__MAIN_TEXT__

Page 1

NÁCHODSKÝ leden 2021


2


Editorial Milí čtenáři, pomaličku dojídáme poslední kousky vánočního cukroví a po výjimečně náročném období, kterým uplynulý rok bezesporu byl, zahajujeme rok nový, a to, přiznejme si, ne právě optimisticky. Alespoň tedy co se týče kulturního a společenského života, bez kterého se budeme muset, ačkoli některým z nás už bolestně schází, obejít zřejmě ještě minimálně po celý měsíc leden. A co si tedy od roku 2021 slibujeme? Mnohem víc než kdy jindy toužíme po kráse všednosti, kdy můžeme zajít do divadla, kina, na koncert či výstavu, nebo jen tak posedět s přáteli u sklenky dobrého vína. Pevně věříme, že začneme žít zase normálně, tak, jak jsme byli zvyklí. Ale bude to opravdu stejné jako dřív? A mělo by to být stejné jako dřív? Neměli bychom něco změnit? To jsou otázky, na které si každý z nás musí odpověď najít sám v sobě. Náchodský SWING vám každopádně i v roce 2021 bude přinášet informace z nejbližšího okolí a bude se snažit inspirovat vás na každé stránce. Co vás tedy v prvním vydání roku 2021 čeká? Třeba rozhovor s Hynkem Šnajdarem, který je naší letošní první Osobností Swingu. Povídala jsem si s ním nejen o jeho novinářském povolání, ale především o kolážích, kterým propadl ještě před revolucí. Jedna z nich zdobí i aktuální obálku. Letošní novinkou je rubrika Stylový domov, ve které bude designérka Tereza Zmátlová radit, kterak si zútulnit bydlení. V Profilu představíme Místní akční skupinu Stolové hory, Filmové milníky se zaměří na tři japonské mistry, Toulky historií přiblíží slavné stavitele z rodu Ryšavých a Tip na výlet doporučí trasy pro milovníky běhu na lyžích. Samozřejmě na vás čekají i další pravidelné rubriky včetně sloupku Jardy Špuláka. Jen to nejoblíbenější, tedy přehled regionálního kulturního dění, je bohužel stále značně omezeno. I jeden z kusů naší kulturní sezóny Náchodský SWING uvádí – Revizor Městských divadel pražských, který byl v plánu v lednovém termínu, bude opět přesunut. Nový termín je v jednání. Pevné zdraví a vše dobré do nového roku přeje Hana Stoklasová šéfredaktorka

inzerce

inzerce

3


Obsah, tiráž

Editorial �������������������������������������� 3

6

Referenční strana ������������������������ 5

8

Profil ������������������������������������������� 6 Osobnost Swingu ������������������������ 8 Filmové milníky ������������������������ 12 Bez skrupulí ������������������������������ 14

Osobnost Swingu Hynek Šnajdar

Profil MAS Stolové hory

14

12

Toulky historií �������������������������� 18 Do galerie ��������������������������������� 20 Stylový domov �������������������������� 22 Tip na výlet ������������������������������� 24

Filmové milníky Tři japonští mistři

Bez skrupulí

22

18

Výstavy �������������������������������������� 26 Servis ���������������������������������������� 28 Kvíz ������������������������������������������� 30

Toulky historií Slavní stavitelé v rodě Ryšavých

Stylový domov

26

24 Tip na výlet Na běžkách zimní krajinou Náchodska

Časopis Název: Náchodský SWING Aktuální číslo: 1/21, vydáno: 2. 1. 2021 Zákl. informace: vydavatel: IČO: 27525937, evidenční číslo: MK ČR E 17869, periodicita: 11 č./rok, náklad: 7 500 ks, grafika: tisk: V&H PRINT Nové Město nad Met.,

Výstavy

web: www.nachodskyswing.cz

Korektury:

foto tit. strana: Hynek Šnajdar - Tanec mezi vejci

Adresa: Komenského 1203, Náchod Kontakt: +420 777 144 189, stoklasova@nachodskyswing.cz

Redakce Šéfredaktorka: Hana Stoklasová DiS. (hs) Obchod Kontakt: +420 777 144 189 Obch. ředitel: Daniel Šafr (dš) Redaktoři: Mgr. Jiří Švanda (jš), Kontakt: +420 777 642 009, Petr Hejčl (ph), safr@nachodskyswing.cz Iva Urbanová Nedodané inzeráty jsou majetkem redakce! Za dodané (jinde zpracované inzeráty) nenese redakce ani grafické studio žádnou odpovědnost, a to jak při osvitu, tak v konečném tiskovém provedení (tzn. úplnost inzerátů, správnost textů, grafická úprava a rozlišení, barevnost provedení atd.).

Pořadatelé všech zveřejněných akcí si vyhrazují právo na změnu programu! Vydavatel neručí za obsah a věrohodnost inzerce. Redakce a vydavatel se nemusejí ztotožňovat s názorem respondentů. Uzávěrka únorového vydání je stanovena na 18. ledna 2021. 4


Mirka Soldánová 28 let Zálesí u Hronova manažerka v MAS Stolové hory

Co se Vám líbí na časopisu Náchodský SWING?

Jeho dostupnost: vždy na začátku měsíce ho najdu v mé oblíbené hronovské kavárně. Je to taková jistota, že ho spolu s cappuccinem „zhltnu“. Jistoty mám ráda a cappuccino také. Jeho rozmanitost: každý si v něm najde to své. Někdy mě překvapí, že některé z témat sice za své nepovažuji, ale článek si přečtu a o to víc mě obohatí. Jeho formát: velikost A5 je ideálním společníkem do kabelky nebo do batohu, když vyrážíte na túru, třeba na moje oblíbené Stolové hory.

Jaké rubriky Vás zajímají nejvíce a proč?

Často čtu Swing od konce, protože mám ráda přehled tipů na kulturní akce. Většinou se snažím život si příliš nezjednodušovat, ale tato rubrika mi ušetřila spoustu času při pátrání, kam vyrazit. A tuším, že o některých akcích bych se ani jinak nedozvěděla. Nejvíc však mám ráda Osobnost Swingu. Často žasnu, kolik inspirativních lidí z našeho malého příhraničního koutu pochází nebo tu žije.

5


Profil

Text: Mirka Soldánová, foto archiv MAS Stolové hory

Část týmu MAS Stolové hory pod Stromem roku 2020 U Lidmanů

MAS Stolové hory Akční v našem regionu Posláním spolku Místní akční skupina Stolové hory je pomáhat rozvoji území Hronovska, Policka a města Náchoda. Podpora sociálních služeb, hasičů a  dalších spolků, ale také rozvoj vzdělávání, zemědělství, lokálních podniků nebo zlepšování životního prostředí. Za poslední tři roky MAS poskytla na tyto projekty finanční prostředky ve výši přesahující 100 milionů korun. Nešlo by to však bez spolupráce s obcemi, spolky nebo dalšími akčními lidmi, kterým záleží na místě, kde jsou doma. Spolupráce je důležitým znakem fungování celého spolku. Představte si území čtrnácti obcí včetně města Náchoda, ale také menších obcí jako je Česká Metuje, Žďárky nebo Suchý Důl. Všude tam se Místní akční skupina Stolové hory snaží tkát co nejhustší pavučinu, aby její sítě propojily co nejvíce nadšených lidí. Možná vás také napadá, kde se vzal takový název spolku. Vězte, že stolové hory Bor 6

a Ostaš jsou vidět ze všech obcí, které jsou v  MAS sdružené. V  logu je také pod stolovou horou patrná řeka Metuje, která protíná území od severu na jih. A zkratka MAS odkazuje na všechny místní akční skupiny, kterých v Česku funguje 180. Přerozdělování dotačních prostředků pocházejících z evropských

fondů skrze místní akční skupinu je pro všechny výhodné tím, že přidělené peníze zůstanou v našem regionu. Díky tomu MAS ve spolupráci s místními pomáhá na svět projektům jako je výsadba dřevin v Polici nad Metují, výstavba nové lávky přes železniční trať v Náchodě nebo třeba oprava fasády kostela sv. Prokopa v Bezděkově nad Metují. Cel-


kem takových projektů MAS od roku 2017 podpořila úctyhodných jednaosmdesát, a to v nejrůznějších oblastech našeho života jako jsou sociální služby, životní prostředí, zemědělství, veřejná infrastruktura nebo vzdělávání. Ne nadarmo je právě vzdělání tím zásadním, co nás všechny ovlivňuje od raných let. Proto se MAS podílí na rozvoji vzdělávání na Náchodsku. Co si pod tím představit? Taková malá vzdělávací dílna, ve které jsou vítáni nejen učitelé a  ředitelé škol, ale také samotné děti, jejich rodiče a  všichni další, kdo mají chuť navzájem se inspirovat, vzdělávat se a  obecně posouvat vzdělávací systém kupředu. Prevence kyberšikany, čtenářské dílny, předškolní vzdělávání, ale i  kurzy vaření pro kuchařky ze školních jídelen jsou některá z  mnoha témat, jimž se projekt věnuje. V  podkrovních kancelářích nad obecním úřadem ve Velkém Poříčí, kde mají Stolovky zázemí, se to nápady jen hemží. Tu a tam se z té či oné kanceláře ozve výkřik inspirovaný úžasnou myšlenkou. A jaké z nich se zatím podařilo přetavit do skutečnosti?

Sounáležitost se ale nejvíce zrcadlí v činnosti mnoha spolků, které okolo nás fungují a  díky nimž komunitní život není jen prázdné slovo. Proto MAS směřuje svoji pomoc i jim. V minulém roce byly mnohé akce bohužel zrušeny, pár se jich však během letního období mohlo uskutečnit i díky drobné finanční podpoře od MAS. Byly mezi nimi například kuličkiáda v Bezděkově nad Metují, olympijské hry ve Velkém Poříčí nebo pěší stezka kolem České Metuje, ty se konaly pod patronací místních nadšenců. Finanční podpora je bezesporu důležitá. MAS však také prostřednictvím různých seminářů motivuje

zástupce spolků k další činnosti. Doplnění chybějícího pohonu je důležitou součástí fungování aktivních lidí. Proto MAS před rokem uspořádala například seminář o zapojení veřejnosti do dění v obcích ve spolupráci s  Nadací Via, který se setkal s  velkým ohlasem. Pracovití a  nadšení lidé jsou také základním pilířem celého spolku, jenž má 57 členů  – představitelů obcí, zemědělců, podnikatelů a zástupců spolků i  jednotlivců. Tak jako U  Lidmanů mohli na podzim sklízet plody ze Stromu roku 2020, tak MAS zasévá a sklízí první plody spolupráce, které jsou zjevné na mnoha místech okolo nás. Velká část z  nich zatím nespatřila světlo světa, ale třeba i  díky vám se vize mohou stát skutečností. O všech aktivitách MAS se můžete dozvědět na www.mas­‑stolovehory. cz, facebookovém profilu MAS Stolové hory, ale také v  obecních zpravodajích. Jednou za rok pak vychází zpravodaj Stolovky, který se věnuje tématům podrobněji.

SHOZ PRÁDLA ŠIKOVNÝ POMOCNÍK DO MODERNÍ DOMÁCNOSTI

Už žádné namáhavé nošení špinavého prádla! Výrobcem a dodavatelem shozů SIDEKICK je firma

Bazény Machov s.r.o. Nízká Srbská 101 549 31 Machov

E-mail: info@bazenymachov.cz Mobil:

+420 736 158 132

výroba www.

/

montáž

/

servis

bazenyMachov.cz/sidekick

inzerce

Třeba nad Stárkovem můžete najít dvouletou lípu, která byla vysazena ve spolupráci MAS a města Stárkova při příležitosti stého výročí založení Československa. Další strom, který si možná v souvislosti se Stolovkami spojíte, je jabloň u Lidmanů, která zvítězila v  anketě Strom roku 2020 a už v únoru bude soutěžit o evropský titul. I nápad nominovat starou odrůdu jabloně s  odkazem na tradici ovocných stromů na venkově vznikl v  kancelářském podkroví. Do příběhu celé štrúdlojízdy vás už zasvětil listopadový Swing. V  loňském roce se MAS snažila pomoci malým živnostníkům, které postihla různá omezení. Je jasné, že jedním nákupem svět nezměníme, ale místnímu podnikateli pomůžeme. To, že utratíme peníze ve zdejší kavárně, pozveme

kolegu na regionální pivo nebo koupíme dárek od sousedky, která vyrábí keramické výrobky, pomáhá vytvořit nejen sounáležitost, ale i soběstačnost regionu. A  nebudeme muset spoléhat na potravinové nadnárodní společnosti a  muset koukat na prázdné prostory v centrech měst.

7


Osobnost Swingu

Foto archiv Hynka Šnajdara

Hynek Šnajdar „Víc než surrealista jsem dnes spíš sir realista“ Hynek Šnajdar se narodil v Rychnově nad Kněžnou a žil na Valašsku. V roce 1996 se přestěhoval do našeho regionu, kde nejprve působil jako redaktor a později šéfredaktor Náchodského deníku, od roku 2009 pracoval pro regionální portál Trutnovinky a nyní je šéfredaktorem královéhradeckého magazínu a portálu Salonky. Kromě své žurnalistické práce je znám také jako výtvarník. Surrealismus ho okouzlil ještě před revolucí, a  tak začal tvořit koláže, jejichž vtip i  tajemství už mohli obdivovat i návštěvníci výstav v Americe či Kodani. 8


Vystudoval jste strojařinu, ale živíte se novinařinou. Jak jste se k této profesi dostal?

Přestože jsem měl v době dětství zcela jiné zájmy než technické, rodiče paradoxně rozhodli, že půjdu na strojařinu, která podle nich měla perspektivu. Měl jsem sice rád češtinu, hodně jsem četl a  také se pokoušel psát, ale o  žurnalistice v  době temného socialismu jsem neuvažoval ani náhodou. Prošel jsem řadou dělnických profesí a  teprve po revoluci jsem byl osloven. Po váhání jsem se pak vydal na dlouhou žurnalistickou cestu, po níž kráčím doteď. Novinařina nebyla původně mé vysněné povolání, dostal jsem se k  ní víceméně shodou šťastných okolností. Už před revolucí jste s přáteli samizdatově vydávali časopis.

V půlce osmdesátých let jsem žil ve Valašském Meziříčí. V té době jsem se rozhodl založit samizdatový časopis Satyr a ke spolupráci jsem přizval kamaráda Petera Kováče. Vymyslel jsem koncepci a  pustili jsme se s  nadšením do díla. Časopis vznikal na koleně a  obsahoval povídky, poezii či výtvarné projevy našich tvořivých přátel. Po přestěhování do Nového Jičína a roční pauze mě k pokračování přiměl tamní výtvarník Leo Volek. Po čase, kdy jsem propadl surrealismu, se postupně v tomto směru začal měnit i obsah časopisu, kterého vyšlo asi osm čísel.

publicistice… V roce 1996 jsem zatoužil po práci v  deníku. V  té době se nabízela možnost nastoupit do rozjíždějících se Novin Náchodska, dnešního Náchodského deníku, kde jsem strávil třináct let. Poté jsem se stal členem redakce Trutnovinek v Trutnově a od roku 2019 pod stejným vydavatelem tvořím magazín Salonky v Hradci Králové. O čem píšete nejraději?

Zajímá mě sice kulturní oblast, ale novinařina mě baví komplexně. Prošel jsem všemi možnými zákoutími této profese, takže se ničemu nevyhýbám. Píši zpravodajství, komentáře, publicistiku, dělám rozhovory se zajímavými i velmi známými lidmi, kterých jsem vedl už stovky. Rozhovory mám asi ze všeho nejraději, je to pro mě největší novinářské dobrodružství. Jak moc se novinařina od vašich začátků změnila?

Za ta téměř tři desetiletí, co se jí věnuji, se samozřejmě proměnila v mnoha ohledech. Neřekl bych, že by se nějak výrazně změnila stavba článků či získávání informací nebo touha po jejich předávání čtenářům. Za ty

Ve kterých redakcích jste za svůj profesní život působil?

inzerce

Když jsem byl v roce 1990 osloven, zda bych zkusil novinářskou profesi, nechal jsem si čas na rozmyšlenou a pak se rozhodl do toho jít. Nastoupil jsem jako redaktor do týdeníku Region Valašsko ve Vsetíně. Dobré novinařině, která po době temna začínala od nuly, jsem se učil z  útlé, ale pro mě zásadní publikace  – Příručka pro novináře střední a  východní Evropy, kterou sepsali žurnalisté z  prestižních amerických deníků. Byla to pro mě bible, bylo tam v  kostce vše o  zpravodajství, rozhovorech,

9


Hynkova koláž s názvem Život je sled okamžiků (2019)

roky prošla naprosto zásadní technologickou proměnou, která nyní určuje cestu praktické žurnalistiky. Je rychlejší, komplexnější, nabízí nekonečné množství možností. S tím ale souvisí i  větší povrchnost, protože čtenářská obec je netrpělivá a její soustředěnost se zkracuje. Proto je novinařina rychlá a stručnější než dřív. Obecně řečeno je ale žurnalistika stále vzrušující profese.

toto lepidlo přestanou vyrábět, s kolážemi končím. Samozřejmě si ještě předtím udělám pořádnou zásobu. Obrazový materiál pochází nejen z časopisů současných i prastarých, ale také třeba z rozmanitých atlasů, a to i anatomických či technických, uměleckých publikací, které jsou k mání v antikvariátech. Občas se stane, že mně lidé sami nabízejí materiál pro koláže.

Dlouhá léta tvoříte koláže. Jak a kdy jste se k nim dostal?

Co kolážemi vyjadřujete?

Od raných osmdesátých let se pro mě surrealismus stal ne výtvarným směrem, ale myšlenkovým proudem. V té době jsem se s několika stejně naladěnými přáteli na Moravě podílel na vydání samizdatových tematických sborníků Les randez vous des ami a Klíč k  realitě. Vliv na to, že jsem jako samouk začal tvořit koláže, měla jedna z  hlavních postav světového surrealismu, tvůrce koláží a  malíř Max Ernst. Během dalších let jsem jich vytvořil stovky, tvorba procházela vývojem a nějakou dobu trvalo, než jsem našel svou vlastní cestu. Víc než surrealista jsem dnes ale spíš sir realista. Jaké nástroje jsou k  výrobě koláží potřeba a kde sháníte obrazový materiál?

Toto je nejčastější otázka návštěvníků vernisáží mých výstav, kteří si často myslí, že mám nějakou kolážovou laboratoř. Skutečnost je ale daleko prozaičtější. K tvorbě potřebuji pouze dvoje nůžky Solingen, odlamovací nože, několik štětců a  lepidlo Herkules. Až 10

Tvorba koláží se pro mě stala hrou vyžadující nápaditost, představivost, imaginaci. Je to hra s momenty překvapení, dobrodružstvím, s postupně se odvíjejícím nebo náhle zjevujícím se příběhem. Nevytvářím koláže s  nějakým striktně předem stanoveným záměrem, připouštím ale, že příběh, sen nebo cokoliv jiného se do mojí mysli občas vkrádá ještě předtím, než vezmu do jedné ruky nůžky a do druhé lepidlo. Vznikají pak dokumenty zázračných setkání motivů erotických, humorných, z rostlinné i živočišné říše, s anatomickými či technickými detaily, s  vyobrazením atributů technické civilizace. Jaké jsou na vaši tvorbu reakce?

Divák je většinou překvapen. Pravdou je, že v okamžiku, kdy beru do ruky nůžky, jsem znám svým pověstným puntičkářstvím a  téměř nekonečnou trpělivostí při vystřihování miniaturních detailů. Právě to diváka často mate, protože má pocit, že jde o nějakou počítačovou záležitost. Už se mi při vernisážích několikrát stalo, že jsem koláže vyjmul z rámu


a návštěvníci pak přes koláže přejížděli prsty jako slepci, kteří čtou Braillovo písmo. Tvoříte především cykly. Proč?

Zpočátku to tak nebylo, tvořil jsem jednotlivé koláže, což se čas od času děje i nyní. Cykly jsou však pro mě důležité, protože jsou výlučné. Nejraději mám ty, které mají stejné pozadí. Ta monotónnost stejných pozadí je hozenou rukavicí. Pět, deset nebo více stejných pozadí, jež pohlcují odlišné příběhy, to je moje obsese. Je to podobné jako ulice, kde nic ani na vteřinu nezůstává stejné. Vzrušuje mě představa, že vše je možné, vše dovoleno, že vše je mystifikace a skutečnost zároveň. Některé cykly vám prý pomáhají vypořádat se s minulostí.

Těch cyklů je několik a mají pro mě význam v  tom smyslu, že se vypořádávají s  tím, co jsem prožil kdysi dávno, nebylo to příjemné a dnes, když jsem to zahrnul do koláží, jsem to vzal na milost. Uvedu příklad. Někdy v šesté třídě jsem kvůli soudružce učitelce, která nás vzdělávala ve výtvarné výchově, získal nepřekonatelný odpor k zátiší. S úchylnou pravidelností jsme totiž každou hodinu kreslili či malovali zátiší, a to po celý rok. V roce 2014 jsem se rozhodl se s  touto výtvarnou disciplínou vypořádat, vytvořil jsem cyklus Noční můra milovnice zátiší a tím jsem ho vzal na milost. Jsou pro vás koláže tedy nějakou formou psychoterapie?

Tvorba koláží přímo ne, ale před lety jsem se rozhodl, že některé z cyklů opatřím komentáři, které však nejsou interpretačními pokusy nebo návody pro diváka. Měly to být krátké reflexe doprovázející jednotlivé cykly. Textů pod názvem Klíčové okamžiky je čtyřiadvacet a  už při samém vzniku se staly jakýmsi prostředkem ne psychoterapie, ale spíše autoterapie. V současné době jsou vaše práce k vidění v Galerii výtvarného umění v rámci Náchodského výtvarného podzimu. Účastníte se ho pravidelně?

Náchodského výtvarného podzimu se účastním od roku 2004 a dlužno poznamenat, že koláže tam vystavuji stále pouze já. V aktuálním ročníku je to část cyklu z roku 2020, který jsem nazval Nic nehledejte, čekejte.

Kolik jste už absolvoval výstav?

Před rokem 1989 nebylo možné veřejně vystavovat, takže docházelo k „nepovoleným“ výstavám v různých lomech, parcích a podobně. S výstavami v tom oficiálním slova smyslu jsem začal až někdy v roce 2000. Od té doby jsem absolvoval více než dvacet samostatných a přes čtyřicet společných výstav doma i v zahraničí. Vystavoval jste i ve Spojených státech.

Po roce 2000 se ve Valašském Meziříčí objevil americký malíř Tom Besson z Texasu, který tam měl výstavu a hledal své moravské kořeny. Při té příležitosti jsme se seznámili. V  roce 2006 mě vyzval, zda bych se zúčastnil putovní výstavy mezinárodní Neosymbolistické skupiny. Moje koláže se tak dostaly postupně do galerií v  Austinu, Kodani a Olomouci, kde výstavní turné končilo. Potom jsem ještě s  touto skupinou vystavoval v texaském Houstonu. Zkoušel jste i jinou formu výtvarného umění?

Přestože se nepovažuji za malíře, měl jsem jedno období, kdy jsme vytvořil automatické kresby, které vznikaly takzvaně na jedno nadechnutí. Také jsem zplodil několik asambláží, monotypů a co je pro mě zvlášť důležité, i  cyklus linorytů. Tato technika mě vždycky fascinovala, předtím jsem ale neměl dost odvahy se jí věnovat. Až zase seberu odvahu a přijde to na mě, zase si zaryji. Je ještě něco, čemu se rád věnujete ve volném čase?

Kromě tvorby koláží rád fotografuji, píši, čtu, dělám rozhovory, spřádám a realizuji plány s  českoskalickým kamarádem Slávou Doubkem, s  nímž jsme před lety založili Klub Konvalinkových umělců a  volnomyšlenkářů, mám rád víno, cestuji, jezdím také za svou matkou i  potomstvem na Moravu a za svou Mo na Mělník. Je toho hodně, co mě pohlcuje. Je leden, měsíc předsevzetí. Dal jste si nějaké?

Předsevzetí si programově nedávám. Mám rád, když v životě přijde něco, co rozjitří mou imaginaci. Děkuji za rozhovor. 11


Filmové milníky

Text: Jiří Švanda

Akira Kurosawa Jasudžiró Ozu

Kendži Mizoguči

Tři japonští mistři

Akira Kurosawa, Jasudžiró Ozu a Kendži Mizoguči měli hlavní zásluhu na tom, že se svět začal zajímat o japonskou kinematografii. Kendži Mizoguči byl prvním z této trojice, kdo začal pracovat u filmu. Mezi lety 1923 a  1930 natočil více než pět desítek snímků, z  nichž se dochoval jen zlomek. Točil rychle a hlavním inspiračním zdrojem mu 12

byla díla spisovatelů v čele s O’Neillem a  Tolstým. Za skutečný začátek své režisérské kariéry považoval až snímek Sestry z  Gionu (1936). Film vypráví příběh dvou sester, které se jako gejši snaží zlepšit své

životní poměry. Zatímco jedna sází na oddanost, ta druhá preferuje intriky. Mizoguči do filmu otiskl své vlastní vzpomínky. Jeho sestra byla vychovávána adoptivní rodinou a posléze prodána do zábavního


podniku jako gejša. K tématu „padlých žen“ se Mizoguči vracel mnohokrát a něžné pohlaví mělo v jeho snímcích vždy srovnatelný prostor jako muži. Ve filmu Příběh odkvetlých chryzantém (1939) je klíčovým prvkem obětavost ženy herce Kikunosukeho. Za úspěch svého manžela platí nalomeným zdravím. Život milostnice Oharu (1952) vypráví o  dvorní dámě v  17. století, která se nakonec stává prostitutkou. Povídky o  bledé luně po dešti (1953) jsou asi nejznámějším Mizogučiho filmem a byly nominovány na Oscara za nejlepší kostýmy. Prolíná se v nich snaha přežít ve válečných časech s  nadpřirozenem v  podobě ženy­‑démona a  manželky­‑ducha. Film ale není duchařskou historkou, nýbrž podobenstvím se silnou sociální kritikou. Vyskytuje se v něm téma fyzického i sexuálního násilí páchaného vojáky na bezbranných lidech i  souboj vášnivé touhy s oddaností. Mizoguči byl perfekcionista, jednu scénu natáčel i stokrát. Potrpěl si na dlouhé záběry s precizním nasvícením a  naaranžovaním celé mizanscény. Za svůj vzor ho považovali William Wyler (Ben Hur, Prázdniny v Římě) a John Ford, nejslavnější westernový režisér všech dob. Chuť zeleného čaje v misce rýže Zatímco snímky Mizogučiho se odehrávaly převážně v  minulosti, Jasudžiró Ozu upřednostňoval současnost. Už v  období němého filmu natáčel snímky, ve kterých se potkávaly postavy v kimonech s hrdiny se západním stylem oblékání. A právě generační (ne)porozumění se stalo ústředním tématem jeho 54 filmů, z  nichž se do dnešních dnů zachovalo 36. Ozu zval diváky přímo do obydlí svých hrdinů a nechal příběh plynout především skrz dialogy. Kameru umístil do pozice člověka sedícího na rohožích tatami a  umožnil tak sledujícímu mít autentický pocit hosta ve filmové domácnosti. Zatímco

v jiných japonských filmech měly děti spíše roli obětí únosů nebo čistě dekorační, u Ozua jsou to právě ony, které nejen odlehčují svými rošťárnami rodinná dramata, ale jsou také svědomím svých rodičů. Krásně je to ukázáno v němém filmu Narodil jsem se, ale… (1932) a  jeho zvukovém remaku Dobrý den (1959). V obou snímcích se postavy dětí snaží co nejvíce přiblížit svým chováním dospělým. Proto tu i  vztahy mezi dětskými partami připomínají hierarchizaci společenských vrstev. Tvorba Ozua je ale připomínána především ve spojení se snímky, v  nichž se objevili herci Čišo Rjú a Secuko Hara. Oba byli symbolem empatie a naděje, často v kontrastu s  ostatními postavami. Ve snímku Pozdní jaro (1949) ztvárnili stárnoucího otce a pečující dceru Noriko. Rodina doufá ve svatbu, ale dívka se k  ní nemá. Otec se rozhodne přesvědčit Noriko, aby si ženicha našla a  neobětovala nejlepší léta svého života péči o něho. Po radostné svatbě se tatínek vrací do opuštěného domu. V lyricky laděné scéně si začíná krájet jablko, zatímco se v prostřizích ukazuje prázdnota celého obydlí. Otec má v  tváři výraz na pomezí radosti z  dceřina štěstí a  smutku z  nadcházející samoty. Přesto je patrný silný prvek naděje, že ho dcera brzy navštíví. Ozu se i v dalších svých filmech citlivě věnoval rodinným problémům. V jeho nejznámějším snímku Příběh z Tokia (1953) se návštěva stárnoucích rodičů u  jejich dětí promění v  souboj nervů a  morálních zásad. Kvůli silné autenticitě se dílo tohoto režiséra pravidelně umisťuje v  různých žebříčcích nejlepších filmů všech dob na předních příčkách. Sedm samurajů ve skryté pevnosti Zatímco snímky Ozua a Mizogučiho byly doceňovány mimo Japonsko až v  průběhu let, jejich souputník Akira Kurosawa ovlivnil řadu svých současníků v USA i Evropě. Začínal

filmy s tematikou juda a dramaty ze současnosti. Ve snímku Opilý anděl (1948) se poprvé objevili dvorní Kurosawovi herci – excentrický Toširó Mifune a  mentorsky působící Takaši Šimura. Oba muži hráli také v  legendárním Rašómonu (1950), který jako první japonský film získal cenu akademie Oscar. Neotřelý příběh jedné vraždy a  znásilnění, jenž každý ze svědků (včetně ducha zemřelého) popisuje u  soudu radikálně odlišným způsobem, upoutal pozornost západních režisérů, kteří začali Kurosawovu tvorbu pečlivě sledovat. Netrvalo dlouho a  epický snímek Sedm samurajů (1954) si vysloužil americký remake Sedm statečných (1960). Sergio Leone (neoficiálně) převedl Yojimba (1961) do podoby westernu Pro hrst dolarů (1964) s  Clintem Eastwoodem v hlavní roli. Také jeden z největších obdivovatelů Akiry Kurosawy, režisér George Lucas, použil do Hvězdné války: Epizoda IV – Nová naděje (1977) zápletku ze Tří zločinců ve skryté pevnosti (1958). Vliv, jaký měly výše uvedené snímky na žánr akčního filmu a  westernu, je nepopiratelný. Kurosawa ale obdivoval také evropské umění, a proto významnou část jeho tvorby zaujímají adaptace evropských mistrů převedené do japonských reálií. V  případě Williama Shakespeara šlo o  snímky Krvavý trůn (1957) a  Ran (1985), jež byly inspirovány Králem Learem. Film Zlý chlap spí dobře (1960) obsahuje hamletovské motivy. Rád adaptoval také ruské klasiky. Ve snímku Na dně (1957) vycházel ze stejnojmenné divadelní hry Maxima Gorkého a  natočil rovněž Idiota (1951) podle F. M. Dostojevského. Na sklonku své kariéry spolupracoval se Stevenem Spielbergem a  Francisem Fordem Coppolou, kteří ho dodnes citují jako velký vzor. A tím nebyl zdaleka jen pro ně. Pohřbu této režisérské legendy se zúčastnilo 35 tisíc lidí. Tvorba „císaře japonského filmu“ ale žije dál a nadále inspiruje svými myšlenkami i provedením. 13


Bez skrupulí

PLASTOVÁ OKNA

DVEŘE ZIMNÍ ZAHRADY

Kouzlo roušky

Šestikomorový prol s trojsklem

TROCAL 88+ investice do budoucnosti

ma Rodinná firtradicí u s dlouholeto

inzerce

14

Husitská 11, Nové Město nad Metují kplasty@kplasty.cz www.kplasty.cz tel.: 491 470 497 - 8 fax: 491 470 185

Před třemi lety jsem pravidelně jezdíval za svým tátou do nemocnice v Hradci Králové. Měl za sebou těžkou operaci, po které byl oslabený jeho imunitní systém, a tak když jsem chtěl vstoupit za ním do pokoje, musel jsem si zakrýt ústa rouškou. Vzal jsem si vždy jednu z hromádky vložených do papírové krabice a vlastně mě docela bavilo si ji natahovat na ústa a  udělat z  ní v  krátké době důležitý důvod k  tomu, abych se mohl setkat se svým otcem. Bylo tenkrát léto a  v  pokoji královéhradecké nemocnice nebyl zrovna vzduch k pohledání. Byl těžký a já za pár minut cítil, jak se mi začínají potit tvář i rty, jak krůpěje potu ulpívají na

vousech a jak je mi nepříjemně. Když k tomu otevřeně přiznám, že jsem ve své roušce cítil i ten párek v rohlíku, který jsem si předtím dal na vlakovém nádraží, nebylo mi po deseti minutách zrovna do zpěvu. Když jsem pak jednou vyšel z pokoje, zeptal jsem se setry, která měla právě službu, jestli má rouška skutečně nějakou funkci. Poučila mě, že chrání především pacienta, ale ve svém důsledku i  mě. Popsala mi tenkrát to, co se v dnešní době popisuje, když se národu vysvětluje, jak rouška funguje. Že opar s  bacily stoupá nad roušku, potažmo nad hlavu toho, kdo ji má, a  nikoli k  člověku, který sedí či leží naproti a  je navíc zdravotně indis-


Jaroslav Špulák

inzerce

ponovaný. Nesčetněkrát jsem si v posledních měsících na ten popis vzpomněl. I  díky tomu respektuju roušku jako velkého pomocníka v době koronavirové. Zdravotníci mají pohled na její funkci pořád stejný, nevymysleli si ho kvůli tomu, aby nás jakkoli balamutili. Před časem nebyly klasické roušky k  mání. Zdravotníci a lidé je vykoupili, protože ti první potřebovali jejich zásoby a ti druzí si je chtěli udělat. Potom se k nám dostalo dost roušek na to, aby byly běžně k sehnání a cenově dostupné. Chci tím říct, že když stál jeden kousek třicet korun a za tři stovky jste jich pořídili jen deset, byla to poměrně vysoká investice do zdraví. Dnes jsou roušky běžně za pět korun, i méně, a to už je investice dobrá. V  mých očích přinesly roušky do české společnosti několik zajímavých věcí. V  první řadě se staly jedním z nejčastěji používaných slov v běžné komunikaci v roce 2020. Staly se i  velmi prodávaným zbožím a  také věcí, kterou má člověk neustále na dosah. Ať už vloženou v kapse, připravenou v kabelce či navlečenou na, jak je to stále častěji vidět na ulici, ruce. Pro roušky se také neustále vracíme domů, to když před domem zjistíme, že jsme si ji zase zapomněli, přitom ji budeme během dne na mnoha místech potřebovat. Rouška se také stala hlavním předmětem několika her. Viděl jsem partu teenagerů, kteří si jí v lesíku zakrývali oči a bavili se tím, kdo z nich dojde nejdále. Poctivě si za každý pokus přidělovali body a smáli se, když někdo z nich vrazil do stromu či mu k zemi ohnutá větev pročísla vlasy. Nejzajímavější je rouška jako předmět, který zpola zakrývá tvář. Jistě jsme se každý z nás v minulosti nejednou bavili tím, jaké by asi bylo z  člověka, který se nám líbí, svlékat oděv a dojít při tom co nejdále. Není to žádná pubertální hra, je to součást zdravého lidského uvažování. Tato doba nám pak celou tuhle představivost ztížila tím, že na tváře lidí ještě nasadila roušky. A tak s pohledem na vlasy, čelo a oči domýšlíme, jak obličej dotyčného člověka vypadá. Není nic příjemnějšího než si přimyslet tu nejkrásnější tvář na světě. Stejně tak si ale můžeme domyslet tvář zjizvenou, zakaboněnou, s  pokřivenými ústy i  nosem. Zpravidla se pravdu o  ní nedozvíme, protože člověk, jehož tváří jsme se ve své představivosti zabývali, záhy odpluje na jiné místo. Někdy se ale přihodí, že si roušku z nějakého důvodu sundá. To je potom celé hře učiněno zadost a my, pozorovatelé, můžeme pochválit svou představivost, či ji v duchu vyčinit. A  lhal bych, kdybych nepodotkl, že vynoří­‑li se zpod roušky krásná dívka či žena, je to vizuální zážitek srovnatelný s  pohledem na milovanou celebritu, která prochází kolem nás v těsné blízkosti. Myslím, že ženy budou mít pocit stejný. Nezanevřeme proto na roušky, ony za marasmus koronavirové doby nemohou. Přinášejí nám nejenom ochranu, ale trénují i  naši představivost a  v  těch nejlepších případech odhalují krásu jiných lidí.

15


KDYŽ JE NAKUPOVÁNÍ

radost

DO NOVÉHO ROKU V NOVÉM POVLEČENÍ

Povlečení Thalaso je stvořené pro milovníky luxusu a elegance. Nechte se hýčkat hřejivými odstíny nugátu v kombinaci s černou a originálním art deco motivem a hebkostí bavlněného saténu. Povlak na polštář je stejně jako povlak na přikrývku z každé strany jiný a povlečení je opatřeno praktickým zipovým uzávěrem. 1290 Kč

PŘÍRODNÍ TUHÝ ŠAMPON

Tzv. šampúchy slovenské přírodní kosmetiky značky Ponio jsou tuhé šampony, které obsahují všechny účinné látky jako běžné šampony kromě vody. Jsou tedy menší, skladnější, nevylijí se a nepotřebují plastový obal. Stačí jimi párkrát přejet po mokrých vlasech, napěnit a vlasy běžně umýt. Dají se použít i jako mýdlo na tělo. Jde o veganský produkt bez parabenů, silikonů, sulfátů SLS a SLES a minerálních pigmentů. V nabídce máme šampúchy pro normální, mastné, barvené, poškozené vlasy i pro vlasy s lupy.

NÁRAMKY Z POLODRAHOKAMŮ

Ručně vyrobený jemný náramek z minerálů je nejen trendem posledních let, ale také hezkou ozdobou a možností, jak posílit svou energii. Zvolíte třpytící se křišťál, růženín, lávový kámen anebo něco úplně jiného? U nás si vyberou dámy i pánové. od 250 Kč

30 g 120 Kč 60 g 230 Kč

16

OBCHOD DOHAJAN WWW.DOHAJAN.CZ

telefon: 724 329 768 otevřeno: ÚT - PÁ 9 - 12, 12:30 - 17, SO 9 - 12 Komenského 1203, Náchod

Lednová

OTEVÍRAČKA


...A POPÍJENÍ KÁVY

bezpeč Využijte ný ná kup v našem

e-s

zazitek Doporučuje

GASTROMAPA LUKÁŠE HEJLÍKA

www. hopu D s mož ohajan ností osob .cz odběr ního u

SLADKÁ MAKRONKA

DOMA JAKO V KAVÁRNĚ

Roztomilá makronka v sobě ukrývá organický balzámový lesk na rty. Hezké a extra sladké balení můžete mít stále po ruce ke zkrášlení a regeneraci rtů. Produkt oblíbené značky Soaphoria je bez živočišných tuků, ropných derivátů, syntetických barviv a chemických a konzervačních přísad.

Chcete si i doma vychutnat kávu z poctivého a krásného porcelánu? V naší kavárně si můžete pořídit stylové šálky s logem Škvorecký Café, a to hned ve třech velikostech: na espresso, cappuccino a caffe latte. Nově je v prodeji i konvička.

149 Kč

220, 240, 260 a 450 Kč

PROVENCE NA DOSAH

Historie značky Le Chatelard 1802 sahá až do dob Napoleona Bonaparte, kdy si rodina Montaudových postavila dům u kopce Le Chatelard a pustila se do pěstování levandule, čímž započala nový příběh. Příběh, ze kterého vzešla mimo jiné i výroba přírodních vonných svíček z rostlinného vosku bez parafínu s bavlněným knotem ve stylové plechové dóze. Jejich jedinečná vůně vás i v lednu rázem přenese do romantické Provence. 299 Kč

Lednová

OTEVÍRAČKA ŠKVORECKÝ CAFÉ WWW.SKVORECKYCAFE.CZ

telefon: 775 552 828 otevřeno: ÚT - PÁ 9 - 17, SO 9 - 12 Komenského 1203, Náchod

17


Toulky historií

Text: Richard Švanda

Slavní stavitelé v rodě Ryšavých Náchod se může pyšnit mnoha významnými rodáky, kteří se proslavili jako architekti a stavitelé význačných staveb. Vedle zvučných jmen, mezi něž bezesporu patří například Jan Letzel, se neprávem zapomíná na další architekty – bratry Josefa, Bohuslava a Václava Ryšavé. Otec tří bratrů, Václav Ryšavý, který žil na Plhově, byl tesařským mistrem. Svým synům dal do vínku lásku k  řemeslu, což zúročili měrou vrchovatou. Sida Volfová zaznamenala, že Josef (narozen 15.  10.  1854 na Horském předměstí v  Náchodě) se posléze vyučil u  svého staršího bratra Václava zední18

kem. Řemeslu se učil také Bohuslav, který byl oproti svému bratru Josefovi o celých třináct let mladší (narodil se 12.  srpna 1867). Nutno podotknout, že rodina Ryšavých byla spřízněna s  rodinou Martínkových. Jestliže vám toto jméno není nijak známé, připomínáme, že náchodský stavitel Josef Martínek

byl autorem řady významných staveb v Náchodě, včetně současné radnice z roku 1904. Ani jeden z  bratrů v  Náchodě nezůstal. Josef odešel do Kojetína, kde aktivně působil po celý život. V  roce 1938 sepsal paměti, které jsou velmi zajímavým zdrojem informací


Přestože se bratři rozešli do různých koutů Čech a Moravy, nikdy na svůj původ nezapomněli. Jejich díla stojí většinou dodnes a jsou pomníky jejich stavitelské slávy. Pokud vás zajímají další podrobnosti ze života bratrů Ryšavých, navštivte besedu Richarda Švandy, regionálního historika, který vám bude na toto téma povídat ve Škvorecký Café v  Náchodě. Termín bude upřesněn na www.kupvstupenku.cz, kde je možné zakoupit i vstupenky.

Č ÍS LO

Zapomenout nelze ani na třetího z bratrů, Václava. Jeho stavby bychom nalezli především ve Svitavách a  blízkém okolí. Jednou z  nich je kostel sv.  Josefa nebo vila průmyslníka Františka Plívy, vystavěná ve funkcio-

nalistickém stylu. Václav zemřel počátkem března 1904. Jednalo se o  váženého občana města, a tak o jeho smrti přinesly zmínku i místní noviny: „V minulých dnech vyšel si stavitel 55letý p.  Václav Ryšavý ve Svitavách se svojí chotí na procházku do polí. Pojednou zachvácen byv mdlobou, klesl k zemi a byl okamžitě mrtev.“

V NÁCHODĚ EXKLUZIVNĚ V DOHAJAN.CZ Komenského 1203, Náchod (vedle Škvorecký Café)

inzerce

Své rodné město opustil rovněž Bohuslav. Po studiích se vydal do Rokycan, kde vyprojektoval řadu vil a domů (například

Kubelíkovu vilu v Holoubkově, Hudlického vilu v  Rokycanech  aj.). Podle jeho projektu byla vystavěna také městská jatka na Plzeňské ulici, jeho rukopis nese rovněž stavba rokycanského gymnázia. V  Rokycanech si postavil vlastní vilu v  Sedláčkově ulici č.  p. 119. Dodnes se u  ní zachovalo původní oplocení se zděnými pilíři, žulovými prvky a  kovanou mříží s  geometrickými motivy; je zářným příkladem vily pozdní geometrické secese s  prvky novobaroka. Přestože Bohuslav žil a  působil v  Rokycanech, kde také 26.  března  1917 zemřel, místo posledního odpočinku nalezl v  rodinné hrobce na náchodském hřbitově.

S TA R É

o jeho životních osudech. Autor v  nich mimo jiné uvádí: „Pobídnut vyprávěním svého otce o jeho vandru a pobytu v mladých jeho letech ve Vídni, pojal jsem touhu též se podívati do širého světa. Povzbuzen jsa svým nejstarším bratrem Václavem, pozdějším stavitelem ve Svitavách, nastoupil jsem dráhu stavitelskou. Hned na jaře v  roku 1871 odjel jsem s  bratrem Václavem a  s  výpravou zedníků z  okolí náchodského k adaptaci zámku na Slovensko do Komjatic, na nynější dráze Nové Zámky  – Nitra. Za krátký čas jsem slovenštině dobře rozuměl. Nato v létě odjeli jsme k  Solnoku na pustu Sandu při řece Tise v  Uhrách, 100 km za Peští, k  stavbě hospodářských budov lihovaru, kde jsem se pomocí mluvnice naučil dosti slušně maďarštině. Byl tehda v  Uhrách citelný nedostatek dělníků a  hlavně zedníků, a  proto stěhovalo se jich mnoho na jaře z Čech a Moravy do Uher.“ Z  jeho děl nutno dále vyzdvihnout stavbu škol, například v  Tovačově, kterou dokončil roku 1891, nebo stavbu školy realizovanou podle plánů docenta Karla Kepky z techniky v  Brně, již dokončil roku 1903. O dva roky později dostavěl budovu základní školy ve Stříbrnici u  Kojetína. Josefův záběr však byl mnohem širší. Kromě světských staveb se pustil do farního kostela sv. Cyrila a Metoděje ve Zlobicích, který byl vybudován v  letech 1897-1899. Byl také členem kojetínského hasičského sboru. V  Kojetíně si našel ženu, dceru perníkáře a  kojetínského starosty, Marii Dudíkovou. Z  manželského svazku vzešlo pět dětí. Do Náchoda se rád pravidelně vracel.

WWW.DOHAJAN.CZ

19


Do galerie

Text: Kateřina Štroblová

Jon Rafman, z cyklu The Dream Journal, 2019

Co je vlastně post-internet? V minulém vydání Náchodského Swingu představila kurátorka českoskalické Galerie Luxfer Kateřina Štroblová tendence současného umění, vycházející z technologie webové komunikace. Na něj navazuje zcela aktuální proud tzv. post­‑internetu, jehož genezi, znaky a hlavní představitele shrnuje následující text. Fenomén tzv.  post­‑internetu nás dnes obklopuje na každém kroku. Předponou post- se obvykle označuje něco, co je „po něčem“, něco, co dále rozvíjí či přesahuje. V případě pojmu postinternet (někdy psáno jako post­‑internet) neoznačuje předpona post- nějakou časově novou fázi, ale konkrétní metodu práce: není to tedy „po“ ve smyslu konce nebo vyhranění se vůči internetu, ale označuje východiska odkazující na internetové způsoby uvažování, na přemýšlení v rámci sítě. První teoretické základy pro umě20

leckou praxi, která se zabývala dopady internetu na kulturu, formulovala před více než deseti lety umělkyně a kurátorka Marisa Olson, která už v  roce 2006 užila termín „umění po internetu“, tedy „art after internet“ pro svá díla, která vznikla jako důsledek surfování na webu. Podnětem k  této formulaci byla snaha teoreticky zastřešit novou uměleckou generaci, vyrůstající v  prostředí internetu a  pojmenovat charakteristiky umělecké tvorby prostoupené sítí, využívající její vizuální jazyk, síťovou estetiku, ale

i sociální politiku on­‑line přenosu a  příjmu. Další významný teoretik, Gene Mc Hugh, zkoumal historii a  koncepci kulturního posunu vnímání internetu: naše vnímání tohoto média se změnilo, internet už není novinkou, ale v  podstatě banalitou, nedílnou součástí našich životů. I  každý umělec musí nějakým způsobem pracovat s  internetem – například tak, že se fotografie jeho díla dostane na síť a  stane se tak neovladatelnou součástí internetového světa. Post­‑internetová umělecká praxe


tedy vzniká v současné situaci, fungující v  neoddělitelné symbioze s  webem, ať už z  hlediska koncepce, výroby, šíření či příjmu. Post­‑internetová tvorba však neznamená internetové umění. Jeho důležitým rysem je, že může existovat jak online, tak offline – tedy nepotřebuje připojení k  síti, aby vzniklo či existovalo. Toto překračování prostředí vede často umělce zpět do galerií a institucionálního systému. Stručně lze tedy říci, že post­‑internet je hybridní praxe, která přenáší impulsy webu do galerijního prostředí. Post­‑internetoví umělci se často zajímají o  to, co skrývají obrazy, jimiž nás internet zaplavuje. Kanadský autor Jon Rafman (*1981) ohledává virtuální internetové prostředí analytickým způsobem: soustřeďuje se hlavně na to, jak nejnovější technologie ovlivňují lidské chování a jaký mají dopad na lidstvo jako celek. Videosérie s  názvem Dream Journal (od 2016) je cyklem 3D videí, v němž animuje vlastní sny pomocí amatérského 3D softwaru se specifickou estetikou – jsou to snová prostředí, připomínající výjevy z pláten Hieronyma Bosche nebo dystopické krajiny, vše doprovázeno experimentální elektronickou hudbou.

Cory Arcangel (*1978) je známý svými modifikacemi starých videoher a počítačových systémů ze 70. a  80. let, například legendární hry Super Mario, z  níž „vypreparoval“ vše kromě blankytně modrého pozadí a bílých oblaků. Toto pozadí pak bylo promítáno v  galerii a  divák se tak mohl nechat unášet téměř dokonalým environmentem (Super Mario Clouds, 2002). Arcangel pracuje také s  běžně dostupnými softwary, například s photoshopem, s jehož pomocí vytváří minimalistické kreace, v jejichž pozadí lze číst komplikovanou otázku vlivu digitálních nástrojů na uměleckou tvorbu.

inzerce

Za typickou představitelku post­‑internetu je považována Američanka Petra Cortright (*1986), jejíž počátky online tvorby jsou spojeny s webkamerou, s  jejíž pomocí vytvářela krátké performance, které přidávala na svůj Youtube kanál. Věnuje se také digitální malbě ve photoshopu, kterou kombinuje s vizuálními fragmenty nalezenými na internetu: používá převážně obrazový materiál běžných uživatelů, často s nízkým rozlišením, který se dá považovat za kýč – z těchto obrazů vytváří koláže a aplikuje na ně photoshopové filtry – výsledek pak připomíná amatérskou tvorbu či grafické cvičení. V roce 2012 započala svůj dlouhodobý projekt tematizující ženské tělo a feministickou otázku: použila volně dostupný software určený k zobrazení erotických tanečnic na ploše počítače. Tyto tanečnice pak umisťuje do zcela jiných kontextů – od zeleného klíčovacího pozadí přes vlastní obrazy až po různá animovaná prostředí, což umožňuje různé výklady díla: od obchodování s lidmi po otázky spojené s  prezentací pornografie, zisku z ní a podobně.

21


Stylový domov

Text: Tereza Zmátlová

JAK ZAŘÍDIT ČTECÍ KOUTEK

1. Správné místo v prázdném koutu Když s  klienty řeším obývací pokoj, často se mě ptají, co mají dát do prázdných koutů. Volný prostor zútulní čtecí koutek, který oceníte nejen po designové stránce. Samozřejmě nemusí být jen v  obýváku. Může dělat parádu v  ložnici nebo zútulnit chodbu.

S novým rokem můžete v nové rubrice Stylový domov čerpat nápady na proměnu a zařizování interiéru. Nechte se inspirovat radami designérky Terezy Zmátlové a proměňte svůj domov v místo, které si zamilujete. Měsíc leden vybízí k tomu, abychom se uvelebili v křesle, zachumlali do deky a  ukrátili si dlouhé večery příjemným čtením. Pokud jste pod stromečkem našli tolik knížek jako já, určitě máte co dělat až do jara. Abyste si zimní pohodu u knížky jaksepatří užili, zařiďte si doma stylový čtecí koutek. Jde to i v malém panelákovém bytě. Máme pro vás hned šest tipů. 22

2. Pohodlí nade vše Ušák, minimalistické křesílko nebo houpací křeslo? To záleží na vašem vkusu, ladění interiéru i prostorových možnostech. Pokud máte větší volný prostor, klidně si pořiďte i  lenošku. Než se vrhnete po hlavě do nakupování, zamyslete se nad tím, jaké křeslo zapadne do celkového interiéru. Nebojte se výrazných kousků ani barev nebo vzorů - mohou dodat interiéru zcela nový vzhled. Nabídka e­‑shopů je plná originálních kousků. Křeslo si ale raději před nákupem vyzkoušejte v showroomu. Jen tak si budete jistí, že je pohodlné a odpovídá vašim představám. Pokud k  vašemu vysněnému kousku prodávají také podnožku, určitě ji oceníte. Natáhnout si při čtení a relaxaci pohodlně nohy, je k nezaplacení.


PARTNEREM RUBRIKY STYLOVÝ DOMOV JE...

DOHAJAN.CZ

Při výběru se nemusíte omezovat jen na nabídku obchodů s nábytkem, vždyť křeslo nemusí být nutně nové. Možná máte pěkné křeslo po babičce na půdě nebo ve sklepě. Když ho necháte zrenovovat, dostane nový kabát a  stane se originálním doplňkem vašeho interiéru. Navíc vás rodinný klenot zahřeje u srdce, kdykoliv na něj usednete.

3. Místo na kafe i knížky Šálek kávy nebo čaje u čtení si rád vychutná snad každý. Nezapomeňte proto křesílko doplnit nižším stolkem na odkládání kávy, knížek a  jiných drobností. Nemusí být velký, praktické jsou stolky kulaté nebo oválné. A klidně kupte rovnou dva, které se dají zasunout pod sebe, pokud vám to místo dovolí. Místo stolku dobře poslouží i dřevěná stolička nebo dřevěná bedýnka. Fantazii se meze nekladou. 4. Na dobré čtení dobrá lampa Lampa ke čtecímu koutku neodmyslitelně patří. Může vytvořit příjemné osvětlení místnosti, i když u ní zrovna nesedíte. Ideální volbou je lampa na stojanu s nastavitelným stínidlem, které můžete nasměrovat podle potřeby. Lampa může mít dřevěný nebo kovový podstavec a stínidlo kovové, skleněné, látkové či papírové. V interiéru působí příjemným dojmem lampy trojnožky (tripody). Stínidlo mají většinou látkové, které bývá umístěno na pevno. Pokud zvolíte vkusnou látku, lampa dodá šmrnc celé místnosti. Nemáte na stojací lampu prostor? Dobře vám poslouží také nástěnná lampička. 5. Kniha v hlavní roli Co by to bylo za čtecí koutek, kdyby v  něm nebyla knihovna? Úložné prostory na knihy si nechte nejlépe

vyrobit na míru z masivu či jiného kvalitního materiálu. Lamino a další umělé materiály jsou sice in, ke knihám se ovšem nejlépe hodí poctivé dřevo. Pokud máte hodně knih, knihovnu si nechte vyrobit přes celou stěnu až po strop. Jestli místo se čtecím koutkem neoplývá prostorem, postačí police na stěně. Není místo ani na polici? Potom alespoň dekorujte stěny obrázky, vkusnou tapetou nebo barevným nátěrem, který koutek zútulní. 6. Kouzla s polštářky, plédy a květinami Tím nejlepším na závěr je dekorování. Koutek zkrášlí a zútulní květiny - dva až tři květináče různých velikostí budou tak akorát. Při volbě pokojových květin popusťte uzdu své fantazie. Svůj comeback slaví fikusy a monstery. Alternativou ke květináčům mohou být vázy s květinovou dekorací nebo se sušenými květinami a travinami, které můžete podle sezóny obměňovat. Pléd a  polštářky, které můžete barevně sladit s  interiérem nebo rovněž obměňovat podle ročního období, dodají pocit pohodlí. Zkrášlete jimi lenošku, ušák nebo křeslo. Nakonec už zbývá jen odkládací stolek. Ten ozdobte drobnostmi, které vám dělají radost. Pokud je pro vás interiérový design španělskou vesnicí, vsaďte na pomoc designéra. Budete mít jistotu, že při realizaci čtecího koutku nešlápnete vedle. Tereza Zmátlová navrhuje praktické a funkční interiéry, kterým nechybí teplo domova, hřejivá atmosféra a duše. Načerpejte inspiraci i pro svůj interiér na webu www.terezaz.com.

op.cz h s e- hajan .do

OBCHOD DOHAJAN WWW.DOHAJAN.CZ inzerce inzerat_142x64.indd 1

www

telefon: 724 329 768 otevřeno: ÚT - PÁ 9 - 12, 12:30 - 17, SO 9 - 12 Komenského 1203, Náchod inzerce 02.01.2021 15:27:09

23


Tip na výlet

Text: Jiří Švanda, foto: archiv města Náchoda

Na běžkách zimní krajinou Náchodska

Se začátkem roku je dobré opět zapracovat na fyzické kondici, která dostala při vánočním mlsání zabrat. Výlet zimní krajinou na běžkách je ideálním způsobem, jak spojit příjemné s užitečným. Vzhledem k současné situaci je pobyt v  přírodě tou nejlepší možností, jak „provětrat“ hlavu plnou starostí. Na webu ski.kladskepomezi.cz naleznete pravidelně aktualizované informace o zimní údržbě tratí a tipy, kam vyrazit. My se tentokrát vydáme na dva běžkařské výlety po okolí Náchoda. Od Jiráskovy turistické chaty kolem pevnosti Dobrošov Začneme zlehounka výletem, který můžeme absolvovat na běžkách i pěšky. Máme před sebou 3,5 km dlouhý okruh na Dobrošově. Zaparkujeme u  Jiráskovy turistické chaty. Od ní se vydáme vpravo, budeme tedy zpočátku následovat naučnou stezku Dobrošov. Po cestě můžeme zahlédnout kapli sv.  Antonína Paduánského z roku 1933. Urazíme dalších 500 metrů a  spatříme Dobrošov, nejznámější dělostřeleckou tvrz československého 24

pohraničního opevnění. Stavba byla zahájena v září 1937, avšak nikdy nebyla dokončena. Práce byly přerušeny po Mnichovské dohodě v roce 1938. Z původně projektovaných šesti bojových a  jednoho vstupního objektu byly dokončeny jen tři (dělostřelecký srub Zelený a pěchotní sruby Můstek a Jeřáb). Všechny objekty měly být propojeny podzemními chodbami a sály, posádku pak mělo tvořit 571 mužů. Po Mnichovské dohodě byla pevnost bez boje vydána Německu a stavební firmy zasypaly všechny vstupní šachty nevybudovaných objektů. Po válce byl objekt opuštěn, až v roce 1969 byla tvrz zpřístupněna turistům. V  současné době probíhá kompletní rekonstrukce a tvrz je pro veřejnost dočasně uzavřena. Pokračujeme běžeckou stopou dále a za zatáčkou míjíme jeden z dobrošovských srubů (N­‑D-S  72 „Můstek“). Postaven byl ve IV. stupni odolnosti a  jeho posádka měla sestávat ze 40 mužů. Můstek

je vybudován na nejvyšší kótě v okolí. A právě kvůli umístění se pro srub počítalo s dělostřeleckým pozorovacím zvonem pro potřeby navádění střelby. Dnes je srub součástí prohlídky tvrze Dobrošov. Od Můstku následuje mírné klesání. Po cestě si u modře natřené studny vzpomeneme na Cimrmanovu slavnou masku „pumpa v zimě“, za kterou (málem) získal hlavní cenu na maškarním bále. Pokračujeme dále až k  vrchu Maliňák a  pomalu stoupáme zpět k  Jiráskově turistické chatě. Zde najdeme možnost občerstvit se v restauraci (závisí na příznivé epidemiologické situaci) a  pokochat se prací architekta Jurkoviče, podle jehož návrhu byl objekt rekonstruován. Součástí budovy je 25 metrů vysoká věž obložená dřevem. Z ochozu je překrásný výhled do všech světových stran – na Krkonoše, Podkrkonoší, město Náchod, Jestřebí hory, Adršpašsko­‑teplické skály, Ruprechtický Špičák, Orlické hory či vodní plochu Rozkoše.


Z Velkého Poříčí do Malých lázní Běloves Náš druhý běžkařský výlet (3,5 km) tentokrát nebude okruhem, ale v cíli můžeme využít k návratu vlak. Začínáme na parkovišti firmy ATAS elektromotory ve Velkém Poříčí. Pohybujeme se v blízkosti cyklostezky u řeky Metuje. Ta nás vede do Malého Poříčí, kde si můžeme na chvíli odpočinout v přístřešku. Po občerstvení se čajem či kávou z termosky pokračujeme dále směrem k hraničnímu přechodu. Pomalu běžkujeme kolem rodinných domů v Bělovsi a přibližujeme se k  našemu cíli. Vydáme se přes most do nového areálu Malých lázní Běloves, kde se můžeme osvěžit ze zimního pítka s minerální vodou a pak už zamířit na nedalekou železniční zastávku. Mapu obou tras a další užitečné tipy naleznete na webu www.kladskepomezi.cz.

Co v zimě ještě neminout v Náchodě? Expozice lázeňství Ve zrekonstruované Vile Komenský v  Malých lázních Běloves se nachází vitríny s exponáty s tematikou lázeňství. Můžeme zde spatřit vrtnou hlavici, ukázky průřezu hornin či plášť, ve kterém byly odebrány první vzorky vod. Součástí expozice jsou rovněž informační tabule s fotografiemi, podle nichž můžeme porovnat historickou a současnou podobu lázní. Na celou expozici dohlíží soška sv. Jakuba, jež byla původně umístěna v běloveské kapličce, kde pramenila minerální voda Ida. V budově je rovněž celoročně otevřené informační centrum, které nabízí upomínkové předměty a je místem konání přednášek a besed. Lesopark Montace Součástí lesoparku je naučná stezka nabízející možnost strávit čas na čerstvém vzduchu a dozvědět se více o místní přírodě. Díky jednotlivým stanovištím zjistíme, jak dlouho se rozkládají různé druhy odpadu, kdo žije v lese nebo jak vypadají stopy lesních zvířat. U vojenského bunkru byl obnoven lesní rybníček a vytvořen mokřadní biotop, který přispívá k lepšímu zadržování vody v krajině. Vzniklo tak ideální prostředí pro ohrožené obojživelníky, vodní hmyz a mokřadní rostliny. První zastavení stezky se nachází za pivovarem.

Obora Zámecký kopec Kromě zámeckých medvědů Ludvíka a Dáši nalezneme jen pár desítek metrů od hlavní brány daňky a  muflony. Ti žijí v oboře na kraji Aleje Kateřiny Zaháňské v areálu bývalého letního kina o rozloze 2,5 hektaru.

inzerce

Galerie výtvarného umění Galerie se nachází v prostorách bývalé jízdárny náchodského zámku. Výstavy bývají zaměřené na díla významných českých umělců 20. století a  současnosti. Prohlédnout si můžeme rovněž stálou expozici ruského malířství 19. a počátku 20. století. Každý měsíc pořádá GVUN sobotní výtvarné dílny pro rodiče s dětmi a čtvrteční dílny pro seniory. V průběhu roku se v galerii konají komentované prohlídky, koncerty a přednášky.

25


Kam za kulturou – Doporučujeme sledovat aktuální nařízení vlády ČR. NÁCHOD

NOVÉ MĚSTO NAD METUJÍ

LES PLNÝ PŘÍBĚHŮ 7. - 29. 1.

PROCHÁZKA ATELIÉREM 7. 1. - 31. 3.

NÁCHODSKÝ VÝTVARNÝ PODZIM Do 10. 1.

JAROMÍR E. BRABENEC: VÝBĚR Z TVORBY Do 31. 1.

Tematická výstava k literární procházce Montací se koná v Městské knihovně.

37. ročník přehlídky regionální tvorby se koná v Galerii výtvarného umění.

FRANTIŠEK KULHÁNEK NÁCHODSKÝ GOČÁR Do 17. 1. Výstava ve výstavní síni Muzea Náchodska.

AMAG – SEJDEME SE VE ČTVRTEK 23. 1. - 14. 2.

Výstava členů Ateliéru malířů a grafiků bude v Galerii výtvarného umění zahájena v pátek 22. ledna od 17 hodin.

NÁCHODSKÝ KŘEST KNIHY PETRA VOLDÁNA 26. 1. úterý 17 hod. Moderátor a redaktor Petr Voldán představí svou knihu v Městské knihovně.

TVOŘÍ CELÁ RODINA Do 29. 1.

Výstavu obrazů rodiny Jíchových ukončí v Městské knihovně od 17 hodin dernisáž.

BETLÉMY Do 31. 1.

Výstava betlémů se koná v Broučkově domě na Masarykově náměstí.

Výstava prací amatérských výtvarníků se uskuteční v Městské knihovně.

Výstava v galerii Zázvorka.

JÁ BYCH RÁD K BETLÉMU Do 31. 1. Výstava v Městském muzeu.

ČTENÁŘSKÝ KLUB 11. 1. pondělí 9 hod.

Setkání a povídání si o literatuře se koná v Městské knihovně.

KRAJINOU PŘÍBĚHŮ 11. 1. pondělí 18 hod.

Kouzlo krajiny Orlických hor přiblíží v Městské knihovně Rostislav Bartoň.

DESET LET NA DOBRÉ ADRESE 19. 1. úterý 18 hod. Městská knihovna oslaví výročí společenským večerem.

METUJE ZNÁMÁ I NEZNÁMÁ 25. 1. pondělí 17 hod.

Novou regionální knihu o řece Metuji představí v Městské knihovně její autoři Eva Koudelková a Aleš Fetters.

LUKÁŠ JASANSKÝ A MARTIN POLÁK: VTIPY, VTIPY, VTIPY Do 31. 1.

Projekt Galerie (Z)venku je velkoformátová dlouhotrvající prezentace jednoho uměleckého díla na fasádě objektu LUXFER OPEN SPACE – Prostoru pro současné umění v Maloskalické ulici.

LAURE WAUTERS: STRANGE WINDOWS, STRANGER EYES Do 31. 3.

Výstava francouzské výtvarnice je ke zhlédnutí v Luxfer Open Space.

SVÄTOPLUK MIKYTA: HOME MADE Do 31. 3.

Cyklus autorských frotáží z rezidenčního pobytu v Luxfer Open Space můžete zhlédnout v Maloskalické ulici.

ČERVENÝ KOSTELEC

ŠÍPKOVÁ RŮŽENKA 17. 1. neděle 15 hod.

Pohádka v Divadle J. K. Tyla.

HOUSLE 22. 1. pátek 18 hod.

Tip S

win

gu

Komediální drama s J. Langmajerem, P. Liškou a M. Heinem uvidíte v Divadle J. K. Tyla.

ČESKÁ SKALICE

POLICE NAD METUJÍ

ČESKOSKALICKÁ PALETKA 8. - 31. 1.

HRAČKY ANEB TAKÉ JSTE TO NAŠLI POD STROMEČKEM? Do 31. 1.

Výstava v galerii Fortna SVČ Bájo.

ROMAN ŠTĚTINA Do 17. 1.

Retrovýstava ve staré škole Dřevěnce.

Výstava se koná v Galerii Luxfer.

Pyrolitické čištění / Nová funkce sušení a přípravy RAW stravy / Nízkoteplotní pečení / Kulinářský průvodce / Pyrolitické trouby od 10.990,- / Indukční desky od 5.990,-

ŘEMESLNÉ UMĚNÍ A VÝROBKY NAŠEHO REGIONU 13. 1. - 28. 2. Prodejní výstava v Regionálním informačním centru představí místní výrobce a jejich produkty.

NAD ŠÁLKEM KÁVY S PETREM VOLDÁNEM 20. 1. středa 18 hod.

Povídání s redaktorem a moderátorem nejen o jeho knížce vás čeká v Knihovně Barunky Panklové.

JIŘÍ ČERNICKÝ 22. 1. - 14. 3.

Výstava Jiřího Černického v galerii Luxfer představí videoprojekty, vztahující se k reflexi politické minulosti a její současné aktualizaci. Vernisáž se uskuteční 22. ledna od 19 hodin.

Náchodská 88, Dolní Radechová

tel.: 491 424 735 e-mail: ekochlad@ekochlad.cz

26

HELENA HEJDUKOVÁ Do 31. 1.

Výstava obrázků členky spolku Ateliér se koná v Knihovně Barunky Panklové. ...S NÁMI SE ZMĚN V INTERIERU BÁT NEMUSÍTE...


Expres

Rozvoz zdravých obědů Jana Srubjanová

tel.: 603 422 845 te

www.rozvozspecialit.cz Rozvážíme: Náchod, Česká Skalice, Nové Město nad Metují, Hronov, Červený Kostelec, Jaroměř a okolí

nevíte kam na obed?

PF 2021

bjanova_zdrave_obedy_FAJNOVKA_69x37mm_0919_SAZBA.indd 5.1 9. 2019 14:59:14

Mrkněte na nachodskyswing.cz V sekci „kam na oběd“ si přečtěte menu na každý den restauracíreklama na Náchodsku Náchod 69x37mm na spad.pdf

1 18.07.2019 18:14:59

M

nou

á

www.cdsnachod.cz

rsk á Autobusové

dsk

Kla

nádraží

Polsko

Kameni ce

Tel.: +420 725 761 401

Masarykovo náměst í

ká www.cdsnachod.cz Běloves Husovo náměst í

je

Metu

CDS s.r.o. Náchod, Kladská 286, 547 01 Náchod a sov

Komenského 314, 547 01 Náchod, tel.: 776 637 636 E-mail: info@spravcebudov.cz, www.spravcebudov.cz

k

á

Rai

žs

MY

plár

Za Te

Tepens

19:05:44

my, bytové do ční budovy a polyfunk

Hronov

Bo

Y

Plhovská

Y

Nejlevnejší čerpací stanice prímo v centru Náchoda. Kvalita zaručena.

Červený Kostelec

Pra

M

29.11.2020 e SpravujemSVJ

29. 10. 2017 Skvoreckeho_Cafe_1220_FAJNOVKA_69x37mm_SAZBA.indd 14:49:31 1 Kladská 286

_na_obed_69x37.indd 1

Komenského 1203, Náchod Otevřeno: Po - Pá 9 - 12, 12:30 - 17 So 9 - 12

www.dohajan.cz +420 608

Což takhle mít doma kousek Moravy?

404 666

Otevřeno pro Vás 91 hodin týdně. Každodenní degustace Po - Ne 8.00 - 21.00 Řezníčkova 353, Náchod

Vstupenky na kulturní akce Náchodska

Pro nákup vína s sebou

on-line na www.kupvstupenku.cz

stále OTEVŘENO! 27


Servis - Přehled přeložených a zrušených kulturních akcí Pro aktuální informace doporučujeme sledovat weby jednotlivých organizátorů. NÁCHOD

REVIZOR Termín v jednání

Komedie Městských divadel pražských v rámci kulturní sezóny Náchodský SWING uvádí z 26. 1. 2021.

VĚRA MARTINOVÁ 28. 2. 2021

Koncert v Beránku z 29. 4. a 5. 11.

CAVEWOMAN 4. 3. 2021

Komedie v Beránku z 4. 6. a 12. 11.

ROŠÁDA 5., 6. 3. 2021

Představení z 18., 19. 1. 2021.

ETIKETA NENÍ VĚDA 15. 3. 2021

Pořad L. Špačka v Beránku z 27. 10.

DVA NAHATÝ CHLAPI 23. 3. 2021

Představení v Beránku z 27. 4. a 15. 11.

STARCI NA CHMELU 29., 30. 3. 2021

Představení v Beránku z 12. a 13. 10.

MANUÁL ZRALÉ ŽENY 6. 4. 2021

Halina Pawlowská v Beránku z 5. 4.

KATAPULT 16. 4. 2021

Koncert v Beránku z 3. 4.

ADASH 17. 4. 2021

Koncert v Beránku.

JAKUB SMOLÍK 20. 4. 2021

Koncert v Beránku z 7. 10.

MŮŽEM I S MUŽEM 23. 4. 2021

Bílinského hnědého uhlí Černého uhlí

Briket REKORD 2“,4“,6“,7“ Briket UNION baleného uhlí a briket Zpracování a prodej palivového dřeva Písků, drtí, kačírků, mulčovací kůry

Vše s dopravou k zákazníkovi a možnosti skládání uhlí pásem.

www.paliva-jelen.cz Objednávky na tel.: 491 471 164 , 724 236 398 , 606 223 635 , 702 059 231 Osobně : Havlíčkova 292 , Nové Město nad Metují 28

Koncert z 17. 10.

Komedie v Beránku z 4. 11.

EDITH A MARLENE 25. 3. 2021

Představení v Beránku z 22. 4.

S ÚSMĚVEM NEPILOTA 10. 4. 2021

LÁSKA A PÁREČKY 14. 5. 2021

Představení z 21. 11.

MLÝNY 31. 5. 2021

Představení z 25. 4. (18. 10.).

Divadlo Sklep v rámci kulturní sezóny Náchodský SWING uvádí.

KAREL KAHOVEC & GEORGE & BEATOVENS 24. 4. 2021

ČESKÁ SKALICE

Koncert z 18. 4. (31. 10.).

ZRUŠENO NOVOROČNÍ OHŇOSTROJ Akce z 1. 1. 2021. MYSLIVECKÝ PLES Tradiční lednová akce. NOVÉ MĚSTO NAD METUJÍ

BRATŘI EBENOVÉ 3. 3. 2021 Koncert z 18. 3.

VELKÉ LÁSKY V MALÉM HOTELU 5. 5. 2021 Představení z 10. 11.

HRONOV

NA PLNÝ COOLE 28. 1. 2021

Show Zdeňka Izera z 26. 3.

PRODEJ

TARA FUKI 19. 3. 2021

TEĎ NE! ANEB… 3. 3. 2021 Představení z 26. 4.

ŠAŠEK A SYN 7. 4. 2021

Představení z 3. 12.

ČARODĚJKY V KUCHYNI 15. 4. 2021 Komedie z 12. 11.

MISS DIETRICH LITUJE 25. 4. 2021 Představení z 1. 11.

SVĚTÁCI Jaro 2021

Představení z 15. 10.

ČERVENÝ KOSTELEC

CAVEWOMAN 11. 2. 2021

Představení z 15. 10.

MALÝ PRINC 7. 5. 2021 Představení z 9. 4.

TEĎ MĚ ZABIJ 11. 5. 2021 Představení z 6. 11.

ONDŘEJ HAVELKA & MELODY MAKERS 22. 5. 2021 Koncert z 24. 11.

DASHA QUARTET 2. 6. 2021 Koncert z 19. 11.

KLÍŠTĚ 25. 10. 2021 Představení z 29. 10.


29


Kvíz

BOŽENA

Česká televize připravila na lednové večery televizní minisérii Božena, ve které mapuje skutečný příběh první české spisovatelky. V našem kvízu se o novém počinu můžete dozvědět víc. 1) Kolik dílů nová minisérie má? a) Dva b) Čtyři c) Šest

b) V roce 1840, kdy bylo Barboře 20 let c) V roce 1845, kdy bylo Barboře 25 let

2) a) b) c)

6) Kdo ztvárnil titulní roli? a) Anna Kameníková a Lenka Vlasáková b) Eva Josefíková a Veronika Kubařová c) Anna Kameníková a Aňa Geislerová

Kdo minisérii režíroval? Viktor Tauš Jaroslav Brabec Lenka Wimmerová

3) Kdo stojí za scénářem? a) Martina Komárková a Hana Wlodarczyková b) Marek Epstein c) Štěpán Hulík 4) Kde minisérie mimo jiné vznikala? a) V Novém Městě nad Metují b) V Opočně c) V Žatci 5) Ve kterém roce minisérie začíná? a) V roce 1837, kdy bylo Barboře 17 let

7) Kdo ztvárnil roli Josefa Němce? a) Jan Hájek b) Martin Myšička c) Václav Neužil 8) Kdo hrál roli milence Boženy Václava Bolemíra Nebeského? a) Jan Nedbal b) Václav Jílek c) Zdeněk Piškula

9) a) b) c)

Co je hlavní osou minisérie? Literární činnost Boženy Němcové Vztah manželů Němcových Krása regionu, kde Barbora vyrůstala

10) Jaké období minisérie mapuje? a) Období od narození Barbory po vstup do manželství b) Období literární činnosti Boženy Němcové c) Zhruba čtvrtstoletí manželství Němcových 11) Koho můžete spatřit v komparzu? a) Obyvatele Opočna b) Obyvatele Josefova c) Současnou i minulou provozovatelku náchodského bistra Pecka 12) Kdy má premiéru první díl? a) Na Nový rok b) 3. ledna c) 5. ledna

Správné odpovědi: 1b, 2c, 3a, 4a, b, c, 5a, 6c, 7a, 8a, 9b, 10c, 11a, b, c, 12b inzerce

30

hs

inzerce


Udělejte si radost i v novÊm roce

31


KDYŽ JE NAKUPOVÁNÍ

radost

vaše e-sho

nákupy

www.doha

p

jan.cz

OBCHOD DOHAJAN WWW.DOHAJAN.CZ 32

telefon: 724 329 768 otevřeno: ÚT - PÁ 9 - 12, 12:30 - 17, SO 9 - 12 Komenského 1203, Náchod

Profile for Náchodský SWING

Nachodsky SWING leden 2021  

kulturne spolecensky magazin pro Nachodsko

Nachodsky SWING leden 2021  

kulturne spolecensky magazin pro Nachodsko

Advertisement