Page 1

vydání č. 4 / 2. 9. 2013

JIHOČESKÝ KRAJ

V tomto čísle najdete

Naše budoucnost / str. 2

Důsledná transparentnost šetří městu peníze / str. 2

Chráněné bydlení v Lišově, aneb jak ušetřit milión / str. 4-5

Nesouhlasíme s politickým zneužíváním Asociace krajů ČR / str. 5

A další

Asistenti prevence kriminality pomáhají při zajištění pořádku Město Vimperk se dlouhodobě potýká s problematikou nepřizpůsobivých spoluobčanů. Často se nejedná o kriminalitu v pravém slova smyslu, chování těchto lidí je však ostatním nepříjemné, obtěžující a necítí se v jejich blízkosti bezpečně. Při řešení tohoto problému jsme vycházeli ze zkušeností jiných měst. Nejprve jsme zpracovali tzv. mapu „pocitu bezpečí“. Od žáků základních a středních škol jsme zjišťovali, kde a v kterou dobu se necítí bezpečně. Na tyto lokality se potom zaměřila pozornost městské policie. Pro řešení problematického chování příslušníků převážně romské komunity jsme jako jediné jihočeské město využili dotační program ministerstva vnitra na zřízení funkce „asistentů prevence kriminality“, vybraných přímo z řad skupiny ohrožené sociálním vyloučením. Nad celým programem převzala záštitu místostarostka města. Zpočátku jsme se setkali se zcela jednoznačným odmítáním ze strany městských strážníků: „To máme spolupracovat s těmi, jejichž přestupky nejčastěji řešíme?“ Zajeli jsme proto s velitelem městské policie a několika strážníky do Sokolova, abychom se seznámili s tím, jak asistenti pracují. Tady se naši strážníci přesvědčili, že spolupráce je možná. Následně zbývala „maličkost“ – vybrat dva asistenty a z řad strážníků tzv. mentora, který má činnost asistentů na starosti. Ve volbě mentora jsme měli jasno, mezi strážníky je jeden z nejzkušenějších, který má i dobré znalosti o romské komunitě v našem městě. Před vlastním výběrem asistentů jsme ještě uspořádali besedu s občany města a se zájemci o tuto práci, abychom je seznámili s náplní práce asistentů. Na této besedě měli hlavní slovo velitel městské policie a asistenti prevence kriminality ze Sokolova. Velice důležité bylo i neformální popovídání mezi sokolovskými asistenty a našimi zájemci o tuto práci, kterých bylo celkem 14. Přihlásili se nejen Romové. Po psychologických pohovorech byli vybráni dva, kteří prošli ještě školením zvládání modelových situací. Jako nejvhodnější byli vybráni www.starostove-nezavisli.cz

dva Romové. První dva měsíce pracovali asistenti prevence kriminality v terénu společně se svým mentorem. V současné době již pracují samostatně. Jejich hlavním úkolem je dohlížení nad veřejným pořádkem. Za téměř čtyři měsíce máme s jejich prací jen dobré zkušenosti. Řeší i ty problémy v romské komunitě, které v minulosti nedokázali městští strážníci vyřešit pro „blok“ ve vzájemné komunikaci ze strany Romů při jednání s úřední osobou. Podle našeho názoru je pro úspěch celého programu důležité následující: Důsledná podpora vedení města Akceptování programu od strážníků městské policie Vhodná osoba mentora asistentů Pečlivý výběr samotných asistentů Trvalá spolupráce mezi vedením města, městskou policií a asistenty Zatím je brzy na konečné hodnocení úspěšnosti tohoto programu v našem městě. Podle dosavadních výsledků a přístupu asistentů ke své práci jsou však reálné předpoklady pro jeho úspěšné dokončení v letošním roce i jeho další pokračování a dlouhodobé zlepšování bezpečnosti a komfortu vimperských občanů.

Ing. Bohumil Petrášek Místopředseda hnutí STAN v Jihočeském kraji, starosta města Vimperk JIHOČESKÝ KRAJ

1


J

I

H

O

Č

E

S

K

Ý

K

R

A

J

Naše budoucnost První prezidentské volby v České republice ukázali povahu a stav našich občanů. Svojí volbou vybrali prezidenta, který využívá mezer v naší ústavě ku prospěchu svému, svých přátel a partaje, kterou sám založil. Nepřizpůsobená naše ústava umožňuje novému prezidentovi prosazovat své postoje nedbaje ústavních zvyklostí, zavedené v našem parlamentním systému. Je nutné otevřít otázku: „Jak se to mohlo stát“?

ho státního úředníka před nátlakem politiků na jeho rozhodování podle zákona a má zaručen služební postup a důchod. Stojíme před novými volbami našich poslanců do Poslanecké sněmovny ČR. Je to po prezidentské volbě naše druhá možnost, abychom naší účastí a pečlivou volbou každý přispěli k narovnání pokřivené funkce našeho parlamentního systému.

Samozřejmě špatně připravované a neprovázané zákony přijaté našimi poslanci pro změnu volby prezidenta, ale také přístupem zvoleného občana do funkce. Dalo se očekávat od občana spolutvůrce všeobecně známé opoziční smlouvy, která vlastně zavinila dnešní stav mladé demokracie tím, že smazala základní pravidlo demokracie, přirozené střídání politických stran ve vládě. Kontrolní funkce daná nově zvolené vítězné straně udržuje společnost v dobrém ekonomickém a právním stavu. K současné neblahé politické a ekonomické situaci přispěla v ne malé míře absence zákona o státní správě. V první předválečné republice známý jako zákon o státní definitivě. Tento zákon ochraňuje prověřené-

Ing. Jaroslav Houba, CSc. předseda hnutí STAN v Jihočeském kraji, starosta obce Sedlec

Důsledná transparentnost šetří městu peníze totiž vyšplhal na úctyhodných 112 milionů korun. „Týká se to především stavebních prací, které se městu daří vysoutěžit za polovinu a někdy i méně, než je cena stanovená projektantem. Podíl na úsporách má i soutěžení formou aukcí,“ řekl českobudějovický primátor Juraj Thoma (HOPB).

Transparentnost, která je deklarovanou prioritou hnutí Občané pro Budějovice, šetří městu peníze. Potvrzují to výsledky transparentního zadávání veřejných zakázek. U letošních ukončených zakázek za zhruba 200 milionů korun se rozdíl mezi předpokládanou a konečnou cenou 2

JIHOČESKÝ KRAJ

Za první polovinu letošního roku město zpracovalo 172 veřejné zakázky, zatímco vloni, při absenci prováděcí vyhlášky k zákonu o veřejných zakázkách, jich bylo ve stejném období o 74 méně. Současné vedení českobudějovické radnice očekává další úspory i z nových soutěží, kterým hodlá podrobit také starší zakázky, jako je třeba pojištění majetku, údržba zeleně a opravy komunikací. Město také připravuje tzv. „rozklikávací“ rozpočet, který umožní důslednou veřejnou kontrolu výdajů. Občané pro Budějovice partnerské hnutí STAN


Kultura ve „smutku demokracie“ Žijeme v době, kterou můžeme nazvat třeba „smutkem demokracie“. Očekávání, která jsme si s pojmem demokracie spojovali, jsou nenaplněná dokonce do té míry, že mnozí z nás volají po řešeních, která s demokracií často nemají mnoho společného. Chtěli bychom vládu „pevné ruky“ - třeba prezidenta či celého systému, který nám řekne, ba nařídí, jak máme se svým životem nakládat… Na místě je ovšem otázka, zdali jsme pojem demokracie chápali správně. Zdali jsme s ním nespojovali pouze svá očekávání o vlastním lepším životě a nezapomněli, že v demokracii jde především o občanské ctnosti a v neposlední řadě i o odvahu tyto ctnosti společnosti přinášet, osobně bránit a na druhých, zejména politicích vyžadovat. Občanům chybí v politickém prostředí slušnost, poctivost, obětavost. Ale nechybí i v prostoru občanském? Není politika odrazem celé společnosti? Pokud občané volí kandidáty, kteří se nechovají poctivě a slušně před samotnými volbami – ať už jako občané či jako dříve zvolení politici, proč by se řada politiků nepoctivě a neslušně nechovala i nadále? Když jsou voleni ti, kteří již před volbami hovoří i jednají hulvátsky, proč by tak nečinili i nadále? Když jsou voleni ti, kteří před volbami nemluví veřejně pravdu, proč by nelhali i nadále? Když jsou voleni ti, kteří (i jako politici) nechodí téměř do práce, proč by své povinnosti nezanedbávali i nadále?

přednosti nejen zprava, ale i ve dveřích, či neskákání do řeči. Že kvalita kultury je vytvářena i naší ochotou pomoci své zemi i službou politickou a nestát se personou nekulturní, tedy zhrublou svými činy i svou řečí. Že výsostným znakem kultury je i vybírání takových politiků, kteří se chovají slušně a jsou poctiví. Tedy právě takových, kteří jsou v širokém slova smyslu lidmi kulturními. Naše země se potýká s mnoha problémy, které mnohdy nejsou krátkodobě řešitelné. A často nejsou úspěšně řešitelné vůbec, pokud nemáme snahu vrátit s veškerou odpovědností a důsledky pojem kultura do našich životů a pokud tomuto pojmu nemáme vůli vracet jeho původní obsah. Tohoto cíle však nedosáhneme bez vzdělání a občanské odpovědnosti k vlastní zemi. Opakem této cesty je přivádění „nových“ politiků, kteří budou naším obrazem v zrcadle. Nebo zbavení se svobodného rozhodování za naše životy a přijmutí jařma diktátu nahodilé vůle jedinců či zvůle totalitních systémů. Jiří Šesták, Ph.D. senátor za Budějovicko a Třeboňsko

Tedy nejsou politici odrazem stavu společnosti jako celku? „Nenadávej na zrcadlo, když máš křivou hubu,“ napsal kdysi ruský spisovatel Gogol. Máme mnoho dobrých důvodů proč být nespokojenými s těmi, kdo spravují tuto zemi, ale neměli bychom být nespokojeni i při pohledu do vlastního zrcadla? Podstatou problému české společnosti je její neutěšená proměna. Vnímáme-li úpadek našich mravů, vztahů mezi námi a občanských postojů, musíme vědět, že se jedná o projev úpadku naší kultury. Kultura není zúžena na označování oblastí uměleckých a humanitních, je to stav celého těla společnosti a její duše. Kulturní společnost je teprve kulturní, když se programově a aktivně snaží být lepší, když jsou jedinci ochotni pracovat poctivě, být odpovědní a slušní. Naše společnost vytlačila slovo kultura, respektive jeho široký význam, ze svého každodenního života. Dokonce již zapomíná na podstatu tohoto pojmu (z lat. colere, tedy zušlechťovat, kultivovat), a tudíž ho ztrácí ze svého praktického života, ba ze své paměti. Přistoupili jsme na tragický omyl nevzdělanosti, že televizní reality show, bulvární bláboly a umělecký odpad jsou onou kulturou, kterou potřebujeme, abychom se zaslouženě „ubavili k smrti“. A tak jsme zapomněli, že kulturním projevem je obuvníkem dobře opravená bota, nepřetočený tachometr u prodávaného auta, dání www.starostove-nezavisli.cz

3


J

I

H

O

Č

E

S

K

Ý

K

R

A

J

Chráněné bydlení v Lišově, aneb jak ušetřit milión hejtmana, je to dosti neobratné. Celou věc přece nelze chápat jen v kontextu právních nároků, ale především v principech dobrých mravů, zvyků a dosud dobré vzájemné spolupráce. O to více mne mrzí, že jediným výsledkem bylo, že paní náměstkyně požádala Ministerstvo vnitra ČR o přezkoumání zákonnosti postupu města Lišov ve věci městem přijatých usnesení, která spadají výhradně do samostatné působnosti obce!

Zdroj: mapy.cz

Možná jste zaznamenali zprávy v médiích, kde se dle mého názoru dost neobjektivně a jednostranně hovořilo o záměru Jihočeského kraje, vybudovat v Lišově chráněné bydlení pro mentálně postižené ženy z domova v Pístině na Jindřichohradecku. Jedná se o společný projekt Jihočeského kraje a Ministerstva práce a sociálních věcí ČR, financovaný Evropskými fondy, kdy mají být za desítky milionů korun budovány menší domy pro mentálně postižené klientky domova Pístina. Tento projekt, připravovaný v rámci transformace sociálních služeb vedením Jihočeského kraje a MPSV ČR několik let, však nebyl nikdy konzultován či prodiskutován s představiteli města Lišov, které bylo vytipováno jako jedna z lokalit pro jeho realizaci. Tedy až do doby, kdy jsme na tuto skutečnost upozornili paní Mgr. Ivanu Stráskou, náměstkyni hejtmana Jihočeského kraje, která má tento projekt v dikci. To bylo v listopadu roku 2012. Upozornili jsme ji i na, dle našeho názoru, nevhodně vybranou lokalitu k výstavbě zmíněného bydlení, neboť v těsném sousedství je hojně využívaná střelnice, která i pro stávající zástavbu představuje problém z hlediska hluku. Důvodem nesouhlasu bylo i nekomplexní využití zastavitelného území, bez další návaznosti na urbanistické řešení města.

4

Dále jsme byli přesvědčováni, že naše argumenty proti výběru dané lokality, nejsou nikterak závažné a že například o existenci blízké funkční a hojně využívané střelnice ví jak zástupci MPSV ČR, tak zástupci Jihočeského kraje. Byli se prý na místě samém i podívat. Škoda, že tehdy nenavštívili nedalekou radnici. Upřímně řečeno si nejsem jist, zda si zmínění odborníci dostatečně uvědomili možné problémy ve vztahu hluku z fungující střelnice a mentálně postižených lidí. Po té, co se vedení města Lišov ohradilo proti způsobu, jakým Jihočeský kraj vynechal z jednání o tomto záměru naše zastupitele i naši veřejnost, byla na jaře 2013 rozpoutána mediální kampaň, která se snažila udělat z vedení města Lišov i z jeho občanů asociálně smýšlející lidi, kteří nechtějí chápat potřeby mentálně postižených a sledují pouze jakési „své soukromé zájmy“. Tak alespoň vyznělo vyjádření náměstkyně hejtmana v televizní reportáži a posléze i v dopisech adresovaných zastupitelům města Lišov a zastupitelům Jihočeského kraje.

Při následných jednáních, při kterých jsme nejdříve museli přesvědčovat zástupce Jihočeského kraje, že vedení města Lišov mělo být včas a vůbec informováno o tomto záměru, bylo zástupci kraje konstatováno, že projekt je již v takové fázi, kdy není prakticky možné uvažovat o změně lokality. To však může vyvolávat dojem, že ona zmíněná neinformovanost města byla záměrná, aby se eliminovaly možné námitky ze strany města Lišov i jeho občanů. A dnes již víme, že v jiných vybraných lokalitách, jako je Třeboň či Lomnice nad Lužnicí, se tento záměr poměrně bouřlivě projednával na zastupitelstvech.

Z pohledu vedení města přitom nešlo o nic jiného, než o logický, pochopitelný a oprávněný požadavek, abychom byli včas informováni o všech okolnostech tohoto záměru a o jeho eventuálních dopadech na život v našem městě. Na základě jednání rady i zastupitelstva města byl vyjádřen nesouhlas s výběrem původní lokality (na pozemku soukromého vlastníka) a město nabídlo kraji jiné vlastní pozemky s tím, že budeme jednat o jejich darování kraji. Kraj však na naši nabídku nereagoval a někteří jeho zástupci nás tehdy označovali za odpůrce záměru výstavby chráněného bydlení s tím, že nyní již není možné uvažovat o jakékoli změně krajem vybrané lokality, protože na to prý nepřistoupí Ministerstvo práce a sociálních věcí a kraj nestihne včas zahájit realizaci projektu. Tehdy nepomohly ani naše argumenty, že využitím pozemků města by Jihočeský kraj ušetřil nemalé finanční prostředky, které by mohl investovat například do opravy krajských komunikací, nebo jiných a smysluplných projektů.

Zarazil mne i argument paní náměstkyně, že se jednalo o obecní pozemky, kdežto v Lišově se jedná o pozemky soukromé, a nevidí tedy důvod se nás ptát na náš názor. U politika, jakým je náměstkyně

Až po několika jednáních Zastupitelstva a Rady města Lišov, kdy byla přijata určitá usnesení ve vztahu k nově vznikajícímu územnímu plánu města a byla vyhlášena stavební uzávěra... pokračování na str. 5

JIHOČESKÝ KRAJ


JIHOČESKÝ KRAJ Tajemník Jihočeské krajské organizace

Michal Novák / e-mail: michal.nvk@gmail.com / telefon: +420 775 572 247 Starostové a nezávislí (STAN) politické hnutí / IČ: 26673908 zasílací adresa: V Rovinách 40, 140 00 Praha 4 e-mail: info@starostove-nezavisli.cz telefon: +420 241 412 091, +420 734 588 408 ředitelka hlavní kanceláře: Veronika Vendlová telefon: +420 777 326 333

Jak se stát příznivcem hnutí Starostové a nezávislí? Připojte se i Vy! Více informací a kontaktní formulář naleznete na www.starostove-nezavisli.cz/o-nas O přijetí registrovaného příznivce rozhoduje krajský výbor. Najdete nás

www.starostove-nezavisli.cz

http://twitter.com/STANcz

www.facebook.com/starostove

Chráněné bydlení v Lišově, aneb jak ušetřit milión pokračování ze str. 4

... do doby jeho schválení, dospěli někteří zástupci Jihočeského kraje k „překvapivému“ zjištění, že kraj v Lišově disponuje vlastními vhodnými pozemky a nemusí tedy investovat veřejné prostředky do nákupu jiných, soukromých pozemků! Projekt výstavby chráněného bydlení tedy bude realizován i v Lišově. Zarážející je fakt, že tuto možnost zvolili zodpovědní zástupci kraje až po zbytečné „mediální bitvě“ s městem. Otázkou je, zda neexistuje více takových zbytečných a nepromyšlených výdajů, jakým byl záměr kraje odkoupit soukromý pozemek v Lišově a zda by Jihočeský kraj lepším plánováním investic nenašel více prostředků například na opravy tristního stavu krajských komunikací na Lišovsku.

Jiří Švec, starosta města Lišov

Nesouhlasíme s politickým zneužíváním Asociace krajů ČR Během posledního roku je to již podruhé, kdy se hejtman jihočeského kraje Jiří Zimola podílel na zneužití zájmové apolitické organizace sdružujících kraje, jíž je Asociace krajů ČR. To, že se jedná o nepolitickou organizaci, má přímo zakotvené ve stanovách. To však nijak nebrání současným vládcům krajů (až na dvě světlé výjimky), aby z ní v rozporu s platnými stanovami politickou organizaci vytvářeli. Copak je myslitelné, aby starosta jakékoliv obce či města někde vystoupil a hlásal své politické názory jménem všech obyvatel www.starostove-nezavisli.cz

komunity, ve které aktuálně starostuje? V asociaci krajů se však toto děje. Jak jinak si vysvětlit prohlášení této asociace ovládané hejtmany za ČSSD, kteří vyslovují podporu jakékoliv vládě či kandidátovi na jakýkoliv ústavní post. Navíc je více než patrné, že je asociace krajů totálně zneužívána k vnitrostranickému boji uvnitř ČSSD a to by mělo vadit i všem poctivě smýšlejícím příznivcům této strany. Rozuměl bych postoji hejtmana jako jednotlivce, který se postaví a vysloví svůj názor, který může odrážet i jeho osobní podporování či nepodporování kohokoliv. Jménem všech členů zastupitelstva kraje, natožpak všech obyvatel kraje, však oprávněn někoho podporovat není. Jak nám bezprecedentní zneužití nepolitické asociace krajů k vlastním politickým cílům vysvětlíte, pane hejtmane Zimolo? Pavel Vondrys, starosta města Strakonic JIHOČESKÝ KRAJ

5


Celostátní rubrika vydání č. 4 / 2. 9. 2013

V tomto čísle najdete

„Více odvahy!“ platí dnes silněji než v roce 2010 / str. 1

Nové rozpočtové určení daní zmenšuje stát a posiluje obce / str. 2-3

„Více odvahy!“ platí dnes silněji než v roce 2010 Chce to více odvahy, řekli si starostové daňově diskriminovaných obcí, a proto poté, co neuspěli se stížností na rozpočtové určení daní u Ústavního soudu, vstoupili – na doporučení samotného Ústavního soudu – sami aktivně do politiky, aby nespravedlivé rozdělování sdílených daní změnili politickou cestou. Podařilo se to, i když ti, kdo boj za spravedlivější RUD sledovali zblízka, vědí, že nebyl snadný. A že bez silného zastoupení v parlamentu by byl předem ztracený. Rozpočty našich obcí novelou RUD posílily o miliardy korun, peníze se přesunuly tam, kde jsou efektivněji využívány a účinněji kontrolovány. A podařila si i řada dalších, pro obce a lidi v nich žijící prospěšných věcí: samosprávy mohou mnohem účinněji regulovat hazard na svém území a získaly výrazně vyšší podíl na odvodech z tohoto odvětví; ulevilo se obcím, jejichž rozvoj paralyzoval blokovaný církevní majetek; obce se nemusejí obávat plošného rušení pošt pokynem „shora“ ani toho, že regionální školství by bylo financováno (a tedy de facto řízeno) od ministerského stolu bez ohledu na specifické potřeby jednotlivých regionů i studijních oborů.

Prezident republiky a jeho „idiotské neústavní zvyklosti“ / str. 3

Nahlédnutí do volebního zákulisí, aneb jak se z hlasů stávají mandáty / str. 4

za hotové – a navíc se před námi vynořují nové. Jakkoliv je přijatá novela RUD obrovským úspěchem, chceme se systémem rozdělování daní mezi obce zabývat i dál a dosáhnout dalšího snížení rozdílu peněz, které na jednoho občana dostávají nejmenší a největší obce. Chceme se pečlivě věnovat rozdělování evropských peněz v dalším rozpočtovém období Evropské unie, které začne od roku 2014, tak aby se více evropských peněz dostalo do regionů, a to jednodušším způsobem než dosud. A chceme dál prosazovat opatření vedoucí k transparentnějším veřejným financím, jako je například registr smluv, jenž bohužel padl za oběť rozpuštění sněmovny (do parlamentu se zákon měl dostat až v září). A je tu ještě jeden nový úkol. Může se zdát v konfrontaci s konkrétními praktickými záležitostmi každodenního života obcí a jejich obyvatel poněkud odtažitý, akademický, málo konkrétní: ochrana parlamentní povahy naší demokracie, ochrana před návratem struktur z dob opoziční smlouvy, před návratem mafiánského kapitalismu a před narušením rovnováhy mezi zákonodárnou, výkonnou a soudní mocí. Bylo by chybou mávnout nad tímto problémem s tím, že bližší je košile než kabát. Je totiž škoda nechat si na čistou sváteční košili navléknout nepadnoucí zavšivený hubertus. Kvůli všem těmto věcem má smysl usilovat o co nejvyšší podporu pro společnou kandidátku Starostů a TOP 09 v předčasných volbách, které proběhnou letos na podzim. A já Vás o takovou podporu touto cestou žádám. S pokorou, ale i s přesvědčením, že jsme v uplynulých třech letech prokázali, nakolik si takové důvěry vážíme – a že ji dokážeme zužitkovat.

Odvaha a vytrvalost by nás ale neměly opouštět. Budeme je potřebovat, protože naše úkoly nepovažujeme zdaleka

www.starostove-nezavisli.cz

Petr Gazdík

CELOSTÁTNÍ RUBRIKA / vydání č. 4 / 2013 / 2. 9.

1


Nové rozpočtové určení daní zmenšuje stát a posiluje obce (tedy za sledované období) se ještě v plnění rozpočtů téměř neprojevil. Výnos pro obce činí v tomto roce 4,3 mld. Kč, což je o 1,2 mld. Kč více. K tomu je nutné připočíst zvýšení příjmů daně z nemovitostí, která za sledované období činí o 0,3 mld. Kč více. Nicméně vzhledem k totožnému podílu poklesu na daních z příjmů fyzických osob, je dopad v této části nulový. Ministerstvo do svých propočtů kalkuluje i vliv recese na daňové inkaso, které bonifikuje v částce 1,5 miliardy vlivu. meziroční nárůst výnosu Když navštěvuji řadu krajů naší krásné země, dotazuji se starostů, jaké dopady má nové RUD do jejich rozpočtů. Mohu s klidným svědomím prohlásit, že co se týče financování, mezi samosprávami vládne se zásadní novelou zákona o rozpočtovém určení daní spokojenost. Ostatně je to poměrně očekávatelný stav, jestliže předloha zákona předpokládala propad v rozpočtu pouze u několika desítek obcí z celkového počtu 6 251 obcí a tato očekávání se naplnila. Na tomto místě budiž řečeno, že jsme nezapomněli ani na tyto obce, a přestože se jednalo o obce, které nadprůměrných příjmů dosahovaly díky výměře svého katastru, propad v jejich financování řeší u trvajících investičních akcí ministerstvo financí. Při zmíněných návštěvách krajů se starostové napříč politickým spektrem vyjadřovali k novému RUD. A to poměrně pochvalně. Povětšinou zaznamenali nárůst inkasa od státu v rozpětí 18 – 25 %, nejsou však výjimečné ani nárůsty vyšší kolem 30 %. A mnozí se také přiznali, že takto výraznému dopadu schváleného zákona nevěřili. Připomeňme si, že při přijímání zákona ministr financí Miroslav Kalousek předpokládal přínos nového RUD do rozpočtu obcí a měst v částce kolem 12 miliard Kč. To ovšem za situace mírného růstu HDP, s kterým kalkulovala důvodová zpráva (je zřejmé, že v letošním roce nás očekává stagnace či dokonce slabý pokles HDP). I proto jsou dosavadní čísla mírným překvapením. Jaká jsou tedy statistická data za první pololetí 2013? Nový RUD = za 7 měsíců roku 2013 přes 7 miliard plus pro obce Přesný dopad změny RUD za leden až červenec 2013 nelze jednoduše vypočítat vzhledem k množství dalších vlivů, které na daňové příjmy obcí působí. Je však možné pokusit se o určitý odhad. Lze srovnat vývoj daňových příjmů obcí za leden až červenec 2012 a za stejné období 2013. Daňové příjmy obcí leden – červenec 2012: 75,9 mld. Kč versus leden – červenec 2013: 82,6 mld. Kč Meziročně tak dosud daňové příjmy obcí vzrostly o 6,7 mld. Kč, tedy o 8,7 %. Toto číslo však nelze připisovat pouze novele RUD, je potřeba jej očistit od dalších vlivů.

Předně do příjmů RUD je nově zahrnován nový odvod z výtěžků loterií. Vybírá se sice již od roku 2012, nicméně v první třetině minulého roku 2

CELOSTÁTNÍ RUBRIKA / vydání č. 4 / 2013 / 2. 9.

6,7

odvod z loterií

-1,2

daň z nemovitosti

-0,3

DPFO z přiznání, 30 %

0,3

recese

1,5

vliv novely RUD

7,0

Znaménko mínus znamená odečtení pro zjištění vlivu samotné novely RUD.

Z letošního vývoje daňových příjmů obcí lze odhadovat, že za prvních sedm měsíců roku přinesla novela RUD 7 mld. Kč. To znamená, že se přínos bude pohybovat v očekávaném pásmu 11 - 12 mld. Kč.

Chceme silnější obce a menší stát Samozřejmě že účet této změny, kterou jsme spolu s TOP 09 prosadili jako naši zásadní prioritu, jsme chtěli dělat s hostinským (voliči) až po novém roce. Nicméně podzimní předčasné volby nás nutí sdělit našim občanům, jak se podařilo posílit příjmy obcí na úkor státu. Pravdivá je vlastně zkratka, že ve prospěch obcí a měst se podařilo konečně zmenšit stát. Myslím tím, že více peněz vybraných od občanů a firem zůstalo blíže občanům v jejich městech a obcích. O jejich užití už rozhodují přímo volená zastupitelstva a nejlepší kontrolu nad nimi mají právě občané těchto měst a obcí. Pro občana, který si přeje co nejmenší daňové odvody a jejich efektivní správu, je tato zpráva dobrým poselstvím. Pro naše hnutí Starostů a nezávislých zosobňuje rozpočtové určení daní důležitý souboj o ideje. Změny ve financování obcí a měst odráží snahu o žádoucí umenšení vlivu státu ve prospěch samospráv. Není žádný matematický um předvídat, že pokud bude růst HDP, budou tím pádem růst i příjmy obcí a měst ze změněného RUD. Tohoto výkonu dosahuje RUD při zmíněném částečném propadu HDP. Přitom již ve 2. čtvrtletí jsme zaznamenali pozitivní zprávy o vývoji české ekonomiky, jež se brzy mohou přelít i do příjmů RUD a jeho pozitivní vývoj ještě zvýšit. Starostové a nezávislí budou nyní připravovat své priority do společného programu s TOP 09. Na těchto návrzích jsme již pracovali několik měsíců, nebude problém je přetavit do konkrétních závazků. Musíme však také ukázat voličům, že změna financování samospráv byla skutečně klíčová a byla nejvýraznějším našim úspěchem v parlamentu v uplynulých 3 letech. pokračování na str. 3


Nové rozpočtové určení daní zmenšuje stát a posiluje obce pokračování ze str. 2

A nejen RUD. Změny v hazardu, vyšší míra rozhodování obcí, ale také odblokování historického majetku církví a umožnění územního rozvoje stovkám obcí, které po dvacet let měly blokovány mnohdy chátrající objekty v centru svých sídel. Náš další směr je jasný. Vede k menší úloze státu a zvýšení role obce. Rodina - obec - stát. V tomto pořadí, v tomto významu a v tomto směru stojí naše víra v uspořádání institucí. Obce by měly na sebe

převzít nejen více kompetencí, ale i tomu odpovídající zvýšený podíl zodpovědnosti. Ve středobodu těchto úvah však stojí občan, který by měl snáz dohlížet na plnění úkolů veřejných institucí, být tím nejlevnějším hlídacím psem demokracie. Pochopitelně. Hlídá si přeci své odevzdané daně a své oprávněné zájmy. My mu v tom máme za úkol pomoci. A to bude velká výzva pro následující volební období.

Stanislav Polčák

Prezident republiky a jeho „idiotské neústavní zvyklosti“ Jako bývalý předseda ústavněprávního výboru zákonodárného sboru cítím téměř za povinnost objasnit, v čem je prezidentovo počínání z hlediska Ústavy mimo její rámec. Než však uvedu trochu ústavních faktů, přeci jen si nemohu odpustit úvodní poznámku. Týká se ustanovování vlády prezidentem.

vat vláda nová. Vláda je pak odpovědná poslanecké sněmovně a musí získat její důvěru, aby mohla vládnout (čl. 68 odst. 1). Z poslaneckých voleb se proto odvozuje legitimita vládnutí, nikoli s prezidentskými volbami (ty s odpovědností vlády nemají pohledem Ústavy nic společného).

Proč bychom si měli volit poslance, platit náklady voleb, hradit činnost politických stran, aby se utkaly o své programy, z nichž si voliči vyberou jim ten nejméně nesympatický, když celé toto volební divadlo neurčí, kdo bude vládnout a s jakým programem? Své zástupce si občané volí na čtyři roky a po celé toto období, mají zvolení poslanci vykonávat mandát (nedojde-li k jeho zkrácení ústavní cestou). K čemu ovšem takový volební cirkus a nákladný provoz, když by o tom, kdo má vládnout a zodpovídat se voličům by rozhodovaly pouze jedny volby prezidenta republiky? Pokud by vznik a existence vlády měla záviset pouze na prezidentovi, pak si občané nemusí vybírat strany s jejich programy, armádou kandidátů, ale postačí jedna více či méně osvícená hlava. Tak tomu ovšem není, i když se předseda Ústavního soudu může sebevíc snažit kroky hlavy státu vměstnávat do rámce Ústavy (což je mimochodem neuvěřitelné snížení úrovně tohoto soudu ochrany ústavnosti na minimální úroveň, kde snad ještě nikdy nebyla).

A jak je na tom prezident z hlediska Ústavy? Je neodpovědný, nenese za výkon svého mandátu žádnou politickou ani trestněprávní odpovědnost. Za jeho akty až na výjimky nese odpovědnost vláda (nezbytnost kontrasignace). Je dokonce neodvolatelný ze své funkce (s výjimkou velezrady). Může tedy nikomu neodpovědný prezident mít pravomoc jmenovat si vládu svých kamarádů, nerespektujíc vůli politických stran zvolených do parlamentu? Odpověď je jednoduchá. Nikoli, jde o porušení Ústavy a principů, na kterých je vystavěna. Těžiště vytváření vlády tkví v rozložení sil v poslanecké sněmovně, ne výsledek prezidentských voleb. Připočtěte k tomu, že prezident měl deklarovanou většinu 101 hlasů pro vládu, která by tak získala ve sněmovně důvěru, pak je jeho počínání ústavně neodpovědné. Dva pokusy, které prezident k jmenování vlády má, určitě nejsou Ústavou myšleny jako dva testovací pokusy. Mají to být vysoce odpovědné ústavní kroky hlavy státu, které po zralé úvaze směřují k jmenování vlády, jež má spravovat tuto zemi. Požadavek notářsky ověřených podpisů poslanců už byla jen neústavní křeč, nepotřebuje žádný další komentář.

Může si teď prezident republiky jmenovat v souladu s Ústavou koho chce za premiéra a jeho prostřednictvím nikým nevolenou vládní sestavu? Ne, nemůže. Je to hrubé porušení Ústavy a jejích principů. Dá se to dokladovat textem Ústavy. Prezident republiky již podle svého slibu přísahá na svou čest, že svůj úřad bude zastávat v zájmu všeho lidu, tedy nikoli pouze některých svých kamarádů (čl. 59 odst. 2 Ústavy). Dále politický systém naší země je založen na volné soutěži politických stran, nikoli na rozhodování jediné osoby, byť v postavení prezidenta (čl. 5 Ústavy). Tento ústavní požadavek je zcela klíčový. Občané se sdružují v politických uskupeních a předstupují se svými vizemi před voliče. Jde o soutěž, nadto volnou (svobodnou), v nichž zákon nesmí omezovat kandidaturu stranám v poslaneckých volbách. Jsou to ty nejdůležitější volby, což je vidět i z hlediska srovnání voličské účasti. Proto také každá vláda podle Ústavy musí po těchto volbách podat demisi a musí se ustanovo-

Přidejte k tomu fakt, že prezidentův kancléř bude nejenže v takových volbách kandidovat a svou vysokou státní funkci si nejenže ponechá, ale dokonce bude mít i na starost shánět peníze pro svou partaj. Dovolil mu to prezident republiky. To nejsou ústavní zvyklosti v novém hávu prezidenta Zemana, to je skutečné ohrožení základů demokratického právního státu. O jeho zachování musíme bojovat v nadcházejících předčasných volbách. Asi nikdy nebyly volby tak důležité jako letos na podzim. Stanislav Polčák CELOSTÁTNÍ RUBRIKA / vydání č. 4 / 2013 / 2. 9.

3


Nahlédnutí do volebního zákulisí, aneb jak se z hlasů stávají mandáty O tom, jakými základními pravidly se řídí volby do Poslanecké sněmovny, asi není třeba nikoho ze čtenářů Stanovin poučovat. Volič zkrátka v určitý den zavítá do volební místnosti, prokáže se občanským průkazem nebo pasem a s volebními lístky zamíří za plentu. Zde vybere lístek strany, která je mu nejmilejší, křížkem označí maximálně čtyři osoby na její kandidátce, které mají jeho největší podporu a vloží jej do obálky, kterou obdržel od volební komise. Následně před jejími zraky onu obálku vhodí do volební urny. A hurá – občanská povinnost (toho času pouze morální) je splněna, její opakování čeká na svědomitého voliče za čtyři roky, pochopitelně nedojde-li opět k předčasnému rozpuštění Poslanecké sněmovny. Následně se čeká již jen výsledky voleb, s nimiž bývá veřejnost seznámena druhý den voleb ve večerních hodinách. Průběh voleb z pohledu občana se tedy jeví jako vcelku přehledný a nekomplikovaný. V tomto textu bych se rád věnoval způsobu, jímž jsou hlasy voličů přetaveny v poslanecké mandáty. Ačkoli je tato problematika nesmírně významná, zpravidla zůstává stranou pozornosti voličů. Věřím proto, že tento náhled pod volební pokličku přijde vhod všem – jak těm, kteří jsou o své volbě rozhodnuti, tak těm, kteří dosud váhají. První důležitá informace se týká toho, které politické strany se do přepočtů zahrnou – a které nikoli. Z přidělování mandátů jsou totiž podle našeho právního řádu vyloučeny subjekty, které celorepublikově získají méně než 5% hlasů (v případě koalic je tato hranice dokonce ještě vyšší). U těch, které tuto podmínku splní, se počítá dál. Klíčovým pojmem v těchto výpočtech je republikové mandátové číslo, které získáme vydělením počtu platných hlasů udělených všem kandidujícím subjektům počtem křesel, které se ve volbách obsazují. A křesel v Poslanecké sněmovně je, jak známo, 200. Tímto výpočtem se dostaneme k počtu hlasů, které průměrně připadají na jeden mandát. Co je důležitější, díky tomuto číslu víme, kolik mandátů bude přidělováno v jednotlivých volebních krajích. Postup je velmi jednoduchý – počet platných hlasů odevzdaných v každém z krajů je dělen právě republiko-

vým mandátovým číslem. Výsledkem této početní operace je počet mandátů, který se bude v rámci krajů přidělovat. Z uvedeného vyplývá, že nemalou roli hraje i volební účast – platí přitom, že čím je v absolutním srovnání s ostatními kraji vyšší, tím více mandátů se v daném kraji bude přidělovat. V okamžiku, kdy již víme, kolik mandátů se v daném kraji bude rozdělovat, je na řadě jejich rozdělení mezi jednotlivé kandidující subjekty. A postupuje se následovně: počet platných hlasů získaných jednotlivými partajemi se dělí čísly 1, 2, 3 a dále vždy číslem o jedno vyšším. Tímto dělením získáme tabulku, z níž se posléze postupně vybírají čísla od nejvyššího – a to tolik čísel, kolik mandátů se rozděluje. Je patrné, že při tomto způsobu výpočtu strany s nejvyšším ziskem platných hlasů mají šanci na zisk nejvyššího počtu mandátů. Výstupem těchto kalkulací je tedy počet mandátů, které kandidující strany v daném kraji obdrží. Tím ale naše hrátky s čísly nekončí. Poté, co jsme určili, kolik mandátů bude náležet jednotlivým subjektům, zbývá stanovit, kteří konkrétní kandidáti budou jejich nositeli. V zásadě se postupuje podle pořadí, v němž jsou uvedeni na kandidátce, a mandáty jsou tak přidělovány osobám v jejím čele; jak již ale bylo uvedeno, volební zákon zná institut preferenčního hlasování. Podle něho platí, že kandidát, který získá přinejmenším pět procent hlasů (počítaných z platných hlasů, které získala jeho kandidátka), obdrží mandát přednostně. O tom, že je tento institut živý, svědčí například volební výsledek z roku 2010 v Libereckém kraji, kde Jan Farský přeskočil z místa posledního (sedmnáctého) až na místo první. Preferenční hlasy tedy není radno podceňovat. I tento příběh ostatně svědčí o tom, že důkladná znalost volebních pravidel – a především jejich náležité využívání – dovede s volebním výsledkem slušně za-hýbat. Mohu jen doufat, že tento stručný nástin vám k důkladnější orientaci dobře poslouží.

Jan Bartonička

Příklad (značně zjednodušený): strana A získala celostátně 6 000 platných hlasů, strana B 4 000 hlasů a strana C 2 000 hlasů. Republikové mandátové číslo činí 60 (12 000/200). V kraji X přitom strana A obdržela 300 platných hlasů, strana B 200 hlasů a strana C 99 hlasů. V tomto kraji se tedy bude rozdělovat 9 mandátů (599/60). Jak budou distribuovány mezi jednotlivé strany? To zjistíme prostřednictvím výpočtu přehledně zobrazeného v následující tabulce. Čísla – horní indexy u jednotlivých podílů uvádějí pořadí, v němž strany A, B a C obdržely jeden z devíti rozdělovaných mandátů.

4

1. dělení (číslem 1)

2. dělení (číslem 2)

3. dělení (číslem 3)

4. dělení (číslem 4)

5. dělení (číslem 5)

A

3001

1503

1004

757

609

B

2002

1005

66,78

50

40

C

996

49,5

33

24,8

19,8

CELOSTÁTNÍ RUBRIKA / vydání č. 4 / 2013 / 2. 9.

www.starostove-nezavisli.cz

Stanoviny4jihoceskykraj  
Read more
Read more
Similar to
Popular now
Just for you