Frýdlantsko a Liberecko v období baroka. Gallasovská architektura a umělci Martin Krummholz
Obr. 1_Liberec, kostel Nalezení sv. Kříže, pohled od východu, 2010. Foto autor
N
ásledující text sumarizuje architektonickou a další uměleckou činnost oblastí Frýdlantska a Liberecka pod patronátem hraběcího rodu Gallasů v 17. a 18. století; perspektivou dějin umění se snaží postihnout její specifika tohoto regionu a na základě stylové, typologické a kvalitativní komparace s dobovou architekturou se pokouší charakterizovat kvality architektury frýdlantsko-libereckého regionu a jeho vazeb k českému prostředí a Praze coby uměleckému centru. Nejfrekventovanějším architektonickým úkolem tehdy byla kostelní stavba, která tak v celkovém výčtu výrazně dominuje. Přirozeně se jedná o hrubý nástin zaměřující se na klíčové stavby a přední, dosud podchytitelné osobnosti; přes svou tezovitost nicméně (s vědomým odstupem) shrnuje stávající poznání dané problematiky a přináší četné nové údaje. Jediným uceleným zpracováním tohoto tématu totiž dosud zůstává předválečná Kühnova Topografie, jež byla nedávno vydána tiskem.1 Dnešnímu bádání však může tento jedinečný titul - po metodické stránce limitovaný dobou i Kühnovým úhlem pohledu - sloužit jako pouhé východisko a pomůcka, jejíž závěry je třeba nahlížet kriticky, revidovat je a dále doplňovat. Autor následujícího textu vychází z vlastního letitého studia gallasovské a clam-gallasovské problematiky.2 XVII 2016 1
1_Karl Friedrich KÜHN, Verzeichnis der Kunstgeschichtlichen und historischen Denkmale im Landkreis Friedland. Edice nedokončeného rukopisu (ed. Kristina UHLÍKOVÁ), Fontes Historiae Artium XV, Praha 2013. 2_Martin KRUMMHOLZ, Gallasové in: tentýž (ed.), Clam-Gallasův palác. Johann Bernhard Fischer von Erlach. Architektura, výzdoba, život rezidence, Praha 2007, s. 7–30.
Obr. 2_Hrádek nad Nisou, kostel sv. Bartoloměje. Foto autor
3