Issuu on Google+

S TA N O V Y O D S schválené 24. kongresem ODS v Olomouci dne 19. ledna 2014 Statut KRK Statut SV Vzorové jednací řády Vzorový volební řád


OBSAH Úvodní ustanovení Hlavní cíle a úkoly strany Členství Orgány strany Místní sdružení Oblastní sdružení Regionální sdružení Kongres strany Čestný předseda Předseda strany První místopředseda Místopředsedové Grémium Hlavní manažer Výkonná rada Republikový sněm Kluby poslanců, senátorů a členů zastupitelstev Kontrolní a revizní komise Smírčí výbory Zásady hospodaření ODS Statut kontrolních a revizních komisí Statut smírčích výborů Vzorové jednací řády Vzorový volební řád

1 1 2 3 4 5 7 8 9 9 9 9 10 10 10 11 12 12 12 13 15 18 20 41


STANOVY OBČANSKÉ DEMOKRATICKÉ STRANY

1

Článek 1 ÚVODNÍ USTANOVENÍ 1. 2. 3. 4.

Název politické strany je Občanská demokratická strana, její zkratka je ODS. Sídlem strany je Doudlebská 1699/5, Praha 4. Strana působí v České republice. Předmětem činnosti strany je politické působení ve smyslu zákona č. 424/1991 Sb., o sdružování v politických stranách a v politických hnutích, ve znění pozdějších předpisů.

Článek 2 HLAVNÍ CÍLE A ÚKOLY STRANY 1. Hlavní cíle strany: a) být stranou schopných, podnikavých a sebevědomých občanů, kteří dokážou převzít odpovědnost sami za sebe, za svou rodinu, za svoji obec a za stát, b) být stranou demokraticky utvářenou, s moderní evropskou strukturou, jejíž členové se budou aktivně podílet na každodenní práci samosprávy, státní správy, parlamentu a vlády, c) být stranou navazující na tradice evropské křesťanské civilizace, na humanitní a demokratické tradice první republiky a na zkušenosti současných západních demokracií, d) být stranou, která rozhodně odmítá marxistickou a leninskou ideologii ve všech jejích projevech a důsledcích a jejímž členům jsou cizí jakékoliv socializující a kolektivizující tendence v ekonomice i politice, e) být stranou, jejíž členové budou aktivně spoluvytvářet soukromé vlastnictví a volný trh zboží, práce a myšlenek, f) být stranou, jejíž sociální politika nepovede k rovnosti v přerozdělování, ale k rovnosti v příležitostech k uplatnění, g) být stranou občanů respektujících právní řád, chránících svá práva a svobody a respektujících práva a svobody ostatních, h) být stranou, jejíž členové se budou aktivně podílet na rozvoji našeho životního stylu – na rozvoji kultury práce a bydlení, kultury volného času i lidských vztahů, i) být stranou podílející se na obrovském úkolu dospět k harmonii mezi ekonomikou a životním prostředím. 2. Hlavní úkoly strany: a) být nástrojem volebního úspěchu, b) vybírat kandidáty a pomáhat jim ve volbách, c) stanovovat normy a pravidla jednání tak, aby poskytovaly všem členům strany úplnou, včasnou a stejnou příležitost účastnit se formulování politické linie a vedení jiných záležitostí strany, volit a být volen do všech funkcí, pokud splňují podmínky článku 3, odst. 10, d) vzdělávat a vychovávat své členy, e) být dvojsměrným komunikačním kanálem mezi členy strany na straně jedné a mezi předsedou, vedením strany a parlamentními kluby na straně druhé.


2

STANOVY OBČANSKÉ DEMOKRATICKÉ STRANY

Článek 3 ČLENSTVÍ 1. Členství ve straně je otevřeno občanům starším 18 let, kteří si přejí stranu podporovat, chtějí být známi jako členové strany, respektují její program a stanovy a nejsou členy jiného politického hnutí či strany. 2. Členové strany musí být registrováni u místního sdružení. Registrace je možná pouze u jednoho sdružení. 3. Členství ve straně vzniká vlastnoručním podepsáním přihlášky, osobní účastí zájemce o členství v ODS před rozhodnutím rady MS ODS, rozhodnutím rady MS ODS a osobním zaplacením příspěvku s prokázáním totožnosti. 4. Členství ve straně zaniká: a) nezaplacením příspěvků ve stanoveném termínu, b) vstupem do jiné politické strany nebo hnutí, c) omezením svéprávnosti, d) úmrtím, e) písemným prohlášením o vystoupení, f) zrušením členství místním sněmem z důvodu závažného porušení povinností stanovených v článku 3, odst. 9, g) zanikne-li místní sdružení a člen se do tří měsíců nezaregistruje u jiného místního sdružení s platnou licencí, h) kandidaturou v parlamentních či krajských volbách za jiný volební subjekt nebo kandidaturou v komunálních volbách za jiný volební subjekt bez souhlasu orgánu strany, v jehož pravomoci je kandidaturu schválit, i) z důvodu závažného porušení povinností stanovených v článku 3, odst. 9 na návrh příslušné regionální rady zrušením členství výkonnou radou ODS, j) zrušením členství místním sněmem nebo výkonnou radou ODS z důvodu pravomocného odsouzení pro úmyslný trestný čin. Zánik členství konstatuje místní rada, v případě odst. 4, písm. g) oblastní rada. 5. Členství ve straně lze pozastavit na základě žádosti člena se souhlasem místní rady. Zrušení pozastavení členství lze učinit na základě žádosti člena, jemuž bylo členství pozastaveno, se souhlasem místní a oblastní rady. Ten, jehož členství bylo na základě jeho žádosti pozastaveno, nemůže vykonávat funkci, do které byl zvolen, hlasovat, volit a být volen do kteréhokoliv orgánu nebo složky strany. Při stanovení volebních klíčů se jeho osoba nezapočítává. Po dobu pozastavení členství není povinen platit členské příspěvky. 6. Místní rada má za povinnost svým rozhodnutím prohlásit za neplatné členství od počátku tomu, kdo vědomě uvedl v přihlášce do strany nepravdivé údaje. 7. Proti rozhodnutí o nepřijetí, zrušení či neplatnosti členství se lze odvolat k příslušnému smírčímu výboru do 15 dnů po oznámení této skutečnosti: a) dokud právoplatně není rozhodnuto o zrušení členství podle odst. 4, je dnem odvolání členství dotčeného člena pozastaveno, b) ten, jehož členství bylo pozastaveno, nemůže vykonávat funkci, do které byl zvolen, hlasovat, volit a být volen do kteréhokoliv orgánu nebo složky strany; při stanovení volebních klíčů se jeho osoba nezapočítává.


STANOVY OBČANSKÉ DEMOKRATICKÉ STRANY

3

8. V případě, že došlo ke zrušení členství místním sněmem nebo výkonnou radou ODS na návrh příslušné regionální rady, může být případný nový vstup do strany uskutečněn až po uplynutí lhůty tří let od okamžiku ukončení členství. 9. Práva a povinnosti Člen strany má právo: a) účastnit se jednání místního sněmu, b) volit orgány místního sdružení a být volen do všech orgánů strany, c) předkládat všem orgánům strany náměty, stížnosti a připomínky a být vyrozuměn o řešení, d) být pravidelně informován o přijatých usneseních, politických, organizačních a jiných otázkách týkajících se strany, e) obhajovat své názory, prosazovat je a předkládat je voleným orgánům strany k rozhodnutí, f) odvolávat se ve sporech k smírčímu výboru, g) upozorňovat na nedostatky ve stranické činnosti a navrhovat jejich odstranění. Člen je povinen: a) spolupracovat na uskutečňování cílů strany a prosazování jejího programu, b) respektovat usnesení a rozhodnutí orgánů strany, c) dodržovat stanovy strany a prosazovat její programové zásady a cíle, d) platit členské příspěvky ve stanovené výši a stanovených lhůtách, e) neprodleně oznamovat místnímu sdružení změny osobních údajů, které jsou předmětem členské evidence. 10. Do žádné funkce ODS na jednotlivých úrovních nesmí být zvolen ten člen ODS, který nesplňuje podmínky stanovené zákonem č. 451/1991 Sb. (tzv. lustrační zákon). 11. Asistenti regionálních manažerů a regionální manažeři nemohou zároveň vykonávat volené funkce na oblastní úrovni a výše.

Článek 4 ORGÁNY STRANY 1. Orgány strany na místní úrovni jsou místní sněmy a místní rady. Na oblastní úrovni jsou orgány strany oblastní sněmy, oblastní rady, kontrolní a revizní komise oblastí a smírčí výbory oblastí. Orgány strany na regionální úrovni jsou regionální sněmy a regionální rady, kontrolní a revizní komise a smírčí výbory regionů. Na centrální úrovni jsou orgány strany kongres, grémium, výkonná rada, republikový sněm, kontrolní a revizní komise a smírčí výbor ODS. 2. Statutárním orgánem strany je výkonná rada. Za výkonnou radu jedná a podepisuje předseda nebo výkonnou radou pověřený člen výkonné rady. 3. Na místní úrovni je orgánem strany se všeobecnou působností místní rada. Za místní radu jedná a podepisuje předseda nebo místní radou pověřený místopředseda nebo jiný člen místní rady. 4. Na oblastní úrovni je orgánem strany se všeobecnou působností oblastní rada. Za oblastní radu jedná a podepisuje předseda nebo oblastní radou pověřený místopředseda nebo jiný člen oblastní rady. 5. Na regionální úrovni je orgánem strany se všeobecnou působností regionální rada. Za regionální radu jedná a podepisuje předseda nebo regionální radou pověřený místopředseda nebo jiný člen regionální rady.


4

STANOVY OBČANSKÉ DEMOKRATICKÉ STRANY

6. Všechny kolektivní orgány ODS se řídí svými jednacími řády a mohou se usnášet za přítomnosti nadpoloviční většiny všech svých členů. K přijetí usnesení je třeba souhlasu nadpoloviční většiny přítomných. Způsob usnášení rozhodčích a revizních orgánů upravuje podrobněji jejich statut. 7. Funkční období všech orgánů strany je dvouleté.

Článek 5 MÍSTNÍ SDRUŽENÍ 1. Místní sdružení je základním článkem strany, tvořeným nejméně třemi členy. V souladu se stanovami se může usnášet, rozhodovat a hospodařit se svěřenými prostředky. 2. Vznik a zánik místního sdružení: a) místní sdružení vzniká usnesením místního sněmu o vytvoření místního sdružení a schválením licence výkonnou radou nebo republikovým sněmem, b) místní sdružení zaniká usnesením místního sněmu o rozpuštění místního sdružení nebo zrušením licence republikovým sněmem; místní sdružení rovněž zaniká, poklesne-li počet členů místního sdružení pod tři členy po dobu 3 měsíců, c) vznik místního sdružení konstatuje oblastní rada. 3. Předseda místního sdružení: a) je hlavním představitelem a mluvčím strany v místě, b) je odpovědný za činnost strany v místě, c) je trvale připraven politicky radit oblastní radě, d) svolává místní sněmy a místní rady a předsedá jim, e) předkládá místním sněmům výroční zprávu, f) iniciativně vyhledává a navrhuje vhodné kandidáty, g) iniciativně získává finanční prostředky. 4. Místopředseda (místopředsedové) místního sdružení zastupuje předsedu při jednáních ve vymezených záležitostech na základě jeho pověření a v době jeho nepřítomnosti při jednáních ve všech záležitostech. 5. Pokladník místního sdružení: a) je plně zodpovědný za svěřené prostředky a řádné vedení evidence, b) podává místnímu sněmu zprávu o hospodaření. 6. Místní sněm: a) je nejvyšším orgánem strany v místě, b) schází se 1x do roka (dle potřeby častěji), c) předseda je povinen místní sněm svolat, požádá-li o to písemnou formou nejméně 1/3 členů místní rady nebo minimálně 1/3 členů místního sdružení, a to do 30 dnů od doručení žádosti předsedovi; nesvolá-li z jakéhokoliv důvodu předseda místní sněm, učiní tak bezprostředně, nejpozději však do 15 dnů, předseda oblastního sdružení, d) složení: všichni členové místního sdružení, e) působnost: volí každý druhý rok předsedu, případně místopředsedu, pokladníka a členy místní rady a volí své delegáty na oblastní sněm, f) schvaluje nominaci kandidátů pro komunální volby, g) schvaluje většinovým hlasováním zprávu předsedy a zprávu pokladníka o hospodaření,


STANOVY OBČANSKÉ DEMOKRATICKÉ STRANY

5

h) rozhoduje o zrušení členství svého člena, i) navrhuje kandidáty pro volby do Parlamentu ČR a Evropského parlamentu, do zastupitelstva kraje a kandidáty do orgánů strany. 7. Místní rada: a) má veškerou odpovědnost za činnost strany v období mezi místními sněmy, b) schází se 1x za čtyři měsíce (dle potřeby častěji), c) předseda je povinen místní radu svolat, požádá-li o to písemnou formou nejméně 1/3 členů místní rady, a to do 30 dnů od doručení žádosti předsedovi; nesvolá-li z jakéhokoliv důvodu předseda místní radu, učiní tak bezprostředně, nejpozději však do 15 dnů, předseda oblastního sdružení, d) složení: předseda, místopředseda (místopředsedové), pokladník a případně další členové volení místním sněmem, e) působnost: rozhoduje o všech záležitostech místního sdružení strany v období mezi místními sněmy (při hlasování rozhoduje v případě rovnosti hlasů hlas předsedy), rozhoduje hlasováním o vzniku členství přihlášeného zájemce, rozhoduje o žádosti zájemce o přeregistraci z jiného místního sdružení, a to nejpozději do čtyř měsíců ode dne podání přihlášky nebo žádosti o přeregistraci.

Článek 6 OBLASTNÍ SDRUŽENÍ 1. Oblastní sdružení je článkem strany a je tvořeno místními sdruženími oblasti. a) Je organizační jednotkou strany, v souladu se stanovami může jednat jménem ODS, nabývat práv a zavazovat ODS podle zásad hospodaření uvedených v čl. 20 stanov. b) Nejvyšším orgánem strany na oblastní úrovni je oblastní sněm, v období mezi sněmy má veškerou odpovědnost oblastní rada. 2. Vznik a zánik oblastního sdružení: a) oblastní sdružení vzniká usnesením oblastního sněmu o vytvoření oblastního sdružení a schválením republikovým sněmem, b) oblastní sdružení zaniká usnesením oblastního sněmu o zrušení oblastního sdružení nebo zánikem všech místních sdružení oblasti a schválením republikovým sněmem. 3. Předseda oblastního sdružení: a) je hlavním představitelem a mluvčím strany v oblasti, zodpovídá za činnost strany v oblasti, b) je trvale připraven politicky radit výkonné radě, c) je členem republikového sněmu, d) iniciativně vyhledává a navrhuje vhodné kandidáty, e) iniciativně získává finanční prostředky, f) svolává oblastní sněmy a oblastní rady a předsedá jim, g) předkládá výroční zprávu oblastnímu sněmu. 4. Místopředseda (místopředsedové) oblastního sdružení zastupuje předsedu při jednáních ve vymezených záležitostech na základě jeho pověření a v době jeho nepřítomnosti při jednáních ve všech záležitostech.


6

STANOVY OBČANSKÉ DEMOKRATICKÉ STRANY

5. Oblastní sněm: a) je nejvyšším orgánem strany v oblasti, b) schází se 1x ročně (dle potřeby častěji), c) předseda je povinen oblastní sněm svolat, požádá-li o to písemnou formou nejméně 1/3 členů oblastní rady nebo minimálně 1/3 místních sdružení v oblasti, a to do 30 dnů po doručení žádosti do regionální či oblastní kanceláře; nesvolá-li z jakéhokoliv důvodu předseda oblastní sněm, učiní tak bezprostředně, nejpozději však do 15 dnů, předseda regionálního sdružení, d) složení: oblastní rada a delegáti místních sdružení zvolení místními sněmy podle klíče stanoveného oblastní radou, členové parlamentních klubů a krajští zastupitelé registrovaní v oblasti s tím, že minimální počet členů s hlasem rozhodujícím je, je-li to možné, 50; předseda kontrolní a revizní komise a smírčího výboru oblasti s hlasem poradním, nejsou-li zvoleni řádnými delegáty sněmu, e) působnost: volí každý druhý rok většinovým hlasováním předsedu, místopředsedu (místopředsedy) a oblastní radu, členy kontrolní a revizní komise a smírčího výboru oblasti, volí delegáty regionálního sněmu, volí většinovým hlasováním delegáty na celostátní kongres a navrhuje regionálnímu sdružení kandidáty do výkonné rady, kontrolní a revizní komise a smírčího výboru, f) schvaluje zprávu předsedy, zprávu rady o hospodaření, zprávu kontrolní a revizní komise oblasti a bere na vědomí zprávu smírčího výboru oblasti, g) schvaluje nominace kandidátů pro volby do Parlamentu ČR, Evropského parlamentu, krajského zastupitelstva a pro komunální volby v případech, že se územní působnost obecního zastupitelstva kryje s územní působností oblastního sdružení, h) stanoví na základě usnesení výkonné rady výši členských příspěvků v oblasti a jejich diferenciaci, i) schvaluje rozpočet oblastního sdružení. 6. Oblastní rada: a) má veškerou odpovědnost za činnost strany v období mezi oblastními sněmy, b) schází se 1x za tři měsíce (dle potřeby častěji), c) předseda je povinen oblastní radu svolat, požádá-li o to písemnou formou nejméně 1/3 členů oblastní rady, a to do 30 dnů po doručení žádosti do oblastní kanceláře; nesvolá-li z jakéhokoliv důvodu předseda oblastní radu, učiní tak bezprostředně, nejpozději však do 15 dnů, předseda regionálního sdružení, d) složení: předseda oblastního sdružení, místopředseda (místopředsedové) oblastního sdružení a zástupci místních sdružení zvolení oblastním sněmem; členové parlamentních klubů a krajští zastupitelé registrovaní v oblasti s hlasem poradním; regionální manažer či jím pověřený asistent regionálního manažera s hlasem poradním, předseda smírčího výboru oblasti a předseda kontrolní a revizní komise oblasti s hlasem poradním, e) působnost: rozhoduje o všech záležitostech oblastního sdružení v období mezi oblastními sněmy; při hlasování rozhoduje v případě rovnosti hlasů hlas předsedy, f) úzce spolupracuje s regionálním manažerem či jím pověřeným asistentem regionálního manažera, g) předkládá zprávu o hospodaření oblastnímu sněmu, h) podává návrh výkonné radě na udělení a zrušení licence místního sdružení,


STANOVY OBČANSKÉ DEMOKRATICKÉ STRANY

7

i) členové oblastní rady mají právo účastnit se místních rad a sněmů s hlasem poradním, j) hospodaří se svěřeným majetkem ODS v oblasti, jedná a zavazuje ODS v rozsahu schváleného rozpočtu oblastního sdružení, k) stanovuje klíč k volbě delegátů na oblastní sněm.

Článek 7 REGIONÁLNÍ SDRUŽENÍ 1. Regionální sdružení je článkem strany a je tvořeno oblastními sdruženími regionu. a) Je organizační jednotkou strany, v souladu se stanovami může jednat jménem ODS, nabývat práv a zavazovat ODS podle zásad hospodaření uvedených v čl. 20 stanov. b) Nejvyšším orgánem strany na regionální úrovni je regionální sněm, v období mezi sněmy má veškerou odpovědnost regionální rada. 2. Vznik a zánik regionálního sdružení: a) regionální sdružení vzniká usnesením regionálního sněmu o vytvoření regionálního sdružení a schválením republikového sněmu, b) regionální sdružení zaniká usnesením regionálního sněmu o zrušení regionálního sdružení nebo zánikem všech oblastních sdružení regionu a schválením republikového sněmu. 3. Předseda regionálního sdružení: a) je hlavním představitelem a mluvčím strany v regionu, zodpovídá za činnost strany v regionu, b) je trvale připraven politicky radit výkonné radě, c) je členem republikového sněmu, d) iniciativně získává finanční prostředky, e) svolává regionální sněmy a regionální rady a předsedá jim, f) předkládá výroční zprávu regionálnímu sněmu. 4. Místopředseda (místopředsedové) regionálního sdružení zastupuje předsedu při jednáních ve vymezených záležitostech na základě jeho pověření a v době jeho nepřítomnosti při jednáních ve všech záležitostech. 5. Regionální sněm: a) je nejvyšším orgánem strany v regionu, b) schází se 1x ročně (dle potřeby častěji), c) předseda je povinen regionální sněm svolat, požádá-li o to písemnou formou nejméně 1/3 členů regionální rady nebo minimálně 1/3 oblastních sdružení v regionu, a to do 30 dnů po doručení žádosti do regionální kanceláře; nesvolá-li z jakéhokoliv důvodu předseda regionální sněm, učiní tak bezprostředně, nejpozději však do 15 dnů, předseda ODS, d) složení: regionální rada a delegáti oblastních sdružení zvolení oblastními sněmy podle klíče stanoveného regionální radou, člen výkonné rady zvolený za region, členové parlamentních klubů a krajští zastupitelé registrovaní v regionu s tím, že minimální počet členů s hlasem rozhodujícím je 70; předseda kontrolní a revizní komise a smírčího výboru regionu s hlasem poradním, nejsou-li zvoleni řádnými delegáty sněmu, e) působnost: volí každý druhý rok většinovým hlasováním předsedu, místopředsedu (místopředsedy) a regionální radu, členy kontrolní a revizní komise a smírčího výboru regionu, navrhuje kongresu kandidáta a jeho náhradníka do výkonné rady, dále navrhuje kongresu kandidáta do kontrolní a revizní komise a smírčího výboru ODS,


8

STANOVY OBČANSKÉ DEMOKRATICKÉ STRANY

f) schvaluje zprávu předsedy, zprávu rady o hospodaření, zprávu kontrolní a revizní komise regionu a bere na vědomí zprávu smírčího výboru regionu, g) sestavuje regionální kandidátní listiny pro volby do Poslanecké sněmovny a zastupitelstva kraje, schvaluje nominace kandidátů pro volby do Senátu a do Evropského parlamentu, h) schvaluje rozpočet regionálního sdružení. 6. Regionální rada: a) má veškerou odpovědnost za činnost strany v období mezi regionálními sněmy, b) schází se 1x za tři měsíce (dle potřeby častěji), c) předseda je povinen regionální radu svolat, požádá-li o to písemnou formou nejméně 1/3 členů regionální rady, a to do 30 dnů od doručení žádosti do regionální kanceláře; nesvolá-li z jakéhokoliv důvodu předseda regionální radu, učiní tak bezprostředně, nejpozději však do 15 dnů, předseda ODS, d) složení: předseda regionálního sdružení, místopředseda (místopředsedové) regionálního sdružení a delegáti oblastních sdružení zvolení regionálním sněmem, člen výkonné rady zvolený za region; členové parlamentních klubů a krajští zastupitelé registrovaní v regionu s hlasem poradním, regionální manažer či jím pověřený asistent regionálního manažera s hlasem poradním, předseda kontrolní a revizní komise regionu a smírčího výboru regionu s hlasem poradním, e) působnost: rozhoduje o všech záležitostech regionálního sdružení v období mezi regionálními sněmy; při hlasování rozhoduje v případě rovnosti hlasů hlas předsedy, f) úzce spolupracuje s regionálním manažerem, g) předkládá zprávu o hospodaření regionálnímu sněmu, h) členové regionální rady mají právo účastnit se místních a oblastních rad a sněmů s hlasem poradním, i) podává hlavnímu manažerovi návrh na uzavření pracovního poměru a podává vyjádření k ukončení pracovního poměru zaměstnanců ODS působících v příslušné regionální kanceláři, j) hospodaří se svěřeným majetkem ODS v regionu, jedná a zavazuje se v rozsahu schváleného rozpočtu regionálního sdružení, k) v její pravomoci je zřídit grémium regionální rady tvořené předsedou a místopředsedy regionálního sdružení, členy výkonné rady za region a zástupcem krajské samosprávy; grémium činí operativní rozhodnutí mezi zasedáními regionální rady a ze své činnosti se radě zodpovídá.

Článek 8 KONGRES STRANY 1. Kongres strany je nejvyšším orgánem strany. a) Schází se nejméně jednou za dva roky. b) Předseda je povinen kongres svolat, požádá-li o to nejméně 1/3 členů výkonné rady nebo minimálně 1/3 oblastních sdružení; koná se nejpozději 2 měsíce od podání návrhu. 2. Složení: a) delegáti s hlasem rozhodujícím: předseda, první místopředseda, místopředsedové, členové výkonné rady, členové vlády, členové parlamentních klubů, delegáti oblastí zvolení na oblastních sněmech podle klíče stanoveného republikovým sněmem, b) delegáti s hlasem poradním: hlavní manažer, zaměstnanci ODS určení výkonnou radou, členové kontrolní a revizní komise a členové smírčího výboru a hosté pozvaní výkonnou radou nebo grémiem.


STANOVY OBČANSKÉ DEMOKRATICKÉ STRANY

9

3. Působnost: a) volí předsedu, prvního místopředsedu, místopředsedy a zástupce regionů (1 za region) a jejich náhradníky (1 za region) do výkonné rady, b) volí členy kontrolní a revizní komise (1 za region), c) volí členy smírčího výboru (1 za region), d) schvaluje stanovy a změny stanov, e) schvaluje statut kontrolních a revizních komisí, f) schvaluje statut smírčích výborů, g) schvaluje zprávu předsedy, h) schvaluje zprávu výkonné rady, i) schvaluje zprávu republikového sněmu, j) schvaluje zprávu kontrolní a revizní komise, k) bere na vědomí zprávu smírčího výboru, l) rozhoduje o způsobu naložení s majetkovým zůstatkem, který vyplyne z likvidace majetku a závazků v případě zrušení strany, m) rozhoduje o zrušení, rozdělení nebo sloučení strany, n) schvaluje pravidla pro výběr kandidátů a pro sestavení kandidátek, vzorový jednací řád a vzorový volební řád pro orgány všech stupňů a pro volební shromáždění; tímto oprávněním může pověřit výkonnou radu ODS, o) schvaluje zásady hospodaření ODS, p) může svým usnesením jmenovat čestného předsedu ODS.

Článek 9 ČESTNÝ PŘEDSEDA 1. Je oceněním mimořádných zásluh o ODS. 2. Čestným předsedou může být pouze jedna osoba.

Článek 10 PŘEDSEDA STRANY 1. Je hlavou strany, jejím reprezentantem a mluvčím. 2. Svolává kongres, výkonnou radu a republikový sněm a předsedá jim. 3. Předkládá kongresu zprávu předsedy strany.

Článek 11 PRVNÍ MÍSTOPŘEDSEDA Zastupuje předsedu strany na základě jeho pověření ve vymezených záležitostech a v době jeho nepřítomnosti při jednáních ve všech záležitostech.

Článek 12 MÍSTOPŘEDSEDOVÉ Zastupují předsedu strany na základě jeho pověření při jednáních ve vymezených záležitostech a v době jeho nepřítomnosti a nepřítomnosti prvního místopředsedy při jednáních ve všech záležitostech.


10

STANOVY OBČANSKÉ DEMOKRATICKÉ STRANY

Článek 13 GRÉMIUM 1. Složení: předseda strany, první místopředseda, místopředsedové strany, předsedové parlamentních klubů. 2. Působnost: a) má všeobecnou odpovědnost za stranu mezi zasedáními výkonné rady, b) schází se dle potřeby, c) předkládá výkonné radě zprávu o své činnosti, d) předkládá výkonné radě iniciativní návrhy týkající se činnosti strany.

Článek 14 HLAVNÍ MANAŽER 1. Je jmenován a odvoláván předsedou strany na návrh výkonné rady. 2. Řídí činnost Hlavní kanceláře. 3. Řídí manažerskou síť. 4. Na návrh regionální rady uzavírá a po vyjádření regionální rady ukončuje pracovní poměr se zaměstnanci působícími v regionálních kancelářích. 5. Na návrh poslaneckého klubu nebo senátorského klubu uzavírá a ukončuje pracovní poměr s pracovníky tohoto klubu. 6. Jedná a podepisuje jménem strany v majetkových, hospodářských, pracovních a právních vztazích v rozsahu pověření stanoveném výkonnou radou. 7. Má právo účastnit se zasedání orgánů strany na všech úrovních s hlasem poradním. 8. Účastní se jednání výkonné rady a grémia s hlasem poradním. 9. Je zaměstnancem ODS. 10. Nemůže zároveň vykonávat volené funkce od oblastní úrovně výše. 11. Nemůže zároveň vykonávat funkce poslance, senátora, člena vlády či uvolněnou funkci územní samosprávy. 12. Podle pravidel organizačního řádu může zmocnit konkrétní zaměstnance ODS k jednání a podepisování v majetkových vztazích vymezeného druhu a do určené výše.

Článek 15 VÝKONNÁ RADA 1. Složení: a) členové grémia, b) jeden zástupce za region (volen kongresem), c) s hlasem poradním hlavní manažer, členové vlády, předseda kontrolní a revizní komise, předseda smírčího výboru a další přizvaní. 2. Působnost: a) je statutárním orgánem strany, b) řídí činnost ODS a rozhoduje o všech záležitostech, které nejsou vyhrazeny jinému orgánu, c) plní usnesení kongresu a odpovídá mu za svou činnost,


STANOVY OBČANSKÉ DEMOKRATICKÉ STRANY

11

d) má všeobecnou odpovědnost za činnost strany mezi zasedáními kongresu, e) schvaluje většinovým hlasováním ustavení místních sdružení (licence), f) rozhoduje většinovým hlasováním o sestavení kandidátních listin pro krajské volby, pro volby do Poslanecké sněmovny a pro volby do Evropského parlamentu z kandidátů navržených regionálními sdruženími, g) k plnění úkolů strany zřizuje Hlavní kancelář včetně manažerské sítě a schvaluje její organizační řád, h) zřizuje své poradní a iniciativní orgány, i) schází se nejméně 1x za měsíc (dle potřeby častěji), j) předseda je povinen výkonnou radu svolat, požádá-li o to minimálně 1/3 členů výkonné rady, k) ve všech případech hlasování výkonné rady rozhoduje při rovnosti hlas předsedy strany. 3. Členové výkonné rady mají právo účastnit se zasedání místních, oblastních a regionálních sněmů a rad s hlasem poradním.

Článek 16 REPUBLIKOVÝ SNĚM 1. Složení: a) členové grémia, b) předsedové oblastních sdružení, c) předsedové regionálních sdružení, d) s hlasem poradním hlavní manažer, členové vlády, předseda kontrolní a revizní komise, předseda smírčího výboru a další přizvaní. 2. Působnost: a) schvaluje většinovým hlasováním ustavení místních sdružení (licence) a může tyto licence zrušit, b) schvaluje většinovým hlasováním vznik nebo zánik oblastních sdružení, c) schvaluje vznik a zánik regionálních sdružení, d) rozhoduje většinovým hlasováním o sestavení kandidátních listin pro senátní volby z kandidátů navržených oblastními sdruženími a schvaluje kandidáta ODS na prezidenta ČR, e) předkládá kongresu zprávu o činnosti a hospodaření ODS, f) schvaluje roční rozpočet Hlavní kanceláře ODS, g) schvaluje výroční zprávu o hospodaření strany za účetní období, h) schvaluje závazný vzor přihlášky do ODS, i) každoročně určuje termín splatnosti členských příspěvků a jejich minimální výši. Členské příspěvky člena nesmí přesáhnout zákonem stanovenou částku, j) schvaluje rozpočtová pravidla ODS, k) schvaluje pravidla rozdělení finančních prostředků ODS, l) zřizuje své poradní a iniciativní orgány, m) schází se nejméně 3x ročně (dle potřeby častěji), n) předseda je povinen republikový sněm svolat, požádá-li o to minimálně 1/3 členů republikového sněmu, o) ve všech případech hlasování republikového sněmu rozhoduje při rovnosti hlas předsedy strany.


12

STANOVY OBČANSKÉ DEMOKRATICKÉ STRANY

Článek 17 KLUBY POSLANCŮ, SENÁTORŮ A ČLENŮ ZASTUPITELSTEV 1. Složení: sdružují poslance, senátory nebo členy zastupitelstev. 2. Působnost: a) koordinují práci poslanců, senátorů a členů zastupitelstev tak, aby mohli co nejlépe a nejúčinněji prosazovat názory a postoje strany v zákonodárných a zastupitelských sborech, b) koordinují za stejným účelem spolupráci s koaličními partnery. 3. Vytvářejí si vlastní strukturu. 4. Předsedové klubů reprezentují daný klub, jsou jeho představiteli a mluvčími.

Článek 18 KONTROLNÍ A REVIZNÍ KOMISE 1. Kontrolní a revizní komise: a) jsou revizními orgány ODS, b) zřizují se na celostátní, regionální a oblastní ��rovni. 2. Kontrolní a revizní komise ODS: a) je volena kongresem – jeden člen za region, členové kontrolní a revizní komise nesmějí být členy výkonné rady, členy republikového sněmu, zaměstnanci ODS ani členy kontrolní a revizní komise na jiné úrovni ODS, b) kontroluje hospodářskou a správní činnost ODS. 3. Kontrolní a revizní komise regionu: a) je volena regionálním sněmem, a to nejméně v počtu pěti členů, b) kontroluje hospodářskou a správní činnost ODS v regionu, c) členové kontrolní a revizní komise regionu nesmějí být členy jiného orgánu regionálního sdružení, zaměstnanci ODS ani členy kontrolní a revizní komise na jiné úrovni ODS. 4. Kontrolní a revizní komise oblasti: a) je volena oblastním sněmem, a to nejméně v počtu pěti členů, b) kontroluje hospodářskou a správní činnost ODS v oblasti, c) členové kontrolní a revizní komise oblasti nesmějí být členy oblastní rady, zaměstnanci ODS ani členy kontrolní a revizní komise na jiné úrovni ODS. 5. Kontrolní a revizní komise se řídí statutem, který schvaluje kongres.

Článek 19 SMÍRČÍ VÝBORY 1. Smírčí výbory: a) jsou rozhodčími orgány ODS, b) zřizují se na celostátní, regionální a oblastní úrovni. 2. Smírčí výbor ODS: a) je volen kongresem – jeden člen za region; členové smírčího výboru nesmějí být členy výkonné rady, členy republikového sněmu, zaměstnanci ODS ani členy smírčího výboru na jiné úrovni ODS, b) rozhoduje ve sporech mezi členy, orgány a články strany,


STANOVY OBČANSKÉ DEMOKRATICKÉ STRANY

13

c) je odvolacím orgánem; přezkoumává rozhodnutí smírčích výborů oblastí a regionů, jeho rozhodnutí je konečné a nabývá právoplatnosti dnem doručení; rozhodnutí musí být učiněno nejpozději do 60 dnů od písemného podání, d) přísluší mu závazný výklad stanov. 3. Smírčí výbor regionu: a) je volen regionálním sněmem, a to nejméně v počtu pěti členů, b) rozhoduje ve sporech mezi členy a orgány ODS v regionu, které jsou mimo pravomoc smírčího výboru oblasti; rozhodnutí musí být učiněno nejpozději do 60 dnů od písemného podání, c) rozhoduje o podjatosti členů smírčího výboru oblasti, d) členové smírčího výboru regionu nesmějí být členy jiného orgánu regionálního sdružení, zaměstnanci ODS ani členy smírčího výboru na jiné úrovni ODS, e) rozhoduje v případech spadajících do příslušnosti oblastního smírčího výboru, neprojedná-li oblastní smírčí výbor podání ve lhůtě uvedené v odst. 3, písm. b), a to na návrh účastníka. 4. Smírčí výbor oblasti: a) je volen oblastním sněmem, a to nejméně v počtu pěti členů, b) rozhoduje ve sporech mezi členy a orgány ODS v oblasti; rozhodnutí musí být učiněno nejpozději do 60 dnů od písemného podání, c) členové smírčího výboru oblasti nesmějí být členy oblastní rady, zaměstnanci ODS ani členy smírčího výboru na jiné úrovni ODS. 5. Smírčí výbory se řídí statutem, který schvaluje kongres.

Článek 20 ZÁSADY HOSPODAŘENÍ ODS 1. ODS jako právnická osoba odpovídá za své závazky celým svým majetkem. S majetkem strany hospodaří výkonná rada na základě schváleného ročního rozpočtu ODS a rozpočtových pravidel ODS. Ročním rozpočtem ODS se rozumí rozpočet Hlavní kanceláře ODS, jednotlivých regionálních sdružení ODS a jednotlivých oblastních sdružení ODS. Předseda ODS může zmocnit hlavního manažera k hospodaření s majetkem strany ve vymezeném rámci. 2. Regionální sdružení hospodaří se svěřeným majetkem ODS v regionu podle schváleného rozpočtu regionálního sdružení a v souladu s rozpočtovými pravidly ODS. Regionální rada může jednat a zavazovat ODS do výše schváleného rozpočtu regionálního sdružení. Změna příjmové či výdajové stránky již schváleného rozpočtu podléhá novému schválení regionálním sněmem. Pravomoci regionálního sněmu nebo rady při nakládání s majetkem ODS v regionu může převzít svým rozhodnutím výkonná rada. Regionální sdružení nemůže použít majetek ODS v regionu k zajištění závazku. 3. Oblastní sdružení hospodaří se svěřeným majetkem ODS v oblasti podle rozpočtu oblastního sdružení schváleného oblastním sněmem a v souladu s rozpočtovými pravidly ODS. Oblastní rada může jednat a zavazovat ODS do výše schváleného rozpočtu oblastního sdružení. Změna příjmové či výdajové stránky již schváleného rozpočtu podléhá novému schválení oblastním sněmem. Pravomoci oblastního sněmu nebo oblastní rady při nakládání s majetkem ODS v oblasti může převzít svým rozhodnutím výkonná rada. Oblastní sdružení nemůže použít majetek ODS v oblasti k zajištění závazku.


14

STANOVY OBČANSKÉ DEMOKRATICKÉ STRANY

4. Místní sdružení hospodaří na základě vyplacených provozních záloh z prostředků příslušné oblasti. Následné vyúčtování předkládají pokladníci místních sdružení určenému zaměstnanci ODS v příslušné regionální či oblastní kanceláři. 5. Zdroje financování ODS, regionálních a oblastních sdružení tvoří příjmy podle platné právní úpravy zákona 424/1991 Sb., o sdružování v politických stranách a politických hnutích, ve znění pozdějších předpisů. Finanční prostředky podle předchozí věty jsou příjmem rozpočtů oblastních sdružení, regionálních sdružení ODS nebo rozpočtu ODS podle pravidel rozdělení finančních prostředků, která stanoví republikový sněm. 6. ODS, regionální a oblastní sdružení ODS hospodaří jen na základě schválených rozpočtů a v souladu s rozpočtovými pravidly ODS. Rozpočty musí být schváleny jako vyrovnané nebo přebytkové. Rozpočty ODS, regionálních a oblastních sdružení ODS jsou sestavovány na roční období podle rozpočtových pravidel ODS, která schvaluje výkonná rada. Součástí rozpočtu regionálních sdružení je i způsob rozdělení finančních prostředků regionů mezi regionální sdružení a jednotlivá oblastní sdružení. Součástí rozpočtu oblastních sdružení je i způsob rozdělení finančních prostředků oblastí mezi oblastní sdružení a jednotlivá místní sdružení. 7. ODS zřizuje volební fondy odděleně od rozpočtových prostředků.

Článek 21 Stanovy nabývají platnosti dnem schválení kongresem.

V Olomouci dne 19. ledna 2014

prof. PhDr. Petr Fiala, Ph.D., LL.M., v. r. předseda ODS


STANOVY OBČANSKÉ DEMOKRATICKÉ STRANY

15

STATUT KONTROLNÍCH A REVIZNÍCH KOMISÍ 19. 1. 2014, 24. kongres ODS v Olomouci Statut upravuje v souladu se stanovami ODS pravidla činnosti kontrolní a revizní komise ODS (KRK ODS), regionálních kontrolních a revizních komisí (rKRK) a oblastních kontrolních a revizních komisí (oKRK). Je-li v tomto statutu použito zkratky KRK, ustanovení platí pro KRK ODS, rKRK a oKRK.

Článek I. POSTAVENÍ, PŮSOBNOST A JEDNÁNÍ KRK 1. KRK ODS, rKRK a oKRK jsou výhradně vnitrostranickými orgány ODS. 2. Kontroly a revize oblastních a místních sdružení může provádět KRK ODS, rKRK a oKRK: a) na žádost výkonné rady, b) na písemný podnět člena nebo orgánu strany, c) v případech, kdy hrozí nebezpečí z prodlení i bez žádosti výkonné rady nebo písemného podnětu, předseda KRK ODS přitom musí informovat předsedu strany nebo místopředsedu, v jehož kompetenci jsou vnitřní věci strany, předseda rKRK a oKRK obdobně předsedu regionální nebo oblastní rady, d) na základě schváleného plánu kontrolní činnosti KRK. 3. Kontroly a revize na úrovni Hlavní kanceláře ODS může provádět jen KRK ODS. 4. KRK je usnášeníschopná, je-li přítomna nadpoloviční většina členů. 5. KRK ODS je oprávněna zaujímat stanoviska k návrhu změn organizačního uspořádání Hlavní kanceláře a návrhům stanov ODS. KRK ODS má právo předkládat kongresu vlastní návrhy změn stanov ODS a výkonné radě návrhy na změny v organizačním uspořádání Hlavní kanceláře. 6. KRK svolává k zasedání předseda KRK, není-li předem stanoven terminář. KRK zasedá nejméně 4x ročně. 7. KRK jedná podle svého jednacího řádu. 8. Před uplynutím volebního období může odvolat z funkce: a) člena KRK ODS kongres, b) člena rKRK regionální sněm, c) člena oKRK oblastní sněm.

Článek II. PRAVIDLA KONTROLNÍ ČINNOSTI 1. Kontroly a revize provádí kontrolní skupina, která se skládá nejméně ze dvou členů komise. Skupinu jmenuje a termín kontroly určí předseda KRK. 2. Kontrolní skupina KRK se kontrolovanému článku prokazuje písemným příkazem podepsaným předsedou KRK. V případě nebezpečí z prodlení zahájí kontrolu i bez písemného příkazu. Tuto skutečnost musí neprodleně sdělit předsedovi KRK. 3. O skutečnostech zjištěných při kontrole sepíše kontrolní skupina protokol. Zjištění uvedená v protokolu o kontrole (kontrolním protokolu) jsou členové kontrolní skupiny povinni doložit v nezbytné míře kopiemi relevantních dokladů, které právněná osoba kontrolovaného článku


16

STANOVY OBČANSKÉ DEMOKRATICKÉ STRANY

ověří prohlášením o shodě s originálem. Není-li možné doložit kontrolní zjištění uvedená v kontrolním protokolu příslušnými průkazními doklady, uvedou alespoň na základě jakých dokladů byla kontrola provedena (jednotlivá zjištění kontrolního protokolu formulována). Odpovědným osobám musí být dána možnost písemného vyjádření, které KRK musí znovu projednat. Kopie protokolu musí být předána kontrolovanému článku strany. 4. Při kontrole článku strany si kontrolní skupina vyžádá účast odpovědných osob podle zaměření kontroly nebo revize. Odpovědné osoby jsou povinny se na vyzvání zúčastnit kontroly a spolupracovat s kontrolní skupinou. 5. Kontrolní skupina předá protokol neprodleně předsedovi KRK. Výsledky kontroly projedná KRK na příštím zasedání, učiní závěry z kontroly s návrhy na opatření. Usnesení o závěru kontroly je přijato, souhlasí-li s ním nadpoloviční většina přítomných členů komise. 6. Předseda KRK seznámí s výsledky kontroly a závěrem komise neprodleně: a) výkonnou radu, jde-li o KRK ODS, b) regionální radu, jde-li o rKRK, c) oblastní radu, jde-li o oKRK. 7. Závěry z kontrol ve shodě s kontrolními protokoly vycházejí pouze z doložených skutečností. Je-li nezbytné uvést i skutečnosti nedoložené, musí tento fakt nezaměnitelně vyznačit. 8. Veškeré dokumenty o činnosti KRK archivuje a chrání předseda KRK. Po jednom roce provedení kontroly nebo revize je nutné dokumentaci uložit k archivaci dle archivního řádu ODS. 9. Skutečnosti zjištěné při kontrolách a revizích nesmějí členové KRK zveřejňovat a jsou povinni postupovat tak, aby ke zveřejnění nedošlo. O zveřejnění rozhoduje výkonná rada, regionální rada, jde-li o rKRK, nebo oblastní rada, jde-li o oKRK. Předpokladem kontroly prováděné nezávislým subjektem na základě smlouvy je zajištění podmínek nezveřejnění zjištěných skutečností. KRK však neručí za únik informací způsobených nedostatečnou ochranou na kontrolovaném článku. 10. Je-li kontrola anebo revize prováděna subjektem na základě smluvního vztahu, musí se jí zúčastnit alespoň jeden člen KRK, jmenovaný předsedou KRK. 11. Závěry kontrol předává předseda KRK na vědomí předsedovi smírčího výboru na příslušné úrovni na jeho žádost.

Článek III. PŘEDSEDA A MÍSTOPŘEDSEDA KONTROLNÍ A REVIZNÍ KOMISE 1. Předseda KRK: a) svolává KRK, b) řídí činnost KRK a je za ni zodpovědný, c) jedná jménem KRK a podepisuje se za ni, d) řídí jednání KRK. 2. KRK volí ze svého středu předsedu a místopředsedu nadpoloviční většinou hlasů všech členů komise. 3. Volba je tajná, hlasy se sčítají před očima všech přítomných. 4. Předseda nebo místopředseda může být odvolán tajným hlasováním před uplynutím volebního období nadpoloviční většinou hlasů všech členů komise.


STANOVY OBČANSKÉ DEMOKRATICKÉ STRANY

17

5. Předseda a místopředseda KRK musí o každém kroku, který učiní jménem komise, informovat na nejbližším zasedání členy KRK. 6. Předseda a místopředseda jsou voleni vždy na prvním zasedání KRK po zvolení jejích členů. 7. První zasedání KRK svolává do tří týdnů po zvolení členů komise dosavadní předseda KRK. 8. Místopředseda KRK ODS zastupuje předsedu KRK ODS na základě jeho pověření ve vymezených záležitostech a v době jeho nepřítomnosti při jednání ve všech záležitostech.

Článek IV. ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ 1. V případě, že do tří týdnů po zvolení členů KRK nesvolá dosavadní předseda zasedání KRK, je k tomu oprávněn kterýkoliv člen KRK. 2. Členům KRK ODS náleží náhrada výdajů spojených s činností v komisi v souladu s platnými předpisy.


18

STANOVY OBČANSKÉ DEMOKRATICKÉ STRANY

STATUT SMÍRČÍCH VÝBORŮ 3.– 4. 11. 2012, 23. kongres ODS v Brně Statut upravuje v souladu se stanovami ODS základní pravidla jednání smírčích výborů oblastí, regionů a smírčího výboru ODS (dále jen „smírčí výbory“).

Článek I. PŘEDSEDA SMÍRČÍHO VÝBORU 1. Smírčí výbor: a) volí a odvolává předsedu smírčího výboru. Předseda je volen z členů smírčího výboru nadpoloviční většinou všech jeho členů. Ke zvolení či odvolání předsedy smírčího výboru je třeba nadpoloviční většiny všech členů smírčího výboru. Volba se provádí tajným hlasováním. b) volí a odvolává též místopředsedu SV ODS. Místopředseda SV ODS je volen z členů SV ODS nadpoloviční většinou všech jeho členů. Ke zvolení nebo odvolání místopředsedy SV ODS je třeba nadpoloviční většiny všech členů SV ODS. Volba se provádí tajným hlasováním. Místopředseda SV ODS zastupuje předsedu SV ODS na základě jeho pověření ve vymezených záležitostech a v době jeho nepřítomnosti při jednání ve všech záležitostech. 2. Předseda smírčího výboru: a) svolává smírčí výbor, b) řídí činnost smírčího výboru a je za ni odpovědný, c) jedná jménem smírčího výboru a podepisuje se za něj, d) řídí jednání smírčího výboru, e) může pověřit řízením jednání smírčího výboru jiného člena smírčího výboru.

Článek II. PODMÍNKY JEDNÁNÍ SMÍRČÍHO VÝBORU 1. Smírčí výbor je usnášeníschopný za přítomnosti nadpoloviční většiny všech svých členů. K přijetí platného usnesení je třeba souhlasu nadpoloviční většiny všech členů smírčího výboru. 2. Z rozhodování je vyloučen ten člen smírčího výboru, u kterého lze, se zřetelem na jeho poměr k věci, účastníkům řízení nebo jejich zástupcům, mít pochybnost o jeho nepodjatosti nebo který na svou podjatost upozornil. 3. Jednání smírčího výboru je neveřejné. O přítomnosti všech osob, s výjimkou pozvaných účastníků a svědků, rozhoduje smírčí výbor hlasováním nadpoloviční většinou přítomných. 4. Členové smírčího výboru jsou povinni zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, s nimiž se seznámili v průběhu jednání s výjimkou skutečností uvedených v rozhodnutí. Povinnosti mlčenlivosti je může zbavit orgán, který je zvolil.

Článek III. ZAHÁJENÍ JEDNÁNÍ 1. Návrh na zahájení jednání smírčího výboru může podat každý člen nebo orgán strany předsedovi smírčího výboru.


STANOVY OBČANSKÉ DEMOKRATICKÉ STRANY

19

2. Návrh musí být podán písemně a musí v něm být uvedeno: kdo návrh podává, co uplatňuje, proti komu návrh směřuje, vylíčení podstatných skutečností, jak je možno je prokazovat. V návrhu může být uvedena podmínka smíru.

Článek IV. PRŮBĚH JEDNÁNÍ 1. Předseda nebo jím pověřený člen smírčího výboru zajistí potřebné podklady pro jednání, včetně pozvání potřebných osob. 2. Předseda vede jednání tak, aby byl zjištěn skutečný stav věci a aby účastníci z neznalosti neutrpěli újmu.

Článek V. SCHVÁLENÍ SMÍRU A ROZHODNUTÍ 1. Pokud dojde mezi spornými stranami k uzavření smíru, smírčí výbor jej usnesením schválí, pokud není v rozporu se stanovami. Přesný obsah smíru s podpisy sporných stran je součástí usnesení. 2. Není-li možné uzavření smíru, rozhodne smírčí výbor. V písemné formě rozhodnutí uvede jeho znění a odůvodnění. Rozhodnutí bude neprodleně doručeno sporným stranám a příslušnému manažerovi. 3. Proti rozhodnutí smírčího výboru oblasti či regionu se může sporná strana odvolat ve lhůtě 30 dnů od rozhodnutí ke smírčímu výboru ODS. 4. Smírčí výbor ODS rozhoduje o odvolání účastníků tak, že rozhodnutí potvrdí, nebo změní. V případě nesprávného postupu oblastního nebo regionálního smírčího výboru může jejich rozhodnutí zrušit a vše vrátit k novému projednání. 5. Schválený smír nebo rozhodnutí jsou závazné pro všechny členy a orgány strany.

Článek VI. ZÁPIS Po jednání smírčího výboru se pořizuje zápis, který obsahuje: označení smírčího výboru, místo, čas a předmět jednání, jména přítomných členů výboru, jména předvolaných osob a hostů, přesné znění smíru, rozhodnutí nebo jiný závěr jednání a odůvodnění. Přílohou zápisu jsou všechny podklady, na základě kterých smírčí výbor rozhodoval.

Článek VII. Tento statut nabývá účinnosti dnem schválení kongresem.


20

VZOROVÉ JEDNACÍ ŘÁDY OBČANSKÉ DEMOKRATICKÉ STRANY

VZOROVÝ JEDNACÍ ŘÁD MÍSTNÍ RADY ODS Preambule Jednací řád upravuje následující: 1. Působnost místní rady ODS (dále jen „MR“) 2. Složení MR a způsob svolávání MR 3. Usnášeníschopnost MR, jednání a rozhodování MR 4. Pravidla přijímání nových členů ODS 5. Pravidla přeregistrace členů ODS z jiných MS 6. Náležitosti zápisu z jednání MR

Článek I PŮSOBNOST MÍSTNÍ RADY ODS 1. MR je nejvyšším orgánem místního sdružení ODS (dále jen „MS“) v období mezi sněmy MS. 2. V období mezi sněmy rozhoduje o všech záležitostech MS s výjimkou těch, které jsou svěřeny jiným orgánům strany. 3. MR hospodaří se svěřenými prostředky v návaznosti na hospodaření oblasti. 4. Předseda jménem MR předkládá sněmu MS zprávu o své činnosti, hospodaření a předkládá sněmu MS návrhy nominací do vyšších orgánů strany a na kandidátky ODS. 5. Rozhoduje hlasováním o přijetí nových členů ODS v souladu s příslušnými ustanoveními stanov ODS. 6. Rozhoduje hlasováním o přeregistraci členů ODS z jiného MS v souladu s příslušnými ustanoveními stanov ODS. 7. MR konstatuje zánik členství dle čl. 3 odst. 4 stanov ODS a tuto skutečnost prokazatelně oznámí členovi a prohlašuje svým rozhodnutím členství za neplatné dle čl. 3 odst. 4 stanov ODS. 8. MR má za povinnost svým rozhodnutím prohlásit za neplatné členství od počátku tomu, kdo vědomě uvedl v přihlášce do strany nepravdivé údaje. 9. MR schvaluje žádost o pozastavení a zrušení pozastavení členství dle čl. 3 odst. 5 stanov ODS a tuto skutečnost prokazatelně oznámí členovi.

Článek II SLOŽENÍ MR A ZPŮSOB SVOLÁVÁNÍ MR 1. MR má nejméně tři členy. V případě, že počet členů MR poklesne pod tento minimální počet, jsou předseda nebo zbývající členové MR v případě zániku funkce předsedy MR povinni svolat nejpozději do 30 dnů sněm MS za účelem volby členů MR na zbývající část funkčního období. 2. Členy MR s právem hlasovacím jsou předseda, místopředseda, pokladník a další členové rady zvolení sněmem MS. Členy MR s právem poradním jsou členové příslušné oblastní rady, příslušné regionální rady a příslušní členové výkonné rady. 3. Funkční období MR je dvouleté.


VZOROVÉ JEDNACÍ ŘÁDY OBČANSKÉ DEMOKRATICKÉ STRANY

21

4. MR se schází minimálně 1x za čtyři měsíce (dle potřeby častěji). 5. Radu svolává předseda MS ODS prokazatelným způsobem v místě a čase obvyklým (např. dopis, elektronická pošta, SMS). 6. Pozvánka na zasedání MR obsahuje datum, místo, čas konání zasedání rady, základní body programu jednání MR a případné další informace. 7. Pozvánka musí být zaslána všem členům MR, oblastnímu a regionálnímu manažerovi a musí být v elektronické formě zanesena na intranet (Moje ODS). 8. Předseda je povinen svolat MR, požádá-li o to písemnou formou nejméně 1/3 členů MR, a to do 30 dnů od doručení žádosti. Nesvolá-li z jakéhokoliv důvodu MR předseda, učiní tak bezprostředně, nejpozději však do 15 dnů, předseda příslušného oblastního sdružení.

Článek III USNÁŠENÍSCHOPNOST MR, JEDNÁNÍ A ROZHODOVÁNÍ MR 1. Jednání MR je neveřejné, pokud se rada nerozhodne jinak. 2. Jednání MR se mohou na základě schválení MR účastnit přizvaní hosté. 3. MR je usnášeníschopná při přítomnosti nadpoloviční většiny svých členů s právem rozhodujícím. 4. Hlasování se provádí veřejnou formou, pokud MR na návrh svého člena nerozhodne jinak. 5. MR rozhoduje nadpoloviční většinou přítomných členů. V případě rovnosti hlasů rozhoduje hlas předsedy MR.

Článek IV PRAVIDLA PŘIJÍMÁNÍ NOVÝCH ČLENŮ ODS 1. Přihláška do ODS může být podána písemně nebo elektronickou formou. Písemně podaná přihláška musí být zanesena předsedou příslušného MS či pověřeným zaměstnancem ODS do intranetové databáze (Moje ODS). Zde je k dispozici k nahlédnutí členům MR s hlasem rozhodujícím, kteří o přijetí člena budou rozhodovat. Písemná přihláška musí být žadatelem vlastnoručně podepsána, přihláška podaná elektronicky musí být podepsána dodatečně, a to ještě před jednáním MR o jeho přijetí. Originál přihlášky člena musí být předložen před jeho přijetím k nahlédnutí členům MR s hlasem rozhodujícím, kteří o jeho přijetí budou rozhodovat a o předložení přihlášky požádají. Osobní účast zájemce o přijetí do ODS musí být uskutečněna na usnášeníschopném zasedání MR, které předcházelo či předchází rozhodování o přijetí zájemce. 2. Následně po osobní účasti zájemce MR rozhodne o přijetí či nepřijetí člena. 3. Po kladném rozhodnutí o přijetí člena pokladník MS, pověřený člen MR či pověřený pracovník ODS zkontroluje totožnost a převezme členský příspěvek od zájemce. Oproti úhradě příspěvku vydá příslušná osoba členovi ODS potvrzení o zaplacení členského příspěvku a následně kartu člena ODS. 4. Na základě žádosti zájemce MR vydá rozhodnutí o nepřijetí v písemné podobě. 5. Proti rozhodnutí o nepřijetí se lze odvolat k příslušnému smírčímu výboru do 15 dnů od oznámení této skutečnosti žadateli.


22

VZOROVÉ JEDNACÍ ŘÁDY OBČANSKÉ DEMOKRATICKÉ STRANY

Článek V PRAVIDLA PŘEREGISTRACE ČLENŮ ODS Z JINÝCH MS 1. Vlastnoručně podepsaná žádost o přeregistraci člena ODS z jiného MS musí být před rozhodnutím o přeregistraci předložena k nahlédnutí členům MR s hlasem rozhodujícím, kteří o jeho přeregistraci budou rozhodovat a o nahlédnutí do žádosti požádají. K žádosti je třeba doložit kopii karty člena ODS, případně náhled profilu člena ODS v intranetu Moje ODS. 2. Osobní účast člena ODS, který žádá o přeregistraci, musí být uskutečněna na usnášeníschopném zasedání MR, které předcházelo či předchází rozhodování o přeregistraci. 3. Následně po osobní účasti člena ODS MR rozhodne o přeregistraci člena ODS. 4. Na základě žádosti člena ODS MR vydá rozhodnutí o zamítnutí přeregistrace v písemné podobě. 5. Proti rozhodnutí o zamítnutí přeregistrace, se lze odvolat k příslušnému smírčímu výboru do 15 dnů od oznámení této skutečnosti žadateli.

Článek VI NÁLEŽITOSTI ZÁPISU Z JEDNÁNÍ MR 1. Předseda MR při každém jednání určí zapisovatele, který z jednání pořizuje zápis. Tento zápis ověřuje předseda MR nebo jím určený ověřovatel. 2. Zápis musí obsahovat místo, čas konání, prezenci přítomných, konstatování o způsobu svolání MR, schválený program jednání a všechna přijatá usnesení, jakož i další podstatné záležitosti projednávané a prezentované při jednání MR či požadované členy MR do zápisu. 3. Přijetí nového člena je v zápise uvedeno se všemi náležitostmi dle stanov, jsou jimi: jméno, příjmení člena, způsob prokázání totožnosti, ověření podpisu přihlášky novým členem (v případě elektronické přihlášky její podepsání členem na místě), záznam jeho osobní přítomnosti na jednání MR, konstatování osobního zaplacení příspěvku. 4. Přeregistrace člena ODS z jiného MS je v zápise uvedena s těmito náležitostmi: jméno, příjmení člena, konstatování členství v ODS s uvedením zaplacené výše členského příspěvku, ověření podpisu žádosti o přeregistraci členem ODS, záznam jeho osobní přítomnosti na jednání MR. 5. Originál zápisu je uložen u předsedy MR a v elektronické podobě také na intranet Moje ODS. Je k dispozici k nahlédnutí všem členům příslušného MS ODS, členům MR s hlasem rozhodujícím a s hlasem poradním. Elektronická archivace a elektronický přístup k zápisům se řídí pravidly HK ODS. 6. Kopie zápisu spolu s originálem přihlášky, potvrzením o zaplacení členského příspěvku a zaplacenou částkou členského příspěvku nových členů ODS se předá pověřenému zaměstnanci ODS jako podklad k registraci nových členů a přeregistraci členů z jiných MS.

Tento řád místní rady byl schválen radou místního sdružení v ……………………… dne ……………


VZOROVÉ JEDNACÍ ŘÁDY OBČANSKÉ DEMOKRATICKÉ STRANY

23

VZOROVÝ JEDNACÍ ŘÁD MÍSTNÍHO SNĚMU ODS Preambule 1. 2. 3. 4. 5. 6.

Působnost místního sněmu ODS (dále jen „sněm“) Složení sněmu a způsob svolávání sněmu Usnášeníschopnost sněmu Pravidla pro průběh jednání a rozhodování sněmu Péče o nerušený průběh sněmu Náležitosti zápisu z jednání sněmu

Článek I PŮSOBNOST SNĚMU 1. Místní sněm ODS: a) je nejvyšším orgánem strany v místě a volí každý druhý rok předsedu, případně místopředsedu (či místopředsedy) místního sdružení ODS (MS ODS), pokladníka a členy místní rady, přičemž počet členů MR je minimálně tři, b) volí delegáty na oblastní sněm, c) schvaluje zprávu předsedy a zprávu pokladníka o hospodaření, d) rozhoduje o zrušení členství svého člena, e) schvaluje nominaci kandidátů pro komunální volby, f) navrhuje kandidáty pro volby do obou komor Parlamentu ČR, Evropského parlamentu, do zastupitelstev kraje a kandidáty do orgánů strany.

Článek II SLOŽENÍ A ZPŮSOB SVOLÁVÁNÍ SNĚMU 1. Sněm se skládá ze všech členů ODS příslušného MS ODS, kteří mají hlas rozhodující. S hlasem poradním se mohou sněmu účastnit členové příslušné oblastní rady, příslušné regionální rady a příslušní členové výkonné rady. 2. Sněm se schází minimálně 1x do roka (dle potřeby častěji). 3. Sněm svolává předseda MS ODS v souladu s čl. 5 odst. 3 a s čl. 5 odst. 6 písm. b) a c) stanov ODS. V případě, že je předseda sdružení zastoupen pověřeným místopředsedou sdružení, platí obdobně ustanovení čl. IV odst. 1 tohoto jednacího řádu. 4. Sněm musí být svolán prokazatelným způsobem v místě obvyklým (např. dopis, elektronická pošta), a to nejpozději 7 pracovních dní před jednáním sněmu. 5. Pozvánka na jednání sněmu obsahuje datum, místo, čas konání, návrh programu jednání a případné další informace. 6. Pozvánka musí být zaslána všem členům MS ODS, oblastnímu a regionálnímu manažerovi a musí být v elektronické formě zanesena na intranet (Moje ODS).


24

VZOROVÉ JEDNACÍ ŘÁDY OBČANSKÉ DEMOKRATICKÉ STRANY

7. Předseda je povinen svolat místní sněm ODS, požádá-li o to písemnou formou nejméně 1/3 členů MR nebo minimálně 1/3 členů MS ODS, a to do 30 dnů od doručení žádosti. Nesvolá-li z jakéhokoliv důvodu sněm předseda MS ODS, učiní tak bezprostředně, nejpozději však do 15 dnů, předseda příslušného oblastního sdružení.

Článek III USNÁŠENÍSCHOPNOST SNĚMU 1. Sněm je usnášeníschopný, je-li přítomna nadpoloviční většina všech členů MS ODS. 2. Pro přijetí usnesení je zapotřebí vždy nadpoloviční většina členů MS ODS přítomných na jednání. 3. Poklesne-li počet přítomných členů MS ODS pod hranici nadpoloviční většiny všech členů MS ODS, přestává být jednání místního sněmu usnášeníschopné.

Článek IV PRAVIDLA PRO PRŮBĚH JEDNÁNÍ A ROZHODOVÁNÍ SNĚMU 1. Jednání sněmu je neveřejné, organizuje a řídí jej předseda nebo osoba, která k tomu byla předsedou MS ODS či případně MR určena (dále jen „předsedající“). 2. Sněmu se mohou zúčastnit jako hosté členové jiných místních sdružení ODS a členové dalších orgánů strany spolu s pracovníky manažerské sítě, pokud se sněmu neúčastní s hlasem poradním. O přítomnosti hostů a osob, které nejsou členy strany, rozhoduje hlasováním sněm na začátku svého jednání ještě před schválením programu jednání. 3. V úvodu sněmu zkonstatuje na základě prezenční listiny předsedající přítomnost nadpoloviční většiny členů MS ODS s hlasem rozhodujícím, a tím usnášeníschopnost sněmu. 4. Po konstatování usnášeníschopnosti sněm na návrh předsedajícího schvaluje zapisovatele a minimálně dva ověřovatele zápisu. Dále sněm na návrh MR schvaluje počet členů a složení návrhové a mandátové komise (případně mohou být sloučeny v jednu komisi), popřípadě volební komise. Členové těchto komisí si ze svého středu vyberou svého předsedu. 5. Následně sněm schvaluje na návrh MR program jednání. Návrh na změnu programu jednání má právo podat kterýkoliv člen MS ODS s hlasem rozhodujícím. O každém návrhu na změnu programu se hlasuje samostatně. 6. Ke každému bodu jednání se otevírá rozprava. Předkladatelé jednotlivých návrhů a diskutující se do rozpravy přihlašují přímo, přičemž za MR předkládá návrhy předseda MS ODS nebo osoba pověřená MR. Předsedající jim uděluje slovo podle pořadí, v jakém se přihlásili. Členové sněmu s hlasem poradním dostanou slovo a hosté sněmu mohou dostat slovo, pokud o to požádají. 7. Rozprava je ukončena vyčerpáním příspěvků, nebo schválením procedurálního návrhu na ukončení rozpravy. 8. Veškeré návrhy na usnesení vzešlé a podané z rozpravy zaznamenává návrhová komise a předseda návrhové komise o nich nechá hlasovat. 9. V případě předložení více návrhů na usnesení k danému bodu programu se hlasuje (místní sněm si vybere jednu z níže navrhovaných variant pro své jednání):


VZOROVÉ JEDNACÍ ŘÁDY OBČANSKÉ DEMOKRATICKÉ STRANY

25

a) Nejdříve o pozměňovacích návrzích k návrhu MR a následně o návrhu MR ve znění schválených pozměňovacích návrhů. V případě schválení návrhu MR se o protinávrzích či dalších návrzích již nehlasuje. O charakteru návrhů (pozměňovací návrh, protinávrh či jiný návrh) rozhoduje návrhová komise. V případě neschválení návrhu MR se o protinávrzích či dalších návrzích hlasuje v pořadí, ve kterém byly předloženy. b) V pořadí, jak byly předloženy od konce, tedy od posledního k prvnímu. 10. Pokud sněm nerozhodne v konkrétním případě jinak, hlasuje se o všech rozhodnutích aklamací zvednutím ruky nebo hlasovacího lístku, pokud byl vydán. 11. Začátek a ukončení hlasování vyhlašuje předsedající. 12. Ke každému bodu se hlasuje zvlášť, přijatá usnesení jsou platná, i pokud sněm byl ukončen bez závěrečného usnesení. 13. Všechny volby se řídí vzorovým volebním řádem schváleným kongresem ODS nebo VR ODS na základě pověření kongresem ODS. Pro schvalování nominace kandidátů ODS do komunálních a krajských voleb a do voleb obou komor Parlamentu ČR a Evropského parlamentu platí v každém období zvláštní pravidla pro nominaci kandidátů schválená kongresem ODS nebo VR ODS na základě pověření kongresem ODS. 14. Předsedající má právo rozhodovat i o dalších, zpravidla procedurálních otázkách, přičemž jsou členové MS ODS vázáni rozhodnutím předsedajícího o procedurálních otázkách, jakož i o výkladu tohoto řádu.

Článek V PÉČE O NERUŠENÝ PRŮBĚH JEDNÁNÍ SNĚMU 1. Průběh a jednání sněmu řídí jeho předsedající. 2. V případě, že kdokoliv narušuje jednání sněmu nevhodným chováním nebo v rámci diskuse porušuje zásadním způsobem pravidla slušného chování, je předsedají oprávněn takovéto osobě odebrat slovo a po opakovaném napomenutí ji vyzvat k opuštění jednání.

Článek VI ZÁPIS Z JEDNÁNÍ SNĚMU 1. Z jednání sněmu se pořizuje zápis, který musí obsahovat: a) označení sněmu, k němuž je pořízen zápis, b) datum, čas a místo konání jednání, c) počet přítomných s hlasem rozhodujícím, d) osobu předsedající sněmu, zapisovatele a ověřovatele zápisu, schválené komise, e) schválený program jednání, f) průběh jednání, podané návrhy se jmény navrhovatelů, g) přijatá usnesení, h) výsledky hlasování, i) výsledky voleb dle vzorového volebního řádu a zápisy volební komise dle vzorového volebního řádu jako přílohu zápisu sněmu,


26

2. 3. 4.

5.

6.

VZOROVÉ JEDNACÍ ŘÁDY OBČANSKÉ DEMOKRATICKÉ STRANY j) schválené nominace kandidátů ODS do komunálních a krajských voleb, do obou komor Parlamentu ČR a Evropského parlamentu dle pravidel pro nominaci kandidátů schválených kongresem ODS nebo VR ODS na základě pověření kongresem ODS, k) námitky členů proti rozhodnutí sněmu, pokud požádali o jejich zaprotokolování, l) přílohu zápisu z jednání tvoří prezenční listina a podklady, které byly předloženy k projednávaným bodům. Zápisy z jednání sněmu musí být vyhotoveny nejpozději do 7 pracovních dnů po konání sněmu a musí být podepsány zapisovatelem a ověřovateli. Dojde-li ke sporu mezi zapisovateli a ověřovateli zápisu a nedojde-li k dohodě, rozhodne o daném rozporu nejbližší další sněm. Zápisy z jednání se ukládají u předsedy MS ODS a oblastního manažera, kde budou k dispozici všem členům MS ODS. Elektronická archivace a elektronický přístup k zápisům se řídí pravidly HK ODS. Každý člen MS ODS s hlasem rozhodujícím může vznést námitky proti zápisu, a to však pouze k souladu či nesouladu zápisu s faktickým průběhem jednání sněmu. Takovéto námitky mohou být vzneseny nejpozději do dalšího sněmu s tím, že následující sněm o případných námitkách rozhodne, tyto odmítne, nebo nechá do zápisu zapracovat. Zápis z minulého jednání sněmu se považuje za schválený, nejsou-li proti němu vzneseny námitky.

Článek VII SPOLEČNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ 1. Tento jednací řád nabývá účinnosti svým schválením a platí po dobu neurčitou. 2. Pokud by některé ustanovení tohoto jednacího řádu s ohledem na změnu stanov ODS nebo souvisejících předpisů bylo v budoucnu v rozporu s kterýmkoliv ustanovením stanov ODS nebo vzorového volebního řádu či vzorového jednacího řádu pro místní sněmy ODS, pozbývá toto ustanovení jednacího řádu platnosti. Ostatní ustanovení zůstávají nedotčena. 3. Změna tohoto jednacího řádu může být uskutečněna na základě rozhodnutí sněmu dodatkem k tomuto jednacímu řádu nebo vydáním nového jednacího řádu.

Tento řád místního sněmu byl schválen místním sněmem místního sdružení v ……………………… dne ……………


VZOROVÉ JEDNACÍ ŘÁDY OBČANSKÉ DEMOKRATICKÉ STRANY

27

VZOROVÝ JEDNACÍ ŘÁD OBLASTNÍ RADY ODS Preambule Jednací řád upravuje následující: 1. Působnost oblastní rady ODS (dále jen „OR“) 2. Složení OR a způsob svolávání OR 3. Usnášeníschopnost OR, jednání a rozhodování OR 4. Působnost předsedy OS, místopředsedů a podpisová práva 5. Náležitosti zápisu z jednání OR

Článek I PŮSOBNOST OBLASTNÍ RADY 1. OR je nejvyšším orgánem oblastního sdružení ODS (dále jen „OS“) v období mezi sněmy OS a má veškerou odpovědnost za činnost strany v období mezi oblastními sněmy. 2. OR rozhoduje o všech záležitostech OS v období mezi oblastními sněmy s výjimkou těch, které jsou svěřeny jiným orgánům, zejména: – úzce spolupracuje s pověřeným zaměstnancem ODS, – předkládá oblastnímu sněmu zprávu o hospodaření, – předkládá návrh rozpočtu na běžný rok, – předkládá návrh na výši členských příspěvků v každém roce na základě usnesení VR ODS, – podává návrhy výkonné radě na udělení a zrušení licence místních sdružení, – stanovuje klíč k volbě delegátů na oblastní sněm, – zabezpečuje přípravu oblastního sněmu a sestavuje návrh programu, – zajišťuje realizaci oblastního sněmu. 3. OR dále podává hlavnímu manažerovi návrh na uzavření pracovního poměru a podává vyjádření k ukončení pracovního poměru zaměstnanců ODS působících v oblastní kanceláři. 4. OR hospodaří se svěřeným majetkem ODS v oblasti, jedná a zavazuje ODS v rozsahu schváleného rozpočtu oblastního sdružení. 5. Členové oblastní rady mají právo účastnit se jednání místních rad a sněmů místních sdružení v příslušné oblasti s hlasem poradním.

Článek II SLOŽENÍ OR A ZPŮSOB SVOLÁVÁNÍ OR 1. Členy OR s právem hlasovacím jsou předseda OS, místopředseda (či místopředsedové) a zástupci místních sdružení zvolení oblastním sněmem. 2. Členy OR s hlasem poradním jsou členové parlamentních klubů, krajští zastupitelé registrovaní v oblasti, oblastní manažer, předseda smírčího výboru oblasti, předseda kontrolní a revizní komise oblasti a členové dalších orgánů strany, u kterých to stanoví stanovy ODS. 3. Funkční období OR je dvouleté.


28

VZOROVÉ JEDNACÍ ŘÁDY OBČANSKÉ DEMOKRATICKÉ STRANY

4. Rada se schází minimálně 1x za tři měsíce, jinak vždy, když je to zapotřebí. 5. Radu svolává předseda OS nebo osoba, kterou k tomu předseda OS písemně pověřil, a to prokazatelným způsobem v místě obvyklým (např. dopis, elektronická pošta, SMS), nejpozději pět pracovních dní před jednáním OR. 6. Pozvánka na jednání OR obsahuje datum, místo, čas konání, základní body programu jednání OR a případné další informace. 7. Pozvánka musí být zaslána všem členům OR, oblastnímu a regionálnímu manažerovi a musí být v elektronické formě zanesena na intranet (Moje ODS). 8. Předseda OS je povinen svolat OR, požádá-li o to písemnou formou nejméně 1/3 členů OR, a to do 30 dnů po doručení žádosti. Nesvolá-li z jakéhokoliv důvodu OR předseda OS, učiní tak bezprostředně, nejpozději však do 15 dnů, předseda příslušného regionálního sdružení.

Článek III USNÁŠENÍSCHOPNOST OR, JEDNÁNÍ A ROZHODOVÁNÍ OR 1. 2. 3. 4.

Jednání OR je neveřejné, pokud se rada nerozhodne jinak. Jednání OR se mohou na základě schválení OR účastnit přizvaní hosté. OR je usnášeníschopná při přítomnosti nadpoloviční většiny svých členů s právem rozhodujícím. Hlasování se provádí veřejnou formou, pokud OR na návrh svého člena nerozhodne jinak. V případě schválení tajného hlasování se postupuje podle schváleného volebního řádu (pokud není schválen závazný volební řád kongresem ODS, musí OR schválit vlastní volební řád pro tajné hlasování). 5. OR rozhoduje nadpoloviční většinou přítomných členů. V případě rovnosti hlasů rozhoduje hlas předsedy OS. 6. Zasedání organizuje a řídí předseda OS nebo osoba, která k tomu byla předsedou či radou určena. 7. Na začátku zasedání členové rady schválí program zasedání. 8. Debata k jednotlivým bodům může být rozdělena na část dotazů a část připomínek a návrhů. 9. Diskusní příspěvek by měl trvat nejdéle 5 minut. 10. Diskusní příspěvky jsou přednášeny podle pořadí, v jakém byly přihlášeny. Návrh usnesení k danému bodu může přednést člen OR s hlasem rozhodujícím. 11. V případě předložení více návrhů na řešení daného bodu se hlasuje nejdříve o návrhu, který byl předložen jako poslední. V případě schválení návrhu se o protinávrhu a dalším návrhu již nehlasuje. 12. Během debaty může kterýkoliv člen OR s hlasem rozhodujícím podat procedurální návrh mimo pořadí debaty. 13. Debata končí vyčerpáním příspěvků nebo schválením procedurálního návrhu na ukončení debaty. 14. Jednání OR předsedající ukončí, poklesne-li počet přítomných členů OR s hlasem rozhodujícím pod nadpoloviční většinu všech členů OR s právem rozhodujícím nebo byly-li vyčerpány všechny body zasedání OR. 15. Přijatá usnesení k jednotlivým bodům jednání jsou platná bez ohledu na to, zda bylo přijato závěrečné usnesení.


VZOROVÉ JEDNACÍ ŘÁDY OBČANSKÉ DEMOKRATICKÉ STRANY

29

Článek IV PŮSOBNOST PŘEDSEDY OS, MÍSTOPŘEDSEDŮ A PODPISOVÁ PRÁVA 1. Předseda oblastního sdružení ODS (dále jen „předseda“) je hlavní představitel strany a mluvčí strany v oblasti a zodpovídá za její činnost. 2. Místopředseda (místopředsedové) zastupují předsedu v době jeho nepřítomnosti a vykonávají úkoly uložené jim OR. 3. OR určí osoby, které mají podpisové právo k účtům příslušného OS ODS. 4. Dar pro OS ODS je oprávněn přijmout předseda OS nebo pověřený místopředseda OS. Proces přijetí daru se řídí směrnicemi ODS o přijímání darů.

Článek V NÁLEŽITOSTI ZÁPISU Z JEDNÁNÍ OR 1. Předseda OS při každém jednání určí zapisovatele, který z jednání pořizuje zápis. Tento zápis ověřuje předseda OS nebo ověřovatelé určení OR. 2. Zápis musí obsahovat označení rady, které se zasedání týkalo, místo, termín konání, prezenci přítomných, konstatování o způsobu svolání OR, schválený program jednání a všechna přijatá usnesení, výsledky hlasování, námitky členů OR proti rozhodnutí rady, pokud požádali o jejich zaprotokolování, jakož i další podstatné záležitosti projednávané a prezentované při jednání OR. Přílohu zápisu ze zasedání tvoří podklady, které byly předloženy k projednávaným bodům. 3. Originál zápisu, případně usnesení, je uložen u předsedy OS, jakož i u pověřeného zaměstnance ODS, a v elektronické podobě je vložen na intranet Moje ODS. Je k dispozici k nahlédnutí všem členům příslušné OR, předsedům MS oblasti, poslancům, senátorům, europoslancům a krajským zastupitelům za ODS registrovaným v daném OS a členům KRK a SV tohoto OS ODS. OR se může usnést na dostupnosti zápisu také dalším členům či orgánům struktury ODS. Elektronická archivace a elektronický přístup k zápisům se řídí pravidly HK ODS. 4. Usnesení OR na žádost členů OR jim mohou být zaslána elektronickou formou nebo poštou.

Tento řád oblastní rady byl schválen oblastní radou v ……………………… dne ……………


30

VZOROVÉ JEDNACÍ ŘÁDY OBČANSKÉ DEMOKRATICKÉ STRANY

VZOROVÝ JEDNACÍ ŘÁD OBLASTNÍHO SNĚMU ODS Preambule Jednací řád upravuje následující: 1. Působnost oblastního sněmu ODS (dále jen „sněm“) 2. Složení sněmu a způsob svolávání sněmu 3. Usnášeníschopnost sněmu 4. Pravidla pro průběh jednání a rozhodování sněmu 5. Péče o nerušený průběh sněmu 6. Náležitosti zápisu z jednání sněmu

Článek I PŮSOBNOST SNĚMU 1. Oblastní sněm ODS: a) je nejvyšším orgánem strany v oblasti a volí každý druhý rok předsedu, místopředsedu či místopředsedy oblastního sdružení ODS (OS ODS) a oblastní radu (OR), členy kontrolní a revizní komise a smírčího výboru oblasti, b) volí delegáty na regionální sněm, volí delegáty na celostátní kongres a navrhuje regionálnímu sdružení kandidáty do výkonné rady, kontrolní a revizní komise a smírčího výboru, c) schvaluje zprávu předsedy, zprávu rady o hospodaření, zprávu kontrolní a revizní komise oblasti a bere na vědomí zprávu smírčího výboru oblasti, d) schvaluje nominace kandidátů pro volby do Parlamentu ČR, Evropského parlamentu, krajského zastupitelstva a pro komunální volby v případech, že se územní působnost obecního zastupitelstva kryje s územní působností oblastního sdružení, e) stanoví na základě usnesení výkonné rady výši členských příspěvků v oblasti a jejich diferenciaci, f) schvaluje rozpočet oblastního sdružení.

Článek II SLOŽENÍ A ZPŮSOB SVOLÁVÁNÍ SNĚMU 1. Sněm (jeho členy) tvoří oblastní rada a delegáti místních sdružení zvolení místními sněmy podle klíče stanoveného oblastní radou, členové parlamentních klubů a krajští zastupitelé registrovaní v oblasti s tím, že minimální počet členů s hlasem rozhodujícím je, je-li to možné, 50; dále předseda kontrolní a revizní komise a smírčího výboru oblasti s hlasem poradním, nejsou-li zvoleni řádnými delegáty sněmu. 2. Sněm se schází minimálně 1x ročně (dle potřeby častěji). 3. Sněm svolává předseda OS ODS v souladu s čl. 6 odst. 3 písm. e) a s čl. 6 odst. 5 písm. b) a c) stanov ODS. 4. Sněm musí být svolán prokazatelným způsobem v místě obvyklým (např. dopis, elektronická pošta), a to nejpozději 7 pracovních dní před jednáním sněmu.


VZOROVÉ JEDNACÍ ŘÁDY OBČANSKÉ DEMOKRATICKÉ STRANY

31

5. Pozvánka na jednání sněmu obsahuje datum, místo, čas konání, návrh programu jednání a případné další informace. 6. Pozvánka musí být zaslána všem členům OR, předsedovi kontrolní a revizní komise a smírčího výboru oblasti, všem delegátům sněmu, regionálnímu manažerovi a musí být v elektronické formě zanesena na intranet (Moje ODS). 7. Předseda je povinen svolat sněm, požádá-li o to písemnou formou nejméně 1/3 členů oblastní rady nebo minimálně 1/3 místních sdružení v oblasti, a to do 30 dnů po doručení žádosti do oblastní kanceláře. Nesvolá-li z jakéhokoliv důvodu sněm předseda, učiní tak bezprostředně, nejpozději však do 15 dnů, předseda regionálního sdružení ODS.

Článek III USNÁŠENÍSCHOPNOST SNĚMU 1. Sněm je usnášeníschopný, je-li přítomna nadpoloviční většina všech členů sněmu s hlasem rozhodujícím. 2. Pro přijetí usnesení je zapotřebí vždy nadpoloviční většina členů sněmu s hlasem rozhodujícím přítomných na jednání. 3. Poklesne-li počet přítomných členů sněmu s hlasem rozhodujícím pod hranici nadpoloviční většiny všech členů sněmu s hlasem rozhodujícím, přestává být jednání sněmu usnášeníschopné.

Článek IV PRAVIDLA PRO PRŮBĚH JEDNÁNÍ A ROZHODOVÁNÍ SNĚMU 1. Jednání sněmu je neveřejné, organizuje a řídí jej předseda OS ODS nebo osoba, která k tomu byla předsedou OS ODS či případně OR určena (dále jen „předsedající“). 2. Sněmu se mohou zúčastnit jako hosté členové oblastního sdružení, kteří nejsou delegáty sněmu, členové jiných oblastních sdružení ODS a členové dalších orgánů strany spolu s pracovníky manažerské sítě, pokud se sněmu neúčastní s hlasem poradním. O přítomnosti hostů a osob, které nejsou členy strany, rozhoduje hlasováním sněm na začátku svého jednání ještě před schválením programu jednán��. 3. V úvodu sněmu zkonstatuje na základě prezenční listiny předsedající přítomnost nadpoloviční většiny členů sněmu s hlasem rozhodujícím, a tím usnášeníschopnost sněmu. 4. Po konstatování usnášeníschopnosti sněm na návrh předsedajícího schvaluje zapisovatele a minimálně dva ověřovatele zápisu. Dále sněm na návrh OR schvaluje počet členů a složení návrhové a mandátové komise (případně mohou být sloučeny v jednu komisi), popřípadě volební komise. Členové těchto komisí si ze svého středu vyberou svého předsedu. 5. Následně sněm schvaluje na návrh OR program jednání. Návrh na změnu programu jednání má právo podat kterýkoliv člen sněmu s hlasem rozhodujícím. O každém návrhu na změnu programu se hlasuje samostatně. 6. Ke každému bodu jednání se otevírá rozprava. Předkladatelé jednotlivých návrhů a diskutující se do rozpravy přihlašují přímo, přičemž za OR předkládá návrhy předseda OS ODS nebo osoba pověřená OR. Předsedající jim uděluje slovo podle pořadí, v jakém se přihlásili. Členové sněmu s hlasem poradním dostanou slovo a hosté sněmu mohou dostat slovo, pokud o to požádají.


32

VZOROVÉ JEDNACÍ ŘÁDY OBČANSKÉ DEMOKRATICKÉ STRANY

7. Rozprava je ukončena vyčerpáním příspěvků nebo schválením procedurálního návrhu na ukončení rozpravy. 8. Veškeré návrhy na usnesení vzešlé a podané z rozpravy zaznamenává návrhová komise a předseda návrhové komise o nich nechá hlasovat. 9. V případě předložení více návrhů na usnesení k danému bodu programu se hlasuje (oblastní sněm si vybere jednu z níže navrhovaných variant pro své jednání): a) Nejdříve o pozměňovacích návrzích k návrhu OR a následně o návrhu OR ve znění schválených pozměňovacích návrhů. V případě schválení návrhu OR se o protinávrzích či dalších návrzích již nehlasuje. O charakteru návrhů (pozměňovací návrh, protinávrh či jiný návrh) rozhoduje návrhová komise. V případě neschválení návrhu OR se o protinávrzích či dalších návrzích hlasuje v pořadí, ve kterém byly předloženy. b) V pořadí, jak byly předloženy od konce, tedy od posledního k prvnímu. 10. Pokud sněm nerozhodne v konkrétním případě jinak, hlasuje se o všech rozhodnutích aklamací zvednutím ruky nebo hlasovacího lístku, pokud byl vydán. 11. Začátek a ukončení hlasování vyhlašuje předsedající. 12. Ke každému bodu se hlasuje zvlášť, přijatá usnesení jsou platná, i pokud sněm byl ukončen bez závěrečného usnesení. 13. Všechny volby se řídí vzorovým volebním řádem schváleným kongresem ODS nebo VR ODS na základě pověření kongresem ODS. Pro schvalování nominace kandidátů ODS do komunálních a krajských voleb a do voleb obou komor Parlamentu ČR a Evropského parlamentu platí v každém období zvláštní pravidla pro nominaci kandidátů schválená kongresem ODS nebo VR ODS na základě pověření kongresem ODS. 14. Předsedající má právo rozhodovat i o dalších, zpravidla procedurálních otázkách, přičemž jsou členové sněmu vázáni rozhodnutím předsedajícího o procedurálních otázkách, jakož i o výkladu tohoto řádu.

Článek V PÉČE O NERUŠENÝ PRŮBĚH JEDNÁNÍ SNĚMU 1. Průběh a jednání sněmu řídí jeho předsedající. 2. V případě, že kdokoliv narušuje jednání sněmu nevhodným chováním nebo v rámci diskuse porušuje zásadním způsobem pravidla slušného chování, je předsedající oprávněn takovéto osobě odebrat slovo a po opakovaném napomenutí ji vyzvat k opuštění jednání.

Článek VI ZÁPIS Z JEDNÁNÍ SNĚMU 1. Z jednání sněmu se pořizuje zápis, který musí obsahovat: a) označení sněmu, k němuž je pořízen zápis, b) datum, čas a místo konání jednání, c) počet přítomných s hlasem rozhodujícím, d) osobu předsedající sněmu, zapisovatele a ověřovatele zápisu, schválené komise,


VZOROVÉ JEDNACÍ ŘÁDY OBČANSKÉ DEMOKRATICKÉ STRANY

33

e) f) g) h) i)

2. 3. 4.

5.

6.

schválený program jednání, průběh jednání, podané návrhy se jmény navrhovatelů, přijatá usnesení, výsledky hlasování, výsledky voleb dle vzorového volebního řádu a zápisy volební komise dle vzorového volebního řádu jako přílohu zápisu sněmu, j) schválené nominace kandidátů ODS do komunálních a krajských voleb, do obou komor Parlamentu ČR a Evropského parlamentu dle pravidel pro nominaci kandidátů schválených kongresem ODS nebo VR ODS na základě pověření kongresem ODS, k) námitky členů proti rozhodnutí sněmu, pokud požádali o jejich zaprotokolování, l) přílohu zápisu z jednání tvoří prezenční listina a podklady, které byly předloženy k projednávaným bodům. Zápisy z jednání sněmu musí být vyhotoveny nejpozději do 7 pracovních dnů po konání sněmu a musí být podepsány zapisovatelem a ověřovateli. Dojde-li ke sporu mezi zapisovateli a ověřovateli zápisu a nedojde-li k dohodě, rozhodne o daném rozporu nejbližší další oblastní sněm. Zápisy z jednání se ukládají u předsedy OS ODS a oblastního manažera, kde budou k dispozici k nahlédnutí všem členům sněmu. Elektronická archivace a elektronický přístup k zápisům se řídí pravidly HK ODS. Každý člen sněmu s hlasem rozhodujícím může vznést námitky proti zápisu, a to však pouze k souladu či nesouladu zápisu s faktickým průběhem jednání sněmu. Takovéto námitky mohou být vzneseny nejpozději do dalšího sněmu s tím, že následující sněm o případných námitkách rozhodne, tyto odmítne, nebo nechá do zápisu zapracovat. Zápis z minulého jednání sněmu se považuje za schválený, nejsou-li proti němu vzneseny námitky.

Článek VII SPOLEČNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ 1. Tento jednací řád nabývá účinnosti svým schválením a platí po dobu neurčitou. 2. Pokud by některé ustanovení tohoto jednacího řádu s ohledem na změnu stanov ODS nebo souvisejících předpisů bylo v budoucnu v rozporu s kterýmkoliv ustanovením stanov ODS nebo vzorového volebního řádu či vzorového jednacího řádu, pozbývá toto ustanovení jednacího řádu platnosti. Ostatní ustanovení zůstávají nedotčena. 3. Změna tohoto jednacího řádu může být uskutečněna na základě rozhodnutí sněmu dodatkem k tomuto jednacímu řádu nebo vydáním nového jednacího řádu.

Tento řád oblastního sněmu byl schválen oblastním sněmem oblastního sdružení v ……………………… dne ……………


34

VZOROVÉ JEDNACÍ ŘÁDY OBČANSKÉ DEMOKRATICKÉ STRANY

VZOROVÝ JEDNACÍ ŘÁD REGIONÁLNÍ RADY ODS Preambule Jednací řád upravuje následující: 1. Působnost regionální rady ODS (dále jen „RR“) 2. Složení RR a způsob svolávání RR 3. Usnášeníschopnost RR, jednání a rozhodování RR 4. Působnost předsedy RS, místopředsedů a podpisová práva 5. Náležitosti zápisu z jednání RR

Článek I PŮSOBNOST REGIONÁLNÍ RADY 1. RR je nejvyšším orgánem regionálního sdružení ODS (dále jen „RS“) v období mezi sněmy RS a má veškerou odpovědnost za činnost strany v období mezi regionálními sněmy. 2. RR rozhoduje o všech záležitostech RS v období mezi regionálními sněmy s výjimkou těch, které jsou svěřeny jiným orgánům, zejména: – úzce spolupracuje s pověřeným zaměstnancem ODS, – předkládá regionálnímu sněmu zprávu o hospodaření, – předkládá návrh rozpočtu na běžný rok, – podává návrhy výkonné radě na zrušení členství člena ODS RS, – stanovuje klíč k volbě delegátů na regionální sněm, – zabezpečuje přípravu regionálního sněmu a sestavuje návrh programu, – zajišťuje realizaci regionálního sněmu. 3. RR dále podává hlavnímu manažerovi návrh na uzavření pracovního poměru a podává vyjádření k ukončení pracovního poměru zaměstnanců ODS působících v regionální kanceláři. 4. RR hospodaří se svěřeným majetkem ODS v regionu, jedná a zavazuje ODS v rozsahu schváleného rozpočtu regionálního sdružení. 5. Členové regionální rady mají právo účastnit se jednání místních a oblastních rad a sněmů v regionu s hlasem poradním. 6. RR má pravomoc zřídit grémium RR, které činí operativní rozhodnutí mezi zasedáními RR a ze své činnosti se RR zodpovídá.

Článek II SLOŽENÍ RR A ZPŮSOB SVOLÁVÁNÍ RR 1. Členy RR s právem hlasovacím jsou předseda RS, místopředseda (či místopředsedové) a delegáti oblastních sdružení zvolení regionálním sněmem. 2. Členy RR s hlasem poradním jsou členové parlamentních klubů a krajští zastupitelé registrovaní v regionu, regionální manažer ODS, předseda smírčího výboru regionu, předseda kontrolní a revizní komise regionu a členové dalších orgánů strany, u kterých to stanoví stanovy ODS.


VZOROVÉ JEDNACÍ ŘÁDY OBČANSKÉ DEMOKRATICKÉ STRANY

35

3. Funkční období RR je dvouleté. 4. Rada se schází minimálně 1x za tři měsíce, jinak vždy, když je to zapotřebí. 5. Radu svolává předseda RS nebo osoba, kterou k tomu předseda RS písemně pověřil, a to prokazatelným způsobem v místě obvyklým (např. dopis, elektronická pošta, SMS), a to nejpozději 5 pracovních dní před jednáním RR. 6. Pozvánka na zasedání RR obsahuje datum, místo, čas konání zasedání rady, základní body programu jednání RR a případné další informace. 7. Pozvánka musí být zaslána všem členům RR, regionálnímu manažerovi a musí být v elektronické formě zanesena na intranet (Moje ODS). 8. Předseda RS je povinen svolat RR, požádá-li o to písemnou formou nejméně 1/3 členů RR, a to do 30 dnů po doručení žádosti. Nesvolá-li z jakéhokoliv důvodu RR předseda RS, učiní tak bezprostředně, nejpozději však do 15 dnů, předseda ODS.

Článek III USNÁŠENÍSCHOPNOST RR, JEDNÁNÍ A ROZHODOVÁNÍ RR 1. 2. 3. 4.

Jednání RR je neveřejné, pokud se rada nerozhodne jinak. Jednání RR se mohou na základě schválení RR účastnit přizvaní hosté. RR je usnášeníschopná při přítomnosti nadpoloviční většiny svých členů s právem rozhodujícím. Hlasování se provádí veřejnou formou, pokud RR na návrh svého člena nerozhodne jinak. V případě schválení tajného hlasování se postupuje podle schváleného volebního řádu (pokud není schválen závazný volební řád kongresem ODS, musí RR schválit vlastní volební řád pro tajné hlasování). 5. RR rozhoduje nadpoloviční většinou přítomných členů. V případě rovnosti hlasů rozhoduje hlas předsedy RS. 6. Zasedání organizuje a řídí předseda RS nebo osoba, která k tomu byla předsedou či radou určena. 7. Na začátku zasedání členové rady schválí program zasedání. 8. Debata k jednotlivým bodům může být rozdělena na část dotazů a část připomínek a návrhů. 9. Diskusní příspěvek by měl trvat nejdéle 5 minut. 10. Diskusní příspěvky jsou přednášeny podle pořadí, v jakém byly přihlášeny. Návrh usnesení k danému bodu může přednést člen RR s hlasem rozhodujícím. 11. V případě předložení více návrhů na řešení daného bodu se hlasuje nejdříve o návrhu, který byl předložen jako poslední. V případě schválení návrhu se o protinávrhu a dalším návrhu již nehlasuje. 12. Během debaty může kterýkoliv člen RR s hlasem rozhodujícím podat procedurální návrh mimo pořadí debaty. 13. Debata končí vyčerpáním příspěvků nebo schválením procedurálního návrhu na ukončení debaty. 14. Jednání RR předsedající ukončí, poklesne-li počet přítomných členů RR s hlasem rozhodujícím pod nadpoloviční většinu všech členů RR s právem rozhodujícím nebo byly-li vyčerpány všechny body zasedání RR. 15. Přijatá usnesení k jednotlivým bodům jednání jsou platná bez ohledu na to, zda bylo přijato závěrečné usnesení.


36

VZOROVÉ JEDNACÍ ŘÁDY OBČANSKÉ DEMOKRATICKÉ STRANY

Článek IV PŮSOBNOST PŘEDSEDY RS, MÍSTOPŘEDSEDŮ A PODPISOVÁ PRÁVA 1. Předseda regionálního sdružení ODS (dále jen „předseda“) je hlavní představitel strany a mluvčí strany v regionu a zodpovídá za její činnost. 2. Místopředseda (místopředsedové) zastupují předsedu v době jeho nepřítomnosti a vykonávají úkoly uložené jim RR. 3. RR určí osoby, které mají podpisové právo k účtům příslušného RS ODS. 4. Dar pro RS ODS je oprávněn přijmout předseda RS nebo pověřený místopředseda RS. Proces přijetí daru se řídí směrnicemi ODS o přijímání darů.

Článek V NÁLEŽITOSTI ZÁPISU Z JEDNÁNÍ RR 1. Předseda RS při každém jednání určí zapisovatele, který z jednání pořizuje zápis. Tento zápis ověřuje předseda RS nebo ověřovatelé určení RR. 2. Zápis musí obsahovat označení rady, které se zasedání týkalo, místo, termín konání, prezenci přítomných, konstatování o způsobu svolání RR, schválený program jednání a všechna přijatá usnesení, výsledky hlasování, námitky členů RR proti rozhodnutí rady, pokud požádali o jejich zaprotokolování, jakož i další podstatné záležitosti projednávané a prezentované při jednání RR. Přílohu zápisu ze zasedání tvoří podklady, které byly předloženy k projednávaným bodům. 3. Originál zápisu, případně usnesení, je uložen u předsedy RS, jakož i u pověřeného zaměstnance ODS, a v elektronické podobě je vložen na intranet Moje ODS. Je k dispozici k nahlédnutí všem členům příslušné RR, předsedům OS regionu, poslancům, senátorům, europoslancům a krajským zastupitelům za ODS registrovaným v daném RS a členům KRK a SV regionu. RR se může usnést na dostupnosti zápisu také dalším členům či orgánům struktury ODS. Elektronická archivace a elektronický přístup k zápisům se řídí pravidly HK ODS. 4. Usnesení RR na žádost členů RR jim mohou být zaslána elektronickou formou nebo poštou.

Tento řád regionální rady byl schválen regionální radou v ……………………… dne ……………


VZOROVÉ JEDNACÍ ŘÁDY OBČANSKÉ DEMOKRATICKÉ STRANY

37

VZOROVÝ JEDNACÍ ŘÁD REGIONÁLNÍHO SNĚMU ODS Preambule Jednací řád upravuje následující: 1. Působnost regionálního sněmu ODS (dále jen „sněm“) 2. Složení sněmu a způsob svolávání sněmu 3. Usnášeníschopnost sněmu 4. Pravidla pro průběh jednání a rozhodování sněmu 5. Péče o nerušený průběh sněmu 6. Náležitosti zápisu z jednání sněmu

Článek I PŮSOBNOST SNĚMU 1. Regionální sněm ODS a) je nejvyšším orgánem strany v regionu a volí každý druhý rok předsedu, místopředsedu či místopředsedy regionálního sdružení ODS (RS ODS) a regionální radu (RR), členy kontrolní a revizní komise a smírčího výboru regionu, b) schvaluje zprávu předsedy a zprávu rady o hospodaření, zprávu kontrolní a revizní komise regionu a bere na vědomí zprávu smírčího výboru regionu, c) schvaluje nominace kandidátů pro volby do Senátu a do Evropského parlamentu, d) schvaluje rozpočet regionálního sdružení, e) sestavuje regionální kandidátní listiny pro volby do Poslanecké sněmovny a zastupitelstva kraje, f) navrhuje kongresu kandidáty do výkonné rady, kontrolní a revizní komise a smírčího výboru ODS.

Článek II SLOŽENÍ A ZPŮSOB SVOLÁVÁNÍ SNĚMU 1. Sněm (jeho členy) tvoří RR a delegáti oblastních sdružení zvolení oblastními sněmy podle klíče stanoveného RR, členové výkonné rady zvolení za region, členové parlamentních klubů a krajští zastupitelé registrovaní v regionu s tím, že minimální počet členů s hlasem rozhodujícím je 70, dále předseda kontrolní a revizní komise a smírčího výboru regionu s hlasem poradním, nejsou-li zvoleni řádnými delegáty sněmu. S hlasem poradním se mohou sněmu účastnit členové výkonné rady. 2. Sněm se schází minimálně 1x do roka (dle potřeby častěji). 3. Sněm svolává předseda RS ODS v souladu s čl. 7 odst. 3 a s čl. 7, odst. 5, písm. b) a c) stanov ODS. V případě, že je předseda sdružení zastoupen pověřeným místopředsedou sdružení, platí obdobně ustanovení čl. IV odst. 1 tohoto jednacího řádu. 4. Sněm musí být svolán prokazatelným způsobem v místě obvyklým (např. dopis, elektronická pošta), a to nejpozději 7 pracovních dní před jednáním sněmu.


38

VZOROVÉ JEDNACÍ ŘÁDY OBČANSKÉ DEMOKRATICKÉ STRANY

5. Pozvánka na jednání sněmu obsahuje datum, místo, čas konání, návrh programu jednání a případné další informace. 6. Pozvánka musí být zaslána všem členům RR, předsedovi kontrolní a revizní komise a smírčího výboru regionu, všem delegátům sněmu, regionálnímu manažerovi a musí být v elektronické formě zanesena na intranet (Moje ODS). 7. Předseda je povinen svolat sněm, požádá-li o to písemnou formou nejméně 1/3 členů RR nebo minimálně 1/3 oblastních sdružení v regionu, a to do 30 dnů po doručení žádosti do regionální kanceláře. Nesvolá-li z jakéhokoliv důvodu sněm předseda RS ODS, učiní tak bezprostředně, nejpozději však do 15 dnů, předseda ODS.

Článek III USNÁŠENÍSCHOPNOST SNĚMU 1. Sněm je usnášeníschopný, je-li přítomna nadpoloviční většina všech členů sněmu s hlasem rozhodujícím. 2. Pro přijetí usnesení je zapotřebí vždy nadpoloviční většina členů sněmu s hlasem rozhodujícím přítomných na jednání. 3. Poklesne-li počet přítomných členů sněmu s hlasem rozhodujícím pod hranici nadpoloviční většiny všech členů sněmu s hlasem rozhodujícím, přestává být jednání sněmu usnášeníschopné.

Článek IV PRAVIDLA PRO PRŮBĚH JEDNÁNÍ A ROZHODOVÁNÍ SNĚMU 1. Jednání sněmu je neveřejné, organizuje a řídí jej předseda RS ODS nebo osoba, která k tomu byla předsedou RS ODS či případně RR určena (dále jen „předsedající“). 2. Sněmu se mohou zúčastnit jako hosté členové regionálního sdružení, kteří nejsou delegáty sněmu, členové jiných regionálních sdružení ODS a členové dalších orgánů strany spolu s pracovníky manažerské sítě, pokud se sněmu neúčastní s hlasem poradním. O přítomnosti hostů a osob, které nejsou členy strany, rozhoduje hlasováním sněm na začátku svého jednání ještě před schválením programu jednání. 3. V úvodu sněmu zkonstatuje na základě prezenční listiny předsedající přítomnost nadpoloviční většiny členů sněmu s hlasem rozhodujícím, a tím usnášeníschopnost sněmu. 4. Po konstatování usnášeníschopnosti sněm na návrh předsedajícího schvaluje zapisovatele a minimálně dva ověřovatele zápisu. Dále sněm na návrh RR schvaluje počet členů a složení návrhové a mandátové komise (případně mohou být sloučeny v jednu komisi), popřípadě volební komise. Členové těchto komisí si ze svého středu vyberou svého předsedu. 5. Následně sněm schvaluje na návrh RR program jednání. Návrh na změnu programu jednání má právo podat kterýkoliv člen sněmu s hlasem rozhodujícím. O každém návrhu na změnu programu se hlasuje samostatně. 6. Ke každému bodu jednání se otevírá rozprava. Předkladatelé jednotlivých návrhů a diskutující se do rozpravy přihlašují přímo, přičemž za RR předkládá návrhy předseda RS ODS nebo osoba pověřená RR. Předsedající jim uděluje slovo podle pořadí, v jakém se přihlásili. Členové sněmu s hlasem poradním dostanou slovo a hosté sněmu mohou dostat slovo, pokud o to požádají.


VZOROVÉ JEDNACÍ ŘÁDY OBČANSKÉ DEMOKRATICKÉ STRANY

39

7. Rozprava je ukončena vyčerpáním příspěvků nebo schválením procedurálního návrhu na ukončení rozpravy. 8. Veškeré návrhy na usnesení vzešlé a podané z rozpravy zaznamenává návrhová komise a předseda návrhové komise o nich nechá hlasovat. 9. V případě předložení více návrhů na usnesení k danému bodu programu se hlasuje (regionální sněm si vybere jednu z níže navrhovaných variant pro své jednání): a) Nejdříve o pozměňovacích návrzích k návrhu RR a následně o návrhu RR ve znění schválených pozměňovacích návrhů. V případě schválení návrhu RR se o protinávrzích či dalších návrzích již nehlasuje. O charakteru návrhů (pozměňovací návrh, protinávrh či jiný návrh) rozhoduje návrhová komise. V případě neschválení návrhu RR se o protinávrzích či dalších návrzích hlasuje v pořadí, ve kterém byly předloženy. b) V pořadí, jak byly předloženy od konce, tedy od posledního k prvnímu. 10. Pokud sněm nerozhodne v konkrétním případě jinak, hlasuje se o všech rozhodnutích aklamací zvednutím ruky nebo hlasovacího lístku, pokud byl vydán. 11. Začátek a ukončení hlasování vyhlašuje předsedající. 12. Ke každému bodu se hlasuje zvlášť, přijatá usnesení jsou platná, i pokud sněm byl ukončen bez závěrečného usnesení. 13. Všechny volby se řídí vzorovým volebním řádem schváleným kongresem ODS nebo VR ODS na základě pověření kongresem ODS. Pro schvalování nominace kandidátů ODS do komunálních a krajských voleb a do voleb obou komor Parlamentu ČR a Evropského parlamentu platí v každém období zvláštní pravidla pro nominaci kandidátů schválená kongresem ODS nebo VR ODS na základě pověření kongresem ODS. 14. Předsedající má právo rozhodovat i o dalších, zpravidla procedurálních otázkách, přičemž jsou členové sněmu vázáni rozhodnutím předsedajícího o procedurálních otázkách, jakož i o výkladu tohoto řádu.

Článek V PÉČE O NERUŠENÝ PRŮBĚH JEDNÁNÍ SNĚMU 1. Průběh a jednání sněmu řídí jeho předsedající. 2. V případě, že kdokoliv narušuje jednání sněmu nevhodným chováním nebo v rámci diskuse porušuje zásadním způsobem pravidla slušného chování, je předsedají oprávněn takovéto osobě odebrat slovo a po opakovaném napomenutí ji vyzvat k opuštění jednání.

Článek VI ZÁPIS Z JEDNÁNÍ SNĚMU 1. Z jednání sněmu se pořizuje zápis, který musí obsahovat: a) označení sněmu, k němuž je pořízen zápis, b) datum, čas a místo konání jednání, c) počet přítomných s hlasem rozhodujícím, d) osobu předsedající sněmu, zapisovatele a ověřovatele zápisu, schválené komise,


40

VZOROVÉ JEDNACÍ ŘÁDY OBČANSKÉ DEMOKRATICKÉ STRANY e) f) g) h) i)

2. 3. 4.

5.

6.

schválený program jednání, průběh jednání, podané návrhy se jmény navrhovatelů, přijatá usnesení, výsledky hlasování, výsledky voleb dle vzorového volebního řádu a zápisy volební komise dle vzorového volebního řádu jako přílohu zápisu sněmu, j) schválené nominace kandidátů ODS do komunálních a krajských voleb, do obou komor Parlamentu ČR a Evropského parlamentu dle pravidel pro nominaci kandidátů schválených kongresem ODS nebo VR ODS na základě pověření kongresem ODS, k) námitky členů proti rozhodnutí sněmu, pokud požádali o jejich zaprotokolování, l) přílohu zápisu z jednání tvoří prezenční listina a podklady, které byly předloženy k projednávaným bodům. Zápisy z jednání sněmu musí být vyhotoveny nejpozději do 7 pracovních dnů po konání sněmu a musí být podepsány zapisovatelem a ověřovateli. Dojde-li ke sporu mezi zapisovateli a ověřovateli zápisu a nedojde-li k dohodě, rozhodne o daném rozporu nejbližší další sněm. Zápisy z jednání se ukládají u předsedy RS ODS a regionálního manažera, kde budou k dispozici k nahlédnutí všem členům sněmu. Elektronická archivace a elektronický přístup k zápisům se řídí pravidly HK ODS. Každý člen sněmu s hlasem rozhodujícím může vznést námitky proti zápisu, a to však pouze k souladu či nesouladu zápisu s faktickým průběhem jednání sněmu. Takovéto námitky mohou být vzneseny nejpozději do dalšího sněmu s tím, že následující sněm o případných námitkách rozhodne, tyto odmítne, nebo nechá do zápisu zapracovat. Zápis z minulého jednání sněmu se považuje za schválený, nejsou-li proti němu vzneseny námitky.

Článek VII SPOLEČNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ 1. Tento jednací řád nabývá účinnosti svým schválením a platí po dobu neurčitou. 2. Pokud by některé ustanovení tohoto jednacího řádu s ohledem na změnu stanov ODS nebo souvisejících předpisů bylo v budoucnu v rozporu s kterýmkoliv ustanovením stanov ODS nebo vzorového volebního řádu či vzorového jednacího řádu pro regionální sněmy ODS, pozbývá toto ustanovení jednacího řádu platnosti. Ostatní ustanovení zůstávají nedotčena. 3. Změna tohoto jednacího řádu může být uskutečněna na základě rozhodnutí sněmu dodatkem k tomuto jednacímu řádu nebo vydáním nového jednacího řádu.

Tento řád regionálního sněmu byl schválen regionálním sněmem regionálního sdružení v ……………………… dne ……………


VZOROVÝ VOLEBNÍ ŘÁD OBČANSKÉ DEMOKRATICKÉ STRANY

41

VZOROVÝ VOLEBNÍ ŘÁD ODS vydaný v souladu s ustanovením čl. 8 odst. 3 písm. m stanov ODS

Preambule Upravuje postup sněmu při výkonu působnosti volit orgány a členy těchto orgánů.

Článek I VOLEBNÍ KOMISE 1. Volby připravuje a výsledky zpracovává sněmem volená volební komise, která se ve své činnosti řídí tímto volebním řádem. 2. Členové volební komise jsou voleni z navržených kandidátů. 3. Volební komise je nejméně tříčlenná, přičemž počet členů je vždy lichý. 4. Volební komise zvolí nadpoloviční většinou hlasů ze svého středu předsedu volební komise. 5. Členem volební komise nesmí být předsedající sněmu s výjimkou místních sdružení do pěti členů. 6. Volby procedurálně řídí a výsledky vyhlašuje předseda volební komise. 7. Je-li jako kandidát navržen člen volební komise, je jeho členství v komisi pozastaveno do ukončení voleb, ve kterých takovýto člen volební komise kandiduje.

Článek II ÚVODNÍ USTANOVENÍ 1. Před zahájením vlastní volby sněm aklamací rozhodne o počtu míst, která budou v rámci voleb obsazována, pokud tento počet nevyplývá ze stanov nebo z rozhodnutí orgánu strany vyšší úrovně (tj. rozhodne např. o počtu místopředsedů, počtu členů rady, počtu náhradníků apod.). 2. Návrhy kandidátů na funkce a členství v orgánech ODS, taktéž nominace pro všechny druhy voleb podávají jednotlivé orgány v souladu se stanovami ODS a pravidly pro nominaci kandidátů schválenými kongresem ODS nebo VR ODS na základě pověření kongresem ODS. Navrhovat kandidáty v rámci voleb mají dále právo všichni členové příslušného sněmu (dále již jen „delegáti“), není-li upraveno jinak (např. stanovami ODS, pravidly výkonné rady či jednacím řádem kongresu nebo daného sněmu). 3. Podmínkou volitelnosti je prokazatelný souhlas navrženého člena ODS s kandidaturou a tam, kde je to stanovami ODS vyžadováno, i soulad s podmínkami zákona č. 451/1991 Sb. (tzv. lustrační zákon). V případě nepřítomnosti kandidáta je souhlas prokázán písemně nebo prostřednictvím některého z přítomných delegátů. Způsob prokázání souhlasu s kandidaturou je uveden v zápisu. 4. Po ukončení podávání návrhů sněm rozhodne o způsobu volby, tj. zda bude voleno tajnou, či veřejnou volbou. Volba je tajná. 5. Je-li počet kandidátů stejný nebo menší než počet obsazovaných míst dle čl. II odst. 1 tohoto volebního řádu, může být volba z rozhodnutí sněmu veřejná. 6. Volby jsou vždy maximálně tříkolové. 7. Okamžikem vyhlášení výsledku voleb se zvolený kandidát ujímá své funkce, pokud před zahájením volby nerozhodl sněm jinak.


42

VZOROVÝ VOLEBNÍ ŘÁD OBČANSKÉ DEMOKRATICKÉ STRANY

Článek III TAJNÁ VOLBA 1. Tajná volba se provádí prostřednictvím hlasovacích lístků. 2. Na kandidátní listině nebo na hlasovacích lístcích se jména kandidátů uvádí v předloženém pořadí, doplněném návrhy z pléna, nebo v abecedním pořadí. 3. Hlasující delegát může volit nejvýše tolik kandidátů, kolik funkčních míst se má volbou obsadit. 4. Hlasovací lístky jsou delegáty sněmu s hlasem rozhodujícím upravovány tajně a následně jsou vhozeny do hlasovací urny. 5. Pokud hlasovací lístky obsahují jména všech navržených kandidátů, delegát volí tak, že na hlasovacím lístku vyjádří: – souhlas s nejvýše takovým počtem kandidátů, který byl stanoven pro obsazení míst dle čl. II. odst. 1. tohoto volebního řádu zakroužkováním pořadového čísla před jejich jmény, nebo zakroužkováním jejich jmen, nebo zakroužkováním jak jejich pořadových čísel, tak jejich jmen. Všechny tyto způsoby označení jsou platné; – nesouhlas s kandidáty nezakroužkováním pořadových čísel před jejich jmény ani nezakroužkováním jejich jmen; – na základě rozhodnutí sněmu může být volba kroužkováním nahrazena křížkem před jménem. 6. Neobsahují-li hlasovací lístky jména navržených kandidátů a jejich seznam, je tento sdělen jinou formou. Delegát volí tak, že na hlasovacím lístku vyjádří: – souhlas napsáním jmen navržených kandidátů, nejvýše však takového počtu, který byl stanoven pro obsazení míst dle čl. II. odst. 1 tohoto volebního řádu. Pořadí kandidátů nerozhoduje; – nesouhlas s kandidáty jejich nenapsáním na hlasovací lístek. 7. Platný hlasovací lístek je ten, který obsahuje volbu vyznačenou dle odst. 5. nebo 6. tohoto článku. 8. Neplatný je hlasovací lístek odevzdaný na jiném než vydaném tiskopise nebo je přetržený a dále pak ten, který vyslovuje souhlas s více kandidáty, než kolik činí počet obsazovaných míst. Za neplatný se považuje rovněž hlasovací lístek, který neobsahuje jména všech kandidátů dle čl. III odst. 2 a 5 tohoto volebního řádu. Jméno kandidáta, který nebyl navržen nebo kandidaturu odmítl, nezpůsobuje neplatnost hlasovacího lístku. Takový kandidát se však pro volbu nezapočítává. K jiným než volebním řádem stanoveným úpravám hlasovacího lístku se nepřihlíží. Poškození nebo přeložení hlasovacího lístku nemá vliv na jeho platnost, pokud jsou z něho patrny potřebné údaje. 9. Vznikne-li pochybnost o platnosti hlasovacího lístku, rozhodne o ní volební komise, která to poznamená v zápisu o výsledku hlasování. 10. Pro zvolení je zapotřebí zisku nadpoloviční většiny hlasů z celkového počtu vydaných hlasovacích lístků. Počet vydaných lístků musí odpovídat počtu potřebnému pro zajištění usnášeníschopnosti. Celkový počet vydaných hlasovacích lístků nemůže být vyšší, než počet přítomných delegátů v době volby. 11. Je-li v tajném hlasování odevzdáno více hlasovacích lístků, než bylo vydáno, je hlasování neplatné a musí být opakováno.


VZOROVÝ VOLEBNÍ ŘÁD OBČANSKÉ DEMOKRATICKÉ STRANY

43

12. Výsledné pořadí kandidátů je po volbě sestaveno podle počtu obdržených hlasů sestupnou řadou od nejvyššího k nejnižšímu počtu hlasů. Výsledky voleb oznámí předseda volební komise a následně zabezpečí hlasovací lístky pro archivaci. 13. Pokud obdrží nadpoloviční většinu více kandidátů, než je počet obsazovaných míst, jsou zvoleni ti z nich, kteří obdrželi nejvyšší počet hlasů. Nastane-li rovnost hlasů pro kandidáty na volitelných místech a mimo ně, pokračuje druhé kolo jen s těmito kandidáty s rovným počtem hlasů. 14. Nezíská-li v prvém kole nadpoloviční většinu hlasů z celkového počtu vydaných hlasovacích lístků tolik kandidátů, aby byl obsazen stanovený počet míst, koná se na neobsazená místa druhé kolo volby. Do druhého kola postupují nezvolení kandidáti z prvého kola, kteří mezi nezvolenými získali v prvém kole nejvyšší počet hlasů, nejvýše však dvakrát tolik kandidátů, kolik je obsazovaných míst. Při rovnosti hlasů postupují všichni kandidáti se stejným počtem hlasů. 15. Ve druhém kole jsou zvoleni kandidáti, kteří získali nadpoloviční většinu z celkového počtu vydaných hlasovacích lístků. 16. Pokud obdrží nadpoloviční většinu více kandidátů, než je počet obsazovaných míst, jsou zvolení ti z nich, kteří obdrželi ve druhém kole nejvyšší počet hlasů. Nastane-li rovnost hlasů pro kandidáty na volitelných místech a mimo ně, pokračuje třetí kolo jen s těmito kandidáty s rovným počtem hlasů. 17. Nezíská-li nadpoloviční většinu hlasů z celkového počtu vydaných hlasovacích lístků tolik kandidátů, aby byl obsazen stanovený počet míst ani ve druhém kole volby, koná se na neobsazená místa třetí kolo volby. 18. Do třetího kola postupují nezvolení kandidáti z druhého kola, kteří mezi nezvolenými získali ve druhém kole nejvyšší počet hlasů, nejvýše však takový počet kandidátů, jaký je počet neobsazených míst navýšený o jednoho kandidáta, při rovnosti hlasů postupují všichni kandidáti se stejným počtem hlasů. 19. Ve třetím kole jsou zvoleni kandidáti, kteří získali nadpoloviční většinu hlasů z celkového počtu vydaných hlasovacích lístků. Pokud obdrží nadpoloviční většinu více kandidátů, než je počet obsazovaných míst, jsou zvoleni ti z nich, kteří obdrželi ve třetím kole nejvyšší počet hlasů. Nastane-li rovnost hlasů pro kandidáty na volitelných místech a mimo ně: a) rozhodne los; b) proběhne na neobsazená místa nová volba; c) rozhodne o dalším postupu sněm. 20. Nebyla-li ani po třetím kole volby obsazena stanovená místa, volby končí. 21. Sněm může rozhodnout o konání nové volby. 22. O výsledku hlasování každého kola volby volební komise sepíše zápis, který podepíší všichni členové volební komise, kteří se zúčastnili příslušné volby, v zápise o hlasování se uvede: a) počet vydaných hlasovacích lístků u každého kola volby, b) počet odevzdaných platných i neplatných hlasovacích lístků u každého kola volby, c) počet odevzdaných platných hlasů „pro“ jednotlivé kandidáty v každém kole volby, d) konstatování o zvolení nebo nezvolení kandidáta. 23. Odevzdané hlasovací lístky ze všech kol volby (platné i neplatné) jsou archivovány u předsedy příslušného sdružení ODS, popřípadě u pověřeného zaměstnance ODS v zalepených obálkách opatřených podpisy členů volební komise, a to po dobu trvání funkčního období, do kterého byli kandidáti voleni.


44

VZOROVÝ VOLEBNÍ ŘÁD OBČANSKÉ DEMOKRATICKÉ STRANY

Článek IV VEŘEJNÁ VOLBA 1. Delegát sněmu s hlasem rozhodujícím volí kandidáty zdvižením ruky, případně zdvižením hlasovacího lístku tak, že vyjadřuje volbu „pro“ navrženého kandidáta, „proti“ navrženému kandidátovi nebo „zdržel se“. Na základě schváleného návrhu kteréhokoliv člena sněmu může být rovněž veřejná volba takto provedena společně o více navržených kandidátech do jednoho orgánu strany, není-li upraveno jinak (např. stanovami ODS, pravidly výkonné rady či jednacím řádem kongresu nebo daného sněmu). 2. Zvoleni jsou ti kandidáti, kteří získali nadpoloviční většinu hlasů přítomných členů sněmu. 3. Pokud není volba úspěšná, následuje druhé kolo voleb. 4. Pro druhé kolo se přiměřeně použijí ustanovení předchozích odstavců. 5. Jestliže ani v druhém kole nebude volba úspěšná, vyhlásí volební komise za shodných podmínek kolo třetí. 6. Nebyla-li ani po třetím kole volby obsazena stanovená místa, volba končí. 7. Sněm může rozhodnout o konání nové volby. 8. O výsledku hlasování všech kol veřejné volby volební komise sepíše zápis, který podepíší všichni členové volební komise, kteří se zúčastnili příslušné volby, v zápise o hlasování se uvede: a) počet přítomných, b) počet hlasů „pro“ navržené kandidáty, c) počet hlasů „proti“ navrženým kandidátům, d) počet hlasů „zdržel se“, e) konstatování o zvolení nebo nezvolení kandidátů.

Článek V PARLAMENTNÍ, SENÁTNÍ, KRAJSKÉ A KOMUNÁLNÍ VOLBY 1. Pro schvalování nominace kandidátů ODS do komunálních a krajských voleb a do voleb obou komor Parlamentu ČR a Evropského parlamentu platí v každém období zvláštní pravidla pro nominaci kandidátů schválená kongresem ODS nebo VR ODS na základě pověření kongresem ODS. 2. Pro senátní volby ve volebních okrscích, kde se prolíná působnost více oblastních rad ODS, se primární volby řídí volebními řády, které respektují pravidla pro nominaci kandidátů schválená kongresem ODS nebo VR ODS na základě pověření kongresem ODS.

Článek VI ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ 1. Tento volební řád může být na základě rozhodnutí sněmu použit i pro návrhy, které jsou v působnosti sněmu. 2. Okamžikem vyhlášení výsledku voleb se zvolený kandidát ujímá své funkce, pokud před zahájením volby nerozhodne sněm jinak.

Tento volební řád byl schválen …………........… v……...................……… dne ……........………


Stanovy ods 2014