Issuu on Google+

fenomén

Baťovský domek


www.ic-zlin.cz www.architekturazlin.cz


OBSAH

HISTORIE BAŤOVSKÝCH DOMKŮ .............................................. DĚLENÍ DOMKŮ ČTVRTDOMEK ................................................................ PŮLDOMEK ................................................................... JEDNODOMEK ................................................................ CHARAKTERISTIKA ................................................................ REKONSTRUKCE .....................................................................

3 5 7 9 11 13


HISTORIE BAŤOVSKÝCH DOMKŮ Baťovy domky vznikaly zejména ve 30. letch 20. století ve Zlíně, jako bydlení pro dělníky, pracující v rozvíjejícím se obuvnickém závodu Baťa. Tomáš Baťa, zakladatel firmy, nechtěl, aby se jeho zaměstnanci každý den vyčerpávali dojížděním do práce, a tak se jim snažil zajistit možnost bydlení co nejblíže továrny. Ve zlínských částech Letná, Podvesná, Zálešná, Nad Ovčírnou, Lazy a Díly tak postupně vyrostlo přes 2000 staveb, které dodnes dávají Zlínu jeho charakteristický ráz. První domy měly mansardovou, další už rovnou či sedlovou střechu. Bylo zde několik stupňů bydlení. Svobodárny pro svobodné muže, internáty pro mladé a studující a rodinné bydlení. Jedněmi z nejvýznamnějších architektů, kteří přispěli svými realizacemi k bohaté škále tvarů těchto jedinečných domů byli architekti Vladimír Karfík (typový rodinný dům č.p.633/3, jednodomek s garáží a terasou), Jan Kotěra (čtvrtdomek s mansardou - Kotěrova 858), František Lydie Gahura (čtvrtdomky Letná). Nejvyšším standardem, který si mohli dovolit jen ti nejvýše postavení se svými rodinami, byl jednodomek. Výstavba ale začala čtvrtdomky, kde bydlely čtyři rodiny. Nejrozšířenějším typem pak byly půldomky, kde bydlely dvě rodiny. Každá měla svůj vlastní vchod z jiné strany a svoji zahrádku.

3


ČTVRTDOMEK Čtvrtdomek je nejmenší bytovou jednotkou, v jké se dalo bydlet. Jeden domek se skládá ze čtyř bytů, většinou dvoupatrových se suterénem. Tyto byty byly určeny převážně pro dělníky a jejich rodiny. V přízemí se nacházíjedna denní místonost s kuchyní a WC, v pateř pak ložnice a v suterénu sklep. Každý byt má vlastní vchod a 56m2 obytné plochy. Náklady na výstavbu jednoho domu činily ve své době 75000 Kč a týdenní nájemné 15 Kč.

5


6


PŮLDOMEK Půldomek je nerzošířenějším typem. Každý objekt se skládá ze dvou dvoupatrových bytových jednotek se suterénem. Byty mají vlastní vstup, většinou orientovaný na opačnou stranu. Dispozice se liší podle jednotlivých typů hlavně polohou schodiště. V zásadě se však v přízemí nachází malá předsíňka, pobytová místnost, kuchyň a koupelna, v patř dvě ložnice a v suterénu sklep. Týdenní nájem jednoho bytu činil ve své době kolem 25 Kč.

7


8


JEDNODOMEK Nejluxusnější ze všech domů, určený pro nejvýše postavené zaměstnance firmy Baťa a jejich rodiny, je jednodomek. Byl nejvyšším možným luxusem v mnoha tvarových variantách. Liší se i uspořádáním oken, přítomností či absencí garáže a terasy. Mezi jednodomky jsou i autorské unikáty od architektů Karfíka, Kotěry a dalších. Tipické jsou velkorysé prostory, oprti půldomku a čtvrtdomuku. V přízemí se nachází předsíň, šatna, pobytová místnost, kuchyň a koupelna, v patře pak ložnice a dva samostatné pokoje. Polovina domu byla podsklepená a nacházel se zde sklep pro uskladnění potravin. Velká část půldomků měla i garáž, jako reakci na vzrůstající fenomén motorismu.

9


10


CHARAKTERISTIKA Kybychom Zlínu sebrali jeho domečky, nebyl by Zlínem. Kdybychom baťovským domkům sebrali jejich typické výrazové prostředky, také by už nebyly tím, čím jsou. Bezesporu nejvýraznějším rysem je cihlové režné zdivo zděné běhounovou vazbou. Baťovy domky jsou sice typické svojí rovnou střechou a většinou čtvercovým či obdélníkovým půdorysem, na počátku výstavby se projektovyly i domy se sedlovou střechou, zejména ve čtvrti Zálešná. Okna byla původně dřevěná kazetová, bílé barvy. U prvních realizací byla křídla oken členěna na třetiny, v pozdějších době se otvíravá dvoukřídlá část doplnila nadsvětlíkem. Vstupní dveře byly také bílé, kaztové, členěné na čtyři části s možností výplně sklem. Nad nimi se nacházela železobetonová stříška. I zábradlí na terase mělo svůj chrakter. Bylo kovové, tzv. lodní.

11


REKONSTRUKCE Baťovy domky jsou jedinečným příkladem zahradního urbanismu v České republice. Aby vyhověly dnešním podmínkám bydlení, musí doznat značných změn, zejména ve splnění požadavků na tepelnou ochranu. Po zateplení se však zakryje původní režné zdivo, takže je nutné použít cihelný obklad jako náhražku původní struktury. Dalším problémem, se kterým se současní obyvatelé potýkají, je malý prostor. K jeho zvětšní dochází pomocí přístaveb, což mění charakter celé zástavby. S érou různých příspěvků a dotací na zateplování a rekonstrukce došlo k masovým opravám těchto domů. Protože však docházelo k naprostému potlačení výrazových a charakteristických rysů celé kolonie (omítky, plastová okna,...), došlo k regulaci těchto úprav vyhláškou. Díky tomu můžou být čtvrtě s baťovskými domky zapsány jako městská památková zóna. Několik uskutečněných rekonstrukcí však proběhlo velmi zdárně - jak s přispěním architekta, tak z iniciativy samotných majitelů.

13


Klรกra Maฤkovรก


Fenomén Baťovský domek