Page 1

13 23. – 29. 3. / KVĚTNÁ NEDĚLE

LIST BENEDIKTA XVI. IRSKÉ CÍRKVI 3 A 12

Ročník XXI / Cena 11 Kč

L I S T Č E S K Ý C H A M O R AV S K Ý C H D I E C É Z Í

Tv příloha Perspektivy:

Princ Charles se v Praze pomodlil s anglikány V doprovodu houkajících policejních aut vjela kolona luxusních vozů do Klimentské ulice v centru Prahy, kde na ni už netrpělivě čekal početný dav turistů, zvědavců, fotografů a novinářů. Neodradil je ani drobný deštík, který se snášel. Z limuzíny vystoupil britský korunní princ Charles spolu se svou chotí Camillou. Tento ostře sledovaný pár pak úderem nedělní jedenácté hodiny vešel do kostela u sv. Klimenta, aby se zúčastnil anglikánské bohoslužby. O jejím konání v centru Prahy věděl do té doby jen málokdo. Jediná anglikánská bohoslužba na území České republiky začíná v Klimentské ulici každou neděli pravidelně v jedenáct hodin dopoledne a ani během návštěvy prince Charlese tomu nebylo jinak. „Věřící chodí často pozdě, ale kladl jsem jim na srdce, že tentokrát musí přijít opravdu včas, jinak je bezpečnostní služba možná nevpustí,“ prozradil s úsměvem správce anglikánské farnosti kaplan Ricky Yates. Už předem své věřící upozornil, aby „návštěvu prince rozhodně nebrali jako omluvu pro neúčast na nedělní bohoslužbě“. Pravidelnou anglikánskou bohoslužbu navštěvuje pestrá paleta lidí – většinou cizinci žijící na čas či trvale v Praze. „Nechodí k nám jen anglikáni, ale třeba i metodisté, či dokonce katolíci,“ dodal Ricky Yates. Jazykem bohoslužby je angličtina. Aby byl i tentokrát zachován její typický ráz, rozhodlo vedení farnosti (spolu s britskou ambasádou, která návštěvu prince koordinovala) pustit na bohoslužbu jen ty, kdo na ni přicházejí pravidelně. Dav přihlížejících zvědavců, turistů, fotografů a novinářů proto musel zůstat venku. Díky vstřícnosti kaplana Yatese však směl dovnitř kostela vstoupit i redaktor KT. Bohoslužba, která je velmi podobná té katolic-

Prince Charlese přivítal před kostelem v Klimentské ulici kaplan Ricky Yates. Snímek ČTK

I.

3

Kříže ve školách ké, byla rozdělena na dvě části. Princ Charles se za nenápadné (ale přesto stále patrné) přítomnosti ochranky aktivně zúčastnil jen její první části, která odpovídala katolické bohoslužbě slova. Před jeho příchodem byl v kostele znatelný živý šum, všichni chtěli následníka britského trůnu alespoň na okamžik zahlédnout. Princ se svým doprovodem pomalu prošel středem kostela a usedl do první lavice. Spolu s ostatními si vyslechl čtení z listu

Filipským a Janova evangelia, přidal se ke zpěvu několika hymnů a poslechl si kázání. Po požehnání pak spolu s celým doprovodem opustil kostel, kde pak pokračovala ještě druhá část – bohoslužba oběti. „Trochu mě mrzí, že se princ nemohl zúčastnit celé bohoslužby, ale chápu, že jeho program je nabitý. I tak jsme všichni moc rádi, že k nám zavítal,“ řekl KT po skončení bohoslužby Ricky Yates. TOMÁŠ KUTIL

Biskupové navštívili Číhošť „Jsme tu jen jako doplněk ke kněžské pouti. Když se konala, byli jsme zrovna na exerciciích v Hejnicích, a tak jsme sem bohužel nemohli přijet spolu s ostatními kněžími,“ vysvětlil arcibiskup Dominik Duka v úvodu bohoslužby, která se v Číhošti konala minulou sobotu. Kromě nového českého primase připutoval i litoměřický biskup Jan Baxant – a oba biskupy doprovodilo též několik kněží.

www.katyd.cz

Hlavním celebrantem bohoslužby měl být odstupující pražský arcibiskup kardinál Miloslav Vlk, ale ten dal nakonec přednost arcidiecéznímu setkání biskupů s mládeží v pražských Kobylisích. Aby však Praha nezůstala nezastoupená, vzali s sebou biskupové profesora P. Petra Piťhu, který se také ujal kázání. Hned v úvodu bohoslužby zazněla z úst arci-

Doposud je Květná neděle spojována především s obřadem svěcení kočiček. Jde o připomínku toho, jak lidé v Jeruzalémě vítali Ježíše palmovými ratolestmi. Ale protože palmy a olivové ratolesti jsou k dispozici jen v jižních zemích, světí se v ostatních částech světa jiné zelenající se a kvetoucí ratolesti – u nás většinou právě jívové proutky. V minulosti bývala Květná neděle spojována i s řadou lidových pověr. V tento den se například nemělo nic péct, protože by se prý zapekl květ

Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)

biskupa Dominika Duky velmi ostrá slova na účet komunismu: „Neměli bychom říkat temný starověk či středověk, ale ve skutečnosti bylo temné především dvacáté století. Jen militantní ateismus v hnědé či rudé barvě poslal na věčnost stamiliony lidí.“ Jako jeden ze „zářných“ příkladů krutosti komunistické hrůzovlády pak arcibiskup označil právě číhošťské události. „Číhošť je malá vesnička a Toufar nebyl žádnou známou kněžskou osobností, která by přitahovala a měla vliv. Pořád zůstává záhadou, proč si vybrali zrovna jeho,“ řekl později Dominik Duka novinářům. Na významu této obce to však podle něj nic nemění: „Číhošť není jen úzce církevní či lokální záležitostí, ale místem, které jasně vypráví o tom, co tato diktatura představuje.“ V kázání využil P. Petr Piťha podobenství o celníkovi a farizeji a prohlásil, že jediný správný postoj, který zde v Číhošti může zaujmout, je postoj

kajícího se celníka. „Byly to i naše lenosti, hlouposti a strachy, které umožnily, aby zločiny komunismu mohly být spáchány. Každý neseme vinu – ne společně, ne stejnou měrou, ale každý jsme zodpovědný za svou vlastní lhostejnost,“ upozornil P. Piťha, jenž vzápětí dodal, že díky Božímu milosrdenství se můžeme se svou vinou vypořádat. Neměla by nás vést k malomyslnosti, naopak by nás měla podle něj povzbudit, abychom změnili vše, co je v našich silách. V závěru bohoslužby se pak nový pražský arcibiskup rozloučil s Číhoští, kterou měl dříve jako biskup královéhradecké diecéze „pod křídly“. Zároveň dodal, že k ní má stále blízko a že se do ní bude i nadále vracet. A to nejen proto, že se zrovna modlil před číhošťským svatostánkem, když ve Vatikánu papež rozhodl o jeho jmenování novým českým primasem. TOMÁŠ KUTIL

KVĚTNÁ NEDĚLE: den plný lidových tradic Květnice, Beránková neděle, Palmová neděle. – Těmito názvy se ještě dnes označuje na řadě míst naší republiky Květná neděle, během níž si připomínáme slavnostní vjezd Ježíše do Jeruzaléma. Tento den je rovněž spojen s množstvím lidových zvyků, a to nejen u nás, ale ještě v mnohem větší míře na jihu Evropy, konkrétně v italské Sicílii.

Rok kněží

Hned třemi texty připomínají Perspektivy probíhající Rok kněží. Jeden z nich si všímá i toho, jak ho reflektují naši sousedé – resp. německá katolická média.

na stromech, a neurodilo by se tak žádné ovoce. Na Květnou neděli se také oblékaly nové šaty, aby v nich člověk kvetl, nebo se obydlí vymetalo zelenými ratolestmi, které měly vymést všechnu nemravnost a zhýralost z domu. K neobvyklým obyčejům patřil zvyk polykat na Květnou neděli jednu až tři kočičky. Dotyčný přitom věřil, že ho nebude po zbytek roku bolet v krku. Zatímco ale u nás většina lidových tradic spjatých s Květnou nedělí postupně vzala za své, v jižních zemích, především v Itálii, patří oslava tohoto dne dodnes k základním národním charakteristikám. MASOVÉ OSLAVY NA SICÍLII Palmová neděle je například na Sicílii na mnoha místech slavena typickými procesími, jichž se účastní zástupci veřejného života v čele s představiteli místní samosprávy a policie. „Oslavy jsou

zde opravdu silně prožívány. V tyto dny se prakticky celá Sicílie změní v jakési improvizované pódium, na němž se odehrávají scény plné bolesti, ale i radosti,“ říká zvláštní zpravodajka KT v Itálii Renáta Holčáková, podle níž slavnostní ráz celému průvodu dodávají především obrovské palmové větve v rukou účastníků. „K nejzvláštnějším patří procesí ve městě Aidone v centru Sicílie. Zde na Palmovou neděli prochází všemi ulicemi města dvanáct apoštolů. Doprovod jim dělají především děti a mládež. Ti mají v rukou opět palmové větve, které jsou různě propletené do tvaru koruny, srdce či kříže a dětem bývají darovány jejich prarodiči. Obrovské dřevěné sochy apoštolů jsou pak doneseny až před hlavní kostel, kde se po několika pokusech podaří svatému Matoušovi otevřít vrata a vstoupit spolu s ostatními apoštoly a průvodem dovnitř,“ uzavírá popis sicilského slavení Renáta Holčáková. (pri)

Zůstanou kříže v bavorských školách? Obdobný případ jako v Itálii se už delší dobu řeší i v sousedním Bavorsku.

4–5

Téma: ČISTÁ SRDCE

Jsou mladí, říkají si „Společenství čistých srdcí“ a rozhodli se mimo jiné žít sexuální zdrženlivost před svatbou. (Nejen) o tomto společenství pojednává dnešní téma.

7

Co byla velerada Co byla vlastně zač židovská velerada, kterou většina lidí zná hlavně z velikonočních pašijí, kde v procesu s Ježíšem sehrála neblahou roli?

8

Velikonoční TV Na televizní obrazovce se o Velikonocích objeví celá řada zajímavých pořadů – třeba dvoudílný životopisný film o sv. Petrovi.

13-prvni  
Read more
Read more
Similar to
Popular now
Just for you