portfolio
ondřej
turoň
soutěže 2012 koncept pro jaroměř (1. místo) admonter design contest
publikace 2013
2012
softwarové znalosti autocad - vynikající revit - velmi dobrá artlantis - velmi dobrá photoshop - velmi dobrá
2007-2008
blue notes editoval ing. arch. josef kiszka spolupráce na článku prajsko jako socioekoton -
dobrá dobrá dobrá dobrá dobrá
jazykové znalosti
pracovní zkušenosti od 2012
workshopy 2012 mezinárodní workshop v zabrze workshop s janem magasanikem a maximem velčovským mezinárodní workshop prajzsko workshop s evou jiřičnou 2011 workshop důl alexandr 2010
angličtina - dobrá polština - pasivní němčina - pasivní
životopis
variant styl, s r.o. prodejna nábytku v opavě kontaktní osoba: melanie lazecká vytvoření a správa webu (variantstyl.cz) návrh koncepce a přestavba prodejny
projektování prostorových staveb (elektrárna chanovice, teplárna trmice ) externí spolupráce v létě 2010 a 2011
architektura v perspektivě editace sborníku
google sketchup corel draw flash ilustrátor indesing
miot, s r.o. projekční činnost ve strojírenství kontaktní osoba: ing. otakar mikula projektování liniových staveb (jubilenjní kolonie, hladnovská)
osobní informace jméno a příjmení datum narození bydliště kontakty
od 2011
workshop řešení území broumovska
infer way, s r.o. vzdělávací a projekční činnost kontaktní osoba: doc. ing. martina peřinková, ph.d. vytvoření a správa webu (inferway.cz)
vzdělání
spoluorganizace přednáškových akcí (design summit talking) projektování (studie rd)
2008-2012
od 2012
ondřej turoň, bc. 22.5.1988 nezvalovo náměstí 844 ostrava-poruba 708 00 +420 733 159 745 turon.ondrej@gmail.com
všb-tu ostrava fakulta stavební magisterský studijní obor: architektura a stavitelství
všb-tu ostrava fakulta stavební bakalářský studijní obor: architektura a stavitelství
2003-2007 zájmy od 2007 kapela LÍHeň (kytara, zpěv) od 2010 kapela kujóni (kytara, zpěv) knihy, nábytek, turistika, pes další
řidičský průkaz sk. b
aktivity 2012 - 2014
od 2010 mladí výzkumníci - člen výzkumného týmuarchitektura -výzkum a vytvoření flash aplikace interaktivní mapa pěti ostravských dolů na bývalé báňské dráze
vlastní praxe dsp rekonstrukce rd v kobeřicíh studie, dur, dsp rd v chlebovicích dsp rd v pivíně
střední průmyslová škola frýdek - místek studijní obor: technická zařízení budov
půdorys
řez
vzdělávací centrum v broumově
bakalářská práce 2012 vedoucí: ing. arch. petr hurník
Tématem bakalářské práce je budova vzdělávacího centra v Broumově. Tato budova je součástí areálu kolem Broumovského kláštera, který byl řešen ve třetím ročníku bakalářského studia v předmětu Ateliérová tvorba III. Budova slouží jako doplnění funkcí střední školy, která byla navržena zpět do broumovského gymnázia, které se nacházelo v budovách přidružené klášteru. Nová budova, která se nachází pod svahem, na kterém stojí klášter, obsahuje školní kuchyni s jídelnou v přízemí, umělecké ateliéry v druhém patře a posluchárnu pro 200 osob v patře třetím. Důležitý je též komunikační prostor, který celou budovou prochází a slouží jako výstavní prostor prací, vytvořených v ateliérech. Celý interiér je otevřený, a klade důraz na volnost pohybu v celé budově. Budova nemá sloužit jen pro potřeby školy, ale také pro účely celoživotního vzdělávání na broumovsku. Hmotová koncepce je jednouchá, aby nerušila výhled na klášter, který stojí nad ní, a svým tvarem střechy, se s ním snaží navazovat kontakt. Budova nepřevyšuje okolní budovy a snaží se zapadnout do urbánního prostoru pod klášterem. Stavba vzdělávacího centra je řešena jako čtyř podlažní objekt bez podsklepení. Návrh, který byl výsledkem předmětu Ateliérová tvorba IV, obsahoval velké prosklené plochy, které měly být kontrastem ke starším okolním budovám. Po uvážení při zpracovávání projektu do předmětu Ateliérová tvorba Va bylo od těchto prosklených ploch upuštěno. V původním návrhu byla také nová budova spojena s učebnami umístěnými v původních budovách kláštera spojovacím můstkem, který vedl přes původní klášterní zeď. Spojoval patu budovy učeben se střechou vzdělávacího centra. Toto spojení mělo i duchovní obsah. Spojoval tradici s modernou a svým tvarem, který stoupal ke klášteru a podtrhoval důležitost stavby kláštera. Část střechy vzdělávacího centra byla pochozí a umožňovala výhled ze střechy domu do okolí. V konečném návrhu se tedy kloubí racionální budova s důrazem na čistotu tvaru a barev, který se snaží co nejméně narušovat vedutu města Broumova a jeho dominantu kláštera. Konstrukčně je budova řešena jako nepravidelný, železobetonový skelet, vyplňovaný pórobetonovými tvárnicemi Ytong. Střecha je složena ze dvou částí a to z jedné třetiny jednoplášťovou plochou střechou a ze dvou částí šikmou střechou dvouplášťovou.
pohledy
schodiště
situace
půdorys 3.np
půdorys 2.np
2%
2%
axonometrie
koncept
DVOJM5STÍ
DVOJNÁM5STÍ
JAROM5d HISTORICKÉ NÁM5STÍ
NOVÉ NÁM5STÍ JOSEFOV
HMOTA:
BYDLENÍ BYDLENÍ / VÝROBA BYDLENÍ / ADMINISTRATIVA PRODEJ PARKOVÁNÍ
veduta
řez
půdorys 1.np
situace
M5ŠkANSKÉ DOMY
PODTRHNUTÍ GRADACÍ
koncept pro jaroměř
1. místo v soutěži
ateliér architektury I 2013 vedoucí: ing. arch. josef kiszka porota: ing. arch. karel doležel ing. arch. jan šépka ing. arch. martin hilpert Návrh řešení zastavění lokality Na Valech v Jaroměři vychází z úcty k historické vedutě náměstí. Tato veduta je dokladem historie tohoto města a vývoje v čase a proto se výsledný návrh snaží tuto vedutu zdůraznit. Gradace a podtrhnutí jsou základními koncepty návrhu. Hmota domu vychází z inspirace měšťanským domem s podloubím, od něhož se odvíjí i dispozice, a již zmíněnou gradací. Ve výsledku má celý objekt po své délce pásové okno, zapuštěné do budovy a odstupňované svou výškou dle jednotlivých pater od nejvyššího prosklení (obchodní parter) až po nejnižší (osvětlení severní fasády obytné části). To vytváří linii, která zakrývá nevzhledné dvory a podtrhuje historickou vedutu. Aby byl umožněn výhled na vedutu ze silnice I/33, byl celý objekt a nově navržené náměstí zapuštěn do země a objekt byl rozdělen na dvě části, dvou a tří podlažní. Dvoupodlažní část obsahuje obchodní parter a nad ním prostory využitelné k administrativě nebo bydlení. Třípodlažní část obsahuje jedno podzemní podlaží s garážemi a dvě nadzemní podlaží využitelné jako bydlení či malovýrobu. Parter navazuje bez výškového rozdílu na podzemní garáž třípodlažní části. Ta je propojena čtyřmi pasážemi s novým náměstím. Pasáže propojují i náměstí s obslužnou cestou mezi náměstím a návrhem, který bude využíván především obyvateli nových bytů a stávajících měšťanských domů. Nové náměstí doplňuje náměstí historické a společně s ním reflektuje skutečnost Jaroměřského dvouměstí (Jaroměř-Josefov). Nové náměstí obsahuje zatravněné plochy využitelné obyvateli Jaroměře pro rekreaci, sport a další volnočasové aktivity. Plánovaný lesopark za silnicí I/33 propojí další osou centrum Jaroměře s Jakubským předměstím a volnou krajinou. Zatravněné plochy na náměstí gradují směrem ke schodům, které z východní strany náměstí uzavírají. Tyto schody vedou vzhůru ke kostelu sv. Mikuláše a spojují ho s náměstím vyvýšeným ramenem. Uvnitř schodiště se nachází prostor, vhodný pro využití s kulturní náplní (kino, divadlo, hudební klub) Stávající autobusové stanoviště je v dnešní době zanedbané a proto bylo poníženo na dvousměrnou zastávku. Pozemek nacházející se za řekou Labe, se tímto návrhem zlukrativní a stane se vhodným pro zastavění a propojení s lokalitou Na Valech. Osa jdoucí od zastávky ČD k Jakubskému předměstí je v návrhu zestetizována a po ponížení silnice I/33 bude možné vybudovat chodník a cyklostezku, které bude rozdělovat zelený pás nízkých dřevin.
kluziĹĄtÄ› na stodolnĂ
pĹ™ĂÄ?nĂ˝ Ĺ™ez 01
02
ateliĂŠr interiĂŠru 2013 vedoucĂ: ing. arch. aleĹĄ student
04
K vytvoĹ™enĂ interiĂŠru jsem si vybral svou prĂĄci z druhĂŠho roÄ?nĂku, kde jsem navrhl kluziĹĄtÄ›. Na stodolnĂ ulici je nejvÄ›tĹĄĂ koncentrace hospod v republice ale vyloĹženÄ› atrakce tam chybĂ. Tento prostor je vyuĹžitelnĂ˝ nejen pro hrĂĄtky na bruslĂch ale po pĹ™ikrytĂ plochy se dĂĄ vyuĹžĂt i na koncerty, soukromĂŠ akce a jinĂŠ zĂĄbavnĂŠ produkce. ZĂĄklad konceptu byl jednoduchĂ˝. VytvoĹ™it prostor, kterĂ˝ vyĹ™eĹĄĂ problĂŠm s hlubokĂ˝m prostorem a zĂĄroveĹˆ bude natolik atraktivnĂ, aby obstĂĄl v konkurenci na StodolnĂ ulici, potaĹžmo v celĂŠ OstravÄ›. NavĂc bylo jeĹĄtÄ› dĹŻleĹžitĂŠ vnĂŠst do prostoru pĹ™ĂbÄ›h. Ten kdo umĂ bruslit se vĹždy těťĂ, aĹž zaÄ?ne mrznout a bude moct vyrazit na zamrzlĂ˝ rybnĂk. Zima a chlad k tomu neodmyslitelnÄ› patřà a z toho takĂŠ koncept vychĂĄzĂ. CĂlem se tedy stalo vytvoĹ™enĂ studenĂŠho prostĹ™edĂ, kterĂŠ bude dokreslovat atmosfĂŠru klouzĂĄnĂ na ledu. Abych se vypořådal s hlubokĂ˝m prostorem kluziĹĄtÄ›, pouĹžil jsem lamely tvarovanĂŠ pomocĂ ledovĂ˝ch struktur a posklĂĄdanĂŠ za sebe, aby tak vytvoĹ™ily iluzi ledovĂŠ jeskynÄ›. VybavenĂ bylo voleno tak aby zapadalo do kontextu. DalĹĄĂm originĂĄlnĂm prvkem jsou barovĂŠ police, kterĂŠ byly vytvoĹ™eny na zĂĄkladÄ› textury popraskanĂŠho stavebnĂho skla. To bylo takĂŠ pouĹžito jako zĂĄbradlĂ v patĹ™e. Toto sklo je pĹ™elepeno vysokopevnostnĂ prĹŻhlednou foliĂ, kterĂĄ zajiĹĄĹĽuje bezpeÄ?nost skla. Podlaha je pokryta gumovĂ˝mi dlaĹždicemi. Jejich textura i struktura jsou opÄ›t podobnĂŠ textuĹ™e ledu. Jako jedinĂ˝
03
prvek v prostoru je tmavĂĄ, Ä?ĂmĹž prostor stabilizuje. NavĂc je gumovĂ˝ povrch ideĂĄlnĂ do prostĹ™edĂ, kde se lidĂŠ pohybujĂ v bruslĂch. Na stÄ›nĂĄch je pouĹžita strukturĂĄlnĂ vĂ˝malba se svÄ›tle modrĂ˝m tĂłnem. VelkĂ˝m problĂŠmem byla hloubka prostoru. Bylo nutnĂŠ uchopit prostor tak, aby se jeho hloubka zmenĹĄila, a zĂĄroveĹˆ bylo tĹ™eba vypořådat se s problĂŠmem ozvuÄ?enĂ a osvÄ›tlenĂ. VĹĄechny tyto problĂŠmy vyĹ™eĹĄily lamely, kterĂŠ jsou postaveny po celĂŠm obvodu prostoru. Tyto lamely jsou z MDF desek s akrylĂĄtovĂ˝m povrchem vysokĂŠho lesku. Tyto lamely majĂ evokovat prostor jeskynÄ›, kterĂ˝ popisuji výťe v konceptu. Mezi tyto lamely jsou ob jednu vloĹženy RGD LED pĂĄsky. Tyto pĂĄsky neslouŞà k primĂĄrnĂmu osvÄ›tlenĂ prostoru ale k dobarvenĂ atmosfĂŠry. DĂĄ se pomocĂ nich prostor prodluĹžovat, zkracovat, navazovat rĹŻznou atmosfĂŠru a celkovÄ› dÄ›lĂĄ prostor kluziĹĄtÄ› hravĂ˝m. Jako primĂĄrnĂ osvÄ›tlenĂ prostoru kluziĹĄtÄ› slouŞà LED prĹŻmyslovĂŠ osvÄ›tlenĂ. Prostor baru je osvÄ›tlen LED panely kulatĂŠho tvaru, zapuĹĄtÄ›nĂŠ v podhledu. V tom je takĂŠ umĂstÄ›na klimatizace a dalĹĄĂ rozvody potĹ™ebnĂŠ k provozu baru. Plochu kluziĹĄtÄ› tvořà umÄ›lĂ˝ led. Ten byl zvolen z ekonomickĂ˝ch a provoznĂch hledisek. UmÄ›lĂ˝ led nepotĹ™ebuje sloĹžitĂŠ technologie pro provoz a jeho ĂşdrĹžba je snazĹĄĂ. Neklade tak vysokĂŠ nĂĄroky na izolace a klima, kterĂŠ by se muselo za pouĹžitĂ ledu v prostoru udrĹžovat.
- BAR Ĺž h 5 - STOLY dB B Ĺž }, Ĺž - STOLY Ĺž Â Ĺž 3 Â
pohledy
376m2 12m2 19m2 345m2
02
WC
27m2
Ĺž Â
Ĺž Â - CHODBA dB B - WC Ĺž Ĺž
9,5m2 11m2 6,5m2
03
B
22m2
Ĺž dB 8m2 - SKLAD 9,5m2 Ĺž 4,5m2 dB B Ĺž Ĺž B dB Ĺž } Ĺž - WC
04
Â
65m2
GIBRALTAR
BAR
STOOL ONE
01
CHAIR ONE
vyabvenĂ
vyabvenĂ
16 x 22,5°
16 x 22,5°
půdorys
koncept
řez příčný
divadelní stadion
ÚKLID
ateliér architektury II 2013 vedoucí: ing. arch. josef kiszka
stadion porubský oblouk posvátný kruh nekonečno dynamika
KANCELÁŘ ŠATNA DIVÁCI
SPOLEČNÁ KANCELÁŘ
stadion TECHNICKÁ MÍSTNOST A SKLAD
PŘÍRUČNÍ SKLAD
HLAVNÍ SÁL
SKLAD ŽIDLÍ
VSTUP BAR
porubský zámek divadlo důstojnost konečno řád
FOYER
divadelní kulisy, tato místa poté upravil, aby mohl být jijich potenciál využit (viz. situace). Budova divadelního stadionu se skládá ze dvou hmot, sebou prostupujících. Dřevěná kubická hmota tvoří zázemí divadla a foyer, betonová kruhová hmota tvoří samotný hrací prostor přes dvě podlaží. Ten je dimenzován pro 100 lidí, což je ideální počet pro zachání intimity při udržení ekonomické rentability. K té také pomáhá klub, který se nachází v podzemním podlaží. Tento klub s kapacitou 50 lidí slouží pro improvizované hudební večery, pro koncerty, nebo jako zkušební sál. Je dostatečně oddělen od hlavního sálu a tudíž mohou oba provozy fungovat simultánně nezávisle na sobě. Tak jak jsem hledal divadelno v ulicích poruby, jsem kladl důraz, by co nejvetší počet míst v budově byl využitelný pro hraní. Zázemí je proto plně průchozí a ústí vždy na schodišťvé scéně kterou tvoří vstup do hlavního sálu. Mezi sloupy ve foyer se dá natáhnout plátno a promítat filmy. Foyer je zcela otevený krytý prostor bez bufetu, který je řešen přenosným stánkem. Při otevření všech dvěří může foyer sloužit okolnímu parku jako altán a místo pro osvěžení a odpočinek.
+3,000
+5,200
prkna která znamenají svět
ŠATNA ŽENY PRODEJNÍ STÁNEK WC MUŽI
+1,500
+2,300
+4,500
+5,700
+6,800
ŠATNA MUŽI
WC ŽENY
řez podélný
situace
Zadání znělo alternativní divadlo. V dnešní době by se dalo uvažovat i tak, že tradiční a historické formy divadla jsou v dnešní době již alternativní (mansionové, alžbětínské aj.). Stavět pro tyto formy jejich samostatné budovy je z ekonomického a jiných důvodů nemožné. Při hledání formy pro alternativní divadlo jsem se díky poloze pozemku zaměřoval na volnější formu divadla, kde hrál svou roli i sport a vzdělávání. Pozemek se nachází v blízkosti několika škol a sportovišť u kterých jsem cítil potařebu návaznosti. Tak jsem došel na formu divadelního zápasu. Tato forma divadla vznikla v osmdesátých letech v Anglii. Původně se jednalo o cvičení improvizace ale postupně se z toho stala samostatná a populární forma divadla. Jedná se o improvizaci, která má svá pravidla, kategorie a formu podobnou sportovnímu zápasu s fauly a bodováním. Divák není jen pasivním pozorovatelem ale aktivně se účastní představení a může do něj zasahovat. Spolupracoval jsem s ostravským inprovizačním divadlem ODVAZ, abych navrhl divadlo, které bude co nejlépe vyhovovat potřebám improvizačních zápasů. Urbanisticky se projekt zabýval nalezením „divadelna“ na porubském nábřeží. Hleda jsem tedy místa, která v sobě skrývají potenciál
stadion
+9,000
+8,300 +6,800
+5,700
plener
+6,200 +4,500 +3,600 +3,000
+2,800
mansion
pašie
videomaping baroko
+2,700
+0,400 ±0,000
-0,600
-3,200 -3,700
divadelní stadion
Jak vyjádřit osobnost architekturou? Lépe, jak vyjádřit její hloubku? A jak potom vyjádřit kontrast dvou hlubokých osobností architekturou? Záleží, koho si vyberete. Já volil T.G. Masaryka a jako opozit A. Hitlera. Osobnosti v tolika fragmentech odlišné, že jsem si pak mohl vybírat, kterou z jejich vlastností postavím proti sobě. Volil jsem pravdu a lež a také demokracii a diktaturu. Dvě nedílné složky obou pánů, které je de facto definují. Zamýšlení nad těmi lidmi mě dovedlo k otázce jaká je vlastně diktatura a jaká demokracie? Na čem jednotlivá zřízení staví? Právě na lži a pravdě. Začal jsem tedy tato státní zřízení abstrahovat. Demokracie by měla být přímá, hned by vám měla ukázat, že cesta k ní není jednoduchá a člověk musí vyvinout práci, aby jí dosáhl, ale odměnou mu za to bude svoboda. K diktatuře je cesta naopak jednoduchá, dlážděná, a láká Vás k sobě sladkou lží. Teprve potom, co v ní jste si uvědomíte, (a nebo taky ne) co diktatura znamená. Snažil jsem se obě tato zřízení promítnout do imaginárního parku, kde altán představuje diktaturu a okolní plocha demokracii. skreslující sklo sloup odnimatelná zábrana otvor
omezený a zkreslený výhled
stojan na našroubování v zemi vchodový sloup se sedátky
Jak má tento altán představovat diktaturu? Když k němu přicházíte, máte k němu jednoduchou vydlážděnou cestu. Vábí vás svou čistotou, barevností, ale přitom ve vás vzbuzuje pocit jistoty. Jenomže když do něj vejdete, máte velice omezené možnosti. Sednout si sice můžete ve dvou na jednu lavici, ale na dalšího vedle sebe již nevidíte přes odnimatelné zábrany. Ven se můžete dívat jen přes tenkou mezeru a ještě máte výhled ven zkreslený. Nemůžete dělat nic víc, než co vám altán/diktatura dovolí. Ale nezapomínejme, že i z diktatury lze uniknout a rozhlédnout se po světě kolem. I v tomto altánu tato možnost je a nevede jen hlavním vchodem...
Demokracie to má ve světě o něco těžší. Nabízí svobodu, ale již od počátku vám ukáže, že ta není zadarmo. A tak je to i s tímto parkem. Nabízí možnost usednutí, ale k tomu abyste si sedli, musíte něco udělat. Musíte si u vchodu vzít sedátko, odnést ho na místo vašeho vysněného výhledu a našroubovat ho na podstavec v zemi. Nemůžete si ho dám kam chcete, protože bez pravidel by svobody nebylo. Sedátka jsou v celku těžká a slabší jedinec by ho nemusel unést. V tom případě mu musí pomoct člověk silnější. Na začátku je park prázdný a je jen na jeho návštěvnících zda s tím něco udělají. Bude vám stačit zelená plocha, nebo si dáte tu práci a zasadíte strom, na který se budete moct dívat se svými dětmi...?
Ă˝(6.Ăˆ 5(38%/,.$ 32/6.2
Ă˝(6.26/29(16.2 1(0(&.2
1924 - POLSKO, PRUSKO, MORAVA
RA7,%2Ä›
OPAVA
OPAVA
OPAVA
socioekoton
1904 - MORAV$ 6/(=6.2
RA7,%2Ä›
RA7,%2Ä›
RA7,%2Ä›
workshopy
socioekoton
pravĂĄ: mezinĂĄrodnĂ workshop prajzsko 2012 tĂŠma: socioekoton levĂĄ: workshop s evou jiĹ™iÄ?nou 2012 tĂŠma: kontrast dvou znĂĄmĂ˝ch osob
OPAVA
%2+80Ë1 OSTRAVA
OSTRAVA 1856 - RAKOUSKĂ? STĂ T
1881 - MORAV$ 6/(=6.2
RA7,%2Ä›
RA7,%2Ä›
17. ST2/ .1Ëä(&79A
OSTRAVA 2
16. ST2/ .1Ëä(&79A
RA7,%2Ä›
14. STOL.
RA7,%2Ä›
13. STOL ěË06.Ăˆ ěËâ(
OSTRAVA
OSTRAVA 2
11. STOL ěË06.Ăˆ ěËâ(
2
9. ST2/ 9(/.Ăˆ 025$VA
RA7,%2Ä›
RA7,%2Ä›
RA7,%2Ä›
RA7,%2Ä›
RA7,%2Ä›
OPAVA
OSTRAVA T
Ă˝(6.Ăˆ .5ĂˆÄ?29679Ă‹
A
OPAVA
OSTRAVA 2
1787 - MORAV$ 6/(=6.2
RA7,%2Ä›
OPAVA
OPAVA
OSTRAVA 2
2
RA7,%2Ä›
RA7,%2Ä›
OPAVA
OPAVA
OSTRAVA 6/(=6.2
5$.286.2 586.2 6/(=6.2
K1Ëä(&79Ë /(*(51'25)
RA7,%2ě6.e .1Ëä(&79Ë
RA7,%2ě6.e .1Ëä(&79Ë
OPAVA
OPAVA
OPAVA
OPAVA
OPAVA
OPAVSKÉ .1Ëä(&79Ë
OPAVSKÉ .1Ëä(&79Ë
7ċâË16.e .1Ëä(&79Ë
7ċâË16.e .1Ëä(&79Ë
*5$1,&( -Ä&#x2030;=<.2:( -$=<.29e +5$1,&( VLIV POLSKĂ&#x2030;HO JAZYKA 9/,9 1Ä&#x2039;0(&.e+2 -$=<.$
92-(16.e +5$1,&( 628Ă˝$61Ă&#x2C6; 32/,7,&.Ă&#x2C6; +5$1,&(
POLSKĂ? JAZYK 6/(=6.ĂŠ ',$/(.7 Ă˝(6.ĂŠ -$=<.
/,1,( %81.5ÄŁ
9/,9 6/(=6.e+2 ',$/(.78
=$6$ä(1Ă&#x2C6; 2%/$67
9/,9 Ă˝(6.e+2 -$=<.$
%81.5
9/,9 1Ä&#x2039;0(&.$
.Ä&#x203A;(6ÄĄ$1679Ă&#x2039; 1$ .21&, 672/(7Ă&#x2039; 2' 672/(7Ă&#x2039; 2' 672/(7Ă&#x2039; 2' 672/(7Ă&#x2039; 2' 672/(7Ă&#x2039; 52='Ä&#x2039;/(1Ă&#x2039; 9ĂŠ&+2'1Ă&#x2039; A =Ă&#x2C6;3$'1Ă&#x2039; &Ă&#x2039;5.9(
OPAVA
O oblasti nazĂ˝vanĂŠ Prajsko (nÄ&#x203A;kdy takĂŠ Prajzko), nachĂĄzejĂcĂ se v pĂĄsmu hranice mezi Ostravou a Opavou, vĂ v naĹĄĂ republice mĂĄlokdo. JednĂĄ se o podobnou etnografickou oblast jako je SlovĂĄcko nebo HanĂĄ. Oblast Prajska zasahuje oblast na ĂşzemĂ Ä?eskĂŠ i polskĂŠ republiky a mĂĄ svĂŠ vymezenĂŠ hranice, na Ä?eskĂŠ stranÄ&#x203A; danĂŠ Ĺ&#x2122;ekami Opava a Ostravice. Tato pohraniÄ?nĂ oblast mĂĄ svĂŠ zvyky, tradice, nĂĄĹ&#x2122;eÄ?Ă a je zajĂmavĂĄ v mnoha ohledech. V souvislosti s tĂŠmatem socioekoton bylo tĹ&#x2122;eba si na zaÄ?ĂĄtku nejprve definovat toto slovo a nĂĄslednÄ&#x203A; ho dosadit do oblasti Prajska. Socioekoton se sklĂĄdĂĄ ze slov socio- a -ekoton. PĹ&#x2122;edpona socio pochĂĄzĂ z latinskĂŠho socialis - spoleÄ?enskĂ˝ Ä?i socius - spoleÄ?nĂk[1]. Ekoton je pĹ&#x2122;echodnĂĄ zĂłna mezi spoleÄ?enstvy (biocenĂłzami), kde dochĂĄzĂ k plynulĂŠ pĹ&#x2122;emÄ&#x203A;nÄ&#x203A; jednĂŠ biocenĂłzy v druhou. V tÄ&#x203A;chto mĂstech pĹ&#x2122;ekrĂ˝vĂĄnĂ vznikĂĄ pĹ&#x2122;echodovĂŠ spoleÄ?enstvo. Zpravidla zde dochĂĄzĂ k ekotonĂĄlnĂmu efektu, kdy v ekotonu u je vyĹĄĹĄĂ poÄ?et druhĹŻ neĹž v kterĂŠkoli z obou sousednĂch biocenĂłz, navĂc se mohou vyskytovat druhy specifickĂŠ pouze pro tuto pĹ&#x2122;echodovou zĂłnu[2]. Pojem biocenĂłza pĹ&#x2122;edstavuje spoleÄ?enstvĂ rostlin a ĹživoÄ?ichĹŻ, kterĂŠ jsou ve vzĂĄjemnĂ˝ch vztazĂch s neĹživĂ˝mi sloĹžkami prostĹ&#x2122;edĂ ustĂĄlenĂŠ na urÄ?itĂŠm mĂstÄ&#x203A; zemskĂŠho povrchu[3]. V oblasti Prajska se na hranicĂch stĹ&#x2122;etĂĄvajĂ biocenĂłzy Ä&#x152;eska a Polska ke kterĂ˝m se jeĹĄtÄ&#x203A; pĹ&#x2122;idĂĄvĂĄ ekosystĂŠm NÄ&#x203A;mecka (je otĂĄzkou, zda spĂĹĄe nÄ&#x203A;mci nejsou v Prajsku vĂce biocenĂłzou neĹž Ä?eĹĄi). Pohyb hranic byl v tĂŠto oblasti velice ĹživĂ˝ a mocenskĂŠ uspoĹ&#x2122;ĂĄdĂĄnĂ se mÄ&#x203A;nilo spoleÄ?nÄ&#x203A; s nĂm. V 9. stol tudy prochĂĄzela hranice VelkĂŠ Moravy, v 11. aĹž 13. stol. pohybujĂcĂ se hranice Ĺ&#x2DC;ĂmskĂŠ Ĺ&#x2122;ĂĹĄe. Mezi 14. a 17. stol. oblastĂ prochĂĄzela hranice Koruny Ä&#x152;eskĂŠ, kterĂĄ byla jeĹĄtÄ&#x203A; rozdÄ&#x203A;lovĂĄna hranicemi mĂstnĂch knĂĹžectvĂ (RatiboĹ&#x2122;skĂŠ, OpavskĂŠ a TÄ&#x203A;ĹĄĂnskĂŠ). Od 18. do poÄ?ĂĄtku 20 stol. byly Ä?echy souÄ?ĂĄstĂ Rakousko-UherskĂŠ Ĺ&#x2122;ĂĹĄe a jejĂ hranice opÄ&#x203A;t prochĂĄzela prajskem. Po prvnĂ svÄ&#x203A;tovĂŠ vĂĄlce v roce 1930 zaÄ?alo na ĂşzemĂ hluÄ?Ănska vznikat tÄ&#x203A;ĹžkĂŠ vojenskĂŠ opevnÄ&#x203A;nĂ, kterĂŠ vĂ˝raznÄ&#x203A; zmÄ&#x203A;nilo rĂĄz krajiny a vytvoĹ&#x2122;ilo tak vojenskou bariĂŠru. Za protektorĂĄtu Ä&#x152;ech a Moravy se celĂŠ hluÄ?Ănsko pĹ&#x2122;ipojilo k nÄ&#x203A;mecku a hranice Ä?r byla v tĂŠto lokalitÄ&#x203A; hluboko v dneĹĄnĂm vnitrozemĂ[4]. V ekotonu bĂ˝vĂĄ vÄ&#x203A;tĹĄĂ zastoupenĂ rĹŻznĂ˝ch druhĹŻ, ale existujĂ i druhy kterĂŠ neĹžijĂ nikde jinde. PĹ&#x2122;i pĹ&#x2122;eformulovĂĄnĂ metafory do architektonickĂŠho jazyka, jsme naĹĄli u kaĹždĂŠ z tÄ&#x203A;chto epoch stavbu, kterĂĄ vznikla prĂĄvÄ&#x203A; dĂky hranicĂm mezi jednotlivĂ˝mi stĂĄty. StavÄ&#x203A;ly se hrady, zĂĄmky a fortifikaÄ?nĂ stavby, kterĂŠ mÄ&#x203A;ly posĂlit pozici jednotlivĂ˝ch nĂĄrodnostĂ Ä?i
(.63ANSJA &+5=(Ä?&,-$Ä&#x201C;67:A 52=âĂ&#x2039;Ä&#x203A;(1Ă&#x2039; .Ä&#x203A;(6ÄĄ$1679Ă&#x2039; knĂĹžectvĂ v lokalitÄ&#x203A;. Pro pĹ&#x2122;edstavu uveÄ?me napĹ&#x2122;. hrad Chalupki z poÄ?ĂĄtku 13. stol kterĂ˝ leĹžel
na tehdejĹĄĂ hranici, nebo zĂĄmek Tworkow, kterĂ˝ nynĂ leŞà na polskĂŠ stranÄ&#x203A; hranic, ze 14. stol. DalĹĄĂm vĂ˝znamnĂ˝m faktorem, kterĂ˝ vznikl a ovlivĹ&#x2C6;oval prajsko byl pohyb a vliv jazykĹŻ. OsĂdlenĂ nÄ&#x203A;meckĂ˝m obyvatelstvem bylo pĹ&#x2122;ed 2. svÄ&#x203A;tovou vĂĄlkou velice silnĂŠ a nÄ&#x203A;kde dosahovalo aĹž 90%. VytvoĹ&#x2122;ilo se tak prajskĂŠ nĂĄĹ&#x2122;eÄ?Ă, kterĂŠ aÄ? v blĂzkosti polskĂ˝ch hranic bylo nejvĂce ovlivnÄ&#x203A;no nÄ&#x203A;mÄ?inou. Po vysĂdlenĂ nÄ&#x203A;mcĹŻ v padesĂĄtĂ˝ch letech se nĂĄĹ&#x2122;eÄ?Ă mezi lidmi uchovalo a pĹ&#x2122;ĂmĂ potomci nÄ&#x203A;meckĂ˝ch odsunutĂ˝ch obÄ?anĹŻ mohou jeĹĄtÄ&#x203A; dnes zaŞådat o nÄ&#x203A;meckĂŠ obÄ?anstvĂ. PĹ&#x2122;i pohledu na satelitnĂ snĂmek oblasti je na prvnĂ pohled zĹ&#x2122;ejmĂ˝ rozdĂl v zemÄ&#x203A;dÄ&#x203A;lstvĂ mezi polskou a Ä?eskou stranou. Ä&#x152;eskĂŠ zemÄ&#x203A;dÄ&#x203A;lstvĂ se v druhĂŠ polovinÄ&#x203A; 20. stol. zkolektivizovalo, kdeĹžto polskĂŠ zĹŻstalo individuĂĄlnĂ a zachovalo si tak drobnĂŠ Ä?lenÄ&#x203A;nĂ. To souvisĂ s vĂ˝razem krajiny. PatrnĂ˝ je geomorfologickĂ˝ rozdĂl mezi polskou a Ä?eskou krajinou. Od vĂ˝chodu je terĂŠn tĂŠmÄ&#x203A;Ĺ&#x2122; plochĂ˝ a obzor krajiny je Ä?lenÄ&#x203A;n pouze solitĂŠrnĂmi stromy Ä?i kostely v obcĂch. Po pĹ&#x2122;ekroÄ?enĂ hranice se terĂŠn vĂce vlnĂ a i zalesnÄ&#x203A;nĂ mĂĄ vÄ&#x203A;tĹĄĂ podĂl na Ä?lenitosti krajiny.
VidĂme Ĺže PrajskĂ˝ ekoton je ve stĹ&#x2122;edoevropskĂŠm mÄ&#x203A;Ĺ&#x2122;Ătku ojedinÄ&#x203A;lĂ˝ a je tĹ&#x2122;eba se zasadit o jeho zachovĂĄnĂ. VytvoĹ&#x2122;enĂ schengenskĂŠho prostoru, sĂlenĂ vlivu internetu a dalĹĄĂ faktory maĹžou hranice mezi lidmi i stĂĄty a ekotony tak mizĂ s nimi. Tam kde nejsou hranice, nenĂ ani ekoton. Abychom zachovali tuto vĂ˝jmeÄ?nou lokalitu, zaÄ?ali jsme hledat zpĹŻsob, kterĂ˝ by ji posĂlil. Nechali jsme se inspirovat historiĂ a rozhodli se vybudovat mĂsta,kterĂĄ by stejnÄ&#x203A; tak jako v minulosti, posĂlala vĂ˝znam hranic. NaĹĄli jsme mĂsta, kterĂĄ byla znehodnocena nevhodnou zĂĄstavbou nebo stavby kterĂŠ jiĹž neslouŞà svĂŠmu ĂşÄ?elu. Tyto stavby bychom pak vhodnĂ˝m zpĹŻsobem upravili a vloĹžili do nich funkce, kterĂŠ by posĂlily prajskĂ˝ region. V doprovodu tÄ&#x203A;chto zĂĄsahĹŻ by byly vytvoĹ&#x2122;eny informaÄ?nĂ tabule, kterĂŠ by obeznamovaly o mĂstnĂch tradicĂch a zvycĂch a upozorĹ&#x2C6;ovaly na zapomenutĂŠ stavby Ä?i osobnosti. Prajsko je oblast s velice dynamickou historiĂ. PnutĂ, kterĂĄ zde v prĹŻbÄ&#x203A;hu Ä?asĹŻ probĂhala, ji formovalo aĹž do dneĹĄnĂ podoby. MĂĄ Ĺ&#x2122;adu problĂŠmĹŻ, kterĂŠ souvisĂ s polohou u hranic zemÄ&#x203A;, ale takĂŠ mnoho vĂ˝jimeÄ?nĂ˝ch momentĹŻ kterĂŠ nikde jinde nenajdete. Podpora identity a zvĂ˝raznÄ&#x203A;nĂ hranic pro podporu Ĺživota tohoto socioekotonu snad pomĹŻĹže lokalitÄ&#x203A; pĹ&#x2122;eĹžĂt i do doby, kdy bude svÄ&#x203A;tovĂĄ globalizace ukonÄ?ena.
V projektu Mladí výzkumníci jsme se, společně s dalšími studenty, zabývali pěti ostravskými doly na bývalé báňské dráze. Dva roky jsme sbírali veškeré informace, které se týkaly těchto dolů. Výsledkem je tato interaktivní 3D mapa která veškeré získané informace obsahuje a atraktivní formou je prezentuje. Součástí mapy jsou i bakalářské a diplomové práce studentů ostravské katedry architktury. Má práce na tomto projektu byl sběr informací a následná výroba této mapy na které jsme vymyšlel vizuál a a celou organizaci aplikace. Výsledek by se měl po dopracování objevit na webu.
aplikace - interaktivní mapa pěti ostravských dolů na bývalé baňské dráze v rámci projektu mladí výzkumníci 2013
realizace studentského pokoje vlastní bydlení 2013
skèíÖ
pracovní místo
postel
pokoj
prádelník
knihovna
obývací pokoj
webové stránky
variace
františek kupka
zhmotnění
mark rothko
kazimir malevič
paul klee
Je odvážný. Kámen, mnohoúhelník, tunel do neznáma... Vede někam nebo se schovává? Aač visí na tenké niti je pevný, stálý, nic ho nerozviklá. Modrá jako na nebi. Vykousnutá, zasazená, a oko ryby. Nebo to je tyč na které vše visí? Vše je na něm závislé? ANO! Je to slunce! Slunce které se o vše stará, dává nám jistotu, upínáme se na něj, stejně jako se naň upíná ten divný hranatý mrak. Mrak s ostrými hranami ale tupou povinností míhat se sem a tam. Ale kde je ho místo? Která poloha je mu určena? To ví zase jen slunce. Nebe se objevuje a v dáli svítá. Nic ho nerozviklá, stále stojí, je odvážný...
předložky
01
02
03
04
pesiteaspasi
pesitepasi
pesiaspasi
pesi2te2aspasi
pasiteaspasi
pasitepasi
07
08
09
10
11
12
pasiaspasi
pasi2te2aspasi
peeiaspepaeite
sepeeitepeei
nsecuaste
secuaste
13
14
15
16
17
18
05
konceptuální tvorba
06
KOLMO KE ZDROJI DIAGONÁLNÍ TENKÁ HRUBÁ OBLOUK
cvarlo
cxarde
cvcrlocxcrde
cxcrlodearde
cvarlosecrde
ardesecrde
RE PE PA SI EI DI TE AS CU AR
KRÁTKÝ DLOUHÝ SPIRÁLA KONKÁVNÍ KONVEXNÍ PROTÍNAJÍCÍ NEPROTÍNAJÍCÍ
CR DE LO SP CV CX SE NSE PL UN
tsunami
sjetý yeti
narodil se muž
karetní
řeknu a udělám
nestojí
květen 2007
červenec 2007
duben 2011
listopad 2012
leden 2013
říjen 2013
snímám karty pikové od trávy jsou zelené na večer jsou kárové na další den odpoledne srdcové
řekl jsem si postavím sloup z kostek dřevěných dosáhnu vrcholů, nedosažitelných rukou šla mi kostka druhá věž zdála se býti tuhá ale u poslední se osa nakloní
dívka, kterou mám rád asi o mě nestojí a tak bez ní
já řekl jsem si, že přeplavu potok v lesíku pár temp si dávat po ránu mám léta ve zvyku však než jsem stačil mávnout druhého břehu dosáhnout z trubky odpadní obsah mě dohoní
dívka, kterou mám rád pořád o mě neví a tak
pak řek jsem krásné slečně „sjedu sjezdovku černou!“ vždyť na lyžích jsem stál, už nejméně jednou já jel jsem hlavou dolů vyhýbal jsem se výmolům má cesta vedla přes potok na pařez
možná bude jednou mou milovanou
mám v hlavě takový plán sjetý yeti je dost funky že objedu svět dokola tam i zpět hulí hašiš hulí skunky poznávat lidi, malý velký střední hulí schován ve své noře poznávat lidi, býlí žlutý černý má ji skrytou někde v hoře poznávat lidi, muže děti ženy dá si denně 2-3 bouchy poznávat lidi, co jsou tak nevinný prý že mu to stačí
zasraný jeleni zasraný jeleni zasraný jeleni sežrali mu hulení ...mají v bříchu bolení
zjistil jsem že nežiju nedýchám a nepiju po zemi jsem nechodil od všeho si ruce myl
r2) narozen je muž plný naděje v kalamáři tuž píše co se děje
dostávají ho flashbacky zkouří bratry mladší r) lidi jsou fajn, lidi jsou skvělí tak proč bychom je rádi neměli výjimky tvoří pouze někteří co jenom ničí a nikdy nic nestvoří
nabijí a hulí nabijí a hulí nabijí a hulí sjetý yeti hulí ...pořád jenom hulí
mám v hlavě takový plán hulí pořád denno denně že dojedu tam kde budu pomáhat sám každou noc leží na seně pomáhat lidem, který nikdo neslyší jednou za čas bývá dole pomáhat lidem, který nikdo nevidí dealeři nechodí hore pomáhat lidem, s kterýma nikdo nemluví dealeři jsou zdaleka pomáhat lidem, co jsou tak bezbranný ale to mu nevadí r)
nabijí a hulí nabijí a hulí nabijí a hulí sjetý yeti hulí
všechno co se stalo nebylo toho málo proběhlo v jednom mžiku bez síly okamžiku
tohle vědět dřív žilo by se líp nezbývá než začít znova bez nálepky platinová
teď už se neplahočím světem minulost smetl koštětem každý okamžik mám v memoárech zapsán
už slyším píseň stromů tektoniku domů burácení motoru i zpívající oboru
ráno sejmeš 2 3 spodky odpoledne 5 3 vodky nazítří udělám to tak jak bez klece pták
r) zakopej zakopej zakopej zakopej
vvyhrej prohrej vyhrej prohrej
sere na to zvysoka na jaře si zasadí
mám v hlavě takový plán na tý louce zelený že objedu svět dokola tam i zpět pasou se tam jeleni poznal jsem lidi, malý velký střední sežrali mu hulení poznal jsem lidi, býlí žlutý černý mají v břichu bolení poznal jsem lidi, muže děti ženy yeti má teď trápení poznal jsem lidi, co jsou tak nevinný už nemá co hulit r)
sjetý yeti je dost funky hulí hašiš hulí skunky hulí schován ve své noře má ji skrytou někde v hoře
bráchové sou nasraní pudou jeleny zabít
r1) existoval muž který věděl málo v kalamáři tuž nepsala co se stalo
cítím lehkost nebe mou lásku vedle sebe hloubku písní napsaných a váhu myšlenek svých r1) r2)
však vytáhnu si kartu svou minulost nechám pouhou hrou ten balík karet občas zakopej a ve snářích pravdu nehledej
r)
r) nápadů a přání v životě spoustu mám a co řeknu - to udělám
dávám si sprchu vlažnou a pak jdu spát
peru vařím uklízím a pak piju lavháč
a tak čekám a nic nedělám
hudebnĂ tvorba
jsou vžd y m in im ál ně
dv ě
ce st y
kterými můžeme jít
2014