Choice 30

Page 1

architecture

living style

entertainment

art&design

distanttravel

ABY ZIMA VE MĚSTĚ

NEBYLA NUDA

JE MOUDRÉ ZNÁT DIVADELNÍ A FILMOVÉ PREMIÉRY I KDE VAŘÍ SVĚTOVÍ KUCHAŘI

INTERIÉRY ROKU 2022

DO UZÁVĚRKY SOUTĚŽE ZBÝVÁ PÁR DNÍ

NEJMENŠÍ VELEHORY

JSOU SLOVENSKÉ TATRY. 25 VRCHOLŮ SE ŠPLHÁ

NAD MRAKY DO VÝŠKY PŘES 2 500 METRŮ.

MAJESTÁTNÍ KULISY LÁKAJÍ LYŽAŘE I FILMAŘE.

OBZORY BEZ HRANIC

EXPEDICE LAPONSKEM SE PSÍM SPŘEŽENÍM

VSTUPENKA DO SVĚTA ŽIVOTNÍHO STYLU | ZIMA 23 | N O 30

Zima tu s námi bude ještě pár měsíců – tož hurá na hory! To je HLAVNÍ VZKAZ tohoto vydání magazínu CHOICE, jehož obsah nám nabobtnal, jako když přes noc pořádně zasněží. Naštěstí si můžete vychutnávat všechny články i fotografie PĚKNĚ V TEPLE. Protože kdesi na kopci, v běžkařské stopě, či třeba na saních tažených psy, na to čas mít nebudete. A tak se prostě

ZACHUMLEJTE DO PEŘINY, dejte si grog a nechte se přenést na místa, kde vládne sibérie. Některá leží tak vysoko na severu, až se z té představy zpotíte. Jiná jsou důvěrně známá, nebo se na ně prostě S PŘEKVAPENÍM

ROZPOMENETE. Každý pravověrný lyžař a snowboardista jezdí do Alp častěji než na české hory, a přitom tak nějak pozapomněl na mnohem blíž se vypínající NÍZKÉ

či VYSOKÉ TATRY. Nejmenší velehory světa, které si to pojmenování díky skalnatým štítům, dolinám s pocukrovanou hladinou zamrzlých ples i stříbrným stužkám vodopádů zaslouží. Nabízejí též solidní LYŽAŘSKÉ

AREÁLY, ke kterým se dá dostat pohodlně levně vlakem a poslední zbytek cesty k lanovce urazit skibusem či do -

konce tramvají, tedy vlastně električkou. Rozdíl v ceně skipasů od Rakouska nebo Itálie sice téměř nepoznáte, ale pohodová jízda strávená v lůžkovém voze, případně v tom jídelním, je opravdu „K SEŽRÁNÍ“. Nemluvě o půl litru vychlazené plzně za 25 (!) Kč.

BÍLÁ NEZNAMENÁ KAPITULACI 18 / 23

Přes zamrzlé jezero, jehož led výhružně praská, se se svými psy ženu vpřed.Orientačními body jsou jen větve zapíchnuté v místech neviditelné cesty. Kolem dokola se totiž roztahuje nekonečná arktická tundra, která je pro necvičené oko stále stejná a lehce by se v ní dalo ztratit.

VYBAVENÍ, TIPY

86 let na slunci 24 / 27

Prostě leatherman 36 / 37

Rozměrem světla 46 / 49

INSPIRACE

Když se sbíhají sliny 12 / 17

Přístav v bouři 28 / 29

V oáze luxusu 38 / 41

Dva kroky, dva lidé 42 / 45

Černobílé obrazy 50 / 53

Milníky tří vrcholů 58 / 61

Obklopeni krásou 62 / 65

Kamera, klapka, Tatry 66 / 69

Kam dřív skočit? 78 / 79

Filozofie vrcholků hor 84 / 87

2 |
editorial 12
36
Petr Tůma / šéfredaktor

Vydává

Orizamut s. r. o.

IČO: 24 31 60 67

DIČ: CZ 24 31 60 67 www.choicemag.cz

Korespondenční adresa

Václavkova 313/6

Praha 6, 160 00

Šéfredaktor, obchod

Petr Tůma tuma@choicemag.cz

tel.: +420 775 123 742

Grafická úprava

Nina Nováková novákova@choicemag.cz

Stálí spolupracovníci

Jan Dušek dusek@choicemag.cz

Tomáš Suchomel suchomel@choicemag.cz

Kamila Písaříková pisarikova@choicemag.cz

Lenka Pajdičová pajdicova@choicemag.cz

Jan Klouček kloucek@choice.cz

Externisté Alena Binterová

Soňa Hanušová, Magdaléna Pražáková, Tomáš Binter, Jiří Mlsný, Jan Vojtěchovský, Erika Hubčíková, Martin Maličký, Ivan Šulek, Marek Hajkovský, Martin Šopinec, Ján Daňa, Jaroslav Moravčík, Jiří Slabý, Andre Schoender, Ivan Verner, Christoph Nosig, Petr Třešňák, Dušan Honzík, Marián S. Sucha, Václav Dekanosvký

Tisk

D.R.J. Tiskárna Resl, s. r. o. Sokolská 1341 Náchod, 547 01

Veškerá práva jsou vyhrazena, není určeno k prodeji na stáncích.

Foto na obálce Grafická struktura ledu shutterstock.com

Evidenční číslo MK ČR E 19567

Cesta do středu Země 54 / 57

Přijďte pobejt 61

V dobrých rukách 70 / 71

Hausbótem do Benátek 72 / 77

Vlakem na lyže 80 / 83

Bezmezné kyperské 88 / 91

V OÁZE LUXUSU 38 / 41

Děj filmu Román pro muže, který se natáčel v Grand Hotel Kempinski High Tatras, jste už asi zapomněli. Na jedno z nejkrásnějších wellness vůbec, jenž se tam nachází, zapomenout nelze. Zion Spa Luxury má jednu stranu prosklenou od podlahy až ke stropu. Stačí natáhnout ruku a dotknete se hladiny Štrbského plesa, když ne přímo tatranských štítů.

obsah
tiráž
84 38 78 28 | 3

MALOFATRANSKÁ KRÁSA

Teplo sálající z krbu, plná chuť sýra ze salaše a za oknem haldy prašanu. Za pravou zimní romantikou se vydejte do Terchové, kopaničářské obce, kterou proslavil jak zbojník Jánošík, tak i temperamentní lidová muzika zapsaná na seznamu UNESCO. Tradiční sruby na samotě u lesa si vás získají domáckou útulností i možnostmi moderního wellness. Od lyžařského střediska Vrátna v Malé Fatře, které díky vysoké nadmořské výšce (1520 m n. m.) a špičkovým freeridovým zónám v lokalitě Chleb vyhledávají adrenalinoví nadšenci celé Evropy, vás dělí necelých pět minut jízdy. Troufnete si na nejdelší černou sjezdovku na Slovensku či osvobozující snowkiting? Obě nabízejí i výhledy na asi nejfotogeničtější slovenský vrchol Veľký Rozsutec, který rozeklaným tvarem a dolomitovou korunou evokuje krále. Výstup na něj lze v zimě spojit s dobrodružným trailem přes Jánošíkovy díry, strhující soustavu soutěsek a úzkých kaňonů se spoustou překrásných vodopádů.

4 |
©J á n Da ň a, @fotojano_

EXTRÉMNÍ JÍZDA V HLUBOKÉM KOTLI

Dvacet čtyři kilometrů udržovaných svahů a jistotu sněhových radovánek do pozdního jara, to lyžařům všech kategorií nabízí trojice vysokotatranských středisek. Patříte-li k fanouškům střemhlavé jízdy po černé, zamiřte do Tatranské Lomnice. V Lomnickém sedle (2190 m n. m.) prověří vaše schopnosti carvingová trať zaříznutá v kotli o šířce maximálně 60 metrů. Jde o nejstrmější sjezdovku na Slovensku, která má prvního půl kilometru sklon až 40 %. Nevynechte ani jízdu visutou lanovkou až na vrchol Lomnického štítu, kde si ve výšce 2634 m n. m. vychutnáte majestátní výhledy i voňavou kávu ve stylové kavárně Dedo. A dokonce tam lze strávit hvězdami rozzářenou noc v jednom ze dvou pokojů. Prestižní magazín GEO Saison to zařadil k nejlepším zážitkům v Evropě.

jen kousek za hranicemi

PŘIJMĚTE POZVÁNÍ DO ZASNĚŽENÉ POHÁDKY SOUSEDŮ. VEZMEME VÁS DO BEZSTAROSTNÝCH

BRADAVIC V OBLACÍCH, MYSTICKÉHO DRÁKULOVSKÉHO HRADU I LÉČIVÉHO TICHA TATRANSKÝCH DVOUTISÍCOVEK. ALE POZOR: KOUZLO SEVERNÍHO SLOVENSKA JE SILNĚ NÁVYKOVÉ.

ORAVSKÝ SNĚHOVÝ BOOM

Využijte toho, že jste poblíž hornaté Oravy. Perinbaba, která se tam natáčela, se v zimních měsících ráda vrací. Ve SKI PARKu Kubínska hoľa si vychutnáte 14 kilometrů tratí všech obtížností v nejlepší kondici i vyhlášené bílé sochy, na které se tam po vydatném sněžení mění osamělé smrky. Nechybí nejdelší a nejmodernější zipline ve střední a východní Evropě. Do půlhodiny se také dostanete k Oravskému hradu, plnému mystiky a temnějšímu než celá Transylvánie. Majestátní stavba tyčící se na vápencovém útesu od 13. století si zahrála i v ikonickém hororu Nosferatu, symfonie hrůzy. Jejích 154 místností vypráví příběhy šlechtických majitelů i celou historii regionu. Dramatickými výjevy nešetří noční prohlídky, jež se v létě snoubí s vyhlídkovou plavbou na voru.

| 5
text Erika Hubčíková, SLOVAKIA TRAVEL
©
a. s. |
QEP
TMR,
Marek Hajkovský
© Martin Šopinec

FENOMENÁLNÍ DESIGN

Že čekáte na pozvánku z Bradavic? Obec Čavoj skrývá světový unikát: domeček na stromě jako vystřižený z příběhu o známém čaroději. Už z dálky zaujme špičatou střechou a zaparkovaným létajícím autem Arthura Weasleyho. Kouzelná atmosféra komfortního interiéru se skrývá v detailech: narazíte tam na spícího Brumbála, obrazy z Denního věštce i famfrpálovou Zlatonku. Jako v pohádce si budete připadat i v nedalekých Čičmanech. Tmavě hnědé chaloupky tam už víc než 100 let zdobí minimalistické linie geometrických ornamentů. Křížky, srdíčka i vlnovky s tečkami namalovaly na fasády místní ženy a Slovensko zviditelnily na olympiádách v Londýně, Soči i Riu. Historie této „perníkové vesničky“ je spjatá i s jedním z nejbohatších mužů Rakouska-Uherska, grófem Leopoldem Berchtoldem. V zámku, který mu kdysi patřil, dnes můžete zažít nezapomenutelnou večeři, a dokonce tam strávit noc.

LEDOVÉ MAJSTRŠTYKY

Jestli si tykáte s mačkami a cepíny, pak pro vás bude jako dělaná ledolezecká expedice ve Velické dolině pod Gerlachem. Otestuje si vás takzvaný Nevěstin závoj i vyhlášený Sopeľ (což v češtině znamená „nudle z nosu“) zamrzající do výšky až 90 metrů. Na prvotní výstup po ledovém kluzišti jsou proto vhodnější ledopády Záhradky nebo Slnečná zákruta v okolí Hrebienku. Mrazivé umění má místo i pod kupolí Tatranského ledového dómu, který se letos dočkal podoby Baziliky Božího hrobu v Jeruzalémě. Projděte se mezi 11metrovými zdmi z precizně opracovaného ledu, které při koncertech rozezvučí světové hity i nesmrtelná klasika. Z Hrebienku až do Starého Smokovce vede téměř 3 km dlouhá osvětlená sáňkářská trať, fanoušky klouzání na běžkách naopak potěší středisko Štrbské Pleso. Kilometry bílé stopy vedou třeba k zamrzlému horskému plesu či do terasovité Furkotské doliny. Svými dechberoucími scenériemi vás navnadí i na rande s dolinou Mlynickou – kráskou hned od vedle.

6 |
©
© Ivan Šulek, @ivosulek
SLOVAKIA TRAVEL © SLOVAKIA TRAVEL

SVOBODA POD NÁKLADEM

Noc uprostřed léčivé silicové vůně jehličnanů, která do Vysokých Tater přilákala i Kafku a Wolkera, vám ukáže, jak málo toho ve skutečnosti potřebujete. Dobijte se energií vysokohorského ticha, přerušovaného jen křupáním sněhu pod nohama. Ve slovenských velehorách vás i v zimě přivítá až 12 vysokohorských chat. Zážitkem je především výstup ze Starého Smokovce na Térynku, nejvýše položenou chatu s celoročním provozem. Během svižného stoupání pásmem kosodřevin, jež střídají kamenné serpentiny, vám budou dělat společnost kamzíci, svišti i liška Eliška. A možná i vysokohorští nosiči s obrovským nákladem na zádech. Jsou evropským endemitem, ztělesněním síly a pokory. Jestli jim chcete pomoct, přineste na chatu jedno z polen pohozených u chodníku. Na chatě se vám za to odvděčí horkým bylinkovým čajem a kolosálním výhledem na dvoutisícovky obklopující Malou Studenou dolinu: Lomnický, Pyšný či Ľadový štít.

V KAMENNÉM MĚSTĚ S NÁDECHEM ORIENTU

Nástroj Google Lens si je plete s posvátným jihočínským krasem Yangshuo. Asi proto si tzv. Súľovské skály poblíž Žiliny zamiloval i Marco Polo. Alespoň ten z produkce Netflixu. Strmým bralům, bílošedým jehlám a homolím bizarních tvarů tam dělají garde pokroucené borovice. S elegancí akrobatek doslova vzdorují zákonům gravitace. Epický kamenný les, který co nevidět ožije svěží jarní zelení a voňavými lučními orchidejemi, v zimě ohromí mystickými inverzemi. Zvlášť pokud se vydáte ke zřícenině středověkého Súľovského hradu s fantastickým kruhovým výhledem. Z megalomanských sochařských děl súľovské přírody si nenechte ujít zejména vysokou Gotickou bránu, navrženou jako lomený oblouk, a jeskyni nazvanou Šarkania diera s impozantním vstupem ve tvaru praskliny. Za fotku určitě stojí i 12 m vysoký Budzogáň, připomínající zaťatou pěst rozzlobeného obra.

© Martin Mali č k ý , @matotery71

kopec mnoha zážitků

CO JE PRO NÁS ŠPINDLERŮV MLÝN, TO JE PRO SLOVÁKY JASNÁ, NEJNAVŠTĚVOVANĚJŠÍ

LYŽAŘSKÉ STŘEDISKO KOUSEK OD LIPTOVSKÉHO MIKULÁŠE. JASNÁ JE MÍSTEM KONÁNÍ

SVĚTOVÉHO POHÁRU I OSOBNÍ STŘEDISKO OLYMPIJSKÉ ŠAMPIONKY VE SJEZDOVÉM

LYŽOVÁNÍ PETRY VLHOVÉ. A TRAŤ, KTERÁ SE DLOUHÁ LÉTA JMENOVALA „PRETEKÁRSKA“, DNES NESE JEJÍ JMÉNO.

Sjezdovky prověřené hvězdami Světového poháru, freeridové zóny dostupné lanovkami či dětský zimní výukový areál vycházejí vstříc začátečníkům i pokročilým lyžařům. Samostatnou kapitolu pak tvoří bohaté après-ski, které mají během celé sezony v rukách DJ’s a zajímaví umělci na Ratrak Stage a v hudebním klubu Happy End. Ale pokud někdo hledá „pomyslnou třešničku na dortu” – tak tou je tzv. fresh trek pořádaný v úterky, čtvrtky, soboty a neděle v době od 7:15 do 9:00 ráno. Ještě za tmy se s pár desítkami dalších nadšenců vyvezete

na vrchol Chopku a pak si můžete užívat prázdné, čerstvě upravené sjezdovky. Pokaždé jiné –v závislosti na sněhových podmínkách. V ideálním případě vás čeká žlutooranžový východ slunce, ze kterého člověku dochází slova, a pak chvíle odpočinku při snídani v restauraci Rotunda. Je umístěná v nadmořské výšce 2004 m nad mořem a chlubí se panoramatickým výhledem. A jestli chcete slyšet opravdové tajemství, pak vězte, že v Rotundě se dá i přenocovat. Být takto na dotyk pod hvězdami je opravdu nezapomenutelné.

text Petr Tůma foto Marek Hajkovský, Shutterstock / Jaroslav Moravčík

Pochopitelně, tyto prožitky něco stojí – dvoulůžkový pokoj vychází na nějakých 8 000 Kč, fresh trek na 1 600–1 900 Kč na osobu. U něj platí to, co při pořizování permanentek. On-line nákup přes stránku gopass.travel je až o 30 % výhodnější než pořízení jízdenek u pokladny. Stejně jako u letenek se ceny flexibilně mění v závislosti na termínu, vytíženosti střediska, počasí i dni v týdnu. A tak ušetříte, i když si pořídíte permice s dostatečným časovým předstihem. To vše se dnes běžně odehrává přes aplikaci v mobilu, která nabízí též on-line mapu střediska. Neboť zatímco severní stranu Chopku oceňují díky jejím vyfoukaným stráním a kolmým žlebům freerideři, začátečníci a milovníci rychlých svahů se víc vyřádí na jihu. Nelze než dodat, že skutečným milníkem v novodobém rozvoji Jasné byla sezona 2012/13, kdy se obě dvě strany Chopku dočkaly spolehlivého propojení větruodolnými kabinkovými lanovkami.

POHODLNĚ, RYCHLE VLAKEM

Vzdálenost z Prahy do Jasné je asi 520 kilometrů, autem se dá zvládnout zhruba za šest a půl hodiny. Pohodlnější je však cestovat vlakem. Pendolino Českých drah vyráží denně brzy ráno z pražského hlavního nádraží a kolem půl jedné po obědě jste v Liptovském Mikuláši. Ještě levnější je cesta s Leo Expressem či RegioJetem. Ze železniční zastávky v Mikuláši se až pod svah dostanete skibusem, který jezdí zdarma od nádraží každou půlhodinu. Jestliže se nechcete o dovolené věnovat výhradně zimním sportům, ale toužíte poznat i další zajímavosti a atrakce regionu, nebo navštívit slovenské termální lázně jako jsou ty v Bešeňové, využijte plánovač dovolené na adrese visitliptov.sk. Systém vám vygeneruje ideální program dovolené a pomůže i v případě změny počasí. g

Viz: www.slovakia.travel

10 |

VZHŮRU K OBLAKOM

Na ty, kteří se učili lyžovat na vlecích, čeká na jižním svahu střediska Jasná jedna nostalgická záležitost. Zrekonstruovaná Tatrapoma ze začátku 80. let, která byla ve své době nejdelším vlekem v Československu navíc s převýšením 550 metrů. Oficiální název vleku je H210, ale nikdo mu neřekl jinak než... kulerváč.

VYHRAJTE

TVRZENÉ SKLO PANZERGLASS™ PRO VÁŠ OBLÍBENÝ iPHONE

PanzerGlass již více než 10 let nabízí široké portfolio maximální ochrany pro různá zařízení, ať jde o telefony, tablety, chytré hodinky nebo notebooky. Tvrzená skla PanzerGlass přinášejí výrazně vyšší odolnost, než bývá standardně zvykem. Toho je docíleno delší dobou temperace, novými technologickými inovacemi a samotnou tloušťkou skel, která je 0,4 mm. Skla jsou navíc třikrát tvrzená a ochrání telefon před pády až z 2,5 metru a na okrajích snesou zátěž až 20 kg. V nabídce nechybí kromě standardního skla i sklo s antireflexními vlastnostmi pro skvělou čitelnost i přímo na sluníčku, tvrzené sklo s filtrem proti modrému světlu, které se perfektně hodí pro hráče mobilních her nebo při sledování obrazovky telefonu před spaním, a v neposlední řadě i skla s filtrem pro ochranu soukromí. Portfolio ochranných prvků doplňují skla pro všechny populární chytré hodinky, skla na zadní modul fotoaparátu nebo extrémně odolné obaly PanzerGlass ClearCase a HardCase.

Z JAKÉ ZEMĚ POCHÁZÍ VÝROBCE OCHRANNÝCH PRVKŮ PANZERGLASS?

A) Z Dánska B) Z Německa C) Z Číny Odpovědi zasílejte na info@choicemag.cz a připište heslo PanzerGlass

CO JE MALÉ, TO JE CHUTNÉ...

Nově otevřená restaurace v přízemních prostorách hotelu Pytloun Boutique Prague na Václavském náměstí se jmenuje Talíř. Ale možná by to mohl být i talířek, neboť právě na dezertních talířcích či v malých skleněných dózách tam servírují hlavní chody české kuchyně. Formou jednohubek, elegantněji řečeno jako tapas. Unikátní koncept odpovídá vzdušnému prostoru, jehož interiéry „chutně“ vymazlilo duo designérů ze studia Vrtiška & Žák. Viz: www.pytlounhotelprague.cz

když se sbíhají sliny

ZE VŠECH LÁSEK JE NEJUPŘÍMNĚJŠÍ TA K JÍDLU. A TAK

JSME VYRAZILI DO NĚKOLIKA PRAŽSKÝCH PODNIKŮ, KDE JSME SE OPĚT PŘESVĚDČILI, ŽE ZAMILOVAT SE LZE I BĚHEM VEČERA NĚKOLIKRÁT.

BUBLINKY I HLASITÁ TICHÁ VÍNA

Galadegustace medailových vín Prague Wine Trophy se vrací ve čtvrtek 2. března do reprezentativních prostor Michnova paláce na Malé Straně. Osobně se jí zúčastní domácí vinaři i zástupci vinařství z celého světa, a že je co degustovat... Loni tam čekalo na ochutnávku 1816 vybraných vín. Od 16:00 hodin se otevřou reprezentační prostory paláce i pro veřejnost, která si může na tuto unikátní akci zakoupit vstupenku v ceně 1500 Kč na adrese: Viz: https://goout.net/cs/

12 | text Jiří Mlsný, foto archiv

JEDINEČNÁ ŠANCE DVAKRÁT

Sejf zpravidla ukrývá vzácné cennosti. A nejinak je tomu v případě kulinářského

Trezoru v pražské restauraci Červený Jelen, kam hosté míří za gastronomickými poklady. V elegantních prostorech bývalého bankovního trezoru servírují každý večer od úterý do soboty výběrové menu, které se svým týmem připravuje šéfkuchař Marek Fichtner. Toho 28. února a 1. března navštíví švédský vicemistr Bocuse d‘Or Sebastian Gibrand a společně připraví výběrové sedmichodové menu.

Viz: www.cervenyjelen.cz

PRESIDENTSKÝ FINE DINING

Stěhování do nových prostor Hotelu President s výhledem na Vltavu, letenský břeh, Pražský hrad či Zen zahradu čeká zážitkovou restauraci Levitate. Nevšední kombinace chutí, jedinečná atmosféra a netradiční servírování zafungovalo a za šest let existence ji navštívila řada gurmánů i bezpočet celebrit. V nových prostorech prostřou stoly prvně 28. března a těšit se lze třeba na starodávné postupy vaření z Japonska i jedinečné smyslové představení nazvané Culinary Sensory Performance. Viz: www.levitate.cz

14 |

DO ZIMY NÁPOJE ZN: HORKÉ

Chlad, který se dostane až na kůži, mokro a někdy i počasí pod psa. Tak by se dal popsat nečas, který je denním chlebem těch, kdož právě nejsou na horách. Ale ať už trávíte zimu ve společnosti zasněžených kopců, nebo ve městě, lze si ji zpříjemnit chvilkou s kvalitním drinkem z portfolia Premier Wines & Spirits. Nejjednodušší je svařit Hruškovici Baron Hildprandt s hruškovým džusem a ochutit skořicí. Ale dámy potěší i griotka, nebo tzv. Hot Bomb. Na dno sklenky přijdou 2 cl likéru Bombardino St. Roch, pak 2 cl kávového likéru Flor de Caňa Spresso a nahoru šlehačka.

Viz: https://1er.cz

VYHRAJTE

GASTROPRŮ VODCE NEJLEPŠÍ RESTAURACE

Na 240 stranách se představuje více než stovka vybraných podniků z celého Česka množstvím vymazlených fotografií pokrmů, elegantních interiérů i dalšími aktuálními informacemi pro hosty. Tak jako řada průvodců z let minulých od nakladatelství TopLife Czech patří i ten letošní mezi nezbytnosti a současně ozdobu knihovny každého příznivce zážitkové gastronomie. Prostřednictvím této knížky se seznámíte s hrdými zástupci jednotlivých restaurací – počínaje majiteli přes manažery až po šéfkuchaře, kteří prozrazují, jaké novinky si přichystali. A také, jaké jsou „žhavé trendy“ naší a světové kuchyně a proč se jejich tradiční hosté věrně vracejí… Stejně jako proč je navštívil někdo z téměř pěti desítek nezávislých hodnotitelů a za co je ocenil pečetí Zlatého lva, kterou vy – jako návštěvníci – najdete nalepenou na jejich vstupních dveřích. Viz: www.toplifeczech.cz

a kla kniho

KOLIK PE Č ETÍ ZLATÉHO LVA MOHOU JEDNOTLIVÉ RESTAURACE ZÍSKAT?

A) jednu B) dv ě C) t ř i Odpovědi zasílejte na info@choicemag.cz a připište heslo Nejlepší restaurace

| 15

EXHIBICE TĚCH NEJLEPŠÍCH

Chcete poznat šéfkuchaře se dvěma michelinskými hvězdami a k jídlu od něj si dát koktejl namíchaný barmanem světové třídy? Je-li odpověď „ano“, naplánujte si na středu 22. února návštěvu první městské džungle v Praze.

V The Monkey Baru se odehraje degustační show, kde budou mít hlavní slovo dva muži. Thanos Feskos, oceněný hned dvěma michelinskými hvězdami z restaurace Delta v Aténách, a Nick Sourmpatis, řecký vítěz barmanské soutěže World Class 2019. Jejich výtvory však budete soudit vy. Viz: www.instagram.com/p/CosEeI9MFoq/

DOBRÉHO PO KAPKÁCH

Venezuelské rumy značky PAMPERO, která u nás distribuuje STOCK Plzeň-Božkov, přijel představit sám jejich stvořitel, tedy Maestro Ronero – Luis Figueroa. Dohlíží na celý výrobní proces a je odpovědný i za to, aby rumy Pampero byly dokonale chuťově vyvážené, harmonické a každá láhev chutnala stejně. Na čemž mají svůj podíl především kvalitní melasa, zrání v dubových sudech nejméně dva roky i umístění palírny v kotlině, kde se stále drží teplé a vlhké klima.

Viz: www.stock.cz.

STABILNĚ VÝHODNÁ CENA

Že něco podobného v aktuální společnosti při stále narůstajících nákladech nejde?

Problém s tím mají hlavně majitelé gastro podniků a šéfkuchaři. Když vymyslí nové menu, často dřív než ho stačí uvést do praxe se ceny surovin, a tedy i porcí, nárazově změní. Nyní jim vychází vstříc velkoobchod Makro ČR tím, že „jistí“ dlouhodobě výhodné ceny u artiklů, které jsou pro jejich zákazníky v podnikání klíčové. Čeká ho přitom investice více než 500 milionů do cen zboží, ale věří, že se jim tato strategie nabízející až 8000 položek vrátí. Nový program Stabilně výhodná cena představilo Makro ČR u příležitosti 25 let svého vstupu na český trh a k vybraným produktům zájemce zavedou směrovky.

Viz: www.makro.cz

16 |

POCHOUTKA MADE IN KUBA

Víte, jaký je rozdíl mezi langustou a humrem? Langusta žijící v teplých vodách má místo klepet tykadla a velký, silný ocas. Dá se chuťově přirovnat ke krevetě, zatímco humr pocházející ze studených vod je jako rak. Ale toto bílé masíčko na másle s česnekem, citrónovou šťávou, křupavým salátkem a rozpečenou bagetou dokáže přivést kulinárního znalce k blaženosti. A to díky aktuální nabídce z podniku La Bodeguita del Medio, kde servírují též surf &turf. Langustí ocas v doprovodu neméně fantastického bifteku z jihoamerické hovězí svíčkové, grilovaných cherry rajčátek, divoké brokolice, domácí aioli a chimichurri salsy. Viz: www.labodeguitadelmedio.cz

bílá neznamená vždy kapitulaci

MÁM RÁD VĚCI, KTERÉ NEJDE SNADNO UCHOPIT, A TAK MĚ TO DO LAPONSKA TÁHLO UŽ DÁVNO. JEHO

HRANICE NEJSOU DODNES ZEMĚPISNĚ PŘESNĚ VYMEZITELNÉ, TO DÍKY SÁMŮM – KOČOVNÍKŮM, KTEŘÍ

SE NIKDY NEOHLÍŽELI NA POLITIKU A SE STÁDY SOBŮ ŠLI VPŘED ZA PASTVOU. POZNAT TUTO POSLEDNÍ

EVROPSKOU DIVOČINU NEJEN V LÉTĚ, ALE I V ZIMĚ… TO PŘEDSTAVUJE „CHALLENGE“.

18 |

těkat, skákat, výt… Mnohohlavá smečka dělá takový randál, že není slyšet, co musher říká. „Hlavní je brzda, je to jasné?“ křičí. „Jakmile psi zastaví, musíte ji pevně zašlápnout do sněhu. A když se rozeběhnou, pouštějte ji pozvolna.“ Psi vyvádějí stále víc, zapnuti už v postrojích vyskakují kolmo do výšky, jako by byli gumoví. Stojím na dvou úzkých lyžinách a saně divoce cukají –jsou snad pohádkově živé? Zavrávorám, ale vyrovnám to. A pak najednou… jedu. Zrychlení je téměř instantní, na tuhle chvíli se „moji čokli“ těšili celé hodiny. Běží jako o závod, i když to žádný „race“ není. Jediným cílem této cesty je naučit se, jak daleko od civilizace v kruté zimě PŘEŽÍT. K tomu nám dopomáhej Bůh a věčně usměvavý vojenský veterán a expert na pobyt v přírodě, Johan Skullman. Dejte si jeho jméno do vyhledávače a z YouTube dýchne chlad i na vás.

Není špatného počasí, jen nevhodně oblečeného a nepřipraveného poutníka. Golfistům dobře známé heslo lze snadno spojit i s jedinečnou akcí Fjällräven Polar. Fjäll znamená temeno hory a räven sněžnou lišku. Je bílá jako sníh a tak vzácná, že pokud ji spatříte, jako byste zahlédli přízrak. Obě slova pak dávají dohromady švédskou outdoorovou značku, která stojí za sportovním vybavením i funkčním, a přesto elegantním oblečením. Hodí se doslova do každé situace. Chodí v něm švédský král Karel XVI. Gustav i děti Madonny. Stalo se též nepsanou uniformou britských rowdies. A člověku může pomoci překonat nástrahy divočiny daleko za polárním kruhem.

Fjällräven Polar byl původně skutečným závodem. Neúprosnou potyčkou s teplotami překračujícími až –30 °C, rvaním se se sněhovými vločkami, mlhou, vichřicí a s časem. Stejně jako tomu je

| 19 text Petr Tůma foto autor a archiv Fjällräven Š

Až osm měsíců dlouhá zima vyžaduje stravu nabitou nutričními hodnotami. Příkladem může být sobí maso, typické množstvím nenasycených mastných kyselin, s bramborami a brusinkami.

Nejhorší je vždy vstávání. Ať už spíte v záhrabu, či ve stanu, musíte opustit teplo péřového spacáku, nasoukat se do ledového oblečení a začít fungovat.

SKVĚLÝ JE 1 ZE 100!

Malamuti a husky, samojedi a grónští psi – ty všechny lze zapřáhnout do saní. U nás využíváme i tzv. české horské psy a nadmíru přerostlé voříšky. Povahově jsou přitom různí. Už jako štěňata si zvykají na postroj, vstřebají vše, co se děje okolo. Tahají od jednoho roku a není to pro ně nic nepřirozeného... jednoduše mají to v krvi. Najít dobrého marketingového ředitele je často menší umění než objevit vhodného vůdčího psa. Musheři tvrdí, že to bývá jeden ze sta. Musí to být autorita i pohodář, musí mít dobrý tah a hledět vždy dopředu k obzoru. Nebo možná až za něj.

dodnes v nejtěžším vytrvalostním závodu psích spřežení, v 1700 km dlouhém Iditarodu, případně v jeho české obdobě nazvané Šediváčkův Long. Ale pak si lidé od Fjällrävenu uvědomili, že mohou koncept „posledního skutečného dobrodružství“ využít efektivněji a zapojit do něj mladé lidi z celého světa. Ti se jim už více než deset let sami hlásí a „postují“ na důvody, proč by měli být vybráni pro expedici, která začíná v norském Signaldalenu a vede do subarktické švédské tundry poblíž vesničky Jukkasjärvi. A další statisíce jejich méně rozhodných kamarádů pro ně hlasují.

KAŽDODENNÍ RITUÁLY

Ponožky jste si hřáli celou noc přímo na těle, vysoké boty byly do sebe zapíchnuté tak, že vytvořily hranaté písmeno U. Rozděláváte oheň pomocí křesadla, nože a březové kůry, stejně jako popisoval Ernest Thompson Seton v knize Dva divoši. Při jejím čtení však nikdy nefoukal podobně surový vítr a nezábly ruce. Konečně miniaturní jiskřičky přinášejí první nesmělý náznak plamínku. Je třeba rychle si uvařit čaj, posnídat dobroty z balíčku „suchých potravin“ určeného pro pěšáky švédské armády, nakrmit psy a zapřáhnout je znovu do saní.

20 |

Přes zamrzlé jezero, kde led výhružně praská, se ženeme vpřed. Orientačními body jsou větve zapíchnuté v místech neviditelné cesty. Na všechny strany se roztahuje nekonečná arktická tundra utopená v bělostném šeru a stále řidší porost jehličnanů. A pak se náhle šedivá obloha smiluje a vysvitne slunce. Jestli je možné prožít kýč, tak se to děje teď. Cítím divokou radost, energii, že bych se nejraději sám rozběhl vpřed a běžel tak dlouho, dokud by ze mne nebyla jen malá tečka na

obzoru. Pocitu, kdy jste spjati se smečkou do jediného vpřed uhánějícího těla, mohou konkurovat snad jen chvíle, kdy svobodně cváláte na koni.

VZHŮRU VSTŘÍC VLNÁM

Mám štěstí, že jedu hned za vůdčími saněmi, psi tak mají jasný příklad kam běžet. Přesto si na otevřených pláních tajně přeji, aby změnili směr a vrhli se do nekonečné, stopami

| 21

nedotčené běloby, i když bych je hlasem nedokázal ovládat a štěkavé povely jsou jiné než švédsky vpravo (höger) a vlevo (vänster). A tak mi jen občas ujede samovolné „hej, hej, jupí“, i když musím v rozměklém sněhu přibrzďovat, neboť se psi mimo stopu boří a nerad bych jim přejel saněmi tlapky. Blížíme se k velkému iglú. V kotlíku se tam vaří čaj, na rozžhaveném plechu se se syčením peče losos, který přijde do polévky z mléka zahuštěné bramborami a koprem. I psi vycítili delší zastávku, stočili se do klubíčka a odpočívají. Než si budou moci lehnout na teplou slámu v kotcích, uplyne ještě pár dní. Turistická jízda na saních je pohodová, ale dlouhý přejezd nekonečného severu s pocitem odevzdanosti prostoru a nejistoty, kde to vlastně jste, není pro každého. Mění se ve stezku s nekončícími vlnami. Pohybovat se na nich je jako nést nitroglycerinovou nálož. Buď musíte jet velmi, velmi pomalu, nebo naopak po hřebenech vln profrčet. Když to neuděláte, sice nevybuchnete, ale bedra vám druhý den připomenou vaše nemoudré počínání. Cítil jsem „záda“ ještě měsíc po akci, a i přes tu bolest to byla a dodnes je příjemná a nezapomenutelná vzpomínka. g Viz: www.fjallravenpolar.com

IDITAROD TRAIL

Poslední „velký závod naší doby“ začal, když v aljašském Nome byla 21. ledna 1925 diagnostikována epidemie záškrtu. Lékař hned poslal telegramy do měst Fairbanks, Anchorage, Seward a Juneau, ale sérum měla jen nemocnice v Anchorage. Letadla byla rozebrána z důvodu zimních oprav, jedinou možností dopravy bylo psí spřežení. A tak se i stalo. Dne 2. února 1925 přihnal Gunnar Kaasen, musher původem z Norska, své k smrti unavené psy na vylidněnou První Avenue v Nome. Byl posledním z dvaceti mužů, kteří si předávali zásilku jako štafetu na trase dlouhé 1084 km. Sérum tehdy dorazilo do Nome za pouhých 127,5 hodiny.

Venku je –17 °C, ale když člověk vyleze rozpálený ze sauny, připadá si jako v létě. Snad za to mohou ty příjemně teplé doteky slunce.

OBYTNÉ KARAVANY

POZNÁVÁNÍ A CESTOVÁNÍ ZNAMENÁ ŽIVOT

WWW.RESLGROUP.CZ

let

na slunci

SPRÁVNĚ BY MĚLO BÝT NAPSÁNO „MIMO SLUNCE“. TO JE TOTIŽ CÍL VŠECH BRÝLÍ S NÁPISEM RAY-BAN: CHRÁNIT SVÉHO MAJITELE PŘED TÍM ŠKODLIVÝM, CO SLUNEČNÍ PAPRSKY PŘINÁŠÍ.

Přesto je i slovní spojení „na slunci“ v pořádku, neboť výrobce brýlí Ray-Ban, firma Bausch & Lomb, není na poli optických přístrojů, čoček a skel žádným outsiderem. Byla založena už roku 1853 jako profesionální optika, jejíž známost vyletěla raketově vzhůru ve 30. letech minulého století. To, když se v roce 1929 na majitele firmy obrátil generál John McCready, zda by nevyrobili brýle, které by dokázaly zabránit oslnění pilotů amerických bombardérů a stíhaček ve výškách nad deset kilometrů. Nebyl to snadný úkol už proto, že prioritní musela zůstat skvělá viditelnost. Společnost tehdy vyvinula nový typ čoček zapuštěných do zelených skel s nepříliš poutavým názvem Anti Glare (proti záření). Až v roce 1937 pak získaly dnešní označení Ray-Ban. Snadno zapamatovatelné a úderné. Kombinuje slova „paprsek“ a „zákaz“

a tím vyjadřuje vše podstatné. S novým jménem se objevil i model brýlí využívající tmavě zelenošedá skla a kovové obroučky, ikonický Ray-Ban Aviator. Nejprodávanější sluneční brýle světa. Dokázaly zrušit třídní rozdíly, neboť je se stejnou grácií nosí Brad Pitt i policista, který vás zastaví kvůli rychlé jízdě.

DOBÝVÁNÍ HOLLYWOODU

Ještě před II. světovou válkou se Ray-Bany staly nedílnou součástí uniformy vojáků US Army. Ti si pochvalovali zejména výjimečné vlastnosti skel, která měla v horní části speciální nátěr chránící oči před ostrým sluncem. Spodní část naopak umožňovala jasné vidění a oni si tak nemuseli brýle sundávat, aby viděli na přístroje, které obsluhovali. Popularita brýlí však brzy přerostla armádní

Byl určený výhradně pro armádní účely a prvotní plastové obroučky byly po necelém roce změněny na kovové.

KONEČNĚ RAY-BAN

Až v tomto roce získaly brýle jméno spojující slova „paprsek“ a „zákaz“, takže začalo být jasné, co jsou skla v brýlích zač.

VE JMÉNU CELEBRIT

V 50. a 60. letech nosil Ray-Bany každý, kdo něco znamenal. I Marylin Monroe a její manžel, dramatik Arthur Miller.

Stabilizační křidélka měly svého času cadillacy i Ray-Bany. Na podobný „kočičí pohled“ od ženy jen tak nezapomenete...

PRO LOVCE Ray-Ban Outdoorsman uvedený na trh poprvé v roce 1939 vycházel z typu Aviator, ale měl můstek proti stékání potu do očí.

PRVNÍ PROTOTYP
1936 1937 1956 1958 1959

prostředí. Nosili je sportovní a outdooroví nadšenci, pro které byl vyvinut model Shooters se skly ve dvou variantách – šedozelené a pak žluté, vynikající zejména v mlze. Ale podobně jako válečná léta, která upevnila postavení značky Ray-Ban u uniformovaných složek, je v tomto fascinujícím příběhu důležitý rok 1952. Je po válce, mravy se uvolňují, parkety klubů dobývá rokenrol a na očích hollywoodských filmových hvězd se objevuje model nazvaný Wayfarer. Plastové obroučky, zakulacená obdélníková skla – pokud měl hrdina vyzařovat nonšalanci a sebejistotu, musel mít na obličeji právě tyto brýle. Jedna z nejdůležitějších rekvizit 50. a 60. let si zajistila nehynoucí slávu i filmem Snídaně u Tiffanyho – vzpomínáte na ta obří skla a diamanty kolem krku božské Audrey Hepburnové? A to v roce 1958 přišel model pojmenovaný Smart Set s protáhlým tvarem skel připomínajícím křidélka. Po něm ženy doslova šílely. Výčet filmů, ve kterých si tyto brýle „zahrály“, je sáhodlouhý, jakož i seznam herců a hereček, které je nosily. Bezstarostná jízda, Blues Brothers, Top Gun, Muži v černém, Avatar, Terminátor, Matrix...

OCHRANA PŘEDEVŠÍM

Tento boom značku postavil na piedestal, ze kterého už nikdy nesestoupila. Svým rivalům dokázal Ray-Ban obratně konkurovat a portfolio modelů neustále rozšiřoval. O tom, jak obratně se staral o medializaci a „píár“, by se dala psát skripta – kdo chtěl v americké společnosti něco znamenat, musel alespoň jeden model „rejbenů“ vlastnit. O dekádu později se však trh začal dělit a sektor slunečních brýlí se rozjel po dvou kolejích – jedny představovaly brýle sportovní a ty druhé loužily za módní doplněk. A značka Ray-Ban nelenila a představila brýle do skutečně extrémních podmínek. Tam patří modely pro horolezce se speciálními skly, které oči chrání nejen před UV zářením, ale i paprsky odraženými od sněhu. Slávu

Kampaň „Never Hide“ – nikdy se neschovávej – odstartovala firma roku 2007. Měla za úkol nejen upozornit na značku, ale popíchnout běžné uživatele, aby skutečně žili „svůj život“ a nestyděli se za své názory a přesvědčení.

značky u širokého publika následně podpořil další z filmových trháků 80. let – romance ze světa vojenských pilotů Top Gun a v něm Tom Cruise s Aviatory na očích. Podobné to bylo i u prvního Terminátora, kde byl Arnold Schwarzenegger, kromě kožené bundy a kulovnice, vybaven čím? No přece slušivými Wayfarery...

PRO

Také Audrey Hepburnová v komedii oceněné hned dvěma Oscary snila svůj sen o šťastné budoucnosti s Ray-Bany.

POHLED ZA HORIZONT

To, co vypadá jako Wayfarery, jsou ve skutečnosti sluneční brýle firmy American Saratoga. Kennedy je však pravý.

NEJEN TOP GUN

Zatímco ve filmu o mladých pilotech nosil Tom Cruise Aviatory, v kasovním trháku Risky Business to byly Wayfarery.

PRODUCT PLACEMENT V roce 1980 podepsala společnost smlouvu, díky níž se její produkty dostaly do 60 filmů a seriálů během jediného roku.

text Dušan Honzík foto Ray-Ban
KAŽDÉHO Ray-Ban měl oproti původním konkurentům mnohem větší portfolio modelů pro muže, ženy a dokonce i děti. SNÍDANĚ U TIFFANYHO
1960 1961 1963 1986 1985

SVĚT JMÉNEM RAY-BAN

Milníkem v historii brýlí Ray-Ban byla koupě značky společností Luxottica Group v roce 1999. Hodnota transakce dosáhla částky 1,2 miliardy dolarů. Zůstat nejprodávanější značkou brýlí světa však vyžaduje úsilí i neustálé nápady. Obojího mají zřejmě u Ray-Banů nadbytek, o čemž svědčí třeba kolekce portrétů hvězd rockového hudebního nebe od fotografa Kevina Cumminse. Řadu z nich „zdobí“ jen brýle a nic jiného. Důležitý byl i projekt Ray-Ban Light Ray umožňující střídat tři sady skel do obrouček z hypoalergenního, odolného a lehkého titanu. Málokterý módní doplněk dokázal zároveň ovlivňovat trendy populární kultury i sportu, jako právě značka Ray-Ban. Přitom od chvíle, kdy její brýle vylétly prvně do oblak, uplynulo již osmdesát šest let. Za tu dobu se mnohé změnilo: jedna hollywoodská kráska vystřídala druhou, technologie poskočily dopředu a na plátnech loni opět zazářil již trochu sešlejší Tom Cruise v novém Top Gunu s přídavkem Maverick. Ale podobně jako on se i brýle s nápisem Ray-Ban drží dál v naší těkavé a pomíjivé době v popředí a vyhřívají se na slunci. g Viz: www.luxottica.com

26 |
Historie se u nich potkává se současností, tradice s nejnovějšími technologickými trendy. Ray-Ban je značka, která jen tak z módy nevyjde...

Top Gun: Maverick vydělal jen v Severní Americe hned po uvedení přes 700 milionů dolarů a stal se jedním ze šesti filmů, které kdy překonaly tento milník. Do dnešního dne se tato suma ještě dvakrát zvětšila.

| 27

přístav v bouři

ČÍM DIVOČEJŠÍ PŘEMETY SE ODEHRÁVAJÍ VE SVĚTĚ KOLEM NÁS, TÍM RADĚJI SE UCHYLUJEME DO SOUKROMÉHO

ÚTOČIŠTĚ DOMOVA. ZAJÍMAVÉ DIGITÁLNÍ PŘÍSTROJE V NĚM PŘEBÍRAJÍ ÚLOHU MAZLÍČKŮ, ČEKAJÍCÍCH NA PŘÍCHOD

SVÝCH PÁNŮ A PANIČEK TRPĚLIVĚJI NEŽ JEJICH ČTYŘNOZÍ ŽIVÍ KONKURENTI.

Moderní řidič si musí za volantem nejen správně počínat, ale pro jistotu i všechno dění okolo vozu i uvnitř dokumentovat. Sada tří autokamer NAVITEL RC3 PRO obsáhne dění před autem v zorném úhlu 135 stupňů, za ním i přímo v kabině. Záznam se může hodit při sporu, kdo zavinil dopravní nehodu, stejně jako když vás stopařka či stopař neprávem obviní z nemravného chování. Kvalita obrazu stačí na rozpoznání tváří, částí těla i registračních značek dalších vozidel.

S letošními novinkami mezi televizory SAMSUNG přišla i modelová řada MICRO LED. Provedení s úhlopříčkou obrazovky od 50 po

140 palců díky modulárnosti už neomezuje konstruktéry, pokud jde o tvar, přesné rozměry ani designové přizpůsobení zobrazovače vlastnímu přístroji. Samozřejmostí se také už stalo nerušivé bezrámečkové provedení. Hranice mezi obrazem a realitou okolí tudíž stále více mizí, zatímco se děje filmů přesouvají až do obýváků. Rychlost a odolnost jsou požadavky na superhrdinu, stejně jako na počítačový herní monitor. Když půjdete do akce s typem VIEWSONIC XG271QG, předvede oboje. Obnovovací frekvence displeje 240 Hz je čtyřnásobkem běžné hodnoty, takže obraz se dokáže proměňovat přímo bleskurychle. Displej typu IPS má navíc vysoce kvalitní obraz i pro sledování filmů v HDR režimu s širokou paletou jasů a barev. Boom chytrých věcí se nevyhnul ani tak na pohled přírodní záležitosti, jako jsou rostliny doma. Miniaturní zahrádka VÉRITABLE je záchranou pro začínající či nešikovné pěstitele. Má vlastní LED světlo a samozavlažovací systém, aby dobře prospívaly bylinky do kuchyně i okrasné

PROTI VŠEM

Funkce tria autokamer se neomezují jen na samotný záznam videa. S pomocí GPS přijímače umí systém určit a uložit rychlost jízdy a odhalit přes 60 druhů radarů včetně mobilních.

Viz: czc.cz, 3 590 Kč

CESTOU SPLYNUTÍ

TV přijímače se snaží nevyčnívat víc, než je nezbytné. Lze si je lehce splést s obrazem na stěně. Viz: samsung.cz

text Tomáš Suchomel foto archiv
28 |

S CITEM PRO DETAIL

Kovový stojan monitoru zabírá na stole minimum místa. Nejen pro hráče nabízí řadu drobných prvků – držák kabelu, myši i háček na odložení sluchátek.

Viz: www.viewsonic.com, 21 890 Kč

CHUTNÁ KRÁSA

S minizáhonkem získá digitální zahrad ník semínka bazalky, petržele, pažitky a tymiánu. Labužník je pak může dopl nit i o semena jedlých biomacešek.

Viz: pottenpannen.cz, 6 150 Kč

květiny. Součástí této „hračky“ je pochopitelně mobilní aplikace, přes kterou se systém ovládá a která hlídá, abyste na něco (náhodou) nezapomněli.

Kdo by neznal zmatek na pracovním stole, kde se jedna přes druhou vrší nejrůznější periferie k počítači i mobilnímu telefonu, spolu s dalšími nezbytnostmi. S nastolením pořádku může pomoci kombinovaný LENOVO GO DESK STATION

Navzdory subtilním proporcím jde o zařízení 4v1. Kromě stolní LED lampy slouží jako USB hub včetně videovýstupu HDMI, bezdrátová nabíječka a stojan pro webovou kameru s rozlišením 4K.

Vycházející hvězda mezi smartphony chlubící se zajímavým poměrem ceny a schopností, to je INFINIX NOTE 12 2023

Displej AMOLED 6,7 palce má zřetelný obraz i pod prudkým sluncem. Do těla tenkého jen 7,8 milimetru se vešel akumulátor se slušnou kapacitou 5000 mAh i 128 GB pamětí pro ukládání souborů. Nechybí ani NFC modul, kromě bezkontaktního placení telefonem šikovný také pro rychlé spojení s jinými zařízeními.

Nejvyšší efektivita práce vyžaduje dokonalé nástroje. Nejen korzáry na moři excelových tabulek a nekonečných dokumentů nadchne bezdrátová myš LOGITECH MX MASTER 3S

Její tvar myslí na ergonomii při dlouhém držení v ruce, tiché klikání mikrospínačů nejde na nervy ani po hodinách práce. Hlavní kolečko má funkci setrvačníku a hladký chod pro rychlé přesuny v dlouhých dokumentech, boční roller pomáhá s přesuny kurzoru pro změnu horizontálně. g

Z NOCI DEN

Kromě volání nabízí mobil kameru s rozlišením 50 Mpix. Technologie zpracování obrazu to zužitkuje i při pořizování nočních snímků. Viz: infinimobility.com, 5 399 Kč

MNOHORUKÝ EDWARD

Kromě možnosti bezdrátového nabíjení mobilů umí lampa dobít i připojený notebook.

Viz: lenovo.cz, 7 290 Kč

TAK I TAK

Kdo řeší u všeho dokonalé sladění každé věci s interiérem, může si vybrat mezi černým a bílým barevným provedením. Viz: logitech.com, 3 499 Kč

Čím výš, tím líp

INTERNOVALI TAM KARLA HAVLÍČKA BOROVSKÉHO, MAJÍ TAM TY NEJLEPŠÍ

JÓDLERY NA SVĚTĚ A TAKY PĚT ÚŽASNÝCH LEDOVCOVÝCH LYŽAŘSKÝCH

STŘEDISEK, KTERÉ LZE AŽ DO KVĚTNA OBJEVOVAT DÍKY JEDNOMU JEDINÉMU

SKIPASU. TYROLÁCI HOLT VÍ, JAK NA LYŽAŘSKY STÁLE NEUKOJENÉ ČECHY…

Stojím na něčem, co vzdáleně připomíná rameno jeřábu, který jakýsi šílenec vytáhl přes 3 000 metrů vysoko, postavil na okraj srázu a nechal trčet nad 60metrovou propastí. Je těžké se soustředit na úžasná panoramata alpských zasněžených velikánů, kterým vévodí nejvyšší hora Tyrolska, 3776 metrů vysoká bílá kráska Wildspitze, když máte pod nohama průhlednou skleněnou podlahu a můžete si směle tykat s ptáky kroužícími okolo. V přezkáčích to na podlaze 20 metrů dlouhé vyhlídkové plošiny dost klouže, takže se jen podívat okolo, udělat pár záběrů a pak zpátky na pevnou zem. Koneckonců, byť jsou ty výhledy úžasné, do rakouského Söldenu se jezdí především lyžovat a 3249 metrů vysoký vrchol Tiefenbachkoglu, kde je vyhlídka nainstalovaná, je jen jednou ze tří zastávek na lyžařské parádě, které se trefně přezdívá Big 3 Rallye. Padesát kilometrů dlouhá trasa

vede za pomoci modernizovaných lanovek přes vrcholy zdejší „velké trojky“ – Schwarze Schneid (3340 metrů), Tiefenbachkogl a Gaislachkogl (3058 metrů) – a kdo ji za nějaké čtyři hodiny zvládne, má v nohách převýšení o celkové hodnotě přes 10 000 metrů. A navíc se mu poštěstí při přejezdu mezi ledovci Rettenbach a Tiefenbach navštívit 170 metrů dlouhý lyžařský tunel. Ötztalské Alpy předkládají svou prvotřídní vizitku a sám Sölden se představuje jako nejsportovněji laděné středisko, kde se pravidelně jezdí závody Světového poháru FIS. Sen o dokonalém lyžování v čerstvě přemrzlém prašanu s typicky namodralým „ledovcovým“ odstínem za mlčenlivé účasti skalních velikánů tu dostává konkrétní kontury. Jakož i otázka, kam se vydat příště, až se tělo vzpamatuje z náporu sportu, svaly se zregenerují, nohy odpočinou a plícím naplněným pražským smogem se zase

text Petr Tůma a Jan Dušek foto Andre Schoenherr, Christoph Nosig

zasteskne po křišťálově čistém, ostrém vzduchu třítisícovek. Zvlášť máte-li v kapsičce bundy Skipas White5 pro pět nejznámějších tyrolských ledovců, který platí až do 15. května tohoto roku.

POKAŽDÉ VYRAZIT JINAM

Desetidenní magnetická karta v ceně 542 eur s fotkou svého nositele je kouzelným šémem, který otevírá dveře hned k pěti největším tyrolským ledovcům. Kromě oblasti Ötztal – Sölden, je to ještě Pitztal, Kaunertal, Hintertux a Stubai. V praxi to znamená, že si vyberete ledovec a středisko podle svého gusta, stavu peněženky, volného času přátel i aktuálního počasí. Přitom budete mít jistotu dostatku sněhu, neboť ledovce se nachází ve třítisícových výškách. Každý z nich má přitom vlastní charakter a snaží se ulovit hosty na nějaké to „nej“. Dohromady dávají netušené možnosti zimních radovánek v míře, jaké v Alpách od Salzburgu po Mont Blanc nenajdete. O Söldenu, který je jakýmsi nekorunovaným králem a suverénním lídrem oblasti, už byla řeč, ale ani jeho kolegové se nedají jen tak zahanbit.

BÍLÁ PĚTKA ÚTOČÍ

Začneme nejmladším i „nejnižším“ z nich, Kaunertalem (3160 metrů).

Až do výšky 2750 m vede silnice charakteristická 29 příkrými zatáčkami, z jejíhož konce lze rovnou skočit na sníh. Ten místní si oblíbili hlavně freestylisté a snowboardisté i kvůli jednomu z nejlepších fun

Na sáňkování není v německy mluvících zemích pohlíženo jen jako na zábavu pro děti, ale jako na aktivitu, kde se „vyřádí“ celé rodiny i mládež hledající adrenalin.

Z rušného Söldenu vyrůstají rozsáhlé exponované svahy s více než skloněnými tratěmi, jež ještě zastřešují dva ledovce – strmější Rettenbach

32 |

1600metrovým převýšením a poctivě sportovně Rettenbach a mírnější Tiefenbach.

Rozmanité sjezdy v lyžařské oblasti nabízejí uprostřed třítisícovek výzvu pro každou lyžařskou zdatnost. Začátečníci, pokročilí lyžaři i profesionálové jsou nadšeni z carvingových oblouků na přírodním sněhu i v tom nejjemnějším prašanu.

parků v Alpách, kterému dominuje špičková 120 metrů dlouhá U-rampa. Místní široké a perfektně upravené sjezdovky lákají hlavně rodiny s dětmi. Jak by ne, když to mají caparti až do deseti let za doprovodu rodičů zdarma. Naopak ti, kdož hledají na lyžích výzvy, ocení nejprudší rakouskou sjezdovku Black Ibex se sklonem svahu až 87 %, která je ještě strmější než vyhlášený Mausefalle v Kitzbühelu.

Hned vedle Kaunertalu leží nejvyšší tyrolský ledovec Pitztal (3440 metrů). Své si tam užijí i začínající příznivci skialpinismu, a to díky prvnímu Ski Touring Parku v Tyrolsku se třemi trasami. Ti hodně nároční si pak mohou vyšlápnout až na 3774 metrů vysoký vrchol Wildspitze, druhé nejvyšší hory Rakouska, a celý ledovcový masiv objet trhlinou Taschach.

A pak jsou zde i ti druzí, kdož si raději dopřejí kafíčko v nejvýše umístěné kavárně Evropy. Na místech, kde běžně trénují i budoucí vítězové Světového poháru, se však dobře starají též o lyžařský dorost, který tam má do deseti let se skipasem Bambini v doprovodu některého z rodičů volný vstup.

| 33

Největším lyžařským ledovcovým střediskem Rakouska je Stubai, které se na letošní sezónu obzvlášť pečlivě připravilo. Nově vybudovaná dolní stanice lanovky nabízí obří rampy, velkoryse řešený vstup, moderní pokladny a největší samoobslužnou úschovnu lyží a bot v Rakousku. Vyhřívané boxy pojmou až 1 500 párů lyží a 1 200 párů bot, přičemž vše funguje přes snímač skipasu. Zdejší Ski Klub Mickey Mouse přijímá děti už od tří let, zatímco rodiče se můžou sklouznout třeba po tréninkové trati Světového poháru obřího slalomu na Daunferneru, odkud je samozřejmě nikdo nebude vyhazovat. Stubai přitom leží pouhých 45 minut jízdy z Innsbrucku a návštěvnická karta a zároveň skipas SKI plus CITY pass Stubai Innsbruck nabízí ideální dopravní spojení

i bezpočet dalších výhod pro ty, kteří chtějí strávit čas aktivním sportem a zároveň si prohlédnout pamětihodnosti tohoto „studentského“ města.

Posledním z pětky je v Česku nejoblíbenější Hintertuxský ledovec (3250 metrů). Možná i proto, že jako jediný umožňuje celoroční lyžování, i když se pak celkový počet šedesáti kilometrů sjezdovek smrskne na osmnáct. Pojem aprè s-ski, čili „zábava po lyžování“, dostává hned jiné dimenze, pokud se na chatě Tuxer Fernerhaus sjedou nejlepší DJ’s z Německa a Rakouska, aby svým dílem přispěli k velkolepé otevíračce tamního snowparku. A pokud byste snad toužili po úplném tichu, navštivte komplex jeskyní Nature’s Ice Palace: na prohlídkové trase vedoucí do nitra ledovce uvidíte

34 |
zblízka stalaktity, zamrzlé Pitztalský ledovec s takřka celoročním lyžováním je nejvýše položeným ledovcovým střediskem v Rakousku, byť otevřeným teprve roku 1983. Na vchol Brunnenkogel k restauraci volně plynoucí do prostoru to je od horní stanice lanovky necelých 100 metrů pěšky.

vodopády i rampouchy blýskající se jako křišťál. Vrcholem prohlídky je závěrečná plavba na člunu po ledovcové řece.

EPILOG? NE, PROLOG…

Od postavení prvních ledovcových tratí a jednoduchých lanovek (stařičkou jednosedačku podobnou lanovce na Sněžku si nechali v Söldenu z piety jako muzejní exponát) se ledovcová střediska vyvinula v perfektně fungující turistické stroje na peníze – a lyžařskou extázi zároveň. Nejen pro místní, kteří se na zasněžené špice dívají dnes a denně, ale i našince, kteří nestojí o fronty ve Špindlu a nechtějí se smutně dívat na nedostatek sněhu na Šumavě. Autem jste z Dvořiště nebo Rozvadova u Innsbrucku za pár hodin a pak už je to jen rozhodování, který z pěti zmíněných krasavců zvolit. Což je starost pro všechny zapálené lyžaře a snowboardisty víc než příjemná. g Viz: www.tyrolsko.cz

SNÍDANĚ S VÝHLEDY

Pohyb na čerstvém vzduchu je zdravý a pěkně při něm vyhládne. Tak proč neztišit kručení v žaludku a nespojit to s dalším unikátním zážitkem? Hodování přímo v lanovce už nabízí řada resortů, ale jen na Hintertuxu si lze objednat hned několik druhů snídaní včetně té s tyrolskými, či bavorskými specialitami. A protože se do gondoly musí dát i stůl, je tento zážitek maximálně pro 4 osoby a začíná od 17 eur za jednoho. Už pro ty nevěřící pohledy okolních lyžařů, čekajících na gondolu, to za to stojí.

| 35
Expresní 6sedačka Zirmachbahn ve středisku Schlick 2000 nabízí nejen rychlou dopravu vzůru, ale také fascinující výhledy na ostré špice v okolí.

prostě leatherman

URČITÉ VÝROBKY SE STALY TAKOVÝMI EVERGREENY, ŽE SE JEJICH JMÉNA DOSTALA DO PRO KONKURENČNÍ ZNAČKY. VEZMĚTE SI LUX, KARMU, XEROX ČI ŽILETKU. TAKÉ UNIVERZÁLNÍ KAPESNÍ POMOCNÍK NENAZVE VĚTŠINA

ýt připraven na vše není pouze heslem prepperů, tedy lidí očekávajících konec světa. Vyznávají ho i ti, kdož se nechtějí ocitnout bezradní před nějakým běžným, každodenním problémem. Mívají tak vždy po ruce něco ze širokého výběru EDC (Every Day Carry) prostředků: skládací šroubováky, „švýcarák“ či nějaký multitool. Mnoho výrobců ho nabízí v různých verzích kvalitě. Ovšem ten, který dal této kategorii nářadí jméno, je pouze jeden.

MŮŽE ZA TO NEPOSLUŠNÉ AUTO

Když v roce 1970 promoval Timothy Leatherman v oboru strojního inženýrství na Oregon State University, netušil, jak moc jeho životní dráhu ovlivní cesta na starý kontinent. S manželkou Chau si v Evropě koupili miniaturní Fiat 600, který se neustále dožadoval pozornosti tím, jak se rozbíjel. To by ale bylo, aby si strojní inženýr neporadil se stávkujícím mechanismem. „Nosil jsem skautský používal ho na vše. Od krájení chleba až po opravu auta. Co mi chybělo, byly kleště,“ vzpomínal Timothy později, a tak se rozhodl, že si skládací „nosovky“ napříště vyrobí. Už na cestě letadlem zpět do Států si začal skicovat první náčrtky, ale trvalo roky, než světlo světa spatřil první funkční leatherman. Celých osm let zabral paradoxně nikoli vývoj produktu, ale shánění potenciálního zákazníka. Naštěstí

text Ivan Verner foto archiv
Timothyho navštívil ke konci sedmého roku Steve Kdyby nebylo čtveřice selhávajících bubnových brzd a karburátoru Weber, jehož klapka jde seřídit nožem, multitool by nikdy nevznikl. Teprve na velkém strojním soustruhu se zrodily první skutečně funkční prototypy leathermanů z kovu.

SBĚRATELSKÝ KOUSEK

Kleště, nůž, dva šroubováky, otvírák na konzervy... Základní nástroje zakomponované do jediného gripu se za léta nezměnily, stejně jako idea mít dílnu vždy při ruce, nenápadně v kapse.

vysoké. Radil mu, co by vylepšil, a nadchl, že na něm začali oba pracovat společně. Na oslovení investora, s hož pomocí by si zařídili pořádnou dílnu, potřebovali zakázku alespoň na 4 000 kusů multifunkčního nářadí. Oslovili armádu, ale neměla zájem. Pak telefonní společnost. Zase nic. Pak si 500 kusů objednal zásilkový byl tak ohleduplný, že jim dal na dodávku sedm měsíců. garáže do kovoobráběcí dílny, kterou vlastnil dovolila si zaměstnat čtyři lidi. Start byl přímo raketový...

Plán na prodej čtyř tisíc kusů překonali do roka sedminásobně.

KE SLOVU PŘICHÁZÍ NOVÝ FREE

Prvním výrobkem firmy Leatherman Tool Group, Inc. byl Pocket Survival třinácti nástroji. V roce 1983 se jich prodalo přes milion a stejný typ vydržel na trhu až do roku 2004. Dnes má firma Leatherman v nabídce vše od miniaturních klíčenek až po nářadí pro profesionály. Včetně geniálně vymyšleného náramku obsahujícího nejrůznější bity, imbusy a klíče. V roce 2011 firma do svého portfolia začlenila i německého výrobce svítilen čelovek Ledlenser, takže může oslovovat všechny fanoušky potřeb pro ve více než osmdesáti zemích světa včetně té naší. Poslední řada špičkových multitoolů s označením Free se chlubí vylepšeným ergonomickým designem, magnetickými pojistkami systémem zamykání. Snižuje se tak tření spojené s elastomerovými pružinami, takže lze vytáhnout ten který nástroj jednou rukou.

ZACHRÁNĚNÉ ŽIVOTY PODPORUJÍ LEGENDU

Leatherman přitom nabízí na své výrobky pětadvacetiletou záruku. Popularita multitoolů roste i díky příběhům, které o nich kolují na sociálních sítích.

Třeba jak se díky nim zachránil kanadský senior, pod kterým se probořil led.

Neměl dost sil, aby se zkřehlými pažemi vyškrábal ven, ale zabodl špičaté hroty Leatherman kleští do ledu a tak se vytáhl. Leatherman Wave zase pomohl muži, kterého v horách strhla lavina. Zlomila mu nohu a pánev, mohl se jen plazit. Pomocí multitoolu si však vyrobil primitivní berle, a nakonec se dostal do bezpečí. Podobné až těžko uvěřitelné příběhy přispívají k tomu, že oregonský Portland, kde se tito pomocníci dodnes vyrábějí, je znám i jako město Tima Leathermana. g Viz: www.leatherman.cz a savetheday.cz

SPECIALISTA NA PŘEŽITÍ K devatenácti nástrojům outdoorového speciálu SIGNAL patří křesadlo s diamantovým škrtátkem, signální píšťalka, nůž s kombinovanou čepelí, kladivo, šídlo, sada otvíráků a šroubováků a samozřejmě tradiční multifunkční kleště.

v oáze luxusu

KDYBY MOHLY ZDI GRAND HOTELU KEMPINSKI HIGH TATRAS

VYPRÁVĚT, BYLA BY TO STRHUJÍCÍ SÁGA. ZAHRNOVALA BY OBDOBÍ, KDY NEMĚLA TROJICE SOUSEDÍCÍCH HOTELŮ

JÁNOŠÍK, KRIVÁŇ A HVIEZDOSLAV KONKURENCI. PAK

PŘIŠEL ÚPADEK, KDYŽ BYLY PŘESTAVĚNY NA SANATORIA PRO PRACUJÍCÍ, A KONEČNĚ I ZMRTVÝCHVSTÁNÍ. JAKO

FÉNIX Z POPELA POVSTALY DO KRÁSY JIŽ SE JMÉNEM LUXUSNÍHO ŘETĚZCE KEMPINSKI.

Děj filmu Román pro muže, podle knihy Michala Viewegha, jenž se částečně odehrával v Grand Hotelu Kempinski High Tatras, jste už asi zapomněli. Na jedno z nejkrásnějších wellness vůbec, které se tam nachází, však zapomenout nelze. Zion Spa Luxury, kde člověka hýčkají ručně vyráběnou kosmetikou a kde unavené tělo nahřívají parní komory, sauny a velká čtvercová vířivka, má jednu stranu prosklenou od podlahy až ke stropu. Stačí natáhnout ruku a dotknete se hladiny Štrbského plesa, když ne přímo tatranských štítů. Mozaikou vykládané dno bazénu vykazuje vznešenost starořímských lázní, nad kterými se navečer rozsvěcují nikoli hvězdy, ale křišťálové lustry. Početná „nej“ se na témže místě potkávají, aniž by působila násilně či snobsky. Devadesát osm pokojů má sice k butikové záležitosti daleko, ale Grand Hotel Kempinski High Tatras vznikl spojením hned tří velkých budov, takže je dostatek soukromí zaručen.

KEMPINSKÉMU NA STOPĚ

VŠEM STEJNĚ

Obchod s delikatesami

Bertholda Kempinského zažil doslova nálety, když tam roku 1907 představili unikátní koncept – menší porce jídla na talíři, zato doplněné sklenkou vína už v ceně.

DO EVROPY I ZÁMOŘÍ

Během dvaceti let se otevřely dveře obchodů Kempinski také v Amsterodamu, Londýně a dokonce i v New Yorku. To už se o rodinný byznys staral Bertholdův zeť Richard Unger a pomáhal mu syn Frederic.

POHÁDKOVÉ NÁVRATY

Žádný div, že dnes patří mezi národní památky a má-li se konat opravdu prestižní setkání, odehrává se právě tam. Jako nedávné setkání slovenské prezidentky Zuzany Čaputové a odstupujícího Miloše Zemana. K tomu mohlo dobře posloužit i prezidentské apartmá s rozlohou 200 metrů čtverečních vybavené originálním nábytkem od světových designérů, nejluxusnější apartmá v celých Tatrách. Ale i další interiéry si nesou eleganci původních

HAUS VATERLAND

Myšlenka umístit pod jedinou střechu dvanáct restaurací s různými kuchyněmi fungovala daleko víc, než by kdo čekal. Pro Berlíňany se stal Haus Vaterland nejčastějším místem setkávání.

ZÁMEK MARQUARDT

Skvěle povečeřet, a aby člověk nemusel spěchat domů, přespat na místě. V duchu této myšlenky se neslo otevření prvního hotelu Kempinski, zámeckého sídla jen s 24 pokoji, na který navázal superior hotel Royalty v Hamburku.

KONCEPT LUXUSU Po dvacet let se sledovala přání zákazníků, aby se přišlo na to, že lidé od hotelů sítě Kempinski očekávají rozmazlování v každém slova smyslu. Od výborného jídla přes ubytování v samém centru měst, kde si lze sjednat obchodní schůzku.

Berthold Kempinski Další generace Berlín, Potsdamer Platz Hamburk, Hotel Royalty Mnichov, Vier Jahreszeiten

1923
1970
1843–1910
1928 1957

prvků budov postavených mezi lety 1893 – 1923. Zvenčí naopak upoutá hrázděná konstrukce s až pohádkově špičatými věžemi, z nich jedna ukrývá i Novomanželský Apartmán pojmenovaný

Romantic Suite s vířivkou pod širým nebem. Uvnitř hotelu pak najdete velkolepá mramorová schodiště, balkony s nezapomenutelnými výhledy i reprezentační prostory, včetně luxusní restaurace s otevřeným krbem. V místech, kde se dřív připravovaly pro smetánku a aristokracii výhradně pochoutky francouzské

KDYŽ PĚT HVĚZD NESTAČÍ

Se 114 kupolovitými budovami, tuctem gurmet restaurací, 1002 křišťálovými lustry Swarovski a 1,5 kilometry pláže s pískem přivezeným až z Karibiku je 7* Emirates Palace jedním z divů Abú Dhabí, hlavního města Arabských emirátů.

ZELENÉ PAHORKY AFRICKÉ

JAKO ZE SLOVENSKÉ POHÁDKY

Víc než 4 roky trvala obnova hotelů na břehu Štrbského plesa a vedl ji slovenský architekt Peter Černo žijící v Německu. Že se povedla, dokazuje ocenění v mezinárodní architektonické a designové soutěži Iconic Awards 2017, kde projekt získal hlavní cenu.

ASIE JE NOVÁ AMERIKA

To pochopili u Kempinského záhy a začala velkolepá expanze této hotelové sítě do Číny. Propojení evropské elegance s tradiční čínskou kulturou a orientální kuchyní bylo také superúspěšné.

Každý červenec putuje přes milion gazel, pakoňů a zeber z tanzanského Serengeti do nejnavštěvovanější keňské rezervace Masai Mara, kde zůstávají „na dovolené“ až do října. A tam se na ně jezdí dívat movití turisté, jež se ubytují v 5* kempu Olare Mara uprostřed divočiny.

Olare Mara v rezervaci v Keni

štíty

2013 2017
Pod
Tater
slovenských
Šéfkuchař Miroslav Zamiška používá s oblibou typické slovenské suroviny, které kombinuje s těmi organickými, když vytváří zcela originální pokrmy
text Jan Vojtěchovský foto archiv
Při snídani si můžete vybrat ze 120ti dobrot, ale kdyby se vám třeba nechtělo stávat, můžete si objednat donášku snídaně na pokoj.

Zion Spa Luxury s rozlohou 1 300 čtverečních metrů lze využívat celoročně. Pro tyto úžasné prostory s fascinujícím výhledem prostě neexistuje „mimosezóna“.

kuchyně, dnes vládne šéfkuchař Miroslav Zamiška. A rozhodně nezaostává za kvalitami svých předchůdců. Velkolepý Grand Restaurant se mu podařilo dostat mezi výherce prestižního ocenění World Culinary Awards. Vděčit za to může nejen profesionalitě svého týmu a unikátním nápadům, ale též používání čerstvých, vždy nejkvalitnějších surovin od místních producentů. Jakož i jejich využití na maximum s přístupem zero waste. Vše v úpravě hraničící s michelinskou hvězdou doplněné bohatým výběrem vín. Ostatně i sama ředitelka hotelu, Kathrin Noll, dodává, že „... na talířích vždy vykouzlí něco zcela originálního a nesmírně chutného“. Což se krásně snoubí s místním sektem určeným výhradně pro hotelové hosty. Ti však ocení i bublinky při speciálních ozdravných procedurách. Přijdou vhod zvláště po návratu z pěších túr či po zdolání ferraty vedoucí přes Priečne sedlo. Nemluvě o letním veslování po hladině plesa na lodičkách, které má už 130 let dlouhou tradici. Naopak v zimě hladina plesa pevně zamrzá, takže se na ní roku 1925 odehrálo i pár zápasů v ledním hokeji při mistrovství Evropy.

NA DRUHÉ STRANĚ PLESA

POZNÁTE, ŽE JE HOTEL ECO FRIENDLY?

Většina už dnes běžně dává na pokoje kartičky, díky nimž se pokojské dozví, zda chcete vyměnit ručníky či prostěradla. V prvním případě je jasným signálem i položení ručníků na zem. Ale v Grand Hotelu Kempinski High Tatras dotáhli myšlenku udržitelnosti ještě o krok dál. Použitá mýdla posílají na recyklaci, hřebeny i zubní kartáčky jsou vyrobené ze dřeva. Tak, jako karty k pokojům. Díky tomu se spotřeba plastu v celé síti Kempinski snížila o 765 kg ročně.

ŠVÝCARSKÁ INVESTICE

Zhruba 40 km od Lucernu se nachází lyžařská oblast Melchsee-Frutt.

Tam najdete Frutt Mountain Resort spravovaný sítí Kempinski, kde se na lyže naskakuje přímo z recepce.

A kdyby potomci nechtěli jít ven, mají pro sebe vlastní bowlingovou dráhu.

Z oken hotelových pokojů vidí návštěvníci siluetu trojúhelníkového hotelu Patria z roku 1976 a ještě za ním je do svahu zabitá „skoba“ skokanského můstku. Byl postaven v souvislosti s mistrovstvím světa v klasickém lyžování v roce 1970. Dnes je opuštěný, zavřený, rozpadlý. Potkal ho podobný osud jako dřív slavnou trojici hotelů. Naposledy sloužil adrenalinovým nadšencům, kteří z něj skákali bungee, ale ani pro tuto aktivitu už z bezpečnostních důvodů nevyhovuje. Třeba se ho jednou také ujme nějaký developer a zprovozní na špici restaurant, jako je na můstku předesignovaném Zahou Hadid v Innsbrucku. Pohled na Štrbské pleso zakončené majestátním Grand Hotelem Kempinski High Tatras by byl omračující. g

Viz: www.kempinski.com/hightatras

NA MAYSKÉ RIVIÉŘE V MEXIKU Kempinski Hotel Cancún zabírá plných 400 metrů dlouhé, dokonale bílé písečné pláže, kde přivádějí na svět potomky i obří želvy. Budova skrývá 315 pokojů a 48 apartmánů s balkony či terasou a výhledem na průzračně modré Karibské moře.

BIENVENIDOS, CUBA LIBRE

V Havaně se vždy skvěle pilo, kouřilo, tancovalo a milovalo. Až se vysoko nad střechami na dohled kopule Kapitolu začtete do novely Grahama Greena „Náš člověk v Havaně“, vězte, že také na vás čeká karibské dobrodružství.

TĚŠIT SE LZE NA PŘÍŠTÍ ROK

To by se měl otvírat nejluxusnější resort v Brazílii – přestavěný modernistický komplex z roku 1978 navržený žákem architekta Oscara Niemeyera, Edgarem Graeffem. Je umístěn na špici útesu, z něhož se nabízejí úchvatné výhledy na přírodní rezervaci Vale do Quilombo.

Kuba, Gran Hotel Manzana Švýcarsko, Frutt Mountain Brazílie, Vale do Quilombo Mexiko, Hotel Cancún

2019 2020 2021 2022

2 3 1

vůně PŘÍRODY

JARO UŽ SKORO KLEPE NA DVEŘE! SE SPRÁVNĚ

VYBRANÝMI POMOCNÍKY SE NALADÍTE NA JEHO

TEPLÝ DECH, VYLADÍTE I VYHLADÍTE VAŠI PLEŤ.

4 6 5

1 N-MEDICAL ELASTIN, 30 tobolek, hydrolyzovaný bio-elastin, 1 450 Kč

2 YVES ROCHER, olejové sérum

z růží, 1 390 Kč

3 YVES ROCHER, VERTE ENVOLÉE, EDT, 100 ml, 1 590 Kč

4 LANCÔME, LA NUIT TRÉSOR, EDP, 30 ml, 1 810 Kč

5 BUGATTI, BELLA DONNA, Drogerie DM, 60 ml, 640 Kč

6 LUSH, Attar, tuhý masážní olej

s ylang-ylang a jalovcem, 420 Kč

dva kroky, dva lidé, každý přesto sám

PRAVIDELNÉ STŘÍDÁNÍ NOHOU. JEJICH POSTUPNÉ ZVEDÁNÍ A POKLÁDÁNÍ NA ZEM. ZKRÁTKA

A JEDNODUŠE CHŮZE – NA TOM PŘECE NENÍ NIC ZVLÁŠTNÍHO. ALESPOŇ NE Z FYZIKÁLNÍHO HLEDISKA.

ALE SPOČÍTALI JSTE SI NĚKDY, ŽE NA KILOMETRU ZVEDNETE NOHU V POHORCE DVOUTISÍCKRÁT?

Pro řadu lidí chůze znamená mnohem více než jen pohyb vpřed. Třeba začátek nového dobrodružství, objevování a překonávání osobních hranic. Či následování vášně. Vyžaduje to však odvahu udělat první krok a vydat se vlastní cestou. Důležité je udělat rozhodnutí, že „konečně“ vyrazíte. Třeba po stopách Hanwag Sole People. Lidí, kteří jsou zapálení pro svou profesi, byť hledají stále další výzvy. Pocházejí z celého světa a mají velmi rozdílné zázemí i koníčky. Spojuje je však jedno. Za svým dlouhodobým i aktuálním cílem vyrazili obuti v botách Hanwag. Právě tato značka se snaží inspirovat ostatní, aby udělali svůj „první krok“, a tak jsou i příběhy o Hanwag Sole People o překonávání překážek, nacházení sama sebe a uskutečňování vytyčených cílů. Do této skupinky dokonale zapadá slovenský rodák Štefan „Pišta“ Bačkor. Vyrůstal v Popradu na úpatí Vysokých Tater nedaleko hranic s Polskem. Jeho matka byla horolezkyně a odmalička ho brala do hor. A tak se právě jejich

stoupající úpatí tak nějak přirozeně promítla i do jeho života. Namísto běžné profese, jako je řidič tramvaje, daňový úředník nebo učitel, se stal jedním z vysokohorských nosičů. Zařadil se tak do unikátního a jinde už téměř vymřelého společenství asi šesti desítek mužů, kteří zásobují horské chaty v nejmenších velehorách na světě. V Tatrách.

TEN, CO SE LASKÁ S MRAKY

Stezka vedoucí vzhůru je strmá a klikatá. Štefan má na zádech podomácku vyrobený dřevěný rám naložený 50litrovým sudem s pivem, několika taškami s lahvemi a dalšími věcmi. Pod 80kilovým nákladem se doslova ztrácí. Přesto s ním stoupá kamsi k oblakům. Tam, kde se špice hor dotýkají nebe, se v nadmořské výšce 1960 m nachází Zbojnická chata. Její kamenné základy pamatují rok 1907, kdy vznikla, byť sloužit začala turistům o pár let později. Když pak v červnu 1998 vyhořela, byla nadšenci znovu obnovena

42 |
text Jiří Slabý foto archiv

Ranní slunečné počasí může kdykoli v horách vystřídat náhlá bouřka. A má-li nosič ve svém nákladu předměty z kovu, stává se v otevřené krajině nechtěným hromosvodem pro zbloudilý blesk.

a dnes funguje jako úkryt před divokými rozmary přírody. Celoročně poskytuje ubytování na 16 postelích ve společné noclehárně a další dvě desítky míst na matracích pod střechou. V chatě je i jednoduchá restaurace, která musí být pravidelně zásobovaná potravinami, byť k ní nevede lanovka ani sjízdná cesta. Právě o to se stará Štefan a jeho kolegové. „Jako mladí kluci jsme to dělali, abychom si procvičili svaly, vyzkoušeli limity a udělali dojem na holky,“ říká a oči mu šibalsky jiskří. Po dvaceti letech této činnosti jsou jeho důvody jiné. „Prostě řečeno, práce nosiče je dobrá pro mysl. Nejde o svaly, tělesnou odolnost a vytrvalost. Hodně z představ, které vám namlouvají, že něco nedáte, je ve vaší hlavě,“ konstatuje.

KAŽDÝ MÁ SVÉ DŮVODY

Někteří lidé meditují, další cvičí jógu. Štefan nosí zásoby do hor. Co by někomu mohlo připadat jako otrocká práce, vnímá jako absolutní svobodu a intenzivní způsob, jak být v přírodě. A jestli ta spousta dřiny stojí za to? „Určitě!“ odpovídá. „Nic se nevyrovná chvíli, když máte v ruce šálek horkého čaje a dobrou společnost, kterou na chatě potkáte po několikahodinovém boji s živly. Občas zapomínáme, co je v životě opravdu důležité, ale podobný výstup vám to připomene.“ K radosti z jeho zakončení totiž patří i bolest, kterou při výstupu každý tatranský „šerpa“ prožívá, byť svoji práci vykonává už léta. g Viz: www.youtube.com/watch?v=OnYZdWs8pkU

Za více než století se práce horského nosiče změnila od příležitostného sezónního jobu k profesionálnímu úvazku.

Nosiči v Tatrách momentálně zásobují Rainerovu chatu, Téryho chatu, Zbojnickou chatu, Chatu pod Rysy, Zamkovského chatu a Skalnatou chatu.

44 |

2

zázraky na počkání

DNEŠNÍ DOBA PŘINÁŠÍ MNOHO RADOSTÍ PŘEDEVŠÍM NA KOSMETICKÉ SCÉNĚ. FUNKČNÍ KRÉMY, SÉRA I MASKY V ELEGANTNÍCH DESIGNOVÝCH OBALECH Z ČISTĚ PŘÍRODNÍCH MATERIÁLŮ. TO JSOU NOVINKY LETOŠNÍHO ROKU.

3 4

6

1 9

5 8 7

1 WELEDA, Coldcream, ochranný krém pro suchou pokožku, 279 Kč 2 YVES ROCHER, Anti Age Global Radiance, rozjasňující emulze s OF 30, 1 490 Kč 3 DIOR, Capture Totale, intenzivní sérum proti stárnutí pleti, Douglas, 50 ml, 3 920 Kč

4 BUGATTI, SIGNATURE WHITE, Drogerie DM, 100 ml, 640 Kč 5 DIOR, Lip Glow, Color Reviver Balm, Douglas, 1 129 Kč

6 VICHY, Liftactiv, Retinol Specialist Serum, Notino, 30 ml, 1 249 Kč 7 LANCÔME, Rénergie H.C.F. Triple Serum, 3 460 Kč

8 MANUFAKTURA, Anti-aging & Lifting, sérum na oči a rty, 459 Kč 9 THERMES MARINS DE SAINT MALO, vyživující maska s mořským fenyklem a bambuckým máslem, 875 Kč

rozměrem světla

PŘÍBĚH O KOUZLU, JEŽ UMÍ VYTÁHNOUT OBRAZ

DALEKO ZA HRANICE TELEVIZNÍ OBRAZOVKY AŽ

NA STĚNU A STROP OBÝVACÍHO POKOJE, BY MOHL

BÝT JEN POHÁDKOU. KDYBY TO DÍKY ŠPIČKOVÝM

TECHNOLOGIÍM NEBYLA PRAVDA.

Pokud bychom hledali prvky utvářející moderní dobu, kromě nástupu internetu je stálicí na předních místech seznamu fenomén televize. Ovšem zatímco způsob sledování pořadů se za poslední desetiletí příliš nezměnil, technické vybavení domácností prochází vývojem neustále. Asi největším krokem byl přechod od rozměrných a těžkých baněk CRT obrazovek v televizních přijímačích, jež tvary a velikostí připomínaly základní kameny Národního divadla, k panelům plochým jako malířův obraz. Přitom jen jediná značka dokázala přijít s revolucí na druhou, nápadem virtuálně rozšiřujícím vjem z obrazu televizoru prakticky na celou stěnu místnosti.

text Tomáš Suchomel foto archiv 1955 2023

USAZEN V PRVNÍ ŘADĚ

Že za úspěšným rozšířením možností TV přístroje stojí Philips, nemůže překvapit nikoho, kdo se podívá do historie této v zozemí založené společnosti. Kromě další spotřební elektroniky se zabývá výrobou televizorů od roku 1949. Philips popoháněly vpřed v uplynulých desetiletích mnohé přístroje a které si nezadají s patenty slavných vynálezců. Třeba v 1963 představil první audiokazetu s magnetofonovým páskem. Získaná svoboda při pořizování (i kopírování) zvukových nahrá vek následně totálně změnila tvář fonografického průmyslu. Není divu, že kazetu brzy doplnil radiomagnetofon, nový malý pře nosný přístroj. Dalším milníkem byl rok 1972, kdy firma uvedla první domácí videorekordér na světě. O deset let později spolu se Sony přivedla na svět doposud živou legendu – zvukový disk (CD) s digitálním záznamem. Na téže technologii stojí i DVD a Blu-ray nosiče.

KOUZLENÍ SVĚTLEM

Na slavnou minulost Philips navázal v roce 2004, kdy zařadil do nabídky první modely televizorů s funkcí Ambilight. Originální nápad přidal do standardní konstrukce plochého TV přijímače skryté světelné zdroje osvětlující z pohledu diváka stěnu či plochu za obrazovkou. Funkce „lampičky“ by sama o sobě nebyla nic až tak převratného. Jejím trumfem však je, že ambientní světlo dynamicky mění barvu a intenzitu podle toho, co se na obrazovce zrovna děje. Obraz se tak zdánlivě přelévá za pevné hranice plochého panelu televizoru do blízkého okolí a umocňuje dojem ze sledovaného obsahu. A také zpříjemňuje sledování pořadu. Při typickém večerním posezení, kdy v temné místnosti surově září jen hranatý obdélník obrazovky, se totiž nemile namáhají oči diváků.

EVOLUCE REVOLUCE

Zmíněná novinka upoutala pozornost už při své premiéře, kdy byly světelné zdroje umístěny jen podél svislých stran obrazu. Technologie Ambilight ale prochází neustálým vylepšováním, brzy nastoupila třetí světelná lišta na horní straně přijímače a časem se objevily i modely se čtyřmi zářícími hranami. Nakonec se jako optimální ukázaly tři. To už katodové trubice nahradily LED diody a přinesly další možnosti. S původními „zářivkami“ byl systém nucen použít na každé straně v daném okamžiku jeden jediný převládající odstín barvy z příslušného okraje obrazovky. Osazení LEDkami umožnilo segmentovat barvy a jejich jas podle obsahu vysílání. Okolo televize může

televizi.

DOLŮ Z KOPCE

V Čechách odstartovalo v roce 1953 pravidelné televizní vysílání, jehož signál přenášený z Petřína pokrýval nejprve jen Prahu.

Objevil se prototyp přenosné televize. Kompaktní typ Philips Raffael Special s úhlopříčkou 43 cm stál tehdy 786 DM.

PAL VERSUS SECAM

V Československu začalo v roce 1973 pravidelné televizní vysílání přenášené v barvě a vysílané v německém standardu PAL.

NEJEN VZDUCHEM Pohyblivé obrázky a zvuk začaly v Evropě vážně konkurovat rádiu, v USA už proto zkouší první kabelovou
1950 1955 1960 1964 1973
Kromě obvyklého sledování obsahu na televizoru má aktuální podoba Ambilightu také režim pro hraní her nebo k náladovému nasvícení interiéru i při vypnuté TV.

1957 vs 2023

Čas je maratonský běžec s dlouhým krokem. Před šedesáti lety byla vypouklá obrazovka Philipsu Leonardo o úhlopříčce 61 cm luxusem, s nímž jste si domů pořídili i bytelný kus dřevěného nábytku včetně gramofonu a zásobníku na 4 desky. Těžko věřit dnes, kdy se tloušťka televizí počítá na centimetry.

zářit hned několik barev, navíc různé intenzity. Při zdokonalování Ambilightu se ukazuje jeho koncepční výhoda. Jiné pokusy o provázání televizoru s osvětlením okolí si vylámaly zuby na nutnosti doplnit zobrazovaný obsah předem připravenou stopou s údaji k řízení světel. Ambilight sám „sbírá“ potřebné informace přímo z obrazovky. Ať sledujete televizní vysílání, pouštíte si film z DVD či ten natočený mobilem. Společné jim je ultravysoké rozlišení obrazu UHD pro zobrazení těch nejjemnějších detailů filmových trháků i použití systému Android

TV k řízení chytrých funkcí. Zájemci si mohou vybrat mezi LED

TV a ještě před pár lety exkluzivnějšími OLED TV přístroji. Ty mají panely složené z milionů svítících diod a nevyžadují dodatečné podsvětlení. Dosahují špičkového odstupňování světel a stínů, nemluvě o působivé hloubce obrazu a paletě barevných odstínů.

NEJEN PRO OČI

Kromě zraku by si ve chvílích zábavy na své měly přijít také další smysly. Společnost TP Vision si k nim otevřela pomyslná dvířka v roce 2019 coby držitel výhradních globálních práv na design, marketing a prodej výrobků Philips Audio. Premiérou byla audia bezdrátová sluchátka střední třídy PH805 s funkcí aktivního potlačení okolního hluku. Technologie Digital ANC byla na svou dobu velmi účinná při snížení okolního hluku až o 27 dB, neboli přibližně 95 procent rušících zvuků v pozadí. Zajímavé bylo i pokročilé ovládání, kombinující fyzická tlačítka a dotykové ovládací prvky. Přejetím prstem nahoru či dolů se ovládala hlasitost a základní funkce hlasového asistenta, klepnutím se aktivoval režim potlačení okolního lomozu. Nízká hmotnost a konstrukce s možností složení naplocho kvalifikovala sluchátka jako skladnou výbavu na cesty.

HOREČKA PLAZMY Plazmové televize byly na svém vrcholu, prodalo se jich více než CRT i tzv. projekčních televizí. Dévédéčka vytlačila VHS kazety. Philips uvedl NET TV řady 9700 s web prohlížečem a aplikacemi jako Ebay, YouTube či TomTom. Objevily se první OLED displeje. TV přijímačů celosvětově registrovaných v tomto roce.
1995 2002 2005 2009

Sluchátka nejvyšší řady Fidelio L4 mají odlehčené a vzdušné mušle, jež spojuje měkký náhlavový most. Na nabití vydrží až 40 hodin, a to i při zapnutí funkce AAC na potlačení okolních ruchů.

Není divu, že na ně navázaly hned další rok další modely. Tře ba typ SHB2515 True Wireless „špuntů“ zcela osvobozených od kabelů. Zvukové měniče o průměru šest milimetrů měl uložené ve zvukovodech oválného tvaru. Maximalizovala se tím pasivní izolace okolního hluku. Podstatných bylo až 100 hodin provozu na jedno nabití nebo systém pro lepší kvalitu snímání hlasu při telefonických hovorech. Jiné produkty navíc přinášely nějakou speciální funkci či neobvyklé služby. Třeba sportovní model SN503 pro (nejen) běžce měl zabudované snímání srdečního tepu. Univerzální in-ear typ ST702 se zase mohl už v dobách „předcovidových“ pochlubit pouzdrem, kde se povrch sluchátek dezinfikoval ultrafialovým zářením. Pro milovníky pohybu, kteří nesnáší zastrkování čehokoli do uší, byl zajímavý náhlavní typ SH402 s prodyšnými a snadno vyměnitelnými náušníky. Konstrukce má odolnost proti potu i stříkající vodě a rychlonabíjení dokázalo využít i krátké pauzy při tréninku. A dočkali se i milovníci špičkového zvuku. Pod staronovým jménem Fidelio pro produkty s věrným zvukem nastoupil model X3. Zvládá i reprodukce nahrávek ve vysokém rozlišení HRA (High Resolution Audio) a na jeho konstrukci byly použity vybrané materiály spojující design i funkčnost. Jeho poslední reinkarnací je typ Fidelio L4.

RUKU V RUCE

Když spolu bydlí obraz a zvuk pod jednou střechou, musí časem dojít k jejich intimnímu spojení. U Philipsu k tomu dalo požehnání všeobecné zavedení standardu DTS Play-Fi v roce 2020. Vytvořený bezdrátový ekosystém začaly podporovat multi-room produkty, ať už šlo o televizory s operačním systémem Android, soundbary či přenosné reproduktory. Propojení obrazu i zvuku do systému chytré domácnosti s centrálním ovládáním se stalo realitou. Technologie DTS Play-Fi umí přehrávat hudbu na více přístrojích v rámci celé domácnosti ve vysoké kvalitě a bez

slyšitelného zpoždění. K ovládání všeho stačí jediná aplikace. Výhodou je i variabilita a možnost snadno přidávat a ubírat komponenty podle situace a potřeby.

BYLO NÁS PĚT

Šanci na přátelství s TV přijímači hned také naplno využila i partička pěti soundbarů ze série 8000. S výkonem až 360 W a rozložením kanálů prostorového zvuku 3.2.1 u nejvyššího modelu a bezdrátově připojeným subwooferem tak nastoupily mohutné audiozážitky domácího kina se vším všudy. Pro nejvyšší nároky ovšem přibyla dvojice soundbarů Fidelio, spojujících vybrané technologie, design i materiály. Vybavenější model B97 s vícekanálovou konfigurací 7.1.2 byl osazen hned 17 elektroakustickými měniči Dolby Atmos Elevation. K nim se přidal Surround-on-demand neboli dvojice oddělitelných bezdrátových reproduktorů, nově dokonce kopírujících světelné podsvícení obrazovky. Ty lze dle potřeby ponechat vedle soundbaru nebo umístit volně do místnosti pro dosažení pravého prostorového zvuku. n Viz: www.tpvision.com

ZVUK ZE STOJANU OLED+934 byl oceněn jak Red Dot, tak iF Design Award. Ve spolupráci se značkou Bowers & Wilkins má zvukový systém přímo ve stojanu televize. VLAJKOVÁ LOĎ Ještě žhavá novinka, OLED+908, nabízí nejnovější panel META OLED s výkonem 2100 nitů a 80W zvukovým systémem Bowers &Wilkins typu 3.1. TO JE ON – THE ONE Řada The One je založena na nejlepším poměru cena/výkon. A tak v sobě skrývá LCD panel WCG s frekvencí 120 Hz a začíná už od ceny 15 990 Kč. Best Buy OLED TV 2017-18 Typ 55POS9002 OLED ocenila EISA, European Imaging and Sound Association, a zaujal i v soutěži Red Dot design. Jen to potvrdilo potenciál systému Ambilight.
2017 2019 2022 2023
Zcela novým produktem jsou sluchátka N7808 Kokoon, jež pomáhají uživatelům s usínáním. Senzory uvnitř sledují spánkový režim, upravují přenos zvuku a sluchátka vypnou, jakmile majitel usne.

černobílé obrazy bílých míst

TÁNÍ LEDOVCŮ, ROZPOUŠTĚNÍ ARKTIDY, MIZEJÍCÍ BIOTOPY PRO POLÁRNÍ DRUHY ŽIVOČICHŮ.

NEDOSTUPNÉ KONČINY, V JEJICHŽ DOBÝVÁNÍ SE JEŠTĚ PŘED 100 LETY PŘEDHÁNĚLI DOBRODRUZI A SNÍLCI, JSOU DNES POMĚRNĚ DOSAŽITELNÉ. A TÍM VÍC OHROŽENÉ A KŘEHKÉ.

Na internetu defilují úžasné snímky ledovců, tučňáků i bílých medvědů v HD kvalitě, avšak dílo australského fotografa Franka Hurleyho ze začátku 20. století zůstane nepřekonatelnou a bázeň budící výzvou. Asi jako dobytí obou pólů planety Země před příchodem Scotta, Amundsena a Pearyho.

VLASTNÍ POHLED NA SVĚT

Hurleyho dětství nestálo za moc. Narodil se v roce 1885 poblíž Sydney do rodiny s pěti dětmi, pobyl v ní však, stejně jako ve škole, pouhých třináct let. Pak dal rodnému domu vale a protloukal se všelijak. Pracoval v železárnách i docích a díky jednomu ze svých šéfů si oblíbil fotografii – to, když jej doprovázel během víkendových vycházek do přírody. V sedmnácti letech si pořídil fotoaparát Kodak Brownie za 15 šilinků, který pak splácel po šilinku každý další týden. Mezitím se začal živit jako fotograf pohlednic. A tehdy se doslechl, že geolog Douglas Mawson shání dokumentaristu do první australské

expedice na Antarktidu. Od břehů Tasmánie měla odrazit v prosinci roku 1911. Přestože byl Hurley až třetím kandidátem v pořadí, podařilo se mu získat místo na palubě lodi Aurora a sérií zdařilých snímků si zajistit určitý věhlas. Když později britský polárník Ernest Shackleton hledal dokumentaristu pro cestu Antarktidou, neváhal Hurley ani okamžik. V březnu roku 1914 se v Buenos Aires přidal k šestadvaceti členům posádky lodi příznačně nazvané Endurance (Vytrvalost). Shackletonovu Královskou transatlantickou expedici nazval později magazín Time „definicí hrdinství“. Zařadila se mezi pár skutečně velkých příběhů 20. století. Hlavní roli samozřejmě sehrál fakt, že loď Endurance pouhý měsíc po vyplutí zamrzla v ledových krách a nastal sedmnáctiměsíční boj ztroskotanců o holý život. Nelze však opomenout ani význam práce Franka Hurleyho. Jeho snímky, které útrapy celé expedice přežily v podstatně lepším stavu než většina posádky, dávají příběhu o takřka zázračném přežití v ledové pustině patřičnou vizuální symboliku.

text Petr Třešňák foto archiv
50 |

ŠÍLENÝ FOTOGRAF

Shackleton byl jedním z mnoha dobrodružných

nější kolegové mu už vyfoukli možnost stát se dobyvatelem zemského pólu, a tak si naplánoval jiné prvenství – překonat Antarktidu napříč za pomoci psích spřežení. Jeho plán ale ztroskotal hned, když loď devadesát námořních mil od pevniny uvěznily kry ledového Weddellova moře. Pět měsíců na nich muži tábořili a Frank Hurley nelenil. Na výpravu si vzal kameru a hned několik fotoaparátů, s nimiž vše zaznamenával den po dni. Byl ochoten se pro zajímavé záběry vydat i velmi daleko, což budilo u zbytku posádky respekt. První důstojník Lionel Greenstreet ho nazval „bojovníkem s kamerou“, který půjde kamkoli a udělá cokoli, aby ukořistil unikátní záběr. A byl hodně blízko. Za bouře v polární noci pořizoval Hurley fotografie obíháním uvízlé lodi a osvětlováním okolí hořčíkovým bleskem, zatímco závěrku deskového aparátu nechával dlouze otevřenou. Vznikly až magicky působivé záběry, některé dokonce barevně tónované. Když na jaře roku 1916 začaly ledy trup lodi drtit a posádka se přestěhovala na zamrzlou hladinu, aby

KAM UKAZUJE STŘELKA

Kdybyste použili kompas před 800 000 lety a směřovali na sever, bude jeho jehla ukazovat na jižní magnetický pól. Jak to? Země totiž funguje jako obrovský magnet, který není stabilní, póly na severu i jihu se pohybují. Od doby, kdy byl přesně zaměřen severní magnetický pól na počátku 19. století, se do dnešních dní posunul víc než 966 kilometrů, podobnou vzdálenost urazil i pól jižní.

ji potápějící se vrak nestáhl ke dnu, strávil australský fotograf tři nebezpečné dny a noci venku tak blízko, jak to jen šlo, aby zachytil poslední okamžiky lodi nad hladinou.

NA CESTĚ ZA ZÁCHRANOU

Shackleton brzy nařídil svým mužům zbavit se prakticky všech osobních věcí, aby se mohli vydat na cestu a pokusili se o záchranu. S Frankem Hurleym si domluvil, že smí s sebou vzít sto dvacet ze čtyř stovek naexponovaných snímků na skleněných deskách. Fotograf se pro jejich záchranu musel nejprve potopit do ledové vody zaplavující Endurance a zbytek desek ho velitel donutil zničit, neboť se bál, že se pro ně bude chtít Hurley vrátit. Z fotoaparátů si Australan vzal jediný – kapesní Vest Pocket Kodak Cameru a tři cívky filmů

to aby zachytil zbytek cesty.

52 |

týden a zmrza tučňáky, postupně i všechny tažné psy. „Neváhal bych zkonzumovat to zvíře uvařené,“ poznamenal si do deníku lékař výpravy Alexander Macklin, „ale příliš se netěším na chvíli, až ho budu žvýkat zasyrova.“ Sám Shackleton nakonec s pěti členy posádky podstoupil osm set mil dlouhou plavbu otevřeným člunem do Jižní Georgie, nejjižnějšího obydleného ostrova planety. Líčení poutě skrz Drakeův průliv, jenž je považován za vůbec nejhorší místo ve světových

VYHRAJTE

Představa jízdy na saních tažených psím spřežením byla od počátku bláhová... Nerovný terén uprostřed pustiny připomínající nekonečné rozorané pole posázené gigantickými balvany z ledu by ani ta nejlepší smečka nedokázala překonat.

mořích, hraničí s apokalypsou. Také muži zatím čekající na Sloním ostrově zázrakem přežili, jakož i tam zanechané fotografie Franka Hurleyho. Necelý rok po tomto happy endu se opětovně vrátil na Jižní Georgii, aby tam dotočil materiál k filmu South o této výpravě. Právě fotografie a film dokonce pomohly Shackletonovi splatit dluhy z jinak neúspěšného podniku.

Frank Hurley si z prodeje dopředu vyjednal 25 % odměny. Do Antarktidy vyrazil ještě třikrát, v obou světových válkách později sloužil jako válečný dokumentarista australské armády. Jeho neohrožený styl být s fotoaparátem vždy v centru dění mu vynesl přezdívku „šílený fotograf“. Přesto zemřel v klidu domova, pohupuje se v oblíbeném houpacím křesle. Bylo mu 77 let... g

vstup do AQUAPALACE Praha

vstup do AQUAPALACE Praha

Ať už venku prší či sněží, ve známém aquaparku v Čestlicích mají léto celičký rok! Tropické teploty vzduchu a vody lákají malé i velké návštěvníky k celodenním vodním radovánkám. Mezi množství atrakcí patří nejrůznější tobogány, skluzavky, laser show či dokonce „opravdové“ mořské vlnobití zvedající jinak poklidnou hladinu bazénu každých 30 minut. A tak zatímco se velkými halami rozléhá radostné výskání a šťastné výkřiky popisující početné adrenalinové zážitky, pravý opak, tedy poklid a hluboké ticho, vládne v saunovém světě. Jde o největší saunový svět v České republice, jehož prostory jsou rozděleny na římské lázně, finské sauny a venkovní část s vířivkami a ceremoniální saunou – tzv. srubovou baňou. V těch všech snadno a rychle načerpáte energii do sychravých dní.

skluzavky,

KOLIK SAUN A PROHŘÍVÁREN NA NÁVŠTĚVNÍKY AQUAPALACE ČEKÁ?

A) dvacet B) osmnáct C) patnáct Odpovědi zasílejte na info@choicemag.cz a připište heslo AQUAPALACE

cesta do středu Země

„SVAH CHODBY BYL SOTVA ZNATELNÝ A ČASTO SE PŘED NÁMI OBJEVOVALY PRŮZORY EVOKUJÍCÍ LESKLÉ ŽEBROVÍ GOTICKÉ KATEDRÁLY. STŘEDOVĚCÍ UMĚLCI BY TAM BYLI MOHLI STUDOVAT TVARY TÉTO KOSTELNÍ ARCHITEKTURY, JEJÍMŽ HLAVNÍM ZNAKEM JE LOMENÝ OBLOUK. MOHUTNÉ PILÍŘE VYRŮSTALY ZE SKALNÍHO MASIVU V KLENBOVÉM PŘEVISU Z LEDU.“ JULES VERNE

Že je led pevným skupenstvím vody, ví asi i malé dítě. Zajímavé je, že pokud vznikl přírodním procesem, je považován za minerál a často tak i vypadá. Jeho krystalická struktura vznikla jako výsledek geologických procesů. Podobné definice však nic neubírají na skutečnosti, že čiré kusy ledu, tedy ty úplně zbavené vzduchových bublinek, lidi od pradávna fascinují. Snad proto, že připomínají pevností a křehkostí sklo. Asi nejkrásnější je led průzračně namodralý, což opět fyzika snadno a nudně vysvětlí tak, že ledový příkrov působí jako filtr, který pohlcuje červenou, oranžovou a zelenou část spektra, až zůstane jen modrá. Taková, jakou můžete vidět i v Natureispalastu pod špicí rakouského Hintertuxu nedaleko vyhlídkové plošiny Gefrorene Wand ve výšce 3250 m n.m.

SÁM SOBĚ OBJEVITELEM

Návštěvu ledovcových jeskyní nabízí řada horských středisek. Často jsou uměle vytvořené a efektně barevně nasvícené, takže připomínají spíš ledové království z pera Hanse Christiana Andersena, kterým se nechal inspirovat i Disney. Ale velkolepé prostory pod špicí ledovce na Hintertuxu jsou

text Petr Tůma foto Natur Eis Palast a autor
| 55
56 |
Na hintertuxském ledovci mají nejstarší vrstvy ledu stáří až 1 000 let a svojí unikátností si v roce 2015 vysloužily zápis do Guinnessovy knihy rekordů. Známý ledovec je tvořen přibližně 190 miliony kubických metrů ledu, což odpovídá 171 miliardám litrů zmrzlé vody.

Ledovcové jeskyně většinou přicházejí a odcházejí. Ale nikoli ta pod špicí Hintertuxu. Její prostory jsou de facto přimrzlé ke skále a nijak se nehýbou.

Tento přírodní ledový palác je jednou z největších atrakcí Tyrolska. Díky celoroční stálé teplotě kolem 0 °C je navíc návštěvníkům otevřený po celý rok.

schované dobrých 25 metrů pod urolbovanými sjezdovkami a sestup do nich tak připomíná spíš expedici profesora Lidenbrocka z Verneovy knihy Cesta do středu Země. Navíc okružní trasu absolvuje každý návštěvník po uměle vytesaných schodech, žebřících a kovových kramlích sám. Přitom žasne nad neuvěřitelnými výtvory přírody, která je kreativnější než kdokoli z nás. Vytvořila světlíky naplněné ledovými krystaly, okrášlené stalaktity i zamrzlými vodopády. Tento labyrint objevil horský vůdce a záchranář Roman Erler z Zillertalu vlastně náhodou. To když jeho pozornost zaujala asi 10 cm dlouhá trhlina ve svahu na neobvyklém místě poblíž výstupu z kabinky u horní stanice Glacier Bus 3. Až když si dovnitř posvítil, bylo vidět, že se prostor rozšiřuje a vede kamsi dál. „Bylo mi jasné, že tam musím vlézt,“ vzpomíná tento horský nadšenec, který postupně odkryl rozsáhlý systém vzájemně na sebe navazujících chodeb o délce přes kilometr. Nachází se v nich též jediné známé podzemní ledovcové jezero a dokonce i řeka schovaná plných 35 metrů pod povrchem země. „Pro skutečné dobrodruhy se tam pořádají kurzy plavání v ledové vodě, běžní návštěvníci ji objevují z nafukovacích člunů. Jsme tak prostě nejvýše umístěná evropská lodní společnost,“ usmívá se Erler. A my za CHOICE jen dodáváme, standardní hodinová prohlídka vám opravdu uteče „jako voda“. g Viz: www.natureispalast.info

| 57

milníky tří vrcholů

TO LOGO ZNÁ KAŽDÝ, KDO STÁL NĚKDY NA LYŽÍCH, TĚCH SJEZDOVÝCH I BĚŽKÁCH. OD ROKU 1958, KDY HO PRVNĚ NASKICOVAL PROFESOR RUDOLF FERCH, TOTIŽ PROVÁZÍ OLYMPIJSKÉ VÍTĚZE I TROJÚHELNÍKY, SYMBOLY HOR, KDE LYŽE VZNIKLY A S NIMIŽ JE FISCHER SPOJENÝ UŽ OD ROKU 1924.

Vamerickém Lake Placid byla roku 1980 olympijská atmosfé ra zmražena na třeskutých –18 °C. Ale i Wassberg na zbrusu nových „fišerkách“ s kterou firma vyvinula ve spolupráci s „žíznivá čára“. Vzduchové mezery v že daný pár vážil o celých 100 g méně než konkurence, aniž by cokoli ztratil z jízdních vlastností. Fenomenální Švéd tak byl v závodu v běhu na 15 km o setinu sekundy (!) rychlejší než jeho finský kolega Juha Mieto a zapsal se tím do historie.

Pro značku Fischer šlo „o další olympijské zlato“ v řadě úspěchů. Za desítky let byla totiž firma zvyklá válcovat konkurenci mnohem větším rozdílem. Vždy se snažila být vpředu – ať se to týkalo technických inovací, množství vyrobených lyží i umístění v závodech. Počínaje rokem 1924, kdy Josef Fischer starší otevřel v rakouském Ried im Innkreis dílnu původně na výrobu saní a vozů. Mnohem rychleji však šly na odbyt ona „čertovská prkýnka“, a tak Josef musel začít s rozšiřováním výrobních kapacit. Po deseti letech zaměstnával už třicet lidí a modely vyráběl sériově na lince, byť se „dočisťovaly“ ručně. Produkce se v továrně nezastavila ani za války a po ní, tedy až do 15. listopadu 1957, kdy závod vyhořel. Fischer ještě ten samý rok postavil novou, vysoce moderní fabriku, která už vyráběla neuvěřitelného půl milionu párů lyží ročně. Při takovém objemu bylo samozřejmě nutné rozpracovat i marketing, a právě tomu mělo napomoci firemní logo se stylizovanou trojicí vrcholů.

Žádné montérky. Fotografie z roku 1929 připomíná dobu, kdy zaměstnanci chodili v kožených kalhotách s padacím mostem doplněných vysokými podkolenkami.

OD DŘEVA KE KOMPOZITU

Když o rok později zemřel zakladatel firmy na infarkt, do vedení podniku nastoupily jeho děti – Josef Fischer mladší a Selma Sturmbergerová. I jim se dařilo víc než dobře, na zdvojnásobení produkce stačily dva roky. Napomohla tomu i expanze za oceán, kde měl v té době Fischer již přímé zastoupení. Šedesátá léta znamenala pro rakouského lyžařského giganta obrovský boom díky novým technologiím. Už o dobrých třicet let dřív používal ručních lisů k formování jádra lyže, proto se rychle přizpůsobil novým trendům. Pomáhala v tom i další velká rakouská společnost, firma Wintersteiger. Strojírenský gigant, sídlící shodou okolností v témže městě, namontoval v roce 1963 do továrny k Fischerům vůbec první automatickou linku pro finalizaci sandwichových modelů. Na olympiádě v Innsbrucku (1964) pak získal sjezdař Egon Zimmermann zlato na kovových lyžích Fischer Alu-Steel přesto, že konkurenční Head zvládal v tehdejší době unikátní

text Jan Dušek, Václav Dekanovský foto archiv
58 |

technologii lepení oceli a hliníku. Jenže u Fischerů objevili, že dva kovy lze spojit i pomocí neoprenových proužků, čímž dosáhli podobných výsledků, aniž by museli platit za tento patent. S koncem olympijské sezony 1964 produkce „fišerek“ dosáhla čtvrt milionu párů.

NÁSTUP DOBY PLASTOVÉ

O rok později uvedli další převratnou novinku – sklolaminátový kompozit. Většina výrobců lyží si uvědomovala výhody plastů, ale nedokázala z nich sadu kvalitních lyží vyrobit. Jejich jízdní vlastnosti tak zůstávaly překvapením až do chvíle, než se prvně dotkly sněhu. U Fischerů se podařilo dostat tyto materiály pod kontrolu, takže mohli na světové lyžařské výstavě ISPO v Mnichově představit budoucí modely. Jako například ten nazvaný Europa 77 s jádrem z topolového dřeva, plastovou skluznicí a hliníkovými hranami. Nástup sklolaminátu hrál též hlavní roli

na mistrovství světa ve Falunu v roce 1974. Fischer a Kneissl oslovili širokou škálu závodníků, aby je nalákali do svých barev. Ve Skandinávii totiž zůstávaly populární „nedotknutelné“ celodřevěné lyže a od MS se očekávalo, že odpoví na otázku, kam bude příští vývoj lyží směřovat. Na dřevěných lyžích dokázal zvítězit pouze Magne Myrmo z Norska, všichni další zlatí medailisté měli lyže ze sklolaminátu. Fischer si pak odvezl ze šampionátu hned sedm medailí.

| 59
Zakladatel firmy Josef Fischer měl naštěstí šikovné potomky s citem pro obchod.

CÍSAŘ A JEHO IMPÉRIUM

Říkali mu Císař Franz. Rakouský astronaut. Franz Klammer expres. Olympijský sjezd v roce 1967 v „domácím“ Innsbrucku vyhrál ve svých dvaadvaceti letech o 33 setin před Švýcarem Russim. V rodném Bad Kleinkirchheimu pak pojmenovali po tomto synovi prostého farmáře sjezdovku. Aniž by tušili, že dosáhne na zlato i při dalších 25 sjezdech Světového poháru a králem toho nejtěžšího – Hahnenkammu v Kitzbühlu – bude hned čtyřikrát (!). Jeden z nejúspěšnějších ambasadorů značky Fischer je na fotografii níže z roku 1976 pevně spojen s legendárním modelem sjezdovek s označením C4.

Na MS ve Falunu uspělo plných 74 % medailistů díky lyžím Fischer a dobrá půlka měla kompletní vybavení téže značky (lyže i boty). Fischer utvrdil svou pozici jedničky v klasickém lyžování, my se radovali ze stříbra Lukáše Bauera v závodě na 50 km.

obra Fina Mieta. Byl to tak těsný výsledek, že mezinárodní lyžařská federace nastolila pro další závody standard o sdíleném umístění, pokud běžkaři dojedou ve stejné desetině vteřiny. Wassberg se s pravidlem vyrovnal po svém a na olympiádě v Sarajevu vyhrál padesátikilometrový běh před svým žákem Gunde Svanem o celých pět sekund.

LÉTAJÍCÍ LYŽE

Prakticky přes noc se tak firmě otevřel norský trh a Rakušané na něj zaútočili se vší parádou. Na dalším mistrovství vyhráli závodníci obouvající tuto značku ještě o šest medailí víc. Fischer však s vlnou úspěchů na vavřínech neusnul, investoval do dalších výzkumů. Vedlo to k založení společnosti FACC zabývající se vývojem letecké techniky. Byly to ovšem lyže, kde se prvně využila technologie vakuové výroby či uhlíkových výztuží, stejných jako u Airbusu A300. Právě tyto vynálezy byly u toho, když běžkař Thomas Wassberg porazil o tisícinu sekundy vousatého

V posledních dvaceti letech se Fischer zaměřil i na další sporty. Kromě lyžování dosáhla značka třeba na olympijské zlato v tenisu. V roce 1988 otevřela továrnu v Mukačevu, která nedávno přešla na výrobu založenou stoprocentně na obnovitelných zdrojích energie a připojila se tak k ústředí v Riedu, kde podobné ekologické postupy praktikují řadu let. Jak je z tohoto letmého historického exkurzu patrné, značka Fischer jela, spíš než stála, u všech zlomových momentů moderního lyžování. Dnes nabízí celou škálu zimního vybavení včetně bot či oblečení, které svým majitelům dávají potřebný náskok před konkurencí. g Viz: www.fischer-lyze.cz a www.fischer1924.com

60 |

přijďte pobejt

PANDEMIE NEJENŽE NEDOVOLILA CESTOVAT, ALE ČASTO ANI UBYTOVÁVAT SE A POBÝVAT V ZAHRANIČÍ NA MÍSTECH, JEŽ NESLOUŽÍ JEN K PŘEČKÁNÍ NOCI, ALE PŘINÁŠÍ DALŠÍ NADSTANDARDNÍ PROŽITEK A DLOUHODOBOU VZPOMÍNKU. HLAD PO POZNÁVÁNÍ SE NAŠTĚSTÍ UKOJIT JEN TAK NEDÁ A PODOBNÁ NOVÁ MÍSTA STÁLE PŘIBÝVAJÍ.

Patří k nim i právě otevřený Falkensteiner Hotel Montafon v rakouském Vorarlbersku. Jde o první 5* rodinný hotel v Montafonu skvěle umístěný u hory Golm nedaleko Tschaggunsu. V krajině mezi lesy a horami, v samém srdci chráněné přírodní oblasti, se podařilo vytvořit výjimečnou architekturu. Že tak přirozeně splývá s okolní přírodou, o to se zasloužili hvězdní architekti ze Snohetta Studia v Innsbrucku společně s Vudafieri Saverino Partners z Milána. Fasáda a prostorné venkovní zázemí harmonicky nenásilně navazují na lyžařský areál Golm se 44 kilometry sjezdovek. Jde o první lyžařské středisko v Rakousku, které získalo certifikát klimatické neutrality. Ale i nejnovější hotel skupiny Falkensteiner ukazuje, že luxus, požitek a zábava pro celou rodinu se vzájemně nevylučují s udržitelností. Nejenže se zařadil do exkluzivního klubu „Leading Hotels of the World“, ale byl oceněn za svůj klimaticky neutrální provoz. V létě na hosty čeká objevování Golmské výzkumné stezky a přichystány jsou i netradiční zážitky – namátkou trekking s lamami na Bartholomäbergu,

potomky zabaví animační programy s ekologicko-výchovnými prvky vycházející z filozofie školy Montessori. K dispozici je půjčovna kol a golfisté si mohou zahrát na 9jamkovém hřišti vzdáleném pouhých deset minut jízdy autem. g Viz: www.falkensteiner.com/hotel-montafon

| 61
text Petr Tůma foto archiv

UŽ JE ČAS, PANE UČITELI, JE ČAS! LEGENDÁRNÍ HUJEROVO POŤUKÁVÁNÍ SI NA PRIMKY V KOMEDII MAREČKU, PODEJTE MI PERO NYNÍ PLATÍ TÉŽ PRO ARCHITEKTY A INTERIÉROVÉ DESIGNÉRY. UZÁVĚRKA PŘIHLÁŠEK DO OSMÉHO ROČNÍKU SOUTĚŽE INTERIÉR JE TOTIŽ UŽ 28. ÚNORA!

Tohoto prestižního klání se mohou účastnit jak soukromé, tak veřejné interiéry z Čech, Moravy i Slovenska, které byly dokončeny v minulém roce. „Jednotlivé projekty de facto mapují aktuální stav českých a slovenských interiérů. I proto nesmí být žádný z nich přihlášen opakovaně. „Od založení soutěže se jí zúčastnilo přesně 1196 nesmírně inspirativních interiérů, jež jsou stále ve sve fotografické podobě dostupné na našich webových stránkách," říká zakladatel a ředitel soutěže Petr Tschakert. A my za CHOICE dodáváme, že tak mohou posloužit jako semeniště chytrých, inspirativních nápadů i originálního přístupu při zařízení interiérů. Také v 8. ročníku bude prostor pro hlasování veřejnosti, které je vyhlašováno jako Cena ČSOB Stavební spořitelny. Mezi nejnapínavější kategorie rovněž patří Soukromý interiér – nízkonákladové bydlení,

obklopeni krásou 2

62 |
foto Alex Shoots Buildings

3

1 3

VÍTĚZ MINULÉHO ROČNÍKU V KATEGORII NOVOSTAVBA

Víkendový dům v Bukovanech

AUTOŘI: Václav Navrátil, Jan Sedláček, Kateřina Zabadalová, Jan Gadziala studio SENAA ARCHITEKTI

2

VÍTĚZ MINULÉHO ROČNÍKU V KATEGORII

INTERIÉR ROKU – VELUX (cena generálního partnera)

Dům na Kozině

AUTOŘI: Barbora Weinzettlová a Jiří Weinzettl studio ATELIER 111 ARCHITEKTI

VÍTĚZ MINULÉHO ROČNÍKU V KATEGORII REKONSTRUKCE (+ ABSOLUTNÍ VÍTĚZ)

Mezonet 69, Praha

AUTOŘI: Ing. arch. MgA. Jakub Filip Novák, Mgr. MgA. Daniela Baráčková, Ing. arch. Ján Šefčík studio NO ARCHITECTS

1
foto Alex Shoots Buildings foto Studio Flusser

VÍTĚZ MINULÉHO ROČNÍKU V KATEGORII VEŘEJNÝ INTERIÉR II

(obchody, služby, školy, zdravotnická zařízení a veřejné prostory)

Cellularium, Praha

VÍTĚZ MINULÉHO ROČNÍKU V KATEGORII NÍZKONÁKLADOVÉ BYDLENÍ

Dům pro rodačku ze Šaľy

AUTOR: Ing. arch. Zoran Samoľ, spolupráce Ing. arch. Martina Barborjaková studio ORA-ARCHITEKTI

které je zdrojem nápadů a inspirace pro širokou populaci, a to zejména s ohledem na ekonomicky velmi turbulentní přítomnost.

JEDEN ZA VŠECHNY, VŠICHNI ZA JEDNOHO

O vítězích bude rozhodovat odborná porota pod vedením emeritního rektora pražské Vysoké školy uměleckoprůmyslové, architekta a designéra Jiřího Pelcla. Spolu s ním přidají své pro či proti i španělský architekt José Toral, dánský architekt Rasmus Kruse Jensen, italská architektka Daniela Colli, řecký interiérový designér Vangelis Bonios a řada dalších. Hlasování se navíc zúčastní i designér Rony Plesl, filmová producentka Hana

Třeštíková, designér Jakub Pollág, výtvarník Pasta Oner a další. Oborová pestrost poroty je záměrná. Snahou je, aby výsledky plastičtěji zohledňovaly interiér jako multidisciplinární, nikoli jen architektonickou disciplínu. g Viz: www.interierroku.cz

4 5 foto BoysPlaynice

4 6 5

foto

64 |
AUTOŘI: Ing. arch. Dagmar Štěpánová a Ing. arch. Martina Homolková studio FORMAFATAL
Alex Shoots Buildings foto Karolína Matušková, Michal Janků

6 7 8

VÍTĚZ MINULÉHO ROČNÍKU V KATEGORII

VEŘEJNÝ INTEIÉR I (restaurace, kavárny, hotely) Winelist v pražském Karlíně

AUTOŘI: MgA. Ondřej Janků, Ing. arch. Veronika Kommová, MgA. Shota Tsikoliya, Ph.D., M.Sc. studio COLLARCH

VÍTĚZ MINULÉHO ROČNÍKU V KATEGORII

INTERIÉR ROKU – SOMFY (kanceláře, huby a coworkingová centra)

BASE v Jurkovičově teplárně, Bratislava

AUTOŘI: Ing. arch. Ján Antal a Ing. arch. Barbora Babocká, spolupráce Ing. arch. Jakub Budaj a Ing. arch. David Cháľ STUDIO PERSPEKTIV, přihlašovatel PENTA REAL ESTATE

VÍTĚZ MINULÉHO ROČNÍKU V KATEGORII

HLASOVÁNÍ VEŘEJNOSTI – CENA ČSOB STAVEBNÍ SPOŘITELNY

Jednopokojový byt, Zvolen

AUTOŘI: Mgr. art. Lenka Zobal Janeková a Mgr. art. Marek Ceglédy, ArtD MIMESIS STUDIO

7 8

| 65
66 | kamera,
ŘÍKÁ SE JIM KAPESNÍ ALPY. A KROMĚ SKVĚLÝCH LYŽAŘSKÝCH TERÉNŮ, HOROLEZECKÝCH CEST, KOLIB, DIVOKÝCH KAMZÍKŮ A ZVĚDAVÝCH MEDVĚDŮ MAJÍ ZÁPADNÍ, NÍZKÉ I VYSOKÉ TATRY NA SLOVENSKU JEŠTĚ JEDNU PŘEDNOST: KDYŽ ČEŠTÍ FILMAŘI POTŘEBUJÍ DO FILMU HORY, VĚTŠINOU MÍŘÍ TAM. Už kvůli legendární scéně Jaroslava Marvana s Josefem Kemrem z Anděla na horách stojí za to si na Štrbském plese půjčit sáňky a zkusit si to samé.
Přátelstvítříkamarádůhorolezcůsezdálo býtpevnéjakoskály,kteréspolečnězlézali. Neždohorskéchatynaúpatírozeklaných hřebenůpřišlaEmíliaVášáryová…
klapka,Tatry!

Jako by ty rozeklané skalní štíty čnící nad popradskou rovinou a viditelné až z opevnění Spišského hradu posilovaly v člověku touhu překonat sám sebe. Dokázat světu, že ještě nepatří do starého železa, byť na Hrebienok vyjede ze Starého Smokovce zubačkou a dalších pár kilometrů jde po pohodlném chodníku. V Tatrách se prostě i šedé kancelářské myši mění v horské pumy, a tak není divu, že filmař Michal Samir svou dobrodružnou komedii Buď chlap! situoval právě do jejich dolin a skalních věží. Právě tam má totiž základnu bývalý mariňák Weisner v podání Ondřeje Sokola, jehož cílem je vychovávat z padavek skutečné muže.

A tak se mu dostane do rukou i fotograf Pavel v podání Jakuba Prachaře, který tak nějak cítí, že být v sedmatřiceti závislý na matce asi není to pravé ořechové a „kurz pro opravdové chlapy“ by mu mohl přinést kladné body u lásky z dětství, co mamánky nemusí. „To, že se dá na tom kurzu umrznout v řece, nebo zapadnout do závěje i v polovině roku, Pavla ovšem dost překvapí,“ usmívá se Jakub Prachař při vzpomínce na loňské natáčení v Tatrách. Včetně Terezy Ramby, která měla dokonce ve scénáři zapadnutí do bažiny. Roli vysloužilého vojáka, který se snaží svým svěřencům vyložit vše, od sekání dříví až po svádění žen, si však nejvíce užíval sám Ondřej Sokol. „V Tatrách jsem v poslední době točil několikrát, až to možná vypadá, že si role vybírám jen na Slovensku,“ říká. Zda se Pavlovi podaří překonat osobní limity a získat srdce své vyvolené, zjistíte až při březnové premiéře 23. března. Do té doby vám nabízíme malé opáčko, kde všude se tatranské štíty a lidé pod nimi žijící objevili.

ANDĚL NA HORÁCH

(1955, Jaroslav Marvan, Josef Kemr, Rudolf Deyl ml. a další) Po mnoho let to bylo to první, co v souvislosti s Tatrami ve filmu našince napadlo. Odborářská agitka z 50. let se špičkovými herci té doby v čele s věčně nerudným pražským revizorem Gustavem Andělem. Jelikož jeho eskapády u rybníka v Jevanech měly u diváků úspěch, rozhodl se režisér kultovní

Zatímco ostatní točí spíš s Tatrami, my se s technikou i herci vydali tam, kam se odhodlá málokterý filmař, pochvaloval si natáčení režisér Michal Samir

Pyšné princezny, Bořivoj Zeman, poslat Jaroslava Marvana do zotavovny Morava v Tatranské Lomnici. Dnešní mladí budou nevěřícně zírat, co všechno tehdy „dovolená s ROH“ obnášela. A ti starší s povděkem kvitovat, že lyže, vázání a veškerá výbava se od jasanek s vázáním kandahár posunula o světelné roky vpřed.

text Jan Dušek foto archiv, Shuterstock

Řada scén historické seriálové balady Tisícročná včela se natáčela ve skutečných liptovských lokacích na úbočích Nízkých a Západních Tater.

Zapomenutý klenot slovenské filmografie o horolezeckém přátelství je i svědectvím o tom, jak velkým technologickým pokrokem prošla horolezecká výbava od sedmdesátých let.

MEDENÁ VEŽA

(1970, Štefan Kvietik, Ivan Rajniak, Emília Vášáryová, Ivan Mistrík a další)

Tenhle na svou dobu kvalitní filmový klenot je kupodivu v Česku téměř neznámý. Příběh tří mužů, letitých kamarádů a horolezců, do kterého osudovým způsobem zasáhne jedna žena, by se mohl vlastně odehrávat kdekoli. Jenže stráně a údolí tatranských velikánů mají své osobité kouzlo. Toho si byl dobře vědom režisér Martin Hollý, a tak právě ze skalních stěn, štítů, věží a žlebů udělal hlavního hrdinu svého baladického vyprávění. Motiv přátelství, solidarity a neuchopitelné krásy Vysokých Tater je takřka na lékárnických vahách konfrontován s tím, jak málo stačí k tomu, aby všechna předsevzetí, sliby a důvěru zničila síla mohutnější než lavina. Scenárista Ivan Bukovčan se inspiroval tragickým příběhem chataře z chaty pod Rysy, který dodnes připomíná kříž na jednom z vrcholů Vidlového hřebenu.

TISÍCROČNÁ VČELA

(1983, Štefan Kvietik, Jozef Kroner, Michal Dočolomanský, Eva Jakoubková a další) Excelentní filmová sága zednického rodu Pichandů odkudsi z Liptova se týká hlavně Západních Tater, a to skanzenu lidových staveb v Zuberci, kde se natáčelo. Tam, pod rozeklaným zobanem Ostrého Roháče a dalších skalnatých velikánů, rozehrál Juraj Jakubisko na začátku 80. let v normalizační kinematografii nevídaný příběh splétající osudy lidí denně bojujících o důstojné žití na této zemi. Zvlášť rezonovala slova starého Martina Pichandy v podání nezapomenutelného Jozefa Kronera, že i v tom nejubožejším životě je třeba hledat svobodu. Muzeum oravské dědiny, jak se skanzen v Zuberci –Brestové oficiálně jmenuje, je i naším tipem na výlet.

68 |

Pocit toho, že historie oživla a vy jste se najednou ocitli v typické podtatranské dědině s kostelem, školou a hlasitě zurčícím horským potokem, je takřka hmatatelný. Zejména v srpnu, kdy se tam konají Podroháčské folklorní slavnosti.

ŠŤASTNÝ NOVÝ ROK

(2019, Táňa Pauhofová, Zuzana Norisová, Emília Vášáryová, Jiří Bartoška a další)

Stejně jako za I. republiky dýchá i dnes Štrbské pleso na úpatí Tater atmosférou mondénního lázeňského letoviska, kam se sjíždí náročná klientela z celé Evropy. To proto, že komunistické panování naštěstí nezničilo vše, přežil ho též nádherný lázeňský dům Hviezdoslav přímo na břehu ledovcového plesa. V nočním osvětlení a velebně padajících sněhových vločkách připomíná stavbu z pohádek Walta Disneyho. Právě tam, dnes v pětihvězdičkovém Grand Hotelu Kempinski, se odehrává příběh silvestrovské oslavy několika dam i pánů různého věku zpestřený především o genius loci celého místa. Na Štrbském plese lze provozovat snad všechny zimní sporty, vyjma skoků na lyžích, protože z tamního skokanského můstku se skáče už jen bungee – a tak najít mezi zástupy sportsmanů i sportsmanek toho pravého je tak nějak jednodušší. Byť pouze ve filmu jak z amerických romantických komedií, kde Aspen nahrazuje Horný Smokovec.

TATRANSKÉ PASTORÁLE

(1978, Vladimír Brabec, Emil Horváth ml., Štefan Kvietik, Josef Langmiler a další)

Pamatujete? Štefan Kvietik s opálenou, ošlehanou tváří jako chatár bere do ruky kytaru a z playbacku zní „Možno tou dolinou ide ten voz“. A za okny Bilíkovy boudy na úpatí Slavkovského štítu se předvádí v plné kráse další tatranští velikáni. I ten, pod kterým se stala dávná vražda. To kvůli ní se tam nastěhovali filmaři v čele s Josefem Langmilerem, jinak inkognito vyšetřovatelem pražské kriminálky, sázejícím na to, že by vrah mohl při rekonstrukci znejistět a prozradit se sám. Epizoda číslo 22 ze seriálu Třicet případů majora Zemana patří k těm, které nejsou tak

Pro prožití zimní milostné romance není lepšího místa než Štrbské pleso – luxusní horské středisko na břehu ledovcového jezera s puncem slovenského Svatého Mořice.

Roztahané filmařské nádobíčko na horském chodníku, včetně armády techniků, kamer, stojanů se světly, kouřovodem či umělým deštěm, není v Tatrách zase nic tak neobvyklého.

ideologicky poznamenány. Možná proto, že scénář příběhu ve stylu „film o filmu“ napsal Jan Otčenášek. Ze sošného dvojníka Anthonyho Quinna oblečeného v horolezeckém svetru se ve finále vyklube podvodník a zbabělec a vrahem nebohé pražské turistky byl někdo úplně jiný, než si režisér filmu Vrah přijde do kina představoval. g

| 69

vdobrýchrukách

PROŽÍT LUXUSNÍ ZIMNÍ DOVOLENOU LZE V ŘADĚ ZEMÍ, PŘESTO ŠVÝCARSKO ZŮSTÁVÁ VYSNĚNÝM IDOLEM. OD ZEMIČKY, KDE ODSTARTOVALA ZIMNÍ TURISTIKA PŘED VÍC NEŽ 150 LETY DÍKY ABSURDNÍ SÁZCE, SE MÁME CO UČIT.

Tehdy na sklonku léta roku 1864 si hoteliér Johannes Bardutt ze Svatého Mořice potřásl před svědky rukama se čtyřmi movitými britskými turisty. Slíbil jim, že pokud se do hotelu vrátí v zimě a nebude se jim tam líbit, proplatí jim pobyt včetně dopravy zpoza kanálu La Manche. To se ještě cestovalo převážně kočáry či saněmi a zima se (i v sychravé Británii) považovala za čas, kdy je nejrozumnější zůstat v teple domácího krbu. Šetřiví Angličané však na sázku přistoupili a ozdravný pobyt na čerstvém vzduchu v Alpách je tak mile překvapil, že zůstali o pár týdnů déle. Následující rok dorazili znovu s další skupinou nevěřících Tomášů... Jak návštěvníků střediska přezdívaného švýcarský Hollywood přibývalo, rozšiřovaly se i možnosti aktivního prožití jejich pobytu. A tak se v zapadlém kantonu Graubünden uskutečnil první evropský curlingový turnaj, první mistrovství v bruslení, první bobové závody a ke konci 19. století dokonce první golfový turnaj v Alpách. Následovaly koňské dostihy na zamrzlé hladině blízkého jezera, kde se dodnes pořádají turnaje v pólu. Co si zaletět na lyže privátním jetem? Nebo se lze do Švýcarska vypravit autobusem, za necelých deset hodin jste tam. g Viz: www.MojeSvycarsko.com

9 1 10 2 3 6 7 8 4 5 11

1 Observatoř Gornergrat (A špice Matterhornu...)

2,3 Badrutt’s Palace Hotel (Engadin, Svatý Mořic)

4,5 Chedi Andermatt Hotel (Údolí Urseren)

6 Grandhotel Tschuggen (Arosa, kanton Graubünden)

7 Oblíbené sáňkování (Z Predy až do Berguenu)

8 Grand Hotel des Bains (Engadin, Svatý Mořic)

9 Engadin Snow Golf Cup (1.-5. 2017 Crans Montana)

10 Otočná kabina lanovky (Titlis Bergbahnen)

11 Opalovačka v bikinách (1940 ve středisku Arosa)

| 71 text
Petr Tůma foto Shutterstock, Gian Andri Giovanoli, Christopher Sonderegger, Roger Gruetter, Ernst A. Heiniger, Peter Fuchs
72 |

hausbótem kolem města gondol

JISTĚ JSTE UŽ ALESPOŇ JEDINKRÁT V ŽIVOTĚ NAVŠTÍVILI BENÁTSKÉ NÁMĚSTÍ SV. MARKA S BAZILIKOU, CAMPANILOU A DÓŽECÍM PALÁCEM, TIŠE OBDIVOVALI CANAL GRANDE, NEBO SI DOKONCE ZAPLATILI PLAVBU GONDOLOU. A TAK TUŠÍTE, ŽE POZNÁVAT MĚSTO ROZLOŽENÉ NA 118 OSTRŮVCÍCH POSPOJOVANÝCH 400 MOSTY PŘÍMO Z HLADINY JE NĚCO JINÉHO NEŽ BLOUDIT JEHO ULIČKAMI. ZVLÁŠŤ KDYŽ JSTE NA LODI KAPITÁNEM.

| 73
text: Marián S. Sucha, foto: Petr Tůma

Že jsou Benátky městem zamilovaných, se můžete přesvědčit na každém druhém kroku.

Tento pohled na náměstí svatého Marka se vám „otevře“ pouze a jen z paluby lodi.

Ve vodách městečka Chioggia, asi 30 km od Benátek, se zrcadlí celá historie této části Itálie. Odráží se v ní romantické paláce ze 16. a 17. století, barevné lodě i jakoby rozmazané postavy místních rodáků – například Giovanniho Cabota, který objevil, byť už pod jménem John Cabot, v r. 1497 Kanadu. Další muž, Nicolo de Conti, zase procestoval Arábii a Indický oceán, odkud dovezl koření vonící dálkami a exotikou – skořici a hřebíček. A právě v přístavu tohoto městečka začíná naše mořské dobrodružství, ke kterému podotýká chlapík z mariny lodí Locaboat: „Nedejte se mýlit. Hladina okolo se zdá klidná, ale máme zde silný příliv i odliv a hloubka není velká. Držte se tak při plavbě vždy blízko kůlů, které vyznačují protažené koryto. A za týden sbohem.“ Tedy arrivederci.

74 |

SAN MARCO NA HORIZONTU...

Tím okamžikem jsme se stali sami sobě pány (kapitány) a vyrazili objevovat do dálky se rozbíhající Benátskou lagunu. A to směrem přes klikatý kanál do rybářské vesnice Pellestrina. Její domky ve žluté a okrové barvě svítí už z dálky jako majáky. O dalších pár hodin později, za ústím řeky Malamocco, hlásí čerstvě plnoletý Matěj po pravoboku ostrov Lido, typický svými dlouhými plážemi, a pak již na horizontu vykoukne první benátská věž. A není to silueta ledajaká... Vždyť tohle zná každý z náměstí sv. Marka.

Pouze připlutí na lodi umožňuje podobně nevídaný pohled na proslulou čtvrť s bazilikou a Dóžecím palácem. Oslnivý pohled nabízí Campanila kostela San Giorgio Maggiore se svojí klasicistickou fasádou a molem tvořící obří čtyřúhelník, jakož i kopule kostelní, již hlídá anděl, kterému kdysi blesk utrhl jednu ruku.

Z rytmicky se pohupující paluby je nejlépe vidět, že Benátky nejsou klasické město, ale tvoří je bezpočet ostrůvků, kde ulice nahradily kanály a elektriky a autobusy zastoupily všemi směry plující lodě. A také gondoly...

Ovládat je vyžaduje jak pořádnou kondičku, neboť se pohánějí ručně dlouhými pádly, tak důkladnou znalost kanálů. Prostě know-how, které se už tradičně předává z otce na syna. Vždyť gondoly spatřily světlo světa už před více než tisíci roky. Po celá staletí sloužily jako vodní taxíky, přivážely do města potraviny, odvážely odpadky, ale plují na nich i místní policisté, či „havrani“ oblečení v černém vezoucí zemřelé Benátčany na jejich poslední místo odpočinku – malý ostrůvek San Michele. A tak nás nepřekvapuje, že gondoly jsou rychlejší a mrštnější než náš hausbót. Vynoří se někde dobrých 200 metrů za zádí vaší lodě a než se rozkoukáte, již vás míjí svými tichými údery vesel. A to právě v momentě, kdy se v protisměru objeví další gondola a hned za ní obrovská plovoucí pevnost – cruise pro několik tisíc turistů – (polo)námořníků. Srdce se člověku rozbuší a na čele objeví perličky potu, ale chce to zůstat v klidu a dál pomalu kormidlovat svým směrem.

Nejznámější tepnou Benátek je 4 km dlouhý a 70 m široký Canal Grande, na který navazuje na padesát odboček. Jsou nejen velmi

| 75

Za mistry skláři

Benátská laguna je mnohem víc než Canal Grande a San Marco. Dá se v ní týden plout po tichých kanálech, pozorovat ptáky a kotvit v chráněných zálivech. Objevovat historická městečka i rybářské vesničky. A také vyhlášené i méně známé ostrůvky Murano, Burano a Torcello, kde průčelí domů končí přímo u vody a vytváří zrcadlící se malebný obraz. Jsou vyhlášené výrobou barevného skla, kdy fantazie foukačů nezná hranic.

rušné, ale také úzké, mělké a především „vietato“ – pro větší lodě zakázané. Mohou se v nich pohybovat právě jen gondoly a veřejná benátská doprava, tedy plovoucí autobusy vaporetto či taxíky motoscafi. Pro námořníky na hausbótu je určená okružní plavba kolem města a samozřejmě i celá laguna, která evokuje obrovitou dálnici s množstvím nenápadných odboček a křižovatek. Dřevěné sloupy ukazují místa, kudy smějí plout lodě s hlubším ponorem, a nikdy (!)se od nich nevzdalujte, uvízli byste na mělčině.

OPOJNÝ SEN

Poznávat Benátky z lodi je výjimečný zážitek. Zakotvíte u mola téměř v centru, projdete si město, navštívíte nejznámější památky, muzea i obchůdky s typickými maskami. Dáte si nehorázně drahé espresso a večer se vrátíte do vlastní kajuty, která je útulnější než hotelový pokoj. A když se pak setmí, laguna se zahalí do mlžného oparu a zdi domů začnou splývat se stíny, objeví se Benátky jako z hollywoodského filmu. Vybledlý měsíc se zrcadlí ve vlnách, po dlažbě mostů zní tlumené kroky. Setkání s duchy i cesta zpět proti času se stávají skutečností... Ráno vás probudí zvláštní, difuzní světlo. A pak se jako v nějakém kině z mléčného NIC začnou postupně objevovat obrysy a sloupy majetnicky obsazené racky. Opulentně snídáte na palubě „své“ lodě a v očích okolo procházejících lidí je vidět zvědavost i závist. Ano, tyto prožitky jsou sice reálné, ale až za pár dní vrátíte hausbót zpět do mariny, začne vám připadat, že to musel být jen sen. n Viz: www.hausbot-dovolena.cz

76 |
Na gondoliéry balancující někdy až dva metry vysoko nad hladinou se prostě nelze vynadívat.

ČERNÁ PODLE COCO

Základní směry současné módy udala už Coco Chanel. Její oblečení překvapovalo neomylným vkusem, ohromující praktičností i černou barvou. Spojení černé s benátskou modrou připomíná modré oko, v jehož prozřetelnou sílu věří lidé v Turecku, Řecku, Bulharsku, Egyptě i na Kypru.

TRADICE I SOUČASNOST

Pouze sklo vyrobené na ostrově Murano se smí nazývat muránské. Potkává se tam tisíciletá sklářská tradice s návrhy designérů, kteří ji posunují vpřed třeba spojením s moderními materiály či polodrahokamy.

RAFINOVANOST POHYBU

Opakem majestátních náhrdelníků jsou nitky doslova zalomené v (časo)prostoru. Jejich síla tkví ve stálém pohybu, byť je v uších sotva ucítíte, tak jsou lehké.

MÉNĚ JE VÍCE

Tento náramek má sílu protikladů jing a jang propojených do jediného pevného celku. Pod vnější kůží odhaluje svou duši kontrastem lesklého stříbra a jemných plátků zlata v dutě vybrané, protipólní části.

jedinečné nepřehlédnutelné

TAKOVÉ JSOU ŠPERKY Z OSTROVA MURANO TRPĚLIVĚ ČEKAJÍCÍ

NA OKAMŽIK, KDY JE TAM OBJEVÍ TA PRAVÁ...

Musí se totiž vyzkoušet – každému, či spíše každé sluší něco jiného. A o těch ze skleněného srdce Benátek to platí dvojnásob. Vznikají v rodinných dílnách a charakterizuje je čistý design, dech vyrážející, a přesto elegantní barevnost i překvapující „nositelnost“. Vždy se také jedná o originály vyráběné ručně, jež nesou kromě kvality zpracování i poselství promyšlenosti a rafinovanost detailu. Každá žena je jedinečná a tomu by měly odpovídat i její šperky, které jsou poslední tečkou každodenního outfitu. Už proto by měly přitáhnout pohledy všech okolo. n

| 77

Kam dřív skočit?

KONEC STARÉHO I ZAČÁTEK NOVÉHO ROKU PŘINESL ŘADU KULTURNÍCH UDÁLOSTÍ A VÝJIMEČNÝCH

DIVADELNÍCH ZÁŽITKŮ. VYBRAT POUHÝCH PĚT TIPŮ TAK BYLO TENTOKRÁT OPRAVDU OBTÍŽNÉ. ZA KAŽDÝ

Z NICH VŠAK DÁME RUKU DO OHNĚ. A JEŠTĚ DOPORUČÍME NĚCO NAVÍC.

Prosinec, leden i začátek února se nesly ve znamení premiér, ale také prvních repríz. Po několika odloženích se tak svého popremiérového uvedení dočkala inscenace Rej v režii Arthura Nauzyciela. Kdysi skandální Schnitzlerova hra v podání činoherního souboru Národního divadla zaujme odosobněným hereckým projevem i samotným dějem.

Inscenaci o jedné nenapravitelné ženě uvádí divadelní spolek JEDL. Autorský text Lucie Trmíkové vychází ze života Růženy Vackové, kunsthistoričky, archeoložky a politické vězenkyně. Komunistický režim ji odsoudil k 22 rokům vězení, za mřížemi strávila 16 let. Pro spoluvězenkyně po celou dobu představovala bezpečný maják uprostřed bouře.

Další výrazné ženské osobnosti, Marii Antoinettě, se věnuje nejnovější inscenace libereckého Divadla F. X. Šaldy. Režisérka Jana Ryšánek Schmiedtová zabalila osudy poslední francouzské královny do tragikomického hávu, který výtvarník David Janošek rozzářil neonovými barvami. Podmanivá hudba je pak dílem Vladivojny La Chia. Poslední zmínka zamíří do Brna, kde si svou premiéru v roli dramatika odbyl spisovatel Petr Stančík. Pro scénu Reduta Národního divadla Brno napsal hru Starý dobrý Nový (Oldřich). Autor hlavního hrdinu pošle mezi kriminální živly, aby se pro roli

filmového záporáka naučil správné podsvětní mluvě. A na malér je zaděláno. Lehké, svižné představení je skvělou volbou při potřebě oddechu.

PŘEHLÍDKA ŠPIČKOVÉ AKROBACIE

Cirk La Putyka se ve svých inscenacích pravidelně vrací ke kořenům (novo)cirkusového řemesla. Obdobně je tomu i v nejnovějším počinu Senses. Inscenace představuje pestrobarevnou, hravou a efektní podívanou, při níž se vám bude tajit dech nad akrobatickými výkony. Snad žádná z disciplín nezůstává opomenuta – od vzdušné akrobacie přes houpačku (teeterboard) až po žonglování, tanec a pantomimu. Zmínku si zaslouží zejména žonglérské umění Filipa Zahradnického a jeho práce s prostorem nebo dámská akrobacie na strapsech, která díky zvolené scéně a tlumenému osvětlení získala nádech tajemna. Cirk La Putyka uvedením Senses potvrdil své postavení nejlepšího novocirkusového souboru u nás. g Viz: laputyka.cz

KNIŽNÍ BESTSELLER JAKO DIVADLO

Královéhradecké Klicperovo divadlo uvedlo inscenaci Prašina na motivy stejnojmenné knižní série. Pod názvem Prašina se ukrývá pražská čtvrť, v níž nefunguje elektřina. Nyní se začala rozpínat a mladí hrdinové Jirka, En a Tonda musí přijít na to proč a jak tomu zabránit. Divadelní adaptace v režii Pavla Kheka je napínavá a dobrodružná stejně jako její knižní předloha. A rozhodně neuchvátí jen mladistvé návštěvníky. Viz: klicperovodivadlo.cz

STÁLE AKTUÁLNÍ

Roland Schimmelpfennig patří mezi nejhranější současné dramatiky. Zatímco Národní divadlo Brno aktuálně uvádí inscenaci Zlatý drak, Městská divadla pražská vsadila na hru Prasklej svět. Obě spojuje sociální téma a hořká aktuálnost, přestože vznikly již před několika lety.

Viz: mestskadivadlaprazska.cz

KLASIKA U BEZRUČŮ

Ostravské Divadlo Petra Bezruče na svůj repertoár zařadilo Kafkův Proces. Bankovní prokurista Josef K. je – jako už tolikrát na jiných scénách – zatčen, aniž by byl obeznámen se svým zločinem. Ve snaze dokázat svou nevinu se pustí do boje s mocenským aparátem, jde však o boj s větrnými mlýny. Viz: bezruci.cz

DIVADLO PRO DĚTI

V České republice zažije rozchod rodičů zhruba 50 % dětí. Jde tedy o vcelku běžnou věc, o níž však rodiče se svými potomky málokdy hovoří. Tvůrci Janek Lesák a Natálie Preslová dané téma otvírají v pražském Divadle Minor. Jejich Hamletek je adaptací nejslavnějšího Shakespearova románu, ovšem uzpůsobeného dětskému publiku.

Viz: minor.cz

| 79 text Soňa Hanušová foto archiv

vlakem na lyže

ŘÍKÁ SE, ŽE SRDCE A ZVONY PŘI SILNÉM

JIHOTYROLSKÉHO KRONPLATZU TO NEPLATÍ. CAMPANA CONCORDIA, TEDY ZVON SVORNOSTI TAM STOJÍ OD ROKU 2000 JAKO POSELSTVÍ MÍRU A SOUŽITÍ MEZI NÁRODY. HLAS TOHOTO NEJVĚTŠÍHO A NEJTĚŽŠÍHO ZVONU LÁKÁ VYZNAVAČE ZIMY ZA RANNÍM MANŠESTREM AŽ DO 23. DUBNA.

Šarmu Kronplatzu propadnete snadno. i když nemá ostré, indiánsky řezané rysy Dolomit ani majestátnost Alp. Tahle velká olysalá hora leží mezi oběma horskými řetězci a z dálky vypadá trochu nudně. Ale když vyjdete na vrchol, zjistíte, že se odtamtud paprskovitě rozbíhají na všechny strany sjezdovky různých obtížností. Navzájem se proplétají jako prameny vánočky či spíš italské panettone. Každý si tak najde ten „svůj“ svah a na jaře vás mohou sluneční paprsky sledovat od rána do večera. Proto je toto místo 2275 m nad mořem mekkou italského Jižního Tyrolska. Děti na lyžích a snowboardisté začátečníci ocení široké červené, ti nejzdatnější míří na „black five“. Pětici černých, mezi nimiž vede v oblíbenosti Sylvester a jeho prudší soused Herrnegg padající do vesničky Reischach v těsné blízkosti města Bruneck o téměř 1300 metrů níže. A pak tu je Erta s průměrným sklonem 32 %, která se ve střední části „kolmí“ až na dvojnásobek, a nová závodní sjezdovka na svahu Piculinu jménem Sorega. Až 25 000 vyznavačů zimních sportů, které přepraví místní vleky za den, se na Kronplatzu rozptýlí tak, že nikde nebudete o ty pomalejší „zakopávat“. A kdyby náhodou nebyla příroda zimním radovánkám nakloněna, zařídí zimní pohádku 650 sněžných děl. „Ta jsou dnes základem každého moderního střediska,“ konstatuje Thomas Reiter, ředitel Skirama Kronplatz a hned dodává, že „je řídí počítače v závislosti na předpovědi počasí i teplotě. Dokážou tak vytvořit různé druhy sněhu od peřinovitě naducaného prašanu až po zrnitý firn“. Počítačově kontrolované jsou též rolby. Sonary jim přesně ukazují hloubku sněhu, a tak vědí, kam mají nějaký nahrnout, aniž by jezdily chaoticky sem a tam.

Jiným kamínkem do mozaiky starostí o životní prostředí je jeden jediný skútr, který objíždí všechny chaty umístěné na Kronplatzu a sváží z nich (již roztříděné) odpadky.

ČAS MĚŘENÝ CESTOU K NÁDRAŽÍ

Na kopci ale najdete i slalomovou trať pod záštitou automobilky BMW, kde měří každému čas jako opravdovému závodníkovi. Na nejrychlejšího čeká na konci sezony místo medaile terénní model X5, což je dostatečná pobídka pořádně vlítnout mezi tyče. Jenže zatímco při slalomu na Hahnenkammu v Kitzbühelu se závodníci liší o setiny vteřiny, tady bude váš čas tak o čtyři pět vteřin pomalejší než toho v čele. Což člověka vybičuje k tomu naplno to pustit pro změnu na sjezdové trati, kde se měří rychlost. Šusem to valíte po sjezdovce asi 85 km/h. A pokud byste nepřibrzdili, skončili byste až u kabinky Alpen Connection, kde si lze díky wi-fi zdarma zkontrolovat maily. Případně vlakový

Na kopec vlakem. Vypadá to na první dobrou divně, ale pojí se s tím celá řada výhod. Nemluvě o tom, že pomáháte udržet čistý vzduch.

text Petr Tůma foto Andrea Del Frari,
Filz
Hannes Niederkofler, Manuel Kottersteger, Alex
MRAZU PUKAJÍ. O TOM NA VRCHOLKU

Středisko 3 Zinnen nabízí 50,3 km červených, 53,3 km modrých a 11,4 km černých sjezdovek.

S ITALSKÝM ŠARMEM A LUXUSEM

Jen pár kilometrů před Kronplatzem je ve vesničce Kiens/ /Chienes, v části San Sigismondo, nově zrekonstruovaný

4* Bonfanti Design Hotel. Komfortní a minimalistický interiér doplňují prvky z přírodních materiálů, kuchyni velí šéfkuchař Maurizio Lauriola, rodák z italské Apulie. Jak návštěvníci hotelu, tak místní obyvatelé si už našli i cestu do tamního vodního světa. Prostírá se na ploše 1000 m2 a zahrnuje vyhřívaný bazén o ploše 110 m2, ten venkovní velký 250 m2, přírodní jezírko, finskou, tureckou a bio saunu, ledovou místnost i velkou a klidnou relaxační zónu.

Viz: www.bonfanti-hotel.com

jízdní řád. Na Kronplatz totiž vede i železnice. Sedm kilometrů dlouhá červená sjezdovka končí u zastávky v Percha, odkud jede zpět na vrchol vyhřívaná lanovka Ried. V údolí staví pravidelné spoje směřující do sousedních lyžařských oblastí a výjimečného střediska 3 Zinnen. Tamní vrcholy Helm, Stiergarten a Rotwand jsou vzájemně propojeny a tvoří srdce u nás méně známého skiareálu, kde je skvělé lyžování kombinováno s výhledy na rozeklané štíty Dolomit. Sám Le Corbusier je přirovnal k nejkrásnějšímu stavebnímu dílu. Železnice, na kterou získáte jízdenku Holidaypass zdarma při ubytování, je skvělou možností, jak nechat auto na parkovišti u hotelu. Ten může být v některé z okolních vesniček v údolí, takže je levnější než přímo u resortu. Současně ušetříte za parkování u středisek. Jak na Kronplatzu na zastávce Percha, tak v 20 minut

Na počátku údolí Val Pusteria se nachází málo známé propojené zimní resorty Gitschberg Jochtal-Brixen. Z vrcholu Gitsche je odtamtud vidět panorama více než 500 vrcholků Dolomit táhnoucích se k Zillertalským, Stubaiským a Ötztalským Alpám.

Gitschberg-Jochtal je lyžařský areál vhodný dětmi. Malé i velké rozradostní místní průvodce v obleku Il Cavaliere.

jízdy vzdáleném resortu 3 Zinnen jsou pochopitelně i lyžárny, kde si můžete nechat i celou výbavu. O tom, jak pohodlné to je, se letos už přesvědčilo na 6 500 lidí.

KDYŽ ZROVNA NESVÍTÍ

I při cestě do dalších údolí lze nechat auto na parkovišti a vydat se pro změnu autobusem. Třetí, takzvaný kritický den, vyměňte lyžování a snowboardování za pochod na sněžnicích či návštěvu biatlonového areálu v obci Antholz, italsky Anterselva. Je to jediné místo, kde vás po předchozí rezervaci nechají vyzkoušet si střelbu na cíl. Také Pustertaler Ski-Marathon a Gsieser Tal Lauf jsou mezi vyznavači zimních sportů opravdovými pojmy. Jenže zatímco běžkování neholduje každý, túra na sněžnicích nikomu neuškodí. Až na sebevědomí...

V hlubokém sněhu se člověk i s širokými „bobřími tlapami“ boří a cesta k šedivému nebi, které se mračí, není žádnou odpočinkovou procházkou. „Netrénovaný sportovec toho bude mít po hodině tak akorát,“ říká skialpinista a horolezec Paul Sapelza, který připomíná Jaromíra Jágra, hned když si sundá čepici. Teď ji má ale naraženou hluboko do čela, také jemu už namrzlo obočí. Právě ho významně nadzdvihl a kývl někam – jak jinak – opět vzhůru.

KDE ZAKOTVIT? BIOHOTEL HIRBEN

Na konci vesničky, a přesto necelé dvě minuty pěšky na náměstí a o pár minut víc na nádraží. To je moderní biohotel Hirben umístěný ve Villabasse uprostřed údolí Val Pusteria. Pokoje jsou tam vybaveny kuchyňkou, ale by byla škoda nedopřát si polopenzi v restauraci, odkud je výhled na 25 metrů dlouhý vyhřívaný venkovní bazén. Ten navazuje na poklidné SPA s pěti saunami a odpočinkovými zónami. Biohotel Hirben je místo zdánlivě na konci světa, kde zní jaksi nepatřičně jakékoli vyzvánění mobilů a kde si lze skutečně odpočinout od všech starostí. Viz: www.hirben.it

Kdyby nebyla mlha, viděli bychom prý už chatu Uwald Alm, kam společně v menší skupince směřujeme. Jdeme už dvě hodiny, je tedy nejvyšší čas. Mezitím nás doslova předběhlo několik skialpinistů se zarudlými tvářemi a trochu zarputilým výrazem, ale nahoře na chatě se už smějí doslova „na plné koule“. Stěny chaloupky jako z pohádky zdobí malované sběračky a staré lyže s kandaháry, stoly pro změnu typické jihotyrolské pokrmy. Ať už jde o talíře se špekovými knedlíky, nebo ravioly plněné špenátem a ricottou zvané schlutzkrapfen. Jako zákusek přichází císařský trhanec –Kaiserschmarrn přelitý malinovou šťávou. Každý zážitek by přece měl mít na konci pořád sladkou tečku. g

Viz: www.suedtirol.info

filozofie vrcholů hor

TERASY Z VYZTUŽENÉHO VLÁKNOBETONU NABÍZEJÍ ŠIROKOÚHLÉ POHLEDY NA KLENOTY UNESCO – OSTRÉ A ZUBATÉ ŠPICE DOLOMIT ZAMRZLÉ V HLUBOKÉM TICHU PROBÍHAJÍCÍHO OKAMŽIKU. POCIT, ŽE JSTE V 3D KINĚ POTLAČÍ AŽ ZÁVAN VĚTRU A HVIZD PTÁKŮ NAD VÁMI.

Jako kosmická loď, jež havarovala na vrcholu jihotyrolského Kronplatzu v nadmořské výšce 2275 metrů, vypadají dva překrývající se lichoběžníky budovy označované zkratkou MMM. Ony tři kapitálky symbolizují Messner Mountain Museum. Jde už o šesté muzeum Reinholda Messnera, dobrodruha, který jako první bez pomoci kyslíkového přístroje zdolal všech 14 himálajských osmitisícovek. Na Mount Everest takto vystoupal spolu s Peterem Habelerem už v roce 1978. Snad proto je celé MMM z asvěcené vývoji horolezectví. Statické exponáty typu podomácku vykovaných skob, omlácených cepínů a dávno zkorodovaných maček však přebíjí energií sama uměle vytvořená betonová jeskyně s plochou přes 100 m2. Rozkládá se na třech podlažích propojených schodišti a chodbami evokujícími koryta horského potoka vymletá do skály. Stavba je přitom složena jako obrovský hlavolam z 380 dílů, z nichž ani jeden nemá pravý úhel. Jde o poslední dílo architektky Zahy Hadid, které je ve srovnání s jejími budovami zdobícími městské zástavby symbolickým návratem ke kořenům: strohé, jednoduché a přesto majestátní.

VE JMÉNU SVĚTOVÝCH STRAN

Otočte se jako střelka kompasu na sever a uvidíte panorama Zillertalských Alp. Pohleďte k jihu, kde ubíhají do dáli stále se zmenšující Dolomity. Vyčnívá z nich jen špice Marmolady s výškou 3343 metrů. Před vámi se otevírá údolí Pustertalu a vidět je i nejvyšší hora Jižního Tyrolska, 3905 metrů vysoký Ortler. Tak to slavný horolezec naplánoval, dokonce sám určil i přesné úhly, do kterých jsou natočena okna pokrývající záběr 240°. Díváte se do údolí, která se rozkládala na stejných místech už před 5 000 lety. Dávno předtím, než kdosi

| 85 text Petr Tůma foto autor, Harald Wisthaler a Alex Filz

Stavba komplexu složeného ze 360 betonových dílů a tlustostěnných skleněných ploch byla složitá, neboť budovat cokoli v nadmořské výšce přes 2 000 metrů není totéž, jako někde nadohled hladiny moře. Většinu materiálu musely na místo dopravit vrtulníky a mnohem déle trvalo, že jednotlivé betonové spoje zaschly.

vymyslel slovo horolezectví. Při výstavbě muzea bylo vybagrováno na 4 000 m2 hlíny a kamení, které dokončenou stavbu znovu přikrylo. Proto je uvnitř celoročně konstantní teplota. Messnerovy vzpomínky a vystavené artefakty tak jsou ideálně „zakonzervované“. Ale nechybělo mnoho a vše mohlo být jinak... Původní zadání projektu z roku 2012 totiž znělo postavit na plochém vrcholku Kronplatzu plošinu s prosklenou podlahou. Podobnou těm, jakých vyrostly v Alpách stovky. Reinhold Messner si však prosadil svou, tedy variantu budovy pod zemí, která bude přesto nabízet fascinující pohledy do okolí. Londýnské studio Zahy Hadid svůj původní

Muzeum Corones je výsledkem spolupráce Reinholda Messnera, Zahy Hadid a firmy Skirama Kronplatz. Ta vlastní okolní lyžařský areál se 116 km sjezdovek.

86 |

POCTA KRÁLOVNĚ ARCHITEKTURY

Zaha Hadid se narodila v iráckém Bagdádu, na Americké univerzitě v Bejrútu vystudovala matematiku a pokračovala ve studiu architektury v Londýně. Právě tam založila roku 1980 ateliér, přednášela na řadě prestižních škol a její projekty začaly vyrůstat po celém světě. Cestou do Jižního

Tyrolska přibrzděte v Innsbrucku, kde je od ní přestavěný skokanský můstek Bergisel (2003), jakož i „mušlovitá“

zastávka lanové dráhy Nordpark (2008). Budovu na Kronplatzu navrhla ve spolupráci s architektem Patrikem Schumacherem jako své poslední dílo.

Od vstupu do muzea padá chodba šikmo dolů jako zamrzlý vodopád. Namodralé betonové schodiště vede přes tři výstavní patra.

návrh předělalo, zatímco Messner (sám vystudovaný architekt) chystal exponáty a vybíral citáty Buddhy, Nietzscheho a Johna Ruskina, kterými stěny stavby doplnil. Společně s myšlenkami svými. „Jsem prostě vypravěč,“ říká o sobě tento devětasedmdesátiletý muž s rozevlátými vlasy barvy dolomitského vápence, jehož profil byste si dovedli představit i na limitované edici poštovních známek. Muž, který má na jedné noze jen tři prsty (zbytek mu byl amputován kvůli omrzlinám). Muž, který neumí plavat (to přece není k životu potřeba, tvrdí). Muž, který napsal přes padesát knih a svého času reprezentoval italskou stranu zelených v Evropském parlamentu.

PO STOPÁCH YETTIHO

Messner Mountain Muzeí je tedy šest. Každé má jedinečnou polohu, která propojuje ducha hor s osobitou architekturou. Vždy jde o „mrtvé expozice“, neblikají v nich monitory a nenabízejí interaktivní menu. To cesta k nim je zážitkem i cílem. Nejpřístupnější je hradní muzeum nad městem Bruneck s tematikou horských národů, téměř navštěvovaná je izolovaná expozice světa ledovců v Suldenu pod nejvyšší horou bývalého rakousko-uherského mocnářství, pod Ortlerem. Nejzajímavějším exponátem tohoto bývalého bunkru je vycpané tělo yettiho, byť jde ve skutečnosti o medvěda tibetského. Jeho stopy však připomínají velikostí, a dokonce i tvarem ty lidské. Messnerovo první muzeum Firmian otevřené už v roce 1995 na hradě Sigmundskron nad Bolzanem je pro změnu věnované náboženstvím.

STRMÝ SVĚT VZPOMÍNEK

Po staletí se lidé dívali na vysoká pohoří jako na nepřátele. Zatímco nížiny šlo kultivovat, takže se změnily v zelená, uspořádaná políčka, divoké srázy a nedobytné vrcholky vzbuzovaly strach. K návštěvníkům velehor tak patřili jen lovci kamzíků, hledači minerálů a bylinkáři. Až rozvoj vědy na konci 18. století podnítil zájem o hory i z dalších důvodů. S badateli se tam začali vydávat i první turisté, kteří o svých cestách psali knihy a pořádali přednášky. Ačkoli počátky tradičního horolezectví spadají hlavně do Švýcarska a největší výzvou bylo pokoření Matterhornu, až dobývání Alp dalo vzniknout slovu alpinismus. Nejlepší doba světového horolezectví spadá do 60.–80. let minulého století. Dnes se totiž na řadu míst do Afganistánu, Pákistánu či států severní Afriky už ani nedostanete z bezpečnostních důvodů. g Viz: www.mmmcorones.com a www.suedtirol.info

| 87

bezmezné kyperské

SMRŠŤ MALÝCH POKRMŮ, KTERÉ V TAVERNĚ SERVÍRUJÍ POSTUPNĚ A ŠTĚDŘE, KOŘENĚNÁ RADOSTÍ ZE ŽIVOTA. TO JSOU MEZÉ – KYPERSKÝ GASTRONOMICKÝ VYNÁLEZ. ÚSLOVÍ „NEZNÁ MEZÍ“ VYSTIHUJE JAK POHOSTINNOST, TAK I ROZMANITOST TOHOTO OSTROVA.

Kde je krása, bývá i láska, usmívá se Elena Christodoulou. Pochází ze Slovenska a na Kypr se vdala. Nemluví o sobě, nýbrž o Afroditě, starověké bohyni, jež se podle legendy zrodila z mořské pěny u pláže Petra tou Romiou na západě ostrova. Asi nejromantičtější pláž se nazývá Řekova skála a zdobí ji majestátní kameny, které prý vhodil do moře byzantský silák Digenis, aby zničil arabské vojsko. Pověst o Afroditě se vztahuje ke kameni, který vystupuje z vody jako hříbek. „Kdo ho obepluje o půlnoci při úplňku třikrát tam a zpátky, omládne,“ tvrdí průvodkyně. Mystické místo je stále plné turistů, kteří tam mívají zastávku na cestě z 22 kilometrů vzdáleného města Pafos. Novodobé bohyně se před fotoaparáty vynořují z vln jak na běžícím pásu,

88 |

ale prostor na chvilku snění si tu najde každý. Třeba o tom, jak vášnivé to bývalo v Afroditině svatyni, chrámu posvátné prostituce.

CUPRUM I CYPŘIŠ

Kypr, třetí největší středomořský ostrov, byl pro zrod bohyně lásky, krásy a plodnosti jako stvořený. Celý ho pokrýval hustý les a ve starověku plodil i velké bohatství: pohoří Tróodos ukrývalo nejbohatší zásoby mědi na světě. Však i latinský název Cuprum vzešel odtud a jméno Kypr se skrývá i ve stromě cypřiš nebo v rostlině henovník, řecky kypros. Těžbě mědi padlo za oběť mnoho dřeva, takže dnes je lesy porostlá jen necelá pětina území. Především Tróodos, zásobárna vody

a páteř ostrova s nejvyšším vrcholem Olympos (1951 m n. m.). Na sjezdovkách tam lze v zimě lyžovat a pak sjet hodinku autem dolů a zaplavat si v moři, které je díky síti potoků a přehrad nejčistší v Evropě. Právě rozmanitost Kypru je silným magnetem. Má rozlohu menší než Jihočeský kraj, vše je na dosah. Leží na východě Středozemního moře mezi Evropou a Asií coby země křižovatek: za 10 tisíc let dlouhou historii ho chtěli ovládnout Féničané, Asyřané, Egypťané, Peršané, Ptolemaiovci, Římané, Byzantinci, evropští křižáci, Turci i Britové. Zanechali tak na ostrově své stopy i otisky kulturního dědictví. Někteří to učinili v podobě množství byzantských kostelů a klášterů s barevnými freskami, jiní dodnes nezahojenými jizvami při násilném ovládnutí území.

| 89 text a foto Alena Binterová
Městečko Agia Napa láká krásnými plážemi a v srdci má středověký klášter zasvěcený „Naší paní lesů“ s kašnou zdobenou figurálními reliéfy. Rozsáhlé archeologické naleziště Kourion nabízí působivé pozůstatky chrámů, antické divadlo i lázeňský dům s krásnými mozaikami.

Krmení

NEJSTARŠÍ VINAŘ A PRVNÍ OPILCI

Nejbolavější je stále „zářez“ z roku 1974, kdy turecká armáda obsadila 37 % ostrova. Kypr je od té doby rozdělený na severní, Tureckem okupovanou část a jižní, která je pod kontrolou Kyperské republiky.

Jižní části Kypru naštěstí zůstala většina unikátů i kuriozit. ním výchozím bodem pro poznávání je Pafos, který zapsalo v roce 1980 UNESCO na svůj seznam jako první kyperskou lokalitu. Velmi slavné jsou pafoské mozaiky, které původně zdobily podlahy domů movitých lidí. První z nich vyoral roku 1962 rolník, pak nastoupili archeologové a stále objevují další obrazy z tisíců kamínků a sklíček. Každý vypráví něco poučného i pro dnešní dobu. Například podlaha vzniklá po roce 313, kdy Milánský edikt stanovil svobodu náboženství v římské říši, dokládá snahu majitele domu zavděčit se všem svým hostům – pohanské bohy dal v mozaice pro jistotu ozdobit i křesťanskou svatozáří! Znalci řecké mytologie najdou obrazy labyrintu s klubkem Ariadniny nitě i historicky

90 |
pelikánů je atrakcí rybí restaurace Pelican na nábřeží Pafosu, kde servírují rybí mezé. A místní pelikán se v nabídce čerstvých ryb dobře vyzná.

OSTROV MNOHA TVÁŘÍ

Bohatství historických památek, hory, čisté moře, velmi rozmanitá příroda a také spousta zábavy a ra dosti ze života. Takový je Kypr, Afroditin ostrov, který má dosud velmi romantickou atmosféru. Uchovávají ji horské vesničky, jako je Tochni proslulé agroturisti kou (vlevo), osamělé kláštery, křižácké hrady i krás ně zdobené byzantské kostelíky.

první obraz opilců. Návštěva u vinaře Ikaria, kterého vyučil sám bůh Dionýsos, se holt nějak zvrtla...

COMMANDARIA A OLIVY

Není divu, vždyť na ostrově se našly nádoby od vína datované do roku 3500 př. n. l., díky nimž jsou Kypřané považováni za nejstarší vinaře Evropy. Svět dobylo hlavně sladké dezertní víno Commandaria, které se už ve 14. století vyváželo do celé Evropy. Sultánovi Selimu II. prý zachutnalo natolik, že se rozhodl Kypr dobýt.

Aby kuriozit nebylo málo, jsou poblíž města Pafos také hrobky králů, kde sice žádný král neulehl, a přesto tam atmosféra loučení s nebožtíky silně působí. Ohromné je i naleziště Kourion s antickým divadlem, ke zklidnění vybídne výlet z města Pafos do nedalekého kláštera svatého Neofyta se zdobenou jeskyní poustevníka. Nezapomenutelná šance vidět Kypr z nadhledu se skrývá pod značkou Cyprus Villages: malebná vesnice Tochni vábí turisty útulnými příbytky ve venkovském stylu a kolekcí obyčejně neobyčejných aktivit. Mohou si natrhat v sadech citrusy, projet se na koních, rybařit, cvičit jógu nebo vidět tradiční metodu výroby olivového oleje. Tedy ochutnat Kypr všemi smysly, podívat se mu do srdce i do duše a zamilovat si ho... Vždyť je to přece ostrov lásky. g Viz: www.visitcyprus.com

VYHRAJTE

věrnostní kartu do Starbucks

Prémiové druhy kávy připravované klasickými i alternativními metodami můžete ochutnat v centru Prahy na Jungmannově náměstí ve Starbucks Reserve Store. Ten přichází s novým konceptem nabízejícím vzácné druhy kávy z malých pěstitelských oblastí i zcela unikátní směsi. V podniku s více než 100 místy si lze nyní vychutnat nejen rozšířenou nabídku dezertů a třeba zakoupit originální dárkový merchandising, ale na menu najdete i unikátní signature drink – Cold Brew Lemon Sour. Je připraven z mikroblendu No. 10, kávových zrn z Afriky i Latinské Ameriky sbíraných na vrcholu zralosti a zpracovávaných tak, aby společně vytvořily zářivé, sladké tóny čokolády, karamelu a coly.

CO DOTVÁŘÍ CHUŤ NÁPOJE COLD BREW LEMON SOUR?

A) javorový sirup B) několik kapek angostury C) šťáva z pomeranče Odpovědi zasílejte na info@choicemag.cz pod heslem Starbucks

| 91
Promenádu s palmovou alejí v Larnace, třetím největším městě Kypru, střeží benátský lev sv. Marka.

LED ZEPPELIN V KONCERTNÍM HÁVU

(14. května, Kongresové centrum v Praze, 16. května, Výstaviště v Brně)

Nejen znalci rockové historie vědí, že poslední album, kterými britští Led Zeppelin oblažili fanoušky, vzniklo v roce 1982. To už nežil bubeník John Bonham a kapela fakticky neexistovala. Přesto i dnes cokoli spojené s jejím jménem je elektrizující a nabité diváckým i posluchačským potenciálem. Podobně je tomu i v projektu Led Zeppelin Symphonic, jenž spojil rockové instrumentalisty, zpěváky i symfonický orchestr do více než padesátičlenného ansámblu, který na svém světovém turné nemine ani Českou republiku. Dva koncerty u nás představí pětadvacet nejslavnějších hitů (Stairway To Heaven samozřejmě nebude chybět) v opulentní symfonické úpravě, kde zpěváky Petera Eldridge a Jesse Smithe doprovodí symfonický orchestr pod vedením Richarda Sidwella.

akce

KUCHAŘI NA START!

(4.–6. května, O2 Universum v Praze)

Něco podobného ještě multifunkční centrum s více než 21 sály sousedící se sportovní O2 arenou nezažilo. Dvanáct kuchařů ve sněhobílých rondonech, kolem jejich týmy a třicetičlenná porota hodnotící ukuchtěné pokrmy. Jakož i obecenstvo „hladově“ fandící chlapíkům u ploten a pultů jako na hokeji. To vše představuje nejprestižnější kuchařská soutěž Bocuse d’Or, která se konečně dostává i k nám. Do konce února se mohou přihlásit profi kuchaři toužící v této náročné soutěži uspět. Musí uvařit dva teplé pokrmy – kdy je povinnou součástí prvního králičí hřbet a v druhém nesmí chybět suroviny typické pro tuzemskou gastronomii: brambory a česnek. O výběru finalistů rozhodne Akademie Bocuse d’Or, ve které nechybí ani takové osobnosti jako Zdeněk Pohlreich, Jan Punčochář či Oldřich Sahajdák. Viz: www.bocusedor.cz

KLAUNIÁDA ZAKLADATELE AKADEMIE BLÁZNŮ

(1.–5. března, Divadlo Hybernia)

Když před pár lety vystoupil jeden z nejslavnějších komiků současnosti Slava Polunin v Praze, „zaklaunila“ si s ním i Vanda Hybnerová. Dcera zakladatele moderní české školy Borise Hybnera otcovské geny nezapře a tak, když se naskytla další možnost přivítat doyena světových komiků a zakladatele legendární Akademie bláznů, neváhala ani minutu. „Byl to pro mě splněný profesní sen,“ přiznala tehdy. Nyní tuto herečku i režisérku čeká v Divadle Hybernia spoluúčinkování v proslulé Slava Snow Show plné improvizačního jiskření, cirkusového umu, okouzlení poetikou i bláznovstvím spojující diváky všeho věku – od předškoláků po seniory. Češti diváci se mohou těšit na skutečně mistrovský kus oceněný i mnoha divadelními cenami, včetně prestižní Laurence Olivier Award.

MŮJ LEONARD

(12. května, Kongresové centrum v Praze, 13. května, SONO Centrum v Brně, 14. května, ostravský Gong)

Zuzana Michnová z Marsyas vzdala kdysi hold zpívajícímu básníkovi písní Leonard, zpěvák a klavírista Stewart D’Arrietta chce poctit krále šansonu a blues Leonarda Cohena celosvětovým turné. Cohen má u nás řadu fanoušků, mnozí stále vzpomínají na vyprodanou vysočanskou O2 arenu v roce 2013, kdy byl u nás tento „kanadský Bob Dylan“ naposledy. Show s všeříkajícím názvem My Leonard Cohen překvapuje diváky po celém světě strhující energií, muzikálností i bavičským talentem hlavního protagonisty. Nápadité klavírní aranže a výrazný vokál vytahují z Cohenových textů a melodií to nejlepší a dávají jim zcela nový náboj. Viz: www.jvsgroup.cz

92 |

ŘÍŠE SVĚTLA

(premiéra 2. března, Falcon)

Sam Mendes se po bondovkách a válečné jízdě 1917 tak trochu vrátil do dob svého divadelního režírování. Můžete tak nově sledovat vybroušené herecké trio – Oliviu Colmanovou, Colina Firtha a Micheala Warda v komorním dramatu zasazeném do honosného, leč zašlého kina Empire na jihu Anglie. Milostný trojúhelník mezi zaměstnankyní, manažerem a novým zaměstnancem se odehrává na začátku 80. let, kdy nebylo vůbec běžné, aby se muž černé pleti zamiloval do bílé, životem už dost poznamenané ženy. Mendes na snímek opět angažoval dvorního kameramana Rogera Deakinse, který v plné míře využil potenciálu neonů i tlumených reostatů v kinosále.

film

JOHN WICK: KAPITOLA 4

(premiéra 30. března, Vertical Entertainment)

Hollywoodský sympaťák Keanu Reeves by mohl natočit pouze Matrix a měl by vystaráno do konce života. Ale to jeho nátuře hledající stále nějaké výzvy neodpovídá. A tak se před devíti roky zrodil stárnoucí námezdní zabiják John Wick, kterého není záhodno naštvat – jak dokazuje už ve čtvrtém filmu. Režisér Chad Stahelski nechává herce dělat to, co předváděl už v předešlých eskapádách – být mlčenlivým, zachmuřeným a suše hláškujícím chlapíkem, pro kterého má angličtina výstižný termín „bad ass“. A k tomu servíruje za patřičně bušícího hudebního doprovodu kaskadérsko-digitální lahůdky typu přestřelky na koních, při běhu do schodů či s pistolemi a katanami zároveň. Jako třešničku na dortu přidává i Reevesova parťáka z Matrixu Laurence Fishburnea.

DĚTI NAGANA

(premiéra 22. února, Bontonfilm) Časy, kdy česká kinematografie hrála v oblasti filmů pro děti a mládež zasloužený prim díky tvůrcům jako Plívová-Šimková, Hofman či Vorlíček, jsou už pryč. Naštěstí ještě existují režiséři, kteří práci s dětmi nezabalili. Třeba Dan Pánek, který v příběhu o dětské partě toužící vyhrát v pouličním hokeji s tenisákem nad staršími soupeři propojil sportovní stránku s „boomerskou“ nostalgií těch, kdož vzpomínají na největší úspěch naší hokejové reprezentace. Od chvíle, kdy Petr Svoboda vystřelil ve finále dělovkou naganské zlato, letos uplyne čtvrt století. A tak bylo datum premiéry za účasti mimo jiné i Dominika Haška stanoveno symbolicky: 22. únor.

65

(premiéra 16. března, Falcon)

Od chvíle, kdy Steven Spilberg ukázal v roce 1993 poprvé CGI brachiosaura a kino vydechlo úžasem, se zlatá žíla nazvaná „thriller s pravěkými příšerami“ těžila výhradně na planetě Zemi. Vlastně je s podivem, že trvalo 30 let, než někdo přišel na to, že pterodaktylové, raptoři a další havěť můžou žít i jinde ve vesmíru. A tam to jsou lidé, kdo se stávají nežádoucími vetřelci a první položkou na potravním seznamu. Jako Adam Driver v roli astronauta, který ztroskotá na planetě, kde by podle přístrojů neměl být život. Ale nejenže se postupně seznámí s celým atlasem různých druhohorních potvor modifikovaných ve smyslu vesmírné sci-fi, ale i někým, koho je potřeba zachránit.

| 93
text Jan Vojtěchovský foto archiv

BORN TO CREATE

Zkvalitněte svoji produkci obsahu pomocí nejnovějšího bezzrcadlového fotoaparátu Canon. EOS R50 je malý a snadno ovladatelný bezzrcadlový fotoaparát se snímačem APS-C navržený s ohledem na tvůrce obsahu.

Více informací naleznete na Canon.cz