Issuu on Google+

vydání č. 1 / 14. 2. 2013

ÚSTECKÝ KRAJ Tajemník Ústecké krajské organizace

Radek Lekner / e-mail: radek.lekner@stanez.cz / telefon: +420 777 577 517

V tomto čísle najdete

Církevní restituce / str. 1

Josef Bakeš: Křivé obvinění, dehonestování starostů? / str. 2

Církevní restituce Počátky křesťanství v moravském a českém prostředí sahají do 9. století. Bez nadsázky lze říci, že bez přijetí křtu velkomoravskými knížaty a Přemyslovci by nebylo české státnosti. Ovšem za více než jedno tisíciletí došlo k dalekosáhlému vývoji jak křesťanství samotného, tak vztahu států a katolické církve, která složitým vývojem v Evropě převládla. V 16. století došlo ke štěpení a zejména v severní Evropě převážilo protestantství. Střední Evropa, ale i západní (Nizozemsko, Francie) se stala dějištěm mocenského zápasu, v němž zprvu náboženské důvody byly přehlušeny bojem o moc osobní a skupinovou. Náboženské války nezpůsobil a neřídil Bůh, ale lidé, kteří si ho vzali jako záminku k válkám o politickou a hospodářskou hegemonii. 2 000 let křesťanství v Evropě formuje evropskou a potažmo i velkou část světové civilizace. Raná církev zprostředkovala kulturní kontakt s pozdně antickým světem a jeho filozofií, vědomostmi, názory, uměleckými styly a technologickými znalostmi. To vše bylo v průběhu staletí dále rozvíjeno a na rozvoj filozofie, architektury a umění mělo křesťanství zásadní vliv. Křesťanské desatero Božích přikázání je stále základem morálky většiny z nás, jak alespoň doufám. Přestože se z médií dozvídáme spíše o těch, kterým nic neříká „nepokradeš, nezabiješ, nepromluvíš křivého svědectví…“ Na vnímání vlivu křesťanství na smýšlení lidí před staletími nelze (!) nazírat dnešním pohledem. Stejně tak na důvody majetkových odkazů lidí katolické církvi. Zprvu to bylo chápáno jako propůjčení majetku církvi, od 12. století docházelo k tzv. imunitám majetků a od 14. století již byl majetek vnímán jako církevní. Husitství bylo zprvu zápasem myšlenkovým, ale velmi rychle přešlo v boj o církevní majetek. Na sněmu v Jihlavě v roce 1436 císař Zikmund potvrzoval všem shromážděným kališnickým i katolickým pánům a městům to, co za bojů ukořistili, nebo jako odměnu za věrnost. Katolická církev v Čechách natolik zchudla a ztratila na významu, že pražské arcibikupství bylo obnoveno až v roce 1562. Obnova zaniklých klášterů probíhala zdlouhavě, mnohé už zůstaly v ruinách nebo byly přeměny na světská sídla. Postupná obnova katolictví v Čechách probíhala násilně (rekatolizace) www.starostove-nezavisli.cz

Hnědé uhlí a elektrická energie / str. 3

Omezení poštovních služeb / str. 4

i dobrovolně a církev se vzmáhala i majetkově. Ale od konce 17. století započaly neshody mezi vídeňským dvorem a pražským arcibiskupstvím, kdy stát začal stále silněji zasahovat do církevních záležitostí a majetků v souvislosti se sháněním prostředků na války. Zásahy státu vyvrcholily v osvícenském absolutismus Josefa II. (1741-1790), kdy stát prosadil svou svrchovanou moc rušením některých klášterů (1782), kterým císař zabavil majetky. Dne 25. května roku 1871 schválil rakouskou-uherský říšský sněm zákon o pozemkových knihách. Bylo to završení více než jedno století

(od roku 1762) trvající snahy o evidenci pozemkového a nemovitého majetku. Vznikající moderní státy Evropy potřebovaly na reformy státní správy, armády, školství a vybudování veřejných staveb nemalé prostředky. Proto bylo nutné, aby se na jejich získání podílelo v daňovém systému veškeré obyvatelstvo a každému byla vyměřena daň dle jeho majetku. Společně s mapovými poklady, tzv. císařský otisk stabilního katastru, se pozemková kniha stala základním zdrojem údajů o pozemcích, nemovitostech a jejich vlastnicích. Zápis do pozemkové knihy měl konstitutivní, tzn. ustavující charakter. Do pozemkových knih byl zapsán i pozemkový a nemovitý majetek katolické církve jako vlastníka. Zmenšení majetku katolické církve v českých zemích přinesla pozemková reforma z 1. republiky (intenzivně 1924-1926) a v roce 1945 dekret prezidenta E. Beneše. Minimálně 4x v historii se majetek katolické církve stal vítaným zdrojem příjmů státu, který postupně uplatnil svou moc a převahu z hlediska výkonné a zákonodárné moci. pokračování na str. 2

ÚSTECKÝ KRAJ

1


Ú

S

T

E

C

K

Ý

K

R

A

J

Církevní restituce pokračování ze str. 1

S majetkem, který katolická církev získala dary a odkazy věřících a hlavně schopnostmi dobře hospodařit, se navyklo zacházet dle libovůle státu. Pokaždé, když se katolická církev domohla majetku díky věřícím a vlastní pílí, přišel stát, ať už Rakousko-Uherský, meziválečné nebo poválečné Československo, a majetek, nebo jeho část si přisvojilo. Názory, ať už jsou řečeny nebo napsány jakkoli, se dělí do dvou skupin: 1) majetek církvi nenáležel a restituce jsou protiprávní, odporují historii, 2) majetek katolické církvi náležel a jeho vrácením dojde k odluce církve od státu (sekularizace). První názor lze velmi zjednodušeně označit za levicový (liberální), druhý spíše za pravicový (konzervativní). Je příznačné, že politici si vybírají z předlouhé a složité historie to, co se jim hodí (!) do argumentů a cílí především na nespokojenost občanů, která po 20 letech postupného zklamávání vygradovala. Současný stav společnosti je výsledkem souběhu celé řady problémů a jedním z nich je právě nevyřešené majetkové vypořádání státu a katolické církve a náboženských společností. Majetkové vyrovnání s církvemi znamená: katolická církev a další bude moci žádat o navrácení majetku, u něhož prokáží, že jim náležel před únorem 1948 bude možné tak konat jen v zákonem stanovené lhůtě církve budou moci žádat pouze o majetek ve správě státu, resp. jím zřízených organizací (Pozemkový úřad, Lesy ČR) o pozemky, na nichž stojí nemovitosti třetích osob, ať už fyzických nebo právnických, nebude možno žádat z 59 miliard za 30 let by stát musel stejně více jak polovinu zaplatit

na fungování katolické církve a dalších církví a náboženských společností podle zákona z roku 1949 v platném znění 1948-1989: v České republice bylo zbořeno na 500 kostelů akce „K” StB z dubna 1950 znamenala internaci 2 600 osob duchovního stavu do koncentračních táborů (!) zinscenované soudní procesy s osobami duchovního stavu a odsouzení na nucené práce do uranových dolů 58 StB zavražděných, umučených nebo jiným násilným způsobem zemřelých osob duchovního stavu, mužů i žen demolici významných kulturních historických objektů, zničení a rozkradení dnes již nevyčíslitelného movitého majetku klášterů a kostelů - historického dědictví naší země Jsem přesvědčen, že odluka církví a náboženských společností má své historické opodstatnění. Vzorem může být Francie, kde odluka proběhla v roce 1905. Nikoli tedy za Velké francouzské revoluce, ale více než sto let poté!. Nechť církve nakládají se svým majetkem, nechť ukáží, jací jsou hospodáři, mají pro to předpoklady. Ať je česká, moravská a slezská krajina plná renovovaných kostelů na kopcích v kulturní krajině, připomínkami minulosti a sounáležitosti s naší zemí. Velmi důležitá a pro církve typická je charitativní činnost, nemocnice, hospice, školy, ústavy pro seniory, pomoc lidem v nouzi materiální i psychologická. Zatímco pro stát jsou tyto činnosti jakýmsi „nutným“ doplňkem, pro moderní křesťanské církve je pomoc bližnímu jedním ze smyslů jejich existence. Petr Čech (Starostové a nezávislí)

Josef Bakeš: Křivé obvinění, dehonestování starostů? Bývalý starosta Roudnice nad Labem Josef Bakeš nám poskytl informace k obvinění z dotačního podvodu. Most přes potok Čepel byl v roce 2009, po letních přívalových deštích, až do úplné opravy uzavřen pro dopravu z důvodu akutního havarijního stavu, z rozhodnutí statika, jak uvádí zápis z Rady města Roudnice n. L. k usnesení 2d) č.784/2009,ze dne 5.10.2009. Na most, který měl mít strategické postavení ve zklidnění dopravy tím, že se na něj plně přesune odbočování vozidel z města směrem na obec Kleneč, nechal Majetkový odbor MěÚ zajistit odborná posouzení. RM svým usnesením č. 237/2010 ze dne 29. 3. 2010, pověřila majetkový odbor zjištěním možných dotačních titulů a až po zajištění financí, zajištěním projektové dokumentace k vydání stavebního povolení. Dne 12. 5. 2010 RM projednávala bod jednání Odboru majetku, který informoval o úspěšném nalezení dotačního titulu MMR č. 2, podprogram 217117 a RM odsouhlasila podání žádosti o dotaci. Následující den byla žádost podepsána. Po celou dobu jsem v přesvědčení, že k poškození mostu došlo vlivem vyplavování hliněné výplně z nosných pilířů, jak bylo uváděno na jednáních Rady města, obzvláště, byla-li tato tvrzení 2

ÚSTECKÝ KRAJ

podpořena věrohodně působícími znaleckými posudky. Všechny procesy schvalování dotace prošly rozhodnutím Rady města, včetně přijetí dotace a doporučení Zastupitelstvu města spolufinancovat tuto stavební akci. Jednání, či vyjednávání o technických a konkrétních stavebních záležitostech, včetně zajištění technické dokumentace a odborných posouzení jsem se jako starosta města, které má k dispozici agendu 10 odborů, neúčastnil. Pokud bych se měl dnes znovu rozhodnout, se znalostí mi tehdy dostupných informací, Radou schválenou žádost na opravu mostu bych podepsal znovu. Policie jeden den doručila usnesení o trestním stíhání, aniž by se kdy zajímala o důkazy k případu, sdělila, že je nás 30 spoluobviněných pachatelů z řad starostů a druhý den to medializovala, jako velké odhalení skupiny organizovaného zločinu. Protože kategoricky odmítám toto křivé obvinění, které má zřejmě za cíl dehonestovat starosty, podal jsem stížnost proti usnesení o zahájení trestního stíhání a věřím v právní a racionální posouzení celé záležitosti. Josef Bakeš


Hnědé uhlí a elektrická energie Lidí jsou závislí na fosilních palivech a elektrické energii. To je holá skutečnost. Státy s nalezišti ropy a zemního plynu jsou ekonomicky úspěšnými, ale jejich hospodářství je na těžbě ropy a plynu závislé. Uhlí je stejně důležité jako ropa a plyn, jen není tak „vidět”. Ale bez hnědého uhlí z Ústeckého kraje by český stát nemohl fungovat. Přesto kraj nevzkvétá, ale potácí se v problémech. Počátky intenzivnějšího dolování a užívání hnědého uhlí v Podkrušnohoří se datují do 18. století. Zprvu skromná těžba se v důsledku potřeb průmyslové revoluce 1. pol. 19. stol. rozvinula do podoby desítek až stovek hlubinných šachet. Na přelomu 19. a 20. století jich bylo více než dvě stě. V roce 1890 byla překročena těžba deseti milionů tun. Krajina byla protkána kilometry železničních tratí pro odvážení vytěženého uhlí. Například Havraní na Mostecku dodnes probíhá starý železniční násep protínající údolí potoka Srpiny a směrem na Polerady stále stojí vodojem na doplňování vody do lokomotiv. Jinde stopy staré hlubinné těžby zmizely v důsledku činnosti povrchových hnědouhelných lomů. Ústecký kraj a jeho historie Zlom do tváře krajiny pod Krušnými horami přinesla 2. světová válka. Vzápětí poté, co hitlerovské Německo obsadilo zbytek Českých zemí a vznikl Protektorát Čechy a Morava, byly zahájeny práce na výstavbě gigantické chemické továrny na výrobu syntetických pohonných hmot mezi Litvínovem a Mostem. Ze zahájení výstavby ještě před započetím 2. světové války vyplývá, že nacistické Německo předem hledalo vlastní zdroje surovin nezbytných pro vedení války. Hnědouhelné doly byly sdruženy do akciové společnosti Sudetenländische Bergbau, chemický závod dostal název Sudetenländische Treibstoffwerke a obě společnosti spadaly pod koncern Herrmann Göring Werke. Na 100 tis. tun pohonných hmot bylo potřeba 1 milion tun kvalitního hnědého uhlí. Cesta k takovému množství vedla přes povrchové lomy, jelikož se uhelné sloje nacházely jen několik desítek metrů pod povrchem. Ovšem počátek povrchových lomů na Teplicku a Mostecku spadá do počátku 90. let 19. stol. V roce 1926 byla postavena na katastru Komořan v roce elektrárna, zvaná někdy Ervěnická, která byla za války modernizována pro potřeby STW. Uhlí dodával povrchový lom Hedvika založení na počátku 90. let 19. století na katastru Ervěnic. Vnější výsypky z materiálu z nadloží uhelných slojí byly nasypávány zakladači, z jejichž konstrukce vychází i ty dnešní. Během války uskutečnily anglo-americké bombardovací svazy 17 náletů s cílem zastavit produkci pohonných hmot pro potřeby německé armády a letectva. Poválečná situace Poválečné Československo navázalo jak na výrobu paliv, tak na povrchové dobývání hnědého uhlí. Obojího bylo potřeba pro chemickou výrobu pohonných hmot a velké množství elektrické energie pro těžký průmysl budovaný v 50. letech po sovětském vzoru. Nezanedbatelný byl i růst životní úrovně obyvatel, který přinesl rozmach auto-mobilismu. V roce 1962 dorazil do tehdejších Chemických závodů Litvínov první cisternový vlak s ropou ze Sovětského svazu a v roce 1965 byl dokončen ropovod Družba.

Uhlí jako surovina pro chemickou výrobu se přestalo užívat v roce 1972. Mezi Kadaní a Chomutovem vyrostly elektrárny Prunéřov a Tušimice na okraji povrchového dolu Nástup Tušimice - dnes Libouš. Mezi Bílinou a Duchcovem velkolom Maxim Gorkij (dnes Bílina), u Ústí nad Labem lom Chabařovice. Most sevřely povrchové doly a výsypky kolem dokola, zcela zaniklo historické jádro města. Pole a vsi zanikaly v důsledku těžby uhlí od 19. století. V roce 1909 za Rakouska-Uherska byla v důsledku těžby uhlí přestěhována vesnice Zabrušany u Duchcova. Zato nacistický a komunistický režim si nedělal žádné problémy kam s obyvatelstvem, které bylo direktivně vystěhováno a jejich majetky vykoupeny za státem stanovenou, a i na tehdejší dobu nízkou cenu. Uhlí bylo potřeba, bez něj stát nemohl fungovat a musel by se s tím vypořádat každý režim. Komunistické Československo si však z podstaty svého politického fungování cestu značně usnadnilo na úkor obyvatelstva dotčených území. V 80. letech byla obyvatelstva zbavena rozsáhlá území na Chomutovsku, Mostecku

a Teplicku. Vesnice bez infrastruktury a zázemí a trpící prašností se sami vylidnily. Ústecký kraj, pokračovatel tradice Právě toto se stalo na počátku 90. let argumentem, proč je hnědé uhlí cosi špatného. Jenže kde by bylo Československo a od roku 1993 Česká republika bez uhlí z ústeckého kraje? Vždyť první blok jaderné elektrárny Dukovany byl spuštěn v roce 1985, první blok Temelína v roce 1995. V současnosti produkuje elektrárenská společnost ČEZ více než 50% elektrické energie z hnědého uhlí ze severozápadních Čech. K tomu připočtěme soukromé elektrárny Mělník I a II a Opatovice a další. Celkem 12 elektráren v České republice produkuje energii jen z uhlí vytěženého v Ústeckém kraji, další ho používají jako součást paliva. Počítáme-li od konce 2. světové války, tak se 67 let Ústecký kraj nenávratně mění ve prospěch české společnosti a dává jí to nejcennější, co má. Krajinu, přírodní, historické a kulturní bohatství, lidské osudy, zdraví lidí. A za to vše kraj nevzkvétá, ale hyne a potácí se v sociálních problémech. Ještě dvě desetiletí a pro českou společnost přestane být Ústecký kraj zajímavý, už nebude mít co dát. Produkce elektrické energie se přesune do Temelína. Česká republika se rozvíjela na náš úkor, dluží nám a my to chceme zpět na obnovu kraje. Co je kraj krajem, tak ani jedna z vládnoucích politických reprezentací nepřinesla žádnou nosnou myšlenku, co s krajem, co dál, jak jej pozvednout a alespoň částečně obnovit. Máme necelá dvě desetiletí na to, abychom zastavili pád a nastartovali obnovu.

Petr Čech (Starostové a nezávislí) www.starostove-nezavisli.cz

3


ÚSTECKÝ KRAJ Tajemník Ústecké krajské organizace

Radek Lekner / e-mail: radek.lekner@stanez.cz / telefon: +420 777 577 517 Starostové a nezávislí (STAN) politické hnutí / IČ: 26673908 zasílací adresa: V Rovinách 40, 140 00 Praha 4 e-mail: info@starostove-nezavisli.cz telefon: +420 241 412 091, +420 734 588 408 ředitelka hlavní kanceláře: Veronika Vendlová mobilní telefon: +420 777 326 333

Jak se stát příznivcem hnutí Starostové a nezávislí? Připojte se i Vy! Více informací a kontaktní formulář naleznete na www.starostove-nezavisli.cz/o-nas O přijetí registrovaného příznivce rozhoduje krajský výbor. Najdete nás

http://twitter.com/STANcz

www.starostove-nezavisli.cz

Omezení poštovních služeb Starostové Ústeckého kraje tlumočili na hejtmanství své obavy z omezování poštovních služeb Poslední lednový den se uskutečnilo jednání mezi zástupci Sdružení místních samospráv ČR (SMS ČR) a České pošty (ČP), které svolal náměstek hejtmana Ústeckého kraje Stanislav Rybák. Jednání se zúčastnili starostové některých obcí SMS ČR z Ústeckého kraje (Ledvice, Světec, Malé Žernoseky, Kalek, Březno u Podbořan) pod vedením předsedy krajského shromáždění SMS ČR Karla Drašnera, starosty Háje u Duchcova a také ředitelka regionu České pošty Severní Čechy. Předmětem jednání bylo vyjasnit otázky související s iniciativou České pošty, která vede k omezení dostupnosti základních poštovních služeb v malých obcích. V úvodu jednání seznámila ředitelka regionu České pošty se snahou České pošty nahradit stávající pošty jinou formou obsluhy, např. poštou Partner (franšíza) nebo výdejním místem v kombinaci s mobilním obslužným místem. Potvrdila, že pokud zastupitelstvo obce nebude s navrhovanou změnou souhlasit, dojde k ní později bez ohledu na názor

Rádi soutěžíte? Lehká obtížnost

6

5

2

3 1

1

6

ÚSTECKÝ KRAJ

3

2

4

1

5

1 6

1

8

5

7 9

3

8

9 5

4 1

4

2

3 7

5 4

3 4

3

7

1

7 6

2

6

Karel Drašner

Střední obtížnost

3 1

5

veřejnosti. Důvodem k těmto krokům je liberalizace poštovního sektoru, která odčerpá část tržeb České pošty, jež musí vzniklou situaci řešit. Zástupci SMS ČR vyjádřili zásadní nesouhlas s prováděnými změnami obsluhy, které ČP provádí buď otevřeně, nebo skrytě cestou úpravy otevíracích hodin pro veřejnost tak, aby zcela nevyhovovaly potřebám veřejnosti s tím, že následně je nízký zájem veřejnosti používán jako argument pro změnu obsluhy. Upozornili také na možnosti, které Česká pošta má při řešení nepříznivé ekonomické situace, např. cenové úpravy a na skutečnost, že ČP produkuje zisk. Současně poukázali na případy neekonomického chování České pošty, s kterými se setkávají při každodenním zajištění poštovních služeb jako možného zdroje úspor. Požádali rovněž o seznámení se s dalšími plány České pošty do budoucna v regionu, zejména o předání seznamu obcí, jichž se změny v zajištění poštovních služeb budou týkat. Zástupkyně ČP možnost poskytnutí seznamu obcí vyloučila s tím, že se jedná o důvěrný interní dokument ČP. V závěru jednání náměstek hejtmana Ústeckého kraje vyzval zástupkyni ČP k respektování zájmu veřejnosti při poskytování základních poštovních služeb a k přehodnocení dosavadního postupu.

Správné řešení sudoku prosím zašlete oskenované na adresu radek.lekner@stanez.cz. Z úspěšných řešitelů vylosujeme jednoho, kterému zašleme TESCO poukázku v hodnotě 100 Kč.

2

9

www.facebook.com/starostove

4 1

8 2

8

7 7

1

1 1

2

6 5

1

6

8

9

www.starostove-nezavisli.cz


Celostátní rubrika vydání č. 1 / 14. 2. 2013

V tomto čísle najdete

Přímá volba je zásadním tématem STANu / str. 1

ODS přímou volbu starostů už zase nechce. A my? / str. 2

Mgr. Jan Farský: Osobní dopis Starostům / str. 3-4

Právní tým STAN informuje / str. 4

Přímá volba je zásadním tématem STANu Již nějakou dobu se seriózně diskutuje o možnosti posílit přímou demokracii a zavést - alespoň v některých kategoriích obcí přímou volbu starostů. Téma přímé volby starostů tedy není nové. Nicméně prezidentská volba ho přirozeně oživila. Jednak proto, že se jednalo o první přímou volbu prezidenta v historii této země. Ta proto nebývalým způsobem aktivizovala i lidi, kteří se jindy o politiku příliš nezajímají, a posílila tak zastánce většího uplatnění prvků přímé demokracie. Navíc prezidentská volba na místo hlavy státu vynesla člověka, který se ještě coby čestný předseda strany SPOZ za přímou volbu starostů osobně zasazoval. Argumentovat lze pochopitelně jak pro, tak proti přímé volbě starostů, a jsem si vědom toho, že i v rámci STAN mohou existovat na tuto problematiku odlišné pohledy. Důležité podle mě ale je, že z něčeho, co bylo původně vnímáno často jen jako fantazie blouznivců našich hor, se stalo tématem pro seriózní diskusi. A byl bych rád, aby se tato diskuse ve STAN vedla a aby se naše hnutí

www.starostove-nezavisli.cz

stalo jedním z aktivních nositelů tohoto tématu. Netajím se tím, že jsem dlouhodobě zastáncem přímé volby starostů, ostatně dal jsem to jednoznačně najevo, když jsem předloni podepsal petici Miloše Zemana za přímou volbu prezidenta, hejtmanů, primátorů a starostů. Mrzí mě, že do koaliční smlouvy stávající vlády se nepodařilo přímou volbu starostů prosadit bez kompromisních omezení (jen u obcí, které nemají radu), nicméně jak vidíme, koaliční smlouva je dokument, bez nějž se dá reálná politika dělat také vcelku dobře. Náš úkol vidím v tom, abychom přímou volbu starostů zbavili některých mýtů (například o nemožnosti koexistence starosty s radou složenou ze zástupců z jiných kandidátek) a představili přímou volbu a obecně přímou demokracii jako přirozený trend, který může podle mě v mnohých ohledech pomoci zmenšit odstup, který vůči politice dnes mnoho lidí cítí. Petr Gazdík

CELOSTÁTNÍ RUBRIKA

1


ODS přímou volbu starostů už zase nechce. A my? Mám tu možnost zasedat v koaliční skupině, připravující program koaliční smlouvy pro období 2013 - červen 2014. Proč se smlouva připravuje? LIDEM v ní má nahradit subjekt Věci veřejné a rovněž řada z toho, co jsme se zavázali přijmout, již bylo od počátku této vlády přijato. Úkolem této skupiny proto je provést revizi koaliční smlouvy a ŠKRTAT. Nová témata jsou prakticky vyloučena. Má se především škrtat. Škrtání v koaliční smlouvě dělím do dvou základních tříd: a) to příjemné, b) to nechtěné. Mezi to příjemné řadím závazky již splněné, ale také blbosti, které do smlouvy prosazovaly především Věci veřejné (např. metropolitní policie). K nechtěnému škrtání nás nutí především postupující čas. Prostě některé závazky již nestihneme realizovat, když přednost legislativních prací měla jiná témata a občasné zablokování parlamentu odsunuje schvalování řady zákonů (některé návrhy čekají na své projednání již skoro rok). Kritika bez dostatku argumentů Jedním z bodů, které naši koaliční partneři z ODS a LIDEM navrhli škrtnout, je závazek zavedení přímé volby starostů „v menších obcích a městech“. Proti tomu jsem se musel ohradit. Přímá volba je dlouhodobě terčem kritiky, pseudoargumentů a někdy až směšné kampaně. Zejména těch, kteří se bojí oslabení politických stran. Přitom přímá volba starostů je již většinovým modelem v zemích Evropy. Fascinuje mne, jak někteří kolegové politici uvažují. Prý přímá volba generuje populisty nebo pitomce. Zábavné je, že přímo volené jsou všechny zastupitelské sbory. Jinými slovy poslanci, zastupitelé v krajích či obcích a městech, ti všichni jsou voleni přímo a tito lidé se za populisty či pitomce nepovažují (o tom lze s úspěchem u některých pochybovat). Naše hnutí prosazovalo přímou volbu prezidenta, starostů, primátorů již od svého počátku hned ve svém prvním programu. Na lednovém celostátním výboru jsme dokonce přijali rozhodnutí prosazovat rovněž přímou volbu hejtmanů a zavedení většinových prvků v komunálních volbách. Starostové silnější, ale i zodpovědnější Jsem přesvědčen, že přímá volba starostů je prosaditelná, smysluplná a především nevyhnutelná. Modelů přímé volby je po Evropě i ve světě vícero. Oč chceme usilovat my? Bojíme se, že občan rozhodne, kdo má být starosta? Oč je lepší volba zvoleným zastupitelským sborem? Znám případy obcí, kde se starostou stal ten, kdo nebyl ani zvolen do zastupitelstva a aby vůbec mohl býti volen, musel odstoupit jiný zvolený kandidát. Excesů politikaření po posledních komunálních voleb jen přibylo. Jen si vezměte klasický případ postavení kandidátky jedné rozvětvenější rodiny. Získá jeden až dva mandáty díky přepočítací formuli volebního zákona. Přitom i nejúspěšnější kandidát takové rodinné kandidátky získal v součtu méně hlasů než poslední kandidát vítězné kandidátky. Ústava přitom nenařizuje přísné dodržení poměrného systému pro komunální volby. Proč tedy náš zákon neoceňuje ty kandidáty, kteří získali největší počet hlasů? Přímá volba starostů znamená rozhodně posílení jejich vlivu. Přímá legitimita odvozená nikoli od handrkování v zastupitelstvu, ale od hlasů občanů je jen obtížně přehlédnutelná. Státy, které k přímé volbě starostů přešly, se nikdy nevrátily krokem zpět k volbě nepřímé. Absolvoval jsem několik jednání rovněž u našich sousedů na Slovensku, o kterém mají někteří kolegové plná ústa pochybností 2

CELOSTÁTNÍ RUBRIKA

nad přímou volbou. Nikdo, opakuji nikdo ať z opozičních či koaličních politiků by se nevracel k volbě nepřímé. Ani silný slovenský Svaz měst a obcí. Úsměvné (pseudo)argumenty Ministerstvo vnitra navrhuje tento základní model: starosta je zvolen v jednokolové volbě, může kandidovat zároveň do zastupitelstva (tudíž vést i kandidátku zastupitelů a zároveň kandidovat na starostu), jeho funkce má být však neslučitelná s funkcí zastupitele, nicméně sboru zastupitelů by měl předsedat (tzn. řídit, ne však hlasovat). Zároveň má podle představ ministerstva přímo volený starosta disponovat právem veta vůči rozhodnutí zastupitelstva, jež by jej mohlo přehlasovat jen kvalifikovanou (3/5) většinou. Starosta by měl být odvolatelný lidovým plebiscitem. V zásadě s tímto modelem souhlasím. Mám pochybnosti, zda postačuje jednokolová volba a příp. zda by neměly být pravomoci starosty širší při nastavení kontrolní role zastupitelstva. Nicméně argumenty proti přímé volbě starosty spočívající na varování „co ten chudák starosta dokáže, když se proti postaví zastupitelstvo“ jsou skutečně s odpuštěním k smíchu. Dnes je starosta jediným hlasem zastupitelstva, jediným hlasem v radě. V přímé volbě má jeho veto znamenat, že se proti jeho hlasu musí najít 3/5 všech zastupitelů. To je přeci výrazné posílení jeho hlasu! Dnes je starosta sesaditelný v zásadě okamžitým rozhodnutím zastupitelstva, napříště tak má být pouze rozhodnutím voličů (může být i zvoleno řešení kvalifikované většiny zastupitelstva, s čímž bych spíše nesouhlasil). Dobrý starosta získá mandát nejen starosty, ale i pomůže své kandidátce (politologové by k tomu jistě napsali víc). Zkrátka a dobře přímá volba může mít svá úzká místa, ale v celku vzato je jednoznačně pozitivním řešením, které naše samosprávy rozhodně neuvrhne do chaosu, jak se snaží někteří strašit. Odpadne volba podržtašek Vítám jakoukoli věcnou protiargumentaci. Pomůže nám odstranit vady stávajících úvah o přímé volbě starostů. Přesto je zřejmé, že obavy z přímé volby pramení ve skutečnosti z jiných, napřímo nesdělovaných pozic. Prostě přímo volený starosta oslabuje stranický systém. Zvýší politickou soutěž, obecně přispěje ke zkvalitnění veřejné správy. Trvám na tom, že přímo volený starosta není „úletem“ ani v evropském srovnání, ani v českém obecním zřízení. Takový starosta bude silnější, vybavený nezpochybnitelnou legitimitou a také zodpovědností přímo voličům. Bude také méně ovladatelný stranickými sekretariáty a rovněž strany již nyní tuší, že s rychlokvaškami, podržtaškami a jinými úsměvnými kandidáty v přímé volbě neuspějí. Našim kolegům z ODS to vadí. Chtějí přímou volbu z programu vlády vyškrtnou. Mně takový škrt vadí. A vám? Stanislav Polčák předseda Ústavně právního výboru PSP ČR 1. místopředseda hnutí STAN


NkÚ si platit z našich daní můžeme, kontrolovat však nemůže Dopis do senátní konírny Drahé senátorky a drazí senátoři, povětšinou z ČSSD a ODS, neschválili jste novelu Ústavy, která měla umožnit Nejvyššímu kontrolnímu úřadu kontrolovat nakládání s veřejnými prostředky obcí, měst, krajů, ale i státních podniků a firem s většinovou účastí státu či samospráv. Prý vás k tomu přesvědčili zástupci Svazu měst a obcí. Prý se bojíte, že kontroly budou zbytečně šikanovat obce a města. Prý je mnoho kontrol na jednu a tutéž věc. Prý kontrola NKÚ porušuje právo územně samosprávných celků na samosprávu. Každý má právo posoudit, zda argumenty předkládané protistranou, jsou hloupé či nikoli. Popravdě řečeno tolik hloupostí, proč nerozšířit kompetence NKÚ i na samosprávu a firmy s většinou veřejnou účastí, jsem už dlouho neslyšel. Nečekal bych je ostatně od zákonodárců, pro jejichž zvolení Ústava stanovuje podmínku 40 let věku. Senát se dosud snažil o přesvědčivost argumentů. Na tuto pověst, zdá se v poslední době zcela rezignoval. Jsem vděčný našemu senátorskému klubu Starostové a Ostravak, že ústavní většinu pro schválení této novely ze svého středu dodal. Již několik let jsme vždy uváděli, že zvýšení příjmů samospráv z RUDu také značí přijetí závazku vyšší míry kontroly. Byli to především kolegové z ČSSD či ODS, kdo návrh potopili. Je asi zbytečné česat argumenty o chybném postupu Senátu do „vyvážených vět“, proto jen v bodech uvedu následující: 1./ všechny okolní státy a jejich politici jsou asi hlupáci, když svým kontrolním či účetním dvorům umožnili takovou kontrolu samospráv a podniků. Tradičně v české kotlině víme všechno nejlíp, 2./ mezinárodní úmluvy a standardy psali zřejmě úplní ignoranti, když v nich stanovují závazky státům, aby takovou kontrolu ve svých právních řádech zavedly. Ctihodný Senát ví sám nejlíp, co je dobré pro naši zemi, nepotřebuje mezinárodní standardy, 3./ daňový poplatník si sice platí činnost NKÚ, ale jaký by měl zájem na tom, aby NKÚ mohlo kontrolovat užití všech veřejných prostředků? Udělejme co nejvíce výjimek, je to takové naše zlaté české pravidlo,

4./ jediný prozíravý byl při hlasování ve sněmovně Radek John, který novelu Ústavy nepodpořil, když ostatní od prava nalevo se šíleně zmýlili. Zlatý Radek - nasměroval Senát na správnou cestu odmítnutí novely Ústavy, 5./ NKÚ je sice podle Ústavy nezávislý kontrolní úřad, ale to přeci neznamená, že bychom mu měli důvěřovat. Prostě nejlépe se kontrolujeme sami prostřednictvím kontrolních výborů, kde přeci máme své zástupce, 6./ NKÚ by sice kontroloval samosprávy a podniky s veřejnou účastí podle zveřejněného plánu kontrol a nanejvýš několik desítek subjektů ročně (to asi z 15 tis. takových subjektů), ale co kdyby se „dostalo“ i na nás?, 7./ pražský dopravní podnik, ČSA či Česká tisková kancelář mají být nadále bez veřejné kontroly. Je to tak asi správně, protože líp než nějaký nezávislý kontrolní úřad zájmy daňového poplatníka ochrání politici v dozorčích radách. Že se tu a tam provalí nějaký korupční skandál v takových firmách? No, a co? Každý občas podlehne… 8./ stačí nám kontroly finančních úřadů a další veřejnosprávní kontrola. Že právě NKÚ by mohl stanovit určité standardy a naopak i ochránit samosprávy z tlaku výkonné moci, jestliže je právě na vládní moci nezávislý, to ani nikdo v senátní debatě nezmínil, 9./ že by NKÚ měl kontrolovat jen soulad se zákonem u prostředků samospráv, je nedostatečné omezení. Prostě kontrolu NKÚ nechceme vůbec, 10./ že zkrátka ten, kdo nakládá s veřejnými penězi, musí být připraven na vyšší míru kontroly, na to kašleme. Na závěr vás, daňovým poplatníkům zatraceně drahé senátorky a senátory, zklamu. Návrh předložíme znovu. Těším se na další (pseudo)argumenty z vaší senátní konírny. Stanislav Polčák zpravodaj novely Ústavy k otázce NKÚ PSP ČR

Mgr. Jan Farský: Osobní dopis Starostům Vážené starostky a starostové, asi před měsícem jsem Vám zaslal první dopis o Registru smluv. Protože se mnohé z otázek a připomínek opakovaly, rozhodl jsem se zaslat Vám tento dopis, který snad více vysvětluje potřebné a zároveň v sobě nese důvody pro takový zákon. Ve veřejné správě se ročně utratí více než 1 000 miliard. Denně čteme o tom, jak se tu ztratilo téměř 400 mil. Kč v kauze Promopro, jak se vynaložilo zbytečně 900 mil. Kč za Opencard, jak se kupují na Ministerstvu dopravy Tic-tacy kus za 85 Kč. A zatím na obcích převracíme každou korunu, než ji utratíme. Stát není chudý. Daně nejsou nízké. Ale pořád se utrácí mnoho veřejných prostředků neefektivně. A mnohdy za nesmysly. A čím výše ve struktuře veřejné správy, tím větší částky to jsou. A peníze, které se zbytečně utratí na ústřední úrovni, pak chybí i na projekty v našich obcích. To je realita, o které všichni tušíme, ale nějak ji nedokážeme čelit. Policie pracuje, státní zástupci jednají, ale pořád se nic viditelně nemění… Co s tím? Rozsvítit. Zveřejnit, za co a na základě jakých smluv jsou utráceny veřejné prostředky. Zveřejnit je jednoduchým, přehledným a administrativně nenáročným způsobem. Konkurence, která má zájem na zakázkách, občané, kteří chtějí vědět, za co se utrácí jejich peníze, opozice, která je nám zdravou kontrolou, ti všichni velice motivovaně a zdarma zajistí kontrolu. Bez zaměstnávání dalších úředníků, bez zřizování

dalších drahých a neefektivních institucí. Nejen, že bude kontrola průběžná, ale povede i k tomu, aby že bude přehled o výdajích státních institucí v průběhu roku. Skončí tak i honička konce roku, kdy se utrácí často bezhlavě zbylé peníze, jen aby nebylo vidět, že mohlo pro úřad na ten rok stačit i méně… Je složité plýtvání zabránit? Není! Smlouvy jsou dnes už psány v počítači. Pro zveřejnění je nemusíte skenovat. Podpis a razítko nikoho nezajímá. Podstatným je obsah. A tak smlouvu jednoduše zveřejníte formou, která je svou náročností někde mezi odesláním mailu a zadáním platebního příkazu. Určitě ne těžší. O tom, jak je vkládání smluv do Registru snadné, se můžete přesvědčit již nyní v tomto videu - http://www.youtube.com/watch?v=5it0ZxrMPcM&hd=1 (je nezbytné zvětšit jej na celou obrazovku). Objednávky a faktury od částky, kterou určí vláda, pak lze zveřejnit zcela automaticky. A nepostačí stávající kontrolní mechanismy – především policie a státní zastupitelství? Bohužel ne. Kapacita státního zastupitelství a policie je omezená – jednoduše nemohou důkladně prověřit vše. Tyto instituce se v první řadě musí zaměřit na závažné daňové úniky a velké korupční kauzy. A mnohé výdaje ani nejsou nelegální. Jen jsou zbytečné. A proč se má povinnost vztahovat i na malé obce? Protože i na obcích utrácíme veřejné prostředky. pokračování na str. 4 www.starostove-nezavisli.cz

3


Mgr. Jan Farský: Osobní dopis Starostům pokračování ze str. 3

Nemyslím si, že by se na obcích vynakládaly veřejné prostředky neefektivně. Kontrola občanů je u nás tak silná, že by takový starosta ani nedošel ve zdraví z radnice domů. Ale pokud bychom přistoupili k tomu, že z důvodu toho, že se na malých obcích neplýtvá, tak se na obce vztahovat tato povinnost nebude, daly by se očekávat dva kroky – první by byl, že by se pokusily ze zákona vyjmout i další povinné subjekty jako je třeba ČEZ, Lesy České republiky, zdravotní pojišťovny a další. A to by už mizely miliardy. Vyjmutí obcí by jim dalo argument. A v druhé fázi by se takové vyjmutí postavilo proti starostům. Jak by vysvětlili svým občanům, že všichni zveřejňovat musí, ale jich se to netýká. Mají snad co skrývat? Proč starostové, kteří volají po odpovědné správě, teď ustupují? Jsem přesvědčen, že naopak starostové by měli být největším propagátorem zavedení tohoto způsobu zveřejňování – zavedení registru smluv. Na koho se bude zákon vedle obcí vztahovat? Nejen na ministerstva a další ústřední správní úřady, ale i na ČEZ a VZP nebo Lesy ČR. Neuniknou ani kraje a další subjekty veřejného sektoru. A kolik to bude stát? Jen vytvoření místa pro zveřejňování. Náklady v řádech jednotek milionů korun ponese stát. Pro obce bude tato služba zdarma, své stránky si nemusí nijak upravovat. Navíc získají on-line přehled o svých uzavřených smlouvách. Registr smluv navíc bude sloužit jako vzorník smluv. Obce se budou moci inspirovat u ostatních, jaké smlouvy uzavřely.

V jaké fázi projednávání se návrh nachází? Zákon byl již předložen. Prošel vládou, prošel 1. čtením ve sněmovně pod číslem tisku 740. Starostové mají šanci u této stěžejní normy přiložit ruku k dílu a svým přístupem dokázat, že i jim záleží na tom, jak je Česká republika spravována. Mají šanci ukázat, že jim otevřenost nevadí a svým příkladem donutit k otevřenosti instituce, skrze které peníze mizí. Rozhodnutí je na každém z nás. Potřebnost a důležitost tohoto kroku přijal Celostátní výbor STANu a na svém jednání dne 6. 12. 2012 schválil podporu tomuto zákonu bez výjimek pro kohokoli. Ministři za TOP 09 a Starosty se zavázali, že na svých ministerstvech povinnosti dané tímto zákonem začnou plnit, aniž by museli mít tuto povinnost danou zákonem. Na Slovensku odhadují úsporu zavedením tohoto systému na 20%. To by u nás znamenalo přinejmenším desítky miliard. RUD stál 11 mld. Kč. A víte všichni, jak složité ho bylo prosadit. Tato změna by tedy umožnila hned několik dalších reforem RUD. A to za to stojí! Děkuji Vám za podporu, kdybych mohl být jakkoli nápomocen, jsem Vám k dispozici. S úctou Mgr. Jan Farský / starosta města Semily poslanec PSP ČR

Veřejné prostředky pod větší kontrolou. Senát zamítl vládní návrhy o NkÚ. Na konci loňského roku prošla Poslaneckou sněmovnou změna Ústavy České republiky a na ni navazující novela zákona č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu (dále také „zákon o NKÚ“). Oba tyto vládní návrhy spolu souvisí a jejich projednávání bylo zařazeno na pořad 4. schůze Senátu. Senát 30. ledna tyto návrhy bohužel nepřijal, čímž jejich projednávání končí. Přesto se domnívám, že by bylo vhodné si připomenout cíle této změny, na níž se významným způsobem podíleli poslanci hnutí STAN. Nejvyšší kontrolní úřad (hlava pátá Ústavy) vykonává kontrolu hospodaření se státním majetkem a plnění státního rozpočtu. Působnost je dále blíže vymezena v zákoně o NKÚ. Dosavadní úprava umožňuje, aby NKÚ prováděl kontroly pouze tam, kde subjekty hospodaří se státním majetkem. Návrh změny Ústavy i zákona o NKÚ precizuje a rozšiřuje působnost Úřadu, když vymezuje možnost kontroly NKÚ při hospodaření s majetkem státu a s prostředky poskytnutými státu ze zahraničí, příjmy a výdaje státního rozpočtu, státní závěrečný účet a příjmy a výdaje státních fondů. Pokud změny nabudou účinnosti, NKÚ dále bude mít možnost kontrolovat hospodaření s majetkem územních samosprávných celků a příjmy a výdaje jejich rozpočtů, hospodaření s majetkem daných právnických osob veřejnoprávní povahy (například zdravotní pojišťovny, veřejné vysoké školy ale i Českou národní banku)1. A nakonec také dávají novely možnost dohlédnout na hospodaření s majetkem právnických osob, v nichž má Česká republika nebo územní samosprávný celek majetkovou účast, a o nichž tak stanoví zákon. Jak územně samosprávné celky hospodaří se svým majetkem pochopitelně nelze brát jako porušení ústavně zaručeného práva dle čl. 101 Ústavy, kdy stát může zasahovat do činnosti územních samosprávných celků, jen vyžaduje-li to ochrana zákona, a jen způsobem stanoveným zákonem. NKÚ bude kontrolovat hospodaření v samostatné působnosti těchto celků z hlediska souladu se zákony. 4

CELOSTÁTNÍ RUBRIKA

Právní tým STAN informuje

Velmi zajímavou a přínosnou vidím pravomoc kontrolovat hospodaření s majetkem právnické osoby, v nichž má Česká republika nebo územní samosprávný celek majetkovou účast. Obecně je úprava těchto společností v současné době velmi diskutovanou, a to nejen z hlediska odměn členů orgánů v těchto společnostech, ale také např. z hlediska práva na informace. I z mého pohledu není možné, aby si tyto společnosti „žily vlastním životem“, neboť velmi často je majetková účast např. obce v této společnosti stoprocentní. Vnímám proto každé rozšíření kontroly a dozoru v těchto případech jako velmi důležité. Můžeme shrnout, že se jedná o úpravu velmi žádanou, která zaručuje vyšší transparentnost v oblasti nakládání s veřejnými prostředky. Případné změny by znatelně přispěly ke snížení korupčního jednání ve veřejném sektoru. Doufejme proto, že i přes zamítnutí daných návrhů Senátem, se změny nakonec podaří prosadit. Mgr. Kateřina Malá 1

Ustanovení § 3 zákona o NKÚ vyjmenovává právnické osoby taxativně. Jedná se o: zdravotní pojišťovny, veřejné výzkumné instituce, dobrovolné svazky obcí, příspěvkové organizace územních samosprávných celků, Regionální rady regionů soudržnosti, Českou televizi, Český rozhlas, veřejné vysoké školy a Českou národní banku. Při kontrole těchto právnických osob může NKÚ kontrolovat také např. veřejné zakázky.

www.starostove-nezavisli.cz


STANovinyUsteckykraj1