| Jana Šubrtová | Vladimíra Králová | K historii, současnosti a budoucnosti Bredovské zahrady
73_Nadace Lemberk využívala zahradu k pořádání sympózií ještě před uzavřením nájemní smlouvy, viz například Judlová, Marie. Lemberk ’90: mezinárodní sochařské symposium: Miroslav Maler, Pascal Simonet, Yvon Proulx, Bill Vazan, Denis Pellerin, Keith John Rand, Adam Steiner, Gilles Lariviere, Jiří Sopko, Karel Nepraš, Robert Lee Adzema, Francesco Lopez „Ochoa“, Olaf Hanel. Praha: Nadace Lemberk, 1991. Hlavním organizátorem byl Jakub Kaše. 74_Kronika města Jablonného v Podještědí z let 1994–2002, uložena na Městském úřadě v Jablonném v Podještědí. 75_V současné době probíhá přesné geodetické zaměření areálu zahrady, které poslouží jako podklad pro stavebněhistorický a uměleckohistorický průzkum a také jako podklad pro budoucí projektovou dokumentaci na celkovou obnovu prostoru.
38
Fontes_sazba_01.indd 38
na celou zahradu. Základním smyslem a myšlenkou Nadace Lemberk byla snaha vybudovat z Bredovského letohrádku a jeho zahrady společenské středisko i s programem sociálním a ekologickým. Pod její záštitou se zde konala umělecká sympózia a zahrada byla využívána jako výstavní prostor pro moderní plastiky a sochy.73 Nadace také přistoupila k zabezpečení některých prvků, což dávalo naději na záchranu cenné památky. Bohužel se z referátu kultury tehdejšího Okresního úřadu v České Lípě nepodařilo získat kladné rozhodnutí k zahájení statického zajištění havarijního stavu letohrádku a u zahrady se kvůli jejímu havarijnímu stavu nepodařilo splnit vytyčený cíl, tj. zpřístupnit ji veřejnosti.74 V roce 1995 vypověděl referát kultury Nadaci Lemberk nájemní smlouvu a později zahradu a vilu využívalo Vlastivědné muzeum v České Lípě k pořádání environmentálních akcí pro děti i dospělé. Od roku 2008 je Bredovský letohrádek se zahradou a okolními pozemky pod správou Národního památkového ústavu, územního odborného pracoviště v Liberci. V současné době probíhají přípravné práce pro budoucí celkovou obnovu areálu.75 Prioritním požadavkem je obnova ohradní zdi. Následně po dokončení archeologického průzkumu bude nutné přistoupit ke stabilizaci terasní zdi a schodišť. Terasní zeď je vystavěná z mohutných kamenných bloků, které se na četných místech vychylují. Kamenná schodiště se rozpadají, nejnižší stupně jsou zcela zakryty zeminou. Nedílnou součástí obnovy bude dále konzervace sochařské výzdoby, která je dnes pouhým fragmentem původního záměru. Do dnešní doby se nedochovalo 6 soch, z toho jedna chybí i s podstavcem. Zcela také chybí figurální výzdoba východní fontány. Západní fontána s dětskou postavou na mořském živočichovi je v torzálním stavu. Ulomená je pravá a levá ruka, část trupu, hlava dítěte a hlava mořského živočicha. U prostřední fontá-
STUDIE
ny s Nereidou se nedochoval olověný orel, kompozitní hlavice, mechanicky je poškozen ocas Nereidy. Nádrže všech fontán jsou zčásti zarostlé travinami a napadeny mikroorganismy, mechy a lišejníky, shodně také jejich sochařská výzdoba. Pět z dvanácti soch stojících při schodištích je částečně skryto v rozrostlém tisu. Sochy jsou vážně mechanicky poškozeny, chybí ruce a atributy, dvěma chybí hlavy. Balustráda ohraničující nástupní parter je silně narušená a nestabilní. Mnohé kuželky byly v minulosti deponovány do sklepních prostor letohrádku. Vázy s putti jsou vážně hloubkově narušeny korozí vnitřní armatury, materiál není soudržný, odpadává v plochách, výrazně se projevuje eroze a celek je pokryt silnou vrstvou mechů a lišejníků. Na základě výsledků archeologického průzkumu bude možné rozhodnout o případném snížení terénu středního a nejnižšího parteru zahrady, který byl v dobách zahradnictví značně navýšen, a poté může dojít k obnově systému cest, záhonů a sadů. Tato studie je pouze úvodním vstupem do celkové, zatím zcela opomíjené rozsáhlé problematiky areálu Bredovské zahrady, která otevírá řadu zajímavých témat. Předmětem dalšího bádání bude mimo jiné vlastní objekt letohrádku, zejména jeho interiér, funkční uspořádání, vybavení a způsoby využívání majiteli. Pozornost bude také věnovaná jeho vztahu k zahradě. Opomenuta nezůstane ani sochařská výzdoba zahrady, kde bude učiněn pokus o dohledání vhodného inspiračního pramene, nebo grafických předloh (obrazových alb), z nichž mohla být převzata podoba soch. Zcela otevřené je dále například téma přeměny zahrady na přelomu 18. a 19. století a vývoj zahrady v průběhu 19. století. Jiným tématem pro další studium jsou například umělecká sympózia, která byla v 90. letech v areálu zahrady pořádána.
FONTES NISSAE | PRAMENY NISY
1.7.2012 23:20:40