Issuu on Google+

vydání č. 4 / 2. 9. 2013

KRÁLOVÉHRADECKÝ KRAJ

V tomto čísle najdete

Neveselé křižovatky Jiří Klepsa / str. 2-3

Krize českého lázeňství / str. 3-4

STAN KHK - přehled nominovaných kandidátů / str. 5

Nemocnice Náchod - špatnou zprávu střídá horší / str. 6

A další

Rozvrací prezident parlamentní demokracii? Josef Cogan - Lídr kandidátky za STAN – Královéhradecký kraj Abychom našli odpověď na tuto otázku, nemůžeme se omezovat pouze na pravomoci prezidenta či dalších orgánů státní moci; je nutné se i v samotné ústavě posunout ještě o stupeň výše, a to k nezměnitelným náležitostem právního státu. Ty nalezneme už v Preambuli Ústavy, kde se Česká republika prohlásila za svobodný a demokratický stát, založený na úctě k lidským právům a na zásadách občanské společnosti. A také to, že jako součást rodiny evropských a světových demokracií jsme vyslovili svoji odhodlanost řídit se všemi osvědčenými principy právního státu. Mezi další pilíře pro výklad Ústavy, ale i odpověď na naši otázku (viz nadpis) patří její základní ustanovení, kde v hlavě první čl. 9 Ústavy je garantováno, že je nepřípustná změna podstatných náležitostí demokratického právního státu a že ani výkladem právních norem nelze oprávnit odstranění nebo ohrožení základů demokratického státu. Tato slova se dlouho mohla zdát až příliš patetická. Ve světle současných událostí se však ukazuje, jaká je jejich skutečná důležitost, a to zejména v souvislosti s jejich významem pro tvorbu práva a výklad ústavních i dalších právních předpisů nižší právní síly. Jsou to vůdčí ideje, které nám mají pomoci nesejít ze správné cesty. Mezi nezměnitelné náležitosti právního státu patří i to, že lid je zdrojem veškeré státní moci, kterou pak vykonává prostřednictvím orgánu moci zákonodárné, výkonné a soudní. V dalších hlavách pak Ústava podrobněji rozvádí dělbu mezi jednotlivými mocemi a jsou zde upraveny i vzájemné vztahy, včetně systému brzd uvnitř jednotlivých mocí. Nad jednotlivými ustanoveními však nepochybně stojí již zmíněné podstatné náležitosti právního státu a mezi ně patří i ustanovení čl. 5, podle něhož je politický systém založen na svobodném a dobrovolném vzniku a volné soutěži politických stran respektujících základní demokratické principy a odmítajících násilí jako prostředek k prosazování www.starostove-nezavisli.cz

svých zájmů. Zde je zakotven politický pluralismus, který stojí na soutěži politických stran. Pokud tedy prezident nerespektuje většinovou vůli politických stran v rámci parlamentu, překračuje meze svých pravomocí. V parlamentarismu po 2. světové válce bylo nezbytné vytvořit ústavní meze proti rozpínání exekutivy, ta si zejména v meziválečném období jednostranně uzurpovala pravomoci na úkor postavení parlamentů. V Evropě pak často došlo k přeměně parlamentní demokracie ve prospěch autoritářských režimů. Jedním z poválečných brzdících opatření proto bylo i oddělení prezidenta od vlády v rámci moci výkonné tak, aby nedocházelo k přílišné koncentraci moci v jedněch rukou. Na tomto principu je založena i naše Ústava. V rámci moci výkonné jsou pravomoci rozděleny mezi prezidenta a vládu. Na rozsahu těchto pravomocí nic nezměnila ani přímá volba prezidenta. Prezident může tedy vykonávat pouze výslovně vyjmenované pravomoci a pouze v mezích rozsahu dalších ústavních omezení, z nichž asi nejznámější je spolupodpis předsedy vlády či jím pověřeného člena vlády u pravomocí vyjmenovaných v čl. 63. Účelem kontrasignace je tedy vzájemná kontrola dvou orgánů výkonné moci. Vláda je dle čl. 68 odst. 1 odpovědna poslanecké sněmovně a jen vláda s důvěrou PS může mít plnou legitimitu. Pokud dojde k odvození pravomoci pouze od prezidenta, tedy jen jednoho ústavního orgánu moci výkonné, je to porušení principů právního státu. pokračování na str. 2

KRÁLOVÉHRADECKÝ KRAJ

1


K

R

Á

L

O

V

É

H

R

A

D

E

C

K

Ý

K

R

A

J

Rozvrací prezident parlamentní demokracii? Josef Cogan - Lídr kandidátky za STAN – Královéhradecký kraj pokračování ze str. 1

To však neznamená, že ostatní pravomoci prezident vykonává zcela svévolně. Pokud například není stanovena lhůta pro rozhodnutí, musí prezident rozhodnout bez zbytečného odkladu. Pokud prezident jmenoval svého předsedu vlády, bylo to legální, byť ne legitimní. Pokud by však po nedůvěře vládě neúměrně otálel s druhým pokusem, mohl by se již dopustit hrubého porušení Ústavy. V takovém případě by mohl Ústavní soud na základě ústavní žaloby Senátu (s kvalifikovaným souhlasem poslanecké sněmovny) rozhodnout o tom, že prezident republiky ztrácí prezidentský úřad a způsobilost jej znovu nabýt. Konfrontujeme-li tento právní výklad se snahami současného prezidenta, pak musíme dojít k závěru, že jeho jednání narušuje ústavní pořádek. Prezident nerespektoval většinovou vůli politických stran a v rozporu se zásadami politického pluralismu jmenoval předsedou vlády svého blízkého spolupracovníka. Poté se postupem hraničícím až s vydíráním snažil získat pro jeho vládu důvěru. Tato Zemanova vláda neměla dostat ani hlas. Ne kvůli rozhádaným politikům, ale kvůli parlamentní demokracii. Je ostudou a slabostí některých parlamentních stran, že se této svémoci nepostavili čelem. Prezidentovi skočili na špek a ochotně mu předávali svou legitimitu na stříbrném podnose. Někteří jedinci se dokonce chovali vpravdě „hujerovsky“. Buď jsou takoví zbabělci, že s vidinou moci nejsou schopni hájit ani základní hodnoty parlamentní demokracie, anebo, a o to hůře, je to záměr a ti, co stojí na straně prezidenta, tajně doufají, že bude nastaven prezidentský systém. Třeba i proto, že někteří mají sami autoritářské ambice.

Pak je dobře, aby se k tomu veřejně přihlásili a ne se schovávali za Zemana. Je třeba zdůraznit mylnost úvahy, že pokud je prezident volen přímo, má automaticky větší pravomoci; jeho pravomoci v Ústavě se nijak nezměnily. Jen Parlament sám se může svou zbabělostí připravit o své pravomoci. Samostatnou kapitolou je pak humbuk kolem ústavních zvyklostí. Pokud Miloš Zeman označil pojem ústavní zvyklosti za idiotský, tak jen ukázal svůj postoj k právnímu státu, k ústavní morálce, která mu je zcela cizí. Je to projev právního nihilisty. Je zjevné, že ústavní právo jako obor je buď nad jeho možnosti, neboť se v něm chová jako slon v porcelánu, nebo jedná zcela účelově a snaží se podkopat princip parlamentní demokracie ve prospěch autoritářského režimu, neboť jen absolutní vládce si může myslet, že může libovolně měnit ústavní zvyklosti bez ohledu na ostatní. Může tedy prezident svým jednáním rozvrátit parlamentní demokracii? Prozatím ne, ale může ji významně degradovat. Eroze demokratického systému může být postupná. Zeman zatím sice připomíná povodeň, ale škody zatím nejsou rozsáhlé. Určitě je však nutné, aby proti ní Parlament postavil pevnou zeď a nechal ji vylít až tam, kde nebude příliš škodit, do sféry bonmotů, kde ho všichni berou s patřičnou rezervou. Josef Cogan

Neveselé křižovatky Jiří Klepsa Je velké množství témat, o kterých lze okamžitě diskutovat. Jedno ale vévodí. Myslím, že je to logické s ohledem na téměř čtvrtstoletí od tehdejší listopadové změny. S příchodem léta nepřišla pouze na některých místech naši republiky velká voda, ale také řádné politické zemětřesení, které dosáhlo několika stupňů Zemanovy stupnice. Pocit znechucení prostého voliče dosáhl zřejmě svého naprostého maxima. Je otázkou, do jaké míry se přiblížil svému nepřekonatelnému rekordu, který si neochvějně a s přehledem držel až do roku 1989. V červnu roku 2010 jsem byl potěšen výsledky parlamentních voleb. Naprosto nejvíce radosti mi způsobila letenka jednoho vrcholového levicového politika do destinace zvané smetiště politických dějin. Nezapomenutelným pro mě zůstává způsob vyjádření, kdy dnes již bývalá manželka přečetla z papíru několik srdceryvných řádek na adresu svého tehdejšího manžela. 2

KRÁLOVÉHRADECKÝ KRAJ

Uběhly 3 roky. A ty skutečně stály za to. Nechci ztrácet jedinou vteřinu času s Rathovou krabicí od vína. Stejně tak za to nestojí nepojmenovatelné představení snad i oscarového spolku, který si tehdy říkal Věci veřejné. A už vůbec nechci čtenáře zatěžovat příběhy takových exemplářů, jakými jsou poslanci Semelová a Grebeníček, kterým by zcela jistě maximálně pomohlo aktivní čtyřleté volební období v zemi neopakovatelných zítřků, tedy v Severní Koreji. Nejvíce líto mi je ale skutečnosti, že vládnoucí poslanecká většina dokázala v neuvěřitelně krátkém čase prohospodařit a promrhat veškerý získaný kapitál. Bez ohledu na to, kolik jedinců a jakou měrou se pod toto totální Waterloo podepsalo, je to naprosto neomluvitelné a jen velmi těžce napravitelné. Nemám na mysli prosazování nepopulárních ekonomických opatření. Mám na mysli způsob a fatální absenci komunikace při vysvětlování potřebných změn vůči veřejnosti. pokračování na str. 3


Neveselé křižovatky Jiří Klepsa pokračování ze str. 2

A především do nebe volající osobní selhání, která se snad stala pro část sněmovny národní disciplínou. Tolik ložených nahrávek před svou vlastní branku jsem ještě nikdy neviděl. To není mnoho pouze na jedno utkání. Mám obavy, že je to přespříliš i na jedno volební období. Levicová partajní uskupení se jenom mohou smát. Oni nepotřebují žádnou kampaň. Budou pouze komentovat ty nejzdařilejší a nejpůsobivější kotrmelce svých některých politických protivníků. Rád bych se rozepsal také o zdařilých krocích Nečasovy vlády nebo naopak o naprosto nepřehledném hřišti nevyčíslitelného množství podmínek málokomu alespoň částečně srozumitelného dotačního prostředí. Ve stávajícím marasmu, jen velmi stručně popsaných některých ojedinělých vlastních pocitů, mi na mysl stále více přichází otázka míry svobody každého z nás. Jakoby se pomalu ztrácela v železobetonové dlani obřího státního úředníka, který potkal celou řadu ještě objemnějších kolegů v hlavní metropoli Evropy. Tou rozhodující otázkou zůstává, zda lidé chtějí či nechtějí míru svobody, a s tím spojené odpovědnosti, zvyšovat či naopak. Jiří Klepsa

Krize českého lázeňství V letošním roce se jedním z hodně diskutovaných témat stala krize českého lázeňství. Právě v Královéhradeckém kraji se dopad nových vyhlášek a opatření ministerstva zdravotnictví projevil nejvíce – hrozícím uzavřením Janských Lázní či vyhlášenou insolvencí v lázních Velichovky.

Lázeňská léčba je v České republice charakteristická vysokou úrovní poskytovaných služeb - léčebných, ubytovacích i stravovacích. Podle oficiálních statistik celkem 88 lázeňských zařízení poskytuje lázeňskou léčbu s využitím přírodních léčivých zdrojů. Proč se dnes diskutuje o krizi v tomto segmentu zdravotnictví?

Lázně Velichovky

Přitom ještě přednedávnem byly právě východní Čechy vyhlášeny dalšími kvalitními, dnes už bohužel uzavřenými lázněmi Běloves a Železnice. Také Lázně Bělohrad, které ještě před pár lety musely řadu klientů odmítat, se tvrdě potýkají s krizí českého lázeňství.

A kdo je za tento stav odpovědný? Nejvíce se hovoří o chybě ministerstva zdravotnictví s vydáním nového indikačního seznamu nemocí vhodných pro léčení v lázních z posledního čtvrtletí loňského roku. pokračování na str. 4 K tomuto tématu několik poznámek. www.starostove-nezavisli.cz

3


K

R

Á

L

O

V

É

H

R

A

D

E

C

K

Ý

K

R

A

J

Krize českého lázeňství pokračování ze str. 3

Lázně Bělohrad

Je skutečností, že počet pacientů léčených v lázeňských zařízeních každoročně klesá u dospělých i dětí. V případě dětských lázeňských léčeben je vliv postupného utlumování provozu způsoben jednak nesmyslným regulačním poplatkem vybíraným za každý den pobytu dítěte, dále vlivem školy, kdy zrušením jednotných osnov pro základní školy a v některých případech používáním unikátního systému vzdělávání v základní škole v místě bydliště mají mnohé děti při delší absenci velké problémy s doučováním. V neposlední řadě je zde vliv medicínského poznání a předepisujícího lékaře. Za rok 2012 bylo „odléčeno“ v lázních přes 9 tisíc dětí při meziročním poklesu cca 10 %. U dospělých pacientů se jejich počet od roku 2009 stále snižoval až na 71.400 pacientů na plně hrazenou komplexní léčbu (pokles cca 27 % v loňském roce oproti roku 2009). Tento stav je pro lázně alarmující a znamená vážné existenční problémy pro mnohá zařízení, která jsou na hrazené péči ze systému zdravotního pojištění závislá. Jedná se především o menší lázeňská zařízení mimo lázeňsky a turisticky významné lokality (Karlovy Vary, Mariánské Lázně, atd.), kam přijede větší počet hostů – samoplátců. U dospělých se vliv nové vyhlášky MZ indikační seznam nemocí pro léčení v lázních projevil okamžitě a poměrně tvrdě. Nejdříve byla neočekávaně a zbytečně velká část pacientů automaticky vyškrtnuta z léčby retroaktivním účinkem této nové vyhlášky. Kdo byl v lázních léčen v předchozím období od 1. 10. 2009, tak je na něj pohlíženo jako na léčeného již dle nové vyhlášky. Dále se zkrátil automaticky pobyt pacientů o týden, zpřísnily se podmínky pro vypsání lázeňského návrhu, některé dříve léčené nemoci a preventivní programy byly vyškrtnuty atd. Na druhou stranu se nově přesně definuje minimální 4

KRÁLOVÉHRADECKÝ KRAJ

počet zdravotnického personálu k počtu léčených pacientů. V mnoha lázeňských zařízeních na tuto skutečnost nebyli připraveni ani po odkladu platnosti této vyhlášky o jeden rok. Vliv nových vyhlášek MZ pro lázně tak bude mít hlavně pro menší lázeňská zařízení mimo turisticky zajímavé lokality až likvidační charakter. Některé lázně mají propad počtu klientů 50 až 60 %, jiné 30 % a průměrně se pohybuje snížení vydávání lázeňských poukazů meziročně mezi 40 až 50 %. Největší dopad je na lázeňská zařízení, která byla odkázána na pojišťovny a chyběla jim samoplátecká klientela. V Německu se uvádí, že na jednoho pacienta jsou přes služby v lázních a dodavatelské služby navázány až čtyři osoby. Snížení lázeňské klientely bude mít tedy dopad i v dalších oblastech. Šetření na nesprávném místě může znamenat výrazný růst nákladů v sociální oblasti třeba z důvodu růstu nezaměstnanosti. Předseda Sdružení lázeňských míst České republiky a zároveň starosta Třeboně Jiří Houdek vidí řešení krize v lázeňství následovně: „Financování lázeňství vrátit na úroveň roku 2011 a snižování provádět v postupných krocích, aby lázně mohly klienty pojišťoven nahrazovat samopláteckou klientelou. Také by se mělo spočítat, co se stane, když lázeňská péče nebude. Zda náklady na akutní nebo farmakologickou léčbu nakonec nebudou vyšší než na lázeňskou.“ Pavel Šubr starosta Lázně Bělohrad


STAN KHK - přehled nominovaných kandidátů - volby do Poslanecké sněmovny 2013

1.

kandidát

funkce

město

počet obyv.

Mgr. Josef COGAN

poslanec PS PČR

Nová Paka

9.272

kariérní úspěchy 2010 - 2013 poslanec, 2002 - 2010 starosta, 2010 - zastupitel města, předseda Výboru pro rozvoj, člen rady Geoparku Český ráj, člen rady MAS Brána do Českého ráje, sokol, otužilec úspěchy obce (města) Průkopnické v oblasti transprentnosti - N. Paka byla vyhlašena neotevřenější v kraji. (inf., veř. zak., městský tisk). Systém decentralizace veřejné spravy - vzorové směrnice pro výbory a osadní výbory, prvky přímé demokracie. Ekonomika - město má malý a efektivní úřad, vlastních zdrojů generuje přes 40 mil. na investice. Město pro byznys 2011 - 1., 2010 - 2. v ČR preferenční hlasy volby PS 2010 / Cogan - 2.975 hlasů = 5,22 %, Jiří Oliva - 2.294 hlasů = 4,12 %

2.

Ing. Jiří KLEPSA

starosta města

Jaroměř

12.814

kariérní úspěchy od r. 1998 zastupitel, člen rady od r.1998 - 2000, od r. 2002 člen rady města dosud, od 2003 předseda finančního výboru, od 2004 místostarosta, od března 2005 starosta města - DOSUD úspěchy obce (města) největší úspěch protipovodňová opatření celého města, díky tomu došlo k zásadním změnám ÚP města s ohledem na jeho rozvoj, kanalizační a vodovodní sítě v okraj. lokalitách města vč. obce Hořenice, rekostrukce lehkoatlet. Stadionu + sportovní hala NOVÁ, rekonstrukce a zateplení několika školských zařízení města, kompl. rekon. pečovat. domu, rekonstrukce více než 10-ti komunikací města, regenerace městské zeleně v Josefově, modernizace sběrného dvoru města, práce na stavební připravenosti dálničních úseků 1106 a 1107 z H.K. do Jaroměři,všechny akce realizovány s min. úvěrovým zatížením města preferenční hlasy senát 2012 / Klepsa - 3.331 = 9,73 %, Horníková - 3.145 = 9,18 %, gen. Štěpán - 2.957 = 8,63 %, Domšová - 2.859 = 8,35 %, Moldan 2.066 = 6,03%

3.

PhDr.Michal VÁVRA

místostarosta města

Vrchlabí

13.056

kariérní úspěchy 2003-2010 odborný pracovník a následně výkonný ředitel Svazku měst a obcí Krkonoše, od 2005 předseda Dozorčí a posléze Správní rady Asociace turistických regionů ČR, od 2006 v zastupitelstvu města Vrchlabí, od 2007 v radě Místní akční skupiny (MAS) Krkonoše, od 2009 v radě Celostátního kolegia cestovního ruchu, od 2010 místostarosta města Vrchlabí, od 2012 člen Výboru pro vzdělávání, výchovu a zaměstnanost Královéhradeckého kraje úspěchy obce (města) Vrchlabí vytváří podmínky pro zachování pozice centra průmyslu a služeb v regionu. V posledním období došlo např. k podpoře vybudování nové továrny Škoda Auto a komplexní rekonstrukci hlavní ulice. Kvalita života se posílala mimo jiné i vytvořením dětského hřiště a obnovou mateřského centra. preferenční hlasy komunální 2010 / 1.962 = 5.05 %

4.

Ing. Miroslav SAZEČEK

předseda kraje,zastupitel obce

Strážné

203

kariérní úspěchy starosta obce od roku 2004 - 2010, předseda kraje od založení STAN 2009, dobré zvládnutí volební kampaně KRAJSKÉ VOLBY 2012 úspěchy obce (města) v průběhu let 2004 - 2010 byly získány tyto prostředky z EU: internetizace obce Strážné, dětské hřiště, informační středisko a informační systém v obci, na rozšíření kanalizační sítě včetně vodojemu a rozvodu vody, Česko-polské zimní hry ve Strážném, na zpracování územního plánu NEJVĚTŠÍ ÚSPĚCH přesvědčení kraj. úřadu (mírným tlakem) o rekonstrukci silnice Vrchlabí - Strážné -Lánov realizace 2008 - 09, revitalizace lyžařského areálu,nový vlek, zázemí evropské úrovně preferenční hlasy kraj 2012 / Sazeček - 387 = 2,87 %, Harapát / 175 = 1,29 %

5.

Ing. Pavel ŠUBR

starosta města

Lázně Bělohrad

3.756

kariérní úspěchy starosta města od roku 1998, zastupitel Královehradeckého kraje od 2012, předseda představenstva VOS, a.s. Jičín, člen rady Sdružení lázeňských míst ČR, člen pracovní skupiny obcí II. typu Svazu měst a obcí ČR úspěchy obce (města) Město Lázně Bělohrad v posledních letech zrekonstruovalo základní a mateřskopu školu, obnovilo původní chodníky z kamenné mozaiky v centru města, dokončilo kanalizaci ve městě, postavilo venkovní sportovní areál u ZŠ, tenisovou halu a několik dětských hřišť, ve spolupráci s lázněmi zajišťuje bohatý kulturní život preferenční hlasy komunální 2010 / 1 234 = 10,70 %, kraj 2012 / Šubr 705 = 5,22 % přeskočil lídra okresu Náchod a TOP 09 Cabicara - dvojka kandidátky

6.

Mgr. Lenka JAKLOVÁ

radní města

Hradec Králové

94.252

kariérní úspěchy Nezávislá publicistka a dokumentaristka, editorka, dramaturgyně, moderátorka, v letech 2000 – 2003 externistka Rádia Svobodná Evropa, novinářka s dlouholetou zkušeností v oblasti PR a autorka několika monografických knih s osobnostmi českého kulturního života (např. s exprezidentem Akademie věd Rudolfem Zahradníkem, Myšlení jako vášeň, nakl. Akademia 1998, s houslistkou a zpěvačkou Ivou Bittovou, Iva Bittová, Akademia 2000 nebo se sochařem Vladimírem Preclíkem: Sochařům se netleská, nakl. Gallery 2006). preferenční hlasy komunální 2010 / 4.439 = 3,41 %, přeskočila z 5. na 3. místo kandidátky

7.

Jan KOPELENT

starosta obce

Blešno

325

8.

Milan BRANDEJS

starosta města

Teplice nad Metují

1.775

kariérní úspěchy starosta obce od roku 2002, místopředseda DSO Broumovsko, bývalý předseda TJ Slavoj Teplice n/M úspěchy obce (města) město s turistickou tradicí - Teplické skalní město, pořadatelé Mezinárodního horolezeckého filmového festivalu (30.ročník)za úspěch považuji postupný rozvoj infrastruktury s využitím různých dotací, především pak realizaci projektu Víceúčelové sportovní haly s dotací z ROP v roce 2009

9.

Zdeněk KRAFKA

starosta obce

Pohoří

638 www.starostove-nezavisli.cz

5


K

R

Á

L

O

V

É

H

R

A

D

E

C

K

Ý

K

R

A

J

Nemocnice Náchod - špatnou zprávu střídá horší

Lázně Bělohrad

Vedení Královéhradeckého kraje rozhodlo o zrušení tendru na výstavbu nové nemocnice v Náchodě. Důvodem je dlouhodobá neschopnost krajského vedení vyjednat na tuto akci léta slibované evropské dotace. Ještě před loňskými krajskými volbami přitom hejtman Lubomír Franc sliboval, že, řečeno terminologií ČSSD: „Zdroje jsou!“ Členové krajského zastupitelstva za TOP 09/STAN opakovaně upozorňovali na nevěrohodnost těchto slibů a chatrnost celé konstrukce zajištění dostatečného finančního krytí jak investiční, tak provozní části projektu. To, že tuto skutečnost konečně pochopilo i krajské vedení je jediným světlým bodem celé této anabáze. Namísto očekávatelného vystřízlivění a přijetí řešení, které konečně bude reflektovat reálné možnosti krajské pokladny, koketuje krajské vedení s myšlenkou vzít celou akci "šturmem" a už tak dost zkoušenému krajskému hospodaření zasadit další ránu v podobě miliardového úvěru.

6

nese celou řadu neblahých důsledků. Kromě již zmiňovaného bezprecedentního růstu zadlužování je zcela zřejmé, že mluvit dnes o jakémkoli reálném termínu zahájení skutečné výstavby či snad dokonce otevření nové nemocnice je zcela nemístné. Vezmeme-li v úvahu všechny peripetie, které tento projekt od počátku provázejí a kterými po zastavení tendru bude, alespoň z části, muset projít znovu, dostáváme se s možným termínem skutečného otevření nové nemocnice v Náchodě daleko za horizont funkčního období této krajské vlády. Možná se tak nechtíce staneme svědky i v českých poměrech nebývalého úkazu, že bod "Rekonstrukce náchodské nemocnice" bude vlajkovou lodí již třetí předvolební kampaně krajské ČSSD v řadě, tentokrát v roce 2016.

Každý soudný člověk by si myslel, že, namísto vyrabování krajského investičního potenciálu na dlouhá léta dopředu jedinou investiční akcí, nastal čas pro přehodnocení celého projektu, který od počátku stál na evropských a nikoli krajských penězích.

Domnívám se, že takový scénář je pro občany našeho kraje nepřijatelný. TOP 09 a STAN bude i nadále usilovat o návrat rekonstrukce náchodské nemocnice zpět do reality. Budeme trvat na přizpůsobení projektu reálným finančním možnostem kraje a to jak v investiční, tak v provozní kapitole krajského rozpočtu. Je to totiž jediná cesta, jak po dlouhých letech marných slibů skutečně co nejdříve zahájit tolik potřebnou rekonstrukci náchodské nemocnice a nezabouchnout při tom dveře všem ostatním potřebným projektům na dlouhá léta.

Krajské vedení to ale vidí jinak. Dál slepě trvá na uskutečnění svých velikášských plánů a odmítá tento nešťastný projekt opustit. To s sebou

Rudolf Cogan a Jan Hoznedr

KRÁLOVÉHRADECKÝ KRAJ


KRÁLOVÉHRADECKÝ KRAJ Tajemník Královéhradecké krajské organizace

Miroslav Sazeček / e-mail: sazecek@centrum.cz / telefon: +420 734 607 399 Starostové a nezávislí (STAN) politické hnutí / IČ: 26673908 zasílací adresa: V Rovinách 40, 140 00 Praha 4 e-mail: info@starostove-nezavisli.cz telefon: +420 241 412 091, +420 734 588 408 ředitelka hlavní kanceláře: Veronika Vendlová telefon: +420 777 326 333

Jak se stát příznivcem hnutí Starostové a nezávislí? Připojte se i Vy! Více informací a kontaktní formulář naleznete na www.starostove-nezavisli.cz/o-nas O přijetí registrovaného příznivce rozhoduje krajský výbor. Najdete nás

www.starostove-nezavisli.cz

http://twitter.com/STANcz

www.facebook.com/starostove

Rozvoj kraje a cestovní ruch Rád bych se podíval na rozvoj Královehradeckého kraje a cestovního ruchu z pohledu Krkonoš. Osobně vnímám pro rozvoj jakéhokoliv území nejdůležitější dopravní infrastrukturu. Pro kraj i pro Krkonoše je v této chvíli nejdůležitější urychlení dobudování dálnice D 11 a rychlostní komunikace R 11 na hranice s Polskem. V této chvíli je polská strana připravena dobudovat dálnici S3 řádově do roku 2020 na hranice, ale česká strana s tím počítá až okolo roku 2030. Protože se jedná o evropsky významné dálniční propojení je tato stavba prioritní i z hlediska EU. Bohužel Česká vláda svým liknavým přístupem může způsobit, že Polsko nedostaví dálnici až na hranice a vše se dostane do zpoždění, které může mít pro Krkonoše i kraj velmi neblahé důsledky. Je třeba tedy napřít společné síly a pokusit se posunout projekty i přípravné práce tak, aby se dokončení celé stavby podařilo okolo roku 2020, což považuji za reálné. Tato dálnice přinese Krkonoším rychlé dopravní spojení jak pro dopravu zboží a výrobků, ale také pro snazší přístup turistů. Za zcela nedostatečný považuji v rámci kraje stav silnic II. a III. třídy. Chceme-li hovořit o regionálním rozvoji, musíme mít základní infrastrukturu v pořádku. Nemyslím, že hledáme nové trasy silnic, nebo měníme jejich šířkové parametry, ale jde mi o to, aby stav asfaltových povrchů byl standardní, jako v „západní“ Evropě, tedy, aby silnice byly bez děr a výtluků, se souvislými asfaltovými povrchy. Bohužel kraj v současné chvíli na tuto ambici rezignoval a zabývá se pouze některými silnicemi a havarijními stavy. Nutno objektivně přiznat, že kraje při svém vzniku dostaly mnoho povinností (školství, zdravotnictví, veřejnou dopravu, atd.), ale rozpočtové určení daní jim dalo málo peněz k tomu, aby to mohli zajistit. Bohužel špatný technický stav silnic II. a III. třídy má vliv na rozvoj kraje, protože to má dopad na život v obcích a městech, omezuje to výrobní podniky, podnikatele, živnostníky, ale také na návštěvníky a turisty, kteří k nám přijíždějí a nestačí se divit. Cestovní ruch totiž hodnotí celkové fungování v území. Je to komplex všeho, jak se turista u nás cítí. www.starostove-nezavisli.cz

Nestačí, aby si dobře zalyžoval ve Špindlu, dobře vyspal v penzionu, dobře najedl v restauraci, protože když odpočinek naruší zážitek z čekání v koloně aut kvůli rozbité silnici, tak pocit z dovolené je přinejmenším smíšený. Je otázkou, jak se má dále kraj angažovat v podpoře cestovního ruchu. Je třeba, aby si uvědomil, jak je to pro něho významné odvětví. Myslím, že Královehradecký kraj má velmi lukrativní turistické oblasti (Krkonoše, Český ráj, Orlické hory, Broumovsko). Pro kraj je turismus velmi významným odvětvím, které přináší jeho občanům zdroj obživy. Proto kraj vytváří strategie cestovního ruchu, podporuje projekty (cyklostezky, propagaci, značení, pevnosti, apod.). Zatím ale nedošlo k vytvoření stabilní koncepce podpory cestovního ruchu. Začíná to neexistencí zákona o cestovním ruchu. Byl připravován a v letošním roce jej vláda měla předložit Parlamentu ČR k projednání. Bohužel je možné, že vládní krize tento proces opět oddálí. V současné době mají všechna turisticky významná území svůj management, který je schopen koordinovat aktivity v území. Je třeba mu jen poskytnout stabilitu a „zdrojovou“ podporu, aby se neřešilo každý rok, co bude dál. Všichni také cítíme, že propagace a koordinace cestovního ruchu nemůže být jen jakousi povinností veřejné správy, a je nutno spolupracovat se soukromými podnikatelskými subjekty. Nemá význam pracovat v cestovním, ruchu bez „věrohodnosti“ toho co děláme, na principu, že veřejná správa ví nejlépe, jak se to má dělat. Potřebujeme spolupráci mezi všemi zainteresovanými na rozvoji cestovního ruchu.

Jan Sobotka starosta města Vrchlabí KRÁLOVÉHRADECKÝ KRAJ

7


Celostátní rubrika vydání č. 4 / 2. 9. 2013

V tomto čísle najdete

„Více odvahy!“ platí dnes silněji než v roce 2010 / str. 1

Nové rozpočtové určení daní zmenšuje stát a posiluje obce / str. 2-3

„Více odvahy!“ platí dnes silněji než v roce 2010 Chce to více odvahy, řekli si starostové daňově diskriminovaných obcí, a proto poté, co neuspěli se stížností na rozpočtové určení daní u Ústavního soudu, vstoupili – na doporučení samotného Ústavního soudu – sami aktivně do politiky, aby nespravedlivé rozdělování sdílených daní změnili politickou cestou. Podařilo se to, i když ti, kdo boj za spravedlivější RUD sledovali zblízka, vědí, že nebyl snadný. A že bez silného zastoupení v parlamentu by byl předem ztracený. Rozpočty našich obcí novelou RUD posílily o miliardy korun, peníze se přesunuly tam, kde jsou efektivněji využívány a účinněji kontrolovány. A podařila si i řada dalších, pro obce a lidi v nich žijící prospěšných věcí: samosprávy mohou mnohem účinněji regulovat hazard na svém území a získaly výrazně vyšší podíl na odvodech z tohoto odvětví; ulevilo se obcím, jejichž rozvoj paralyzoval blokovaný církevní majetek; obce se nemusejí obávat plošného rušení pošt pokynem „shora“ ani toho, že regionální školství by bylo financováno (a tedy de facto řízeno) od ministerského stolu bez ohledu na specifické potřeby jednotlivých regionů i studijních oborů.

Prezident republiky a jeho „idiotské neústavní zvyklosti“ / str. 3

Nahlédnutí do volebního zákulisí, aneb jak se z hlasů stávají mandáty / str. 4

za hotové – a navíc se před námi vynořují nové. Jakkoliv je přijatá novela RUD obrovským úspěchem, chceme se systémem rozdělování daní mezi obce zabývat i dál a dosáhnout dalšího snížení rozdílu peněz, které na jednoho občana dostávají nejmenší a největší obce. Chceme se pečlivě věnovat rozdělování evropských peněz v dalším rozpočtovém období Evropské unie, které začne od roku 2014, tak aby se více evropských peněz dostalo do regionů, a to jednodušším způsobem než dosud. A chceme dál prosazovat opatření vedoucí k transparentnějším veřejným financím, jako je například registr smluv, jenž bohužel padl za oběť rozpuštění sněmovny (do parlamentu se zákon měl dostat až v září). A je tu ještě jeden nový úkol. Může se zdát v konfrontaci s konkrétními praktickými záležitostmi každodenního života obcí a jejich obyvatel poněkud odtažitý, akademický, málo konkrétní: ochrana parlamentní povahy naší demokracie, ochrana před návratem struktur z dob opoziční smlouvy, před návratem mafiánského kapitalismu a před narušením rovnováhy mezi zákonodárnou, výkonnou a soudní mocí. Bylo by chybou mávnout nad tímto problémem s tím, že bližší je košile než kabát. Je totiž škoda nechat si na čistou sváteční košili navléknout nepadnoucí zavšivený hubertus. Kvůli všem těmto věcem má smysl usilovat o co nejvyšší podporu pro společnou kandidátku Starostů a TOP 09 v předčasných volbách, které proběhnou letos na podzim. A já Vás o takovou podporu touto cestou žádám. S pokorou, ale i s přesvědčením, že jsme v uplynulých třech letech prokázali, nakolik si takové důvěry vážíme – a že ji dokážeme zužitkovat.

Odvaha a vytrvalost by nás ale neměly opouštět. Budeme je potřebovat, protože naše úkoly nepovažujeme zdaleka

www.starostove-nezavisli.cz

Petr Gazdík

CELOSTÁTNÍ RUBRIKA / vydání č. 4 / 2013 / 2. 9.

1


Nové rozpočtové určení daní zmenšuje stát a posiluje obce (tedy za sledované období) se ještě v plnění rozpočtů téměř neprojevil. Výnos pro obce činí v tomto roce 4,3 mld. Kč, což je o 1,2 mld. Kč více. K tomu je nutné připočíst zvýšení příjmů daně z nemovitostí, která za sledované období činí o 0,3 mld. Kč více. Nicméně vzhledem k totožnému podílu poklesu na daních z příjmů fyzických osob, je dopad v této části nulový. Ministerstvo do svých propočtů kalkuluje i vliv recese na daňové inkaso, které bonifikuje v částce 1,5 miliardy vlivu. meziroční nárůst výnosu Když navštěvuji řadu krajů naší krásné země, dotazuji se starostů, jaké dopady má nové RUD do jejich rozpočtů. Mohu s klidným svědomím prohlásit, že co se týče financování, mezi samosprávami vládne se zásadní novelou zákona o rozpočtovém určení daní spokojenost. Ostatně je to poměrně očekávatelný stav, jestliže předloha zákona předpokládala propad v rozpočtu pouze u několika desítek obcí z celkového počtu 6 251 obcí a tato očekávání se naplnila. Na tomto místě budiž řečeno, že jsme nezapomněli ani na tyto obce, a přestože se jednalo o obce, které nadprůměrných příjmů dosahovaly díky výměře svého katastru, propad v jejich financování řeší u trvajících investičních akcí ministerstvo financí. Při zmíněných návštěvách krajů se starostové napříč politickým spektrem vyjadřovali k novému RUD. A to poměrně pochvalně. Povětšinou zaznamenali nárůst inkasa od státu v rozpětí 18 – 25 %, nejsou však výjimečné ani nárůsty vyšší kolem 30 %. A mnozí se také přiznali, že takto výraznému dopadu schváleného zákona nevěřili. Připomeňme si, že při přijímání zákona ministr financí Miroslav Kalousek předpokládal přínos nového RUD do rozpočtu obcí a měst v částce kolem 12 miliard Kč. To ovšem za situace mírného růstu HDP, s kterým kalkulovala důvodová zpráva (je zřejmé, že v letošním roce nás očekává stagnace či dokonce slabý pokles HDP). I proto jsou dosavadní čísla mírným překvapením. Jaká jsou tedy statistická data za první pololetí 2013? Nový RUD = za 7 měsíců roku 2013 přes 7 miliard plus pro obce Přesný dopad změny RUD za leden až červenec 2013 nelze jednoduše vypočítat vzhledem k množství dalších vlivů, které na daňové příjmy obcí působí. Je však možné pokusit se o určitý odhad. Lze srovnat vývoj daňových příjmů obcí za leden až červenec 2012 a za stejné období 2013. Daňové příjmy obcí leden – červenec 2012: 75,9 mld. Kč versus leden – červenec 2013: 82,6 mld. Kč Meziročně tak dosud daňové příjmy obcí vzrostly o 6,7 mld. Kč, tedy o 8,7 %. Toto číslo však nelze připisovat pouze novele RUD, je potřeba jej očistit od dalších vlivů.

Předně do příjmů RUD je nově zahrnován nový odvod z výtěžků loterií. Vybírá se sice již od roku 2012, nicméně v první třetině minulého roku 2

CELOSTÁTNÍ RUBRIKA / vydání č. 4 / 2013 / 2. 9.

6,7

odvod z loterií

-1,2

daň z nemovitosti

-0,3

DPFO z přiznání, 30 %

0,3

recese

1,5

vliv novely RUD

7,0

Znaménko mínus znamená odečtení pro zjištění vlivu samotné novely RUD.

Z letošního vývoje daňových příjmů obcí lze odhadovat, že za prvních sedm měsíců roku přinesla novela RUD 7 mld. Kč. To znamená, že se přínos bude pohybovat v očekávaném pásmu 11 - 12 mld. Kč.

Chceme silnější obce a menší stát Samozřejmě že účet této změny, kterou jsme spolu s TOP 09 prosadili jako naši zásadní prioritu, jsme chtěli dělat s hostinským (voliči) až po novém roce. Nicméně podzimní předčasné volby nás nutí sdělit našim občanům, jak se podařilo posílit příjmy obcí na úkor státu. Pravdivá je vlastně zkratka, že ve prospěch obcí a měst se podařilo konečně zmenšit stát. Myslím tím, že více peněz vybraných od občanů a firem zůstalo blíže občanům v jejich městech a obcích. O jejich užití už rozhodují přímo volená zastupitelstva a nejlepší kontrolu nad nimi mají právě občané těchto měst a obcí. Pro občana, který si přeje co nejmenší daňové odvody a jejich efektivní správu, je tato zpráva dobrým poselstvím. Pro naše hnutí Starostů a nezávislých zosobňuje rozpočtové určení daní důležitý souboj o ideje. Změny ve financování obcí a měst odráží snahu o žádoucí umenšení vlivu státu ve prospěch samospráv. Není žádný matematický um předvídat, že pokud bude růst HDP, budou tím pádem růst i příjmy obcí a měst ze změněného RUD. Tohoto výkonu dosahuje RUD při zmíněném částečném propadu HDP. Přitom již ve 2. čtvrtletí jsme zaznamenali pozitivní zprávy o vývoji české ekonomiky, jež se brzy mohou přelít i do příjmů RUD a jeho pozitivní vývoj ještě zvýšit. Starostové a nezávislí budou nyní připravovat své priority do společného programu s TOP 09. Na těchto návrzích jsme již pracovali několik měsíců, nebude problém je přetavit do konkrétních závazků. Musíme však také ukázat voličům, že změna financování samospráv byla skutečně klíčová a byla nejvýraznějším našim úspěchem v parlamentu v uplynulých 3 letech. pokračování na str. 3


Nové rozpočtové určení daní zmenšuje stát a posiluje obce pokračování ze str. 2

A nejen RUD. Změny v hazardu, vyšší míra rozhodování obcí, ale také odblokování historického majetku církví a umožnění územního rozvoje stovkám obcí, které po dvacet let měly blokovány mnohdy chátrající objekty v centru svých sídel. Náš další směr je jasný. Vede k menší úloze státu a zvýšení role obce. Rodina - obec - stát. V tomto pořadí, v tomto významu a v tomto směru stojí naše víra v uspořádání institucí. Obce by měly na sebe

převzít nejen více kompetencí, ale i tomu odpovídající zvýšený podíl zodpovědnosti. Ve středobodu těchto úvah však stojí občan, který by měl snáz dohlížet na plnění úkolů veřejných institucí, být tím nejlevnějším hlídacím psem demokracie. Pochopitelně. Hlídá si přeci své odevzdané daně a své oprávněné zájmy. My mu v tom máme za úkol pomoci. A to bude velká výzva pro následující volební období.

Stanislav Polčák

Prezident republiky a jeho „idiotské neústavní zvyklosti“ Jako bývalý předseda ústavněprávního výboru zákonodárného sboru cítím téměř za povinnost objasnit, v čem je prezidentovo počínání z hlediska Ústavy mimo její rámec. Než však uvedu trochu ústavních faktů, přeci jen si nemohu odpustit úvodní poznámku. Týká se ustanovování vlády prezidentem.

vat vláda nová. Vláda je pak odpovědná poslanecké sněmovně a musí získat její důvěru, aby mohla vládnout (čl. 68 odst. 1). Z poslaneckých voleb se proto odvozuje legitimita vládnutí, nikoli s prezidentskými volbami (ty s odpovědností vlády nemají pohledem Ústavy nic společného).

Proč bychom si měli volit poslance, platit náklady voleb, hradit činnost politických stran, aby se utkaly o své programy, z nichž si voliči vyberou jim ten nejméně nesympatický, když celé toto volební divadlo neurčí, kdo bude vládnout a s jakým programem? Své zástupce si občané volí na čtyři roky a po celé toto období, mají zvolení poslanci vykonávat mandát (nedojde-li k jeho zkrácení ústavní cestou). K čemu ovšem takový volební cirkus a nákladný provoz, když by o tom, kdo má vládnout a zodpovídat se voličům by rozhodovaly pouze jedny volby prezidenta republiky? Pokud by vznik a existence vlády měla záviset pouze na prezidentovi, pak si občané nemusí vybírat strany s jejich programy, armádou kandidátů, ale postačí jedna více či méně osvícená hlava. Tak tomu ovšem není, i když se předseda Ústavního soudu může sebevíc snažit kroky hlavy státu vměstnávat do rámce Ústavy (což je mimochodem neuvěřitelné snížení úrovně tohoto soudu ochrany ústavnosti na minimální úroveň, kde snad ještě nikdy nebyla).

A jak je na tom prezident z hlediska Ústavy? Je neodpovědný, nenese za výkon svého mandátu žádnou politickou ani trestněprávní odpovědnost. Za jeho akty až na výjimky nese odpovědnost vláda (nezbytnost kontrasignace). Je dokonce neodvolatelný ze své funkce (s výjimkou velezrady). Může tedy nikomu neodpovědný prezident mít pravomoc jmenovat si vládu svých kamarádů, nerespektujíc vůli politických stran zvolených do parlamentu? Odpověď je jednoduchá. Nikoli, jde o porušení Ústavy a principů, na kterých je vystavěna. Těžiště vytváření vlády tkví v rozložení sil v poslanecké sněmovně, ne výsledek prezidentských voleb. Připočtěte k tomu, že prezident měl deklarovanou většinu 101 hlasů pro vládu, která by tak získala ve sněmovně důvěru, pak je jeho počínání ústavně neodpovědné. Dva pokusy, které prezident k jmenování vlády má, určitě nejsou Ústavou myšleny jako dva testovací pokusy. Mají to být vysoce odpovědné ústavní kroky hlavy státu, které po zralé úvaze směřují k jmenování vlády, jež má spravovat tuto zemi. Požadavek notářsky ověřených podpisů poslanců už byla jen neústavní křeč, nepotřebuje žádný další komentář.

Může si teď prezident republiky jmenovat v souladu s Ústavou koho chce za premiéra a jeho prostřednictvím nikým nevolenou vládní sestavu? Ne, nemůže. Je to hrubé porušení Ústavy a jejích principů. Dá se to dokladovat textem Ústavy. Prezident republiky již podle svého slibu přísahá na svou čest, že svůj úřad bude zastávat v zájmu všeho lidu, tedy nikoli pouze některých svých kamarádů (čl. 59 odst. 2 Ústavy). Dále politický systém naší země je založen na volné soutěži politických stran, nikoli na rozhodování jediné osoby, byť v postavení prezidenta (čl. 5 Ústavy). Tento ústavní požadavek je zcela klíčový. Občané se sdružují v politických uskupeních a předstupují se svými vizemi před voliče. Jde o soutěž, nadto volnou (svobodnou), v nichž zákon nesmí omezovat kandidaturu stranám v poslaneckých volbách. Jsou to ty nejdůležitější volby, což je vidět i z hlediska srovnání voličské účasti. Proto také každá vláda podle Ústavy musí po těchto volbách podat demisi a musí se ustanovo-

Přidejte k tomu fakt, že prezidentův kancléř bude nejenže v takových volbách kandidovat a svou vysokou státní funkci si nejenže ponechá, ale dokonce bude mít i na starost shánět peníze pro svou partaj. Dovolil mu to prezident republiky. To nejsou ústavní zvyklosti v novém hávu prezidenta Zemana, to je skutečné ohrožení základů demokratického právního státu. O jeho zachování musíme bojovat v nadcházejících předčasných volbách. Asi nikdy nebyly volby tak důležité jako letos na podzim. Stanislav Polčák CELOSTÁTNÍ RUBRIKA / vydání č. 4 / 2013 / 2. 9.

3


Nahlédnutí do volebního zákulisí, aneb jak se z hlasů stávají mandáty O tom, jakými základními pravidly se řídí volby do Poslanecké sněmovny, asi není třeba nikoho ze čtenářů Stanovin poučovat. Volič zkrátka v určitý den zavítá do volební místnosti, prokáže se občanským průkazem nebo pasem a s volebními lístky zamíří za plentu. Zde vybere lístek strany, která je mu nejmilejší, křížkem označí maximálně čtyři osoby na její kandidátce, které mají jeho největší podporu a vloží jej do obálky, kterou obdržel od volební komise. Následně před jejími zraky onu obálku vhodí do volební urny. A hurá – občanská povinnost (toho času pouze morální) je splněna, její opakování čeká na svědomitého voliče za čtyři roky, pochopitelně nedojde-li opět k předčasnému rozpuštění Poslanecké sněmovny. Následně se čeká již jen výsledky voleb, s nimiž bývá veřejnost seznámena druhý den voleb ve večerních hodinách. Průběh voleb z pohledu občana se tedy jeví jako vcelku přehledný a nekomplikovaný. V tomto textu bych se rád věnoval způsobu, jímž jsou hlasy voličů přetaveny v poslanecké mandáty. Ačkoli je tato problematika nesmírně významná, zpravidla zůstává stranou pozornosti voličů. Věřím proto, že tento náhled pod volební pokličku přijde vhod všem – jak těm, kteří jsou o své volbě rozhodnuti, tak těm, kteří dosud váhají. První důležitá informace se týká toho, které politické strany se do přepočtů zahrnou – a které nikoli. Z přidělování mandátů jsou totiž podle našeho právního řádu vyloučeny subjekty, které celorepublikově získají méně než 5% hlasů (v případě koalic je tato hranice dokonce ještě vyšší). U těch, které tuto podmínku splní, se počítá dál. Klíčovým pojmem v těchto výpočtech je republikové mandátové číslo, které získáme vydělením počtu platných hlasů udělených všem kandidujícím subjektům počtem křesel, které se ve volbách obsazují. A křesel v Poslanecké sněmovně je, jak známo, 200. Tímto výpočtem se dostaneme k počtu hlasů, které průměrně připadají na jeden mandát. Co je důležitější, díky tomuto číslu víme, kolik mandátů bude přidělováno v jednotlivých volebních krajích. Postup je velmi jednoduchý – počet platných hlasů odevzdaných v každém z krajů je dělen právě republiko-

vým mandátovým číslem. Výsledkem této početní operace je počet mandátů, který se bude v rámci krajů přidělovat. Z uvedeného vyplývá, že nemalou roli hraje i volební účast – platí přitom, že čím je v absolutním srovnání s ostatními kraji vyšší, tím více mandátů se v daném kraji bude přidělovat. V okamžiku, kdy již víme, kolik mandátů se v daném kraji bude rozdělovat, je na řadě jejich rozdělení mezi jednotlivé kandidující subjekty. A postupuje se následovně: počet platných hlasů získaných jednotlivými partajemi se dělí čísly 1, 2, 3 a dále vždy číslem o jedno vyšším. Tímto dělením získáme tabulku, z níž se posléze postupně vybírají čísla od nejvyššího – a to tolik čísel, kolik mandátů se rozděluje. Je patrné, že při tomto způsobu výpočtu strany s nejvyšším ziskem platných hlasů mají šanci na zisk nejvyššího počtu mandátů. Výstupem těchto kalkulací je tedy počet mandátů, které kandidující strany v daném kraji obdrží. Tím ale naše hrátky s čísly nekončí. Poté, co jsme určili, kolik mandátů bude náležet jednotlivým subjektům, zbývá stanovit, kteří konkrétní kandidáti budou jejich nositeli. V zásadě se postupuje podle pořadí, v němž jsou uvedeni na kandidátce, a mandáty jsou tak přidělovány osobám v jejím čele; jak již ale bylo uvedeno, volební zákon zná institut preferenčního hlasování. Podle něho platí, že kandidát, který získá přinejmenším pět procent hlasů (počítaných z platných hlasů, které získala jeho kandidátka), obdrží mandát přednostně. O tom, že je tento institut živý, svědčí například volební výsledek z roku 2010 v Libereckém kraji, kde Jan Farský přeskočil z místa posledního (sedmnáctého) až na místo první. Preferenční hlasy tedy není radno podceňovat. I tento příběh ostatně svědčí o tom, že důkladná znalost volebních pravidel – a především jejich náležité využívání – dovede s volebním výsledkem slušně za-hýbat. Mohu jen doufat, že tento stručný nástin vám k důkladnější orientaci dobře poslouží.

Jan Bartonička

Příklad (značně zjednodušený): strana A získala celostátně 6 000 platných hlasů, strana B 4 000 hlasů a strana C 2 000 hlasů. Republikové mandátové číslo činí 60 (12 000/200). V kraji X přitom strana A obdržela 300 platných hlasů, strana B 200 hlasů a strana C 99 hlasů. V tomto kraji se tedy bude rozdělovat 9 mandátů (599/60). Jak budou distribuovány mezi jednotlivé strany? To zjistíme prostřednictvím výpočtu přehledně zobrazeného v následující tabulce. Čísla – horní indexy u jednotlivých podílů uvádějí pořadí, v němž strany A, B a C obdržely jeden z devíti rozdělovaných mandátů.

4

1. dělení (číslem 1)

2. dělení (číslem 2)

3. dělení (číslem 3)

4. dělení (číslem 4)

5. dělení (číslem 5)

A

3001

1503

1004

757

609

B

2002

1005

66,78

50

40

C

996

49,5

33

24,8

19,8

CELOSTÁTNÍ RUBRIKA / vydání č. 4 / 2013 / 2. 9.

www.starostove-nezavisli.cz


Stanoviny4kralovehradeckykraj