Page 1

PP Jezdovické rašeliniště Vyhodnocení zásahů a opatření realizovaných v rámci I. etapy projektu Biodiverzita

Vojtěch Kodet, Filip Lysák, Aleš Jelínek, Táňa Štechová

2015


Obsah 1 Úvod ..................................................................................................................................... 3 2 Charakteristika a poloha lokality ........................................................................................... 3 3 Metodika ............................................................................................................................... 6 4 Výsledky ............................................................................................................................... 6 4.1 Redukce náletových dřevin ............................................................................................ 6 4.2 Drobné terénní úpravy ................................................................................................. 10 4.3 Asanační a mozaikovité kosení.................................................................................... 13 4.4 Zásahy na podporu významných druhů mechorostů ................................................... 14 5 Zhodnocení stavu biodiverzity území ................................................................................. 16 5.1 Flóra a vegetace .......................................................................................................... 16 5.2 Mykobiota..................................................................................................................... 18 5.3 Fauna........................................................................................................................... 18 6 Doporučení pro ochranu a management lokality ................................................................ 20 6.1 Zhodnocení předchozí ochrany a péče ........................................................................ 20 6.2 Doporučení pro budoucí ochranu a údržbu území ....................................................... 21 7 Literatura ............................................................................................................................ 23

Zadavatel: Kraj Vysočina, Žižkova 1882/57, 587 33 Jihlava Řešitelé: Ing. Vojtěch Kodet, Ph.D., Úvoz 23, 586 01 Jihlava, vojtech.kodet@email.cz Mgr. Filip Lysák, Cyrilov 6, 594 61 Bory, filip.lysak@tiscali.cz Mgr. Aleš Jelínek, Řečice 49, 380 01 Volfířov, ales.jelinek@chaloupky.cz RNDr. Tána Štechová, Ph.D., Křenovice 125, 373 84 Dubné, tana.stechova@gmail.com Za poskytnutí mykologických údajů děkujeme Ing. Marku Bromovi, botanických údajů RNDr. Ester Ekrtové, Ph.D., a za technickou spolupráci Ing. Daně Kodetové a Ing. Martinu Tejkalovi, Ph.D.

Realizováno v rámci I. etapy projektu Kraje Vysočina s názvem „Biodiverzita“, který byl financován z Evropského fondu pro regionální rozvoj (ERDF) prostřednictvím Operačního programu Životní prostředí a Krajem Vysočina.

2


1 Úvod Přírodní památku Jezdovické rašeliniště tvoří drobné rašelinné prameniště na okraji lesního komplexu. Plocha původního rašeliniště byla téměř zarostlá nálety dřevin, pouze s drobnými silně zastíněnými enklávami nelesní rašeliništní vegetace, na které v severní části území navazují odvodněním a eutrofizací zasažené vlhké louky. V letech 2013 - 2015 zde proběhly zásahy na podporu biodiverzity, při nichž autorský kolektiv prováděl dozor, kontrolu a vyhodnocení jejich vlivu na biodiverzitu. Cílem realizovaných zásahů byla především výrazná redukce dřevin a zavedení mozaikovité seče na potenciálně vhodných plochách bývalých rašelinišť a rašelinných luk. Zároveň byly provedeny drobné terénní úpravy, při kterých byly odstraněny deponie, vytvořeny mělké tůňky a upravena přístupová polní cesta. Autorský kolektiv prováděné práce koordinoval a dohlížel nad jejich provedením, aby nedošlo k nevratnému poničení cenných biotopů a populací významných druhů živočichů a rostlin. Dále bylo cílem zdokumentovat a vyhodnotit realizaci a úspěšnost těchto zásahů. V rámci prací proběhl orientační monitoring cílových a z hlediska ochrany přírody klíčových biotopů a na ně vázaných významných druhů. Součástí hodnocení je stručný návrh doporučení pro budoucí management území.

2 Charakteristika a poloha lokality Lokalizace:

Kraj Vysočina, okres Jihlava, drobné rašelinné prameniště na polovině cesty mezi Jezdovicemi a Spělovem, asi 1,6 km západně od kaple v obci Jezdovice.

Katastrální území:

Jezdovice

Výměra:

1,60 ha

Nadmořská výška:

575 – 579 m n. m.

Kód ZCHÚ podle ÚSOP: 832 Biotopová charakteristika: Přírodní památka Jezdovické rašeliniště představuje typickou ukázku bázemi bohatých rašelinných pramenišť, která byla dříve pro celou oblast širšího okolí města Třešť typická. Dnes se jedná o jeden z posledních zbytků této významné a cenné vegetace v tomto regionu. Vegetace je tvořena rašelinnými, vlhkými a krátkostébelnými smilkovými loukami v různém stadiu degradace. Jedná se o nevelké slatinné prameniště, které bylo v minulosti částečně narušené odvodněním a silně zasažené sukcesí dřevin. Většina ostrůvkovitých zbytků nelesní vegetace byla v posledním desetiletí pravidelně kosena, k potlačování náletu dřevin zde ale nedocházelo. Lesní a křovinnou vegetaci zde tvoří nálety dřevin na původním bezlesí. Obr. 1: Poloha PP Jezdovické rašeliniště v Kraji Vysočina.

3


Obr. 2: Orientační poloha PP Jezdovické rašeliniště.

4


Obr. 3: Vymezení PP Jezdovické rašeliniště.

5


3 Metodika Lokalita byla navštívena jednotlivými odborníky před začátkem prací v roce 2013, kdy se jasně definovaly konkrétní požadavky na provedení prací, a upozornilo se na případná problematická místa, kde by mohlo dojít při realizaci navrženého projektu k poškození cílových biotopů a populací významných druhů rostlin a živočichů. Všechny požadavky byly podrobně projednány s realizátorem prací. Stav lokality byl před začátkem hlavních revitalizačních prací fotograficky zdokumentován a byly zaměřeny polohy (GPS) a směry (azimut) pořízených fotografií. Totožné pozice fotografií byly pořízeny po realizaci prací. Zároveň byla formou opakovaných návštěv průběžně získávána aktuální floristická a faunistická data z lokality. V průběhu realizace projektu byla vlastní redukce náletových dřevin, drobné terénní úpravy a provedení seče pravidelně opakovaně dozorováno formou terénních návštěv lokality. Přehled kategorií ochrany a ohrožení jednotlivých taxonů, které jsou v textu uvedeny vždy za jejich názvem: Taxony zvláště chráněné podle vyhlášky MŽP ČR č. 395/1992 Sb., v platném znění §1 = kriticky ohrožený §2 = silně ohrožený §3 = ohrožený Taxony Červeného seznamu cévnatých rostlin ČR (GRULICH 2012) C1 = kriticky ohrožený C2 = silně ohrožený C3 = ohrožený C4a = vzácnější vyžadující pozornost Taxony červených seznamů dalších skupin (PLESNÍK et al. 2003, FARKAČ et al. 2005, HOLEC et al. 2006, KUČERA et al. 2012, ŘEZÁČ et al. 2015) RE = regionálně vymizelý CR = kriticky ohrožený EN = ohrožený VU = zranitelný NT = téměř ohrožený DD = chybí dostatečné údaje Taxony regionálně významné V = regionálně významný, neuvedený ve vyhlášce ani v národním červeném seznamu

4 Výsledky 4.1 Redukce náletových dřevin Důvod zásahu: Redukce porostů náletových dřevin představovala klíčový zásah obnovy v PP Jezdovické rašeliniště. Pod nálety dřevin, především smrku ztepilého (Picea abies), olše lepkavé (Alnus glutinosa), vrby ušaté (Salix aurita) a krušiny olšové (Frangula alnus) zmizela většina původní plochy luční a rašeliništní vegetace. Zachována zůstala jen nepatrná část bezlesí lučního rašeliniště, které bylo porosty dřevin značně zastíněno a izolováno od okolní otevřené krajiny. Zbytky luční vegetace byly navíc rozdělené na tři samostatné enklávy. Tento stav výrazně snižoval potenciál lokality a zbytky původní cenné vegetace v různé míře degradoval. Cílem zásahu bylo stávající nelesní plochy výrazně prosvětlit, propojit a rozšířit.

6


Provedení: Redukce dřevin probíhala na plochách zásadních pro zvýšení oslunění a vzájemné propojení plochy cenných společenstev. Ponechány byly jednotlivé solitéry či skupiny dřevin, které byly předem vybrány a označeny. Kácení a vyklízení pokácené dřevní biomasy probíhalo v zimním období 2014/2015. Práce komplikoval deštivý podzim a navazující mírná zima, kdy téměř nedošlo k zamrznutí silně podmáčených ploch. Vyklizení velkého množství dřevní hmoty zejména z plochy na jižní straně bylo poměrně náročné. Pařezy byly vyfrézovány, aby se zamezilo zmlazení olše a usnadnila se budoucí pravidelná údržba sečí. Hlavní práce skončily v jarním období r. 2015. Následovalo pečlivé vyklizení drobných těžebních zbytků a hromad štěpky po frézování pařezů.

Obr. 4: Označování dřevin, které nebudou káceny (16.12.2013, V. Kodet).

Obr. 5: Vykácení pásu dřevin k propojení centrální a jižní enklávy rašelinných luk (12.1.2015, L. Ekrt).

7


Obr. 6: Vytahování stromů probíhalo traktorem a z nepřístupných míst pomocí navijáku (23.2.2015, V. Kodet).

Obr. 7: Pařezy byly vyfrézovány a vzniklá štěpka byla následně důkladně vyhrabána (23.2.2015, V. Kodet).

Výsledek realizace: Realizaci lze hodnotit jednoznačně pozitivně. Došlo k propojení nelesních enkláv, plochy se výrazně prosvětlily a na silně zastíněných plochách po odstranění dřevin ihned regenerovala původní nelesní společenstva. Konkrétně na plochách po odstranění dřevin velmi dobře regenerovala vachta trojlistá (Menyanthes trifoliata, §3/C3), kozlík dvoudomý (Valeriana dioica, C4a), starček potoční (Tephroseris crispa, C4a), místy se objevil i prstnatec májový (Dactylorhiza majalis, §3/C3). Po razantním odstranění dřevin nedošlo k žádnému významnému šíření nežádoucích expanzních či ruderálních druhů. Překvapivě ani na ploše po odstranění mladého smrkového porostu nedošlo k významnějšímu uplatnění nežádoucích druhů rostlin. Druhy vázané na dřeviny nejsou redukcí části náletu dřevin na lokalitě významně dotčeny, neboť zde i po zásahu zůstávají kromě jednotlivých solitér a menších skupin dřevin stále i plošné porosty sukcesně vzniklých olšin s příměsí dalších druhů. Velmi pozitivní vliv tohoto zásahu lze předpokládat u společenstev bezobratlých živočichů, neboť populace

8


nejvýznamnějších zjištěných druhů, jako například hnědáska rozrazilového (Melitaea diamina, EN), zde byly plošně omezeny pouze na zbytky zachovalých enkláv rašelinných luk. Jejich vzájemným propojením a celkovým zvětšením rozlohy otevřených nelesních biotopů dojde ke stabilizaci a postupnému zvýšení početnosti populací těchto druhů, což je nezbytným předpokladem pro jejich dlouhodobou existenci na předmětné lokalitě. Velmi neočekávaným výsledkem bylo objevení bazanovce kytkokvětého (Naumburgia thyrsiflora, §2/C3), který dosud nebyl z lokality uváděn. Jedna kvetoucí rostlina byla nalezena na východním okraji lokality těsně za hranicí stávající PP v místě, kde došlo ke značnému narušení povrchu při vyjíždění techniky z lokality při odvozu dřeva na cestu vedoucí po obvodu PP. Transport rostliny použitou technikou z jiné lokality je značně nepravděpodobný. Je tedy možné, že narušení stanoviště v kombinaci s prosvětlením plochy aktivovalo zbytkovou sterilní populaci druhu, který byl dlouhou dobu přehlížen v zarostlých ruderálních porostech.

Obr. 8: Na lokalitě nově objevený bazanovec kytkokvětý (Naumburgia thyrsiflora, §2/C3, 10.6.2015, V. Kodet).

Obr. 9: Porovnání stavu před (31.10.2013) a po (24.9.2015) vykácení vzrostlých dřevin. Díky zásahu došlo k výraznému prosvětlení celé lokality a otevření do volné krajiny (V. Kodet).

9


Obr. 10: Porovnání stavu před (25.11.2013) a po (24.9.2015) vykácení dřevin v nejcennější části PP. Zásahem došlo k výraznému otevření a oslunění celé plochy bázemi bohatého mechového slatiniště (V. Kodet).

Obr. 11: Stav před (31.10.2013) a po (24.9.2015) odstranění části mokřadních vrbin a náletů dřevin. V místě, kde byl nálet odstraněn, dochází k rychlé regeneraci lučních společenstev včetně bohaté populace vachty trojlisté (Menyanthes trifoliata, §3/C3, V. Kodet).

4.2 Drobné terénní úpravy K provedení drobných terénních úprav zadavatel přistoupil po dohodě se zpracovatelem projektové dokumentace a biologickým dozorem. Práce byly provedeny nad rámec hodnoceného projektu a jsou zde uvedeny pro úplnost přehledu aktuálních zásahů na lokalitě. Důvod zásahu: Odstranění nežádoucích deponií, na kterých rostla převážně ruderální vegetace, a úprava příjezdové polní cesty. Při této příležitosti byly vytvořené drobné mělké tůně sloužící jako atraktivní biotop zejména pro obojživelníky a bezobratlé živočichy, který na lokalitě chyběl a který zde nyní diverzifikuje nabídku mokřadních a vodních biotopů. Před realizací byla na lokalitě pouze jedna menší a již silně zazemněná tůň. Dále zde byly na několika místech odstraněny pařezy vykácených dřevin, především smrků, aby došlo k aktivaci semenné banky narušením půdního povrchu a plochy se snadněji udržovaly sečí. Z důvodu zlepšení vodních poměrů nejcennějších biotopů byl zčásti zahrnut kanál na severním okraji cenné centrální části PP.

10


Provedení: Drobné terénní úpravy probíhaly převážně jen v severní části území. V centrální a jižní části nemohly být provedeny pro nesouhlas majitelů pozemků. Jinak lze výsledek označit za velmi zdařilý. Deponie zeminy byly odstraněny a vznikly drobné tůně, které byly trvale zvodnělé i v době extrémního sucha, tak i tůně s kolísavou hladinou vody, v letních měsících vysychající. Při realizaci nebyla poškozena cenná vegetace či populace významných druhů. Kanál na severním okraji centrální části byl zčásti zahrnut rašelinnou zeminou na svém východním okraji, kde byl nejvíce zahlouben a nebyla v něm přítomna cenná vegetace. Odstraněním části pařezů vznikla narušená, mokvavá plocha holé rašeliny, která je atraktivním biotopem pro řadu významných cílových druhů rostlin.

Obr. 12: Odstraněním navážek v severní části území byla cíleně vytvořena zajímavá místa pro spontánní sukcesi a mělké periodické tůně (4.4.2015, V. Kodet).

Obr. 13: Pohled na strženou plochu v místě odstraněného hustého porostu smrku na okraji cenných rašeliništních společenstev. Výsledkem je velmi atraktivní mokvající plocha, vhodná pro regeneraci těch nejvýznamnějších druhů cévnatých rostlin i mechorostů (4.6.2015, E. Ekrtová).

11


Výsledek realizace: Výsledek lze označit za velmi zdařilý. Různorodost tůní pozitivně ovlivňuje jejich atraktivitu pro široké spektrum živočichů, kteří je budou postupně osidlovat. Plochy, na kterých proběhly terénní úpravy, zarůstaly hned v první sezóně spontánně luční a mokřadní vegetací bez přítomnosti nežádoucích expanzních či ruderálních druhů. Díky odstranění deponií je nyní také možno plochy v severní části území bez problémů udržovat. Jednoznačně největším úspěchem drobných terénních úprav byla obnova rašeliništních společenstev na ploše východní části již zmiňovaného kanálu na severovýchodním okraji centrální části území. Plocha zahrnutého kanálu byla na jaře 2015 mulčována materiálem vyhrabaným při speciálních zásazích v cenných porostech (viz níže). Efekt se dostavil okamžitě v průběhu vegetační sezóny, kdy na ploše kanálu i na jeho stržených okrajích regenerovala bohatá populace bařičky bahenní (Triglochin palustris, C2), hojně se objevila vachta trojlistá (Menyanthes trifoliata, §3/C3) a kozlík dvoudomý (Valeriana dioica, C4a). V navazujícím zachovalém porostu významně vzrostla populace rosnatky okrouhlolisté (Drosera rotundifolia, §2/C3), která se před zásahy pohybovala na hranici vymření. Je vysoce pravděpodobné, že regenerace dalších významných druhů bude následovat v dalších letech.

Obr. 14: Pohled na obnovu rašeliništní vegetace na ploše kanálu a v jeho bezprostředním okolí na jaře v r. 2015 (krátce po namulčování) a v srpnu r. 2015 v plné vegetaci s bohatou populací bařičky bahenní (Triglochin palustris, C2, E. Ekrtová).

12


Obr. 15: Detail zmulčované plochy zahrnutého kanálu, kde vyráží také vachta trojlistá (Menyanthes trifoliata, §3/C3, 11.6.2015, V. Kodet).

4.3 Asanační a mozaikovité kosení Důvod zásahu: Pravidelná seč, která doposud na území přírodní památky probíhala, nebyla mnohdy dostačující. Při seči bylo ponecháváno příliš vysoké strniště, čímž docházelo k hromadění odumřelé biomasy na lokalitě. Tento problém byl zvláště patrný v méně hodnotných částech lokality (např. louka v severní části), kde bylo strniště necháváno až 30 cm vysoké. V méně produktivních společenstvech rašelinných luk nebyl problém tak výrazný, ale přesto se zde nacházela jistá vrstva stařiny a místy značně odrostlé mechové patro. Z tohoto důvodu bylo potřeba provést důkladnou asanační seč, do které byly zahrnuty i plochy na okrajích lokality, které byly doposud bez pravidelné péče a často byly zasažené nežádoucími expanzními druhy, jako je třtina křovištní (Calamagrostis epigejos) aj. Důvodem pro provedení mozaikovité seče byla snaha o efektivní ochranu entomofauny na lokalitě a zároveň podpora generativní reprodukce cílových druhů lučních a rašeliništních společenstev. Provedení: Během projektu byly každoročně mozaikovitě pokoseny všechny nelesní části lokality. Zpočátku byla provedena důkladná asanační seč, kdy byla lokalita zbavena veškeré nahromaděné stařiny v porostech a částečně došlo i k narušení mechového patra ve výrazně odrostlých částech rašelinných luk. V sezóně 2015 byla seč rozšířena i na odlesněné plochy původních rašelinných luk. Výsledek realizace: Důkladná seč a vyhrabání odumřelé biomasy v degradovaných porostech v okrajových částech lokality značně podpořila potenciál těchto porostů. Došlo k částečné redukci expanzních druhů, jako je orobinec širokolistý (Typha latifolia) či třtina křovištní (Calamagrostis epigejos). Bude-li zde kvalitní péče pokračovat, lze předpokládat návrat k druhově bohatým společenstvům. Zejména v případě západní poloviny severní části lokality se provedením důkladné seče a odstraněním pokosené biomasy porost velmi zkvalitnil. Opakované pokosení orobince v místě zazemněné tůně významně podpořilo výskyt vzácné bahničky bradavkaté (Eleocharis mamillata, C4a). Kvalitním pokosením porostů rašelinných luk v centrální části lokality spolu s efektem prosvětlení celé plochy významně vzrostl výskyt fertilní ostřice blešní (Carex pulicaris, §3/C2) či tolije bahenní (Parnassia palustris, §3/C2). Mozaikovitá seč významně podpořila biodiverzitu lokality.

13


Obr. 16: Asanační kosení orobincového porostu lištovou sekačkou v severní části PP (21.11.2013, V. Kodet).

Obr. 17: Porovnání porostu před (31.10.2013) a po (24.9.2015) asanační seči a odstranění náletových dřevin na kontaktu severní a centrální části lokality. Zásahem došlo k redukci expanzní třtiny křovištní (V. Kodet).

4.4 Zásahy na podporu významných druhů mechorostů Zásahy na podporu významných druhů mechorostů byly provedeny nad rámec hodnoceného projektu a jsou zde uvedeny pro úplnost přehledu aktuálních zásahů na lokalitě. Důvod zásahu: Vzácné druhy mechorostů bývají řádově citlivější na narušení vodních poměrů a chemické či sukcesní změny stanovišť. Jejich přežití bývá závislé na drobné mikrostanovištní mozaice rašelinných biotopů. Právě tato mikrostanovištní mozaika velice úzce souvisí s tradičním způsobem využívání rašelinných luk a mokřadů. Vzácné druhy mechorostů jsou úzce spjaty s periodicky narušovanými plochami, kde je potlačen jejich silnější konkurent (rašeliníky, cévnaté rostliny) a kde vznikají heterogenní mikrostanoviště. Taková mikrostanoviště vznikala dříve díky tradičnímu hospodaření, jehož ústup často vedl k dramatické proměně lokalit. Prostá seč, která je dnes nejčastějším způsobem ochranářského managementu cenných rašeliništních lokalit, většinou

14


nenarušuje povrch mechového patra a mikrostanovištní heterogenita se ztrácí. Pokud chceme populace vzácných a ohrožených druhů zachovat, je potřeba pro přežití a rozvoj jejich populací provádět speciální zásahy, které budou simulovat mozaikovité narušení typicky vznikající při tradičním využívání těchto biotopů. Provedení: Ručně provedený maloplošný zásah spočíval v pokosení vybraných ploch až k povrchu země s pomístním seseknutím mechového patra s dominantními rašeliníky, důkladném vyhrabání včetně stařiny a proředění mechového patra. Na vybraných ploškách byly mírně prohloubeny šlenky pro obnovu zvodnělých míst a byly obnoveny drobné stružky v porostu. Zásah byl vždy proveden mozaikovitě, aby se na ploše provedení zásahu vyskytovaly plošky vyvýšenější s ostrůvky důkladně pokosené původní vegetace a místa snížená s výrazně proředěným mechovým patrem. Pokosená biomasa byla vždy pečlivě shrabána a odstraněna z lokality. Část vyhrabaného mechového patra z cennějších ploch byla použita k mulčování na ploše zčásti zahrnutého kanálu rašelinnou zeminou či na jiné drobné zvodnělé plošky bez vegetace vzniklé odstraněním zapojeného náletu dřevin. Zásah se netýkal přímo porostů a plošek výskytu cílových ohrožených druhů, ale byl realizován v jejich návaznosti, kde se mohou cílové druhy uchytit a obsadit uvolněný prostor.

Obr. 18: Pohled na centrální část lokality, kde byly první speciální zásahy na podporu mechorostů provedeny již v r. 2013 a na dalších plochách v letech 2014 a 2015. Díky tomuto rozvolnění vegetace a následnému prosvětlení plochy v r. 2015 došlo k regeneraci mechového patra a zvětšení populací vzácných mechorostů (květen 2014, E. Holá).

Výsledek realizace: Zásahy lze hodnotit jednoznačně pozitivně. Na provedené zásahy zareagovaly mechorosty velmi rychle, již v prvním roce byl zaznamenán pozitivní dopad všech realizovaných opatření (prosvětlení v důsledku likvidace náletu dřevin, kvalitně provedená seč, speciální zásahy na podporu mechorostů) na nejcennější druhy. Došlo k rychlému zvětšení populace evropsky významného druhu srpnatky fermežové (Hamatocaulis vernicosus, VU) a ohrožené bařinatky obrovské (Calliergon giganteum, VU), a to navzdory extrémně suchému létu, kdy byla řada jiných populací těchto druhů poničena. V r. 2014, kdy byl prováděn inventarizační průzkum (v této době již byla část zásahů na lokalitě provedena, takže se nejedná o výchozí stav), bylo napočítáno cca 150 lodyžek bařinatky obrovské. Druh zde byl zaznamenán nově, do té doby druh zřejmě na lokalitě přežíval pod hranicí nalezitelnosti. Na podzim r. 2015 se jednalo již o několik stovek lodyžek, druh pokrývá výrazně větší plochu a jeho trsy jsou pokryvnější. Pozitivní vývoj populace srpnatky fermežové byl zachycen i na trvalé monitorovací ploše, která je na lokalitě od r. 2006. Oproti stavu z r. 2006 došlo k velkému progresivnímu růstu populace. Zatímco ještě

15


v r. 2014 bylo napočítáno cca 20 jednotlivých lodyžek, na podzim r. 2015 již druh tvořil řídký trs čítající téměř 100 lodyžek. Dalším mechorostem, který pozitivně zareagoval na změny na lokalitě (především asi na prosvětlení porostů) je dvouhrotec bahenní (Dicranum bonjeanii, NT).

Obr. 19: Rozmístění srpnatky fermežové (Hamatocaulis vernicosus, VU) v trvalé monitorovací ploše o velikosti 1x1 m. Vlevo je stav z r. 2006 a vpravo z r. 2015. Čáry označují hranice trsů v ploše a čísla značí procentickou pokryvnost druhu v jednotlivých trsech. Zákresy byly pořízeny v rámci pravidelného monitoringu druhu pro AOPK ČR.

5 Zhodnocení stavu biodiverzity území 5.1 Flóra a vegetace Jezdovické rašeliniště představuje z vegetačního pohledu zbytky cenné nelesní vegetace rašelinných, vlhkých a krátkostébelných smilkových luk v různém stadiu degradace. Jedná se o nevelké slatinné prameniště, které bylo v minulosti částečně narušené odvodněním a silně zasažené sukcesí dřevin. K cenným a ochranářsky významným typům vegetace patří ostřicové porosty rašelinných luk na vlastním rašeliništi (méně je zastoupen vzácnější sv. Sphagno warnstorfiiTomentypnion, více sv. Caricion canescenti-nigrae), dále jsou přítomny porosty regionálně typických pcháčových luk (sv. Calthion palustris: as. Angelico sylvestris-Cirsietum palustris), fragmenty smilkových luk (sv. Violion caninae) a porosty náletových dřevin inklinující k olšinám a podmáčeným smrčinám, výjimečně s jednokvítkem velekvětým (Moneses uniflora, §2/C1, EKRTOVÁ et al. 2015). Ačkoli na lokalitě probíhaly dlouhodobé degradační změny, stále se zde vyskytuje řada vzácných a ohrožených druhů rostlin. Nejvýznamnějším druhem na lokalitě je již zmíněný jednokvítek velekvětý (Moneses uniflora, §2/C1), který zde byl objeven nově v r. 2013 před zahájením prací. Dalším významným nálezem byl v r. 2015 bazanovec kytkokvětý (Naumburgia thyrsiflora, §2/C3). Oba tyto druhy nebyly na lokalitě nikdy v minulosti zaznamenány. Mezi ostatní významné druhy patří tolije bahenní (Parnassia palustris, §3/C2), bařička bahenní (Triglochin palustris, C2), ostřice blešní (Carex pulicaris, §3/C2), ostřice přioblá (Carex diandra, C2), rosnatka okrouhlolistá (Drosera rotundifolia, §2/C3), vemeník dvoulistý (Platanthera bifolia, §3/C3), prstnatec májový (Dactylorhiza majalis subsp. majalis, §3/C3), vachta trojlistá (Menyanthes trifoliata, §3/C3) či vrbovka tmavá (Epilobium obscurum, C3, EKRTOVÁ et al. 2015).

16


Obr. 20: Jednokvítek velekvětý (Moneses uniflora, §2/C1, 1.7.2013) a vemeník dvoulistý (Platanthera bifolia, §3/C3, 11.6.2015, V. Kodet).

Obr. 21: Rosnatka okrouhlolistá (Drosera rotundifolia, §2/C3, 11.6.2015, V. Kodet).

Z mechorostů bylo na lokalitě zaznamenáno celkem 52 taxonů, z nichž nejvýznamnější jsou srpnatka fermežová (Hamatocaulis vernicosus, VU), bařinatka obrovská (Calliergon giganteum, VU), dvouhrotec bahenní (Dicranum bonjeanii, NT), zelenka hvězdovitá (Campylium stellatum, NT) a vlasolistec vlhkomilný (Tomentypnum nitens, NT). Z minulosti je z Jezdovického rašeliniště uváděno 34 druhů mechorostů, z nichž 10 nebylo aktuálně ověřeno. Bohužel patří mezi ně nejvzácnější druhy 17


jako bařinatec třířadý (Drepanocladus trifarius, CR) a štírovec dutolistý (Scorpidium scorpioides, EN) či další vzácné druhy štírovec prostřední (Scorpidium cossonii, NT) a rašeliník modřínový (Sphagnum contortum, NT, EKRTOVÁ et al. 2015).

5.2 Mykobiota Z hlediska druhové diverzity a zastoupení vzácných, ohrožených a charakteristických taxonů hub představuje Jezdovické rašeliniště v rámci Českomoravské vrchoviny spíše průměrnou lokalitu. Charakteristická mykobiota rašelinišť jako např. muscikolní, sfagnikolní a turfikolní makromycety na lokalitě téměř chybí vlivem odvodnění a zarůstání náletovými dřevinami. Přesto zde byly během průzkumu v r. 2015 (BROM 2015) nalezeny běžná čepičatka močálová (Galerina paludosa) a vzácnější a charakteristická voskovka vroubkovaná (Hygrocybe coccineocrenata, EN). Mezi vzácné a ohrožené druhy řadíme nenápadnou polničku bažinnou (Agrocybe paludosa, NT), závojenku Mougeotovu (Entoloma mougeotii, CR) a pavučinec rašeliníkový (Cortinarius chrysolitus, NT). Pozornost upoutá na Českomoravské vrchovině nehojná závojenka sličná (Entoloma formosum). Typické houby letního až podzimního aspektu, a to jak v nevyhraněných krátkostébelných porostech, tak střídavě vlhkých, acidofilních krátkostébelných trávnících s vyšší pokryvností mechorostů, zastupuje např. závojenka hedvábná (Entoloma sericeum), čepičatka Atkinsonova (Galerina atkinsoniana) a čepičatka kyjovitá (Galerina clavata) nebo kalichovka oranžová (Rickenella fibula). Zajímavé druhy lze nalézt v olšových porostech jako např. jehnědku olšovou (Ciboria amentacea) fruktifikující na minuloročních olšových jehnědách nebo drobnou žebernatku maličkou (Delicatula integrella). K tzv. vodním houbám patří vodnička potoční (Cudoniella clavus) rostoucí na drobných větévkách ponořených ve vodě. V okrajích lesních porostů, pod solitérními stromy a skupinami dřevin jsou silně zastoupeny mykorhizní symbionti, např. z rodu muchomůrka (Amanita), hřib (Boletus), ryzec (Lactarius), holubinka (Russula) nebo mechovka obecná (Clitopilus prunulus). Solitérní jedinci smrku hostí ryzce smrkového (Lactarius deterrimus) a holubinky Queletovy (Russula queletii). Na větvích stojících jedinců borovice lesní vzácně roste pórnovitka borová (Gloeoporus taxicola). Velikostí a zbarvením poutá zájem křemenáč osikový (Leccinum rufum). Minuloroční plodnice těchto druhů osidluje penízovka Cookeova (Collybia cookie).

5.3 Fauna V letech 2014 - 2015 byl na lokalitě proveden průzkum bioindikačně významných skupin bezobratlých živočichů, a sice pavouků, brouků a denních motýlů (JELÍNEK et KŘIVAN 2015). Jednalo se o první ucelený průzkum pavouků v PP Jezdovické rašeliniště. Bylo zde nalezeno celkem 66 druhů pavouků, z nichž je 7 druhů uvedeno v aktuálním Červeném seznamu pavouků ČR (ŘEZÁČ et al. 2015), a to v nejnižší kategorii LC. Oproti jiným zkoumaným lokalitám (PR V Lisovech, PR Rašeliniště Kaliště, PR Šimanovské rašeliniště) je zde fauna pavouků charakteristických pro zachovalé rašelinné louky chudší. Chybí třeba oba ohrožené druhy mokřadních slíďáků: slíďák potápivý (Pirata piscatorius, VU) a slíďák rašeliništní (Pirata uliginosus, VU). Z přítomných druhů lze uvést pouze drobné plachetnatky, z nichž pavučenka štěrbinovitá (Notioscopus sarcinatus, LC) je nejvýznamnějším zjištěným druhem na lokalitě. Jedná se o dosti lokální druh žijící v travinobylinné vegetaci a mechu podmáčených okrajů rybníků, na prameništích a rašeliništích převážně ve středních polohách. V regionu je však na vhodných lokalitách dosud poměrně hojná. Nehojným druhem je pavučenka Kochova (Walckenaeria kochi, LC), která obývá především otevřené mokřady jako mokré louky, litorály rybníků, břehy řek, 18


rašeliniště, ale i některé lesní mokřiny. Lokálně se vyskytujícím druhem je pavučenka mokřadní (Gongylidiellum vivum, LC) nacházená v mechu a trávě na otevřených až polozastíněných mokřadech, zejména na podmáčených loukách ve středních polohách. V regionu však není vzácná. Dalším zástupcem této skupiny je zde pavučenka tečkovaná (Lophomma punctatum, LC). Naopak jako na jediné z výše uvedených lokalit zde byla nalezena řada typických druhů podmáčených lesních porostů. Z významnějších lze jmenovat např. plachetnatku podzimní (Helophora insignis), pavučenku periskopickou (Walckenaeria acuminata) či skálovku cibulovou (Zelotes clivicola). Druhové spektrum pak v severní části lokality doplňují i někteří zástupci sušších typů luk. Za zmínku stojí zejména suchomilná skákavka žlutonohá (Heliophanus flavipes). Zjištěné výsledky zcela korespondují s výchozím stavem přírodní památky, rozlohou a stavem zde zastoupených biotopů. Průzkum brouků v letech 2014 - 2015 byl zaměřen na epigeon a fytofágní skupiny. Na lokalitě bylo zjištěno 54 druhů brouků, z nichž 2 jsou uvedeny v Červeném seznamu bezobratlých (FARKAČ et al. 2005) a 2 druhy patří mezi zvláště chráněné. Vzhledem k charakteru a velikosti lokality je fauna brouků poměrně chudá a převažují v ní obecně rozšířené druhy vlhkých stanovišť, lesních lemů a vlhčích jehličnatých lesů. K nejvýznamnějším druhům patří potápníci, a to potápník Agabus affinis a kalužník Ilybius crassus (VU), obývající zvodnělé plochy v rašeliništích, podobně jako ohrožený vodomilovitý brouk zdrojník Crenitis punctatostriata (VU). Potápník Agabus affinis je tyrfofilním druhem žijícím v zaplavených porostech rašeliníků na otevřených nezastíněných rašeliništích nebo ve zrašelinělých litorálech rybníků a tůní. Obývá i mělké deprese zarostlé rašeliníkem bez volné vodní hladiny. V regionu se jedná o typický druh nejzachovalejších rašelinných biotopů. Kalužník Ilybius crassus (VU) osidluje drobné tůňky a zvodnělé plochy v rašeliništích a zrašelinělých okrajích rybníků. Na Vysočině je znám především ze Žďárských vrchů, jinde je jeho výskyt velmi lokální. Zdrojník Crenitis punctatostriata (VU) je lokálním druhem vyskytujícím se především v sudetských pohořích na rašeliništích a také v rašelinných oblastech nižších poloh, zejména v Čechách. Na Vysočině je však místy na vhodných lokalitách hojný. Charakteristickým druhem otevřených rašelinných biotopů s řidší vegetací je slunéčko Coccinella hieroglyphica, které se v ČR vyskytuje jen lokálně na zachovalých vlhkých loukách a rašeliništích zejména v jižních a západních Čechách. Z fytofágních druhů patří k nejvýznamnějším nosatec Orobitis cyanea. Jedná se o vzácný druh zachovalých lučních biotopů, který je potravně vázán na různé druhy violek. Obývá především zachovalé smilkové trávníky, rašelinné biotopy a lesní lemy v pahorkatinách až horách. Významný je rovněž nález nosatce Plinthus tischeri, který se v regionu vyskytuje velmi vzácně a lokálně na rašelinných biotopech v nejvyšších polohách. Jedná se o horský druh typický pro primární horské bezlesí nebo okraje rašelinišť a zachovalé horské louky. V ČR se vyskytuje v nejvyšších polohách pohraničních hor a překvapivě také na několika lokalitách na Českomoravské vrchovině. Při orientačním průzkumu v letech 2014 - 2015 bylo v PP Jezdovické rašeliniště nalezeno 20 druhů denních motýlů. Z významných druhů zde byla především zaznamenána nepočetná populace hnědáska rozrazilového (Melitaea diamina, EN). Stejně jako na ostatním území ČR jde i na Vysočině o ohrožený a mizející druh motýla, vyskytující se velmi lokálně na nejzachovalejších rašelinných a mokřadních biotopech. Jeho populace jsou většinou poměrně početné a nacházejí se často ve zvláště chráněných územích, kde je zejména v posledních letech péče upravována v souladu s požadavky tohoto druhu. Ochrana hnědáska rozrazilového by měla být jednou z priorit ochrany přírody na Vysočině. Na této lokalitě však byla jeho populace nepříliš početná a omezená pouze na plochy ve střední části s nejzachovalejší vegetací a výskytem živné rostliny, kterou je kozlík dvoudomý (Valeriana dioica, C4a). Po odkácení části náletových dřevin a propojení izolovaných enkláv rašelinných luk lze očekávat postupné zvýšení jeho početnosti. Při kosení vegetace je však třeba vždy dbát na zachování alespoň části ploch s živnou rostlinou. Dalšími lokálně významnými druhy jsou ohniváček modrolemý (Lycaena hippothoe, V), který patří v posledních letech k ustupujícím druhům vlhkých až mezofilních luk, a perleťovec kopřivový (Brenthis ino, V), typický druh vlhkých luk, tužebníkových lad a mokřadů. Z plazů byl na lokalitě zastižen slepýš křehký (Anguis fragilis, §2).

19


V rámci této studie byl pořízen první soupis avifauny PP Jezdovické rašeliniště (KODET et KODETOVÁ 2015). Dosud je z lokality a jejího nejbližšího okolí známo 52 druhů ptáků, přičemž v hnízdním období v letech 2014 - 2015 zde bylo zaznamenáno 41 druhů ptáků. Z čistě nelesních druhů zde byly zastiženy pouze cvrčilka zelená (Locustella naevia, V), konipas bílý (Motacilla alba), pěnice hnědokřídlá (Sylvia communis), pěvuška modrá (Prunella modularis) a strnad obecný (Emberiza citrinella), se kterými se však setkáme i na větších lesních pasekách. Další nelesní druhy, cvrčilka říční (Locustella fluviatilis, ○) a bramborníček hnědý (Saxicola rubetra, §3), se vyskytovaly na podmáčené dlouhodobě nesečené louce jihovýchodně od PP. Na přeletu byla zjištěna lyska černá (Fulica atra, V), pro kterou stejně jako pro všechny ostatní vodní druhy ptáků zde chybí dostatečná vodní plocha. Vytvořené tůně jsou pro trvalý výskyt vodních ptáků malé. Pravidelně zde kvorká sluka lesní (Scolopax rusticola, §/VU), která má vhodné podmínky v podmáčené olšině na lokalitě. Dalším charakteristickým druhem olšin je sýkora lužní (Parus montanus, V). Z čistě lesních druhů, kterým postačují okolní smrčiny, zde byly zastiženy ořešník kropenatý (Nucifraga caryocatactes, §3/VU), sýkora parukářka (Parus cristatus), hýl obecný (Pyrrhula pyrrhula, ○), čížek lesní (Carduelis spinus), křivka obecná (Loxia curvirostra), drozd brávník (Turdus viscivorus), šoupálek dlouhoprstý (Certhia familiaris) a další běžné druhy. Opakovaně zde byly zaznamenány vrány šedé (Corvus cornix, NT) a pouze jednou v mimohnízdním období krkavec velký (Corvus corax, §3/VU) a dlask tlustozobý (Coccothraustes coccothraustes, V). Z druhů vázaných na lesní okraje zde pravděpodobně hnízdili v r. 2014 ostříž lesní (Falco subbuteo, §2/EN) a v obou letech linduška lesní (Anthus trivialis, V). Z okolního lesa se ozývali výr velký (Bubo bubo, §3/EN), sýc rousný (Aegolius funereus, §2/VU), puštík obecný (Strix aluco, V) či datel černý (Dryocopus martius, V) a z okolních polí křepelky polní (Coturnix coturnix, §2/NT) a čejky chocholaté (Vanellus vanellus, VU). Z minulosti je z lokality známo hnízdění ťuhýka obecného (Lanius collurio, §3/NT) a výskyt včelojeda lesního (Pernis apivorus, §2/EN). Lze očekávat, že při zvýšeném počtu návštěv by většina druhů zjištěných v nejbližším okolí lokality byla zaznamenána i přímo na lokalitě. Vzhledem k malé rozloze lokality má řada druhů hnízdní vazbu na okolní biotopy a vlastní lokalitu mohou využívat třeba jen jako příležitostné loviště, anebo zde byly zastiženy pouze na přeletu. Z pohledu ptáků se tedy nejedná o významnou lokalitu, která představuje malý fragment rašelinných luk z velké části již zarostlý dřevinami, takže tu převažovaly běžné lesní druhy, a to i po vykácení části lokality.

6 Doporučení pro ochranu a management lokality 6.1 Zhodnocení předchozí ochrany a péče Zvláště chráněné území bylo vyhlášeno v r. 1984, čímž bylo zachráněno před zničením v rámci projektu „rekultivace neplodných půd“ (fakticky mělo jít o odvodnění a rozorání stejně jako v případě okolních pozemků). Ovšem došlo, jak tomu bylo dříve obvyklé, k ukončení tradičního obhospodařování nelesní vegetace a území postupně v různé míře podlehlo sukcesi dřevin či šíření nežádoucích expanzních druhů. Ochranářská péče byla zavedena po roce 2000 a soustředila se na údržbu cenných přístupnějších částí lokality pravidelnou sečí, bohužel většinou provedenou na vysoké strniště a spojenou s nekvalitním odstraněním pokosené biomasy. Zásadním nedostatkem realizované péče byla naprostá absence likvidace náletu dřevin, který postupně stále více zastiňoval poslední zbytky cenných porostů. K druhům, které z lokality zmizely v důsledku změn během 70. a 80. let 20. století, např. všivec bahenní (Pedicularis palustris, §2/C1), bublinatka prostřední (Utricularia intermedia, §2/C1), se přidaly druhy uváděné zde ještě v 90. letech 20. století: kruštík bahenní (Epipactis palustris, §2/C2), bublinatka menší (Utricularia minor, C2) či kociánek dvoudomý (Antennaria dioica, C2). Bylo zřejmé, že pouze pravidelná seč není dostatečná pro zachování přírodních hodnot území. 20


6.2 Doporučení pro budoucí ochranu a údržbu území Realizací projektu bylo dosaženo vytčených cílů. Podařilo se významně zlepšit podmínky pro přežívání zvláště chráněných a ohrožených druhů. O celkové úspěšnosti provedené obnovy rozhodne následná péče o lokalitu. Konkrétní doporučení pro ochranu a péči o PP Jezdovické rašeliniště jsou shrnuta v následujících bodech: Doporučení pro pravidelnou péči Plochy rašelinných luk doporučujeme udržovat mozaikovitou sečí (1x/rok) v termínu od 1.7. do 30.8., nejlépe s fázovým posunem (cca 40 % začátkem léta, cca 40 % koncem léta). Je žádoucí kosit i plochy mimo stávající hranici PP (viz obr. 22). V případě severní části lokality dotované živinami z polí je vhodná seč 2x ročně, a to první seč od 1.6. do 1.7. a druhá seč po 15.8. (viz obr. 22).

Obr. 22: Celá plocha rašelinných luk by měla být sečena (všechny nelesní plochy v ploše ohraničené žlutě), přičemž v severní části na plochách degradovaných splachy z polí je vhodná dvojí seč (ohraničeno zeleně).

Při seči je důležité ponechávat náhodně rozmístěné nedosečky o různé velikosti (5 – 30 m2). Každoročně by mělo být ponecháno neposečeno min. 20 % plochy cenných porostů. Poloha nedosečků musí být meziročně střídána a neměly by být umisťovány do ploch s výraznou přítomností expanzních či nitrofilních druhů (např. třtina křovištní, orobinec širokolistý). Dále není vhodné umisťovat nedosečky na místě výskytu vzácných druhů mechorostů, zejména srpnatky fermežové (viz obr. 23). Seč by měla být provedena pečlivě na co nejnižší strniště, pokosená biomasa by měla být usušena na místě, pečlivě shrabána a odvezena mimo lokalitu. Biomasa by nikdy neměla ležet pokosená na lokalitě déle než 10 dní. Porosty náletových dřevin ponechat v této fázi obnovy lokality bez dalších zásahů (zejména v okolí výskytu jednokvítku velekvětého), pouze likvidovat případné padlé stromy do plochy kosených luk. Péči o lokalitu soustředit na pravidelnou údržbu nelesních společenstev.

21


Žádoucí by bylo částečné zahrnutí odvodňovacích příkopů a vhodná jsou další drobná opatření (např. vytvoření menších tůní) v jihovýchodní a jižní části území. Tato opatření mohou výrazně pozitivně ovlivnit vodní režim této části lokality a navíc vytvořit atraktivní biotop pro řadu druhů významných živočichů a potenciálně i rostlin. Vzhledem k častým splachům půdy do plochy přírodní památky by bylo žádoucí zatravnění orné půdy v ochranném pásmu podél severního a východního okraje PP.

Obr. 23: Orientační vyznačení (fialově) výskytu významných druhů mechorostů na lokalitě. V těchto místech není vhodné ponechávat nedosečky minimálně po dobu 5 let. Populace významných druhů se před provedenými zásahy pohybovaly na hranici vymření a je proto potřeba maximálně podpořit jejich rozvoj.

Obr. 24: Splavování zeminy na plochu PP z okolních polí ohrožuje především její severní část. Vzhledem k zvýšené eutrofizaci je zde žádoucí dvojí seč. Sedimenty jsou splavovány z pole nad silnicí (vlevo), přičemž po přívalovém dešti takto vypadala místa (vpravo) uvnitř chráněného území vzdálená až 80 m od silnice (2.10.2014, V. Kodet).

22


7 Literatura BROM M., 2015: Makromycety vybraných rašelinných a lučních stanovišť v centrální části Českomoravské vrchoviny. – Ms. [depon. in: Pobočka České společnosti ornitologické na Vysočině], online in: www.prirodavysociny.cz. EKRTOVÁ E., EKRT L., ŠTECHOVÁ T. et HOLÁ E., 2015: Botanický inventarizační průzkum (cévnaté rostliny, vegetace, mechorosty) PP Jezdovické rašeliniště. – Ms. [depon. in: Krajský úřad Kraje Vysočina, Jihlava]. FARKAČ J., KRÁL D. et ŠKORPÍK M. [eds.], 2005: Červený seznam ohrožených druhů České republiky. Bezobratlí. List of threatened species in the Czech Republic. Invertebrates. – Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Praha, 760 s. GRULICH V., 2012: Red List of vascular plants of the Czech Republic: 3rd edition. – Preslia 84(3): 631–645. HOLEC J. et BERAN M. [eds.], 2006: Červený seznam hub (makromycetů) České republiky. – Příroda, Praha, 24: 1-282. JELÍNEK A. et KŘIVAN V., 2015: Průzkum vybraných skupin bezobratlých živočichů v PP Jezdovické rašeliniště, PR Rašeliniště Kaliště, PR Šimanovské rašeliniště, PR V Lisovech a PR Údolí Brtnice. – Ms. [depon. in: Krajský úřad Kraje Vysočina, Jihlava]. KODET V. et KODETOVÁ D., 2015: Avifauna PP Jezdovické rašeliniště. – Ms. [depon. in: Pobočka České společnosti ornitologické na Vysočině], online in: www.prirodavysociny.cz. KUČERA J., VÁŇA J. et HRADÍLEK Z., 2012: Bryophyte flora of the Czech Republic: updated checklist and Red List and a brief analysis (Bryoflóra České republiky: aktualizace seznamu a červeného seznamu a stručná analýza). – Preslia 84: 813–850, 2012. PLESNÍK J., HANZAL V. et BREJŠKOVÁ L. [eds.], 2003: Červený seznam ohrožených druhů České republiky. Obratlovci. – Příroda, Praha, 22: 1–184. RYBNÍČEK K. et RYBNÍČKOVÁ E., 1970: Rozšíření rašelinných a bahenních rostlin v jižní části Českomoravské vysočiny I. – Vlastivědný sborník Vysočiny, Oddil věd přírodních 6: 77–86. RYBNÍČEK K. et RYBNÍČKOVÁ E., 1972: Rozšíření rašelinných a bahenních rostlin v jižní části Českomoravské vysočiny II. – Vlastivědný sborník Vysočiny, Oddil věd přírodních 6: 67–79. ŘEZÁČ M., KŮRKA A., RŮŽIČKA V. et HENEBERG P., 2015: Red List of Czech spiders: 3rd edition, adjusted according to evidence-based national conservation priorities. – Biologia 70(5): 645-666.

23

PP Jezdovické rašeliniště [JI] 2015  

Vyhodnocení zásahů a opatření realizovaných Krajem Vysočina v rámci I. etapy projektu Biodiverzita

Read more
Read more
Similar to
Popular now
Just for you