Issuu on Google+

11

Ročník XXIII / Cena 13 Kč

13. – 19. 3. 2012 / 4. NEDĚLE POSTNÍ

Uvnitř listu: přílohy Hospic Anežky České, Doma a TV program

3

A–B DOMA: EFEKTIVNÍ VÝCHOVA



Vychovávám své dítě dobře? Ne každý si na tuto otázku dokáže odpovědět. Pomoci by mu mohly kurzy efektivního rodičovství.

SANTORUM, NEBO ROMNEY?



Nečekanou „hvězdou“ v táboře amerických republikánů se stal v poslední době konzervativní katolík Rick Santorum.

4–5

8

TÉMA: KŘESŤAN A INTERNET



Jak vytvořit dobré webové stránky farnosti? Co jsou to tablety a čtečky? Kde na internetu najít věci pro duchovní život?

12 ČESKÉ DIVADLO



Co je posláním divadla? Jak je na tom to české? O těchto i jiných otázkách mluvíme s lidmi, kteří se jím intenzivně zabývají.

KAREL ŠIKTANC



S jedním z nejlepších současných českých básníků hovoříme o jeho cestě k poezii, utajeném psaní i lidické tragédii.

Kardinál Duka poodkrývá lidické tajemství Poté co se podíval na nový film Lidice, uvědomil si kardinál Dominik Duka, že podobný příběh, jaký film zobrazuje, zná i on sám. Dozvěděl se totiž, že lidické vraždění přežili další dva lidé – muž a žena – a že na jejich záchraně měl vedle dvou vojáku Wehrmachtu podíl tehdejší lidický kněz. Kontaktoval proto historiky Eduarda Stehlíka a Zdeňka Mahlera a vyšlo najevo, že příběh, který Dominik Duka slyšel poprvé už v roce 1990, zatím není známý. Český primas tak může historický odkaz Lidic obohatit a doplnit o nové skutečnosti. Krátce po Sametové revoluci kontaktoval Dominika Duku Rakušan Josef Prinzenstein, aby jeho prostřednictvím obdaroval církev. Zároveň mu prozradil, že byl vojákem německé armády a podílel se na vyhlazení Lidic. Po vypálení vesnice pak spolu s dalšími vojáky celé místo prohledávali. „Pomalu už svítalo, ale všude byla mlha a kouř. V tu chvíli si všimli, jak z místa utíká muž se ženou. Plakali, něco říkali česky a oni jim nerozuměli,“ popisuje kardinál Duka vojákův příběh. Protože zmíněnou dvojici viděl jen Prinzenstein

se svým kamarádem, rozhodli se být milosrdní a nechali je projít. Podle svědectví se dvojice ukrývala ve sklepě fary, takže na jejich záchraně se velmi pravděpodobně podílel i lidický farář P. Josef Štemberka. Pro oba vojáky měl ale tento milosrdný čin tragickou dohru. Prinzenstein strávil zbytek války ve vězení ve Wroclavi a jeho kamárád byl zastřelen. „Přestože se zabývám Lidicemi už dlouho, neustále se objevují nové věci a příběhy, které mě překvapují,“ řekl KT historik Eduard Stehlík, který se pustil do pátrání s cílem ověřit příběh, s nímž přišel kardinál Duka. Vzhledem k velkému časovému odstupu to podle něj bude složité, přesto už historik zahájil pátrání. „Oslovil jsem německého kolegu a snažíme se vypátrat písemný záznam o rozsudku, kterým byli oba vojáci odsouzeni,“ popisuje Eduard Stehlík. Zároveň se chystá kontaktovat dceru oné prchající dvojice, která hraje v příběhu hlavní roli. FARÁŘ BLAHOSLAVENÝM? Mnoho otazníků zatím historikové vidí i okolo osoby lidického faráře P. Josefa Štemberky. Jedna z verzí například uvádí, že se mohl vyhnout

popravě, ale místo toho si dobrovolně zvolil smrt se svými farníky. „Pater Štemberka sehrál významnou roli v tom, že jakkoliv byli lidičtí chlapáci urostlí, se situací se těžko vyrovnávali. Pan farář jim pomohl k duševní vyrovnanosti,“ nechal se slyšet historik Zdeněk Mahler, autor knižní předlohy k filmu Lidice. MODLITBA PŘED POPRAVOU Podle Duky je pravděpodobné, že se kněz se svými sousedy před popravou modlil, což připustil na nedávné besedě v Lidicích i Zdeněk Mahler. Muži byli totiž společně zavření, a přestože velká část z nich byli sympatizanti sociální demokracie a komunistické strany, v mládí na náboženství chodili a Otčenáš určitě uměli. „A v takových chvílích se člověk většinou modlí,“ dodává k tomu kardinál Duka. Podle poválečných svědectví vojáků odcházeli lidičtí muži před popravčí četu klidně, zpříma a statečně. Dokonce nebyli spoutaní a neměli zavázané oči. Na zmíněné debatě v Lidicích proto kardinál Duka uvedl, že církev zváží, zda by P. Štemberka neměl být za své činy prohlášen za blahoslaveného. (tok)

www.katyd.cz

Hackeři z hnutí Anonymous napadli web Vatikánu

Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)

Ten, kdo se chtěl ve středu 7. března podívat na oficiální internetové stránky Vatikánu www.vatican.va, měl smůlu. Celý web na několik hodin zablokoval masivní kyberútok, k němuž se přihlásili hackeři z hnutí Anonymous. „Hnutí Anonymous se dnes rozhodlo obsadit váš web v reakci na absurdní a přežité doktríny, liturgii a koncepty, které vaše organizace se zištnými cíli šíří po celém světě“ – tak odůvodnili členové hnutí svůj útok. Vadí jim i údajné skandály církve. A proto se rozhodli vyřídit si s ní účty, vzali „spravedlnost“ do svých rukou a na čas vyřadili z provozu oficiální web Vatikánu. „Podle charakteru útoku se jednalo o tzv. DDOS (distributed denial of service) útok. Jeho

princip je jednoduchý – útočníci zahltí určité webové služby požadavky do té míry, že je systém nezvládá obsloužit a zhroutí se,“ vysvětluje pro KT odborník na informační bezpečnost Jiří Machálek. Technicky se prý nejedná o nic složitého, stačí posílat co nejvíce požadavků z co nejvíce různých IP adres. Anonymous k tomuto útoku používají různé nástroje, které útok zautomatizují, stačí pak jen zadat adresu a domluvit se na stejném čase s více lidmi. OBRANA JE VELMI OBTÍŽNÁ Proti tomuto útoku se podle Machálka lze bránit jen velmi těžko, protože zadané požadavky od útočníků nejsou rozpoznatelné od těch, které patří běžným návštěvníkům. „Hackeři nezneužívají nějakou konkrétní slabi-

nu, ale útočí hrubou silou – asi jako kdyby použili beranidlo – a pak je celkem jedno, že dveře mají moderní zámky,“ říká Jiří Machálek. Přesto vydal český národní bezpečnostní tým CSIRT. CZ několik odborných doporučení, jak se před těmito útoky chránit. Útok na Vatikán je jen další z řady výpadů, které v minulých dnech a týdnech Anonymous provedli. Jejich důsledky nejsou většinou fatální – pouze se jim na pár hodin podaří zablokovat konkrétní web. „Webové stránky jsou jakousi virtuální výlohou a tyto útoky se dají přirovnat k tomu, že do ní někdo hodí dlažební kostku,“ dodává Machálek. Na rozdíl od skutečné výlohy může ale web po ukončení útoku hned fungovat – většinou není nijak poškozen. TOMÁŠ KUTIL

Biskup Václav Malý při přebírání Ceny Arnošta Lustiga.

Snímek Aleš Masner

Biskup Malý získal cenu židovského spisovatele Významného osobního ocenění dosáhl minulý čtvrtek pražský světící biskup Václav Malý. Za své celoživotní pevné morální postoje se stal historicky prvním držitelem nové Ceny Arnošta Lustiga, kterou se na počest loni zesnulého spisovatele rozhodla udělovat Česko-izraelská smíšená obchodní komora. „Vážím si toho, že ve výboru, který rozhodoval o udělení této ceny, jsou lidé různých světonázorů, a přesto se rozhodli dát cenu nepatrnému katolickému duchovnímu,“ reagoval na rozhodnutí komise biskup Václav Malý. V patnáctičlenném výboru, který jednomyslně hlasoval pro biskupa Malého, seděli mimo jiné operní pěvkyně Soňa Červená, novinář Jefim Fištejn, kardiolog Jan Pirk či socioložka Jiřina Šiklová. Předsedou komise, která vybírala z deseti předních osobností českého veřejného života, byl bývalý

předseda vlády Jan Fišer. Ten připomněl, že Cena Arnošta Lustiga není cenou uměleckou, nýbrž oceněním hodnot, které židovský spisovatel ztělesňoval. Na adresu Václava Malého pak expremiér poznamenal: „Arnošt Lustig a Václav Malý nám svým životem ukázali, že naše skutky nelze odbýt slovy ,taková byla doba‘, protože žádná doba není tak zlá, aby z ní zmizela lidskost. Jsem si jist, že cena bude ve správných rukách.“ V podobném duchu hovořil i stávající předseda vlády Petr Nečas, který Václavu Malému cenu předával: „Cena Arnošta Lustiga přichází v době, kdy společnost bolestně pociťuje nedostatek etických hodnot,“ uvedl premiér a dodal, že právě udělení takovéto ceny je příležitostí, jak hodnoty statečnosti, spravedlnosti a lidskosti znovu do společnosti vnášet. K udělení ceny poblahopřál biskupu Malému i kardinál Dominik Duka. JIŘÍ PRINZ


11-prvni