Issuu on Google+

Číslo 11 Duben 2014 Noviny vydávané v MěDDM Sluníčko Aš studenty Gymnázia a SOŠ Aš Facebook: Napříč // napricmag@gmail.com

KEČUP, MOUKA, OCET, VODA, VŠUDE!

Prokrastinací ke kreativitě

Dne 25. 4. se konalo tradiční poslední zvonění oktávy a 4IE.

…rozhodně ne. Sice jsou prý inteligentní lidé nejlepšími prokrastinátory, ale podle Veroniky Jelínkové nám může prokrastinace klidně i ublížit na zdraví, fakt! více čtěte na straně 4

Napříč vzkazuje

O studium na ašském Gymnáziu je velký zájem!

více čtěte na straně 2

Ve dnech 22. a 23. dubna 2014 se konaly na ašském gymnáziu přijímací zkoušky do primy a kvinty. Velký zájem byl především o studium osmileté. Uchazečů do primy bylo 43 a do kvinty 4.

Ašská gymnazistka postoupila do krajského kola v uměleckém přednesu

2

3

4 5

Historické klání

československých gymnázií

Milí čtenáři, nemyslete si, že jsme na Vás zapomněli. Ba naopak jsme díky delší prodlevě připravili šťavnaté číslo, ve kterém shrnujeme nejen události za měsíc duben. Za celou redakci přeji zamilovaný Máj.

6 7 8 více čtěte na straně 3

Gymnázium získalo dotaci - čeká ho výměna oken a topení Hrátky s přírodou Kečup, mouka, ocet, voda, všude! O stuidum na ašském Gymnáziu je velký zájem! Postup do krajského kola v uměleckém přednesu Historické klání československých gymnázií Návštěva knihovny jaro 2014 Prokrastinací ke kreativitě Do Německa na zkušenou Začínající reportéři aneb Nikdo učený z nebe nespadl Den - Blbec Z popelnice do lednice S jako POEZIE Napříč si myslí Word cloud


NAPŘÍČ DUBEN 2014

Gymnázium získalo dotaci

- čeká ho výměna oken a topení Po nástupu pana Mgr. Petra Jelínka do funkce ředitele školy se ašskému gymnáziu stále více daří. Plno práce má ovšem ještě před sebou. Velkým problémem jsou např. stará okna, kvůli kterým z interiérů školy uniká teplo. Tento fakt se pak negativně projevuje v účtech placených za topení. Tento problém by měl ale zanedlouho zmizet. Pan Jelínek již po jmenování ředitelem jednal s náměstkem JUDr. Václavem Sloupem o technickém stavu budov a potřebných investicích, přičemž mu pomoc přislíbil a svá slova také splnil. K tomuto tématu řekl pan ředitel následující: „Na letošní rok jsme dostali dotaci do investičního fondu ve výši 3 mil. Kč na výměnu oken v hlavním pavilonu a opravu topného systému. Dále jsme uhájili částku téměř 1,4 mil. Kč z prodeje nemovitosti v Kotkově ulici, která je zavázána v rozpočtu Karlovarského kraje na rok 2014 na řešení havarijních situací, zejména na opravy topné soustavy Gymnázia a SOŠ Aš.“ Celkem tedy škola dostane 4,4 mil. Kč, které spolkne oprava topení, výměna oken v hlavním pavilonu a zřejmě také oprava střechy školní jídelny. Co se děje v současné době ve škole a kdy by gymnázium mohlo mít nové topení a okna? „Momentálně se zpracovávají projektové dokumentace na opravu topného systému a oken v hlavním pavilonu. Ty by měly být hotovy během dubna. Pak se budou pořádat výběrová řízení na dodavatele a během letních prázdnin, pokud vše půjde tak, jak má, došlo by k realizaci zmíněných projektů,“ dodal pan ředitel Jelínek. (vořech tvrdý)

Hrátky s přírodou Voda, oheň, země, vzduch - životně důležité elementy, na které my z ašského Gymnázia nikdy nezapomínáme, a právě proto jsme se ve čtvrtek 24. dubna rozhodli patřičně oslavit Den Země. Ten je stanoven na 22. dubna, ale to byla naše škola zaneprázdněná přijímacími zkouškami, a tak jsme si tedy radši počkali na slunečnější čtvrtek. Všeho se ujala třída pana učitele Lhotáka - septima, jež si pozvala žáky čtvrtých tříd Základní školy Kamenná, pro které vytvořila zajímavé dopoledne plné poučných her v přírodě a s přírodou. Čtvrťáčci, kteří se dostavili okolo osmé hodiny, se rozdělili do čtyř skupin a takto uskupení putovali mezi čtyřmi stanovišti. Na nich se prostřednictvím her dozvěděli více o ozonové vrstvě, evoluci nebo žábách. V jedné z her například míče představovaly nebezpečné radikály. Dále si děti zahrály na žáby skákající přes silnici nebo se pomocí hry kámen-nůžky-papír postupně evolučně proměňovaly. Měly možnost si také projít stezku, na níž poznávaly přírodu kolem sebe. A odměnou za jejich vynaložené úsilí pro ně byly připraveny i sladké odměny.

Spousta nadšených ohlasů dokazuje, že je velmi důležité si takové dny připomínat. Touto zábavnou formou se totiž pobavili a přiučili nejen mladší žáci, ale i studenti septimy, a tak doufám, že se podaří takovou akci uskutečnit i příští rok. (lentilka)

Kečup, mouka, ocet, voda, všude!

Dne 25. 4. se konalo tradiční poslední zvonění oktávy a 4IE. Jako každý rok, tak i letos akce probíhala takřka stejně - brzy zrána na nás číhali před branami školy s fixami a všelijakými patlaninami na obličej, jako například prošlý jogurt nebo šlehačka. Pokud jsi neměl jídlo, byl jsi zmalován, pokud jo, byl jsi zmalován taky, jen o něco méně. Ale teď trochu z mé strany. Jakožto člověk s prořízlou pusou, který je rád středem pozornosti a který má většinu svých nejlepších kamarádů ve starších ročnících, jsem se na tento den těšil a zároveň netěšil. Těšil se na to, jak jim budu zdrhat a oni mě budou nahánět po celém areálu (a tak se doopravdy stalo) a pak mě zmalují. Naopak se netěšil, že to bude poslední den, kdy je vidím jít po chodbě naší školy. Zmalovaný a pokydaný všelijakými hnusy jsem došel k hlavním dveřím, kde na mě čekala další várka. Přežil jsem a došel do šatny, kde jsem se okamžitě převlékl a šel za nimi, protože mě poprosili, abych jim celý průběh dne zdokumentoval. Po osmé hodině se uklidilo, připravily se klaksony a šlo se do tříd. V každé třídě to probíhalo stejně - naběhlo se, počmáralo se vše, co přišlo pod ruku (ani posvátné knihy, jako je třídnice nebo žákovské, nezůstaly neposkvrněny), rozhodily se hrsti bonbónů, což v nižších ročnících vyvolalo nefalšovanou pranici, a dal se symbolický přípitek na maturitu s učitelem.

•2•


NAPŘÍČ DUBEN 2014

Abych nezapomněl, každoročně je součástí tohoto dne pasování septimy (předmaturitní ročník) na tzv. mazáky. Slepili izolepou všechny statečné, kteří se ten den vydali do školy, po trojicích, museli se dostat před hlavní dveře a tam byli slepeni do jednoho velkého chumlu - je důležité, aby třída držela při sobě, ať se stane cokoliv. A teď pro ně začalo opravdové peklo. Mouka, ocet, voda létaly vzduchem a byla toho svědkem celá škola. Líbilo se mi, že septima to peklo pojala s humorem a že se nijak nevzpírali a nijak se nepomstili. Nakonec se všichni přesunuli zpátky do tříd, septimáni domů (umýt se a usušit) a oktaváni oslavovat. Myslím si, že všechno proběhlo, jak mělo, všichni si to užili, a tak jen přeju maturantům, aby úspěšně odmaturovali. (tříska)

O studium na ašském Gymnáziu je velký zájem!

Ve dnech 22. a 23. dubna 2014 se konaly na ašském gymnáziu přijímací zkoušky do primy a kvinty. Velký zájem byl především o studium osmileté. Uchazečů do primy bylo 43 a do kvinty 4. Žáky čekaly obecné studijní předpoklady formou testu. A že se kolikrát opravdu nejedná o nic srandovního a lehkého, dokazuje například úloha, kterou si můžete prohlédnout na fotografii níže. Tak schválně! Necháme Vám, čtenářům, měsíc čas na promyšlení a správné odpovědi otiskneme v příštím čísle NAPŘÍČe. Hodnoceni ale též byli na základě průměrného prospěchu II. pololetí čtvrtého ročníku a I. pololetí pátého ročníku, dále mohli získat body za účast v okresních nebo krajských kolech předmětových soutěží. Po přijímacích zkouškách jsme uchazečům položili pár otázek týkajících se jejich dojmů z testu, zdali se na přijímací zkoušky připravovali, a především na důvod, proč by chtěli studovat na gymnáziu. Testy, dle jejich názoru, nebyly lehké. Za nejtěžší úlohy označili rovnice, zlomky a slovní úlohy. Překvapivým zjištěním pro nás bylo, že se většina žáků na testy pilně připravovala, ať už doma s pomocí rodičů, či návštěvou přípravných kurzů právě na ašském gymnáziu. A proč se ucházejí o studium na gymnáziu? Všichni dotázaní spatřují tuto možnost jako nejlepší přípravu pro studium na vysoké škole. Jelikož výsledky přijímacího řízení už jsou známy, gratulujeme těm, kteří uspěli. A budeme se na ně těšit v příštím školním roce!

(vořech tvrdý, leMOND)

Ašská

gymnazistka postoupila

do krajského kola v uměleckém přednesu O účast v městském kole uměleckého přednesu byl v prvních ročnících nižšího gymnázia poměrně velký zájem. Ti, kdo se zmíněné soutěže v ašském kulturním středisku 6.3. zúčastnili, rozhodně ukázali, že jim tato disciplína není cizí, že jim přednes uměleckého textu jde a že je interpretace poezie či prózy baví. Skvěle reprezentovali svou školu. Čtyřem studentům se podařilo postoupit dál, do okresního kola, jež absolvovali 19. března v Mariánských Lázních. Anežka Štěpánová, Daniel Myšák, Lili Škarková a Tereza Němejcová zde předvedli parádní výkony a odjeli s jedním čestným uznáním – to patřilo Lili Škarkové z primy, a také prvním místem ve IV. kategorii, jež získala Tereza Němejcová za brilantní interpretaci Macourkova textu Slepýš a maturitní ukázka. Stejně jako vloni se Tereza probojovala do krajského kola recitačního klání, které se uskuteční 11. dubna v Karlových Varech. My jí nepochybně budeme držet palce. (ananasovna)

Historické klání československých gymnázií Dne 9.4.2014 jsme se já, Natálie Kalčicová a Eva Zichová zúčastnily krajského kola 23. ročníku Dějepisné soutěže studentů gymnázií v Chebu. Prestižní dějepisná soutěž se koná již od roku 1996 a pořádá ji pan Miroslav Stulák. Každý rok se sjedou tříčlenné týmy z gymnázií z celé republiky, aby si poměřily síly se svými vrstevníky ve znalostech z určitého období dějin našeho území. Tématem pro letošní rok je období 1. a 2. republiky. Krajské kolo proběhlo na sokolovském gymnáziu. Sešlo se tu celkem šest skupin, a to kromě nás z gymnázií v Karlových Varech, Mariánských Lázních, Sokolově, Ostrově a Chebu. Soutěž se sestávala ze tří kol, přičemž na všechny otázky bylo 60 minut. V prvním kole jsme vybíraly správnou odpověď ze čtyř možností, v druhém jsme vepisovaly odpovědi k otázkám. Poslední kolo se skládalo ještě z několika dalších částí.

•3•


NAPŘÍČ DUBEN 2014

Přiřazovaly jsme například data úmrtí k významným osobnostem této doby nebo jsme je poznávaly podle fotografií. Celá soutěž vyžadovala znalosti ze všech okruhů, nechyběly ani otázky týkající se lehce přehlédnutelných podrobností. Vynaložené úsilí se nám vyplatilo – umístily jsme se na třetím místě a postupujeme do Československého kola, kterého se zúčastní postupující školy jak od nás, tak ze Slovenska. Myslím, že mluvím za všechny, když řeknu, že se nám soutěž velmi líbila. Soutěžení v týmech pro nás bylo něco nového, ale domnívám se, že se celkem osvědčilo. Doufám, že tuto tradici, kterou jsme s děvčaty obnovily, budou dodržovat i další studenti našeho gymnázia. (V.Herčuthová)

Návštěva knihovny jaro 2014 Dne 20.3.2014 se v Městské knihovně Aš konala jarní beseda. Podobná akce se pořádala i v listopadu loňského roku. Tenkrát byla zaměřena na Vánoce, vánoční svátky a zvyky s nimi spojené. Letos si studenti sexty za doprovodu paní učitelky Pěnčíkové připravili materiály, které se týkaly jara. Tato akce byla určena pro studenty tercie. Sextáni si vybrali nejrůznější jarní tradice, něco málo o Velikonocích a jejich historii, a informace, které se dozvěděli, předali terciánům. I tercie se podělila o svůj básnický a výtvarný talent. Nechyběly ani herecké výkony při pantomimě. Během akce se vše dokumentovalo a na závěr byla předvedena prezentace, kterou jsme společně vytvořili. Akce se velmi vydařila a studenti už se nemohou dočkat dalšího podobného setkání. (Walli)

Prokrastinací ke kreativitě?

…rozhodně ne. Sice jsou prý inteligentní lidé nejlepšími prokrastinátory, ale podle Veroniky Jelínkové nám může prokrastinace klidně i ublížit na zdraví, fakt! Co však tento pojem znamená, jak proti němu bojovat a jak se mu vyhnout? To bylo sděleno studentům sexty a septimy ašského gymnázia v pátek 11. dubna dopoledne, večer v šest hodin pak byla beseda plně přístupná i široké veřejnosti. Přednášela nám právě Veronika Jelínková z Growjob instituce, která se touto problematikou zabývá, zná ji z první ruky, a jak sama řekla, „prokrastinovala zdraví“. Pro ty, jež neměli možnost na gymnázium přijít, jsem shrnula několik zajímavých informací, které se vám mohou, anebo také vůbec nemusí v budoucnu hodit.

Nejdříve tedy, co se pod tou nyní všude omílanou prokrastinací vůbec skrývá? Není to lenost, kdy se válíme, odpočíváme a nevíme, do čeho píchnout, i když zajímavých činností kolem nás by se našlo víc než dost. Toto slovo vzniklo z latinského pro-crastinus, což znamená „patřící zítřku“. A je tedy vykládáno jako chronické odkládání povinností. A právě takové to: „Co můžeš udělat dnes, odlož na pozítří a získáš tím tak dva dny volna“, může být velmi nebezpečné pro naše psychické zdraví. Jak? Jednoduše. Tím, že si ráno odložím budík (ano, i to je prokrastinace), si tento postup můj mozek zautomatizuje a bude to tak dělat každé další ráno. To je pouze maličkost, říkáte si. Ale to není vůbec pravda. Lidé většinou odkládají takové věci, které jsou pro ně náročné nebo nějakým způsobem nepříjemné, což poté může vést ke stresu nebo pocitům viny. A to přece není dvakrát příjemné, že? Abychom tomu lépe porozuměli, vytasila na nás Veronika různé teorie, studie a výzkumy, které nám ukázaly, jak lehce lze prokrastinaci podlehnout. Jedním z nich byla třeba teorie o slonech. Když je slon malý, má jednu ze svých končetin připoutanou otěžemi, které nezvládne sám přetrhnout. Když vyroste do své velikosti a váhy, už by to pro něj nepředstavovalo žádnou námahu. Jenže on si zvykl být připoutaný a už se ani nesnaží se z toho spoutání vymanit. Možná se tak dokonce cítí v bezpečí. Dalším příkladem byl třeba křeček uvězněný v krabici, který se zprvu snažil se z ní dostat, ale po únavných pokusech útěk vzdal. Na prostředí si zvykl, a když se krabice otevřela a on z ní mohl lehce vylézt, zůstal v ní. Proč? Protože se naučil žít v bezmoci. Takové a jiné příklady prokládaly celou besedu, okořeněnou ještě několika citáty slavných osobností o motivaci, úspěchu a osobních vizích. Ty totiž s prokrastinací úzce souvisí. Byl nám vysvětlen rozdíl mezi kladením cílů bez určitého záměru a osobními vizemi, které bychom měli mít důkladně promyšlené, abychom se dokázali motivovat. Důležitá je samozřejmě akce, do které bychom se měli pustit. Podle Veroniky je tím nejdůležitějším hrdinství. To, že člověk vystoupí z davu a je jiný. Je hrdina a nestydí se za to. Spíše je obdivován. Ale jak se jím stát? Jednoduše, stačí si zahrát na samuraje. Lépe řečeno, naučit se jejich metodu 5 úderů srdce (cca 3 vteřiny), do kterých se musíme odhodlat a učinit patřičný krok. Nakonec jsme byli seznámeni s tzv. Buzer lístkem – tabulkou, do které si každý den zapisujeme splněné body, které jsme si předem stanovili a které nám pomohou zbavit se nějakého zlozvyku nebo právě pomalu se dokopat k nějaké aktivní činnosti. A před rozloučením mohl ještě každý ze zúčastněných vyjádřit svůj názor na celou besedu. V obou třídách byly pouze kladné odezvy a někteří se dokonce přiznali, že si také pořídí onen Buzer lístek. Já se ale musím přiznat, že mě tyto stoprocentně kladné ohlasy překvapily. Po přednášce jsem měla totiž celkem rozporuplné pocity. Bylo to asi tím, že i celá přednáška byla v některých částech plná rozporů. Promítané informace a různá znázornění sice byla velmi dobře vyobrazená, ale v některých částech se to zdálo spíše jako nesouvislý a nespojený tok informací. •4•


NAPŘÍČ DUBEN 2014

Některé informace si dokonce lehce protiřečily. Jako celek to ale jistě zapůsobilo. Přednášející byla mladá slečna s nově nabytými zkušenostmi a znalostmi, se kterými se ochotně podělila, což bylo výrazným plusem. Sama za sebe bych tedy tuto přednášku doporučila, ale také poradila, abyste nevěřili všemu, co se vám řekne, protože to vždy nemusí být úplná pravda. A pokud vám tento článek nestačil a chtěli byste se o prokrastinaci dozvědět více, přečtěte si Konec prokrastinace od Petra Ludwiga, ten vám toho snad sdělí více. A navíc je tato kniha ještě prodávanější než 50 odstínů šedi, a to už musí něco znamenat, ne?

(lentilka)

Do Německa na zkušenou! Tento slogan nosí v názvu jeden z projektů, který se snaží podpořit studenty maturitních ročníků v tom, aby se nebáli vyzkoušet studium nebo výměnný pobyt v zahraničí, konkrétně v Německu. O tomto projektu byla i našim maturantům poskytnuta přednáška ve formě prezentace. Dne 10. 04. 2014 přijel k nám na gymnázium referent, který měl za úkol zábavnou formou poskytnout informace o možnostech studentů. Referenti mají vlastní zkušenost s pobytem v zahraničí, a tak předávají dál i svoje zkušenosti. Hlavní nabídkou akcí byla krátkodobá setkání, workshopy, workcampy, evropská dobrovolnická služba nebo praktika a studijní pobyty. Účelem těchto projektů je samozřejmě zlepšení jazykového vybavení, ale také načerpání nových zkušeností, poznávání nových kultur a zvyků. Naše škola se již tradičně zapojuje do podobných akcí ve spolupráci s německými sousedy. Například poskytuje možnost „vyzkoušet“ si studium na pár týdnů v příhraničním městečku Selb na tamním gymnáziu. Další možností je roční studium na Gymnáziu v Pegnitz (město se nachází mezi Bayreuthem a Norimberkem), které poskytne žadateli stipendium, z něhož se pobyt hradí. Studenti jsou ubytováni většinou v rodinách a dostane se jim i možnosti poznat například Berlín nebo Mnichov. Sama jsem měla možnost tento pobyt absolvovat a myslím si, že zkušenost je to obrovská! Nejde jen o cizí

jazyk, ale i o zvyky v rodinách a běžné záležitosti, které najednou musíte řešit sami, a to pak nastává ta chvíle, kdy se ve vás začne probouzet kreativita, zodpovědnost a soběstačnost. Tyto dva projekty škola podporuje během studia na gymnáziu, tedy před maturitou. O pomaturitních projektech se můžete dozvědět více na www.cnfm.cz, www.tandem.adam.cz nebo na facebooku Do Německa na zkušenou. O zbylých zmiňovaných projektech třeba u mě nebo u vedení školy. Nebojte se čerpat a využívat možnosti, které jsou vám nabízeny, dokud máte čas! ($)

Začínající reportéři aneb Nikdo učený z nebe nespadl

Gymnázium se může pyšnit netradičním předmětem – dramatickou výchovou, kterou povinně absolvují studenti primy a sekundy. Učí se komunikovat, vyjadřovat emoce, pohybovat se, vyslovovat, improvizovat – prostě spoustu dovedností, které jsou zábavné i užitečné. Jednoho krásného dne dostali sekundáni od Aničky Pokorné (vyučující dramatické výchovy) zajímavý úkol - vytvořit reportáž; a zjistili, že to není tak jednoduché, jak by se na první pohled zdálo. V zadání se skrývá: rozdělit se do skupin (i to může být složité); vymyslet téma; vymyslet otázky; sehnat lidi ochotné odpovídat (nejobtížnější); zapsat odpovědi ručně; přepsat vše na počítači. A co jejich úsilí přineslo, můžete zhodnotit přečtením následujících dvou ukázek (všechny se nám sem bohužel nevešly, omlouváme se!). Při pozorném čtení zjistíte, že byly napsané již před drahným časem (například upoutávka na únorové divadlo je prostě out), protože Napříč se na delší čas odmlčel, ale většina informací je stále aktuální. Takže slovo mají sekundáni.

Jak se žije na ašském gymnáziu?

V rámci hodiny dramatické výchovy jsme se rozhodly, že uděláme rozhovor s žáky našeho Gymnázia a SOŠ v Aši. S kterými konkrétně? S oktavány, primány a kvartány. A proč zrovna s nimi? S oktavány, nebo spíše s jedním žákem oktávy proto, že bychom rádi věděli, co si z naší školy odnesl a čím by chtěl jednou být. S kvartány kvůli tomu, že nás zajímají jejich oblíbené předměty, učitelé a hlavně to, co řeší žáci v každé kvartě: Odejít, či zůstat? A s primány kvůli tomu, že jsme se chtěli dozvědět jejich první dojmy na této škole... Z primy jsme vyzpovídaly Natalii Kůtovou, Adélu Pjenčákovou a Tima Uhle, z kvarty Jana Mezulianika, Terezu Zacharovou a z oktávy Petra Schuberta. PRIMA Co se ti líbí a nelíbí na naší škole? Tim: Líbí se mi vybavení tříd a nelíbí se mi barva školy. Natálka: Je zde volnější zábava. Adéla: Na naší škole se mi hrozně moc líbí ten způsob, ten styl..., každá hodina v jiné učebně, několik budov školy, ze kterých se stále musí někam přecházet, a i když jsou ty šatny tak malé a těsné, jsou super. Prostě… řekněme starobylý vzhled a styl.

•5•


NAPŘÍČ DUBEN 2014

Není snad nic, co by se mi doslova nelíbilo. Jen na začátku školního roku jsem si připadala jako v bludišti, ale každá učebna je vybavena skvěle k danému předmětu a přístup učitelů je velice dobrý. Jen snad to, že zatéká do některých učeben, je trošku znepokojivé, ale za to může střecha, že. Moc se mi líbí některé předměty, např. dramatická výchova a pohybovky, což na základce není. Jaký je tvůj oblíbený učitel? Tim: Paní učitelka Pěnčíková. Natálka: Paní učitelka Jana Malotínová. Adéla: Bezkonkurenčně paní učitelka Malotínová. Proč jsi šel/šla k nám na gymnázium? Tim: Gympl má lepší úroveň, chtěl jsem vyzkoušet něco nového. Natálka: Chtěla jsem zkusit něco nového. Adéla: Na gymnázium jsem šla proto, že mě to lákalo. No, a šla jsem tam částečně také kvůli velice nedobrým vztahům na základce... Hodně lidí mělo na gympl vlastní názor, ale já měla ten svůj vysněný, který se mi splnil. Ptala jsem se kamarádek, které tam chodí, a jim se tam líbilo, tak jsem si řekla, proč to nezkusit. Ale čím víc se blížily příjmačky, tím víc jsem si tam přála dostat. A to se mi splnilo. Jsem moc ráda, že zde mám možnost studovat. KVARTA Jaký je tvůj oblíbený předmět? Jan: Matematika. Terka: Hudební výchova. Jaký je tvůj oblíbený učitel? Jan: Žádného nemám. Terka: Pan učitel Staněk. Odcházíš z naší školy po kvartě? Jan: Ne, protože gymnázium je lepší než střední škola a hodí se více do života. Terka: Ne. OKTÁVA Kde chceš pracovat? Čím chceš být? Petr: Chtěl bych být milionářem. Jaký je tvůj oblíbený předmět? Petr: Matematika. Jaký je tvůj oblíbený učitel? Petr: Pan ředitel Jelínek. Co se ti líbí/líbilo na této škole? Petr: Stoupající úroveň naší školy a líbil se mi bufet… Děkujeme za rozhovory a doufáme, že jste po přečtení těchto stručných rozhovorů trochu bohatší o názory studentů ašského gymnázia. (Magdalena Žohová, Nikola Uhle, Natálie Švecová, Sára Kloučková)

David Nushart

je ve svých osmnácti

letech objevem ašské kultury

Jsme studenti ašského gymnázia a chtěli bychom Vám přiblížit zajímavé osobnosti z naší školy. K rozhovoru jsme si proto přizvali Davida Nusharta. Davidovi je 18 a chodí sedmým rokem na ašské gymnázium. Vybrali jsme si ho, protože je neobyčejný a zajímavý tím, že je mu teprve 18 a už pořádá své vlastní akce, např. besedy se •6•

slavnými lidmi. Vymýšlí a pořádá je tak, aby se hlavně líbily divákům. Samotné vymyšlení akce je těžké, natož pak její uspořádání. Musíte oslovit danou osobu, vybrat nejvhodnější místo, sehnat peníze a mnoho dalších věcí... Jakou akci bys chtěl uspořádat nejvíc? Nevím, jakou akci, ale asi mám nějaké projekty, které bych chtěl realizovat. Pokud mám být konkrétní, asi bych chtěl udělat audioknížku ašských pověstí. Vybrané pověsti by se nechaly namluvit známými osobnostmi a vznikla by z toho audioknížka, která by byla volně k stažení na internetu. Nechalo by se udělat i pár cédéček. Bylo by to zdarma. To je to, co bych chtěl udělat v nejbližší době. Nemyslíš, že jsi moc mladý na to, co děláš? Snad né... Baví mě si dokazovat, že na to nejsem moc mladý. Nemá to žádné překážky, začít lze kdykoliv. Jen smlouvy za tebe musí podepisovat rodiče. Jinak v tom není žádný problém. Chtěl jsi pořádat akce už odmalička? No... Já jsem odmalička tíhnul k tomu, abych něco organizoval, zařizoval... Byl jsem takový aktivní, tak asi možná i ano. Zřejmě jsem odmalička něco takového měl v sobě. Jak se ti jeví ašská kultura a její zázemí? Poněkud chladně. Hlavně teď, když nejsou prostory. Chybí tu hodně vyhovující prostory na akce. Což se doufám zlepší vybudováním Aritmy. Chtěl by ses tím živit? Chtěl. Jakou akci v nejbližší době chystáš? V únoru přijede na gymnázium Oldřich Navrátil s unikátním představením. Jmenuje se: „Válka profesora Klama.“ Pan Navrátil bude hrát učitele a diváci budou sedět v lavicích jako běžní žáci. Čeká to pár tříd z gymnázia dopoledne, večer pak i širokou veřejnost. Tak to se těšíme. Děkujeme. Tímto jsme se vám pokusili přiblížit Davida Nusharta. Doufáme, že se Davidovi bude dařit i nadále a bude mít čím dál tím více diváků. (Radek Boháček, Filip Řezáč, Jiří Cipra, Petr Nguyen)

Den – Blbec Chcete utéct? Tak pojďte se mnou, prosím. Tudy a potom zahněte doleva, tam už na vás čeká malý růžový hrošík. Copak? No ano, hrošík. Je snad něco v nepořádku? Nechte hrošíka ve vašich myšlenkách aspoň chvilinku žít a neodsuzujte ho. I růžoví hrošíci mají právo žít ve fejetonu! Jste zmateni? ------------------------------------------------------------------------------Buďme k sobě upřímní, čekáte, že začnu rozebírat nějaký můj dávný, hořkou tragičností nasáknutý den, a možná, když budete mít štěstí, tak k němu přidám trochu sarkastických přirovnání, aby moje výpověď nezněla tak lítostivě a ufňukaně. Nic takového ovšem následovat nebude. Ráda bych Den Blbec rozebrala vědecky. Pojmem Den máme na mysli dobu, kdy bdíme. Slovo Blbec je obyčejné pojmenování člověka, který jistým způsobem nedosahuje myšlenkových hodnot, kterých by podle společnosti dosahovat měl.


NAPŘÍČ DUBEN 2014

Rozdílnost těchto dvou slov je naprosto zřejmá. Existuje ale jedno jazykové kouzlo, jímž můžeme spojit dvě naprosto odlišná slova v jedno. V jazykové reakci Den – Blbec se ihned po přimíchání Blbce do Dne začne Blbec velmi rychle vázat na Den a negativně ho ovlivňovat. Den může reagovat ojedinělým způsobem a změnit se do formy, kdy se bdění mění na pocit, že se nám zdá noční můra. Blbec je velmi silná žíravina, která dokáže rozleptat každý krásný Den. Na popud nějaké neznámé vyšší moci, kterou ještě nikdo pořádně neprobádal, poleptání Blbcem minimálně jednou měsíčně prožije každý z nás. Z nějakého tajemného až mystického důvodu se nám po začátku působení tohoto jedu v našem těle daří provádět úkony, o kterých jsme neměli ani tušení, že je ovládáme. První příznak ranního poleptání je neočekáváná porucha budíku. Máte zpoždění a celí zmatení se snažíte svým velmi rychlým tempem dohnat ztracený čas. Nazývám tento jev Šok první fáze nebo latinsky Ad primum impetum. Šok první fáze má za příčinu nám známé narážení do zdí, stolů, květináčů nebo sklenic s džusem. Také je opravdu velká procentuální možnost, že se vám z ničeho nic ztratí některá z vašich věcí (občas se ztrácejí i lidé). Další průběh už většinou znáte: zakopnutí na zdánlivě rovném terénu, ujetí autobusu, oblečení naruby, magnetické přitahování naštvaných lidí, trapné zjištění o pastě na zuby napatlané po celém obličeji – jak se sakra dostala až do nosu? - spálení se o topení, říznutí se o papír, ztráta klíčů, opětovné zakopnutí + bonus – pád do louže, špenát v zubech, pokálení od na první pohled neškodného holuba, pozdní příchod na hodinu, tupé zírání do zdi, neúspěšný pokus o odstranění špenátu ze zubů, polití košile nevypratelnou tekutinou, naprosto náhodné říkání dvojsmyslů, kvůli nimž působíte perverzně, pozdní příchod na schůzku, neschopnost přemýšlet, protrhnutí pytlíku s odpadky, rozbití deštníku při bouřce, šlapání do nevoňavých věcí. A každý určitě zná pocit, kdy se s někým velice dramaticky hádá a chce dotyčnému říct nějaká chytrá osočení, ale zmůže se jen na zrudnutí, prskání a velice rozmáchlá gesta, díky nimž vypadá přesně tak, jak chtěl, aby vypadal ten druhý. Ovšem, zkusme se na tuto žíravinu podívat i z druhé stránky. Naše žíravina má i dobré vlastnosti. Většinou po jednom dni příznaky odezní a vše se vrátí do normálu. Můžeme si říct, že nejsme jediní, koho tato žíravina poleptala. A hlavně - musíme brát naší žíravinu s nadhledem, protože si často děláme obrovské starosti s naprostými zbytečnostmi. (Natálie Kalčicová)

se stavem, kdy jsme už tři hodiny nejedli, protože jsme si zapomněli svačinu. Opravdový hlad na méně šťastných místech se nás nedotýká a hlavně, nemáme s ním přece nic společného. Problém je v tom, že máme. Rádi se dobře najíme, vyžadujeme neustále plné regály s perfektním zbožím, ze kterého bychom si mohli vybírat. Proč ne, když si ho zaplatíme. Ale k čemu tato naše spotřebitelská rozmazlenost vede? Pojďme krátce nahlédnout za zrcadlo supermarketu. Zákazník nechce zboží s krátkou záruční dobou – potraviny jsou vyhazovány už před skončením záruční doby, ačkoli většina z nich je naprosto v pořádku i lehce po ní. Regály v pekárenském oddělení musí být plné až do konce otevírací doby, poloprázdné by zákazníka odrazovaly - napeče se tedy mnohem více a přebytky se vyhodí. Brambory musí mít velikost tak akorát, malé ani moc velké zákazníci nechtějí – farmář, který si dal práci s jejich pěstováním, si tak třetinu své úrody může rovnou strčit za klobouk. Okurky nesmí být zahnuté, špatně by se balily a rovnaly do bedýnek – ty zakroucené se prostě vyhodí. Jablka mají sem tam flíček, to lidi nekoupí, vyhodí se rovnou. Spoustu věcí si v té rouhačsky naddimenzované nabídce nikdo nekoupí – a tak skončí na skládce. Chcete číslo? Máte ho mít. Každý rok se v EU vyhodí 90 miliónů tun potravin. Kdyby se naskládaly do kamionů a ty se zaparkovaly jeden za druhým, obemkly by zeměkouli po rovníku. Na stejné zeměkouli každou minutu zemře hladem 24 lidí. Tahle planeta není nafukovací. Její zdroje jsou omezené a plýtvat jimi je hřích, za který by naše babičky očekávaly boží trest. I dnes se najdou lidé, kteří chtějí napravit alespoň zlomek. Existují neziskovky, které přebytky odvážejí a po další selekci poskytují potřebným. Z rozkládajících se zbytků potravin se řízeně získává metan jako alternativní zdroj energie. V Japonsku vyvinuli technologii, která dovoluje vyrábět z přebytků lidské stravy kvalitní krmivo pro zvířata (v EU bohužel a čertvíproč zakázáno). Jistou německou pekárnu vytápějí tvrdým rozemletým chlebem. To jsou ale v porovnání s rozsahem škod žalostně malé náhrady. Přitom by zmírnění plýtvání umožnilo zavřít všechny německé jaderné elektrárny. Devastace životního prostředí by se zmenšila natolik, jako bychom se zbavili čtvrtiny aut na zeměkouli. Pár mladých chlápků z Rakouska se rozhodlo, že se budou živit pouze zbytky z kontejnerů. Nejsou to bezdomovci, jen lidé, kterým vadí plýtvání a zároveň chtějí ušetřit. Najedí se prý dosyta a kvalitně. Nikdy neměli k večeři nic zkaženého. Někdy je to ale složité - obchody, které potraviny vyhodily, je totiž často ještě znehodnocují – vodou, barvou, lisováním, rozřezáním obalů. Raději vyhodit než dát - znám to dobře z naší jídelny: dřív se zbytky odvážely pro prasata. Dnes se musí zlikvidovat v drtičce odpadků… Na film jsme 10. dubna do Saďáku přišly dvě. Moc lidí o něm asi nevědělo. Přitom by takové pořady měly běžet v televizi v hlavním vysílacím čase, jenže kdo by na ně koukal, že. A kdybychom koukali, mohli bychom se třeba začít ptát nebo nedejbože chovat jinak – kdepak, jen ať vše zůstane, jak je. Dokud to jde. Ještě si nacpěme břicha, ještě si vybírejme, ještě s klidem vyhoďme z ledničky zbytky, ještě si ten blahobyt užívejme. Ať máme jednou na co vzpomínat. (malotínka)

Z popelnice do lednice Jsou věci, o kterých už předem víte, že na papíře nevyzní, že se musí vidět – tenhle film je jednou z nich. Ale napsat o něm musím, už pro klid své duše. Ne, že by většinu z toho člověk nevěděl či alespoň netušil, ale tak bez obalu naservírovaných 80 minut se mnou prostě zacloumalo. Dokument s originálním názvem Taste the Waste je o jídle z mnoha úhlů pohledu – o supermarketech, o hladu, blahobytu, o farmářích, spotřebitelích a přebytcích, o těch především. Na téhle části planety se nám pojem hlad kryje •7•


NAPŘÍČ LISTOPAD - PROSINEC 2013

S jako POEZIE O bytí a nebytí Rty sešité má zlatou nití nesnesitelná lehkost bytí, až je mi z ní k zblití, ona se mě také štítí. A můžu já se na ní hněvat? Nakonec jí nechám plavat. Nebo nechá ona mě? Nejspíš to bude vzájemné.

Ostrá slova

Napříč si myslí U nás se o pí.Bartošové nedočtete! (vořech tvrdý) Bulvár je svinstvo, nečtěte Blesk, čtěte NAPŘÍČ. (malotínka) Lepší je strom rostoucí než pokácený. (malotínka) (2013)

Dostat spletí větviček pořádně co pro to, to je oč tu běží aneb nenechme se obalamutit, avšak moudřeji ustupme a dopřejme mužům aspoň jeden den v roce, kdy povolí uzdu nadřazenosti. Chybí jim to... ($)

Krvácíš dlouhá souvětí, ze slov která blednou. Tichem se bráníš vzápětí, znovu - naposledy - jednou. né. (2014) (dw)

Napříč měsícem

(burák)

Na dubnovém číslu NAPŘÍČ roku 2014 se podíleli... (SÍDLO REDAKCE)

MěDDM Sluníčko Aš Štefánikova 2515 IČO: 47722363

(REDAKTOŘI)

Lenka Duongová Vanda Eisenhammerová Jakub Jurák Michaela Mondeková David Nushart Tomáš Střeska Jana Malotínová Ivana Šetmaňuková

•8•

(POOCNÍ REDAKTOŘI) třídy: prima, sexta Anna Pokorná Marian Pekár

(GRAFICKÁ ÚPRAVA) Ivana Šetmaňuková

NAPŘÍČ


Napříč dub 2014 cele