portfolio

ondřej

turoň

soutěže 2012 koncept pro jaroměř (1. místo) admonter design contest

publikace 2013

2012

softwarové znalosti autocad - vynikající revit - velmi dobrá artlantis - velmi dobrá photoshop - velmi dobrá

2007-2008

blue notes editoval ing. arch. josef kiszka spolupráce na článku prajsko jako socioekoton -

dobrá dobrá dobrá dobrá dobrá

jazykové znalosti

pracovní zkušenosti od 2012

workshopy 2012 mezinárodní workshop v zabrze workshop s janem magasanikem a maximem velčovským mezinárodní workshop prajzsko workshop s evou jiřičnou 2011 workshop důl alexandr 2010

angličtina - dobrá polština - pasivní němčina - pasivní

životopis

variant styl, s r.o. prodejna nábytku v opavě kontaktní osoba: melanie lazecká vytvoření a správa webu (variantstyl.cz) návrh koncepce a přestavba prodejny

projektování prostorových staveb (elektrárna chanovice, teplárna trmice ) externí spolupráce v létě 2010 a 2011

architektura v perspektivě editace sborníku

google sketchup corel draw flash ilustrátor indesing

miot, s r.o. projekční činnost ve strojírenství kontaktní osoba: ing. otakar mikula projektování liniových staveb (jubilenjní kolonie, hladnovská)

osobní informace jméno a příjmení datum narození bydliště kontakty

od 2011

workshop řešení území broumovska

infer way, s r.o. vzdělávací a projekční činnost kontaktní osoba: doc. ing. martina peřinková, ph.d. vytvoření a správa webu (inferway.cz)

vzdělání

spoluorganizace přednáškových akcí (design summit talking) projektování (studie rd)

2008-2012

od 2012

ondřej turoň, bc. 22.5.1988 nezvalovo náměstí 844 ostrava-poruba 708 00 +420 733 159 745 turon.ondrej@gmail.com

všb-tu ostrava fakulta stavební magisterský studijní obor: architektura a stavitelství

všb-tu ostrava fakulta stavební bakalářský studijní obor: architektura a stavitelství

2003-2007 zájmy od 2007 kapela LÍHeň (kytara, zpěv) od 2010 kapela kujóni (kytara, zpěv) knihy, nábytek, turistika, pes další

řidičský průkaz sk. b

aktivity 2012 - 2014

od 2010 mladí výzkumníci - člen výzkumného týmuarchitektura -výzkum a vytvoření flash aplikace interaktivní mapa pěti ostravských dolů na bývalé báňské dráze

vlastní praxe dsp rekonstrukce rd v kobeřicíh studie, dur, dsp rd v chlebovicích dsp rd v pivíně

střední průmyslová škola frýdek - místek studijní obor: technická zařízení budov

půdorys

řez

vzdělávací centrum v broumově

bakalářská práce 2012 vedoucí: ing. arch. petr hurník

Tématem bakalářské práce je budova vzdělávacího centra v Broumově. Tato budova je součástí areálu kolem Broumovského kláštera, který byl řešen ve třetím ročníku bakalářského studia v předmětu Ateliérová tvorba III. Budova slouží jako doplnění funkcí střední školy, která byla navržena zpět do broumovského gymnázia, které se nacházelo v budovách přidružené klášteru. Nová budova, která se nachází pod svahem, na kterém stojí klášter, obsahuje školní kuchyni s jídelnou v přízemí, umělecké ateliéry v druhém patře a posluchárnu pro 200 osob v patře třetím. Důležitý je též komunikační prostor, který celou budovou prochází a slouží jako výstavní prostor prací, vytvořených v ateliérech. Celý interiér je otevřený, a klade důraz na volnost pohybu v celé budově. Budova nemá sloužit jen pro potřeby školy, ale také pro účely celoživotního vzdělávání na broumovsku. Hmotová koncepce je jednouchá, aby nerušila výhled na klášter, který stojí nad ní, a svým tvarem střechy, se s ním snaží navazovat kontakt. Budova nepřevyšuje okolní budovy a snaží se zapadnout do urbánního prostoru pod klášterem. Stavba vzdělávacího centra je řešena jako čtyř podlažní objekt bez podsklepení. Návrh, který byl výsledkem předmětu Ateliérová tvorba IV, obsahoval velké prosklené plochy, které měly být kontrastem ke starším okolním budovám. Po uvážení při zpracovávání projektu do předmětu Ateliérová tvorba Va bylo od těchto prosklených ploch upuštěno. V původním návrhu byla také nová budova spojena s učebnami umístěnými v původních budovách kláštera spojovacím můstkem, který vedl přes původní klášterní zeď. Spojoval patu budovy učeben se střechou vzdělávacího centra. Toto spojení mělo i duchovní obsah. Spojoval tradici s modernou a svým tvarem, který stoupal ke klášteru a podtrhoval důležitost stavby kláštera. Část střechy vzdělávacího centra byla pochozí a umožňovala výhled ze střechy domu do okolí. V konečném návrhu se tedy kloubí racionální budova s důrazem na čistotu tvaru a barev, který se snaží co nejméně narušovat vedutu města Broumova a jeho dominantu kláštera. Konstrukčně je budova řešena jako nepravidelný, železobetonový skelet, vyplňovaný pórobetonovými tvárnicemi Ytong. Střecha je složena ze dvou částí a to z jedné třetiny jednoplášťovou plochou střechou a ze dvou částí šikmou střechou dvouplášťovou.

pohledy

schodiště

situace

půdorys 3.np

půdorys 2.np

2%

2%

axonometrie

koncept

DVOJM5STÍ

DVOJNÁM5STÍ

JAROM5d HISTORICKÉ NÁM5STÍ

NOVÉ NÁM5STÍ JOSEFOV

HMOTA:

BYDLENÍ BYDLENÍ / VÝROBA BYDLENÍ / ADMINISTRATIVA PRODEJ PARKOVÁNÍ

veduta

řez

půdorys 1.np

situace

M5ŠkANSKÉ DOMY

PODTRHNUTÍ GRADACÍ

koncept pro jaroměř

1. místo v soutěži

ateliér architektury I 2013 vedoucí: ing. arch. josef kiszka porota: ing. arch. karel doležel ing. arch. jan šépka ing. arch. martin hilpert Návrh řešení zastavění lokality Na Valech v Jaroměři vychází z úcty k historické vedutě náměstí. Tato veduta je dokladem historie tohoto města a vývoje v čase a proto se výsledný návrh snaží tuto vedutu zdůraznit. Gradace a podtrhnutí jsou základními koncepty návrhu. Hmota domu vychází z inspirace měšťanským domem s podloubím, od něhož se odvíjí i dispozice, a již zmíněnou gradací. Ve výsledku má celý objekt po své délce pásové okno, zapuštěné do budovy a odstupňované svou výškou dle jednotlivých pater od nejvyššího prosklení (obchodní parter) až po nejnižší (osvětlení severní fasády obytné části). To vytváří linii, která zakrývá nevzhledné dvory a podtrhuje historickou vedutu. Aby byl umožněn výhled na vedutu ze silnice I/33, byl celý objekt a nově navržené náměstí zapuštěn do země a objekt byl rozdělen na dvě části, dvou a tří podlažní. Dvoupodlažní část obsahuje obchodní parter a nad ním prostory využitelné k administrativě nebo bydlení. Třípodlažní část obsahuje jedno podzemní podlaží s garážemi a dvě nadzemní podlaží využitelné jako bydlení či malovýrobu. Parter navazuje bez výškového rozdílu na podzemní garáž třípodlažní části. Ta je propojena čtyřmi pasážemi s novým náměstím. Pasáže propojují i náměstí s obslužnou cestou mezi náměstím a návrhem, který bude využíván především obyvateli nových bytů a stávajících měšťanských domů. Nové náměstí doplňuje náměstí historické a společně s ním reflektuje skutečnost Jaroměřského dvouměstí (Jaroměř-Josefov). Nové náměstí obsahuje zatravněné plochy využitelné obyvateli Jaroměře pro rekreaci, sport a další volnočasové aktivity. Plánovaný lesopark za silnicí I/33 propojí další osou centrum Jaroměře s Jakubským předměstím a volnou krajinou. Zatravněné plochy na náměstí gradují směrem ke schodům, které z východní strany náměstí uzavírají. Tyto schody vedou vzhůru ke kostelu sv. Mikuláše a spojují ho s náměstím vyvýšeným ramenem. Uvnitř schodiště se nachází prostor, vhodný pro využití s kulturní náplní (kino, divadlo, hudební klub) Stávající autobusové stanoviště je v dnešní době zanedbané a proto bylo poníženo na dvousměrnou zastávku. Pozemek nacházející se za řekou Labe, se tímto návrhem zlukrativní a stane se vhodným pro zastavění a propojení s lokalitou Na Valech. Osa jdoucí od zastávky ČD k Jakubskému předměstí je v návrhu zestetizována a po ponížení silnice I/33 bude možné vybudovat chodník a cyklostezku, které bude rozdělovat zelený pás nízkých dřevin.

kluziĹĄtÄ› na stodolnĂ­

příÄ?nĂ˝ Ĺ™ez 01

02

ateliĂŠr interiĂŠru 2013 vedoucĂ­: ing. arch. aleĹĄ student

04

K vytvoĹ™enĂ­ interiĂŠru jsem si vybral svou prĂĄci z druhĂŠho roÄ?nĂ­ku, kde jsem navrhl kluziĹĄtÄ›. Na stodolnĂ­ ulici je nejvÄ›tĹĄĂ­ koncentrace hospod v republice ale vyloĹženÄ› atrakce tam chybĂ­. Tento prostor je vyuĹžitelnĂ˝ nejen pro hrĂĄtky na bruslĂ­ch ale po pĹ™ikrytĂ­ plochy se dĂĄ vyuŞít i na koncerty, soukromĂŠ akce a jinĂŠ zĂĄbavnĂŠ produkce. ZĂĄklad konceptu byl jednoduchĂ˝. VytvoĹ™it prostor, kterĂ˝ vyĹ™eĹĄĂ­ problĂŠm s hlubokĂ˝m prostorem a zĂĄroveĹˆ bude natolik atraktivnĂ­, aby obstĂĄl v konkurenci na StodolnĂ­ ulici, potaĹžmo v celĂŠ OstravÄ›. NavĂ­c bylo jeĹĄtÄ› dĹŻleĹžitĂŠ vnĂŠst do prostoru příbÄ›h. Ten kdo umĂ­ bruslit se vĹždy těťí, aĹž zaÄ?ne mrznout a bude moct vyrazit na zamrzlĂ˝ rybnĂ­k. Zima a chlad k tomu neodmyslitelnÄ› patří a z toho takĂŠ koncept vychĂĄzĂ­. CĂ­lem se tedy stalo vytvoĹ™enĂ­ studenĂŠho prostĹ™edĂ­, kterĂŠ bude dokreslovat atmosfĂŠru klouzĂĄnĂ­ na ledu. Abych se vypořådal s hlubokĂ˝m prostorem kluziĹĄtÄ›, pouĹžil jsem lamely tvarovanĂŠ pomocĂ­ ledovĂ˝ch struktur a posklĂĄdanĂŠ za sebe, aby tak vytvoĹ™ily iluzi ledovĂŠ jeskynÄ›. VybavenĂ­ bylo voleno tak aby zapadalo do kontextu. DalĹĄĂ­m originĂĄlnĂ­m prvkem jsou barovĂŠ police, kterĂŠ byly vytvoĹ™eny na zĂĄkladÄ› textury popraskanĂŠho stavebnĂ­ho skla. To bylo takĂŠ pouĹžito jako zĂĄbradlĂ­ v patĹ™e. Toto sklo je pĹ™elepeno vysokopevnostnĂ­ prĹŻhlednou foliĂ­, kterĂĄ zajiĹĄĹĽuje bezpeÄ?nost skla. Podlaha je pokryta gumovĂ˝mi dlaĹždicemi. Jejich textura i struktura jsou opÄ›t podobnĂŠ textuĹ™e ledu. Jako jedinĂ˝

03

prvek v prostoru je tmavĂĄ, Ä?Ă­mĹž prostor stabilizuje. NavĂ­c je gumovĂ˝ povrch ideĂĄlnĂ­ do prostĹ™edĂ­, kde se lidĂŠ pohybujĂ­ v bruslĂ­ch. Na stÄ›nĂĄch je pouĹžita strukturĂĄlnĂ­ vĂ˝malba se svÄ›tle modrĂ˝m tĂłnem. VelkĂ˝m problĂŠmem byla hloubka prostoru. Bylo nutnĂŠ uchopit prostor tak, aby se jeho hloubka zmenĹĄila, a zĂĄroveĹˆ bylo tĹ™eba vypořådat se s problĂŠmem ozvuÄ?enĂ­ a osvÄ›tlenĂ­. VĹĄechny tyto problĂŠmy vyĹ™eĹĄily lamely, kterĂŠ jsou postaveny po celĂŠm obvodu prostoru. Tyto lamely jsou z MDF desek s akrylĂĄtovĂ˝m povrchem vysokĂŠho lesku. Tyto lamely majĂ­ evokovat prostor jeskynÄ›, kterĂ˝ popisuji výťe v konceptu. Mezi tyto lamely jsou ob jednu vloĹženy RGD LED pĂĄsky. Tyto pĂĄsky neslouŞí k primĂĄrnĂ­mu osvÄ›tlenĂ­ prostoru ale k dobarvenĂ­ atmosfĂŠry. DĂĄ se pomocĂ­ nich prostor prodluĹžovat, zkracovat, navazovat rĹŻznou atmosfĂŠru a celkovÄ› dÄ›lĂĄ prostor kluziĹĄtÄ› hravĂ˝m. Jako primĂĄrnĂ­ osvÄ›tlenĂ­ prostoru kluziĹĄtÄ› slouŞí LED prĹŻmyslovĂŠ osvÄ›tlenĂ­. Prostor baru je osvÄ›tlen LED panely kulatĂŠho tvaru, zapuĹĄtÄ›nĂŠ v podhledu. V tom je takĂŠ umĂ­stÄ›na klimatizace a dalĹĄĂ­ rozvody potĹ™ebnĂŠ k provozu baru. Plochu kluziĹĄtÄ› tvoří umÄ›lĂ˝ led. Ten byl zvolen z ekonomickĂ˝ch a provoznĂ­ch hledisek. UmÄ›lĂ˝ led nepotĹ™ebuje sloĹžitĂŠ technologie pro provoz a jeho ĂşdrĹžba je snazĹĄĂ­. Neklade tak vysokĂŠ nĂĄroky na izolace a klima, kterĂŠ by se muselo za pouĹžitĂ­ ledu v prostoru udrĹžovat.

- BAR Ş h5 - STOLY dBB Ş}, Ş  - STOLY Ş  Ş3 

pohledy

376m2 12m2 19m2 345m2

02

WC

27m2

ĹžÂ

Ş  - CHODBA dBB - WC Ş  Ş

9,5m2 11m2 6,5m2

03

B

22m2

ĹždB 8m2 - SKLAD 9,5m2 Ĺž 4,5m2 dBB Ĺž  ĹžBdB Ĺž } Ĺž - WC

04

 

65m2

GIBRALTAR

BAR

STOOL ONE

01

CHAIR ONE

vyabvenĂ­

vyabvenĂ­

16 x 22,5°

16 x 22,5°

půdorys

koncept

řez příčný

divadelní stadion

ÚKLID

ateliér architektury II 2013 vedoucí: ing. arch. josef kiszka

stadion porubský oblouk posvátný kruh nekonečno dynamika

KANCELÁŘ ŠATNA DIVÁCI

SPOLEČNÁ KANCELÁŘ

stadion TECHNICKÁ MÍSTNOST A SKLAD

PŘÍRUČNÍ SKLAD

HLAVNÍ SÁL

SKLAD ŽIDLÍ

VSTUP BAR

porubský zámek divadlo důstojnost konečno řád

FOYER

divadelní kulisy, tato místa poté upravil, aby mohl být jijich potenciál využit (viz. situace). Budova divadelního stadionu se skládá ze dvou hmot, sebou prostupujících. Dřevěná kubická hmota tvoří zázemí divadla a foyer, betonová kruhová hmota tvoří samotný hrací prostor přes dvě podlaží. Ten je dimenzován pro 100 lidí, což je ideální počet pro zachání intimity při udržení ekonomické rentability. K té také pomáhá klub, který se nachází v podzemním podlaží. Tento klub s kapacitou 50 lidí slouží pro improvizované hudební večery, pro koncerty, nebo jako zkušební sál. Je dostatečně oddělen od hlavního sálu a tudíž mohou oba provozy fungovat simultánně nezávisle na sobě. Tak jak jsem hledal divadelno v ulicích poruby, jsem kladl důraz, by co nejvetší počet míst v budově byl využitelný pro hraní. Zázemí je proto plně průchozí a ústí vždy na schodišťvé scéně kterou tvoří vstup do hlavního sálu. Mezi sloupy ve foyer se dá natáhnout plátno a promítat filmy. Foyer je zcela otevený krytý prostor bez bufetu, který je řešen přenosným stánkem. Při otevření všech dvěří může foyer sloužit okolnímu parku jako altán a místo pro osvěžení a odpočinek.

+3,000

+5,200

prkna která znamenají svět

ŠATNA ŽENY PRODEJNÍ STÁNEK WC MUŽI

+1,500

+2,300

+4,500

+5,700

+6,800

ŠATNA MUŽI

WC ŽENY

řez podélný

situace

Zadání znělo alternativní divadlo. V dnešní době by se dalo uvažovat i tak, že tradiční a historické formy divadla jsou v dnešní době již alternativní (mansionové, alžbětínské aj.). Stavět pro tyto formy jejich samostatné budovy je z ekonomického a jiných důvodů nemožné. Při hledání formy pro alternativní divadlo jsem se díky poloze pozemku zaměřoval na volnější formu divadla, kde hrál svou roli i sport a vzdělávání. Pozemek se nachází v blízkosti několika škol a sportovišť u kterých jsem cítil potařebu návaznosti. Tak jsem došel na formu divadelního zápasu. Tato forma divadla vznikla v osmdesátých letech v Anglii. Původně se jednalo o cvičení improvizace ale postupně se z toho stala samostatná a populární forma divadla. Jedná se o improvizaci, která má svá pravidla, kategorie a formu podobnou sportovnímu zápasu s fauly a bodováním. Divák není jen pasivním pozorovatelem ale aktivně se účastní představení a může do něj zasahovat. Spolupracoval jsem s ostravským inprovizačním divadlem ODVAZ, abych navrhl divadlo, které bude co nejlépe vyhovovat potřebám improvizačních zápasů. Urbanisticky se projekt zabýval nalezením „divadelna“ na porubském nábřeží. Hleda jsem tedy místa, která v sobě skrývají potenciál

stadion

+9,000

+8,300 +6,800

+5,700

plener

+6,200 +4,500 +3,600 +3,000

+2,800

mansion

pašie

videomaping baroko

+2,700

+0,400 ±0,000

-0,600

-3,200 -3,700

divadelní stadion

Jak vyjádřit osobnost architekturou? Lépe, jak vyjádřit její hloubku? A jak potom vyjádřit kontrast dvou hlubokých osobností architekturou? Záleží, koho si vyberete. Já volil T.G. Masaryka a jako opozit A. Hitlera. Osobnosti v tolika fragmentech odlišné, že jsem si pak mohl vybírat, kterou z jejich vlastností postavím proti sobě. Volil jsem pravdu a lež a také demokracii a diktaturu. Dvě nedílné složky obou pánů, které je de facto definují. Zamýšlení nad těmi lidmi mě dovedlo k otázce jaká je vlastně diktatura a jaká demokracie? Na čem jednotlivá zřízení staví? Právě na lži a pravdě. Začal jsem tedy tato státní zřízení abstrahovat. Demokracie by měla být přímá, hned by vám měla ukázat, že cesta k ní není jednoduchá a člověk musí vyvinout práci, aby jí dosáhl, ale odměnou mu za to bude svoboda. K diktatuře je cesta naopak jednoduchá, dlážděná, a láká Vás k sobě sladkou lží. Teprve potom, co v ní jste si uvědomíte, (a nebo taky ne) co diktatura znamená. Snažil jsem se obě tato zřízení promítnout do imaginárního parku, kde altán představuje diktaturu a okolní plocha demokracii. skreslující sklo sloup odnimatelná zábrana otvor

omezený a zkreslený výhled

stojan na našroubování v zemi vchodový sloup se sedátky

Jak má tento altán představovat diktaturu? Když k němu přicházíte, máte k němu jednoduchou vydlážděnou cestu. Vábí vás svou čistotou, barevností, ale přitom ve vás vzbuzuje pocit jistoty. Jenomže když do něj vejdete, máte velice omezené možnosti. Sednout si sice můžete ve dvou na jednu lavici, ale na dalšího vedle sebe již nevidíte přes odnimatelné zábrany. Ven se můžete dívat jen přes tenkou mezeru a ještě máte výhled ven zkreslený. Nemůžete dělat nic víc, než co vám altán/diktatura dovolí. Ale nezapomínejme, že i z diktatury lze uniknout a rozhlédnout se po světě kolem. I v tomto altánu tato možnost je a nevede jen hlavním vchodem...

Demokracie to má ve světě o něco těžší. Nabízí svobodu, ale již od počátku vám ukáže, že ta není zadarmo. A tak je to i s tímto parkem. Nabízí možnost usednutí, ale k tomu abyste si sedli, musíte něco udělat. Musíte si u vchodu vzít sedátko, odnést ho na místo vašeho vysněného výhledu a našroubovat ho na podstavec v zemi. Nemůžete si ho dám kam chcete, protože bez pravidel by svobody nebylo. Sedátka jsou v celku těžká a slabší jedinec by ho nemusel unést. V tom případě mu musí pomoct člověk silnější. Na začátku je park prázdný a je jen na jeho návštěvnících zda s tím něco udělají. Bude vám stačit zelená plocha, nebo si dáte tu práci a zasadíte strom, na který se budete moct dívat se svými dětmi...?

Ă˝(6.Ăˆ5(38%/,.$32/6.2

Ă˝(6.26/29(16.21(0(&.2

1924 - POLSKO, PRUSKO, MORAVA

RA7,%2Ä›

OPAVA

OPAVA

OPAVA

socioekoton

1904 - MORAV$6/(=6.2

RA7,%2Ä›

RA7,%2Ä›

RA7,%2Ä›

workshopy

socioekoton

pravĂĄ: mezinĂĄrodnĂ­ workshop prajzsko 2012 tĂŠma: socioekoton levĂĄ: workshop s evou jiĹ™iÄ?nou 2012 tĂŠma: kontrast dvou znĂĄmĂ˝ch osob

OPAVA

%2+80Ă‹1 OSTRAVA

OSTRAVA 1856 - RAKOUSKĂ? STĂ T

1881 - MORAV$6/(=6.2

RA7,%2Ä›

RA7,%2Ä›

17. ST2/.1Ëä(&79A

OSTRAVA 2

16. ST2/.1Ëä(&79A

RA7,%2Ä›

14. STOL.

RA7,%2Ä›

13. STOLěË06.ĂˆěËâ(

OSTRAVA

OSTRAVA 2

11. STOLěË06.ĂˆěËâ(

2

9. ST2/9(/.Ăˆ025$VA

RA7,%2Ä›

RA7,%2Ä›

RA7,%2Ä›

RA7,%2Ä›

RA7,%2Ä›

OPAVA

OSTRAVA T

Ă˝(6.Ăˆ.5ĂˆÄ?29679Ă‹

A

OPAVA

OSTRAVA 2

1787 - MORAV$6/(=6.2

RA7,%2Ä›

OPAVA

OPAVA

OSTRAVA 2

2

RA7,%2Ä›

RA7,%2Ä›

OPAVA

OPAVA

OSTRAVA 6/(=6.2

5$.286.2586.26/(=6.2

K1Ëä(&79Ë /(*(51'25)

RA7,%2ě6.e .1Ëä(&79Ë

RA7,%2ě6.e .1Ëä(&79Ë

OPAVA

OPAVA

OPAVA

OPAVA

OPAVA

OPAVSKÉ .1Ëä(&79Ë

OPAVSKÉ .1Ëä(&79Ë

7ċâË16.e .1Ëä(&79Ë

7ċâË16.e .1Ëä(&79Ë

*5$1,&(-Ä&#x2030;=<.2:(-$=<.29e+5$1,&( VLIV POLSKĂ&#x2030;HO JAZYKA 9/,91Ä&#x2039;0(&.e+2-$=<.$

92-(16.e+5$1,&( 628Ă˝$61Ă&#x2C6;32/,7,&.Ă&#x2C6;+5$1,&(

POLSKĂ? JAZYK 6/(=6.ĂŠ',$/(.7 Ă˝(6.ĂŠ-$=<.

/,1,(%81.5ÄŁ

9/,96/(=6.e+2',$/(.78

=$6$ä(1Ă&#x2C6;2%/$67

9/,9Ă˝(6.e+2-$=<.$

%81.5

9/,91Ä&#x2039;0(&.$

.Ä&#x203A;(6ÄĄ$1679Ă&#x2039;1$.21&,672/(7Ă&#x2039; 2'672/(7Ă&#x2039; 2'672/(7Ă&#x2039; 2'672/(7Ă&#x2039; 2'672/(7Ă&#x2039; 52='Ä&#x2039;/(1Ă&#x2039;9ĂŠ&+2'1Ă&#x2039; A=Ă&#x2C6;3$'1Ă&#x2039;&Ă&#x2039;5.9(

OPAVA

O oblasti nazĂ˝vanĂŠ Prajsko (nÄ&#x203A;kdy takĂŠ Prajzko), nachĂĄzejĂ­cĂ­ se v pĂĄsmu hranice mezi Ostravou a Opavou, vĂ­ v naĹĄĂ­ republice mĂĄlokdo. JednĂĄ se o podobnou etnografickou oblast jako je SlovĂĄcko nebo HanĂĄ. Oblast Prajska zasahuje oblast na ĂşzemĂ­ Ä?eskĂŠ i polskĂŠ republiky a mĂĄ svĂŠ vymezenĂŠ hranice, na Ä?eskĂŠ stranÄ&#x203A; danĂŠ Ĺ&#x2122;ekami Opava a Ostravice. Tato pohraniÄ?nĂ­ oblast mĂĄ svĂŠ zvyky, tradice, nĂĄĹ&#x2122;eÄ?Ă­ a je zajĂ­mavĂĄ v mnoha ohledech. V souvislosti s tĂŠmatem socioekoton bylo tĹ&#x2122;eba si na zaÄ?ĂĄtku nejprve definovat toto slovo a nĂĄslednÄ&#x203A; ho dosadit do oblasti Prajska. Socioekoton se sklĂĄdĂĄ ze slov socio- a -ekoton. PĹ&#x2122;edpona socio pochĂĄzĂ­ z latinskĂŠho socialis - spoleÄ?enskĂ˝ Ä?i socius - spoleÄ?nĂ­k[1]. Ekoton je pĹ&#x2122;echodnĂĄ zĂłna mezi spoleÄ?enstvy (biocenĂłzami), kde dochĂĄzĂ­ k plynulĂŠ pĹ&#x2122;emÄ&#x203A;nÄ&#x203A; jednĂŠ biocenĂłzy v druhou. V tÄ&#x203A;chto mĂ­stech pĹ&#x2122;ekrĂ˝vĂĄnĂ­ vznikĂĄ pĹ&#x2122;echodovĂŠ spoleÄ?enstvo. Zpravidla zde dochĂĄzĂ­ k ekotonĂĄlnĂ­mu efektu, kdy v ekotonu u je vyĹĄĹĄĂ­ poÄ?et druhĹŻ neĹž v kterĂŠkoli z obou sousednĂ­ch biocenĂłz, navĂ­c se mohou vyskytovat druhy specifickĂŠ pouze pro tuto pĹ&#x2122;echodovou zĂłnu[2]. Pojem biocenĂłza pĹ&#x2122;edstavuje spoleÄ?enstvĂ­ rostlin a ĹživoÄ?ichĹŻ, kterĂŠ jsou ve vzĂĄjemnĂ˝ch vztazĂ­ch s neĹživĂ˝mi sloĹžkami prostĹ&#x2122;edĂ­ ustĂĄlenĂŠ na urÄ?itĂŠm mĂ­stÄ&#x203A; zemskĂŠho povrchu[3]. V oblasti Prajska se na hranicĂ­ch stĹ&#x2122;etĂĄvajĂ­ biocenĂłzy Ä&#x152;eska a Polska ke kterĂ˝m se jeĹĄtÄ&#x203A; pĹ&#x2122;idĂĄvĂĄ ekosystĂŠm NÄ&#x203A;mecka (je otĂĄzkou, zda spĂ­ĹĄe nÄ&#x203A;mci nejsou v Prajsku vĂ­ce biocenĂłzou neĹž Ä?eĹĄi). Pohyb hranic byl v tĂŠto oblasti velice ĹživĂ˝ a mocenskĂŠ uspoĹ&#x2122;ĂĄdĂĄnĂ­ se mÄ&#x203A;nilo spoleÄ?nÄ&#x203A; s nĂ­m. V 9. stol tudy prochĂĄzela hranice VelkĂŠ Moravy, v 11. aĹž 13. stol. pohybujĂ­cĂ­ se hranice Ĺ&#x2DC;Ă­mskĂŠ Ĺ&#x2122;Ă­ĹĄe. Mezi 14. a 17. stol. oblastĂ­ prochĂĄzela hranice Koruny Ä&#x152;eskĂŠ, kterĂĄ byla jeĹĄtÄ&#x203A; rozdÄ&#x203A;lovĂĄna hranicemi mĂ­stnĂ­ch knĂ­ĹžectvĂ­ (RatiboĹ&#x2122;skĂŠ, OpavskĂŠ a TÄ&#x203A;ĹĄĂ­nskĂŠ). Od 18. do poÄ?ĂĄtku 20 stol. byly Ä?echy souÄ?ĂĄstĂ­ Rakousko-UherskĂŠ Ĺ&#x2122;Ă­ĹĄe a jejĂ­ hranice opÄ&#x203A;t prochĂĄzela prajskem. Po prvnĂ­ svÄ&#x203A;tovĂŠ vĂĄlce v roce 1930 zaÄ?alo na ĂşzemĂ­ hluÄ?Ă­nska vznikat tÄ&#x203A;ĹžkĂŠ vojenskĂŠ opevnÄ&#x203A;nĂ­, kterĂŠ vĂ˝raznÄ&#x203A; zmÄ&#x203A;nilo rĂĄz krajiny a vytvoĹ&#x2122;ilo tak vojenskou bariĂŠru. Za protektorĂĄtu Ä&#x152;ech a Moravy se celĂŠ hluÄ?Ă­nsko pĹ&#x2122;ipojilo k nÄ&#x203A;mecku a hranice Ä?r byla v tĂŠto lokalitÄ&#x203A; hluboko v dneĹĄnĂ­m vnitrozemĂ­[4]. V ekotonu bĂ˝vĂĄ vÄ&#x203A;tĹĄĂ­ zastoupenĂ­ rĹŻznĂ˝ch druhĹŻ, ale existujĂ­ i druhy kterĂŠ neĹžijĂ­ nikde jinde. PĹ&#x2122;i pĹ&#x2122;eformulovĂĄnĂ­ metafory do architektonickĂŠho jazyka, jsme naĹĄli u kaĹždĂŠ z tÄ&#x203A;chto epoch stavbu, kterĂĄ vznikla prĂĄvÄ&#x203A; dĂ­ky hranicĂ­m mezi jednotlivĂ˝mi stĂĄty. StavÄ&#x203A;ly se hrady, zĂĄmky a fortifikaÄ?nĂ­ stavby, kterĂŠ mÄ&#x203A;ly posĂ­lit pozici jednotlivĂ˝ch nĂĄrodnostĂ­ Ä?i

(.63ANSJA&+5=(Ä?&,-$Ä&#x201C;67:A52=âĂ&#x2039;Ä&#x203A;(1Ă&#x2039;.Ä&#x203A;(6ÄĄ$1679Ă&#x2039; knĂ­ĹžectvĂ­ v lokalitÄ&#x203A;. Pro pĹ&#x2122;edstavu uveÄ?me napĹ&#x2122;. hrad Chalupki z poÄ?ĂĄtku 13. stol kterĂ˝ leĹžel

na tehdejĹĄĂ­ hranici, nebo zĂĄmek Tworkow, kterĂ˝ nynĂ­ leŞí na polskĂŠ stranÄ&#x203A; hranic, ze 14. stol. DalĹĄĂ­m vĂ˝znamnĂ˝m faktorem, kterĂ˝ vznikl a ovlivĹ&#x2C6;oval prajsko byl pohyb a vliv jazykĹŻ. OsĂ­dlenĂ­ nÄ&#x203A;meckĂ˝m obyvatelstvem bylo pĹ&#x2122;ed 2. svÄ&#x203A;tovou vĂĄlkou velice silnĂŠ a nÄ&#x203A;kde dosahovalo aĹž 90%. VytvoĹ&#x2122;ilo se tak prajskĂŠ nĂĄĹ&#x2122;eÄ?Ă­, kterĂŠ aÄ? v blĂ­zkosti polskĂ˝ch hranic bylo nejvĂ­ce ovlivnÄ&#x203A;no nÄ&#x203A;mÄ?inou. Po vysĂ­dlenĂ­ nÄ&#x203A;mcĹŻ v padesĂĄtĂ˝ch letech se nĂĄĹ&#x2122;eÄ?Ă­ mezi lidmi uchovalo a pĹ&#x2122;Ă­mĂ­ potomci nÄ&#x203A;meckĂ˝ch odsunutĂ˝ch obÄ?anĹŻ mohou jeĹĄtÄ&#x203A; dnes zaŞådat o nÄ&#x203A;meckĂŠ obÄ?anstvĂ­. PĹ&#x2122;i pohledu na satelitnĂ­ snĂ­mek oblasti je na prvnĂ­ pohled zĹ&#x2122;ejmĂ˝ rozdĂ­l v zemÄ&#x203A;dÄ&#x203A;lstvĂ­ mezi polskou a Ä?eskou stranou. Ä&#x152;eskĂŠ zemÄ&#x203A;dÄ&#x203A;lstvĂ­ se v druhĂŠ polovinÄ&#x203A; 20. stol. zkolektivizovalo, kdeĹžto polskĂŠ zĹŻstalo individuĂĄlnĂ­ a zachovalo si tak drobnĂŠ Ä?lenÄ&#x203A;nĂ­. To souvisĂ­ s vĂ˝razem krajiny. PatrnĂ˝ je geomorfologickĂ˝ rozdĂ­l mezi polskou a Ä?eskou krajinou. Od vĂ˝chodu je terĂŠn tĂŠmÄ&#x203A;Ĺ&#x2122; plochĂ˝ a obzor krajiny je Ä?lenÄ&#x203A;n pouze solitĂŠrnĂ­mi stromy Ä?i kostely v obcĂ­ch. Po pĹ&#x2122;ekroÄ?enĂ­ hranice se terĂŠn vĂ­ce vlnĂ­ a i zalesnÄ&#x203A;nĂ­ mĂĄ vÄ&#x203A;tĹĄĂ­ podĂ­l na Ä?lenitosti krajiny.

VidĂ­me Ĺže PrajskĂ˝ ekoton je ve stĹ&#x2122;edoevropskĂŠm mÄ&#x203A;Ĺ&#x2122;Ă­tku ojedinÄ&#x203A;lĂ˝ a je tĹ&#x2122;eba se zasadit o jeho zachovĂĄnĂ­. VytvoĹ&#x2122;enĂ­ schengenskĂŠho prostoru, sĂ­lenĂ­ vlivu internetu a dalĹĄĂ­ faktory maĹžou hranice mezi lidmi i stĂĄty a ekotony tak mizĂ­ s nimi. Tam kde nejsou hranice, nenĂ­ ani ekoton. Abychom zachovali tuto vĂ˝jmeÄ?nou lokalitu, zaÄ?ali jsme hledat zpĹŻsob, kterĂ˝ by ji posĂ­lil. Nechali jsme se inspirovat historiĂ­ a rozhodli se vybudovat mĂ­sta,kterĂĄ by stejnÄ&#x203A; tak jako v minulosti, posĂ­lala vĂ˝znam hranic. NaĹĄli jsme mĂ­sta, kterĂĄ byla znehodnocena nevhodnou zĂĄstavbou nebo stavby kterĂŠ jiĹž neslouŞí svĂŠmu ĂşÄ?elu. Tyto stavby bychom pak vhodnĂ˝m zpĹŻsobem upravili a vloĹžili do nich funkce, kterĂŠ by posĂ­lily prajskĂ˝ region. V doprovodu tÄ&#x203A;chto zĂĄsahĹŻ by byly vytvoĹ&#x2122;eny informaÄ?nĂ­ tabule, kterĂŠ by obeznamovaly o mĂ­stnĂ­ch tradicĂ­ch a zvycĂ­ch a upozorĹ&#x2C6;ovaly na zapomenutĂŠ stavby Ä?i osobnosti. Prajsko je oblast s velice dynamickou historiĂ­. PnutĂ­, kterĂĄ zde v prĹŻbÄ&#x203A;hu Ä?asĹŻ probĂ­hala, ji formovalo aĹž do dneĹĄnĂ­ podoby. MĂĄ Ĺ&#x2122;adu problĂŠmĹŻ, kterĂŠ souvisĂ­ s polohou u hranic zemÄ&#x203A;, ale takĂŠ mnoho vĂ˝jimeÄ?nĂ˝ch momentĹŻ kterĂŠ nikde jinde nenajdete. Podpora identity a zvĂ˝raznÄ&#x203A;nĂ­ hranic pro podporu Ĺživota tohoto socioekotonu snad pomĹŻĹže lokalitÄ&#x203A; pĹ&#x2122;eŞít i do doby, kdy bude svÄ&#x203A;tovĂĄ globalizace ukonÄ?ena.

V projektu Mladí výzkumníci jsme se, společně s dalšími studenty, zabývali pěti ostravskými doly na bývalé báňské dráze. Dva roky jsme sbírali veškeré informace, které se týkaly těchto dolů. Výsledkem je tato interaktivní 3D mapa která veškeré získané informace obsahuje a atraktivní formou je prezentuje. Součástí mapy jsou i bakalářské a diplomové práce studentů ostravské katedry architktury. Má práce na tomto projektu byl sběr informací a následná výroba této mapy na které jsme vymyšlel vizuál a a celou organizaci aplikace. Výsledek by se měl po dopracování objevit na webu.

aplikace - interaktivní mapa pěti ostravských dolů na bývalé baňské dráze v rámci projektu mladí výzkumníci 2013

realizace studentského pokoje vlastní bydlení 2013

skèíÖ

pracovní místo

postel

pokoj

prádelník

knihovna

obývací pokoj

webové stránky

variace

františek kupka

zhmotnění

mark rothko

kazimir malevič

paul klee

Je odvážný. Kámen, mnohoúhelník, tunel do neznáma... Vede někam nebo se schovává? Aač visí na tenké niti je pevný, stálý, nic ho nerozviklá. Modrá jako na nebi. Vykousnutá, zasazená, a oko ryby. Nebo to je tyč na které vše visí? Vše je na něm závislé? ANO! Je to slunce! Slunce které se o vše stará, dává nám jistotu, upínáme se na něj, stejně jako se naň upíná ten divný hranatý mrak. Mrak s ostrými hranami ale tupou povinností míhat se sem a tam. Ale kde je ho místo? Která poloha je mu určena? To ví zase jen slunce. Nebe se objevuje a v dáli svítá. Nic ho nerozviklá, stále stojí, je odvážný...

předložky

01

02

03

04

pesiteaspasi

pesitepasi

pesiaspasi

pesi2te2aspasi

pasiteaspasi

pasitepasi

07

08

09

10

11

12

pasiaspasi

pasi2te2aspasi

peeiaspepaeite

sepeeitepeei

nsecuaste

secuaste

13

14

15

16

17

18

05

konceptuální tvorba

06

KOLMO KE ZDROJI DIAGONÁLNÍ TENKÁ HRUBÁ OBLOUK

cvarlo

cxarde

cvcrlocxcrde

cxcrlodearde

cvarlosecrde

ardesecrde

RE PE PA SI EI DI TE AS CU AR

KRÁTKÝ DLOUHÝ SPIRÁLA KONKÁVNÍ KONVEXNÍ PROTÍNAJÍCÍ NEPROTÍNAJÍCÍ

CR DE LO SP CV CX SE NSE PL UN

tsunami

sjetý yeti

narodil se muž

karetní

řeknu a udělám

nestojí

květen 2007

červenec 2007

duben 2011

listopad 2012

leden 2013

říjen 2013

snímám karty pikové od trávy jsou zelené na večer jsou kárové na další den odpoledne srdcové

řekl jsem si postavím sloup z kostek dřevěných dosáhnu vrcholů, nedosažitelných rukou šla mi kostka druhá věž zdála se býti tuhá ale u poslední se osa nakloní

dívka, kterou mám rád asi o mě nestojí a tak bez ní

já řekl jsem si, že přeplavu potok v lesíku pár temp si dávat po ránu mám léta ve zvyku však než jsem stačil mávnout druhého břehu dosáhnout z trubky odpadní obsah mě dohoní

dívka, kterou mám rád pořád o mě neví a tak

pak řek jsem krásné slečně „sjedu sjezdovku černou!“ vždyť na lyžích jsem stál, už nejméně jednou já jel jsem hlavou dolů vyhýbal jsem se výmolům má cesta vedla přes potok na pařez

možná bude jednou mou milovanou

mám v hlavě takový plán sjetý yeti je dost funky že objedu svět dokola tam i zpět hulí hašiš hulí skunky poznávat lidi, malý velký střední hulí schován ve své noře poznávat lidi, býlí žlutý černý má ji skrytou někde v hoře poznávat lidi, muže děti ženy dá si denně 2-3 bouchy poznávat lidi, co jsou tak nevinný prý že mu to stačí

zasraný jeleni zasraný jeleni zasraný jeleni sežrali mu hulení ...mají v bříchu bolení

zjistil jsem že nežiju nedýchám a nepiju po zemi jsem nechodil od všeho si ruce myl

r2) narozen je muž plný naděje v kalamáři tuž píše co se děje

dostávají ho flashbacky zkouří bratry mladší r) lidi jsou fajn, lidi jsou skvělí tak proč bychom je rádi neměli výjimky tvoří pouze někteří co jenom ničí a nikdy nic nestvoří

nabijí a hulí nabijí a hulí nabijí a hulí sjetý yeti hulí ...pořád jenom hulí

mám v hlavě takový plán hulí pořád denno denně že dojedu tam kde budu pomáhat sám každou noc leží na seně pomáhat lidem, který nikdo neslyší jednou za čas bývá dole pomáhat lidem, který nikdo nevidí dealeři nechodí hore pomáhat lidem, s kterýma nikdo nemluví dealeři jsou zdaleka pomáhat lidem, co jsou tak bezbranný ale to mu nevadí r)

nabijí a hulí nabijí a hulí nabijí a hulí sjetý yeti hulí

všechno co se stalo nebylo toho málo proběhlo v jednom mžiku bez síly okamžiku

tohle vědět dřív žilo by se líp nezbývá než začít znova bez nálepky platinová

teď už se neplahočím světem minulost smetl koštětem každý okamžik mám v memoárech zapsán

už slyším píseň stromů tektoniku domů burácení motoru i zpívající oboru

ráno sejmeš 2 3 spodky odpoledne 5 3 vodky nazítří udělám to tak jak bez klece pták

r) zakopej zakopej zakopej zakopej

vvyhrej prohrej vyhrej prohrej

sere na to zvysoka na jaře si zasadí

mám v hlavě takový plán na tý louce zelený že objedu svět dokola tam i zpět pasou se tam jeleni poznal jsem lidi, malý velký střední sežrali mu hulení poznal jsem lidi, býlí žlutý černý mají v břichu bolení poznal jsem lidi, muže děti ženy yeti má teď trápení poznal jsem lidi, co jsou tak nevinný už nemá co hulit r)

sjetý yeti je dost funky hulí hašiš hulí skunky hulí schován ve své noře má ji skrytou někde v hoře

bráchové sou nasraní pudou jeleny zabít

r1) existoval muž který věděl málo v kalamáři tuž nepsala co se stalo

cítím lehkost nebe mou lásku vedle sebe hloubku písní napsaných a váhu myšlenek svých r1) r2)

však vytáhnu si kartu svou minulost nechám pouhou hrou ten balík karet občas zakopej a ve snářích pravdu nehledej

r)

r) nápadů a přání v životě spoustu mám a co řeknu - to udělám

dávám si sprchu vlažnou a pak jdu spát

peru vařím uklízím a pak piju lavháč

a tak čekám a nic nedělám

hudebnĂ­ tvorba

jsou vžd y m in im ál ně

dv ě

ce st y

kterými můžeme jít

2014