Issuu on Google+

Seminární práce z Českého jazyka TGSČ

INTIMNÍ MÁCHA O životě, láskách a denících Karla Hynka Máchy

Nick Bratánek Kvinta 4.1.2010


OBSAH

I. Úvod II. Karel Hynek Mácha - Máchova rodina - Mácha jako student - Máchovy ženy - Smrt III. Jeho díla - Poezie - Próza - Máj - Rozbor Máje IV. Máchovy deníky V. Závěr, zdroje


I. ÚVOD Touto prací bych rád přiblížil život Karla Hynka Máchy. Myslím si, že je těžké popsat život člověka do pár stránek školní práce, každopádně je to zajímavá výzva pro každého – napsat o životě tak pokrokového autora jako byl právě Mácha. Název této práce „Intimní Mácha“ je tedy myslím na místě – chci psát nejen stručně a „životopisně“ o jeho působení a dílech, ale také o jeho soukromém životě, který popsal i ve svých velmi osobních denících. Ve druhé kapitole této práce je Máchův životopis, data a jeho díla. Ve třetí kapitole pak blíže popisuji jeho díla, hlavně pak rozbor slavného „Máje“. Ve čtvrté části se zabývám jeho vydanými deníky a tím, co v dané době prožíval, jaké měl problémy a jak vlastně Mácha žil. Poslední částí je závěr a zdroje, ze kterých jsem čerpal.


II. KAREL HYNEK MÁCHA „Nejvýznamnější představitel českého romantismu, právem je pokládán za zakladatele moderní české poezie. Narodil se 16.11.1810 v Praze v rodině pražského krupaře. Studoval na gymnáziu, později filozofii a práva. Zajímal se o divadlo, ochotnicky hrál v Kajetánském divadle. Krom divadla se zajímal i o historii a politické dění. Po studiích nastoupil na místo advokátního praktikanta v Litoměřicích, ale již za měsíc – 6.11.1836 – zde zemřel na infekci. Smrt ho potkala těsně před svatbou s Lori Šomkovou a nedlouho poté, co se v tisku objevili první kritiky Máje.“ ireferaty.lidovky.cz

Karel (Hynek) Mácha se narodil v pátek 16. listopadu roku 1810 v Praze na Újezdě. V dnešní době už dům, ve kterém se Mácha narodil nestojí, byl totiž v 19. století zbourán a namísto něj postaven nový. Pamětní deska upozorňující na Máchovo působení ale na domě nechybí. Druhé jméno Hynek dostal po pokřtění na Ignáce (počeštěním Hynek). Máchova rodina Máchovým otcem byl Antonín Mácha (1769-1843). Byl to mlýnský tovaryš a své působení měl i v armádě. Později se stal majitelem krupařského obchodu. Karlovou matkou byla Marie Anna Kirchnerová (1781-1840), která pocházela z hudební rodiny. Když byly Karlovy dva roky narodil se mu bratr Michal. Kvůli špatné finanční situaci rodičů se Karel i se svým bratrem často stěhovali. Když bylo Máchovi šestnáct let, usadila se rodina na Dobytčím trhu (dnešní Karlovo naměstí). Zde Mácha bydlel nejdéle a po dobu svých studií. V roce 1836 se odstěhoval do Litoměřic, kde vznikla převážná část jeho děl. Mácha jako student Jako mladý student začal chodit na farní školu u kostela svatého Petra na Poříčí, která byla ovládána křížovnickým řádem. Následovala studia u piaristů (řád zbožných škol, který se zaměřuje na zřizování a správu škol, výuku, pastoraci, výchovu dětí a misijní činnost. V současné době má okolo 2000 členů.) Později studoval na gymnáziu na dnešních Příkopech u Václavského náměstí a od podzimu 1830 navštěvoval na pražské univerzitě filozofickou fakultu a obor právo. Uměl výborně německy, česky a polsky, ve škole se učil latinsky. Máchovy ženy Máchovou první doloženou láskou byla Marinka Stichová (1810-1853). Seznámil se s ní v Benešově roku 1832. Máchu okouzlila nejen svým vzhledem, ale i znalostí češtiny a české literatury. Jejich vztah sice netrval dlouho, ale Mácha ve svých dílech často o jejich lásce píše. (např.v Pouti krkonošské se Mácha vyznává ze ztracené lásky k Marince). Jeho druhou „láskou“ byla mladá herečka Rošrová, které napsal báseň Panně Rošrové. Nejdůležitější a řekněme osudovou ženou Karla Hynka Máchy byla Eleonora Šomková. Mácha se s ní seznámil po divadelní zkoušce v Celetné ulici, v kavárně U Suchých. U jejich seznámení byl i Josef Kajetán Tyl se svojí pozdější ženou Lenou Forchheimovou. Více o Máchově vztahu k ženám v kapitole „Máchovy deníky“.


Smrt Jednou z verzí začátku jeho infekční nemoci bylo to, že se nalokal infikované vody, když pomáhal při hašení 23. října v Radobýlu. Začátkem listopadu se Máchovo zdraví rychle zhoršovalo. Mácha svoji nemoc a nevolnosti nijak neléčil a odmítal brát léky. 2. listopadu píše dva poslední dopisy svým nejbližším- a to rodičům a ženě Eleonor (Lori). V noci na 5. listopad se mu velmi přitížilo, ale Mácha ještě došel do své práce a kanceláře, aby se omluvil z absence. Zemřel v neděli 6. listopadu 1836 přibližně ve tři hodiny ráno. Úřední záznam o jeho smrti uvádí jako příčinu cholerinu, tedy mírnější formu cholery, která se projevuje dávením a průjmy. Smrt ho potkala těsně před svatbou s Lori Šomkovou a nedlouho poté, co se v tisku objevily první kritiky Máje. Pohřeb se konal na litoměřickém hřbitově 8. listopadu za přítomnosti Máchova bratra Michala. 17.listopadu pak byl v Praze, v kostele svatého Ignáce na dnešním Karlově náměstí sloužen rekviem. Kostel byl plný – nechyběli Máchovi rodiče, studenti, učitelé a mimo jiné i Josef Jungmann.


III. JEHO DÍLA Poezie Své první básnické výtvory psal Mácha v němčině. Až roku 1830 začal psát česky a jeho další díla byla už jen v českém jazyce. V prosinci roku 1831 vychází jeho první text v časopise Večerní vyražení, báseň Svatý Ivan, kterou mu velmi pochválil i Josef Jungmann. V lednu 1832 byla publikována další báseň Abaelard Heloíze, pod níž je poprvé podepsán jako Karel Hynek Mácha. V jeho básních se objevují i popěvky, sonety a lyrickoepické skladby. Básně se pak objevují i v jeho příbězích a prózách jako byla například Marinka a Cikáni. Próza V próze se Mácha věnoval hlavně historii. Jeho čtyřdilný román Kat, popisující život v době Václava IV., ale zůstal jen v podobě náčrtků a zápisků. Jediná dokončená část nese název Křivoklad. (vydáno roku 1834) Cyklus Obrazy ze života mého, který obsahuje povídky Večer na Bezdězu a Marinka, se odehrává v autorově současnosti a objevuje se i autobiografie (Mácha popisuje v povídce sám sebe). Obě Máchovy práce byly zvěřejněny v časopisu Květy v roce 1834. Nejrozsáhlejší Máchovou prózou je román Cikáni. V té době ale neprošly cenzurou a poprvé vyšly až v roce 1857. Další prózy: Pouť krkonošská, Návrat, Valdice, Sen, Klášter sázavský, Rozbor světů.

Máj Mácha začal pracovat na básni Máj v roce 1834, dopracoval ji pak na přelomu let 1835 a 1836. Máj byl jedinou knihou, která Máchovi vyšla za jeho života. Vydal ji sám a tisk této knihy provedla pražská tiskárna Jana Spurného. Máj vyšel 23. dubna 1836. Prvních 600 výtisků se brzo rozprodalo. Máj byl věnován Hynku Kommovi, pekařskému mistru a pozdějšímu radnímu. Máj je mnohovrstevnatá báseň. Má 4 zpěvy a 2 intermezza. Je napsána zajímavým Máchovým jazykem, je plný metafor a fantazie. Hlavním dějem je tragický příběh dvou zamilovaných lidí, k němuž Máchu patrně inspirovala reálná událost z roku 1774. Na první pohled by se mohlo zdát, že se jedná o báseň plnou písní o lásce, líčící romantický příběh a oslavující krásu přírody. Na druhé straně ale popisuje tragickou lásku a smrt. Mácha jen těží a využívá motivů lásky, přírody a vlastenectví. Kritika v autorově době nemá pro Máj pochopení. Pro typickou, i když trochu opožděnou českou romantickou báseň, chybí v Máji národnostní apel. Kritika také trvdila, že jde pouze o kopírování anglického autora George Gordona Byrona. V dnešní době patří Máj k jedné z nejvydávanějších českých knih. Ilustraci Máje si vzali na starost tito vytvárníci: Mikoláš Aleš, Karel Svolinský, Jan Zrzavý, Cyril Bouda, Pavel Koblasa a Pavel Sukdolák.


Rozbor Máje - Jedná se o lyrickoepickou báseň a právem se může hlásit k romantismu – obsahuje všechny znaky romantismu (romantický hrdina, příroda, neuskutečněná láska apod.) - Děj se odehrává v okolí hradu Bezděz, Doks a Máchova jezera. - Báseň se skládá ze čtyř zpěvů a dvou intermezz. - Slohový postup: popisný - Kompozice: dramatický vzestup, vrchol a sestup (drama) Hlavní postavy: Vilém: zamilovaný loupežník, který je odsouzen, v Máji popisuje své city k Jarmile, která spáchá sebevraždu. Jarmila: miluje Viléma, byla znásilněna jeho otcem, pro nenaplněnou lásku s Vilémem spáchá sebevraždu utopením. Otec Viléma: znásilnil Jarmilu a svého syna vyhodil z domu. Později ho jeho syn Vilém zabil. Další postavy: sbor duchů a loupežníků. Použité básnické prostředky: přirovnání (co slzy lásky), metafora a personifikace (jezero zvučelo tajný bol) metonymie (hrdliččin zval ku lásce hlas) opakování slov (máj, láska, den, noc), oxymoron (tzv. Nesmyslné věty) – (mrtvá labuť zpívá)


IV. MÁCHOVY DENÍKY

V dnešní době je soukromý život známých lidí zcela otevřen veřejnosti díky bulváru, internetu a dalším prostředkům, které nám sdělují informace o umělcích, hercích, zpěvácích a lidech z našeho okolí. Lidé tyto věci sledují a rádi si občas přečtou o starostech toho druhého. Na odhalení velmi soukromého života Karla Hynka Máchy jsme čekali více než sto čtyřicet let. Nyní jsou jeho osobní deníky a zápisky zveřejněny i na internetu či v knižní podobě. Kdysi bylo soukromí osob respektováno a bylo takřka nedotknutelné, kdežto nyní si jeho deník může přečíst kdokoliv, kdo chce vědět, jak tento básník žil. Jako první se jeho deníku zhostil Karel Sabina, který pár zápisů Máchova deníku zveřejnil. Šlo ale o zašifrovanou verzi a Sabina popsal Máchu jako pravého romantického hrdinu a básníka. V druhé polovině dvacátého století byl tento text zpochybněn. Jiný záměr s Máchovými deníky měl Jakub Arbes, spisovatel, novinář a sympatizant „májovců“. Do jeho rukou se dostaly dva z části zašifrované listy. Jakub Arbes začal listy dešifrovat a po úmorných dnech plných hádanek a klíčů deník opravdu dešifroval a tak zjistil, co Mácha opravdu prožíval a dělal. Tato nová fakta vrhala na romantického básníka zcela jiné světlo. Odkryl se i jeho sexuální život, erotické myšlenky a podobně. Poslední část deníku rozšifroval Karel Jánský v první třetině 20.století. Rozhodl ale, aby jeho deník nebyl vůbec publikován. Začaly dohady o tom, že si „máchologové“ a vědci zabývající se jeho deníkem osvojují právo na jeho publikování. Všichni byli zvědaví na Máchův soukromý život a postupem času vznikaly další vydání jeho deníku v knížní podobě nejen na území česka, ale i v zahraničí. Deník byl psán denně. Nadpis je formou data a poté následujte text s tím, co Mácha v ten den dělal. „ 28.září 1835 Ráno próba na Divotvorný klobouk. Pak jsem byl s Kaškou pro dva lístky. Dostal jsem dva pro sebe, dva pro p. dr. Chmelenského a jednu lóži pro p. prof. Klicperu. V kostele jsem byl s Lori v Tejně a s Mayerem jsme šli domů. Po jídle jsem se převlékl, šel jsem pro Lori a pak jsem vystoupil jako Křepelka v Divotvorném klobouku. V polodne jsem, odevzdávaje listky, nalezl p. dr. Chmelenského v jeho domácnosti. Paní kojila dítě. Ňádra měla celá rozhalená. Po divadle jsem běžel domů, převlékl jsem se, pak opět jsem běžel dolů, hledaje matku s Lori, opět domů. Z domova jsem šel teprv zas s Lori domů do Truhlářské ulice. Tam jsem ji….., křičela abych přestal...“ Na internetu jsem našel část deníku od 16.září až do 6.listopadu, kde Mácha popisuje nejen jeho práci, chození do divadla, psaní svých básní a próz, ale i jeho každodenní sexuální život s jeho ženou Lori i milenkou Rózou.


V. ZDROJE A ZÁVĚR Mácha je pro nás muž dvou tváří. Je to výjímečný básník a nadčasový autor, jehož slovní zásoba v jeho době neměla obdoby. Byl to génius své doby, který vytvořil krásná literární díla, která žijí dodnes. Jeho deníky, které byly publikovány, na něj vrhají ale zcela jiné světlo. Po přečtení ho můžeme vidět také jako částečně narušeného a žárlivého člověka, který má rád pozornost žen (a také toho rád využívá). V každém případě mě jeho deník zaujal.

Čerpal jsem z těchto internetových stránek: http://www.advojka.cz http://www.wikipedia.com http://texty.citanka.cz


Intimní Mácha