__MAIN_TEXT__
feature-image

Page 1

Na hory a dál 2018 / Jaro

Outdoorový journal od Hanibal.cz

TÉMA:

Tatry PĚŠK Y | S L ANEM | NA SKIALPECH

BROUMOVSKÝ ZAKLÍNAČ JONY A TATRY rozhovor s petrem johnem | HIGHLINER V TATRÁCH rozhovor s danny menšíkem | RECENZE direct alpine alpha jacket OKEM FOTOGRAFA fotky kvůli kterým pojedete ven | NA TATRANSKÉ CHATY túry v tatrách bez lana | TATRY S LANEM zimní lezení pro borce i pro nováčky | TATRY NA SKIALPECH aneb taranská haute route


Obsah 04 INFO VYSOKÉ TATRY Podrobnosti, které je dobré o Vysokých Tatrách vědět 06 OKEM FOTOGRAFA Foto: Ondra Vacek

30 SPANÍ NA SNĚHU Všeobecné tipy pro spaní na sněhu i rady, jak se vybavit 32 VAŘENÍ NA SNĚHU Tipy a triky 36 VYSOKÉ TATRY NA SKIALPECH Přechody na skialpech ve Vysokých Tatrách

08 BROUMOVSKÝ ZAKLÍNAČ Rozhovor s Jonym (Petrem Johnem)

12 VYSOKÉ TATRY S LANEM Horolezecký výstup ve Vysokých Tatrách

38 VYSOKÉ TATRY NA SKIALPECH Inspirace co na sebe pro něj i pro ni 42 HANIBAL TESTED High Point Master Jacket

44 LAJNA JAKO TŘEŠNIČKA NA DORTU Rozhovor se slacklinerem Danny Menšíkem

16 VYSOKÉ TATRY S LANEM Inspirace co na sebe pro něj i pro ni 20 HANIBAL TESTED Direct Alpine Alpha 22 VYSOKÉ TATRY PĚŠKY Všeobecné tipy pro pěší túry ve Vysokých Tatrách 26 VYSOKÉ TATRY PĚŠKY Inspirace co na sebe pro něj i pro ni

2

50 HANIBAL TESTED Mačky a cepíny

| OBSAH |


Můžem za to my

EDITORIAL Nemáme se za co schovávat. za následující stránky můžeme my, a hned zkraje Vám vysvětlíme, proč místo klasického Hanibal katalogu držíte v ruce (a nebo prohlížíte online) tuhle parádu. Slovy klasika: řekli jsme si NE! Ne, už nechceme tisknout několik tisíc kusů papírového katalogu. To není ekologické (i když šlo vždy o recyklovaný papír). Není to ani hodné 21. století. Zkrátka chceme udělat něco lepšího. Zasloužíte si to Vy, zaslouží si to i planeta! Bylo by zbytečné klást si nízké cíle. Však ona laťka byla vždycky posazena hodně vysoko, náš katalog byl samozřejmě (udělejte prostor pro naše ego) ten nejkrásnější a nejlepší v Česku. Takže, král je mrtev, ať žije král! Představujeme Vám NA HORY A DÁL - Hanibal Journal! Od teď čtyřikrát do roka dostanete nový kousek outdoorového journalu, který bude přetékat zajímavým obsahem: recenzemi, tipy na cesty, rozhovory s outdoorovými osobnostmi a v neposlední řadě novinkami. Ale už to nebudou tupé dvoustránky s  přehledy produktů! Produkty budou zasazené do kontextu cest, výstupů a oblastí, okomentovány Hanibal teamem tak, aby bylo na první pohled jasné, o co jde. Ale teď to hlavní. Jsme ve 21. století, a tak bude každé vydání dostupné hlavně online a také ke stažení do Vašich zařízení. Proč? Protože to nebude jen tupé prohlížení stránek! Hanibalí journal je interaktivní, a to do takové míry, že témeř cokoliv, co v něm najdete, Vás pouhým dotykem obohatí o další informace - stačí kliknout a prohlížíte galerii fotek, videorecenzi, nebo už brouzdáte v detailu produktu, kde najdete všechny důležité informace. Pro milovníky našeho recyklovaného papíru máme ale dobrou zprávu. V omezené míře vytiskneme i offline verzi. Chápeme, že někteří z  Vás milují vůni papíru a  tiskařské barvy. Takové číslo ale nebude zadarmo. Nechceme na něm vydělávat, ale také nechceme, aby končilo po deseti minutách v  koši. Má hodnotu obsahu, papíru a spousty práce mnoha lidí. Tak to je tedy za nás vše. Přejeme příjemné čtení, a pokud se Vám Hanibal journal líbí, pošlete pochvalu na adresu majitele@hanibal.cz. Pokud se Vám nelíbí, máme pro vás dedikovanou schránku s  názvem spam@hanibal.cz :) Díky za Vaši přízeň! Eva, Jana a Ondra VYDAVATEL: Hanibal sport, s. r. o. (společnost ryze outdoorová) TEXTY: Ondřej Vacek, Eva Trnková, Jan Šimánek, Marek Širl PRODUKCE: Jana Novotná SPOLUPRACOVALI: Jan Kohout, Ondřej Fliegl, Karolína Řehořová, Ben Babej FOTOGRAFIE: Ondřej Vacek, Jan Šimánek, Lukáš Černý, Ondřej Fliegl, Jan Farář, Jirka Trávníček GRAFICKÝ DESIGN, SAZBA A ZLOM: Eva Trnková Turistika, vysokohorská turistika, horolezectví a další outdoorové aktivity jsou potencionálně životu nebezpečné a při jejich provozování může dojít k úrazu, případně smrti. Za správné a bezpečné používání všech výrobků, které jsou pro tyto aktivity určeny, zodpovídá uživatel sám. Vydavatel tohoto časopisu nenese odpovědnost za změny technických parametrů výrobků během platnosti časopisu, za tiskové chyby ani za správnost údajů poskytovaných výrobci a dodavateli. FOTOGRAFIE NA OBÁLCE: Výhled na Pyšný štít z vrcholku Baranie rohy, Foto: O. Vacek | REDAKCE | EDITORIAL |

3


Vysoké tatry NEJVYŠŠÍ POHOŘÍ SLOVENSKA I POLSKA. PRO SVOU NEVELKOU ROZLOHU BÝVAJÍ OZNAČOVÁNY ZA NEJMENŠÍ VELEHORY SVĚTA ČI EVROPY.

341

km²

ROZHLOHA

26

km

DÉLK A

17

km

ŠÍŘK A

Trocha geologie Jádro Tater vznikalo v prvohorách (Karbon, 210 mil. let). Moře klesalo a stoupalo, a tak se začaly ukládat usazeniny (vápence apod.), které vytvořily základ Belianských Tater a Červených vrchů. Dále pak byly modelovány alpínskými vrásněními. Pro modelaci terénu v Tatrách měly hlavní vliv ledovce, které tekly v dobách ledových, během kterých dosahovaly ledovce na severních stranách hor až 14 km. Jádro je tedy složeno převážně z žuly a břidlice. V sedimentech uložených v druhohorách lze nalézt kromě vápence ještě dolomit, křemenec, břidlici, různé druhy slepenců či pískovec.

Trocha historie První známý výstup je popsaný v Ročence MKE. Byl uskutečněn 3. 9. 1874 pod vedením Mórice Déchyho, vůdci byli Martin Spitzkopf a Ján Ruman ml. V roce 1948 byl vyhlášen Tatranský národní park (s účinností od 1. 1. 1949, nejstarší park na Slovensku) a v roce 1954 (s účinností od 1. 1. 1955) vznikl v Polsku Tatrzański Park Narodowy (TPN).

Výhled z vrcholku Svišťového štítu na sedlo Prielom a Gerlachovský štít, Foto: O. Vacek 4

| I N F O V Y S O K É TAT R Y |


Vstup do národních parků

Horské vrcholy a jejich přístupnost

Vstupné do Tatranského národního parku na Slovensku se neplatí. Naproti tomu na polské straně Tatrzańskiego Parku Narodoweho (TPN) se vstupné platí. Aktuální ceny a místa prodeje najdete na webu Tatrzańskiego Parku Narodoweho. Vstupné je po celý rok stejné, 1 den vás vyjde na 5 zł, 7 dní na 25 zł. Děti a skupiny turistů mají slevu.

Ve Vysokých Tatrách najdeme 26 vrcholů převyšujících výšku 2500 metrů. Celkem 8 vrcholů v slovenských Vysokých Tatrách je turistům přístupných po značených stezkách se sezónními uzávěrami od 1. 11.–15. 6. Naproti tomu jiné vrcholy, jako třeba Gerlachovský štít, Vysoká, Ganek, Baranie rohy aj. jsou pro turisty dostupné pouze v doprovodu horského vůdce. Pro horolezce s potřebným průkazem (např. ČHS) je lezení na většině území národního parku povoleno na vlastní nebezpečí. Více můžete najít zde na stránkách ČHS.

Kde najdete další důležité informace? Na webové stránce Horské záchranné služby hzs.sk najdete veškeré aktuální informace o lavinovém nebezpečí, aktuální výstrahy, aktuální předpověď počasí, případně i aktuální podmínky v jednotlivých částech hor.

Seznam horských chat

Slovensko • Chata pod Rysmi (2250 m) - kapacita 14 lůžek, založena 1933, nejvýše položená chata v Tatrách • Téryho chata (2015 m) - kapacita 25 lůžek, založena 1899, otevřeno po celý rok • Zbojnická chata (1960 m) - kapacita 16 lůžek, založena 1907, v roce 1998 vyhořela, dnes je rekonstruovaná • Chata pod Soliskom (1840 m) - kapacita 8 lůžek, Autem založena 1942, otevřeno celoročně Cestovat autem do Vysokých Tater není 100% nutné, • Skalnatá chata (1740 m) - není zde možnost místní doprava vyhovuje turistickému zatížení. ubytování, založena 1932, otevřeno po celý rok Dobré spojení z Čech a jižní Moravy do Tater vede • Sliezsky dom (1665 m) - kapacita 114 lůžek, založena přes Prahu, Brno, Olomouc, Hranice, Makov, Žilinu 1895 (dnešní podoba z r. 1968), otevřena po celý rok a L. Mikuláš. V zimním období je vhodné zvolit jiný • Chata pri Zelenom plese (1551 m) - kapacita 50 přechod, na hraničním přechodu Makov v horském lůžek, založena 1897, otevřena celoročně • Majláthova chata (1498 m) - kapacita 16 lůžek, prostředí Beskyd leží velmi dlouho sníh. Jako náhradní doporučujeme trasu přes Prahu, Brno, Uherské Hradiště, založena původně 1879; v nové podobě 2010, Starý Hrozenkov, Trenčín, Žilinu a Liptovský Mikuláš. celoroční provoz U vstupu do tatranských dolin zpravidla bývají záchytná • Chata pri Popradskom plese (1494 m) - kapacita 129 parkoviště. V osadách jsou to městská parkoviště nebo lůžek, založena 1879, mimosezónní období 3. 1.– 31. 1. a 1. 11.–15. 12. obecní či soukromé parkovací plochy. Na všech se platí parkovací poplatky (denní). V zimě bývají parkoviště • Zamkovského chata (1475 m) - kapacita 25 lůžek, pro lyžaře zdarma. Na slovenské i polské straně jsou založena 1943, celoroční provoz podmínky podobné. • Rainerova chata (1290 m) - není zde možnost Autobusem ubytování, založena 1860, muzeum tatranských Na dopravu do Vysokých Tater můžete využít autobusové nosičů, bufet spojení z ČR na východ Slovenska (Poprad, Tatranská • Bilíkova chata (1255 m) - kapacita 28 lůžek, založena Lomnica). Vyhledání spojení je možné na internetových 1934, celoroční provoz stránkách cp.sk. Většina linek jede od nás přes noc, ale Polsko v porovnání s vlakem to není tak pohodlné. • Schronisko w Dolinie Pięciu Stawów (1671 m) Vlakem kapacita 70 lůžek, založena 1947 Vlakem do Tater lze pohodlně a rychle cestovat denními • Schronisko Murowaniec (1500 m) - kapacita 120 i nočními spoji (lehátka, lůžka), které jezdí často. Na lůžek, založena 1921, Slovensko jedou známí dopravci jako • Schronisko przy Morskim Oku (1405 m) - kapacita České dráhy, RegioJet nebo Leo Express a nabízejí 77 lůžek, založena 1908, nejstarší chata v Polských i zajímavé slevy nebo kombinované jízdenky se skipasy. Vysokých Tatrách Vždy je vhodné mít jízdenku s místenkou nebo lehátko • Schronisko PTTK w Dolinie Roztoki (1031 m) předem zakoupené. kapacita 75 lůžek, založena 1913

Jak se tam dostanete?

| I N F O V Y S O K É TAT R Y |

5


Výhled z vrcholku Baraních rohů směrem k Ľadovému štítu. Baranie rohy jsou v zimě relativně snadno dostupné z Téryho chaty. Ač nevypadají mohutně, jsou jedním z nejvyšších vrcholů Tater (2 524 m) a výhled z nich je nezapomenutelným zážitkem. Ondřej Vacek


Okem fotografa Další fotky najdeš tady.


Broumovský zaklínač ROZHOVOR S JONYM (PETREM JOHNEM)

S JONYM JSME SI POVÍDALI I NA KAMERU, MÍŇ O HORÁCH A VÍC O PÍSKU. PRO VÁS KE SHLÉDNUTÍ V RÁMCI NAŠEHO LEZECKÉHO SERIÁLU ONSAJT. Text: Jan Šimánek Foto: Jonyho archiv 8

| ROZHOVOR JONY |


Jony alias Petr John je jeden z těch kluků, o kterém nikdo neslyšel, ale jehož úhledný jednoduchý podpis psaný lehkou klidnou rukou najdeš v každé vrcholovce, pod kdejakou vraždou. Kolikrát jsem horko těžko vybojoval nějakou hrůznou, vysněnou spáru, abych si v knížce o dva řádky výše přečetl jednoduchá čtyři písmena jeho autogramu… „Jak jako sám…? To přece nemohl lízt sám tohleto! Kdo to k sakru je?“ Jony ze všeho nejvíc připomíná Geralta z Rivie. Je to stejně urostlý, méněmluvný chlap se stříbrnými vlasy, zaklínač už od pohledu. Zastává čistý lezecký styl našich předků, což znamená bez magnézia (všude, na skálu to zkrátka nepatří), bez UFOnů (člověk by si měl rozmyslet, jakou cestu a proč chce lézt), bez rukavic (spáru je potřeba cítit), bez kinderkopfů (nechce se mu s tím tahat) a často dokonce i bez lana. Ale o tom se prý nemluví. Cesta za tím být chvíli úplně sám, když je v celém Adršpachu ticho. Vylézt si některou z cest, a pak být nahoře mezi tisícem skalních jehel. Je to trochu jiný, než jenom sportovní zážitek…

Jony a Tatry Čím pro tebe jsou Tatry na lezecké ose písky/hory? Jsou pro tebe něčím výjímečné? Zimní Vysoké Tatry mám rád pro jejich lákavou nabídku mixového lezení. Může se zdát, že za alpskými kopci zaostávají, ale není to tak, mají velký náboj. Líbí se mi hlavně v zimě, protože led a sníh částečně skryje jejich nekompaktnost a vykreslí jejich rysy. Tatry byly první hory, kam jsme se s kamarády v zimě vydali. První chyby, nerozvážnosti, hlouposti, nad kterými ale Tatry mávly rukou a nechaly nás být. První vážná technická cesta v zimě, kterou jsme se Smolem vylezli má výstižný názve Hazard. Zimní lezení tam může být místy zpestřené zmrzlými nebo zrádně suchými trávami, až ti lezou oči z důlků. Škoda, že nejsou ještě blíž.

Foto na protější straně: Malý Kežmarský štít - po úspěšném 1. volném zimním přelezu cesty Hodál­‑Rusnák V A2 za špatných, vlhkých podmínek.

JONY (PETR JOHN) Pracuje z domu jako web designer, přičemž „z domu“ znamená z domku se zahrádkou v Polici nad Metují. Na zahrádce pod okny je stará třešeň, ozdobená v kruhu po metru pentlemi lanovic. Tam s cepíny prokrastinuje a odhání drozdy. Za zahradou, na blízkém horizontu je Ostaš, Broumovky, Adršpach, Teplice, království skal – tam chodí po práci lézt. Jony také stojí za lezeckým webem Piskari.cz, kde je celá databáze cest v oblasti Broumov / Adršpach / Teplice atd., kam lidé mohou přidávat fotky a komentáře k cestám. Je to velice užitečný nástroj pro lezení ve zdejších skalních bludištích. Kromě písku se ovšem často s mimořádnými výkony vrací i z hor, jako např. s vůbec prvním letním přelezem obávané cesty Memento Mori od českých prvovýstupců v čele s Josefem Rybičkou z 80. let na Piz Badile.

Kam bys Tatry lezecky zařadil mezi evropská pohoří – jsou relativně malé, žádná legendární 1000m stěna… Jsou tam přesto pro tebe nějaké výzvy? Tatry se často považují za malé hory, přitom mají mnoho charakteristik stejných jako alpské pohoří. Zvraty a nestálost počasí, mnohdy klamná dostupnost bezpečí nějaké chaty či doliny. Právě tento jejich naoko klam z nich dělá hory se vším všudy. Zvlášť pokud operuješ v severních stěnách odlehlých dolin, například Javorového múru, Rumaňáku, Ganku atp. Leckdy se může jednat o lezení s bivaky, často se setkáš s technickými úseky, které samozřejmě díky dnešním zbraním v podobě agresivních cepínů zkoušíš volně. K Tatrám taky neodmyslitelně patří travnaté drny, které jsou k dostání všude možně ve stěnách, jen musí být dobře zalité ledem. Pokud zrovna nelezeš nějaký ověřený hitovky, tak bez skob není radno se tam vydávat. Mít nějakou tu jedničku se často vyplatí. Jistě, 1000m stěnu tam člověk nenajde, ledovec taky ne, ale velké dobrodružství se dá zažít i v relativně malých stěnách. A některé stěny mi ani zas tak malé nepřijdou. Výzev tam je hodně, o některých si asi budu muset nechat jen zdát, ale to nevadí. | ROZHOVOR JONY |

Tatry se často považují za malé hory, přitom mají mnoho charakteristik stejných jako alpská pohoří. Zvraty a nestálost počasí, mnohdy klamná dostupnost bezpečí nějaké chaty či doliny.

9


Tipy pro dobrý bivak Mohl bys nám jeden takový zajímavý přelez s bivakem popsat? Když nepočítám bivaky pod stěnou, tak naposledy jsme bivakovali na vrcholu Gerlachu. Dlouho jsem chtěl zkusit volně cestu od dua Drlík, Orolín, V+ A3 („Těžké technické lezení. Řada míst se špatně umístitelnými pomůckami za sebou, nebezpečí delších pádů s možností zranění“ - tzn. přelézt takový úsek, který se těžko leze i s použitím technických pomůcek, volně, pozn. redakce), která protíná logickou linií celou východní stěnu Gerlachovského šítu. Byli jsme omezeni nedostatkem volného času, tak jsme jeli s Karlem do Tater přes noc. Díky zácpě v Polsku jsme do Polianky dojeli až ve 4 ráno. Spát už nemělo smysl. Raději jsme vyrazili a krátce po svítání jsme stáli pod východní stěnou. Velickou dolinou se krásně šlapalo po zledovatělém sněhu, obloha vymetená, super vyhlídky. Po pár desítkách metrů ve sněhu a ledu se situace změnila a museli jsme dál postupovat v nepříjemným sněhu, kterému se nedalo moc věřit. Místa, která v trochu lepší podmínce přeběhneš a na jištění si ani nevzpomeneš, tak teď sis vzpomněl, jenže nebylo pro změnu kam dát. Samotný výstup je v průvodci popsaný až z takového kotle pod vrcholovou, asi 250 m vysokou stěnou. Do toho kotle to je ale kus, pár set metrů, takže do klíčové stěny jsme nalezli až před polednem.

A jak to vypadalo dál? Dál to vypadalo asi tak, že v lehkým to bylo těžký a v těžkým to nebylo lehký, ale šlo to. Úsek za V+ A1 byl o dost větší kotel než A3 volně. Pod poslední těžkou délkou mě Karel předával otěže se slovy: „Máš na to půl hodiny.“ Skoro jsem to stihl, jen bitku s batohem v úzkém převislém komíně jsem finišoval za svitu čelovky. Pak už jen asi dvě délky na vrcholový hřeben a traverz ke kříži, kde jsme doufali v nějakou aspoň malou plošinku. Byla tam. Kolem 21. hodiny jsme mohli uvařit kaši, vodu na pití se šumákem a konečně sebou šlehnout na upravené místo pro bivak. Zima nezima (v Lomnici prý bylo -15, nahoře nevím), nedostatek spánku mi dovolil spát až při východu slunce (pravda, jednou jsem se krátce probudil zimou nad ránem). S sebou jsme táhli, oproti necelým dvěma sadám friendů C4, necelé sadě friendů C3, jedné sadě vklíněnců doplněné o pár offsetů), pěti skobám včetně dvou jedniček, také pět ledovcových šroubů na druhý den. Jenže po sestupu jsme se shodli, že se nám znovu do kopce už tentokrát nechce. Na bivak jsem měl krácenou starou pěnovou karimatku Evazote 10 mm pod záda (s velkou se nedá dobře lízt), pod nohy si rozkládám lano a lehký, pevný batoh Doldy. Pohory jsem si roky dával do žďáráku, ale teď jsem se přiučil a vyzkoušel, že je lepší boty dát ven na mráz, přivázat k sobě, aby neodešly nečekaně pryč, komínky zakrýt třeba obalem od spacáku a nechat je vymrznout. Ráno je sice chvíli zima na nohy, ale je v nich sucho. Spacák je lepší mít na podobný rychlý akce s jedním dvěma bivaky lehký. Já měl ne úplně vhodnýho starýho Vikinga 900, ale když to máš kam dát a je to jen otázka váhy, tak se to prostě skousne.

To jsou super tipy! Ale i v sebelepším spacáku může být zima, stačí mít třeba pod patama slabou izolaci, špatnou rovinu ve sněhu a může jít do tuhého. Nedávno jsem bivakoval pod stěnou v novém teplém spacáku od Mountain Equipment v mrazech kolem -25 °C, byl jsem jen ve spodkách a v triku, bylo mi očekávaně teplo, ale v noci jsem se probudil zimou na nohy, měl jsem už necitlivý jeden palec, který se po delší chvíli dostal k sobě). Příčina byla jednak v tom, že jsem si vzal starou vypelichanou karimatku, nekrácenou, a to bylo pod nohy málo, zadruhý jsem nohama trochu tlačil do sněhu díky špatnému sklonu vykopané plošinky. Po vyrovnání sněhem a přidání rukavic pod nohy ve spacáku, už to bylo dobrý. Lezeš hlavně na písku, který, jak se zdá, je ideální průpravou do hor. Je ale něco, co tě naučily zimní hory, nějaké návyky, dovednosti, které sis přivezl zpátky na písek? Vždycky, když se vrátím z hor, letních nebo zimních, nechápu, jak je možný, že ve skalách vylezeme během dne tak málo výškových metrů. Pravda, písek potřebuje většinou jemnější zacházení při výstupu, což bere čas, ale stejně mám pocit, že se tu zbytečně flákáme. Takže se snažím vždycky víc posílit tempo ve skalách, ale evidentně to dlouho nevydrží. Chce to víc do hor.

Pohory jsem si roky dával do žďáráku, ale teď jsem se přiučil a vyzkoušel, že je lepší boty dát ven na mráz, přivázat k sobě, aby neodešly nečekaně pryč, komínky zakrýt třeba obalem od spacáku a nechat je vymrznout. 10

| ROZHOVOR JONY |


Chce to víc do hor.

Gerlachovský štít – ve vrcholové stěně cesty Drlík­‑Orolín (V+, A3), pří prvním volném zimním přelezu

Titanová pasca (IV/5+ až 6) na Rohový hřebeň – klíčová délka

| ROZHOVOR JONY |

11


VYSOKÉ TATRY S

L A N E M

NEMUSÍME NIC ZASTÍRAT. VYSOKÉ TATRY JSOU ZEMÍ ZASLÍBENOU, AŤ UŽ MLUVÍME O LEZENÍ LETNÍM NEBO ZIMNÍM. ALE V TOMHLE ČÍSLE SE BUDEME BAVIT O TÉ STUDENĚJŠÍ ČÁSTI ROKU, KDY OSTRÉ HŘEBENY A HLUBOKÉ DOLINY POKRÝVAJÍ SNÍH A LED. VYBRAT SI JEDNU CESTU A TU POPSAT BY BYLO MÁLO. ZAMĚŘÍME SE TEDY NA OKOLÍ JEDNÉ Z HORSKÝCH CHAT A VYPÍCHNEME NĚKOLIK VHODNÝCH VÝSTUPŮ, SE KTERÝMI MÁME ZKUŠENOST A S CHUTÍ BYCHOM JE DOPORUČILI.

12

| V Y S O K É TAT R Y S L A N E M |


Zbojnická chata POHYB V ZIMNÍCH TATRÁCH V DOBĚ UZÁVĚRY JE POVOLEN POUZE REGISTROVANÝM HOROLEZCŮM (TJ ČLENŮM ČHS, ALPENVERIENU, JAMESU A DALŠÍCH), A TO POUZE ZA ÚČELEM NÁSTUPU K LEZECKÉ CESTĚ S OBTÍŽNOSTÍ VYŠŠÍ NEŽ II. UIAA.

Zbojničku jsme vybrali schválně. Podle nás totiž v jejím okolí najdete celou řadu klasických výstupů v mixovém terénu, ale také ledy nebo hřebeny, které stojí za to. Protože se nespecializujeme jen na ty největší borce, uvedeme výstupy v obtížnostech, ve kterých se může pohybovat i lezec s výkoností průměrnou. Pojďme na to!

Něco na rozlezení Na zdomácnění a rozlezení se se hodí hřebeny. Člověk si zvykne na expozici, zdomácní v mačkách na prudším terénu i na skále. A v okolí Zbojnické chaty je jich hned několik! SVIŠŤOVÝ CHRBÁT NA SVIŠŤOVÝ ŠTÍT (2 383 M) Starý známý, řeknete si. Ano, je to tak, o tomhle výstupu jsme psali v našem posledním katalogu. To ale neznamená, že jej tady nezmíníme! Jde o výstup krásným hřebenem, který je z větší části chodecký a pouze uprostřed je doplněn o krásnou lezeckou vložku s obtížností III. UIAA. Na výstup postačí jeden cepín, jedno poloviční lano (přeložené napůl) a základní sada smyček, karabin a pár friendů. Celkově lze říci, že je to výstup vhodný i na odpoledne a můžete na něj vzít i outdoorovou princeznu. Jako my - přečtěte si o tom na blogu!

Foto na protější straně: Z výstupu Stolarczykovou lávkou na Baranie rohy. Foto O. Vacek

VÝCHODNÁ SLAVKOVSKÁ VEŽA (2 354 M) Výrazný skalní hřeben, který je ale pěkně položený, vede i na tuto dominantu nad chatou - i když to v podstatě až zas taková dominanta není. Ale tenhle hřeben obtížnosti III. UIAA neskrývá mnoho těžkostí, vede na vrcholek, ze kterého jsou parádní výhledy a navíc i pohodový sestup přes Slavkovské sedlo.

Z výstupu na Východnů slavkovsků vežu. Foto O. Fliegl

| V Y S O K É TAT R Y S L A N E M |

13


A teď už do stěn SLAVKOVSKÁ KOPA (2 346 M) Slavkovská kopa je vlastně takový nevýrazný vršek, připojení vedlejšího hřebene k hlavnímu hřebeni vedoucímu ke Slavkovskému štítu (2 452 m). Slavkovská kopa ale nabízí něco víc - nejen že se na ni dá vystoupit hřebínkem ze Slavkovského sedla (můžete tak udělat parádní dlouhou hřebenovou túru), ale v jejím masivu je několik parádních lezeckých cest, které rozhodně stojí za zmínku. V okolí Zbojnické chaty je právě tenhle masiv tím nejvděčnějším. Sestupový žlab (II UIAA) Lehký žlab s jedním obtížnějším místem (podle podmínek), kterým se nejčastěji sestupuje. Nahoře na hřebeni jej nemůžete minout a ústí pohodlně do dolinky nad Varešovským plesem. Čárkovaně je naznačeno jedno kratší slanění (asi 20 m) z obhozeného velkého balvanu. Ľavý žlab (III - IV UIAA) Sněhový a mixový žlab, nejvýraznější vlevo od sestupového žlabu. Podle podmínek a množství sněhu lehkne, ale najdete v něm pár vypečených míst, kde si hezky zalezete. Tím klíčovým je skalní bariéra na konci žlabu s jedním místem v obtížnosti IV. Keleho cesta (IV UIAA) Výrazný směr téměř ve spádnici vrcholu Slavkovské kopy. Začíná ze sestupového žlabu a výraznými koutky a komínky vede až do malého kotle pod vrcholem. Z něj doleva na hřeben a po něm na vrchol. Spodní část a dolez na hřeben dosahují obtížnosti IV. Havraní vlasy (M4 / M5-) Moderní a poslední dobou hodně lezená cesta, která kromě sněhového žlábku a klasických tatranských trav nabídne jednu krásnou délku v koutě, ve které si vskutku zalezete. Varianta přímo koutem má klasifikaci M5-, lze ale postupovat lehčí variantou vpravo po plotnách (M4). Poslední metry cesty Havrání vlasy. Foto: O. Vacek

VEVERKŮV LEDOPÁD A SLAVKOVSKÉ ZUBY Pokud se ale nechystáte až na chatu, nebo pokud ve vyšších partiích řádí nečas, můžete se dostatečně vyřádit i v nižších partiích. První a hodně lákavou variantou je Veverkův ledopád, který potkáte po cestě na Zbojnickou chatu hned, jakmile vystrčíte nos z lesa. Po levé straně uvidíte blankytně modrý ledopád a nad ním se táhnoucí Veverkův žlab. Samotný ledopád vydá na dvě délky v ledu s obtížností okolo WI 3, přičemž je po stranách vybaven štandy na řetězech, které jsou skvělé i pro slanění. Je dostatečně široký, takže si na něm zaleze i více dvojic. Největší hrozbou zde mohou být laviny, které ne úplně zřídka projedou Veverkovým žlabem a padají přes ledopád. Sledujte tedy lavinovou předpověď a aktuální podmínky na místě!

14

| V Y S O K É TAT R Y S L A N E M |


Na levé straně Veverkova žlabu se pak tyčí Slavkovské zuby. A v nich najdete další řadu mixových výstupů, které se honosí vyššími stupni obtížnosti. My jsme vybrali například tenhle:

Klíčový kout přímé varianty cesty Havraní vlasy (M5-). Foto: O. Fliegl

Silvestrovské blues (V-) Po vylezení Veverkova ledopádu a traverzu cca 20 metrů Veverkovým žlabem uvidíte vpravo nad sebou jasný výrazný zářez. Tím vede Silvestrovské blues, které vynikne hned několika prvky. Jde o vyrovnané 4 délky v mixové obtížnosti okolo M4-M5. Zároveň se můžete spolehnout na příjemná stanoviště na skobách, ze kterých lze i díky fixně umístěným mailonám slanit. Celý výstup si můžete prohlédnout na jednom našem videu :) Lezení v okolí Zbojnické chaty na videu.

Veverkův ledopád a Silvestrovské blues na videu. | V Y S O K É TAT R Y S L A N E M |

15


TATRY S

L A N E M

DOKUD TO NEZKUSÍTE SAMI NA SOBĚ, NEPOCHOPÍTE. DOKUD POPRVÉ NEZARAZÍTE HROT CEPÍNU DO ZMRZLÉ TATRANSKÉ TRÁVY, NEJSTE PLNOHODNOTNÝM TATRANSKÝM HOROLEZCEM. MY JSME TO UDĚLALI UŽ NESČETNĚKRÁT. A NEPŘESTÁVÁ NÁS TO BAVIT. POJĎTE SE PODÍVAT, JAK BYCHOM SE VYBAVILI NA PRÁVĚ TAKOVÉ LEZENÍ V ZIMNÍCH TATRÁCH!

11. 5.

12.

1.

13.

3.

21.

17.

20.

15.

16.

7. 19. 22.

6.

4. 2. 8. 9.

23. 18.

14. 10.

16

| V Y S O K É TAT R Y S L A N E M – O N |


12. BEAL GULLY 7,3 Dvojité a poloviční lano s extrémně nízkým průměrem. Ve verzi s impregnací Golden Dry je to za nás rozhodně nejlepší volba do zimních hor! 7. BLACK DIAMOND KINGPIN Na lezení potřebujete rukavice, co něco vydrží, jen tak nepromoknou, a přitom v nich budete mít cit. Tyhle celokožené od Black Diamond jsou skvělé řešení. 20. SINGING ROCK DYNEEMA SMYČKY 60  &  120  CM Dostatek smyček je v horách důležitý. Obhazování hrotů, prodlužování jištění, na to všechno využijete tyhle lehké smyce od českého Singing Rocku.

8. RAB TREK GAITER Lezci se musí odprostit od slova trek v názvu a tyhle návleky radši vzít. Ochrání vaše drahé kalhoty před prokopnutím mačkou a udrží sníh tam, kde má být.

5. TILAK SVALBARD Tahle zateplovačka naplněná vláknem Climashield Apex je odolnou zbraní proti vlhké zimě. Jako svrchní materiál je použitý Pertex Shield+ odolný proti vodě i větru. 21. KARABINY. DOSTATEK KARABIN. OCÚN FALCON A HAWK. Pár HMS karabin a pár klasických déček s pojistkou zámku. Na budování štandů je to potřeba, na jištění taky. Nám přijdou skvělé, hlavně poměrem cena / kvalita / výkon.

19. CLIMBING TECHNOLOGY BEUP Ne, zatím nás nikdo nepřesvědčil o opaku. Do hor je jako jistítko prostě nejlepší kyblík, a tenhle od Italů je lehký, spolehlivý a lana v něm chodí dobře. 22. LIFESYSTEMS MOUNTAIN FIRST AID KIT Kompaktní, ale dobře vybavená lékárna by v batohu horolezce neměla chybět!

17. BLACK DIAMOND EXPRESS ICE SCREW Jedny z nejoblíbenějších šroubů do ledu v naší nabídce. Spolehlivé, s lehkou a skladnou kličkou.

16. OCUN HAWK WIRE DYN 5+1 Expresky s drátěnými zámky a lehkou dyneemovou smyčkou jsou na zimu dobrá volba. Karabiny nezamrzají a všeobecně jsou lehčí.

2. HIGH POINT PROTECTOR PANTS Spolehlivé třívrstvé membránové kalhoty, které rozepnete po celé délce. Testovali jsme je několikrát, moc dobře víme, co vydrží a že jejich střih Vás v pohybu nebude omezovat.

11. OSPREY MUTANT 28 Na lezecké výpady z chaty postačí batoh do 30 litrů. Mutant máme dlouhodobě otestovaný a víme, že se skvěle nosí, má smysluplný bederák s poutky na materiál i slot pro CariTool. 3. TILAK FEMUND Druhá vrstva z odolného a pružného materiálu Polartec Power Stretch Pro. Přiléhavá kapuce je podle nás na zimní lezení ideální. Vejde se pod přilbu, zahřeje a zařídí, aby za krk nepadal sníh.

13. CLIMBING TECHNOLOGY NORTH COULOIR Lehké technické cepíny do ledů i mixů vhodné pro náročnější zimní lezení a alpinismus. Testované i Zdeňkem Hákem Háčkem!

4. BLACK YAK MEDIUM WEIGHT CORDURA Možná si tyhle kalhoty nevyberete kvůli barvě, ale kvůli tomu, co umí. Parádní odolný strečový materiál, laserem perforované odvětrání, perfektní střih.

10. ASOLO EIGER GV Extrémně lehká lezecká bota kategorie D s integrovaným návlekem. Komínek boty je měkčí, aby umožnil i obtížnější lezecké kroky v náročném mixovém terénu.

9. BRIDGEDALE WOOLFUSION SUMMIT Ponožky jsou základ a na zimní lezení to platí dvojnásob. Summit od Bridgedale patří k těm nejteplejším, co prodáváme.

RAB VELOCITY Tyhle rukavice jsou dlouhodobě naše oblíbené. Lehké, s koženou dlaní a přitom se skvělou citlivostí. Jako záložní na lezení ideální!

| V Y S O K É TAT R Y S L A N E M – O N |

23. LIFESYSTEMS SURVIVAL SHELTER Extrémně lehký nouzový přístřešek pro dva, ve kterém se dá překlepat nouzový bivak nebo náhlé zhoršení počasí. 14. CASSIN ALPINIST PRO Zcela nové mačky určené pro náročné firnové, ledové a mixové lezení. 12 hrotů z extrémně tvrdé oceli, možnost nastavení na automatické i poloautomatické a samozřejmě obal k tomu.

1. TILAK STINGER PRO Má vše, co bunda pro lezce v horách mít má, a nic navíc. Vyrobena ze spolehlivého materiálu Gore­‑Tex Pro. 15. SINGING ROCK SPINEL Univerzální úvazek se čtyřmi přezkami Vám dovolí jej nastavit pohodlně, i když budete navlečení do všech možných vrstev oblečení. A je pohodlný, to můžeme slíbit! 6. PRÁDLO DEVOLD DUO ACTIVE Z našeho pohledu jedno z nej řešení pro zimní sporty. Kombinace merino vlny a syntetiky si bere to nejlepší z obou. A Devold má samozřejmě dost zkušeností. 18. BLACK DIAMOND CAMALOT Kdo nezná camaloty, jakoby nežil. Parádní a spolehlivé friendy, které se do tatranské žuly s chutí zakousnou. Zkuste je, jsou návykové.

GRIVEL STEALTH Přilba jako ze sci­‑fi filmu. Jenže ona je opravdu povedená, lehká a odolná. Ale jen slovy Vás nepřesvědčíme, musíte ji vyzkoušet!

17


TATRY S

L A N E M

HOLKY DO TATER PATŘÍ! PROTOŽE TAKOVÁ KŘEHKÁ DÍVKA VYBAVENÁ CEPÍNY, TO JE NĚCO, CO CHCE KAŽDÝ HOROLEZEC POTKAT, A JEŠTĚ LÉPE JISTIT A VAČER UKLÁDAT PO PODAŘENÉM VÝSTUPU VEDLE SEBE DO SPACÁČKU… DOBŘE, TEĎ SE UKLIDNÍME A PODÍVÁME SE NA TO, JAK SE VYBAVÍ NA TATRANSKÉ ZIMNÍ VÝSTUPY HOROLEZKYNĚ!

5.

13. 14.

1. 17. 16.

3.

7. 6. 2. 18. 8.

12. 9.

15. 4.

10.

11.

18

| V Y S O K É TAT R Y S L A N E M – O N A |


13. BEAL ICE LINE 8,1 Pro dámu bychom do hor doporučili Ice Line. S průměrem 8,1 mm se dobře pracuje a technologie Unicore přidá na bezpečnosti a životnosti. A impregnace Golden Dry nemá chybu. 6. DEVOLD EXPEDITION Holky bývají zimomřivé, a tak je nejteplejší prádlo, které máme v nabídce, zcela namístě. Rolák či spodky Expedition nabízí dvě vrstvy jemného merina, které zajistí komfort i při mrznutí na štandu. 8. WARMPEACE POWERSTRETCH Lehoučké rukavice z pružného a odolného fleece jsou skvělé nejen jako lehčí varianta, ale také jako spodní zateplovací rukavice třeba do palčáků. 4. DIRECT ALPINE CASCADE LADY Tyhle kalhoty má snad každý, kdo jezdí často do hor. Skvěle poskládané materiály, odolný kevlar na kolenou a kotnících a střih, který holkám sedne.

14. & 17. SINGING ROCK BANDIT  &  BUNGEE Bandit jsou spolehlivé lezecké cepíny vyrobené v Česku a mají i velmi přijatelnou hmotnost. Pružné smyčky Bungee pak zabrání ztrátě cepínů a příjemně se s nimi leze. 17. KARABINY Karabiny dělají lezce a my už jsme ódu na železo od Ocúnu pěli na minulé dvoustraně. Tak tady si jen přisadíme - víte, jak se jmenuje ultralehká karabina od Ocúnu, která váží pouhých 25 g? Mrkněte se na ni tady.

9. BUFF Všichni dobře známe tenhle tunel, co se dá nosit na krku, na hlavě, jako čelenka nebo jako šátek… a když je vyrobený z jemné merino vlny, každá dáma si bude jen výskat.

1. TILAK RAPTOR LADY Málokterá dámská bunda splňuje požadavky na náročné použití. Ale dámský Raptor ano. Skvělý střih, odolný Gore­‑Tex Pro a chytře umístěné kapsy. K tomu kapuce kompatibilní s přilbou a integrovaný protisněhový pás!

7. BLACK DIAMOND MERCURY MITTS Teploučké palčáky s koženou dlaní jsou pro dámské lezecké packy to pravé. BDry membrána a zateplení Primaloft Gold jsou ověřenou kombinací.

10. BRIDGEDALE MERINOFUSION SUMMIT Dámská nožka zaslouží to nejlepší, o to víc, když se trmácí za lezeckými zážitky do mrazivých hor. Tyhle ponožky ze speciálnáho úpletu s merino vlnou jsou skvělé. Testováno na vlastní nohy.

2. BLACK YAK C­‑ KNIT PANTS WOMEN Odolné nepromokavé, a přitom prodyšné kalhoty z materiálu Gore­‑Tex C­‑Knit. Parádní zpracování nemusíme u Black Yak zmiňovat. Pokud Vám sednou, jsou to ideální kalhoty pro horská dobrodružství.

11. ASOLO ALTA VIA LADY GV Dámská lezecká pohorka v kategorii D. Zateplená, s vysokým okopem a drážkami na mačky jak vpředu, tak vzadu. Spolehlivá na ledu i v mixech.

CAMP STORM 230 g vážící přilba se vyrábí i ve velikosti pro dámy a barevně má také co nabídnout. Jistě, o barvě to není, ale zase přece nechcete nosit na hlavě něco, co by se Vám nelíbilo!

PETZL TIBLOC Redesignovaný miniaturní blokant, díky kterému se dá například šplhat po laně nebo sestrojit jednoduchý kladkostroj. Pro případ nouze není špatné takovou věc mít!

| V Y S O K É TAT R Y S L A N E M – O N A |

5. SIR JOSEPH APRIS LADY Dámská lehoučká péřovka, kterou bude každá lezkyně milovat. Je střihově povedená a je to zkrátka takové instantní teplo. A navíc je možnost vzít verzi s kapucí i bez. 16. SINGING ROCK PEARL Oblíbený dámský úvazek nabídne kromě jedné rychlospony v pase také dvě na nohavičkách, takže jej pohodlně nastavíte jak na skalkách, tak v teplejším oblečení v horách. 18. JISTÍTKO Stejně jako u chlapa jsme i tady vyfotili jako jistítko BeUp od Climbing Technology. Ale to neznamená, že by bylo jediné vhodné. Mrkněte se taky na Black Diamond ATC Guide nebo Petzl Reverso. 15. SINGING ROCK LUCIFER Pekelně dobré lezecké mačky. Tedy to o nich říká výrobce a my se musíme přidat. Jsou spolehlivé, pěkně zpracované a mají velmi příjemnou hmotnost (s monohrotem pod 1 kg)!

3. DIRECT ALPINE EIRA Tahle krásně prodyšná a přitom teplá a strečová mikina je ideální druhou vrstvou. Pružná kapuce se hodí místo čepice pod přilbu!

12. LOWE ALPINE ALPINE ASCENT ND 38:48 Tenhle dámský lezecký batoh je hodně odolný a k tomu ještě s rozumnou hmotností. Kovové přezky a poutka na vše, co byste na batoh mohli chtít připnout.

KAYLAND CROSS MOUNTAIN Pokud ještě nejste v zimním lezení tak kovaní a chcete ho jen vyzkoušet, není nutné hned zkraje investovat do extrémně tvrdých bot kategorie D. Cross Mountain od Kaylandu patří do kategorie C, má tedy jen drážku na poloautomatické mačky. A díky tomu je využijete třeba i v létě, pokud vyrazíte na ledovec nebo na těžší ferraty.

19


HANIBALtested Direct Alpine Alpha 2.0 LEHKÁ A SKVĚLE SBALITELNÁ IZOLAČNÍ BUNDA VYROBENÁ Z KOMBINACE NĚKOLIKA ŠPIČKOVÝCH MATERIÁLŮ. ZÁKLAD TVOŘÍ IZOLAČNÍ MATERIÁL POLARTEC ALPHA, NOVĚ APLIKOVANÝ BEZ PODŠÍVKOVÉ SÍŤOVINY, ABY SE JEŠTĚ ZVÝŠILA JEHO PRODYŠNOST. POLARTEC ALPHA JE MATERIÁLEM, KTERÝ PERFEKTNĚ DRŽÍ TĚLESNÉ TEPLO, ALE ZÁROVEŇ ZVLÁDÁ VELMI DOBŘE ODPAŘOVAT VLHKOST.

Z výstupu na L‘adový štít (2627 m n. m.) Foto: J. Farář 20

| HANIBAL TESTED |


A co technické detaily?

A jak to vidí Hanibal Team? Direct Alpine Alpha Jacket je chytře poskládaná druhá vrstva, která právě díky izolačním vlastnostem materiálu Polartec Alpha v kombinaci s větruodolným Pertexem dokáže nabídnout opravdu univerzální produkt. V podstatě dokáže v jedné vrstvě zastat funkci vrstvy druhé (izolační) a třetí (větruodolné). To vše s bezkonkurenční prodyšností.

Něco málo k materiálu Právě v kombinaci materiálů se podle nás skrývá tajemství úspěchu téhle bundy. Hlavním stavebním kamenem je tedy Polartec Alpha, ze kterého je vyveden celý přední a zadní díl, ramena a paže až po loket. Zvenku je pak krytý lehoučkým materiálem Pertex Microlight a na namáhanějších místech (ramena a krk) Pertex Endurance. Pertex zajišťuje neprofouknutelnost, skvělou prodyšnost a mírnou odolnost proti vnější vlhkosti. Zbytek bundy, tedy boční panely až do podpaží, předloktí a kapuce jsou pak z lehoučkého a přitom odolného nemembránového softshellu Swing Cool. Ten také neprofoukne, dobře dýchá, a je mechanicky odolnější.

Na bundě toho příliš mnoho technicky nevypadá. Má čistý design, centrální zip i zipy kapes jsou japonské YKK, zakončení rukávů je pružné a příjemně sedí, softshellové panely v bocích a pod pažemi pruží tak, jak mají. Spodní lem je stahovatelný pruženkou se samosvorkou. Co bych zcela osobně na bundě změnil (byť to doteď vypadá, že skoro nic), je materiál kapuce. Ta je z onoho nemembránového softshellu a je pružná, tedy ideální pod přilbu. Jenže když ji tam nacpete, je přes softshell trochu hůř slyšet. A právě kapuce je to jediné místo, kde bych sáhnul po příjemném fleece typu Power Stretch. Pod přilbou bude příjemnější a lépe zahřeje.

Závěrem Direct Alpine Alpha Jacket by se dala v podstatě doporučit každému, kdo holduje zimním horským aktivitám - výrazně pak její vlastnosti využíjí ti, kteří se v horách budou pohybovat rychleji (a tedy využijí parádní prodyšnost) a zároveň těm, kteří šetří gramy. Bunda je lehoučká a zároveň obstojně nahradí dvě samostatné vrstvy.

NEZAPOMEŇTE SE TAKÉ PODÍVAT NA NAŠI

VIDEORECENZI

Z vrcholku Baraniech rohů (2526 m n. m.). Foto: J. Trávníček

Z vrcholku Baraniech rohů (2526 m n. m.). Foto: O. Vacek

Něco málo ke střihu

Alpha Jacket je atletičtěji střižená a díky strečovému softshellu se lehce přizpůsobí pohybu. Na předním dílu najdete dvě veliké kapsy posazené výš, aby nevadily bederáku nebo úvazku. Kapuce je lehoučká, pružná (typu potapěč nebo „Sáblíková“), takže ji lehce hodíte pod přilbu a při troše snahy ji i přes přilbu přetáhnete.

Kde se testovalo? KROMĚ STANDARDNÍCH ZIMNÍCH JEDNODENNÍCH VÝPADŮ NA BĚŽKY A PODOBNĚ PROŠLA BUNDA NĚKOLIKADENNÍM TESTOVÁNÍM V ZIMNÍCH TATRÁCH (LEZENÍ) A PAK SAMOZŘEJMĚ ABSOLVOVALA NĚKOLIK TÚR NA SKILAPECH. | HANIBAL TESTED |

21


VYSOKÉ TATRY P Ě Š K

Y

CO SE TÝKÁ TURISTIKY A TREKOVÁNÍ, V LÉTĚ JSOU TATRY VCELKU OBSYPANÉ A DALO BY SE ŘÍCT, ŽE JSOU ZEMÍ ZASLÍBENOU. TURISTICKÉ CHODNÍKY VÁS MOHOU PROVÉST PŘES CELOU ŘADU SEDEL A MŮŽETE PO ZNAČENÝCH CESTÁCH VYSTOUPAT I NA NĚKTERÉ TATRANSKÉ VRCHOLKY. OVŠEM V OBDOBÍ, KDY JEŠTĚ V TATRÁCH LEŽÍ SNÍH, JE VALNÁ VĚTŠINA TURISTICKÝCH CHODNÍKŮ UZAVŘENÁ. ALE NE VŠECHNY! POJĎTE SE PODÍVAT, KAM VŠUDE MŮŽETE NAHLÉDNOUT, KDYŽ TATRY SPÍ ZIMNÍM SPÁNKEM.

22

| V Y S O K É TAT R Y P Ě Š K Y |


Tatranská magistrála PO POMINUTÍ ZIMNÍHO OBDOBÍ MŮŽETE VYRAZIT NA CELOU ŘADU TATRANSKÝCH VRCHOLKŮ, NA KTERÉ VEDOU TURISTICKÉ TRASY. ROZHODNĚ ALE TATRY NEPODCEŇUJTE. POČASÍ SE ZDE MĚNÍ RYCHLE A I V ČERVNU MŮŽE SNĚŽIT. VE VYSOKÝCH TATRÁCH SE NA TURISTICKÝCH TRASÁCH MŮŽETE SETKAT S EXPONOVANÝMI ÚSEKY ZAJIŠTĚNÝMI ŘETĚZY.

Turistická trasa, která vede po jižních svazích Tater od západu na východ je otevřená po celý rok, jen v několika úsecích bývá uzavřená, když na ní leží sníh. Tak jako tak po ní můžete projít podél několika nádherných ples (Štrbské, Popradské, Batizovské) a navštívit některá z honosnějších ubytovacích zařízení, jako je Horský hotel Popradské pleso nebo pod Gerlachovským štítem (který je nejvyšší horou Tater a Slovenska) stojící Horský hotel Sliezský Dom. Dalším místem, kde se na Tatranskou magistrálu můžete napojit, je Hrebienok, dostupný zubačkou ze Starého Smokovce, a od něj můžete vyrazit přes Zamkovského chatu až ke Skalnatému plesu, které leží přímo pod dominantou Tater, Lomnickým štítem. Nedaleko nad Skalnatým plesem také najdete Huncovskou vyhlídku, nejvýše položené místo magistrály, které je přístupné i při přítomnosti sněhu. Pro pohodlné trekování po magistrále rozhodně nepotřebujete technické vybavení jako jsou mačky nebo cepín. Ke standardnímu funkčnímu oblečení postačí trekové hole a pevnější pohorky.

Chaty v srdci Tater Ovšem magistrálou to rozhodně nekončí. I v zimním období můžete vyrazit do srdce Tater na některou z horských chat. Na těchto výstupech už ale není mnoho prostoru na podcenění výbavy. Minimálně kvalitní nesmeky a hole jsou nutností, také vhodné oblečení i do náročnějších podmínek, neboť počasí se v Tatrách rádo mění rychle.

Foto na protější straně: Horský hotel Sliezský dom u Velického plesa. Foto: O. Vacek Cestou na chatu Pri zeleném plese, Foto: O. Vacek

Chata pri Zelenom plese (Brnčála) Rozhodně nejdostupnější z horských chat leží také nejvýchodněji. Tříhodinový výstup po žluté turistické značce má převýšení cca 600 metrů na přibližně osmikilometrové vzdálenosti. Provede Vás nejprve lesem, a pak později širokým údolím, ze kterého budete mít parádní výhled na Belianské Tatry a později se před Vámi vynoří majestátní severní stěna Kežmarského štítu, která je výzvou i pro hodně zkušené horolezce. V letních měsících odtud můžete po žluté turistické značce vystoupat až na nejvýchodnější vrchol hlavního hřebene Vysokých Tater, Jahňací štít.

| V Y S O K É TAT R Y P Ě Š K Y |

23


Téryho chata (Téryna) Tato chata ležící v Malé studené dolině je moc dobře známá. Dojít na ni můžete z Hrebienku po zelené turistické značce a vězte, že Vás čeká, hlavně v závěru, poměrně náročný výstup. Čeká Vás 800 m převýšení na šestikilometrové vzdálenosti a z chaty ve výšce 2015 m n. m. si budete moct vychutnat pohled na pět Spišských ples, západní stěnu Lomnického štítu a také spektakulární Prostredný hrot (Stredohrot), Baranie rohy nebo Ľadový štít. Nejtěžším úsekem cesty na Téryho chatu je takzvaný hang, extrémně prudká část, kde by nesmeky a hole (nebo turistický cepín a mačky) měly být povinností. Zbojnická chata (Zbojnička) Třetí z horských chat, která je dostupná v zimě, leží ve Velké studené dolině. Na Zbojničku, jak se jí mezi lezci říká, dojdete také z Hrebienku, nejprve po červené a později po modré turistické značce, kterou nad úrovní lesa nahradí tyčové značení. Na šesti kilometrech vystoupáte 700 výškových metrů a budete se moci pokochat výhledy na mohutný Javorový štít nebo známou Streleckou vežu. V letním období (uzávěra chodníků končí zpravidla 15.6.) pak ze Zbojnické chaty můžete vyrazit přes Priečné sedlo na Téryho chatu nebo na sedlo Prielom a Polský hrebeň až na vrchol Východné Vysoké.

Tatranské vrcholy dostupné pěšky Až pomine zimní období a skončí uzávěry turistických chodníků, budete moct vyrazit na celou řadu tatranských vrcholků, na které vedou turistické trasy. Rozhodně ale nepodceňujte Tatry ani v létě, počasí se zde mění rychle a i v červnu tu může sněžit. Je dobré zmínit, že na mnoha turistických trasách ve Vysokých Tatrách se setkáte s prudkými či exponovanými úseky zajištěnými řetězy. KRIVÁŇ (2 494 M) Dostupný po zelené nebo červené značce od Štrbského plesa na Jamské pleso a odtud po modré značce na vrchol.

VÝCHODNÁ VYSOKÁ (2 428 M) Vrcholek dostupný ideálně od Horského hotelu Sliezsky dom, a to po zelené značce vedoucí Velickou dolinou až na sedlo Polský hrebeň. Odtud na vrchol po žluté turistické značce.

PREDNÉ SOLISKO (2 177 M) Dostupné po červené značce od Chaty pod Soliskom. Na tu buď lanovkou nebo po modré značce ze Štrbského SLAVKOVSKÝ ŠTÍT (2 452 M) Oblíbený turisticky dostupný vrchol na který vyrazíte plesa. z Hrebienku, nejprve po červené turistické značce směrem k rozcestí Pod Slavkovským štítom a z něj KOPROVSKÝ ŠTÍT (2 363 M) po modré až na vrchol. Na tuto turistickou trasu se Nejlépe dostupný z Popradského plesa po modré nevztahuje uzávěra až do 15. červnam ale je otevřena a později červené značce. vždy, když je bez sněhové pokrývky. RYSY (2 499 M) Nejvyšší vrchol Polska. Dostupný z polské strany od chaty VELKÁ SVIŠŤOVKA (2 038 M) Vrcholek, přes který přechází tatranská magistrála mezi Schronisko Morskie Oko anebo ze slovenské strany od Skalnatým plesem a Chatou pri Zelenom plese. Nabídne Horského hotelu Popradské pleso, nejprve po modré krásné výhledy na Belianské Tatry. a později po červené značce, která vede kolem známé Chaty pod Rysmi, která ale bývá v zimních měsících zavřená. 24

| V Y S O K É TAT R Y P Ě Š K Y |


JAHŇACÍ ŠTÍT (2 229 M) Nejvýchodnější vrcholek hlavního hřebene Vysokých Tater je dostupný od Chaty pri Zelenom plese po žluté turistické značce.

Sestup od Téryho chaty. Foto: O. Vacek

LOMNICKÝ ŠTÍT (2 634 M) V podstatě nejvyšší turisticky dostupný vrcholek (bez horského vůdce), ovšem ne pěšky, ale pouze lanovkou. Její ceny nejsou ty z nejpříznivějších, ze Skalnatého plesa vyjde zpáteční jízda na 27 €, z Tatranské Lomnice musíte připočíst dalších 22 €. Drobnou slevu (až 6 €) můžete získat v případě nákupu jízdenky až tři dny dopředu.

Z výstupu na Zbojnickou chatu. Foto: O. Vacek

| V Y S O K É TAT R Y P Ě Š K Y |

25


TATRY P Ě Š K

Y

Z CHATY NA CHATU, V PODSTATĚ NALEHKO, ALE ZÁROVEŇ V PODMÍNKÁCH, KTERÉ UMÍ DOZAJISTA POTRÁPIT! CO BY MĚL MÍT V BATOHU ZABALENO TREKAŘ, KTERÝ CHCE OBEJÍT VŠECHNY TATRANSKÉ CHATY A UŽÍT SI PÁR NEZAPOMENUTELNÝCH VÝHLEDŮ NA HORSKÉ VELIKÁNY? ČTĚTE DÁL!

5.

7.

15.

6.

8. 16.

3.

19.

1.

20.

13.

17.

18.

12.

9. 10.

4.

2. 14.

11.

26

| V Y S O K É TAT R Y P Ě Š K Y – O N |


5. HIGH POINT ELECTRON Příjemná druhá vrstva z pružného materiálu vhodná pro aktivní pohyb. Dobře odvádí vlhkost a díky hladkému svršku dokáže i zlehka odolávat větru.

15. FENIX HM50R Malá skladná, a přitom se svítivostí 500 lumenů? Ano, taková je tahle miniaturní, perfektně zpracovaná čelovka s celokovovým tělem.

16. JULBO BLAST POLARIZED Sluneční brýle Julbo netřeba představovat. 3. HIGH POINT Stejně tak není MAGIC ROCK důvod moc Klasika je klasika, a tak se není co divit, připomínat, že obvzláště v zimních že jsme na turistiku horách je třeba místo softshellu oči chránit. Julbo vybrali navrátivší Blast tak činí se legendu polarizovanými skly fleece bundy Spectron 3+. s membránou NoWind. Svoje obtivovatele si stále najde! 17. HYDROFLASK Vakuem izolovaná nerezová lehev je praktickou náhradou termosky. Je lehká, nápoj udrží teplý dostatečně dlouho a v neposlední řadě je taky v mnoha povedených barvách.

18. VICTORINOX Každý správný muž, má u sebe nůž. A vzpomeňte si na MacGyvera, co s tímhle malým červeným zázrakem dokázal!

10. RAB WINDBLOC Rukavice, které na treku oceníte. Příjemný fleece na svrchní části je doplněn o membránu odolnou proti větru. Rukavice tak příjemně hřejí a neprofouknou. Na dlani je semišová kůže.

9. BRIDGEDALE MERINO HIKER SPECIAL EDITION Pohodlné trekové ponožky s příměsí merino vlny, které navíc stojí i příjemné peníze (na to, že jde o Bridgedale). Zkrátka spolehlivá a fungující ponožka 14. CAMP ICE za dobrou cenu. MASTER Dost možná 2. DIRECT to ještě není ALPINE MIDI na mačky, ale LIGHT LIMITED pořádné nesmeky EDITION jsou jistota. A je Lehké převlekové jedno, jestli membránové se vydáte do kalhoty, které Vysokých Tater, jsme si nechali nebo třeba na vyvzorovat přesně Malou Fatru. podle představ Hanibal Teamu. Skvěle sbalitelné a díky delším zipům je obléknete i přes pohorky.

8. BUFF HANIBAL Ha! Další paráda v hanibalím hávu, s parádními kopečky na modrém podkladu, protože každý ví, že modrá je dobrá! Jinak jde o klasický Buff z mikrovlákna, který právě nutně potřebujete.

7. SENSOR  &  HANIBAL MERINO AIR Kvalitní funkční tričko je pro trekking základ. Merino říznuté trochou polyamidového hedvábí je ideální varianta, no a když ji můžete mít v hanibalím designu, není co řešit!

19. HANIBAR Ať už RAW sladká, nebo masová naše tyčinka Vám dodá doslova sloní porci energie. A chutná dobře, to se ví!

6. WARMPEACE DRAKE Lehoučká zateplovačka by v Tatrách neměla chybět v žádném batohu. Drake od Warmpeace splní zateplovací funkci skvěle a navíc Vás nezruinuje.

20. ADVENTURE MENU SUŠENÉ MASO Sušené maso je ta pravá svačina na treky nebo jakékoli jiné sporty, ale také to může být zdravá pochutina při práci. Je vyrobené z kvalitního hovězího masa, které obsahuje asi 64 % bílkovin, které jsou podstatné pro správnou regeneraci svalů.

1. HIGH POINT PROTECTOR 4.0 Osvědčená univerzální bunda pro horská dobrodružství. Z vlastního testování víme, co všechno tahle bunda vydrží, a tak ji můžeme s čistým srdcem doporučit snad každému.

13. BOLL LIGHT+ Někdy se stane, že na chatách nejsou deky, nebo musíte přespat z kapacitních důvodů mimo klasické ubytování. Pak se hodí lehký a sbalitelný syntetický spacák. A tím přesně Boll Light+ je.

4. TILAK CRUX Osvědčené softshellové kalhoty, které s námi trekovaly i okolo Everestu. Parádní odolný materiál, chytré kapsy na stehnech… a k tomu ta barva! (No dobře, dělají se i v šedé a khaki).

12. OSPREY KESTREL 68 Když jsme vybírali batoh vhodný na celoroční turistiku od chaty k chatě, případně s lehkým stanem, Kestrel byl jednou z prvních variant. Pohodlný, lehký a celkově dobře vybavený.

11. LOWA RANGER Celokožená pohorka vyrobená v Německu. Dál se o tom asi nemusíme, bavit, že? No dobře, tedy… Podešev Vibram, goretexová membrána, kožený svrch s minimem švů. Když Vám budou sedět, nemáte moc co řešit!

LEKI SHERPA Jistě, bez hůlek to jde taky. Ale kdo si trekové hole vyzkoušel, zjistil, že to s nimi jde doopravdy lépe. A ty od Leki jsou vyrobeny v Česku.

ASOLO LAGAZUOI Jestli Vás to táhne v zimě do zimních hor, třeba na sněžnice, a v létě občas na nějaký klasický ledovec, pak byste měli vyzkoušet tyhle boty. Kategorie B/C, stále příjemné na trekking, ale také trochu tužší v podešvi a s vysokou obsázkou. Při našem testování jsme je vzali i na pár třítisícovek a obstály skvěle.

| V Y S O K É TAT R Y P Ě Š K Y – O N |

27


TATRY P Ě Š K

Y

NA PRVNÍM MÍSTĚ JSOU NOHY A RUCE. TY BY ROZHODNĚ MRZNOUT NEMĚLY. NO A PAK TEN ZBYTEK! TREKAŘKA VYRÁŽEJÍCÍ DO VYSOKÝCH TATER BY NEMĚLA VÝBĚR VYBAVENÍ PODCENIT. TATRY JSOU TOTIŽ MÍSTEM, KDE SE POČASÍ MĚNÍ Z HODINY NA HODINU, A TAK JE VHODNÉ DRŽET SE STARÉHO ZNÁMEHO HESLA: VŽDY PŘIPRAVEN! TEDA PARDON, PŘIPRAVENA.

1. 14.

16.

3. 15.

8.

6.

7.

5.

12. 4. 9.

11.

2.

13.

10.

28

| V Y S O K É TAT R Y P Ě Š K Y – O N A |


3. HIGH POINT DRIFT LADY HOODED Lehoučká nemembránová softshelka, která se opravdu povedla. Prodyšná, strečová a v neposlední řadě stylová. Protože i na horách je důležité, jak vypadáte. Třeba kvůli fotkám, že jo!

14. PETZL ACTIC CORE Čelovka vybavená chytrým reaktivním svícením a dobíjecím akumulátorem k tomu. Světelný tok až 350 lumenů je na trekking naprosto dostačující.

8. BUFF ORIGINAL WOMEN FIT / MIDWEIGHT WOOL Klasický Buff z mikrovlákna, ale v dámském střihu a v parádních barvách, to je nepostradatelný doplněk. A pokud chcete extra tepelný komfort, tak pak je tu varianta ze silnější merino vlny.

7. BLACK DIAMOND WIND HOOD Rukavice které jsou tak trochu dva v jednom. Lehce zateplené Primaloftem, s kůží na dlani, a když je potřeba, jednoduše z lemu okolo zápěstí vytáhnete větruodolný převlek přes prsty.

9. BRIDGEDALE MERINO FUSION TREKKER Růžové ponožky samy o sobě moc nezmůžou. Ale růžové ponožky od Bridgedale s merino vlnou a pohodlným širokým horním lemem zvládnou skoro všechno. Teda ještě se hodí dobré boty. 2. HIGH POINT FANCY 3.0 Dámské membránové kalhoty, které mají dobrý střih. Dvouvrstvá konstrukce zajistí pohodlné nošení a také trochu lepší tepelný komfort.

16. HYDROFLASK Vakuem izolovaná nerezová lahev je praktickou náhradou termosky. Je lehká, nápoj udrží teplý dostatečně dlouho a v neposlední řadě je taky v mnoha povedených barvách.

1. HIGH POINT EXPLOSION 4.0 LADY Tahle dámská nepromokavá bunda z třívrstvého BlocVentu Pro je jednou z  těch nejvíce univerzálních. K  povedenému střihu je dodána kapuce, která pojme přilbu, když vyrazíte třeba na ferratu nebo ledovec. 15. JULBO MONTEROSA Dámské sportovní horské brýle s polykarbonátovými skly kategorie 4. Tedy, řídit byste s nimi neměli, ale do hor jsou lehké, skvěle tvarované a dostatečně odolné!

6. DEVOLD HIKING LADY Univerzální tričko ze stoprocentní merino vlny. V téhle gramáži je využijete po celý rok. Díky meshovým panelům pod pažemi odvádí pot ještě efektivněji. 12. BLACK DIAMOND TRAIL WOMENS Třídílné dámské hole vybavené kovovými rychloupínáčky jsou příjemně lehké a ještě nabídnou prodlouženou rukojeť.

13. CAMP ICE MASTER Dost možná to ještě není na mačky, ale pořádné nesmeky jsou jistota. A je jedno, jestli se vydáte do Vysokých Tater, nebo třeba na Malou Fatru.

4. DIRECT ALPINE SISSI Teplejší softshellové kalhoty s membránou, která zajistí větruodolnost a sníh jí také nebude dělat problémy. Vyšší pas v zadní části dámy rozhodně ocení!

10. LOWA MAURIA GTX Celokožené dámské botky, které jsou prověřené mnoha léty a mnoha páry dámských nohou. Okop na špičce zvyšuje životnost, která je, v případě správné péče, už tak dost dlouhá.

WARMPEACE SWAN Lehká zateplovačka, která skoro nic neváží, a přesto nabídne nebývalý komfort. Kachní peří a lehoučký svrchní materiál s DWR úpravou fungují skvěle. Díky propracovanému střihu ji pohodlně obléknete i pod bundu.

| V Y S O K É TAT R Y P Ě Š K Y Y – O N A |

5. TILAK SERAK LADY I v Tilaku na holky myslí a tahle druhá vrstva má tak krásné barvy a tak povedený střih, že ji nebudete chtít sundat. A to jsme ještě nemluvili o tom, jak moc pohodlný Polartec Power Stretch Pro je. 11. OSPREY KYTE 46 Dáma se přeci nepředře, že? Takže pro něžné pohlaví bychom pro celoroční trekking od chaty k chatě rozhodně doporučili tenhle téměř padesátilitrový, ale lehoučký batoh, který se skvěle nosí a disponuje celou řadou chytrých prvků.

HIGH POINT GALE Pokud by teplé softshellové kalhoty byly moc, určitě se mrkněte na lehčí kalhoty Gale od sušického High Pointu. Jsou atletičtěji střižené, parádně pružné a využijete je během celého roku.

29


Spaní na sněhu a jak na něj… Na to přece stačí spacák s extrémem do mínus dvaceti, ne?

TAK PŘESNĚ TAKHLE TO NENÍ. ONO DOBŘE SE VYSPAT NA SNĚHU CHCE NĚJAKÉ ZKUŠENOSTI, DOVEDNOSTI I VYBAVENÍ. POJĎME NA NÁSLEDUJÍCÍ DVOUSTRÁNCE PROLETĚT ALESPOŇ ZÁKLADY TOHO, JAK SE NA BĚLOSTNÉM PODKLADU VYSPINKAT DO RŮŽOVA. NEBO SPÍŠ ALESPOŇ VYSPINKAT.

Výběr místa a způsobu přespání Nemůžeme tady zabrušovat do všech možných variant. Do začátku bude stačit, když si představíme hory českého typu, tedy víceméně zalesněné, se souvislou sněhovou pokrývkou. Tady nás výrazněji nebude trápit silný vítr nebo výrazné nebezpečí lavin. Tak jako tak bychom měli ale vybírat místa, která před větrem krytá jsou a tím nám například zpříjemní lezení do stanu a ze stanu. Pokud bychom chtěli spát bez stanu, budeme potřebovat vhodné místo pro vykopání záhrabu, tedy místo, kde je dostatek sněhu. V případě kopání záhrabu se snažte při jeho tvorbě moc nezpotit. Po práci byste rychle vychladli a ztráceli teplo skrz propocené oblečení. Tady je potřeba pracovat pomalu a soustavně. V případě záhrabu si dejte pozor, aby nebyl ohrožen prošlápnutím ostatních, vchod utěsněte batohy a označte jej, ideálně zapíchnutými lyžemi nebo hůlkami. 30

| S PA N Í N A S N Ě H U |


Správný spacák

Bez karimatky to nejde

Nechceme být dogmatičtí, ale peří je peří. Z dlouhodobého hlediska víme, že neexistuje lepší materiál, který by nabízel lepší poměr hmotnosti, sbalitelnosti a schopnosti tak dobře izolovat.

Sebelepší spacák dokáže vymazat jedna věc – špatná katimatka. Zima od země jde, navíc pod sebou náplň spacáku spolehlivě prolehnete, a tak se vrstva vzduchu, která by izolovala, zmáčkne na minimum. Proto je potřeba vybrat karimatku, která v sobě udrží určitou vrstvu vzduchu, která tak bude moct izolovat.

Co se týká konkrétních parametrů zimního spacáku, jsou v podstatě dvě možnosti. Pokud se pohybujete v horách častěji, delší dobu a spíte spíš ve stanu, hodí se sáhnout spíš po péřáku s lehkým svrchním materiálem bez membrány, který lépe dýchá a rychleji vysychá. Pokud se chystáte na kratší a akčnější spaní na sněhu, volte spacák s membránovým svrchním materiálem. Bude mnohem lépe odolávat vlhkosti zvenku a přidá pár stupínků komfortu. Co se týká objemu peří, který byste v takovém zimním spacáku měli mít, zpravidla se budeme bavit o 900 a více gramech. Samozřejmě záleží i na tom, jakou směs peří ve spacáku budete mít. Čím vyšší plnivost (CUIN), tím teoreticky stačí menší množství peří.

Místo na bivakování u Salaše pod Suchým vrchom, Velká Fatra. Foto: O. Vacek

Žďárák nebo stan? Tahle otázka je hlavně otázkou osobních preferencí. Se žďárákem vždy ušetříte hmotnost, ale připravíte se o poměrně velký kus komfortu. Na druhou stranu, v dnešní době už také neplatí, že zimní stan pro dva musí vážit 5 kg. Na co si u stanu na sníh dát pozor? Primárně na odolnou konstrukci (duralové slitiny), stažení tropika relativně blízko k okolnímu terénu (zabráníte tak podfukování tropika sněhem) a na dostatečné možnosti kotvení (nezapomeňte, že existují sněhové kolíky a že jako sněhovou kotvu můžete použít sněžnice, hůlky, cepín a další…).

Další tipy a naše doporučení konkrétních produktů najdete na dalších stránkách…

| S PA N Í N A S N Ě H U |

31


Vaření na sněhu

I TAKHLE SE K TOMU DÁ PŘISTOUPIT. A V PODSTATĚ BUDETE MÍT PRAVDU A BUDETE V POHODĚ, DOKUD BUDETE MÍT NĚCO, ČÍM SNÍH VE VODU PROMĚNÍTE. A I TADY TO VYŽADUJE URČITÉ ZKUŠENOSTI A ZNALOSTI, ABYSTE SE NESPÁLILI. A TEDA TAKY NAPILI A V KLIDU UVAŘILI!

V zimě je to s vodou pohoda, dyť jí všude leží tuny…

32

tipy a triky…

| VA ŘENÍ N A SNĚHU |


A jak je to s jídlem v zimě?

Na co to jede? V zimě je poměrně zásadní, jaké palivo budete používat. Proč? Protože každé se v mraze chová trochu jinak. My se podíváme primárně na dvě nejrozšířenější verze – plyn a benzín. Vaření na plynu má několk zásadních výhod. Kartuše i vařič jsou malé a lehké, většinou dovolí jednoduchou manipulaci a regulaci hoření. V zimě má ale plyn jednu velkou nevýhodu. Mrazem totiž dochází ke zkapalnění plynu v kartuši a tomu se pak z kartuše moc nechce. Tu je pak potřeba zahřívat, aby vařič dokázal podat dostatečný výkon. Pro zahřátí kartuše můžete použít ruce, nebo třeba nalít trochu čaje z termosky do malé misky a do té kartuši postavit. Pak uvidíte, co se bude dít! Kartuše v zimě skladujte ideálně pod péřovkou a ve spacáku. Zimní plyn: na zimu se hodí používat speciální směsi plynu, které obsahují isobutan. Naše tipy: Jetboil Jetpower kartuše / GSI Isobutan / Coleman Extreme Gas

Vaření s benzinovým vařičem přináší mnoho drobných výhod. V celkovém součtu vychází levněji, protože palivo je výrazně levnější než plyn v kartuších. Zároveň benzinový vařič bude vařit i za třeskutých mrazů, které mu nijak zásadně nevadí. To, co je u benzinového vařiče složitější, je údržba. Jeho případné čištění, výměna těsnění a potřeba občas promazat některé díly pumpy mohou být pro někoho nepříjemné. Ale výkonem v mraze Vám to benziňák vrátí. Co si vzít a vyzkoušet: Lyo Food - lyofilizované jídlo je super - jen zalijete horkou vodou a za pár minut máte plnohodnotné jídlo. A navíc pytlík zalitý vodou můžete strčit pod bundu nebo do spacáku a máte extra teplo navíc! Co si nikdy nebrat: Pomeranč, rajče a okurka jsou věci, do kterých v minus dvaceti nechceš kousat. A pak taky některé tyčinky umí zmrznout, a pak si na nich vylámete zuby. Proto doporučujeme denní dávku tyčinek nosit po kapsách nebo pod bundou, kde nezmrznou.

Další tipy a naše doporučení konkrétních produktů najdete na dalších stránkách… | VA ŘENÍ N A SNĚHU |

33


Naše tipy pro spaní na sněhu: Spacáky

WARMPEACE SOLITAIRE 1000 Novinka v nabídce - Warmpeace se vrátil k husímu peří a připravil tenhle velmi lehký a kompaktní spacák, který s kilogramem peří o plnivosti 750 cuin váží příjemných 1595 g.

SIR JOSEPH RIMO SCOUT 1100 Rimo Scout je širšího střihu, než je standardně zvykem, a tak se do něj lépe nasoukají ti, kteří chtějí mít víc místa, nebo ve spacáku v noci potřebují skladovat další věci, které musí být v teple.

SIR JOSEPH ERRATIC 850 Volba pro ty, co chtějí spacák teplý, voděodolný a dostatečně lehký. 850 g husího peří s plnivostí 650 cuin není tak moc, ale v kombinaci s membránovým svrškem je to pro odolnější nocležníky dostačující kombinace.

Karimatky

THERM­‑A­‑REST Z­­­­­­­­‑LITE / RIDGEREST SOLAR Karimatka z EVA pěny je jednou z variant, kterou máme docela rádi. Má spoustu výhod: dobře izoluje, skoro nic neváží a jen velmi těžko ji můžete zničit (nedá se propíchnout!).

THERM­‑A­‑REST NEOAIR X­‑THERM Pro uživatele, kteří ocení maximální komfort i velikost, máme karimatky nafukovací a jako jejich krále jsme vybrali tenhle model od irského Therm­‑a­‑Rest. NeoAir X­‑Therm v sobě schovává mimo jiné i izolační fólii a s hmotností okolo 400 g je radost ji nejen nosit v batohu, ale i na ní spát.

Stany

Ždáráky PRO ALPINISTY - FAST AND LIGHT: MSR ADVANCED PRO 2 Ultralehký jednoplášťový stan je vhodný do těch opravdu extrémních podmínek. Malý půdorys, jednoduchá stavba a jen jednoplášťová konstrukce předurčují tenhle speciál hlavně k použití ve vysokých horách. Tenhle stan jsme dokonce otestovali: mrkněte se na to!

PRO TREKAŘE, KTEŘÍ CHTĚJÍ MÍT KOMFORT A PROSTOR: MSR ACCESS 2 A HILLEBERG KAITUM 2 MSR ve své sérii Access stavěl na základě třísezonních stanů Hubba a dostal se na velmi dobré hmotnostní i prostorové parametry. Access 1 jsme otestovali a číst o něm můžete tady. Hilleberg Kaitum 2 je pak jediný zástupce tunelů v našem výběru. Tunel se na sněhu kotví parádně, nabízí neskutečně dobrý poměr hmotnosti a vnitřního prostoru a pokud fouká stabilní směr větru, je také velmi odolný a stabilní.

34

YATE ALPIN Yate Alpin je pak zástupkyní kategorie třetí, a to jsou samonafukovačky. Yate produkuje karimatky už léta a patří do kategorie nejvíce excelující v poměru cena / výkon. 3,8 cm tlustá karimatka se hodí právě i na sníh, s hmotností lehce přes 600 g patří k těm lehčím.

PRO ALPINISTY, KTEŘÍ CHTĚJÍ MÍT JISTOTU: HILLEBERG JANNU Tenhle stan by nejspíš vydržel i pád meteoritu. Tři silné pruty DAC Featherlite se třemi kříženími zajistí extrémní stabilitu i v tom nejhorším počasí. Zároveň ale tenhle stan neváží moc - na to, co dokáže, je hmotnost 3,1 kg opravdu neskutečně dobrá.

SIR JOSEPH K6 Ultralehký nouzový bivakovací vak vyrobený z materiálu, který odráží teplo. Jde opravdu o nouzové řešení a vícedenní spaní v tomhle žďáráku by asi nebylo úplnou pohodou.

HIGH POINT DRY COVER Tohle je plnohodnotný žďárák. Vyrobený z prodyšného a nepromokavého membránového materiálu, nabídne dostatečný komfort i při opakovaném spaní, třeba při přechodu nějakého pěkného zimního pohoří. | T I P Y P R O S PA N Í N A S N Ě H U |


Naše tipy pro vaření na sněhu: Vaření na plynu

MSR WINDBURNER Systém vše v jednom. Sálavé hoření zajišťuje perfektní odolnost proti větru, a tak je to jeden z našich oblíbených modelů na náročnější lezení v zimních horách.

JETBOIL MILIJOULE Další ze zajímavých varných systémů, který používá plyn, ale kartuši staví mimo hořák. To zlepšuje jeho spalování v nízkých teplotách, neboť je možné otočit kartuši vzhůru nohama, a tím dopomoci plynu ven.

Vaření s benzinovým vařičem

SOTO MUKA STOVE Jeden z nejlepších benzinových vařičů. co známe. Odbourává nutnost předehřívání paliva a nabízí možnost precizněji regulovat výkon vařiče.

HYDROFLASK LAHEV Tak trochu termoska, a zároveň normální nerezová lahev. Nápoj udrží teplý docela dlouho a je lehčí než klasická termoska. A ty barvy!

Něco k jídlu

MSR XGK EXPEDITION Jeden z nejspolehlivějších benzinových vařičů, který jsme kdy vyzkoušeli. Je léty prověřený, odolný a dokáže spalovat kde co. Má totiž v balení širší trysku a dokáže tak spalovat i méně kvalitní paliva.

A co termoska nebo nádobí?

MSR BIG TITAN KETTLE Pokud honíš gramy, sáhni po titanovém hrnci od MSR! Je ve dvou velikostech a neváží skoro nic!

GSI 4 SEASON STOVE Stejná myšlenka jako u Jetboil, ale s univerzálním vařičem, na který pohodlně postavíte jakoukoliv vaši nádobu.

LYOFOOD Lyofilizované jídlo je super - jen zalijete horkou vodou a za pár minut máte plnohodnotné jídlo. Firma Lyofood nabízí jak lyofilizovaná hlavní jídla zcela z přírodních surovin, tak ranní kaše nebo lyofilizované ovoce na cesty.

GSI HALULITE BOILER 1.8 Stále hodně lehký hrnec s výrazně nižší cenovkou. Anodizovaný hliník funguje také skvěle!

THERMOS TERMOSKA Korejci z Thermos moc dobře vědí, jak udělat lehkou termosku. Je dražší, ale skoro o 30% lehčí než konkurence. | T IPY PRO VA ŘENÍ N A SNĚHU |

HANIBAR 6 různých příchutí, ale pokaždé pořádná porce RAW energie, která vám bude chutnat! A masová tyčinka HaniBar – trvanlivá vysokoenergetická potravina, která je ideální pochoutkou při dlouhodobé fyzické námaze. V masové tyčince najdete vepřovou kýtu, fíky, jablka, rozinky, slunečnici a chilli. 35


VYSOKÉ TATRY

N A

S K

I

A

L P E C H

VE VYSOKÝCH TATRÁCH NEČEKEJTE DLOUHÉ PRAŠANOVÉ PLÁNĚ A OBLOUKY O POLOMĚRU 150 M. TAKOVÝCH SJEZDŮ TAM MOC NENAJDETE. ČEHO JSOU ALE TATRY PLNÉ, TO JSOU FANTASTICKÁ SEDLA, KOLUÁRY A RAMPY, ÚDOLÍ A HŘEBÍNKY, KDE SE ZKUŠENÝ I ZAČÁTEČNÍK DOKÁŽE VYŘÁDIT DOSYTA. POKUD ALE MÁME NACPAT UCELENÝ ZÁŽITEK Z TATRANSKÉHO SKIALPINISMU NA DVĚ STRÁNKY, MUSÍME JEDNODUŠE POHOVOŘIT, ALESPOŇ VE ZKRATCE, O TATRANSKÉ HAUTE ROUTE. TO JE FANTASTICKÝ PŘECHOD ČTYŘ SEDEL, KTERÝ VÁM UKÁŽE SKORO CELÉ VYSOKÉ TATRY.

Ilustrační foto, Beton Ski Team

Popradské pleso Východná železná brána - Gerlachovské spády - Litvorové pleso - Prielom Zbojnická chata

TATRY JSOU PRO SKIALPINISMUS PLNÉ FANTASTICKÝCH SEDEL, KULOÁRŮ, RAMP, ÚDOLÍ A HŘEBÍNKŮ – ZKRÁTKA SI TU NA SVÉ PŘIJDE ZKUŠENÝ I ZAČÁTEČNÍK.

Ráno plní elánu vyskočíte z vláčku na Popradském plese a vydáte se po modré značce k Popradskému plesu. Tam si v Horském hotelu můžete dát snídani, protože Vás čeká hodně dlouhý den! Od Popradského plesa budete stoupat vzhůru vstříc prvnímu sedlu - Východné Železné bráně (2 270 m). Postupovat budete od Horského hotelu Popradské pleso směrem k Ľadovému plesu a od něj do sedla, které leží vlevo od vrcholku Popradského ľadového štítu. Východná železná brána je průchodem do další doliny, která se jmenuje Kačací a v ní strávíte jen chvíli. Sjedete do ní přes Gerlachovské spády (nejtěžší místo sjezdu, kde se může vyskytnout odhalený vodní led!) a dojedete až k Litvorovému plesu. Od něj přes Litvorovou priehybu do sedla Prielom (2 283 m), které je ve svém nejvyšším místě hodně úzké a málokdy je průchozí s lyžemi na nohou. Tady přijdou na řadu mačky. Ze sedla Prielom sjedete už relativně pohodlně až na Zbojnickou chatu.

36

| V Y S O K É TAT R Y N A S K I A L P E C H |


Zbojnická chata - Priečne sedlo Téryho chata - Baranie sedlo - Chata pri Zelenom plese - Biela voda Ze Zbojničky je start relativně mírný. Postupujete pěkně po zpravidla jasně prošlápnuté trase pod Javorový štít (standardně zde vede žlutá turistická značka) a pod ním traverzujete k Sivému plesu, od něhož stoupáte pod Ostrý štít. Pod ním opět trochu traverzujete, až nakonec prudce zabočíte doleva do výrazného Priečného sedla (2 352 m). Sjezd z něj směrem k Téryho chatě je zkraje poměrně prudký, ale pak pokračuje pod Ľadovým štítem až na chatu. Ideální místo na oběd a krátkou pauzu. Od Téryho chaty Vás opět čeká stoupání, tentokrát je to ale už skoro za odměnu. Baranie sedlo (2 381 m) není nikterak zásadně náročné, a to ani na výstupu, ani na sjezdu. Z Baranieho sedla sjedete nejprve pod Čierný štít, a pak Velkou zmrzlou dolinou k Chatě pri Zelenom plese. Nad ní Vás ještě čeká prudší a užší pasáž takzvanou Flaškou. A pak už je Vaše cesta skoro u konce. Úspěšný přechod můžete oslavit na chatě, nebo se ještě po žluté značce spustit až na autobusovou zastávku Biela voda a slavit až v Popradu nebo ve vlaku cestou domů! Trasa tatranské Haute Route

| V Y S O K É TAT R Y N A S K I A L P E C H |

37


TATRY

NA SK I A LPECH TI BYSTŘEJŠÍ Z VÁS SI URČITĚ VŠIMNOU, ŽE NÁM NA FOTCE CHYBÍ LYŽE, BOTY A TŘEBA PÁSY. A ANO, JE TO TÍM, ŽE TYHLE VĚCIČKY MOMENTÁLNĚ NENABÍZÍME. TO ALE NEZNAMENÁ, ŽE NEMÁME KE SKIALPŮM CO ŘÍCT! MÁME, A TO, MIMO JINÉ, I DÍKY NAŠIM AMBASSADORŮM Z BETON SKI TEAMU. TAK JAKO TAK, POJĎTE SE MRKNOUT NA VÝBAVU SKIALPINISTY MÍŘÍCÍHO ZA TATRANSKÝMI SEDLY A KULOÁRY.

9. 15. 7. 4.

5. 1. 3.

6.

13.

2.

8.

10.

11.

14.

12.

38

| V Y S O K É TAT R Y N A S K I A L P E C H – O N |


4. SIR JOSEPH SPIKE HOODED Povedená zateplovačka naplněná - bééé - ovčím rounem Tirol Wool! Hodně se nám líbí, jak funguje, tak se podívejte nejen na ni, ale i na její recenzi na Hanibal Blogu.

9. PIEPS JETFORCE TOUR RIDER 24 Jistě, lavinový batoh stále ještě nepatří ke svaté trojici lavinového vybavení, ale v poslední době se stává čím dál častěji voleným bezpečnostním prvkem, který opravdu dokáže aktivně pomoci v případě stržení lavinou. A Jetforce je unikátní tím, že nepoužívá bombičky se stlačeným vzduchem. Chcete vědět víc? Tak klikněte:

5. SENSOR DOUBLEFACE MERINO WOOL HOODY Spíš teplejší spodní prádlo, které kromě příjemného úpletu a střihu nabídne integrovanou kapucku, která je skvělá například pod přilbu. Jistě, je to netradiční řešení, ale docela dobře funkční. 6. RAB VELOCITY Prstové softshellové rukavice z větruvzdorného materiálu Matrix vám primárně poslouží na skialpech, běžkách a při jiných zimních aktivitách.

3. BLACK YAK SIGNATURE JACKET Chtělo by se nám říct: geniální skialpová bunda! Mírně zateplená materiálem Polartec Alpha, velmi příjemně střižená, větruodolná a s chytrými kapsami na hrudi, kam dáte rukavice nebo pásy.

13. PIEPS MICRO Asi nejchytřejší a nejintuitivnější lavinový vyhledavač na trhu. Má senzory úplně na všechno, hodně výkonný procesor, takže ani více zasypaných nesnižuje jeho dosah. A navíc je k němu aplikace do telefonu, kde si můžete aktualizovat firmware a nebo spustit tréninkový mód.

8. BRIDGEDALE MERINO FUSION SKI MOUNTAIN Tahle vysoká ponožka byla speciálně vyvinutá pro použití ve skialpinistických a lyžařskách botách. Protiotlakové zóny a merino vlna zajišťují maximální komfort.

11. LIFESYSTEMS SURVIVAL BAG Nouzový bivakovací vak, který zabrání ztrátám tepla a ochrání před rozmary počasí. Nic moc neváží, takže není důvod jej v batohu nemít! 14. PIEPS C 660 Nová lopata, která nejenže je lehká a má teleskopickou rukojeť, ale také má chytré madlo, které můžete pohodlně držet i v palčácích. 12. BLACK DIAMOND TRAVERSE PRO Wintertouringové hole pro náročné. Dvoudílné, s rychloupínáky pro nastavení délky a s příjemnými poutky.

2. DIRECT ALPINE CASCADE PLUS Dnes už legendární horské kalhoty, které mají široké spektrum využití a jejich ve spodní části rozšiřitelné nohavice vybízí i k použití na skialpech. A díky chytré kombinaci materiálů tam excelují!

15. PIEPS PROBE ALUMINIUM 260 Klasická sonda s dostatečnou délkou a rychlým aretačním systémem. A nebojte se, pravděpodobnost, že s ní trefíte zasypaného do oka, je fakt malá.

7. BUFF THERMONET BALACLAVA Kukly možná trochu vyšly z módy, ale když se počasí zblázní, nejde přece o módní přehlídku. Navíc materiál Thermonet je parádně teplý a skvěle chrání před větrem.

1. DIRECT ALPINE GUIDE 5.0 Už pátá generace téhle lehké záložní bundy je mezi skialpinisty oblíbená. Ne nadarmo ji v Tatrách trápí i naši ambassadoři z Beton Ski Teamu! 10. PIEPS SUMMIT 40 Pokud na své skialpové výpravy neberete lavinový batoh, můžete se mrknout na tenhle zbrusu nový skialpový od Piepsu. Chytře zpracovaný, se všemi detaily, který by skialpinista mohl potřebovat.

CAMP SPEED COMP Přilba, která splňuje normy jak na alpské lyžování, tak na alpinismus. Lépe tedy chrání před nárazy ze strany. Je slušně odvětraná a váží pouhých 350 g.

PIEPS BIVI BAG MFL SINGLE Pokud se chystáte na náročnější túry, je lepší úplně lehký záložní Survival bag nahradit plnohodnotným žďárákem. Tenhle od Piepsu lze navíc použít jako svozný prostředek. | V Y S O K É TAT R Y N A S K I A L P E C H – O N |

PETZL RIDE  &  LEOPARD LLF Na skialpy je vhodné být vybavený i vybavením pro lezení prudších svahů. Cepín Petzl Ride je lehký a za dobré peníze, pokud byste chtěli techničtější kousek, zvolte některý ze série Summit. Co se maček týká, tak model Leopard LLF jsou ultralehké hliníkové mačky, které místo kovového spojníku disponují lehoučkými dyneemovými popruhy.

SIR JOSEPH KOTEKA 290 Občas se stane, že není na chatě dost místa. A nebo místo do Tater vyrazí skialpinista do alpských oblastí a bude spát na winterraumech. A přesně tam se hodí ultralehký skladný péřový spacák! 39


TATRY

NA SK I A LPECH JAK Z PŘÍTELKYNĚ UDĚLAT SKIALPINISTKU? POSTUPUJTE TAKTO: POŘIĎTE ADEKVÁTNÍ, DOBŘE VYPADAJÍCÍ VYBAVENÍ (VIZ FOTO). POŘIĎTE LEHKÉ LYŽE A POHODLNÉ BOTY. VYBERTE NĚKTEROU Z TÚR Z ČLÁNKU (IDEÁLNĚ TU NEJKRATŠÍ). ČASTO FOŤTE, ZMIŇUJTE, JAK MOC JÍ TO SLUŠÍ. CHATA V DOSTUPNOSTI JEDNÉ HODINY VÝHODOU… A TEĎ VÁŽNĚ! ZNÁME HOLKY, CO TO NA LYŽÍCH UMÍ LÍP NEŽ KLUCI. A CO SI BEROU S SEBOU?

15. 3.

14.

7.

10.

1.

4.

5.

8.

13.

9.

6. 12.

11.

2.

16.

40

| V Y S O K É TAT R Y N A S K I A L P E C H – O N A |


7. DEVOLD DUO ACTIVE WOMENS Spodní prádlo, které si bere to nejlepší jak ze syntetiky, tak z merino vlny. Z našeho pohledu jde asi o nejlepší volbu na zimní aerobní sporty.

14. PIEPS SHOVEL TOUR Klasická teleskopická lavinová lopata v kompaktním designu. Spolehlivá a prověřená, však je v nabídce několik sezón a není mnoho důvodů ke změnám.

4. TILAK FEMUND LADY Druhá vrstva z parádního materiálu Polartec Power Stretch. Navíc s kapuckou, která se slečně vejde pod přilbu a zkrotí i její rozevlátou hřívu.

5. SIR JOSEPH SPIKE LADY HOODED Dámská zateplovačka, která používá rouno Tirol Wool. Takže nejen že dobře funguje, ale ještě je ekologická (a dobře vypadá)!

8. RAB VELOCITY Lehké rukavice s koženou dlaní, ty jsou na skialpy jasná volba. Příjemný lem se suchým zipem dobře drží a svrchní materiál ochrání před větrem. 13. PIEPS DSP PRO Zkratka DSP je už dlouhá léta synonymem špičkových vyhledavačů a s modelem Pro se to jen potvrzuje. Jde pravděpodobně o nejvýkonnější vyhledavač v Pieps nabídce.

11. PIEPS TRACK 20 Nová série batohů od Pieps je opravdu povedená, a proto jsme pro skialpinistku vybrali tenhle kompaktní, ale parádně vybavený batoh s objemem 20 l.

15. PIEPS PROBE ALUMINIUM 260 Bez sondy to nejde, pak by lavinová výbava nebyla kompletní a lokalizace zasypaného by nebyla tak přesná. Tahle patří mezi klasiky, pokud chcete to nejlepší, mrkněte se na Pieps iProbe!

10. KAMA C36 Pěkná barevná pletená čelenka je na skialpy super. O kus lepší je, když je podšitá fleecem. A to tahle od české Kamy je!

6. SKHOOP Všichni víme, co holkám mrzne nejvíc. No jo, na ruce jsme zapomněli, ale co mrzne pak? Ano, odpovědí na tento problém je zateplená sukně. Syntetická, nebo péřová, to už je jedno!

3. HIGH POINT DRIFT LADY VESTA Nemembránový softshell, který dobře ochrání proti větru a zůstane prodyšný, k tomu dobrý střih, který zvýrazní dámské křivky. A o to přece na skialpech jde, ne? 1. TILAK ATTACK ACTIVE LADY Lehoučká bunda z hodně prodyšného materiálu Gore­‑Tex Active je na skialpy opravdu dobrá volba. Navíc jedinou náprsní kapsu má umístěnou na druhé straně, než se standardně nosí lavinový vyhledavač.

BUFF KNITTED POLAR HEADBAND LIVY Buff nestojí s pletenými věcmi stranou. Takže se určitě mrkněte i na tuhle čelenku, protože je taky podšitá fleecem, je krásně barevná a v neposlední řadě splňuje standardy Oeko­‑Tex.

2. DIRECT ALPINE CASCADE LADY Ano, mluvíme tu o těchhle kalhotách už podruhé. Je to sice smutné, že ten výběr pro děvčata není tak pestrý, ale tyhle kalhoty jsou na druhou stranu tak naprosto univerzální, že vlastně pro jiné varianty ani není důvod.

9. HIGH POINT GLACIER MERINO Jedny z nejteplejších ponožek, které máme v nabídce. Mají super střih, protiotlakové zóny tam, kde je potřebujete a hlavně, hlavně jsou teplé. Jakože fakt teplé. Extrémně moc teplé :)

12. LOWE ALPINE DESCENT 25 Tenhle batůžek je alternativou k tomu od Piepsu. Navíc trochu zvýhodňuje snowboardisty nebo splitboardisty, jelikož umožňuje upnutí širokého prkna na čelo batohu. Hodně povedená záležitost!

16. BLACK DIAMOND TRAVERSE PRO Wintertouringové hole pro náročné. Dvoudílné, s rychloupínáky pro nastavení délky a s příjemnými poutky.

LIFESYSTEMS MOUNTAIN COMBI STICK Taková pěkná vychytávka kombinace opalovacího krému s balzámem na rty, aby dívenku sluníčko nespálilo a ona byla i večer na chatě za princeznu!

LEKI AERGON III Spolehlivé telesopické hole složené ze tří dílů. Prodloužený grip napomáhá při přehmatávání v traverzech a kulatý vršek se příjemně drží i shora.

| V Y S O K É TAT R Y N A S K I A L P E C H – O N A |

WARMPEACE SOLITAIRE 250 Lehoučký péřák naplněný špičkovým husím peřím se sbalí do miniaturního balíčku a na vymrzlém winterraumu jako když ho najdeš. A na tatranských chatách? I tam se může zimomřivé dívce hodit!

41


HANIBALtested High Point Master Jacket EXCELENTNÍ, ULTRALEHKÁ, NEPROMOKAVÁ BUNDA VYROBENÁ PRO TY, KTEŘÍ CHTĚJÍ UŠETŘIT KAŽDÝ GRAM, ALE PŘITOM HLEDAJÍ PLNOHODNOTNOU BUNDU SE VŠEMI POTŘEBNÝMI ATRIBUTY, KTERÝMI JSOU KAPUCE PRO PŘILBU, VELKÁ NÁPRSNÍ MĚCHOVÁ KAPSA, STAHOVÁNÍ MANŽET, VELKORYSÉ ODVĚTRÁNÍ ATD. ZCELA NOVĚ VYVINUTÝ ULTRALEHKÝ TŘÍVRSTVÝ LAMINÁT BLOCVENT PRO SUPERLIGHT VYROBENÝ V JAPONSKU TOTO PLNÍ NEKOMPROMISNĚ. A BYL PROTO JASNOU VOLBOU.

Kde se testovalo? TEST BYL INTENZIVNÍ A RELATIVNĚ KRÁTKÝ. PÁR DNÍ V JIZERKÁCH A PAK TŘI NÁROČNÉ DNY V ZIMNÍCH VYSOKÝCH TATRÁCH PŘI POKUSU O TATRANSKÝ TRIPPLE, TEDY ZDOLÁNÍ TŘÍ NEJVYŠŠÍCH ŠTÍTŮ VE TŘECH DNECH.

42


Jak to vidí Hanibal Team? Master Jacket je opravdu hodně lehká bunda. S hmotností lehce přes 300 g sice nebude tou nejlehčí nepromokavou bundou na trhu, ale rozhodně bude tou nejlehčí plnohodnotně vybavenou bundou na trhu. A to je právě ten důležitý aspekt, okolo kterého se budeme točit v průběhu celé recenze.

Něco málo k materiálu Základním materiálem bundy je třívrstvý laminát BlocVent Pro Super Light, který sušickému High Pointu na zakázku vyrábí japonská Toyota. A hned první dojem, který získáte, je jednoznačný: ten materiál je opravdu extrémně lehký. Je lehký tak, že si vlastně říkáte, že by bunda jako celek mohla vážit i míň. Co se týká parametrů, BlocVent Pro Super Light nabídne standardní nepromokavost 20 000  mm vodního sloupce a velmi nadstandardní prodyšnost měřenou testem MVTR: 48 000 g vodních par. Pokud jste spíš fanouškem jednotky Ret, tak z osobní zkušenosti by se bunda pohybovala na úrovni Ret 3. Svrchní materiál, na který je membrána nalaminovaná, je jemný, příjemný a opatřený rip­stopovou strukturou.

Něco málo ke střihu Co se střihu týká, nejspíš nebudeme daleko od pravdy, když řekneme, že vychází z osvědčené vlajkové lodi výrobce, bundy Protector. Je tedy řekněme jednodušší a trochu volnější, na druhou stranu v jednoduchosti je síla a bunda prostě sedí dobře. Ať už jdete s holemi nebo máváte cepíny nad hlavou, rukávy jsou dostatečně dlouhé, jejich vsazení je provedeno tak, aby se bunda nevyhrnovala. Zkrátka a jednoduše, dobrá práce.

Odvětrání pod pažemi pomocí dlouhých voděodolných YKK zipů pomůže už tak dobré prodyšnosti. A u takhle lehké bundy překvapí. Stahování konce rukávů je na High Point Master Jacket úplně stejné jako známe z Protectoru. Tedy ano, úplně plnohodnotné, s plastovou přezkou, tedy to nejkomfortnější, jaké známe. Není problém jej ovládat jednou rukou a v silných rukavicích. A ano, opět si tady říkáme, že se na tomhle místě dalo na váze ušetřit a stahování rukávu udělat buď do pruženky nebo s jednoduchým suchým zipem. Na druhou stranu, zase jde o plnohodnotné řešení, které přidá jen pár gramů navíc. Jediná kapsa je na levé straně hrudi, je měchová, krytá voděodolným zipem YKK a je OBROVSKÁ. A to tak, že do ní nacpete silné nepromokavé rukavice, klidně mokré, vnitřek není síťovaný a tudíž se vlhkost na tělo nedostane.

Závěrem Bunda tam dostala poměrně za uši, ovšem obstála bez poskvrnky. Nejvíce nadšení panovalo asi u prodyšnosti, neboť použití odvětrávacích zipů nebylo v podstatě nutné. Bunda High Point Master Jacket si bez pochyby najde široké spektrum spokojených uživatelů. Díky parádní prodyšnosti ji s chutí budou nosit skialpinisté, díky parádnímu střihu lezci a horolezci a díky nízké hmotnosti i trekaři a vysokohorští turisté, kteří jsou uživateli softshellu a chtějí mít v batohu velmi lehkou a sbalitelnou bundu, kterou v případě potřeby obléknou. Ano, Master Jacket by mohla být i lehčí, a my si dovolíme tvrdit, že klidně o 30 nebo 50 gramů. Ale pak už by šlo ve výbavě bundy o kompromisy. A ty se v High Pointu rozhodli neudělat, a na trh tak přinesli univerzální lehkou bundu, která nutně musí zaujmout.

NEZAPOMEŇTE SE TAKÉ PODÍVAT NA NAŠI

VIDEORECENZI

A co technické detaily? Začneme u kapuce. Ta je samozřejmě kompatibilní s lezeckou přilbou a je natolik veliká, že ji dokážete přetáhnout přes pěnovou přilbu i při plně zapnutém centrálním zipu! Je samozřejmě nastavitelná ve třech směrech, a to pruženkami se samosvorkami, které bez problému můžete ovládat jednou rukou a v rukavicích. Vnitřek límce okolo zipu je vyložen příjemným fleece materiálem. Kapuci se nedá z našeho pohledu nic vytknout. Další věc, která zaujme, jsou protektory na ramenou, stejné, jako známe z modelu Protector. Tady si dovolíme lehce nesouhlasit. Je to opravdu potřeba? | HANIBAL TESTED |

43


Lajna jako třešnička na dortu ROZHOVOR SE SLACKLINEREM DANNY MENŠÍKEM, HANIBAL AMBASSADOREM

Text: Eva Trnková Foto: Lukáš Černý, Danny Menšík

44

| ROZHOVOR DANNY MENŠÍK |


Dannyho není úplně jednoduché odchytit na rozhovor. Proč? Protože má pořád co dělat někde venku, někde ve skalách, někde v horách. Že by to chtěl tak mít každý? Možná. Ale tohle je na každém z nás… Dneska ale sedíme u ranního čaje a štrůdlu. A povídat se bude hlavně o Tatrách, o slackline a o lezení.

Posouvání highline dál Všichni Tě znají jako highlinera… Proč ale jezdíš lézt do Tater? A dokonce v zimě… Já se vlastně tak nějak postupně „přeorientovávám“ v těch highlinách. Doteď jsem vlastně chodil hlavně highliny, u kterých jsem se orientoval na jejich délku… Ale tím, že jsme přešli světový rekord – kilometr dlouhou highlinu a posunuli to ještě o půlku, tedy 500 metrů a potom zase přišli kluci, který nás po roce překonali… Tak na tom je vidět, že v tomto odvětví sportu se to posouvá hrozně moc a také relativně lehce. Není to jako lezení nebo atletika, kde každý metr nebo sekunda stojí strašně moc úsilí, dřiny a stojí za tím velký vývoj. Tady s délkou lajny její obtížnost už nestoupá takto úměrně. Už v tom pak není velký rozdíl – dá se říct, že kdo přejde 800 metrů, přejde i 1600 metrů. Když máš už tak našlápnuto, že chodíš tyhle velké lajny, například od 300 metrů dál, tak už není tak těžké se dopracovat ke kilometru a podobně. Pak už je to otázka materiálu a sehnání potřebných peněz. Takže ty už vidíš posun highline někde jinde… Ano, mě tak nějak přestalo bavit se honit už jen za tou délkou. I když dlouhé lajny jsou krásné a mají smysl, tak už to není hlavní cíl toho, co chci dělat. Posledních pár let se snažím propracovávat k lajnám v horách. A hlavně na těch místech, které jsou těžko dostupné. Proto se snažím hodně lézt, jezdit do Tater, protože to jsou pro mě momentálně také nejdostupnější hory tady z Prahy.

DANNY MENŠÍK Slackliner z Prahy, co posouvá tenhle sport dál. Spolu s Francouzem Nathanem Paulin přešli 1020 metrů dlouhou slackline ve výšce 650 metrů. Tím víc než zdvojnásobili světový rekord v disciplíně highline. Podle Dannyho slackline vyšla z lezení a je pro něj tedy jedno nerozlučně spjaté s druhým. Být v horách, vyšlápnout kopec, vylézt nahoru a tam natáhnout lajnu… Čím dál tím víc ho lákají právě komplexně náročné projekty horských věží v Chamonix, Val di Mellu, Dolomitech a v jiných horách!

A dá se říct, že jsi takový průkopník v tomhle úhlu pohledu? Zdaleka nemůžu tvrdit, že jsem nějaký průkopník. Spíš se inspiruju klukama z Francie, kteří už jsou spíš ta předchozí generace a v Chamonix už natáhli pár takových velkých lajn. Jenže oni byli limitovaní tím, že to tahali třeba před 5 lety a víc, kdy se ještě nechodily takovéhle dlouhé lajny. Oni vlastně nebyli schopní natahovat ty nejlepší směry, co tam jsou. Tyto směry jsou pořád ještě otevřené, v Chamonix je toho ještě pořád hodně, co se dá dělat. A ty se s těmahle klukama znáš? Jojo, to jsou kluci, kteří si říkají Flying Frenchies (pozn. Danny hovoří o videu „I Believe I Can Fly“) a znám se s nimi osobně. Loni jsme spolu třeba létali na paraglidu a tak. Ale jsou to kluci, kteří teď už spíš dělají Wingsuit nebo Base jump a slackliny je tak trochu už opustily. Tak se snažím tohle po nich tak trochu převzít ještě s dalšíma klukama z Francie. Po světě je samozřejmě víc lidí, co se snaží lézt a dělat lajny v horách, ale zatím to jsou takové jednodušší věci. Já se snažím dospět k takovým větším počinům, kde lezení je už vážnější a celá ta lajna už není jen to, že tam za den dojdeš, něco vylezeš s batohem a hurá! Ale je to trochu jiné – vytáhnout materiál a zásoby na pár dní, přespat někde a tak… Ta lajna pak už není celá ta mise, ale taková třešnička na dortu. Která tam ale musí být, aby to bylo ono!

| ROZHOVOR DANNY MENŠÍK |

Já se snažím dospět k větším počinům, kde lezení je už vážnější a celá lajna je pak taková třešnička na dortu. A jak je to na ostatních kontinentech? Tím myslím teď mimo Evropu… Byli jste tahat lajny v Americe, v Číně… Zatím je to tam tak, že lidi, co chodí tyto delší lajny a jsou na nich dobří, tak to ale nejsou moc lezci nebo alpinisti. Kluci v Německu, v Itálii se snaží také tahat takové lajny, ale pořád to nejsou nějaké těžko dostupné věci. Jsou to nádherné lajny, které vypadají vizuálně skvěle, ale pořád tam není přidaná hodnota toho výstupu. Nechci to nikterak shazovat, jen říkám, jak to je. Já jsem také žádnou pořádnou horskou lajnu zatím neudělal, jen v tom Chamonix se povedla. Doufám, že je to taková první vlaštovka a že toho bude víc! Takže do Tater jezdím, protože Slovensko je mi blízké a Tatry jsou krásně dostupné vlakem z Prahy.

45


Proč právě Tatry Je to tedy tak, že do Tater jezdíš tolik hlavně kvůli jejich dostupnosti nebo je tam něco víc? Není to samozřejmě jenom kvůli jejich dostupnosti. Já mám moc rád tatranskou žulu! Když se pak jede do Alp, tak je to většinou vápno. Tatry se mi zkrátka líbí i vizuálně. Tím, jak jsou malé a jak je člověk schopný v nich zdomácnět. Pamatuji si, jak když jsem tam přijel poprvé, tak jsem říkal: „Tyjo, to jsou obrovské hory! To v životě nestihnu všechno prochodit a prolézt.“ A taky že asi ne (smích). Ale dá se to všechno relativně rychle poznat. Když člověk jezdí pravidelně, tak údolí se dají krásně nastudovat a pak vylézt na většinu těch vrcholů. A právě teď tam hodně jezdím i kvůli tomu, že si to všechno nakoukávám. Objevujeme, kde by lajny byly dobré. Protože přeci jenom Alpy skýtají víc možností strmých věží a vrcholů. Tatry mají vrcholy takové tupé a musíš v nich hledat správné zářezy a sedla, aby tam šly udělat pěkné lajny. Takže se dá říct, že v Tatrách je těžší najít dobré linie pro lajny? Ty směry tam jsou, to určitě. Ale špatně se to nakouká jen z fotografií. Musíš tam jet, vylézt si to a podívat se osobně. To je také jedna z komplikací s horskýma lajnama – většinu člověk nemůže udělat jen tak „z fotky“, že tam jen vyběhneš a hotovo. Chce to tam opravdu vylézt už před tím. Vědět, kde se tam leze, kde se tam dá spát a hlavně jaké bude kotvení. V Tatrách také nechci vrtat, to by nás možná místňáci ukamenovali. Je potřeba tedy vědět, kde je možnost obhozů či frendů. Ty ses teď vlastně vrátil z Tater, kde jste měli v plánu lajnu tahat. Podařilo se? Ne, tentokrát se to nepodařilo, a to jednoduše kvůli počasí. Od večera padal sníh, hrozně foukalo a byla mlha, takže se to nedalo…

A už jsi tam někdy nějaké lajny v minulosti tahal a chodil? Jo, už jsem tam byl na jedné lajně. Na Ihle v Ostrve. Kterou jsem teda netahal, protože jsem tam přijel z Nízkých Tater a kluci tam už byli a lajnu natáhli, abych jim nesebral to prvenství (smích). Ale tato Ihla v Ostrve je docela jednoduchá – tam se dá vyjít turistikou a pak se akorát slaní do sedýlka a vyleze se na Ihlu jedna délka a lajna je defacto hotová. Je to moc pěkná tatranská lajna a stojí určitě za to ji udělat, ale ještě to není přesně to, za čím já tam mířím. Ihla v Patrii se tomu už blíží víc. To je krásná věž, kam se musí dojít sněhem do kopce, jedna délka ledu a pak je to kousek ještě sněhem pod věž, na kterou se musí vylézt nějakou pětkou, co tam vede… To už také kluci tahali, ale v létě. No a my jsme to právě chtěli zopakovat, ale v zimě, právě s tím vylezením ledu. Takže jsme si vzali lyže na batoh, že vylezeme ledy, natáhneme lajnu, pak pochodíme, sklidíme to a vylezeme na Patrii, úplně na vrchol kopce, kde se pak dá slyžovat žlabama dolů zase na Popradské pleso. Takže udělat takové pěkné kolečko…(smích) Vylézt led, natáhnout lajnu a pak slyžovat dolů!

Potřebuješ na tahání lajn v Tatrách nějaká speciální povolení? Tam na to žádná speciální povolení nepotřebuješ… V Dolomitech v Brentě jsme to minulý rok hodně řešili a vím, že ještě budeme. Ale tady ne. Kdybychom tahali nějakou dlouhou lajnu, která by šla přes nějaké sedlo, tak bych dal vědět určitě záchranářské helikoptéře, aby nedošlo k nějakému střetu. Ale to by opravdu musela být nějaká hodně vysunutá lajna, mezi nějakými exponovanými vrcholy, kde má vrtulník šanci proletět. Tohle jsme nahlašovali právě v Chamonix. Ale není to žádný problém. Řekneš údaje, kde to přesně je, z jaké věže na jakou. Oni řeknou: „Jasně, dobrý, natáhněte si to, my tam létat nebudeme.“Když jsme natahovali ten kilometr právě ve Francii, tak jsme dávali vědět kompletně i letišti, které informovalo všechny několik dní předem. Protože ve Franci se docela běžně stává, že proletí stíhačka 200/300 metrů nad vesnicí, protože tam mají vojenské cvičení.

Čtvrtá lehká délka v cestě Titanová pasca (IV/5+ až 6).

Vylézt led, natáhnout lajnu a pak slyžovat dolů! 46

| ROZHOVOR DANNY MENŠÍK |


Z výstupu cesty Titanová pasca (IV/5+ až 6).

| ROZHOVOR DANNY MENŠÍK |

47


Zima jako ten nejlepší průvodce Jak moc je vlastně odlišné tahání lajny v létě a v zimě? No, v zimě je to dobré, dokud se hýbeš. Ale na lajně je spousta okamžiků, kde musíš na něco čekat, když lajnu natahujete. Takže v zimě je problém, že je ti prostě zima. V zimě je také často horší přístup, musíš často sněhem a ledem samozřejmě. Chození samotné je taky trochu jiné. Já jsem šel v zimě lajnu v ponožkách i v pohorách, i v přezkáčích (smích). V přezkáčích jsem to teda nepřešel, ale v horských botách ano, přešel jsem takhle i 60 metrů. Ale někde nahoře bývá i v zimě sluníčko a nakonec pěkné teplo, takže dobré počasí je základ. Ale ještě dodám, že zima pro mě má nespornou výhodu, že krajina v horách je hezčí. Mně přijdou Tatry v zimě o dost hezčí než v létě.

Máš v Tatrách oblíbené cesty? No, jsou tam věci, které bych si velmi rád vylezl, a to právě v zimě. Jsou to cesty ze severu, spíš takové klasiky, takže nic těžkého. Myslím třeba cesty: ze severu Vysoké, Stanislavský, komín Návratov, vylezli jsme Titanovou pascu, to byl moc hezký výstup, pak taková zimní klasika – Weberovka, abych mohl říct, že jsem lezl na Kežmarák. Severka Kežmaráku je asi taková impozantní velká stěna Tater. No teď se mi z dálky moc líbil L‘adový štít, tak ten bych také někdy rád. Zatím nemám nic, na co bych vyloženě trénoval. Tím, že v horách v zimě lezu dva tři roky, tak oproti lidem, co tam běhají 20 let, to já takhle naběhané a nakoukané ještě nemám…

Danny je multisportovní talent. Skialpy, ledy, lezení, highline, paragliding… Ještě že nezkoušel na olympiádě Super G!

Ale je vidět, že tě to baví… No určitě! Moje hned druhé nebo třetí ledy byly takové, že jsme odjeli do Rakouska a lezli jsme nějakou čtyřdélku, ledy naprosto kolmé a celý jsem to tahal. Lukymu (pozn. red. Dannyho kamarád highliner Lukáš Černý) jsem tenkrát trochu lhal, když jsem tvrdil, že vím naprosto přesně, co dělám (smích). Říkal jsem si, že když dám jednu dýlku, tak dám i čtyři! No ale vylezli jsme to! Pro své ospravedlnění ale musím říct, že mám určitou soudnost a dokážu odhadnout, na co stačím. Musím ještě podotknout, že v zimě to často vypadá horší, než to pak je. To platí zrovna hodně v Tatrách, tam je málo opravdu kolmých kontinuálních stěn, spíš jsou to takové různé schody, žlaby a když do toho nalezeš, tak zjistíš, že je to položenější a že to vždycky nějak jde. Jsou tam cesty, které jsou fakt těžké, ale vždycky se dají nějak oblézt. Spousta těžkých cest v Tatrách je dělaná tak, aby byly těžké, ale když uhneš třeba kousek doprava nebo doleva, tak se to vždycky dá nějak vymyslet. Tam zkrátka není až takové nebezpečí toho, že by se člověk dostal někam, odkud už není úniku. Pokud nejdeš vyloženě do špatného počasí a nejdeš do ledu, který je úplně tenounký, tak to není pro krizové situace. Člověk musí mít soudnost, ale nebát se jít si pro zkušenosti.

Led cestou na Ihlu v Pátrii.

48

| ROZHOVOR DANNY MENŠÍK |


Takže zatím v Tatrách, dá se říct, sbíráš zkušenosti… Ano, je to tak. Zatím jsem v Tatrách nešel do ničeho extra těžkého, zkrátka se tam rozlézám. První taková vážnější cesta byla teď „Titanová pasca“, která ale byla momentálně v docela dobré podmínce, takže to nebylo nic tak těžkého a lezlo ji spousta lidí. Takže jsem naprosto průměrný tatranský lezec. Máš nějaké své oblíbené vybavení do zimy, do hor? Přiznám se, že jsem takový ten docela „gramář“ (smích). Mám tedy rád veškeré lehké vybavení. Když už táhneš tolik věcí někam nahoru, tak potřebuješ, aby každá sama o sobě nevážila moc. Většinou, jak jsem říkal, jdu lézt, nesu si skialpy a ještě třeba lajnu k tomu… Takže rád používám cepíny od Singing Rocku – Bandity, také mám rád lana od Tendonu – Master Complete, 7,0 – uznávám, to jsou takové „tkaničky“, ale jsem s nima spokojený. Mačky mám od Petzlu Lynx a také spokojenost. Co se týká věcí na sebe, tak momentálně obhlížím, co nabízí Tilak.

A něco, co se týká všeobecně lezení? Ano. Tak to je jednoznačně odsedka Adjust od Petzlu. Já mám všeobecně rád lanové odsedky, které se dají takto zkracovat a prodlužovat. Před touto jsem měl takovou destičku od Konga (pozn. red. italská značka Kong). Je pravda, že i na ten písek se to hodí… I když já si právě na písek nosím raději tuhle starou destičku a svůj starý sedák, který je celý otejpovaný, presky, které jsou naprosto odrbané, to patří na písek (smích). Na písek prostě musí být vagabund! Ale Adjust je zkrátka skvělá i na tahání lajn a manipulaci na štandu, když se může člověk kdykoli oddálit od stěny nebo se přitáhnout.

Člověk musí mít soudnost, ale nebát se jít si pro zkušenosti.

Highline na Ihlu v Ostrve a výhled na Mengusovskou dolinu.

| ROZHOVOR DANNY MENŠÍK |

Je něco takového, podle tebe, co je dobré o Tatrách vědět? Nejdůležitější jsou zkrátka vždycky podmínky. Třeba teď, když jsme odjeli do Tater a sněžilo a foukalo… To se zkrátka raději do ničeho neženu. Možná bych ještě doporučil, co se týká skialp, tak počkat si až do jara. To jsou pak podmínky naprosto ideální. Tatry nejsou hory, kdy by byly ty nejlepší sjezdy připravené už během zimy. Spíš až když je jarní sníh a je relativně bezpečně usazený. Jak jsou Tatry docela nízké hory, tak se tam podmínky rychle mění. Den ode dne je to tam jiné. Myslím, že v jiných horách to bývá stálejší. Máš nějaký vysněný cíl v Tatrách? Vysněnou lajnu v Tatrách jsem zatím ještě nenašel. Mám tam nějaké vyhlídnuté věci, ale ještě jsem nenašel žádnou takovou, která by mě budila ze spaní. Ale když jsme tam byli teď, tak jsem viděl možnost například z Malého hrotu na Žltou věž. Tam bude dlouhá lajna a těžká na přístup, tak třeba jednou… Moc děkujeme za rozhovor. Pozn. red.: O pár týdnů později se Dannymu s jeho kolegy podařilo lajnu v Tatrách natáhnout. Článek na Hanibal Blogu zde!

49


HANIBALtested Climbing Technology Nutse EVO 12 Kde se testovalo? MAČKY SE PODÍVALY DO NĚKOLIKA HORSKÝCH OBLASTÍ. VYSOKÉ TATRY, TAURY A VŠEMOŽNÉ ALPY.

DVANÁCTIHROTÉ MAČKY VYROBENÉ Z TVRZENÉ LAKOVANÉ OCELI, URČENÉ DO HOR, MIXŮ, PRO ALPINISMUS A TĚŽKOU HORSKOU TURISTIKU. PŘEDNÍ HROTY JSOU SPECIÁLNĚ TVAROVANÉ PRO ZVÝŠENÍ ZÁBĚRU VE STRMÝCH SVAZÍCH. DALŠÍ HROTY POSKYTUJÍ BEZPEČNOU STABILITU PŘI SESTUPECH NEBO STRMÝCH TRAVERZECH. MAČKY JSOU DODÁVÁNY S VLOŽKAMI ANTIBOOT, KTERÉ ZABRAŇUJÍ NEBEZEPEČNÉMU NABALOVÁNÍ SNĚHU. JEDNODUCHÝM SYSTÉMEM JE MOŽNÉ NASTAVIT VELIKOST MAČEK NA VELIKOST 36 – 47 EU. CELÉ NASTAVOVÁNÍ JDE OVLÁDAT POUZE JEDNOU RUKOU A VÁZÁNÍ SEMI­‑AUTOMATIC UMOŽŇUJE PEVNÉ PŘIPNUTÍ NA JAKOUKOLI TVRDOU ZIMNÍ BOTU S DRÁŽKOU NA PATĚ.

A jak to vidí Hanibal Team? Něco málo k materiálu Tady je potřeba zmínit, že, stejně jako většina dalšího materiálu od Climbing Technology, jsou mačky vyrobené v Itálii. A tam si potrpí na kvalitu. Proto jsou mačky vyrobené z tvrzené lakované oceli, a jejich odolnost je tak na hodně vysoké úrovni. Však se stačí podívat na pár fotek: mačky na nich mají za sebou dvě sezóny a to jsme se s nimi nemazlili. Všeobecně lze říct, že mačky jsou dobře zpracované. Sněhové vyhazovače bychom označili za standardní, je dobře, že jsou v ceně, stejně jako obal z velmi odolného materiálu. 50

Jaká je manipulace, upnutí a nastavení velikosti? Tady se asi jen tak něco nového neobjeví. Testovali jsme verzi semi­‑automatic, tedy s rychloupínákem vzadu a košíčkem vpředu, a jednoduše můžeme říct, že zpracování je na příkladné úrovni a vše pracuje, jak má. Nastavení velikosti mačky lze ovládat vcelku dobře i jednou rukou, i když dvěma je to rozhodně pohodlnější. Drobnou výtku bychom měli k šířce paty, neboť ta je trochu užší (jak bývá u Italů zvykem), a tak je dobré vyzkoušet mačku na vlastní botě.

Závěrem S mačkami Climbing Technology Nuptse Evo chybu neuděláte - jsou spolehlivé a kvalitně zpracované. A i když nepatří na trhu k nejlehčím, odvděčí se skvělou životností. Doporučíme komukoli, kdo má ambice se podívat na všechny možné (nejen) alpské vrcholky po klasických normálkách nebo cestách příjemně zpestřených lehčími mixovými úseky.

| HANIBAL TESTED |


Climbing Technology Alpin Tour 60cm VELMI LEHKÝ CEPÍN PRO VYSOKOHORSKOU TURISTIKU A SKIALPINISMUS. DURALOVÁ RUKOJEŤ A OCELOVÝ HROT ZAJIŠŤUJÍ PERFEKTNÍ STABILITU I V NÁROČNÉM TERÉNU. LEHKÉ NAKLOPENÍ HROTU CEPÍNU ZABRAŇUJE PORANĚNÍ RUKOU PŘI ZASEKÁVÁNÍ.

A jak to vidí Hanibal Team? Klasický tvar cepínu je v posledních letech inovován jen mírně nebo vůbec, protože to není příliš potřeba. Vychytávky upravující design a tvar však mohou používání značně zpříjemnit a přidat jistotu v různém terénu a u Climbing Technology Alpin Tour je těchto vychytávek celá řada.

Něco málo k materiálu V první řadě najdeme poctivou ocel na hlavici, lopatce i spodním hrotu. Možná se to nezdá, ale trendy odlehčování lezeckého materiálu a používání lehkých slitin mají i stinnou stránku, a to menší výdrž materiálu a ztrátu razance při záseku. U Alpin Tour bych se nebál, že se hlava omlátí příliš brzy, případně že by se hrot někde hnul, materiál působí solidně. Plná lopatka a kvalitně udělané tvarování zubů dobře podrží i např. při výlezu na hřeben černým přemrzlým ledem v závěru kuloáru, kdy je výhodou možnost si seknout stup či zaseknout hrot tak, aby spolehlivě držel. Hmotnost z tohoto hlediska hodnotím tak akorát. Není superlehký, ale zase se s ním dá rychle a spolehlivě pracovat.

A další detaily? Topůrko je mírně prohnuté, umožňuje tak lepší práci při stoupání prudším svahem. Je možné si cepín chytit výš a bodat hrot do podkladu, aniž by docházelo k omlácení kloubů ruky. Topůrko má také povedené zakončení spodním hrotem s plastovým těsněním, a nevniká tak do něj sníh, který by mohl zamrznout. Určitě lepší než pouze zkosená zaříznutá trubka. Samotné topůrko má navíc certifikaci T dle UIAA což v praxi znamená možnost využít jej k jištění. To jsem hojně využíval k dojištění spolulezce na hřebeni, ať již z cepínu pouze zabodnutého do sněhu, nebo zaklíněného mezi kameny. Pro náročnější VHT typu hřebenové výstupy na nejen čtyřtisícovky je tato certifikace takřka podmínkou, dojišťování přes cepín se občas nevyhneme.

Cepín od CT pod Grossglocknerem.

Závěrem Cepín mi celkově seděl do ruky, na průřezu není topůrko oválné, nýbrž s hranami, což přidává na jistotě úchopu. Tento průřez ale nemusí vyhovovat každému, doporučuji vyzkoušet.

| HANIBAL TESTED |

51


V poslední době je mi úplně jedno, jestli jsem zrovna na Slovensku, v Alpách, doma v Pardubicích anebo v milované Africe. Mnohem důležitější je pro mě přítomnost okamžiku, přátel a hlavně pocitu toho, že to, co zrovna dělám, má smysl. Krkonoše, Petr Jan Juračka

Okem fotografa Další fotky najdeš tady.

Profile for Ondřej Vacek

NA HORY A DÁL - Hanibal journal - jaro 2018  

P?edstavujeme Vám NA HORY A DÁL - Hanibal Journal! Od te? ?ty?ikrát do roka dostanete nový kousek outdoorového journalu, který bude p?etékat...

NA HORY A DÁL - Hanibal journal - jaro 2018  

P?edstavujeme Vám NA HORY A DÁL - Hanibal Journal! Od te? ?ty?ikrát do roka dostanete nový kousek outdoorového journalu, který bude p?etékat...

Recommendations could not be loaded

Recommendations could not be loaded

Recommendations could not be loaded

Recommendations could not be loaded