Page 1

KARLOVA UNIVERZITA V PRAZE

JEJÍ ROLE A MOŽNOSTI ROZVOJE ŠA AVU 2011 Diplomní projekt Ondřej Synek


motto: „Přestože v centru Prahy již není dostatek volných prostor, nikdy nedopustíme, aby univerzita vystoupila z města, byť by se jednalo o tělocvik.“


Město

Představuji si město, kde učenec potkává blázna a úředníka v zakouřené pivnici. Město, kde činžovní dům sousedí s domem kancelářským, vykřičený dům s kostelem a škola s blázincem. Město, kde krásné je střídáno ošklivým, aby vynikla jeho krása. Město jako vrstevnatou směsici všeho, co se váže k lidství. Čím lépe promíchána tím lépe odolává zvratům, tím lépe odolává nečekanému. Představuji si město jako odraz lidského univerza. Místo, kde umírající je nahrazeno novým životaplným. Snad si je lze představit i jako místo velkého tření jež jiskří nápady, podněty a interakcí. Městské centrum, by pak mělo být místem největšího tření, jiskření, kumulace a tlaku, protože je průsečíkem a křižovatkou. Nejdostupnějším místem, bodem, který město představuje. Metropole, pak v sobě musí promítat celý region jehož je metropolí, musí poskytovat od všeho kousek, aby uspokojila touhy všech. Ve městě tušíme řád, který je ověřován a upravován stálým plynutím a omíláním. Co se na svém místě osvědčí, zůstává. Změna je však všudypřítomná. Garáže, fabriky, sklady a dílny, tušíme, patří na okraj města, zatímco divadla, galerie, tržnice a radnice bychom vždy hledali v centru, v místě největšího tlaku, nejsnazší dostupnosti. Kam pak v tomto řádu patří univerzita - mezi garáže či divadla?


Univerzita

„Přemýšlím o škole jako o prostředí, kde je dobré se učit. Školy začaly pod stromem u člověka, který netušil, že je učitel, a rozmlouval o svých myšlenkách s několika lidmi, kteří netušili, že jsou studenty. Studenti přemítali o tom, k jaké výměně tu dochází a jak dobré je být v přítomnosti tohoto člověka. Začali proto usilovat o to, aby i jejich synové mohli takovému člověku naslouchat. Záhy vystavěli prostory, z nichž se staly první školy. Založení školy bylo nevyhnutelné, protože to byla součást lidských tužeb.“ (Kahn, Ticho a světlo, str. 36) Univerzita je mí stem střetávání učitele v debatě se studentem, místem inspirace a kvasu; intelektuální šrumec. Univerzita je místo tříbení, sdílení myšlenek, rozvoje a v tomto smyslu je vlastně „městem“. V Praze je vedle dalších měst i „město“ univerzitní . Město o čtyřiceti tisících duších, velikostí podobné Mladé Boleslavi, které pojí touha po vzdělání, vědění, titulech či úspěchu. Město studentů a učitelů, město zúčastněných, město rovnostářské, bez sociálních bariér. Obdobně jako další „ideová města“ ho není možné jen tak spatřit. Jen na ně kterých místech je zřetelnější . Je to město, které není na první pohled vázané na místo jako na spojující myšlenky. Přesto, stejně jako ostatní města i toto potřebuje místo, kde by se spojující myšlenky tříbily, kde by se setkávaly, místo, které popisuje Louis I. Kahn (kultovní americký architekt) jako to, kde je dobré se učit. A protože je městem, je i jeho hlavní charakteristikou hustota, protínání , život. Každé město má svoje místo. Může tímto místem být pouze virtuální síť, na kterou se odkudkoli a kdykoli mohu připojit - konstrukce obdobná Matrixu? Nebo shodně s městem reálným musí být zhmotněno fyzicky? Je univerzita pouhým zprostředkovatelem přístupu k informacím nebo je opravdu i městem lidí a jejich vztahů? Současné univerzitní město pražské je spíš příměstskou kaší, která volně rozptýlena v pražských ulicích netvoří město, jež by tvořit měla. Pokud totiž jednotlivé městské domy rozptýlíte po krajině, město zmizí, přestane být městem. Chybí mu hlavní náměstí, kde by se pravidelně konaly trhy a slavnosti, chybí mu hlavní obchodní ulice, nemá radnici, která by symbolizovala jeho tradici a sílu, nemá vlastní galerii ani koncertní sál. A jeho obyvatelé musí za prací každý den z dálky dojíždět. Je ztraceno v Praze. Žije tedy na síti virtuální? Nevím, to jako architekt nejsem schopen posoudit.


Univerzitní kampus jako město

Pro univerzitu můžeme navrhnout nové samostatné město. Město na zelené louce. Město vzdělávání, debat, sháňky po titulech, získávání úspěchu. Město přednáškových sálů, výzkumných laboratoří, pracoven, studoven, kolejí, menz, sportovišť a knihoven. Sezónní město bez stálých obyvatel, město podřízené síle či slabosti původní myšlenky. Město s vlastním rytmem vytrženým z okolního světa, město bez sousedství, bez pekáren a hlučných pivnic. Město, které se snaží městem být, ale nikdy jím ve své jednotvárnosti a omezenosti být nemůže. Město vždy závislé na městě.


Město jako univerzitní kampus

Univerzita není jedinou městskou vrstvou, jediným městem ve městě. Je jich mnohem více, a proto město bez univerzity být může. Pokud však chce být město metropolí, jak věděl už zakladatel Karel IV., musí mít ve své bohaté mozaice i univerzitu. Univerzita přispívá k městské univerzalitě a sama z ní může těžit. Může rozvíjet podstatné a zapomínat na nepodstatné - to poskytuje město. V tom smyslu potom město - metropole bez univerzity být nemůže. Pokud si je toho město vědomé, poskytuje univerzitě místo a prostor, který náleží její roli. Jen město, které není metropolí a univerzita, která nezná svoji roli, mohou dopustit, že se z univerzity stal parazit na městě.


Síť normality Přestože považuji oblast Alebertova za příliš uzavřenou městskému životu, přestože Pelc Tyrolku v Troji chápu jako zásadní chybu a to nejen kvůli její odtrženosti od ostatních lokalit školy, rozhodl jsem se zaměřit pouze na rozvoj humanitních fakult Univerzity Karlovy. Karlova univerzita je odjakživa spjata se Starým Městem pražským. Základní čtyřúhelník původních center univerzity a dvojice největších fakult (Karolinum a Klementinum, Filosofická a Právnická fakulta) je na jeho území. Protože Staré Město ztratilo mnoho ze své vrstevnatosti - stalo se pouhým turistickým a administrativním centrem, které je pouze z části využíváno Pražany, pokouším se prokázat, že je možné do něj provoz univerzity - resp. humanitních fakult, vtěsnat. Myslím si, že univerzita může být protihráčem silám, které v současnosti formují charakter pražského městského jádra. Může být nositelem „normality“ - neutralizátorem. Pokouším se prokázat, že je možné rozptýlit univerzitu do města tak, že se ve výsledku, ač rozptýlena, propojí. Vytvoří pevnou síť. Za základní kámen, nejmenší díl univerzity považuji jednotlivé fakulty - jejich budovy. Nejen typologickým vzorem, ale i budovami srovnatelné velikosti s budovami fakultními jsou kláštery. Vzhledem k tomu, že pouze na Starém Městě je v současnosti deset klášterů, lze předpokládat, že obdobně velké stavby by město mohlo úspěšně absorbovat. Správné fungování pohybu mezi fakultami je určováno ponejvíce složitostí a délkou propojení mezi nimi. Nehraje tedy roli konkrétní místo, ale vzdálenost od dalších důležitých bodů univerzity. Vzdálenost pěší - nejpřirozenější. Klíčovými body by měla být univerzitní knihovna, v případě Prahy Klementinum, a symbolické centrum univerzity - Karolinum. Navrhuji tedy jednoduchou matici, která určuje rozmístění fakultních staveb pouze jejich minutovou dochozí vzdáleností. Vzdálenost mezi jednotlivými budovami fakult by měla být přibližně pětiminutová procházka a mezi fakultami a univerzitními centry desetiminutová. Podle tohoto jednoduchého klíče mohu volit jakékoli prostory, které budou k dispozici. Staré Město disponuje minimem prostorů, kde by se mohlo stavět, aniž bychom něco bourali. Abych prokázal životaplnost této sítě, mohu volit vhodná místa podle několika klíčů. Prvním mohou být majetky města Prahy, druhým klíčem mohou být volné prostory, třetí klíč může být zcela náhodný a čtvrtý může být vhodná typologie stávajících budov. Typologicky nejbližší jsou již zmiňované kláštery, kde stačí víceméně instalovat wifi a jsou přizpůsobeny výuce. Ve svém návrhu volím způsob, který kombinuje volné prostory s typologicky vhodnými budovami. To znamená, že využívám stávající síť klášterů a vhodná volná místa a podle velikosti fakult a dalších již zmíněných souvislostí do nich jednotlivé fakulty rozmisťuji. Vzniká tak síť fakult definovaná z většiny sítí bývalých klášterů. Síť pilířů normality.


Srdce Karlovy univerzity

Myslím si, že každá univerzita, obdobně jako jakákoli jiná instituce, by měla mít cosi, co představuje její ideu - smysl a sílu. Měla by mít centrum, střed či průsečík, obdobně jako mají muslimové Mekku a křesťané Jeruzalém. Co by však mohlo být tímto symbolem a středem v případě Univerzity? Co má schopnosti vytvořit průsečík mezi tak odlišnými studii jako je přírodověda a filozofie? Co představuje univerzalitu Univerzity? Středověká či angloamerická univerzitní kolej, kde studenti různých oborů sdílejí studentský život? Menza? Sportoviště? Obdoba Senate House v Cambridge? Či jakési studentské centrum obsahující vše zmíněné? Já navrhuji „prázdeň“... Symbol velkorysosti, která Univerzity přísluší. Dvůr obklopený ambitem - chodbou, centrum studentského života Univerzity Karlovy, vše potvrzeno věží - serverovnou, mozkem univerzity, která tvoří dvojici s Astronomickou věží Klementina. Místo společného jídla, sportu, výuky, zábavy i rituálu. Vše navázáno na nit ambitu vinoucího se kolem „rajského“ dvora. Vše určeno studentům, nikoli však výhradně jim. Klid v samotném epicentru městského ruchu. Univerzita tak obohacuje město. Navrhuji stavbu na místě nejsilnější tradice univerzity, rozvíjí a potvrzuji Karolinum. Stavím univerzitní stavbu na místě měšťanských domů. Stavím za cenu bourání.


Univerzita Karlova a její rozmístění v rámci Prahy

Univerzita Karlova sestává ze 14 fakult, 36ti a půl tisíce studentů prezenčního studia, 5ti a půl tisíce zaměstnanců, 9ti set tisíc m2 čisté užitkové plochy, a to pouze v Praze a blízkém okolí. Je nejstarší univerzitou severně od Alp, významem a počtem studentů zdaleka nejdůležitější vysokou školou v českém rámci a podstatnou v rámci středoevropském. Je institucí počtem studentů a zaměstnanců srovnatelnou s Mladou Boleslaví a nesrovnatelně větší než České dráhy. Současná prostorová situace Univerzity je v mnoha ohledech neuspokojivá. Jednotlivé fakulty jsou většinou roztříštěné v mnoha dočasných, pronajatých a od

hlavní budovy odtržených prostorách.Většina fakult trpí nedostatkem vhodných prostoř. Univerzita se rozvíjí v několika oblastech Prahy, přičemž mezi některými neexistuje žádná logická spojitost. Zdá se, že vše je plánováno víceméně náhodnou dostupností pozemků či prostorů. Přírodovědecká fakulta společně s 1. a 3. lékařskou a Matematicko-fyzikální fakultou vytváří kompaktní vysokoškolský celek Albertova. Druhou výraznou oblast tvoří Staré Město, kde jsou sice roztříštěně, ale v relativně krátké dochozí vzdálenosti, rozmístěny budovy většiny humanitních fakult (FF, PF, PedF, FHS, FSV), ústavů, Národní knihovna, která supluje

roli knihovny univerzitní a Karolinum - historické centrum Univerzity. Třetí oblastí je Pelc Tyrolka, kde je soubor staveb Matematicko-fyzikální fakulty, a o které se uvažuje jako o jednom z možných míst dalšího rozvoje. Čtvrtým výrazným celkem je Fakulta tělovýchovy a sportu na Veleslavíně. Další prostory Univerzity jsou v Dejvicích, Jinonicích, Butovicích, Smíchově, Stodůlkách, Krči, Brandýse nad Labem, Staré Boleslavi, Milíně a na mnoha dalších nečekaných místech.


Univerzita Karlova a její rozmístění v rámci Starého a Nového Města pražského

㻸㼑㼓㼑㼚㼐㼍㻦 㻷㼍㼞㼛㼘㼕㼚㼡㼙 㻷㼘㼑㼙㼑㼚㼠㼕㼚㼡㼙 㻲㼕㼘㼛㼦㼛㼒㼕㼏㼗㽬㻌㼒㼍㼗㼡㼘㼠㼍 㼀㼑㼛㼘㼛㼓㼕㼏㼗㽬㻌㼑㼢㼍㼚㼓㼑㼘㼕㼏㼗㽬㻌㼒㼍㼗㼡㼘㼠㼍 㻲㼍㼗㼡㼘㼠㼍㻌㼟㼛㼏㼕㽬㼘㼚㽸㼏㼔㻌㼢㾦㼐 㻼㼞㽬㼢㼚㼕㼏㼗㽬㻌㼒㼍㼗㼡㼘㼠㼍 㻼㼑㼐㼍㼓㼛㼓㼕㼏㼗㽬㻌㼒㼍㼗㼡㼘㼠㼍 㾅㼟㼠㼍㼢㼥㻌㼁㻷 㼗㼛㼘㼑㼖㼑㻌㼍㻌㼚㼑㼒㼍㼗㼡㼘㼠㼚㽸㻌㼛㼎㼖㼑㼗㼠㼥㻌㼁㻷 㻼㿤㽸㼞㼛㼐㼛㼢㾦㼐㼑㼏㼗㽬㻌㻛㻌㼘㽴㼗㼍㿤㼟㼗㽴㻌㻛 㻹㼍㼠㼑㼙㼍㼠㼕㼏㼗㼛㻙㼒㼥㼦㼕㼗㽬㼘㼚㽸㻌㼒㼍㼗㼡㼘㼠㼥


Univerzita Karlova a její rozmístění v rámci Starého Města pražského

㻸㼑㼓㼑㼚㼐㼍㻦 㻷㼍㼞㼛㼘㼕㼚㼡㼙 㻷㼘㼑㼙㼑㼚㼠㼕㼚㼡㼙 㻲㼕㼘㼛㼦㼛㼒㼕㼏㼗㽬㻌㼒㼍㼗㼡㼘㼠㼍 㼀㼑㼛㼘㼛㼓㼕㼏㼗㽬㻌㼑㼢㼍㼚㼓㼑㼘㼕㼏㼗㽬㻌㼒㼍㼗㼡㼘㼠㼍 㻲㼍㼗㼡㼘㼠㼍㻌㼟㼛㼏㼕㽬㼘㼚㽸㼏㼔㻌㼢㾦㼐 㻼㼞㽬㼢㼚㼕㼏㼗㽬㻌㼒㼍㼗㼡㼘㼠㼍 㻼㼑㼐㼍㼓㼛㼓㼕㼏㼗㽬㻌㼒㼍㼗㼡㼘㼠㼍 㾅㼟㼠㼍㼢㼥㻌㼁㻷 㼗㼛㼘㼑㼖㼑㻌㼍㻌㼚㼑㼒㼍㼗㼡㼘㼠㼚㽸㻌㼛㼎㼖㼑㼗㼠㼥㻌㼁㻷 㻼㿤㽸㼞㼛㼐㼛㼢㾦㼐㼑㼏㼗㽬㻌㻛㻌㼘㽴㼗㼍㿤㼟㼗㽴㻌㻛 㻹㼍㼠㼑㼙㼍㼠㼕㼏㼗㼛㻙㼒㼥㼦㼕㼗㽬㼘㼚㽸㻌㼒㼍㼗㼡㼘㼠㼥

Současné univerzitní město pražské je spíš příměstskou kaší, která volně rozptýlena v pražských ulicích netvoří město, jež by tvořit měla. Pokud totiž jednotlivé městské domy rozptýlíte po krajině, město zmizí, přestane být městem. Chybí mu hlavní náměstí, kde by se pravidelně konaly trhy a slavnosti, chybí mu hlavní obchodní ulice, nemá radnici, která by

symbolizovala jeho tradici a sílu, nemá vlastní galerii ani koncertní sál. A jeho obyvatelé musí za prací každý den z dálky dojíždět. Je ztraceno v Praze.


Genealogie stavebního typu

gymnasium, Olympie

Typologický základ evropských univerzitních staveb nacházím ve středověkých klášterech, Platónově Academii, Aristotelově Lycceu - gymnasionu, a snad i v Kahnem zmiňovaném stromě. Gymnasion je prostor vymezený zdí, určený sportu a debatě. Obdobně klášter postupně získal formu stavby, jejímž ústředním motivem je rajský dvůr, jasně vymezený prostor klidu, kolem kterého se odehrává vše další. Dvůr představující klid vnitřku odděleného od ruchu okolí.

antický gymnasion

Středověká univerzitní kolej tvoří přechod mezi stavbou klášterní a univerzitní. Zajímavá je souvislost nejen formální - motiv dvoru, ale i ve způsobu fungování školy. Učitelé a studenti studují a žijí pod jednou střechou, v rámci jednoho řádu. Univerzitní kolej tedy představuje nejen prostory určené k výuce, ale i ke společnému stravování a ubytování. Univerzitní kolej, fenomén ve střední Evropě opuštěný, představuje univerzitu v pravém slova

středověký klášter

smyslu. Studenti napříč obory vytváří společnou komunitu, vytváří ideální průsečík - představují univerzum. („We are beginning to realize that our universities are not worthy the cause or the name, not universal in any sence.“, Wright, The Living City, str. 206)


Matice výběru vhodných míst

㼒㼍㼗㼡㼘㼠㼍

㻡㻌㼙

㼕㼚㼡

㼒㼍㼗㼡㼘㼠㼍

㻜㻌㼙

㼕㼚㼡

㼏㼑㼚㼠㼞㼡㼙

Správné fungování pohybu mezi fakultami je určováno ponejvíce složitostí a délkou propojení mezi nimi. Nehraje tedy roli konkrétní místo, ale vzdálenost od dalších důležitých bodů univerzity. Vzdálenost pěší - nejpřirozenější. Klíčovými body by měla být univerzitní knihovna, v případě Prahy tuto roli hraje

zejména knihovna Národní a symbolické centrum univerzity - Karolinum. Navrhuji jednoduchou matici, která určuje rozmístění fakultních staveb pouze jejich minutovou dochozí vzdáleností. Vzdálenost mezi jednotlivými

budovami fakult by měla být přibližně pětiminutová procházka a mezi fakultami a univerzitními centry desetiminutová. Podle tohoto jednoduchého klíče mohu volit jakékoli prostory, které mohou být k dispozici.


Posouzení vhodnosti stavebních typů

RENESANČNÍ DŮM MAISLOVÁ

COLLOREDO-MANSFELDSKÝ PALÁC

SVATOJAKUBSKÝ KLÁŠTER


Místa možného rozvoje univerzity

FF 392 M2

volné prostory typologicky vhodné budovy pole zcela náhodné volby

Staré Město disponuje minimem prostorů, kde by se mohlo stavět aniž bychom něco bourali. Abych prokázal životaplnost této sítě, mohu volit vhodná místa podle několika klíčů. Prvním mohou být majetky města Prahy, druhým klíčem mohou být volné prostory, třetí klíč může být zcela náhodný a čtvrtý může být vhodná typologie stávajících budov.


Porovnání velikosti „standardní“univerzitní budovy se staroměstskými kláštery

PRÁVNICKÁ FAKULTA 5179m2 cca 4500 studentů

KLÁŠTER SV. ANNY A SV. VAVŘINCE 4605 m2 dominikánky

KLÁŠTER SV. HAVLA 2492 m2 karmelitáni

KLÁŠTER SV. JAKUBA VĚTŠÍHO 5019 m2 Minorité

KLÁŠTER SV. ARCHANDĚLA MICHAELA 2812 m2 servité

KŘIŽOVNICKÝ KLÁŠTER 6064 m2 františkáni

KLÁŠTER SV. JILJÍ 4226 m2 dominikáni

KLÁŠTER SV. BARTOLOMĚJE / KONVIKT 2760 / 5220 m2 šedé sestry / jezuité

Kláštery nejsou pouze typologickým vzorem, ale jsou navíc srovnatelné velikosti jako fakultní budovy. Vzhledem k tomu, že na Starém městě je v současnosti 10 klášterů, které mají celkovou rozlohu bezmála 70 tisíc metrů čtverečních, lze předpokládat, že obdobně velké stavby by město mohlo úspěšně absorbovat. KLÁŠTER ŠIMONA A JUDY 8585 m2 milosrdní bratři

ANEŽSKÝ KLÁŠTER 11450 m2 Klarisky

KLÁŠTER SV. KLIMENTA 18988 m2 jezuité


Aplikace matice

KLÁŠTER SV. JILJÍ

KŘIŽOVNICKÝ KLÁŠTER

KL. SV. ANNY A SV. VAVŘINCE

> Fakulta sociálních věd přesunuté kapacity z Prahy 5: 980 m2 přesunuté kapacity z Prahy 10: 579 m2 přesunuté kapacity z Lešetic: 350 m2 přesunuté kapacity v rámci Prahy 1: 3633 m2 chybějící kapacity: 3510 m2 celkem nové kapacity: 9052 m2 klášter sv. Jiljí: 9659 m2

> Filosofická fakulta hlavní objekt: 7730 m2 přesunuté kapacity z Mělníka: 104 m2 přesunuté kapacity z Prahy 5: 593 m2 přesunuté kapacity z Prahy 10: 98 m2 přesunuté kapacity v rámci Prahy 1: 6852 m2 chybějící kapacity: 8164 m2 celkem nové kapacity: 15811 m2 Křižovnický klášter 13861 m2

> Fakulta humanitních studií přesunuté kapacity z Prahy 2: 163 m2 přesunuté kapacity z Prahy 5: 864 m2 chybějící kapacity: 2674 m2 celkem nové kapacity: 4701 m2 klášter sv. Anny a sv. Vavřince 10526 m2

KLÁŠTER SV. HAVLA

KL. SV. JAKUBA VĚTŠÍHO

KL. SV. ARCHANDĚLA MICHAELA

> Evangelická teologická fakulta přesunuté kapacity v rámci Prahy 1: 2136 m2 klášter sv. Havla: 5696 m2

> Pedagogická fakulta přesunuté kapacity v rámci Prahy 1: 7518 m2 chybějící kapacity: 4344 m2 celkem nové kapacity: 11862 m2 klášter sv. Jakuba většího 11472 m2

> Ústavy UK přesunuté kapacity z Prahy 2: 2020 m2 přesunuté kapacity z Prahy 5: 1006 m2 přesunuté kapacity z Prahy 9: 60 m2 přesunuté kapacity v rámci Prahy 1: 2760 m2 celkem nové kapacity: 5846 m2 klášter sv. archanděla Michaela: 6427 m2


㻡㻌㼙

㼕㼚㼡

㻻㼗 㼞㼡 㼔

㻌㼔㼡㼙 㼍㼚㼕㼠㼚

㽸㼏㼔㻌㿬 㼗㼛 㼘

Aplikace matice - rozmístění humanitních fakult UK na Starém Městě

㻝㻜㻌

㼙㼕㼚

㼡㼠

㻸㼑㼓㼑㼚㼐㼍㻦 㻷㼍㼞㼛㼘㼕㼚㼡㼙 㼒㼍㼗㼡㼘㼠㼥㻌㼁㻷 㼗㼛㼘㼑㼖㼑㻌㼍㻌㼚㼑㼒㼍㼗㼡㼘㼠㼚㽸㻌㼛㼎㼖㼑㼗㼠㼥㻌㼁㻷 㼗㼘㽬㿬㼠㼑㼞㼥㻌 㼗㼛㼟㼠㼑㼘㼥㻌㼍㻌㼟㼥㼚㼍㼓㼛㼓㼥

Typologicky nejbližší jsou již zmiňované kláštery, kde stačí víceméně instalovat wifi a jsou přizpůsobeny výuce. Volím způsob, který kombinuje vhodné volné prostory s typologicky vhodnými budovami. To znamená, že využívám stávající síť klášterů a

vhodná volná místa a podle velikosti fakult a dalších již zmíněných souvislostí do nich jednotlivé fakulty rozmisťuji. Vzniká tak síť fakult definovaná sítí bývalých klášterů. Síť pilířů normality.


Město jako univerzitní kampus

pěš íd ost up no st

do nu mi 10

t


Srdce Karlovy univerzity

Navrhuji tedy „prázdeň“. Symbol velkorysosti, která univerzitě přísluší. Dvůr obklopený ambitem – chodbou, centrum studentského života Univerzity Karlovy, vše potvrzeno věží - serverovnou, mozkem, která tvoří dvojici s Astronomickou věži Klementina. Místo společného jídla, sportu, výuky, zábavy i rituálu. Vše navázáno na nit ambitu vinoucího se kolem „rajského“ dvora. Vše určeno studentům, nikoli však výhradně jim. Klid v samotném epicentru městského ruchu. Navrhuji stavbu na místě nejsilnější tradice univerzity, rozvíjím a potvrzuji Karolinum. Stavím univerzitní stavbu na místě měšťanských domů. Stavím za cenu bourání.


Srdce Karlovy univerzity


Srdce Karlovy univerzity - model


Srdce Karlovy univerzity - model


Srdce Karlovy univerzity - model


Srdce návrh

㼠㼑㼏㼔㼚㼕㼏㼗㾈㻌㼢㼟㼠㼡㼜

㼛㼎㼟㼘㼡䀉㼚㽴㻌㼜㼞㼛㼟㼠㼛㼞㼥

㼞㼑㼟㼠㼍㼡㼞㼍㼏㼑

㾘㽸㼠㽬㼞㼚㼍

㼗㼍㼒㼑

㼗㼕㼚㼛㻌㼟㽬㼘

㼗㼘㼡㼎

㼠㾦㼘㼛㼏㼢㼕㾘㼚㼍

㼙㼑㼚㼦㼍

㼐㼢㿺㼞

㼢㼑㼘㼗㾈㻌㼟㽬㼘

㼗㼘㼡㼎

㼍㼙㼎㼕㼠

㿬㼍㼠㼚㼥

㼟㼠㼡㼐㼑㼚㼠㼟㼗㾈㻌㼢㼟㼠㼡㼜

㻞㻚㼜㼜

㻝㻚㼚㼜

㻞㻚㼚㼜


Srdce návrh

㻮 㻯

㼎㼍㼦㽴㼚

㼞㼑㼗㼠㼛㼞㽬㼠

㻭 㼢㼑㼘㼗㾈㻌㼟㽬㼘

㼞㼑㼗㼠㼛㼞㽬㼠

㼟㼑㼞㼢㼑㼞㼛㼢㼚㼍

㻟㻚㼚㼜

㻯 㻤㻚㼚㼜

㻝㻜㻚㻙㻝㻢㻚㼚㼜


Srdce návrh

㿤㼑㼦㻌㻭㻙㻭

㿤㼑㼦㻌㻮㻙㻮

㿤㼑㼦㻌㻯㻙㻯


Srdce návrh

㼜㼛㼔㼘㼑㼐㻌㼛㼢㼛㼏㼚㾈㻌㼠㼞㼔

㼜㼛㼔㼘㼑㼐㻌㼏㼑㼘㼑㼠㼚㽬


Celkové schéma

㻼㼞㽬㼢㼚㼕㼏㼗㽬㻌㼒㼍㼗㼡㼘㼠㼍 㼔㼘㼍㼢㼚㽸㻌㼛㼎㼖㼑㼗㼠㻦㻌㻝㻜㻠㻣㻤㻌㼙㻞 㼜㿤㼑㼟㼡㼚㼡㼠㽴㻌㼗㼍㼜㼍㼏㼕㼠㼥㻌㼦㻌㻼㼞㼍㼔㼥㻌㻢㻦㻌㻌㻌㻞㻤㻜㻤㻌㼙㻞 㼏㼔㼥㼎㾦㼖㽸㼏㽸㻌㼗㼍㼜㼍㼏㼕㼠㼥㻦㻌㻌㻌㻝㻠㻞㻠㻌㼙㻞 㼏㼑㼘㼗㼑㼙㻌㼚㼛㼢㽴㻌㼗㼍㼜㼍㼏㼕㼠㼥㻦㻌㻌㻌㻠㻞㻟㻞㻌㼙㻞 㼜㼍㼞㼏㼑㼘㼍㻌㼛㻌㼗㼍㼜㼍㼏㼕㼠㾦㻦㻌㻌㻌㻢㻞㻟㻝㻌㼙㻞

㻡㻌㼙

㼔㼘㼍㼢㼚㽸㻌㼛㼎㼖㼑㼗㼠㻦㻌㻌㻌㻣㻣㻟㻜㻌㼙㻞 㼜㿤㼑㼟㼡㼚㼡㼠㽴㻌㼗㼍㼜㼍㼏㼕㼠㼥㻌㼦㻌㻹㾦㼘㼚㽸㼗㼍㻦㻌㻌㻌㻌㻌㻝㻜㻠㻌㼙㻞 㼜㿤㼑㼟㼡㼚㼡㼠㽴㻌㼗㼍㼜㼍㼏㼕㼠㼥㻌㼦㻌㻼㼞㼍㼔㼥㻌㻡㻦㻌㻌㻌㻌㻌㻡㻥㻟㻌㼙㻞 㼜㿤㼑㼟㼡㼚㼡㼠㽴㻌㼗㼍㼜㼍㼏㼕㼠㼥㻌㼦㻌㻼㼞㼍㼔㼥㻌㻝㻜㻦㻌㻌㻌㻌㻌㻌㻌㻥㻤㻌㼙㻞 㼜㿤㼑㼟㼡㼚㼡㼠㽴㻌㼗㼍㼜㼍㼏㼕㼠㼥㻌㼢㻌㼞㽬㼙㼏㼕㻌㻼㼞㼍㼔㼥㻌㻝㻦㻌㻌㻌㻢㻤㻡㻞㻌㼙㻞 㼏㼔㼥㼎㾦㼖㽸㼏㽸㻌㼗㼍㼜㼍㼏㼕㼠㼥㻦㻌㻌㻌㻤㻝㻢㻠㻌㼙㻞 㼏㼑㼘㼗㼑㼙㻌㼚㼛㼢㽴㻌㼗㼍㼜㼍㼏㼕㼠㼥㻦㻌㻝㻡㻤㻝㻝㻌㼙㻞 㻷㿤㼕䀉㼛㼢㼚㼕㼏㼗㾈㻌㼗㼘㽬㿬㼠㼑㼞㻌㻝㻟㻤㻢㻝㻌㼙㻞

㻌㼔㼡㼙 㼍㼚㼕㼠㼚

㽸㼏㼔㻌㿬 㼗㼛㼘

㻲㼕㼘㼛㼟㼛㼒㼕㼏㼗㽬㻌㼒㼍㼗㼡㼘㼠㼍

㼕㼚㼡

㻻㼗 㼞 㼡 㼔

㻼㼑㼐㼍㼓㼛㼓㼕㼏㼗㽬㻌㼒㼍㼗㼡㼘㼠㼍

㻝㻜㻌㼙

㼜㿤㼑㼟㼡㼚㼡㼠㽴㻌㼗㼍㼜㼍㼏㼕㼠㼥㻌㼢㻌㼞㽬㼙㼏㼕㻌㻼㼞㼍㼔㼥㻌㻝㻦㻌㻌㻌㻣㻡㻝㻤㻌㼙㻞 㼏㼔㼥㼎㾦㼖㽸㼏㽸㻌㼗㼍㼜㼍㼏㼕㼠㼥㻦㻌㻌㻌㻠㻟㻠㻠㻌㼙㻞 㼏㼑㼘㼗㼑㼙㻌㼚㼛㼢㽴㻌㼗㼍㼜㼍㼏㼕㼠㼥㻦㻌㻝㻝㻤㻢㻞㻌㼙㻞 㼗㼘㽬㿬㼠㼑㼞㻌㼟㼢㻚㻌㻶㼍㼗㼡㼎㼍㻌㼢㾦㼠㿬㽸㼔㼛㻌㻝㻝㻠㻣㻞㻌㼙㻞

㼕㼚㼡㼠

㻾㼑㼗㼠㼛㼞㽬㼠㻌㼁㻷 㼢㼕㼦㻌㼚㽬㼟㼘㼑㼐㼡㼖㽸㼏㽸㻌㼜㼍㼚㼑㼘

㻴㼡㼟㼕㼠㼟㼗㽬㻌㼠㼑㼛㼘㼛㼓㼕㼏㼗㽬㻌㼒㼍㼗㼡㼘㼠㼍 㼜㿤㼑㼟㼡㼚㼡㼠㽴㻌㼗㼍㼜㼍㼏㼕㼠㼥㻌㼦㻌㻼㼞㼍㼔㼥㻌㻠㻦㻌㻌㻌㻞㻟㻠㻥㻌㼙㻞 㼏㼔㼥㼎㾦㼖㽸㼏㽸㻌㼗㼍㼜㼍㼏㼕㼠㼥㻦㻌㻌㻌㻌㻌㻣㻞㻝㻌㼙㻞 㼏㼑㼘㼗㼑㼙㻌㼚㼛㼢㽴㻌㼗㼍㼜㼍㼏㼕㼠㼥㻦㻌㻌㻌㻟㻜㻣㻜㻌㼙㻞

㻱㼢㼍㼚㼓㼑㼘㼕㼏㼗㽬㻌㼠㼑㼛㼘㼛㼓㼕㼏㼗㽬㻌㼒㼍㼗㼡㼘㼠㼍 㼜㿤㼑㼟㼡㼚㼡㼠㽴㻌㼗㼍㼜㼍㼏㼕㼠㼥㻌㼢㻌㼞㽬㼙㼏㼕㻌㻼㼞㼍㼔㼥㻌㻝㻦㻌㻌㻌㻞㻝㻟㻢㻌㼙㻞 㼗㼘㽬㿬㼠㼑㼞㻌㼟㼢㻚㻌㻴㼍㼢㼘㼍㻦㻌㻌㻌㻡㻢㻥㻢㻌㼙㻞

㽥㼟㼠㼍㼢㼥㻌㼁㻷 㼜㿤㼑㼟㼡㼚㼡㼠㽴㻌㼗㼍㼜㼍㼏㼕㼠㼥㻌㼦㻌㻼㼞㼍㼔㼥㻌㻞㻦㻌㻌㻌㻞㻜㻞㻜㻌㼙㻞 㼜㿤㼑㼟㼡㼚㼡㼠㽴㻌㼗㼍㼜㼍㼏㼕㼠㼥㻌㼦㻌㻼㼞㼍㼔㼥㻌㻡㻦㻌㻌㻌㻝㻜㻜㻢㻌㼙㻞 㼜㿤㼑㼟㼡㼚㼡㼠㽴㻌㼗㼍㼜㼍㼏㼕㼠㼥㻌㼦㻌㻼㼞㼍㼔㼥㻌㻥㻦㻌㻌㻌㻌㻌㻌㻌㻢㻜㻌㼙㻞 㼜㿤㼑㼟㼡㼚㼡㼠㽴㻌㼗㼍㼜㼍㼏㼕㼠㼥㻌㼢㻌㼞㽬㼙㼏㼕㻌㻼㼞㼍㼔㼥㻌㻝㻦㻌㻌㻌㻞㻣㻢㻜㻌㼙㻞 㼏㼑㼘㼗㼑㼙㻌㼚㼛㼢㽴㻌㼗㼍㼜㼍㼏㼕㼠㼥㻦㻌㻌㻌㻡㻤㻠㻢㻌㼙㻞 㼗㼘㽬㿬㼠㼑㼞㻌㼟㼢㻚㻌㼍㼞㼏㼔㼍㼚㼐㾦㼘㼍㻌㻹㼕㼏㼔㼍㼑㼘㼍㻦㻌㻌㻌㻢㻠㻞㻣㻌㼙㻞

㻲㼍㼗㼡㼘㼠㼍㻌㼟㼛㼏㼕㽬㼘㼚㽸㼏㼔㻌㼢㾦㼐 㼜㿤㼑㼟㼡㼚㼡㼠㽴㻌㼗㼍㼜㼍㼏㼕㼠㼥㻌㼦㻌㻼㼞㼍㼔㼥㻌㻡㻦㻌㻌㻌㻌㻌㻥㻤㻜㻌㼙㻞 㼜㿤㼑㼟㼡㼚㼡㼠㽴㻌㼗㼍㼜㼍㼏㼕㼠㼥㻌㼦㻌㻼㼞㼍㼔㼥㻌㻝㻜㻦㻌㻌㻌㻌㻌㻡㻣㻥㻌㼙㻞 㼜㿤㼑㼟㼡㼚㼡㼠㽴㻌㼗㼍㼜㼍㼏㼕㼠㼥㻌㼦㻌㻸㼑㿬㼑㼠㼕㼏㻦㻌㻌㻌㻌㻌㻟㻡㻜㻌㼙㻞 㼜㿤㼑㼟㼡㼚㼡㼠㽴㻌㼗㼍㼜㼍㼏㼕㼠㼥㻌㼢㻌㼞㽬㼙㼏㼕㻌㻼㼞㼍㼔㼥㻌㻝㻦㻌㻌㻌㻟㻢㻟㻟㻌㼙㻞 㼏㼔㼥㼎㾦㼖㽸㼏㽸㻌㼗㼍㼜㼍㼏㼕㼠㼥㻦㻌㻌㻌㻟㻡㻝㻜㻌㼙㻞 㼏㼑㼘㼗㼑㼙㻌㼚㼛㼢㽴㻌㼗㼍㼜㼍㼏㼕㼠㼥㻦㻌㻌㻌㻥㻜㻡㻞㻌㼙㻞 㼗㼘㽬㿬㼠㼑㼞㻌㼟㼢㻚㻌㻶㼕㼘㼖㽸㻦㻌㻌㻌㻥㻢㻡㻥㻌㼙㻞

㻲㼍㼗㼡㼘㼠㼍㻌㼔㼡㼙㼍㼚㼕㼠㼚㽸㼏㼔㻌㼟㼠㼡㼐㼕㽸 㼜㿤㼑㼟㼡㼚㼡㼠㽴㻌㼗㼍㼜㼍㼏㼕㼠㼥㻌㼦㻌㻼㼞㼍㼔㼥㻌㻞㻦㻌㻌㻌㻌㻌㻝㻢㻟㻌㼙㻞 㼜㿤㼑㼟㼡㼚㼡㼠㽴㻌㼗㼍㼜㼍㼏㼕㼠㼥㻌㼦㻌㻼㼞㼍㼔㼥㻌㻡㻦㻌㻌㻌㻌㻌㻤㻢㻠㻌㼙㻞 㼏㼔㼥㼎㾦㼖㽸㼏㽸㻌㼗㼍㼜㼍㼏㼕㼠㼥㻦㻌㻌㻌㻞㻢㻣㻠㻌㼙㻞 㼏㼑㼘㼗㼑㼙㻌㼚㼛㼢㽴㻌㼗㼍㼜㼍㼏㼕㼠㼥㻦㻌㻌㻌㻠㻣㻜㻝㻌㼙㻞 㼗㼘㽬㿬㼠㼑㼞㻌㼟㼢㻚㻌㻭㼚㼚㼥㻌㼍㻌㼟㼢㻚㻌㼂㼍㼢㿤㼕㼚㼏㼑㻌㻝㻜㻡㻞㻢㻌㼙㻞 㻌㻌㻌㻌㻌㻌㻌㻌㻌㻌㻌㻌㻌㻌㻌㻌

㻸㼑㼓㼑㼚㼐㼍㻦 㻷㼍㼞㼛㼘㼕㼚㼡㼙 㼒㼍㼗㼡㼘㼠㼥㻌㼁㻷 㼗㼛㼘㼑㼖㼑㻌㼍㻌㼚㼑㼒㼍㼗㼡㼘㼠㼚㽸㻌㼛㼎㼖㼑㼗㼠㼥㻌㼁㻷 㼗㼘㽬㿬㼠㼑㼞㼥㻌 㼗㼛㼟㼠㼑㼘㼥㻌㼍㻌㼟㼥㼚㼍㼓㼛㼓㼥

㻝㻞

㻌㼙

㼕㼚㼡

㻜㻌㼙

㻝㻜㻜㻌㼙

㻞㻜㻜㻌㼙

㻿

㻟㻜㻜㻌㼙


Karlova univerzita v Praze

Pokusil jsem se prokázat, že představa městského jádra jako odrazu vrstevnatosti a bohatosti, prolínání, křížení, průsečíku může být podpořena, být v jistém smyslu určující i pro rozvoj tak velké instituce jako je Karlova univerzita. Snažil jsem se prokázat, že symbióza Prahy a Univerzity může - musí být výhodná pro oba - jak Univerzitu, tak město. Navrhl jsem „matici“ definovanou pouze dochozími vzdálenostmi mezi důležitými body Univerzity, která umožní vytvořit rozptýlenou, ale pevně propojenou univerzitní síť. Životaschopnost matice jsem se snažil prokázat na konkrétním případě, kdy jsem v současnosti roztříštěné fakulty soustředil vždy do příslušně velkého a matici vyhovujícího objektu kláštera. Kláštery byly zvoleny čistě kvůli jejich typologické vhodnosti, dalšími možnostmi volby míst byla volná místa, majetky města Prahy, či jakékoli jiné místo již zastavěné. Jakýmsi „vedlejším produktem“ mé práce bylo zjištění, že Karlova univerzita nemá v současnosti dostatečně silné a životné místo, které by ji samotnou symbolizovalo a bylo schopno hrát roli průsečíku životů všech svých fakult, představovat univerzalitu univerzity. Onen symbol - srdce jsem se pokusil vytvořit v přímé návaznosti na historické centrum Univerzity - Karolinum. Nahradil jsem současnou „změť“ měšťanských domů, dvojí prázdnotou - zahradou a sálem, ke které jsem připoutal to, co je společné všem studentům napříč obory. Vytvořil jsem stavbu odpovídající spíše tušenému významu Karlovy univerzity. Univerzita má tvořit propojený celek.


prameny a literatura

Aldo Rossi, Architecture of the City, The MIT Press, Massachusett, 1984 Louis Kahn, Ticho a světlo, Arbor Vitae, Praha 1998 Campus and the City, Urban Design for the Knowledge Society, sborník, Kerstin Hoeger, Kees Christiaanse, gta Verlag, Zurich, 2007 Le Corbusier, Za novou architekturou, Nakl. Petr Rezek, Praha, 2005 Italo Calvino, Neviditelná města, Dokořán, Praha, 2007 Otakar Novotný, O architektuře, Nakladatelství československých umělců, Praha, 1959 Aldo Rossi, Vědecká autobiografie, Arbor Vitae, Praha, 2005 Frank Lloyd Wright, The Living City, Mentor Book / Horizont Press, New York, 1963 Vilém Lorenc, Nové město pražské, SNTL, Praha, 1973 Zdeněk Wirth, Stará Praha, Nakladatelství J. Otto, Praha 1940 K. Domin, V. Vojtíšek, J. Hutter, Karolinum statek národní, Karlova univerzita, Praha, 1934 D. Líbal, J. Muk, Staré město pražské, Nakladatelství Lidové noviny, Praha, 1996 Jaroslav Fragner, náčtrty a plány, Galerie Jaroslava Fragnera, Praha, 1999 Herman Hertzberger, Space and Learning, 010 Publisher, 2008 Vitruvius, Deset knih o architektuře, Svoboda, Praha, 1979 Josef Havlíček, Návrhy a stavby, Státní nakladatelství technické literatury, Praha, 1964 Silvie Lauder, rozhovor s Martinem Hinoulem, RESPEKT, 2011, ročník XXII - 16 / 17 str. 56 - 61

univerzita karlova v praze  

diplom AVU