sezóně po napuštění: vegetace parožnatek na dně, vegetace submerzních rostlin s rdestem vzplývavým, jednotlivý výskyt skřípince jezerního.

10


Rybníček ve střední části území: V obnovené vodní ploše se v průběhu let 2014 – 2015 neobjevily žádné významné druhy vodních makrofyt. Vznikl však velmi zajímavý mokřadní porost s významným zastoupením sítiny cibulkaté (Juncus bulbosus) v natantní fázi pokrývající vodní plochu, který střídají různě zapojené limnické porosty rákosu (Phragmites australis). Plocha byla hojně využívána k rozmnožování obojživelníky a byla velmi atraktivní rovněž pro vážky, např. pro ohroženou vážku hnědoskvrnnou (Orthetrum brunneum, EN). Z obojživelníků zde byla zaznamenána ropucha obecná (Bufo bufo, §3/NT). Z ptáků zde byl zjištěn hnízdní výskyt vodouše kropenatého (Tringa ochropus, §2/EN), chřástala vodního (Rallus aquaticus, §2/VU) a slípky zelenonohé (Gallinula chloropus, NT).

Obr. 10: Obnovený rybníček ve střední části před napuštěním (19.5.2014, V. Kodet).

Obr. 11: Mělké partie a pozvolný přechod do navazujících porostů umožní vznik zvodnělého litorálu (19.5.2014, V. Kodet).

11


Obr. 12: Porovnání stavu před (31.10.2013) a po provedeném zásahu (22.10.2015) v místě obnovení drobného rybníčka ve střední části lokality. Vznikla zarůstající vodní plocha s navazujícími porosty limnických rákosin (V. Kodet).

Nově vytvořené tůně: Všechny nově vytvořené tůně roztroušené při okrajích porostu terestrických rákosin táhnoucí se od severu lokality až k litorálu rybníka Kačerák perfektně zapadly do celkového kontextu lokality a velmi dobře stanovištně diverzifikovaly původně z pohledu biodiverzity nevýznamný prostor. Byly umístěny na okraje terestrické rákosiny, aby alespoň jedna strana tůně přecházela do pravidelně kosených porostů. Tento stav tůní je zásadní pro jejich potenciální atraktivitu pro cílové druhy živočichů. V některých tůních se objevil výskyt rdestu maličkého (Potamogeton pusillus agg.). Jiné zůstaly bez vegetace, ale všechny byly hojně využívané obojživelníky a vážkami. Z významných druhů např. vážkou hnědoskvrnnou Orthetrum brunneum, EN). V některých tůních zarůstajících rákosem byl zaznamenán volající chřástal vodní (Rallus aquaticus, §2/VU). Podmáčené plochy v bezprostředním okolí tůní využívaly pravidelně bekasiny otavní (Gallinago gallinago, §2/EN), přičemž tyto plochy byly na lokalitě významné zejména v nadprůměrně suchém létě 2015, kdy voda ve všech tůních zůstala.

12


Obr. 13: Pohled na jednu z vytvořených tůní v severní části lokality. Osluněné tůně v kosených porostech jsou potenciálně mimořádně atraktivním biotopem (19.4.2015, V. Kodet).

Obr. 14: Nově vybudovaná tůň v místě původních porostů terestrických rákosin plynule přechází v kosené louky ve východní části lokality (srpen 2014, L. Ekrt).

13


4.3 Obnova části meandrujícího toku Důvod zásahu: Toto opatření mělo obnovit meandrující mělkou vodní stružku vedoucí vodu z tůně na severozápadním okraji lokality, která v minulosti zmizela v rámci odvodnění okrajových částí lokality. Proudící voda na povrchu v pravidelně koseném lučním porostu měla obnovit a vytvořit potenciálně zajímavý biotop drobného, proudícího toku na lokalitě v místě relativně homogenních kosených luk. Provedení: Byla vytvořena drobná nepatrně zahloubená meandrující vodní stružka spojující tůň na severozápadním okraji lokality a dlouhodobě nekosené porosty procházející střední částí lokality od severu k jihu. Stružka odvádí vodu z přepadu tůně. Výsledek realizace: Výsledek obnovy drobného toku lze označit za zdařilý. Nedošlo k likvidaci významné vegetace či populace významných druhů rostlin. Obavy, že vytvoření stružky bude znamenat potíže s kosením mechanizací této části lokality, se nepotvrdily. Louky byly běžnou zemědělskou mechanizací pokoseny až k břehu toku. Vznikl biotop vhodný například pro některé reofilní druhy vážek a vodních brouků. Z významnějších druhů vážek zde byl zjištěn páskovec kroužkovaný (Cordulegaster boltonii, VU).

Obr. 15: Zde je vidět celková trasa obnovené stružky (19.5.2014, V. Kodet).

14


Obr. 16: Mělká stružka zajímavě diverzifikovala biotop homogenních, zemědělskou mechanizací kosených luk a stala se biotopem některých významných druhů bezobratlých (29.9.2014, V. Kodet).

4.4 Úprava rašelinných kup Důvod zásahu: Rašelinné kupy na vrcholu s pramennými vývěry jsou velice cenným a ze současné krajiny v podstatě již zmizelým biotopem. Cílem zásahu bylo obnovit aktivní vyvěrání prameniště a tím specifického biotopu otevřených lučních pramenišť. Stav kup před revitalizací byl velmi žalostný, vegetace byla silně zasažena expanzí třtiny křovištní. Stržení drnu mělo omezit nežádoucí druhy a vytvořit prostor pro regeneraci cennějších porostů. Provedení: Rašelinné kupy byly důkladně vysečeny a byla vyhrabána veškerá stařina. Žádoucí plošné šetrné seříznutí stávajícího drnu nebylo dostupnou technikou možné. Potlačení expanzních druhů bylo provedeno opakovaným důkladným posečením porostu. Ve vybraných částech bylo provedeno vykopání drenáží, aby bylo podpořeno opětovné plošné zamokření rašelinných kup. Výsledek realizace: Očekávaný pozitivní efekt se zde zatím zcela nedostavil. Došlo sice k částečnému zvýšení plošného podmáčení některých v minulosti odvodněných ploch, ale bude zapotřebí plochu nadále sledovat a pro zvýšení atraktivity stanoviště bude zřejmě potřeba alespoň na vybraných plochách rašelinných kup provést ruční stržení drnu. Je možné, že v některých částech stále zůstává funkční meliorace.

15


Obr. 17: Vykopání drenáží při obnově rašelinných kup v severovýchodním cípu území s sebou přineslo žádoucí zamokření navazujících ploch (25.2.2015, V. Kodet).

4.5 Redukce náletových dřevin Důvod zásahu: Redukce dřevin na lokalitě probíhala ve dvou případech. Zásadním zásahem bylo odstranění části polykormonů vrb ušatých (Salix aurita) v nejcennějších místech u rybníka Kačerák. Plíživá expanze vrbových keřů postupně omezovala plochu těch nejzásadnějších rašeliništních společenstev s populacemi vzácných a ohrožených druhů. V některých místech docházelo k nežádoucímu zástinu a hromadění listového opadu v ploše s populacemi nejcitlivějších druhů cévnatých rostlin a mechorostů. K zástinu na ploše přispívají i vzrostlé smrky, které byly též redukovány. V druhém případě se jednalo o výraznější redukci dřevin v jihozápadní části lokality nad rybníkem V Nivách. Zde měl zásah za cíl obnovit nelesní, otevřených charakter vlhkých až rašelinných luk a jejich okrajů s vegetací podhorských smilkových trávníků a podpořit jejich zachování a obnovu na místech již zarostlých náletem dřevin. Provedení: Kácení proběhlo v rozsahu navrženém projektem. Odstranění vrbin v nejcennějších částech lokality proběhlo ve dvou fázích. Nejdříve byly odstraněny vlastní keře, poté došlo ještě k vyfrézování či vykopání pařezů a k důkladnému vyhrabání nahromaděného listového opadu a štěpky po frézování. Provedení bylo velmi precizní. Také odkácení a likvidace části smrků v nejcennější části u rybníka Kačerák proběhla bez komplikací. V jihozápadní části lokality proběhla redukce dřevin také bez komplikací, vše bylo vyklizeno, část pařezů vyfrézována, aby bylo zajištěno snadné kosení v budoucnu. Ponechána byla většina vrb pětimužných a několik solitér a skupin dřevin, především mladších, u kterých se předpokládá, že postupně dorostou. Výsledek realizace: Realizaci lze hodnotit jako celek jednoznačně pozitivně. Konkrétní postřehy jsou níže shrnuty odděleně pro jednotlivé části, kde byly zásahy provedeny: Redukce mokřadních vrbin v ploše nejcennějších rašeliništních porostů u rybníka Kačerák: Tento zásah lze označit za velmi významnou podporu nejcennější části lokality. Precizním odstraněním vrbin se rozšířila plocha cílového biotopu včetně populací významných druhů. Okamžitě 16


reagovaly běžnější druhy těchto stanovišť jako vachta trojlistá (Menyanthes trifoliata, §3/C3), prstnatec májový (Dactylorhiza majalis, §3/C3), kozlík dvoudomý (Valeriana dioica, C4a) aj., které se spontánně objevily na plochách po odstraněných vrbinách. Odstranění velkých polykormonů keřových vrb v nejcennějších plochách rašeliniště v litorálu rybníka Kačerák mělo pozitivní vliv i na populaci evropsky významného mechu srpnatky fermežové (Hamatocaulis vernicosus, VU), jehož část se nacházela přímo pod vrbovými keři. V současné době již nedochází ke stínění mechového patra a v podzimních měsících není mech překryt vrstvou spadaného listí. Jako pozitivní lze jednoznačně označit i prokácení pásu smrků v rašeliništi u rybníka Kačerák, díky němuž došlo k prosvětlení navazujících ploch a částečně obnově sušších typů trávníků. Pozitivně reagoval např. vzácný hadí mord nízký (Scorzonera humilis, C4a). Část smrků je však důležité zachovat, neboť zde roste několik významných mykorhizních hub, které jinde na lokalitě nerostou.

Obr. 18: Porosty keřových vrb zarůstající nejcennější plochy nad rybníkem Kačerák byly odstraněny včetně vykopání kořenů, aby nedocházelo k jejich opětovnému zmlazování (5.5.2011, V. Kodet).

Obr. 19: Redukce vrbin na rašeliništi rozšířila prostor pro cílová společenstva a na ně vázané druhy. Pohled před (31.10.2013) a po (22.10.2015) zásahu (V. Kodet).

17


Obr. 20: V popředí je plocha po odstranění mohutného polykormonu mokřadní vrby a regenerující rašeliništní společenstvo. Vrbové výmladky byly pak ještě zlikvidovány vyfrézováním.

Obr. 21: Pohled na okrajovou část rašelinné louky u rybníka Kačerák před (31.10.2013) a po (22.10.2015) vykácení některých vzrostlých stromů, zejména smrků (V. Kodet).

Obr. 22: Vykáceny byly také náletové dřeviny v místě obnovovaného rybníčka ve střední části (5.3.2014, V. Kodet).

18


Redukce náletu dřevin v jihozápadní části lokality: Tento zásah obnovil část kyselejších a chudších porostů vlhkých až rašelinných luk nad rybníkem V Nivách. Došlo, tak k částečnému rozšíření vegetačního spektra stanovišť na lokalitě o kyselejší typy rašeliništních biotopů a obnovu před realizací projektu značně degradované části lokality. Nálet byl vykácen na části ploch ovlivněných v minulosti odvodněním a regulací toku pod rybníkem Kačerák, čímž vznikla zajímavá plocha vhodná k případnému vytvoření dalších tůní a mokřadů. Z významných druhů na zásahy v této části lokality reagovali především běžné druhy těchto stanovišť jako starček potoční (Tephroseris crispa, C4a) a zábělník bahenní (Comarum palustre, C4a), jejichž výskyt se v zasahovaných plochách významně zvýšil.

Obr. 23: Stav porostu před (31.10.2013) a po (22.10.2015) vyřezání náletových dřevin v jihozápadní části nad rybníkem V Nivách (V. Kodet).

Obr. 24: Na okraji zachovalých luk v jihozápadní části byly pokáceny také mohutné solitérní smrky, které značně zastiňovaly plochu. Po jejich vykácení následovalo vyfrézování pařezů a odstranění vrstvy surového jehličí, aby došlo k rychlé obnově cílových lučních společenstev (19.5.2014, V. Kodet).

19


4.6 Asanační kosení Důvod zásahu: Přírodní rezervace V Lisovech byla stejně jako velká většina ostatních podobných území v minulosti částečně narušena více či méně úspěšnými pokusy o odvodnění území a především ústupem tradičního hospodaření. Výsledkem byla degradace až zánik části cenné rašeliništní a luční vegetace expanzí konkurenčně silných druhů travin nebo sukcesí dřevin. Naštěstí díky obnově pravidelného kosení se od 90. let podařilo na ploše území zachránit podstatnou část významných druhů a část nejcennějších společenstev. Ovšem značnou část lokality tvořily stále dlouhodobě neobhospodařované rozsáhlé porosty terestrických rákosin nebo porostů s výrazným zastoupením třtiny křovištní. Přesto se stále v některých částech těchto ploch vyskytovaly zbytky populací významných druhů rostlin a plocha měla významný potenciál k regeneraci. Provedení: Zásah spočíval v pokosení dlouhodobě nekosených ploch a důkladném odstranění pokosené biomasy včetně stařiny. První práce byly realizovány již koncem roku 2013 a dále následovaly opakované seče ve vegetační sezóně r. 2014 a 2015. Práce byla provedena vesměs celkem kvalitně, jen místy nedošlo k důkladnému vyhrabání pokosené biomasy. Avšak na řadě dlouhodobě nekosených míst byl terén pro prvoseč extrémně obtížný, jelikož se zde nacházelo obrovské množství hmoty a terén byl místy velmi zvodnělý.

Obr. 25: Asanační seč terestrické rákosiny (18.11.2013, V. Kodet).

Výsledek realizace: Realizace revitalizačního projektu přinesla tomuto na současné poměry velmi rozsáhlému území jedinečnou možnost na asanaci (odstranění vrstev stařiny) a obnovu seče na řadě potenciálně vhodných dlouhodobě degradujících plochách bývalých rašelinišť a rašelinných luk. Zároveň se díky projektu velmi efektivně odstranila letitá stařina na plochách kosených zřejmě jen v některých letech a většinou na vysoké strniště. Velká část území dostala šanci na obnovu a regeneraci. Už po prvním roce, po kvalitně provedených a na řadě problematických místech opakovaných sečí, byl výsledek velmi pozitivní. Největší zněna proběhla v plochách přímo navazujících na nejcennější části nad rybníkem Kačerák. Zde se místy

20


velmi rychle obnovila původní struktura rašeliništních společenstev, začalo regenerovat mechové patro a v plochách byl zaznamenán různě početný výskyt cílových druhů, jako jsou všivec bahenní (Pedicularis palustris, §2/C1), ostřice dvoumužná (Carex diandra, C2), vachta trojlistá (Menyanthes trifoliata, §3/C3), prstnatec májový (Dactylorhiza majalis, §3/C3), kozlík dvoudomý (Valeriana dioica, C4a) či zábělník bahenní (Comarum palustre, C4a). Zásah v podstatě obnovil populaci ostřice plstnatoplodé (Carex lasiocarpa, §2/C3), jejíž populace zasahovala do porostů kosených před realizací projektu jen okrajově. Likvidace terestrické rákosiny tak obnovila rozsáhlé porosty druhu, který v reakci na zásah začal být fertilní. Vzácně se v asanovaných porostech objevila tolije bahenní (Parnassia palustris, §3/C2). Téměř na všech v projektu asanovaných plochách se objevily běžnější vzácnější druhy, jako např. starček potoční (Tephroseris crispa, C4a) či kozlík dvoudomý (Valeriana dioica, C4a). Z významných ohrožených druhů se na místě obnovené seče v terestrické rákosině ukázala drobná populace sítiny alpské (Juncus alpinoarticulatus, C3), která nebyla na lokalitě ověřena desítky let. Významně stouplo ostrůvkovitě i zastoupení ohrožené škardy měkké čertkusolisté (Crepis mollis subsp. succisifollia, C3). Kvalita a druhová pestrost vegetace se na většině ploch zvýšila, objevila se mikrostruktura terénu (pramenná místa, přirozené rozlivy, sušší krátkostébelnější plošky), na některých plochách kleslo zastoupení a pokryvnost ruderálních a expanzních druhů. Obr. 26: Na asanovaných plochách hojně kvetl starček potoční (Tephroseris crispa, C4a, 19.5.2014, V. Kodet).

Obr. 27: Pohled na plochy v jihozápadní části lokality před (31.10.2013) a po (22.10.2015) vyřezání náletových dřevin a provedení asanační seče (V. Kodet).

21


4.7 Mozaikovité kosení Důvod zásahu: Pravidelná, pečlivě provedená seč a odvoz sena je nezbytná pro zachování vysoké biodiverzity rašeliništních biotopů. Dochází k tlumení výrazných, často nežádoucích dominant, čímž se otevírá prostor pro přežívání širokého spektra druhů od konkurenčně slabých druhů po typické dominanty porostů. Mozaikovitě provedená seč je zásadní pro podporu generativního rozmnožování rostlin, výskyt a rozmnožování entomofauny, ptáky hnízdící na zemi či jako úkryt pro živočichy obecně. Její provedení v zachovalých porostech bez, anebo s omezeným zastoupením, nežádoucích expanzních druhů má velký význam pro celkovou biodiverzitu lokality. Provedení: Mozaikovitě provedená seč byla realizována v průběhu celého projektu na všech původně kosených pozemcích a v sezóně po asanaci dlouhodobě nekosených porostů byla rozšířena i na tyto plochy. Celkově lze provedení seče hodnotit velmi dobře. Seč byla vždy provedena na nízké strniště, vyhrabání pokosené biomasy a její likvidace byly celkem provedeny kvalitně. Časová i prostorová mozaikovitost seče byla provedena velmi dobře, a to především na nejzachovalejších částech lokality. V degradovanějších částech se objevily problémy s příliš pozdním termínem sečí, ale opoždění seče v jedné sezóně nemá pro celkový stav lokality žádný zásadní negativní význam. V sezóně 2015 byly vybrané okrajové sušší části lokality pokoseny speciální technikou, která kosí až na drn a účinně odstraňuje nahromaděnou drobnou stařinu z porostu a narušuje zapojený drn, což je pro regeneraci trávníků a jejich druhovou pestrost velmi prospěšné. Tento zásah byl také proveden mozaikovitě, pouze degradované porosty v severní polovině lokality byly v jednom místě pokoseny tímto způsobem plošně.

Obr. 28: Mozaikovitá seč v severozápadní části lokality (15.7.2014, V. Kodet).

Výsledek realizace: Pečlivě provedená seč se jednoznačně odrazila na druhovém obohacení části porostů, především těch více degradovaných (patrné především v r. 2014, kdy byla lokalita kosena ve vhodných termínech). Velmi pozitivním výsledkem důkladných sečí bylo významné omezení porostů tužebníku jilmového (Filipendula ulmaria) v nejcennější části lokality. Druhově ochuzené širokobylinné porosty se překvapivě rychle začaly měnit v ostřicové porosty rašelinných luk. Výrazně stouplo zastoupení významných druhů jako je ostřice blešní (Carex pulicaris, §3/C2), na řadě ploch se objevil jetel kaštanový (Trifolium spadiceum, C2) aj. Pečlivé

22


kosení a vyhrabání mělo pozitivní vliv také na mechorosty. Např. štírovec prostřední (Scorpidium cossonii, NT), jehož populace byla na lokalitě velmi malá (v r. 2013 byl zaznamenán jediný trs), se rozšířil na několik dalších míst a v r. 2015 bylo nalezeno asi 5 malých trsů. Podobně se šíří na nové plochy vzácný rašeliník modřínový (Sphagnum contortum, NT). Díky obnově kosení dochází ke značné regeneraci mechového patra i v okrajových a degradovaných částech lokality, kde lze najít větší porosty měříku vyvýšeného (Plagiomnium elatum, V) a rokytu lučního (Breidleria pratensis, NT), které z krajiny pozvolna ustupují a jsou indikátory alespoň částečně zachovalých mokřadních stanovišť.

Obr. 29: Mozaikovitá seč na loukách nad rybníkem V Nivách (29.9.2014, V. Kodet).

Obr. 30: Luční porosty nad rybníkem V Nivách byly v roce 2015 pokoseny dvojí mozaikovitou sečí. Zůstaly zde plochy nepokosené, plochy posečené jednou na konci jara a plochy pokosené podruhé v otavě. Speciální technika, která byla použita pro seč otav, pokosila plochy až k povrchu země a důkladně odstranila veškerou stařinu z porostu. Narušení a rozvolnění drnu může velmi pozitivně přispět k zvýšení květnatosti těchto mírně ochuzených porostů (prosinec 2015, A. Jelínek).

23


Obr. 31: Velmi dobře provedená mozaikovitá seč v západní sušší části nejcennějších ploch (srpen 2015, E. Ekrtová).

Obr. 32: Porovnání částečně degradovaných ploch před (31.10.2013) a po (22.10.2015) pečlivě provedené mozaikové seči v nejcennější části území (V. Kodet).

4.8 Zásahy na podporu významných druhů mechorostů Zásahy na podporu významných druhů mechorostů byly provedeny nad rámec hodnoceného projektu a jsou zde uvedeny pro úplnost přehledu aktuálních zásahů na lokalitě. Důvod zásahu: Vzácné druhy mechorostů bývají řádově citlivější na narušení vodních poměrů a chemické či sukcesní změny stanovišť. Jejich přežití bývá závislé na drobné mikrostanovištní mozaice rašelinných biotopů. Právě tato mikrostanovištní mozaika velice úzce souvisí s tradičním způsobem využívání rašelinných luk a mokřadů. Vzácné druhy mechorostů jsou úzce spjaty s periodicky narušovanými plochami, kde je potlačen jejich silnější konkurent (rašeliníky, cévnaté rostliny) a kde vznikají heterogenní mikrostanoviště. Takové plochy vznikaly dříve díky tradičnímu hospodaření, jehož ústup často vedl k dramatické proměně lokalit. Prostá seč, která je dnes nejčastějším způsobem ochranářského managementu cenných rašeliništních lokalit, většinou nenarušuje povrch mechového patra a mikrostanovištní heterogenita se ztrácí. Pokud chceme populace vzácných a ohrožených druhů zachovat, je potřeba pro přežití a rozvoj jejich populací provádět speciální zásahy, které budou simulovat mozaikovité narušení typicky vznikající při tradičním využívání těchto biotopů. Provedení: Ručně provedený maloplošný zásah spočíval v pokosení vybraných ploch až k povrchu země s pomístním seseknutím mechového patra s dominantními rašeliníky, důkladném vyhrabání včetně stařiny a proředění mechového patra. Na vybraných ploškách byly mírně prohloubeny šlenky pro obnovu zvodnělých míst a byly obnoveny drobné stružky v porostu. 24


Zásah byl vždy proveden mozaikovitě, aby se na ploše provedení zásahu vyskytovaly plošky vyvýšenější s ostrůvky důkladně pokosené původní vegetace a místa snížená s výrazně proředěným mechovým patrem. Pokosená biomasa byla vždy pečlivě shrabána a odstraněna z lokality. Zásah se netýkal přímo porostů a plošek výskytu cílových ohrožených druhů, ale byl realizován v jejich návaznosti či blízkosti, kde se mohou cílové druhy uchytit a obsadit uvolněný prostor. Zásahy byly na různých místech prováděny v letech 2013 a 2014.

Obr. 33: Pohled na plochu po zásahu na podporu významných druhů mechorostů. Zásahem došlo k významné obnově mikrostruktury rašeliništního biotopu (květen 2013, E. Ekrtová).

Obr. 34: V následujícím roce byl proveden zásah na jiném místě (19.5.2014, V. Kodet).

25


Výsledek realizace: Zásahy lze hodnotit jednoznačně pozitivně. Z významných druhů mechorostů na zásah pozitivně reagoval např. štírovec prostřední (Scorpidium cossonii, NT), rašeliník modřínový (Sphagnum contortum, NT), měřík vyvýšený (Plagiomnium elatum, V) aj. Na některých plochách se po zásahu začala šířit také srpnatka fermežová (Hamatocaulis vernicosus, VU). Na zásah velmi pozitivně reagovala řada druhů cévnatých rostlin. Mnohonásobně se na zasahovaných plochách zvětšila populace bařičky bahenní (Triglochin palustris, C2), významně zde zmlazoval všivec bahenní (Pedicularis palustris, §2/C1), podstatně více zde kvetla ostřice blešní (Carex pulicaris, §3/C2). Překvapivým výsledkem byla reakce ostřice bažinné (Carex limosa, §2/C2), jejíž populace se v místech zásahu více jak zdvojnásobila. Pozitivně reagoval také suchopýr širolistý (Eriophorum latifolium, C2) a v jedné ploše se po zásahu objevil nově suchopýrek alpský (Trichophorum alpinum, §2/C2). Díky obnově mělkých, drobných plošek v rašeliništní vegetaci se celkem bohatě obnovila populace bublinatky menší (Utricularia minor, C2).

5 Zhodnocení stavu biodiverzity území 5.1 Flóra a vegetace PR V Lisovech obsahuje pestrou mozaiku vegetace, jak z hlediska vegetačních typů, tak z pohledu zachovalosti a ochranářského významu. Rašeliništní vegetace je zastoupena v poměrně široké škále od bazických minerotrofních typů (sv. Sphagno warnstorfii-Tomentypnion nitentis) po kyselá rašeliniště typická pro výtopy rybníků (sv. Caricion canescenti-nigrae, sv. SphagnoCaricion canescentis). Bohatě jsou zde zastoupeny také vlhké až mezofilní louky (sv. Calthion palustris a Arrhenatherion elatioris), na oligotrofních střídavě vlhkých až sušších místech se vyskytují podhorské smilkové trávníky (sv. Violion caninae). Mokřadní vegetace vysokých ostřic (sv. Magno-Caricion elatae) a rákosin (sv. Phragmition australis) je vázána především na litorály rybníků, nebo zvodnělé plochy dlouhodobě neobhospodařovaných rašelinných luk. Na vodních plochách je v různé míře vyvinutá vegetace vodních makrofyt (sv. Nymphaeion albae a Potamion). Lesní a křovinná vegetace je zastoupena omezeně a tvoří ji především porosty náletových dřevin nebo různě rozsáhlé porosty mokřadních vrbin v rašeliništní vegetaci. Synantropní a ruderální vegetaci představují na ploše přírodní rezervace rozsáhlé terestrické rákosiny a dále silně ruderalizované a dlouhodobě neobhospodařované porosty bývalých luk, často narušených odvodněním a ovlivněné splachy z okolních polí (EKRTOVÁ et al. 2015).

Obr. 35: Klikva bahenní (Oxycoccus palustris, §3/C2, 10.6.2015, D. Kodetová).

26


Obr. 36: Bledule jarní (Leucojum vernum, §3/C3, 20.3.2014) a suchopýr širolistý (Eriophorum latifolium, C2, 10.6.2015, D. Kodetová).

Obr. 37: Všivec bahenní (Pedicularis palustris, §2/C1) a kapradiník bažinný (Thelypteris palustris, §3/C3, 16.5.2007, V. Kodet).

27


Z floristického pohledu se jedná o lokalitu velmi bohatou. I přesto, že lokalita byla v minulosti jako celek značně poškozena, naprostá většina v minulosti udávaných druhů se zde zachovala do současnosti. Stále zde najdeme početné a stabilní populace vzácných rašeliništních druhů, např. třtiny tuhé (Calamagrostis stricta, §1/C1), ostřice bažinné (Carex limosa, §2/C2), ostřice přioblé (Carex diandra, C2), ostřice blešní (Carex pulicaris, §3/C2), ostřice plstnatoplodé (Carex lasiocarpa, §2/C3), suchopýrku alpského (Trichophorum alpinum, §2/C2), suchopýru širolistého (Eriophorum latifolium, C2), klikvy bahenní (Oxycoccus palustris, §3/C2), všivce bahenního (Pedicularis palustris, §2/C1), bařičky bahenní (Triglochin palustris, C2), tolije bahenní (Parnassia palustris, §3/C2), prstnatce májového (Dactylorhiza majalis, §3/C3), vachty trojlisté (Menyanthes trifoliata, §3/C3) a jetele kaštanového (Trifolium spadiceum, C2). Populace jiných vzácných druhů jsou naopak malé a velmi zranitelné, jedná se především o ostřici dvoudomou (Carex dioica, §1/C1), všivec lesní (Pedicularis sylvatica, §2/C2) a bublinatku menší (Utricularia minor, C2).

Obr. 38: Na lokalitě je početný výskyt prstnatce májového (Dactylorhiza majalis, §3/C3) či kuklíku potočního (Geum rivale, V, 19.5.2014, V. Kodet).

Zajímavá a pestrá je zde i škála druhů vlhkých, střídavě vlhkých luk a podhorských smilkových trávníků až trávníků mezofilního charakteru, např. ostřice Hartmanova (Carex hartmanii, C4a), hadí mord nízký (Scorzonera humulis, C4a), škarda měkká čertkusolistá (Crepis mollis subsp. succisifollia, C3), trojzubec poléhavý (Danthonia decumbens), krvavec toten (Sanguisorba officinalis), ovsíř pýřitý (Avenula pubescens), chrpa luční (Centaurea jacea), máchelka srstnatá (Leontodon hispidus), třezalka skvrnitá (Hypericum maculatum), zvonek okrouhlolistý (Campanula rutundifolia), hvozdík kropenatý (Dianthus deltoides), violka psí (Viola canina) aj. Díky přítomnosti rybníků a na ně vázaných mokřadů zde nacházíme také druhy vodní, jako rdest ostrolistý (Potamogeton acutifolius, C3), rdest maličký (Potamogeton pusillus, V), rdest vzplývavý (Potamogeton natans), hvězdoš háčkatý (Callitriche hamulata), růžkatec ostnitý 28


(Cerathophyllum demersum) i typické druhy mokřadní, např. žabník jitrocelovitý (Alisma plantago-aquatica), kyprej vrbice (Lythrum salicaria), halucha vodní (Oenanthe aquatica), rukev bažinná (Rorippa palustris), ostřice nedošáchor (Carex pseudocyperus, C4a), skřípinec jezerní (Schoenoplectus lacustris, C4a) aj. (EKRTOVÁ et al. 2015).

Obr. 39: Bezosetka štětinovitá (Isolepis setacea, C3) na horním mokřadu (29.9.2014, V. Kodet).

Obr. 40: Prvosenka jarní (Primula veris, C4a, 8.5.2013, V. Kodet).

29


Z bryologického hlediska je rašeliniště V Lisovech celorepublikově velmi významnou lokalitou. Důvodem je výskyt celoevropsky chráněného mechu srpnatky fermežové (Hamatocaulis vernicosus, VU), jehož místní populace patří k největším v ČR. Také populace dalších vzácnějších ustupujících mechů, jako jsou zelenka hvězdovitá (Campylium stellatum, NT), rašeliník modřínový (Sphagnum contortum, NT) či vlasolistec vlhkomilný (Tomentypnum nitens, NT) jsou nadprůměrně velké. Vzácné mechy jsou navíc rozptýlené na poměrně velké ploše. Z bryofloristického hlediska se jedná o bohatou lokalitu, kde bylo zaznamenáno celkem 55 taxonů. Byla zde nalezena většina druhů, které na podobných biotopech zpravidla rostou. Díky vhodným managementovým zásahům se stav lokality pomalu vylepšuje, zvětšují se populace vzácných druhů, které se šíří na nová mikrostanoviště. Na řadě míst, kde proběhly revitalizační zásahy, dochází k obnově mechového patra, takže lze předpokládat, že se bude i v budoucnu rašeliništní vegetace šířit dále do dříve degradovaných míst.

5.2 Mykobiota Plošně rozsáhlá lokalita s pestrou mozaikou biotopů a relativně rozsáhlými partiemi nejcennějších částí, kde najdeme jak typické slatiniště, rákosiny, porosty vysokých ostřic, vlhké až zrašeliněné louky, tak acidofilní krátkostébelné (smilkové) trávníky, vřesoviště, mokřadní vrbiny a věkově, výškově i druhově rozrůzněné porostní pláště okolních jehličnatých porostů, vytváří vhodné prostředí pro výskyt rozmanitých druhů hub.

Obr. 41: Voskovka vroubkovaná (Hygrocybe coccineocrenata, EN, 15.7.2012) a václavka bažinná (Armillaria ectypa, CR, 5.9.2013, M. Brom).

Vyskytuje se zde charakteristická mykobiota rašelinišť, vlhkých pcháčových luk, mezofilních ovsíkových luk a nehnojených, acidofilních krátkostébelných (smilkových) trávníků, jako např. muscikolní, sfagnikolní a turfikolní makromycety z rodu mecháček (Arrhenia), čepičatka (Galerina), kalichovka (Omphalina) a penízovka (Sphagnurus). Na lokalitě se vyskytují např. mecháček laločnatý (Arrhenia lobata, V), kalichovka rašeliníková (Arrhenia sphagnicola, EN), čepičatka smíšená (Galerina hybrida, V), čepičatka močálová (Galerina paludosa, V) a penízovka rašeliníková (Sphagnurus paluster, V). Typickou letní houbou je voskovka vroubkovaná (Hygrocybe coccineocrenata, EN). Kyjankovité houby (Clavariaceae 30


s. l.), zástupci rodu voskovka (Hygrocybe), závojenka (Entoloma) a pazoubkovité (Geoglossaceae s. l.) rostoucí na lokalitě, náleží mezi významné skupiny z hlediska indikace zachovalosti lučních porostů. K velmi vzácným houbám v rámci České republiky a na lokalitě se vyskytujícím, řadíme např. závojenku namodralou (Entoloma caesiocinctum, V), závojenku Mougeotovu (Entoloma mougeotii, CR), voskovku šarlatovou (Hygrocybe coccinea, EN), voskovku juchtovou (Hygrocybe russocoriacea, CR), vláknici mokřadní (Inocybe acuta, CR) a ojediněle se vyskytující pýchavku ocasatou (Lycoperdon caudatum, EN). Mezi vzácné a ohrožené druhy rostoucí na lokalitě patří také např. nenápadná polnička bažinná (Agrocybe paludosa, NT), zde velmi hojná václavka bažinná (Armillaria ectypa, CR), dále lištička hnědošupinná (Hygrophoropsis fuscosquamula, V) či helmovka širokolupenná (Mycena latifolia, V). Roztroušený a řídký výskyt na Vysočině charakterizuje pečárku růžovolupennou (Agaricus comtulus). Typické houby letního až podzimního aspektu, a to jak v nevyhraněných krátkostébelných porostech, tak střídavě vlhkých, krátkostébelných acidofilních trávnících s vyšší pokryvností mechorostů, zastupuje např. helmovka žlutobílá (Atheniella flavoalba), závojenka hedvábná (Entoloma sericeum), čepičatka Atkinsonova (Galerina atkinsoniana), čepičatka kyjovitá (Galerina clavata), voskovka mírná (Hygrocybe insipida), lysohlávka kopinatá (Psilocybe semilanceata), kalichovka oranžová (Rickenella fibula), v teplotně mírných zimních obdobích kržatka otrubičnatá (Tubaria furfuracea) a z břichatkovitých pýchavka čokoládová (Lycoperdon molle). Ve zhlaví rybníka Kačerák roste na orobinci širolistém (Typha latifolia) vzácná křehutka orobincová (Psathyrela typhae, V). Tlející zbytky ostřic hostí hlízenku ostřicovou (Myriosclerotinia sulcatula) a zástupce rodu špička (Marasmius).

Obr. 42: Voskovka juchtová (Hygrocybe russocoriacea, CR, J. Burel).

Bohatou mykobiotu hostí mokřadní vrbiny, polykormony vrby ušaté (Salix aurita) a vzácně vrby popelavé (Salix cinerea), a solitérní jedinci smrku ztepilého (Picea abies) a břízy bělokoré (Betula pendula) jako např. pavučince (Cortinarius), slzivky (Hebeloma), vláknice (Inocybe), lakovky (Laccaria), kozáky (Leccinum) nebo kržatky (Naucoria) a mnoho dalších. Rostou zde na smrky vázaný pavučinec odchylný (Cortinarius anomalus), pavučinec psí (Cortinarius caninus), pavučinec skvrnitý (Cortinarius spilomeus, DD), ryzec smrkový (Lactarius deterrimus), holubinka raná (Russula nauseosa) a holubinka Queletova (Russula

31


queletii). Na minuloročních plodnicích těchto druhů roste penízovka Cookeova (Collybia cookie). Pod břízou bělokorou (Betula pendula) vzácně fruktifikují např. kozák bílý (Leccinum holopus) a kozák barvoměnný (Leccinum variicolor, NT) nebo čirůvka žlutohnědá (Tricholoma fulvum). V listovém opadu ve vrbových polykormonech rostou např. velice vzácná vláknice mokřadní (Inocybe acuta, V), drobná helmovka tenkonohá (Mycena speirea) a na místech nutričně bohatších se silnější vrstvou opadu závojenka hladká (Entoloma sericatum) a houfně lysohlávka kulovitá ověšená (Psilocybe subviscida var. velata). Na “živé” a “mrtvé” vrbové dřevo jsou vázány četné druhy tvrdohub (Pyrenomycetes s. l.), nižších stopkovýtrusných hub (Heterobasidiomycetes) a skupin hub chorošovitých (Polyporaceae s. l.), kornatcovitých (Corticiaceae s. l.) aj. Zlatožlutou barvou zaujme heterobasidiomycet rosolovka mozkovitá (Tremella mesenterica) a hnědavý černorosol terčovitý (Exidia recisa). Lze jmenovat vřeckovýtrusnou houbu voskovičku číškovitou (Hymenoscyphus calyculus), která vegetuje na drobných větvičkách ležících v opadu na vlhké zemi. Z typických a hojných chorošů se vyskytují síťkovec načervenalý (Daedaleopsis confragosa), ohňovec tečkovaný (Fomitiporia punctata) anebo ohňovec obecný (Phellinus igniarius). Mezi kornatci upoutá kornatec růžový (Corticium roseum) a kloboučky tvořící kožovka tabáková (Pseudochaete tabacina). Z lupenatých lignikolních hub jsou charakterističtí trepkovitka Cesatiho (Crepidotus cesatii), houžovec vonný (Lentinus suavissimus, VU) a kržatka ježatá (Phaeomarasmius erinaceus). Pařízky po vyklučených jedincích krušiny olšové (Frangula alnus) osidluje trstnatě rostoucí šupinovka olšová (Pholiota alnicola). V okrajích lesních porostů jsou silně zastoupeny mykorhizní symbionti, např. z rodu muchomůrka (Amanita), hřib (Boletus), ryzec (Lactarius) a holubinka (Russula) nebo mechovka obecná (Clitopilus prunulus). Z hlediska druhové diverzity a zastoupení vzácných, ohrožených a charakteristických taxonů pro výše zmiňované biotopy se bezesporu jedná o jednu z nejvýznamnějších lokalit na Českomoravské vrchovině (BROM 2015).

Obr. 43: Křehutka orobincová (Psathyrela typhae, V) na orobinci širolistém (Typha latifolia) na rybníce Kačerák (15.7.2014, V. Kodet).

32


5.3 Fauna V rámci projektu byl na lokalitě proveden průzkum některých bioindikačně významných skupin bezobratlých živočichů, a sice pavouků, brouků a denních motýlů (JELÍNEK et KŘIVAN 2015). Na území PR V Lisovech bylo během arachnologického průzkumu v letech 2014 - 2015 zjištěno celkem 75 druhů pavouků, z toho 13 druhů je uvedených v aktuálním Červeném seznamu pavouků ČR (ŘEZÁČ et al. 2015). V zachovalých kosených částech rašelinných luk jsou poměrně hojnými druhy ohrožený slíďák potápivý (Pirata piscatorius, VU), tyrfofilní slíďák rašeliništní (Pirata uliginosus, VU) nebo bioindikačně významná pavučenka mechová (Silometopus elegans, VU), která byla v Kraji Vysočina dosud zjištěna jen na 6 lokalitách. Vzácněji se zde pak setkáme s význačnou tyrfofilní skákavkou mokřadní (Neon valentulus, VU), která má v Kraji Vysočina známé pouze 4 lokality, dále skákavkou bažinnou (Sitticus caricis, VU) či pavučenkou štěrbinovitou (Notioscopus sarcinatus). Také na litorální porosty rybníků či větších tůní této lokality jsou vázány poměrně vzácné druhy pavouků, jako např. křižák Herův (Hypsosinga heri, VU) nebo skákavka rákosní (Marpissa radiata, VU), pro kterou se jedná teprve o druhou známou lokalitu v Kraji Vysočina. Relativně bohaté druhové spektrum doplňuje v okrajových částech lokality řada druhů sušších trávníků a vřesovišť jako např. snovačka Stetoda phalerata, skálovka Haplodrassus umbratilis, běžník Xysticus erraticus nebo příčnatka Hahnia nava, které však patří mezi běžnější druhy pavouků. Základní průzkum brouků byl zaměřen na epigeon a fytofágní skupiny. Na lokalitě bylo zjištěno 86 druhů brouků. Z toho 5 je uvedeno v Červeném seznamu bezobratlých (FARKAČ et al. 2005) a 1 druh patří mezi zvláště chráněné. Lokalita patří z hlediska brouků k mimořádně cenným a významným v regionálním měřítku. Zjištěna byla řada druhů dokládající mimořádný význam území. K nejvýznamnějším nálezům patří rákosníček Donacia obscura (EN). Jde o druh horských oblastí a s ostrůvkovitým rozšířením také v nižších polohách. Na ČMV byl recentně nalezen pouze ve Žďárských vrších. Obývá zvodnělé porosty ostřice zobánkaté na rašeliništích nebo zrašelinělých březích tůní a rybníků. Na lokalitě byl nalezen na zrašelinělém břehu rybníka Kačerák. Populace na je zde velmi slabá a vyžaduje velkou pozornost. Jedná se o velmi významný nález, který dokládá mimořádnou zachovalost území. Z dalších fytofágních druhů vázaných na zachovalé rašelinné biotopy byl zjištěn rákosníček Plateumaris rustica (V), jehož vývoj probíhá patrně na suchopýrech a ostřicích v trvale zvodnělých místech. Na ČMV patří k vzácným druhům s velmi lokálním výskytem. K významným druhům s vazbou na porosty vrb na rašeliništích patří krytohlavové Cryptocephalus decemmaculatus (EN) a C. octomaculatus (EN), kteří preferují osluněné solitérní keřovité vrby. Poměrně bohatá je fauna vodních brouků, ve které nechybí některé druhy indikující zachovalá rašeliniště, jako jsou potápníci Agabus affinis (V) a Ilybius crassus (VU). Hojně se vyskytuje také vodomil Crenitis punctatostriata (VU). K nejvýznamnějším zástupcům střevlíkovitých brouků s vazbou na rašeliniště patří střevlíček Patrobus assimilis (V). Jedná se o vzácný druh zachovalých rašelinných biotopů. V ČR se vyskytuje především v sudetských pohořích a lokálně na rašeliništích v nižších polohách. Byl zde nalezen acidofilní střevlíček Bembidion doris (V), jehož výskyt v oblasti ČMV byl dosud znám jen z několika nálezů v jihozápadní části. Vzácným druhem zachovalých mokřadů s vazbou na porosty vysokých ostřic nebo rákosiny, který se v horských oblastech vyskytuje také na rašeliništích, je střevlíček Leistus terminatus (V). Na ČMV je znám jen z několika nálezů. Charakteristickým druhem otevřených rašelinných biotopů s řidší vegetací je slunéčko Coccinella hieroglyphica (V). V ČR se vyskytuje jen lokálně na zachovalých vlhkých loukách a rašeliništích v jižních a západních Čechách. Vzácným druhem zachovalých lučních biotopů je nosatec Orobitis cyanea (V), který je potravně vázán na různé druhy violek. Obývá především zachovalé smilkové trávníky, rašelinné biotopy a lesní lemy v pahorkatinách až horách.

33


Při orientačním průzkumu zde bylo zaznamenáno 19 druhů denních motýlů, přičemž některé z nich patří mezi vzácné a ohrožené druhy. Velmi vzácným druhem horských a podhorských otevřených rašelinišť je perleťovec severní (Boloria aquilonaris, EN). Jedná se o monofága vázaného na klikvu bahenní (Oxycoccus palustris, §3/C2), jehož populace jsou striktně vymezené a většinou izolované. Jeho výskyt vždy dokládá vysokou zachovalost a kontinuitu rašeliništních biotopů. Nejbližší lokality se nacházejí až na území CHKO Třeboňsko, před několika lety však byl vzácně zjištěn i na Jindřichohradecku (Rašeliniště Klenová, Zvůle). V Kraji Vysočina byl nalezen na lokalitách PR V Lisovech a PR Rašeliniště Kaliště, přičemž stabilní a početná populace žije pouze na prvně zmíněné lokalitě. Jedná se tedy o jedinou známou prosperující populaci v celém Kraji Vysočina. Vývoj perleťovce severního je jednogenerační (červen – červenec). Samice klade vajíčka jednotlivě na spodní stranu listů klikvy, přičemž preferuje klikvy rostoucí na vyvýšených místech rašeliniště (bulty). Mladá housenka se přes den ukrývá v rource z listů živné rostliny či zapředených lístků rašeliníku, kde také přezimuje. Kukla je uložená volně pod živnou rostlinou (www. lepidoptera.cz). Motýl je značně citlivým druhem z hlediska provádění praktické péče. Kosení bultů s klikvou je proto na místech s jeho výskytem nepřípustné. V PR V Lisovech se nachází početná a vitální populace ohroženého hnědáska rozrazilového (Melitaea diamina, EN). Stejně jako na ostatním území ČR jde i na Vysočině o ohrožený a mizející druh. Vyskytuje se velmi lokálně na nejzachovalejších rašelinných a mokřadních biotopech. Jeho populace jsou většinou ještě poměrně početné a nacházejí se často v chráněných územích, kde je zejména v posledních letech péče upravována v souladu s požadavky tohoto druhu. Ohniváček modrolemý (Lycaena hippothoe, V) je lokálně se vyskytujícím druhem zachovalých lučních biotopů preferující vlhké až mezofilní louky na kyselých podkladech. Na rašeliništích a rašelinných loukách ve středních a vyšších polohách bývá místy hojný, což platí i pro tuto lokalitu. Perleťovec kopřivový (Brenthis ino, V) je charakteristickým druhem tužebníkových lad a vlhkých luk. Obývá zejména méně intenzivně kosené nebo nekosené louky a bylinné lemy kolem vodotečí. Na ČMV se vyskytuje lokálně, ve vyšších polohách je hojnější. V posledních letech se šíří. Na lokalitě byl nalezen byl poměrně početně. Z obojživelníků byli na lokalitě během projektu zaznamenáni čolek velký (Triturus cristatus, §2/EN), skokan ostronosý (Rana arvalis, §1/EN), skokan krátkonohý (Pelophylax lessonae, §1/VU), rosnička zelená (Hyla arborea, §2/VU) a ropucha obecná (Bufo bufo, §3/NT).

Obr. 44: Skokan krátkonohý (Pelophylax lessonae, §1/VU) v jedné z nových tůní (15.7.2014, V. Kodet).

34


V rámci této studie byl pořízen první soupis avifauny PR V Lisovech (KODET et al. 2015). Z lokality byla zatím uváděna pouze příležitostná pozorování, z nichž některá byla publikována (KUNSTMÜLLER et KODET 2005). Dosud je z lokality a jejího nejbližšího okolí známo 104 druhů ptáků, přičemž v hnízdním období v letech 2014 - 2015 zde bylo zaznamenáno 74 druhů ptáků. Z pohledu ptáků má lokalita největší význam jako pravidelné hnízdiště bekasiny otavní (Gallinago gallinago, §2/EN), která vyžaduje podmáčené kosené louky či pastviny, přičemž rašelinné louky vhodně udržované mozaikovitou sečí jsou pro ni zcela ideální. Z dalších významných druhů vázaných na louky zde byl zjištěn hnízdní výskyt chřástala polního (Crex crex, §2/VU), křepelky polní (Coturnix coturnix, §2/NT), strnada lučního (Miliaria calandra, §1/VU), lindušky luční (Anthus pratensis, V) a bramborníčka hnědého (Saxicola rubetra, §3). V minulých letech zde byl zaznamenán i bramborníček černohlavý (Saxicola rubicola, §3/VU) a ojedinělý hnízdní výskyt kalouse pustovky (Asio flammeus, §2/VU), jehož hnízdění je výjimečné i v rámci celé ČR. Lokalita představuje historické tokaniště tetřívků obecných (Tetrao tetrix, §2/EN). Z dalších nelesních druhů zde byly aktuálně zastiženy cvrčilka zelená (Locustella naevia, V), cvrčilka říční (Locustella fluviatilis, V), strnad rákosní (Emberiza schoeniclus, V), rákosník zpěvný (Acrocephalus palustris), ťuhýk šedý (Lanius excubitor, §3/VU), ťuhýk obecný (Lanius collurio, §3/NT), pěnice hnědokřídlá (Sylvia communis), pěnice slavíková (Sylvia borin) a další běžné druhy. Z dalších významnějších druhů zde byl zastižen bělořit šedý (Oenanthe oenanthe, §2/EN), kukačka obecná (Cuculus canorus, V), kvorkající sluka lesní (Scolopax rusticola, §3/VU), ojediněle v r. 2003 pár jeřábků lesních (Bonasa bonasia, §2/VU) a v r. 2008 i ťuhýk rudohlavý (Lanius senator, §2/RE), jehož pozorování jsou výjimečná i v rámci celé ČR. V minulosti se zde na průtahu zastavil také dudek chocholatý (Upupa epops, §2/EN).

Obr. 45: Hnízdo kachny divoké (Anas platyrhynchos, ○) s 11 vejci v PR V Lisovech. Původní populace tohoto druhu je ohrožována vypouštěním polodivokých kříženců kachen různého původu. V minulosti zde hnízdily obdobným způsobem v loukách také čírky (8.5.2013, V. Kodet).

Z mokřadních ptáků byl na lokalitě aktuálně zaznamenán hnízdní výskyt vodouše kropenatého (Tringa ochropus, §2/EN), kulíka říčního (Charadrius dubius, VU), racka chechtavého (Larus ridibundus, VU), potápky malé (Tachybaptus ruficollis, §3/VU), chřástala 35


vodního (Rallus aquaticus, §2/VU), slípky zelenonohé (Gallinula chloropus, NT), lysky černé (Fulica atra, V), čírky obecné (Anas crecca, §3/CR), kopřivky obecné (Anas strepera, §3/VU), poláka chocholačky (Aythya fuligula, V), ledňáčka říčního (Alcedo atthis, §2/VU), slavíka modráčka středoevropského (Luscinia svecica cyanecula, §2/EN), cvrčilky slavíkové (Locustella luscinioides, §3/EN), rákosníka obecného (Acrocephalus scirpaceus, V) či rákosníka proužkovaného (Acrocephalus schoenobaenus). Pravidelně zde hnízdí moták pochop (Circus aeruginosus, §3/VU). Z druhů, které u nás nehnízdí, zde byl zastižen vodouš bahenní (Tringa glareola, V). Z minulosti je znám také hnízdní výskyt čírky modré (Anas querquedula, §2/CR). Jako příležitostné loviště využívají lokalitu krkavec velký (Corvus corax, §3/VU), vrána šedá (Corvus cornix, NT), vlaštovka obecná (Hirundo rustica, §3), jiřička obecná (Delichon urbica, NT), rorýs obecný (Apus apus, §3), čáp černý (Ciconia nigra, §2/VU), volavka popelavá (Ardea cinerea, NT) či čejka chocholatá (Vanellus vanellus, VU), která hnízdí na okolních polích. V minulosti zde byl zastižen i čáp bílý (Ciconia ciconia, §3/NT). Z dravců, pro které představuje lokalita vhodné loviště, zde byli aktuálně pozorováni včetně mimohnízdních výskytů včelojed lesní (Pernis apivorus, §2/EN), krahujec obecný (Accipiter nisus, §2/VU) či moták pilich (Circus cyaneus, §2/CR) a v minulosti též orel skalní (Aquila chrysaetos, §1), orel mořský (Haliaeetus albicilla, §1/CR), luňák červený (Milvus milvus, §1/CR), káně rousná (Buteo lagopus, V) a ostříž lesní (Falco subbuteo, §2/EN). Ze sov se z okolního lesa ozývali výr velký (Bubo bubo, §3/EN), sýc rousný (Aegolius funereus, §2/VU) a puštík obecný (Strix aluco, V). V r. 2010 byl přímo na lokalitě zaznamenán hnízdní výskyt kalouse ušatého (Asio otus, V), když se houkající samec zdržoval ve skupině vzrostlých smrků na rašeliništi u rybníka Kačerák. Ze šplhavců, kteří jsou vázáni na vzrostlé dřeviny, byli na lokalitě zjištěni žluna šedá (Picus canus, VU), žluna zelená (Picus viridis, V), datel černý (Dryocopus martius, V), strakapoud velký (Dendrocopos major) a krutihlav obecný (Jynx torquilla, §2/VU). Charakteristickým druhem olšin je sýkora lužní (Parus montanus, V). Lze očekávat, že při zvýšeném počtu návštěv by většina druhů zjištěných v nejbližším okolí lokality byla zaznamenána i přímo na lokalitě. Díky již relativně větší rozloze lokality, která představuje pestrou mozaiku zejména lučních a mokřadních biotopů v otevřené krajině, se jedná o ornitologicky mimořádně významnou lokalitu v Kraji Vysočina. To dosvědčuje i celkový vysoký počet zaznamenaných druhů včetně řady chráněných a ohrožených, z nichž pro některé se jedná o pravidelné hnízdiště. Lokalita představuje výjimečný ostrůvek biodiverzity v jinak intenzivně obhospodařované krajině.

Obr. 46: Slavík modráček středoevropský (Luscinia svecica cyanecula, §2/EN) v PR V Lisovech (19.4.2015, V. Kodet).

36


6 Doporučení pro ochranu a management lokality 6.1 Zhodnocení předchozí ochrany a péče Přírodní rezervace V Lisovech byla stejně jako velká většina ostatních podobných území v minulosti částečně narušena více či méně úspěšnými pokusy o odvodnění území a především ústupem tradičního hospodaření. V historické době bylo bezlesí udržováno kosením (stelivové louky) a zřejmě i pastvou. Pohled na letecký snímek z 50. let 20. století ukazuje zcela odlišný stav, než je stav dnešní (resp. před realizací projektu). Vyrýsované stružky prozrazují nejmokřejší místa a také nízkou ostřicovou vegetaci rašeliniště. Změna vegetace směrem k dnešku je značná. Degradace je evidentně spojená s intenzifikací v zemědělství na jedné straně a upuštěním od obhospodařování nelukrativních pozemků na straně druhé. V 70. či 80. letech 20. století byly provedeny meliorace okolních polí a drenáže byly zaústěny do území dnešní rezervace. Zřejmě začátkem 70. let bylo opuštěno od tradičního kosení mokrých luk a ještě dříve ustoupila pastva na sušších okrajích. Degradační změny měly za následek vyhynutí citlivých druhů uváděných z doby prvních průzkumů. Kromě významných cévnatých rostlin, jako jsou hořeček mnohotvarý český (Gentianella praecox subsp. bohemica, §1/C1) a rosnatka okrouhlolistá (Drosera rotundifolia, §2/C3), na lokalitě nepřežilo několik vzácných mechorostů (RYBNÍČEK 1966): bařinatec třířadý (Drepanocladus trifarius, CR), štírovec dutolistý (Scorpidium scorpioides, EN uváděn jako plovoucí ze zvodnělého okraje rybníka), bažinník kostrbatý (Paludella squarrosa, CR) a poparka třířadá (Meesia triquetra, CR). Není zdokumentováno, nakolik se u přeživších druhů zmenšily jejich populace, resp. plocha biotopu, ale dá se předpokládat, že změny byly výrazné.

Obr. 47. Stav lokality V Lisovech asi před padesáti lety. Nápadná je absence dřevin a zapojených porostů rákosu. Pohled od severu k jihu k rybníku Kačerák (RYBNÍČEK 1974).

S obnovou managementu se začalo až po vyhlášení lokality za přírodní rezervaci. Pravidelná péče se soustředila, kromě zemědělsky obhospodařovaných pozemků, na nejcennější části rašeliniště u rybníka Kačerák. Dále byla péče postupně rozšířena na některé rozsáhlejší luční enklávy, jak v severní, tak jižní části území. Kvalita provedené péče byla různá. Zejména v méně cenných plochách docházelo v některých letech k částečnému nesklizení pokoseného sena. Seč byla také v některých částech prováděna na vysoké strniště, což její pozitivní účinky

37


na stav společenstev značně snižovalo. Obnova seče v ploše zapojených terestrických rákosin byla pouze maloplošná a soustředila se na drobné okrajové části s výskytem významných druhů. Velká část potenciálně kvalitních a rychlé regenerace schopných ploch zůstávala dlouhodobě bez pravidelné péče a dále degradovala. Díky revitalizačním opatřením a zásahům, které na lokalitě v rámci tohoto projektu proběhly, dochází k výraznému zvýšení kvality vegetace. Díky efektivnímu odstranění letité stařiny a obnově seče se v degradovaných partiích bývalých rašelinných luk a rašelinišť objevily vzácnější druhy jako starček potoční (Tephroseris crispa, C4a) či kozlík dvoudomý (Valeriana dioica, C4a), v místě bývalé terestrické rákosiny dokonce sítina alpská (Juncus alpinoarticulatus, C3). Na řadě ploch ustoupily ruderální druhy a zvýšila se celková pestrost a mozaikovitost vegetace. Díky maloplošným a pečlivě provedeným zásahům na podporu vzácných mechorostů se zvětšily nejen populace cílových mechorostů, ale pozitivně zareagovaly i některé druhy cévnatých rostlin. Pozitivní je i výsledek obnovy rybníků a vytvoření menších tůní, kde došlo k obnově hodnotné mokřadní a makrofytní vegetace.

6.2 Doporučení pro budoucí ochranu a údržbu území Výsledky aktuálních průzkumů provedených v posledních letech prokázaly výjimečnou přírodní hodnotu lokality. V mnoha ohledech jde o jedno z nejvýznamnějších minerotrofních rašelinišť nejen na Vysočině. Z toho plyne potřeba prioritního a kvalitního zajišťování péče o toto území a též realizace dalších systémových opatření s cílem dlouhodobého udržení podmínek pro výjimečnou biodiverzitu. Konkrétní doporučení jsou uvedena níže: Údržba vlhkých a rašelinných luk a pramenišť Kosení 2x ročně Porosty s významným zastoupením expanzních (rákos, třtina křovištní) a ruderálních (psárka luční, kerblík lesní aj.) druhů je vhodné kosit 2x ročně, poprvé v termínu od 10. 6. do 10. 7. a podruhé po 15. 8. Část porostů při každé seči ponechat (cca 15 %, forma mozaiky). Plochy neposečené při první seči pokosit při druhé seči. Po dobu min. 5 let doporučujeme kosit 2x ročně ostrůvkovité plochy s výskytem orobince širolistého (Typha latifolia) v nejcennější části rašeliniště, včetně dostupné části litorálu rybníka Kačerák. Cílem zásahu je maximálně omezit šíření orobince, především semeny, neboť druh může potenciálně značně ohrozit cenná rašeliništní společenstva. Část orobincových porostů, která již není dostupná kvůli výši vodní hladiny, doporučujeme kosit v zimním období po zamrznutí rybníka. Nepřípustné je snižovat z důvodu snazší přístupnosti k těmto porostům při jejich kosení hladinu v rybníce (viz níže Další opatření - bod 3). Plochy kosené zemědělskou technikou je možné kosit 2x ročně, doporučené je občasné bránování v podzimním nebo časně jarním období (před hnízděním ptáků). Nepřípustné je mulčování, hnojení a obnova drnu. Žádoucí by bylo i na těchto plochách nechávat část porostů (cca 15 %) neposečených (např. formou pásových nedosečků). Luční porosty by se měly poprvé kosit přibližně po 10. 6. Kosení 1x ročně Pravidelná seč zachovalých částí luční vegetace bez výrazné přítomnosti nežádoucích druhů v termínu od 15.6. do 15.8. Při seči cenných partií je důležité ponechávat náhodně rozmístěné nedosečky o různé velikosti (5 – 30 m2). Každoročně by mělo být v lokalitě ponecháno neposečeno cca 20 % plochy cenných porostů. Poloha nedosečků musí být meziročně střídána. Nedosečky nesmí být ponechávány na plochách, kde se šíří expanzní či nitrofilní druhy.

38


Kosení je žádoucí provádět fázově po částech v různých časových obdobích v rámci výše uvedeného termínu. V místě bultovitých porostů rašeliníků s klikvou je potřeba s ohledem na zachování a podporu populace perleťovce severního kosit porost pouze po povrchu s omezením narušení mechového patra a klikvových porostů. Realizátor prací by měl být v případě potřeby poučen přímo v terénu, o jaké plochy se jedná. Na lokalitě by bylo vhodné vymezit v terénu ve spolupráci se správcem PR plochu s bohatými porosty klikvy u solitérního smrku (orientační umístění viz obr. 48), která je klíčová pro existenci populace perleťovce severního. Na této ploše by se měly prováděné zásahy cíleně upravit s ohledem na zdárný vývoj tohoto motýla, především kosit každoročně pouze menší část (max. čtvrtinu) této plochy, při seči a vyhrabávání pokosené vegetace nenarušovat porosty klikvy, seč zde realizovat výhradně v době letu imág (20. 6. - 20. 7.). Zároveň je nezbytné pravidelně monitorovat vliv zde prováděných zásahů na populaci perleťovce severního a tyto zásahy podle zjištěných výsledků průběžně korigovat.

Obr. 48. Orientační umístění plochy (zelený kroužek) zásadní pro existenci populace perleťovce severního (Boloria aquilonaris, EN) na území PR V Lisovech.

Obecná doporučení pro provedení seče Doporučena je pečlivá seč na nízké strniště (výjimkou jsou bultovité plochy s výskytem klikvy bahenní). Pokosená biomasa by měla být usušena na místě a důkladně shrabána a odstraněna do 10 dnů po seči. Delší ponechání ležící biomasy na lokalitě je nežádoucí. Pokud bude pro seč využívána technika s okamžitým sběrem pokosené biomasy, neměla by být používána v nejcennějších částech rašelinných biotopů. Tuto techniku lze využít pouze na sušších plochách. V případě přírodně cenných porostů by měla být použita pouze jednorázově a spíše maloplošně pro obnovu porostu (narušení drnu, odstranění stařiny). Opakované použití je nevhodné, protože bezprostřední sběr pokosené biomasy může negativně ovlivňovat entomofaunu a generativní reprodukci některých druhů rostlin. Zásah touto technikou by měl vždy probíhat mozaikovitě. 39


V rámci provedených sečí by měly být vždy zlikvidovány výmladky odstraněných dřevin. Na lokalitě je dostatek rozptýlené zeleně, zmlazení odstraněných dřevin není žádoucí. Na mykologicky nejvýznamnějších ploškách, které představují pouze malé fragmenty z celkové plochy, ale které bude zapotřebí vymezit mykologem, by se nemělo kosit od 15. srpna do 15. října v době vrcholu fruktifikace ohrožených druhů hub. Detailní rozvržení jednotlivých typů seče a jejich přesný zákres do mapových podkladů by měl být předmětem podrobně zpracovaného plánu péče o přírodní rezervaci.

Obr. 49: Zažloutlý porost v popředí prozrazuje plošné herbicidování za účelem rychloobnovy travního porostu. Pro ochranné pásmo chráněného území je tento způsob krajně nevhodný (5.5.2011, V. Kodet).

Údržba tůní Pro zachování optimálních podmínek pro vzácné a ohrožené druhy vyžadují tůně údržbu, kterou je potřeba zaměřit zejména na to, aby tůně nezarostly vysokými rákosinami. Zejména nežádoucí jsou rákos (Phragmites australis) a orobinec (Typha sp.), které je vhodné průběžně vytrhávat. Do tůní nesmí padat posečená biomasa, případně je nutné ji z tůní vyhrabat. V některých případech je žádoucí vyhrabávat i listový opad. Vhodný je zárůst ponořenou či vzplývavou vegetací, vegetací vysokých ostřic apod. Pro řadu organizmů je žádoucí, aby na tůních byla zachována volná vodní hladina. Do budoucna je nutno počítat s údržbou tůní v případě jejich nadměrného zárůstu (pravděpodobně ve výhledu 10-20 let po vytvoření). V takovém případě je vhodné provést obnovu pouze části tůní a další tůně obnovit s odstupem cca 5 let. Optimální situace je, když se na lokalitě vyskytují tůně v různé fázi sukcese – čerstvě obnovené, starší, zarostlé bohatou vegetací i tůně již krátce před zánikem. Některé vybrané tůně je možno ponechat bez údržby až do jejich úplného zárůstu a zániku. Jednotlivé tůně mohou fungovat dosti odlišně, proto je zapotřebí zhodnotit jednou za čas situaci podle aktuálního stavu, např. vždy při aktualizaci plánu péče. Další opatření V případě vyřešení stávajícího nesouhlasu vlastníků pozemků by bylo velmi vhodné pokračovat v revitalizaci lokality v její severní i jižní části.

40


Z důvodu omezení nežádoucích splachů z okolních polí by bylo vhodné zatravnění ploch polních kultur, které zasahují do ochranného pásma PR. Velice důležité je vyřešit hospodaření na rybníce Kačerák tak, aby byla zachována co nejvyšší průhlednost vodního sloupce a zároveň nedocházelo k nadměrnému a rychlému zarůstání rybníka. Rybník by měl zůstat do r. 2018 bez ryb, aby bylo vidět, jak se bude společenstvo vyvíjet a bylo možné určit ideální způsob hospodaření na rybníce. Z důvodu ochrany populace rákosníčka Donacia obscura (EN) a dalších bezobratlých vázaných na zvodnělé ostřicové porosty je třeba zamezit manipulaci s hladinou rybníka v průběhu vegetační sezony (např. kvůli snazšímu kosení litorálních porostů). V případě potřeby provést cíleně na podporu konkrétních druhů mechorostů, případně cévnatých rostlin speciální zásahy (viz kap. 4.8). Naprosto nežádoucí je jakékoli zalesnění stávajícího bezlesí v EVL, ochranného pásma PR i bezprostředního okolí lokality. Lokalita by měla zůstat co nejvíce otevřená do okolní krajiny.

Obr. 50: V severní části lokality je stále rozsáhlá plocha dlouhodobě nesečených degradovaných podmáčených luk (22.10.2015, V. Kodet). ¨

Obr. 51: Orba až k rybníku Kačerák je zcela nežádoucí, neboť dochází ke splachům ornice do rezervace (25.2.2015, V. Kodet).

41


7 Literatura BROM M., 2015: Makromycety vybraných rašelinných a lučních stanovišť v centrální části Českomoravské vrchoviny. – Ms. [depon. in: Pobočka České společnosti ornitologické na Vysočině], online in: www.prirodavysociny.cz. EKRTOVÁ E., EKRT L., ŠTECHOVÁ T. et HOLÁ E., 2015: Botanický inventarizační průzkum (cévnaté rostliny, vegetace, mechorosty) PR V Lisovech. – Ms. [depon. in: Krajský úřad Kraje Vysočina, Jihlava]. FARKAČ J., KRÁL D. et ŠKORPÍK M. [eds.], 2005: Červený seznam ohrožených druhů České republiky. Bezobratlí. List of threatened species in the Czech Republic. Invertebrates. – Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Praha, 760 s. GRULICH V., 2012: Red List of vascular plants of the Czech Republic: 3rd edition. – Preslia 84(3): 631– 645. HOLEC J. et BERAN M. [eds.], 2006: Červený seznam hub (makromycetů) České republiky. – Příroda, Praha, 24: 1-282. JELÍNEK A. et KŘIVAN V., 2015: Průzkum vybraných skupin bezobratlých živočichů v PP Jezdovické rašeliniště, PR Rašeliniště Kaliště, PR Šimanovské rašeliniště, PR V Lisovech a PR Údolí Brtnice. – Ms. [depon. in: Krajský úřad Kraje Vysočina, Jihlava]. KODET V., KODETOVÁ D., DUŠEK M., KUNSTMÜLLER I. et HRUŠKA F., 2015: Avifauna PR V Lisovech. – Ms. [depon. in: Pobočka České společnosti ornitologické na Vysočině], online in: www.prirodavysociny.cz. KUČERA J., VÁŇA J. et HRADÍLEK Z., 2012: Bryophyte flora of the Czech Republic: updated checklist and Red List and a brief analysis (Bryoflóra České republiky: aktualizace seznamu a červeného seznamu a stručná analýza). – Preslia 84: 813–850, 2012. KUNSTMÜLLER I. et KODET V., 2005: Ptáci Českomoravské vrchoviny. Historie a současnost hnízdního rozšíření v Kraji Vysočina. – ČSOP Jihlava et Muzeum Vysočiny Jihlava: 1-220. PLESNÍK J., HANZAL V. et BREJŠKOVÁ L. [eds.], 2003: Červený seznam ohrožených druhů České republiky. Obratlovci. – Příroda, Praha, 22: 1–184. RYBNÍČEK K., 1966: Glacial relics in the bryoflora of the highlands Českomoravská vrchovina (Bohemian-Moravian Highlands); their habitat and cenotaxonomic value. – Folia Geobotanica et Phytotaxonomica, 1: 101–119. RYBNÍČEK K., 1974: Die Vegetation der Moore im südlichen Teil der Böhmisch-Mährischen Höhe – In: Vegetace ČSSR, ser. A, 6: 1–243, Praha. ŘEZÁČ M., KŮRKA A., RŮŽIČKA V. et HENEBERG P., 2015: Red List of Czech spiders: 3rd edition, adjusted according to evidence-based national conservation priorities. – Biologia 70(5): 645-666.

42

PR V Lisovech [JI] 2015  

Vyhodnocení zásahů a opatření realizovaných Krajem Vysočina v rámci I. etapy projektu Biodiverzita

Read more
Read more
Similar to
Popular now
Just for you