recenze
25.7.2005
[ 122 ]
17:44
Stránka 122
DĚJINY – TEORIE – KRITIKA
1/2005
Jana Machačová, Jiří Matějček, Nástin sociálního vývoje českých zemí 1780-1914, Opava 2002, Slezské zemské muzeum, 498 s., ISBN 80-86224-23-6 Sociální dûjiny jsou zajímavou oblastí svûtové historiografie. Jsou pojmem, pod kter˘ lze zahrnout velké mnoÏství na první pohled odli‰n˘ch pfiístupÛ ke zkoumanému problému. Svûdãí o tom bohatost a tradice pfiedev‰ím francouzského a nûmeckého dûjepisectví ve 20. století. Své dominantní postavení potvrzovaly v období po druhé svûtové válce, pfiedev‰ím pak v 60. a 70. letech 20. století, kdy objevovaly objektivní v˘voj ve spoleãnosti a na úrovni státu, národa ãi trhu konstruovaly objektivní spoleãenské struktury a procesy. Od 80. let se v‰ak v prostfiedí evropské historiografie setkáváme s kritick˘mi v˘hradami vÛãi dosavadní praxi sociálních dûjin a do popfiedí se dostávají dal‰í my‰lenkové pfiístupy k dûjinám, které proti anonymitû spoleãensk˘ch struktur a procesÛ vyzdvihují individuum jako takové. Dûjiny kaÏdodennosti ãi historická antropologie obnovily zájem o subjektivní vnímání a proÏitky jedincÛ, zajímají se o individuální zku‰enosti a vnímání a do historického bádání pfiivádûjí konkrétní aktéry nezbavené jedineãnosti vlastní Ïivotní praxe. Pod dojmem postmoderní kritiky moÏností vûdecké racionality, objektivního zkoumání a v˘kladu dûjinn˘ch procesÛ získaly v historickém povûdomí odborné vefiejnosti pevné místo my‰lenky o pluralitû a subjektivitû dûjin, které jiÏ nejsou chápány jako jednotn˘ proces, n˘brÏ jako heterogenní proud sestávající z mnoha autonomních center.1 I pfies tyto kritické v˘hrady v‰ak sociálním dûjinám nelze v Ïádném pfiípadû upfiít jejich opodstatnûní, podnûtnost a pfiínos pro bádání o lidské minulosti. Je v‰ak tfieba mít stále na pamûti „omezenost“ jejich pÛsobnosti a meze v˘sledkÛ jejich bádání, které nejsou jedin˘m moÏn˘m v˘kladem minulé skuteãnosti. Proã v‰ak na tomto místû tento men‰í exkurs do ãtenáfii jistû známé nedávné historie evropského dûjepisectví ve 20. století? Na následujících fiádcích bude totiÏ fieã o pokusu autorské dvojice Jana Machaãová a Jifií Matejãek o popis a v˘klad sociálního v˘voje ãesk˘ch zemí v 19. století. Domnívám se totiÏ, Ïe za souãasn˘ch podmínek a moÏností srovnávání historického bádání je jiÏ tfieba se vztahovat nejen k dosavadním v˘sledkÛm ãeského sociálnûdûjinného bádání, tak jak to ãiní sami autofii, ale i k obecn˘m tendencím evropského dûjepisectví, zvlá‰tû pokud se jedná o úvahy podnûcující problematiku soci-
1 GEORG IGGERS, Dûjepisectví ve 20. století. Od vûdecké objektivity k postmoderní v˘zvû, Praha 2002, s. 96.